U Q' I s. r. PRVNÍ DĚJSTVÍ Venkovská cesia, strom. Večer. Estragon šedi na kameni a zouvá si bolu. Heká, pomáhá si oběma rukama. Vyčerpán ustane, těžce oddychuje, začne znovu. Táž hra. Vstoupí Vladimir. ESTRAGON (vzdává se) S lim nehnu. VLADIMÍR (přibližuje se drahnými prkennými krůčky se široce rozkročenýma nohama) Zaěinám lomu věřil. (Znehybní) Dlouho jsem odolával, říkal jsem si- Vladimir«, bud'rozumný, ještě jsi všechno nezkusil. A znovu jsem se poustel do boje. (Rozjímá o boji. Estrago- novi) Vida. Vrátil ses. ESTRAGON Fakt? VLADIMÍR Jsem rád. že to vidím. Myslel jsem. žes odešel navždy. ESTRAGON Já taky. VLADIMÍR Meli bychom to oslavit. Naše shledáni. Ale jak? f Přemýšlí) Vstaň, ať tě políbím, t Podává Estragonovi ruku) ESTRAGON (podrážděné! No jo, hned. Ticho. VLADIMÍR (dotčen, chladně) Možno /věděl, kde Jeho Milost strávila noc? 16 ESTRAGON V pangejtu. VLADIMÍR (vzrušen) Vpangejlu! Kde? ESTRAGON (nehybné) Tam. VLADIMÍR Zmlátili té? ESTRAGON Jo... Nemoc. VLADIMÍR Zas ly samý? ESTRAGON Ty samý? Nevím. licho. VLADIMÍR Když nud tím tak přemýšlím... celou tu dobu... někdy si říkám, co by s tebou bylo... beze mě. (Kategoricky) Každopádně' by loho nebylo moc. Hromádka kostí. ESTRAGON (zasažen) No a co? VLADIMÍR (sklíčeně) Je toho na jednoho moc. (Po chvíli ím?) Na druhý straně, říkám si, proě si s tím lámal hlavu. Teď. Na to jsme měli myslet dřív. tak kolem devatenáct set. ESTRAGON (moři se s botou) Co kdybys mi helfnul. VLADIMÍR Vrhli bychom se ruku v ruce z Eiffelovky. Mezi prvníma. Jo, to byly ěasy. Tenkrát. Teď už je pozdě. Ani by nás tam nepustili. Estragon zuřivě zápoli s botou. Co blbneš? ESTRAGON Zouvám se. To se ti nikdy nestalo? I\ll VLADIMÍR Už dávno li říkám. ?e to chce sundával je každý den. Udělal bys lip, kdybys mě poslechl. ESTRAGON (slabě) Pomoz mi. VLADIMÍR Bolí tě něco? ESTRAGON Bolí! On se plá. jestli mě néw bolí! VLADIMÍR (vášnivě) Jscš asi jedinej na světě, koho něco bolí! Já jsem v/duch. Chtěl bych tč viděl na mým místě. Možná by ses divil. ESTRAGON Tebe něco bolí? VLADIMÍR Bolí! On se plá, jestli mě něco boli! ESTRAGON (zamíří ukazováčkem} To není důvod, abys chodil s rozepnutým poklopcem. Vladimír (pohlédne dolů) Máš pravdu. Jen žádnou nedbalost. ESTRAGON Co li mám říct. Cekáš vždycky do poslední chvíle. VLADIMÍR (zasněně) Poslední chvíle... (Rozjímá) Je krapet daleko, ale nrěitě bude stát za lo. Kdo to jenom říkal? ESTRAGON Neehlěl bys mi píchnout? VLADIMÍR Jednou přece přijil musí. Když si tohle říkám, připadám si legračně. Mám lakovej divnej pocit. (Sundá si klobouk, nahlédne dovnitř, zašálrá v něm nikou, vyklepne ho, nasadí) Jak bych to