BA101L prověrka 10.03.2009 jméno: studijní číslo: ­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­ 1) Za grafické slovo pokládáme útvar, který se podle pravidel českého (slovenského) pravopisu píše dohromady. Věta No, to to dopadne! obsahuje 4 grafická slova. a) Kolik obsahuje slov fonotaktických? Která to jsou? b) Kolik obsahuje slov ve smyslu lexikálních jednotek? Čím to prokážete? c) K čemu slouží výrazy zachycené ve větě jako grafická slova, jež nejsou lexikálními jednotkami? 2) Možná jste ve škole slyšeli o větách s "nevyjádřeným" podmětem. Nic takového neexistuje. Věta podmět buď má, nebo nemá. Podmět jsme definovali jako větný člen, který bezprostředně rozvíjí přísudek, a to ve vztahu kongruenčním. Podle této definice rozhodněte, zda následující věty mají či nemají podmět, a ten výslovně uveďte. Připomínám, že co následuje, je vždy jen jedna věta. a) Kdybych nepřišel, zavolej mi pak večer na kolej. b) Že výuka odpadá, se bohužel nikdo nedozvěděl včas. c) Že výuka odpadá, se vlastně vůbec nikomu nehodilo. d) Na večírek jsme s Pavlem dorazili až před půlnocí. f) Peněz se mu jako vždy zoufale nedostávalo. g) Studentů baltistiky během roku postupně ubývá. h) Měsíc teď právě ubývá. i) A plus B to celé na druhou je A na druhou plus dvě AB plus B na druhou. 3) Věta Po celou tu dobu si pozorně četl v knize obsahuje jediné substantívum: ON. Lexémy DOBA a KNIHA, jež v abstraktním systému jazyka jsou též substantíva, tato věta proměnila do adverbií (stejně jako je do adverbia proměněno adjektívum POZORNÝ). Leč i substantívum proměněné od adverbia lze rozvíjet přívlastkem. Doplňte výraz v knize přívlastkem ve vztahu a) kongruenčním, b) rekčním, c) volné závislosti, vždy však nějak odvozeným od výrazu KOČKA (pro Slováky MAČKA) . 4) Následující věty se liší jedině aktuálním členěním. Ke každé z nich navrhněte výpovědní situaci, aby se do ní hodila právě ona a žádná jiná. a) /'neřeklabixmuto/ b) /'tobixmu 'neřekla/ b) /'neřeklabixmu 'toto/ c) /'jemubixto 'neřekla/ Rozum do hrsti a hodně zdaru! Prověrka 10.03.2009: řešení ­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­ Milí studenti, jistě jste si všimli, že neumím abecedu: ve dvou případech ze čtyř jsem v zadání písmenkové číslování pokazil. Eberhardt Hauptbahnof, básník český, má ve svém Nedokončeném kalendáři inserát: Abecedu doučím, i jednotlivá písmenka. Uspěl jsem též se státníky. Nyní k řešení. 1) Za grafické slovo pokládáme útvar, který se podle pravidel českého (slovenského) pravopisu píše dohromady. Věta No, to to dopadne! obsahuje 4 grafická slova. a) Kolik obsahuje slov fonotaktických? Která to jsou? Použití čárky naznačuje tři fonotaktické celky, sc. /'no 'toto' dopadne/. Přijímám i rozdělení do dvou fonotaktických slov /no'toto 'dopadne/, z nichž první začíná předklonkou, nepřízvučným no. b) Kolik obsahuje slov ve smyslu lexikálních jednotek? Čím to prokážete? Lexikální jednotka je schopna vytvářet větné členy a v daném větném postavení se obměňovat s jinými. To zde dokáže jedině fonotaktické slovo dopadne (vs. skončí, zapůsobí, vyzní...) a pak nepřízvučné to (vs. prověrka, výlet, divadlo, zápas...). Někdo jste obměňovali i no (vs. teda, jú), leč nic z toho není větný člen, cf. No, to ten zápas dopadne! c) K čemu slouží výrazy zachycené ve větě jako grafická slova, jež nejsou lexikálními jednotkami? Uvědomte si, že u slovesa dopadne schází doplnění jak. Přízvučné to sice nestojí za jak (cf. No, nějak to dopadne.), leč ukazuje na díru, která ve větě zeje, a my chápeme, že patří doplnit špatně. Úvodní no je opravdu příznakem emotívnosti. 