řekl? Jsem lakovej... uklidněnej a zároveň... (Přemítá) vydesenej, (Emjáticky) Vy-dč-sc-ncj. (Nanovo sundá klobouk a nahlíží dovnitř) No ne. (Zaklepe na dýnko, jako by čekal, že něco vypadne, nahlédne dovnitř, nasadí si ho) No jo. I- Estragonovi se nakonec s obrovským úsilím podaří zout botu. Nahlédne dovnitř, zašálrá v ni rukou, obrátí ji, zatřese s ni. divá se na zem, nic nenajde, s mlhavým zrakem do ni znovu zajede rukou. Tak co? ESTRAGON Nic. VLADIMÍR Ukaž. ESTRAGON Není co. VLADIMÍR Zkus šiji nasadit. ESTRAGON (po prohlídce nohy) Nechám ji na vzduchu. Ať si dáeline. VLADIMÍR To jsi celej ty, trestal botu, když viníkem je noha. (Sundá si ještě jednou klobouk, nahlédne dovnitř, zašálrá rukou, zaklepe na dýnko. foukne dovnitř, nasadí) Marná sláva. TicIhk Estragon hýbe prsty u noliou. aby se mezi né dostal icdncb. Jeden z lotrů spasen byl. (Pauza) Docela slufiný procento. (Pauza) Gogo... ESTRAGON Co je? VLADIMÍR Co kdybychom se káli? ESTRAGON Z čeho? VLADIMÍR No... (Přemítá) Nemusíme se hned šťourat v podrobnostech. ESTRAGON Ze jsme se narodili? VLADIMÍR (vypukne ve smích, který okamžitě potlačí. Zkřiví tvář bolesti a sáhne si na ohanbi) Jeden se už nemůže ani zasmát. ■ 19 ESTRAGON To letia o moc přijde. VLADIMÍR Jenom usmát. Pousmát (Rozzáří se od ucha k uchu. Úsměv přejde na několik okamžiků do strnulého šklebu, až náhle zhasne) To nic neni ono. (Pauza) Zkrálka... (Pauza) Gogo...? ESTRAGON (pwfrášděně) No co je? VLADIMÍR Cells bibli? ĽSTR \GON Bibli? (Přemýšlí) Nejspíš jo. VLADIMÍR Evangelium! Slovo boží! ESTRAGON Možný loje. Vybavujú si mapu Svaly země. Barevnou. Moc hezká. S bledomodrým Mrtvým mořem. Jak jsem se na něj podíval, doslal jsem žizeň. Sem si vyrazíme na líbánky, říkal jsem si. Zaplaval si. Prožil naše štěstí. VLADIMÍR Tys mel beji básnik. ! STRAGON Laky ze jsem byl. (Kývne na své hadry) Neni lo snad viděl? Ticho. VLADIMÍR O čem jsme lo mluvili... Co dělá noha? ESTRAGON Olýká. VLADIMÍR l!/ to mám. o lotrech. Pamatuješ? ESTRAGON Ne. VLADIMÍR ChceS. abych li lo vyprávěl? 20 ESTRAGON Ne. VLADIMÍR Zabije lo ěas. (Pauza) Dva zloději byli ukřižovaný spolu se Spasitelem. Praví se... ESTRAGON S kým? VLADIMÍR Se Spasitelem. Dva zloději. Praví se. že jeden byl spasen a druhý... (Hledá opak slova spasen)... zalracenej. ESTRAGON Spasen od ěeho? VLADIMÍR Od pekla. ESTRAGON Já jdu pryč. (Nepohne se) VLADIMÍR Jenomže... (Pauza) Jak lo přijde, že... Doufám, že tě nenudím. ESTRAGON Já iř neposlouchám. VLADIMÍR Jak lo přijde. Že ze čtyř evangelistu o lom mluvi jenom jeden? Přece lam byli všichni ělyři — přinejmenším poblíž. A jenom jeden mluví o spaseném lotrovi, (Pauza) Heleď. Gogo. musíš