2) Možná jste ve škole slyšeli o větách s "nevyjádřeným" podmětem. Nic takového neexistuje. Věta podmět buď má, nebo nemá. Podmět jsme definovali jako větný člen, který bezprostředně rozvíjí přísudek, a to ve vztahu kongruenčním. Podle této definice rozhodněte, zda následující věty mají či nemají podmět, a ten výslovně uveďte. Připomínám, že co následuje, je vždy jen jedna věta. a) Kdybych nepřišel, zavolej mi pak večer na kolej. TY, cf. Kdybych nepřišel, zavolejte mi pak večer na kolej. b) Že výuka odpadá, se bohužel nikdo nedozvěděl včas. NIKDO, cf. Že výuka odpadá, jsem se bohužel nedozvěděl včas. c) Že výuka odpadá, se vlastně vůbec nikomu nehodilo. ŽE VÝUKA ODPADÁ, cf. Profesorova nepřítomnost se vlastně nikomu nehodila. d) Na večírek jsme s Pavlem dorazili až před půlnocí. JÁ + PAVEL / MY + PAVEL, cf. Na večírek Honza s Pavlem dorazili až před půlnocí. f) Peněz se mu jako vždy zoufale nedostávalo. nemá podmět: substantívum v genitívu není s přísudkem kongruentní. g) Studentů baltistiky během roku postupně ubývá. nemá podmět: stejný důvod h) Měsíc teď právě ubývá. MĚSÍC i) A plus B to celé na druhou je A na druhou plus dvě AB plus B na druhou. buď vše nalevo od je, nebo vše napravo od je 3) Věta Po celou tu dobu si pozorně četl v knize obsahuje jediné substantívum: ON. Lexémy DOBA a KNIHA, jež v abstraktním systému jazyka jsou též substantíva, tato věta proměnila do adverbií (stejně jako je do adverbia proměněno adjektívum POZORNÝ). Leč i substantívum proměněné od adverbia lze rozvíjet přívlastkem. Doplňte výraz v knize přívlastkem ve vztahu a) kongruenčním, b) rekčním, c) volné závislosti, vždy však nějak odvozeným od výrazu KOČKA (pro Slováky MAČKA) . Řešení: ad a) Po celou tu dobu si pozorně četl v kočkozpytné / kočičí knize ad b) Po celou tu dobu si pozorně četl v knize Kočkozpyt / Naše kočka (nominatív pojmenování) ad c) Po celou tu dobu si (Paroubek) pozorně četl v knize od Kočky / pro Kočku Často navrhované v knize o kočkách spíš naplňuje podmínky rekce než volné závislosti: o tento předložkový tvar si totiž říká substantívum kniha, ne však substantíva jiná, cf. četl ve stopách té kočky (nikoliv o té kočce), ležel ve vzpomínkách na svou kočku (nikoliv o své kočce). 4) Následující věty se liší jedině aktuálním členěním. Ke každé z nich navrhněte výpovědní situaci, aby se do ní hodila právě ona a žádná jiná. a) /'neřeklabixmuto/ b) /'tobixmu 'neřekla/ b) /'neřeklabixmu 'toto/ c) /'jemubixto 'neřekla/ Nectíte zadání. Mnozí se pouštíte do rozboru, co je Th, co Rh, a topíte se v tom. Právě proto, že jsem aktuální členění podrobně nevykládal, chtěl jsem jen výpovědní situaci. a) Kdyby se tě na to zeptal, řekla bys mu to? ­ Ne, neřekla (= Neřekla bych mu to.) o Th pravím, že neplatí Rh b1) A měl by se dozvědět i to, že tam byla Jana? ­ Ne, to bych mu neřekla. o Th pravím, že neplatí Rh<ŘEKLA> b2) Neřekla bych mu toto, řekla bych mu jen, že jsme se z toho nakonec dostaly samy. o Th neplatí Rh c) Jemu bych to neřekla, ale tobě to povím. o Th pravím, že neplatí Rh<ŘEKLA>, což je stejné jako v b1), leč navíc se přidává kontrast v Th(!!!) .