mi obías přihrál, tohle je na pendrek. ESTRAGON Jsem jedno ucho. VLADIMÍR Jeden ze čtyř. Z těch iři o lom dva nemluví vůbec a jeden tvrdí, že mu nadávali oba. ESTRAGON Kdo? VLADIMÍR Cože? 121/ ESTRAGON Vůbec lomu nerozum im. (Pauza) Kdo nadáva! komu? VLADIMIR Spasitelovi. Lotrové. ESTRAGON Proč? VLADIMÍR Žejeneehtčl spasit. ESTRAGON Od pekla? VLADIMÍR Ale ne! Od smrti. ESTRAGON Noa? VLADIMÍR No že by bylo logický, kdyby byli zatracený oba. ESTRAGON A co? VLADIMÍR Ale tamten zas tvrdí, že jeden byl spasenej. ESTRAGON No a co? Každej říká něco jinýho, to se stává. VLADIMÍR Byli tam Čtyři. Ale jenom jeden mluvi o spaseným lotrovi. Proč bych mčl včřil zrovna jemu? LSIRAGON Tak mu nevěř. VLADIMIR Väíchni mu ale vŕŕi. Lidi znají jenom tuhle verzi, žádnou jinou. ESTRAGON Lidi jsou volovu. Namáhavě se zvedne, udkulfiá k levému portálu, zastaví se. zacloní rukou učí, zahledí se tlo dálky. Otočí se, zamíří k pravému portálu. Táž hra. Vladimír ho sleduje pohledem. Jde k bote, zvedne ji, podívá se dovnitř a prudce ji pustí. IUI VLADIMÍR Fuj! (Odplivne si) Estragon se vrátí do středu scény, zády k divákům. Zacloní rukou oči. hledí do dálky. ESTRAGON Molovy ráj na zemi. Otočí se, postoupí k rainpv, čelem k publiku. Psina k |H>pukání. (Vladimírovi) Pojď pryč. VLADIMÍR Nemůžeme. ESTRAGON Proč? VLADIMÍR Cekáme na Godola. ESTRAGON Más pravdu, (ľatiza) Jscs si jislej. že je to lady? VLADIMÍR Co? ESTRAGON Že máme Čekat. VLADIMIR Řekl u stromu. Dívají se na strom. Vidíš nejakej jinej? ESTRAGON Co je to? VLADIMÍR Vypadá to jako vrba. ESTRAGON Kde má listy? VLADIMÍR Asi je uschlá. ESTRAGON A je po smutku. '23/ VLADIMÍR Ledaže b) nebyla sezóna. ESTRAGON Vypadá zakrsle. VLADIMIR Skoro jako keř. ESTRAGON Jako /ákrsek. VLADIMÍR Jako k... (Vzpamatujese) Oč li kráčí? Chceš mi namluvit, že čekáme na Spatným místě? ESTRAGON Měl by lu být. VLADIMÍR Neřekl najisto, že přijde. Nic nesliboval. ESTRAGON A když nepřijde'.' VLADIMÍR Vrátíme se zítra. ESTR UiON A pozítří. VLADIMÍR Možná. ESTRAGON A lak dál, furt pryč. VLADIMÍR Tonern... ESTR \GON Dokud nepřijde. VLADIMÍR Přeháníš. ESTRAGON Bylí jsme tu už včera. VLADIMÍR Tak to ne, to se pleteš. llAt ESTRAGON Tak co jsme včera dělali? VLADIMÍR Co jsme dělali včera? ESTRAGON Jo. VLADIMÍR Včera... (Rozzlobeně) Dělat zmatky, v tom se vyznáš, lo teda klobouk dolu. ESTRAGON Co já vím. byli jsme tady. VLADIMÍR (se rozhlédne kolem) Je ti to lu povědomý? ESTRAGON To neříkám. VLADIMÍR No tak. ESTRAGON To nic neznamená. VLADIMÍR Ale ten strom... (Otočí se k publiku) Tohlelo rašeliniště... ESTRAGON Ajseš si jistej. že to bylo dneska? VLADIMÍR Co? ESTRAGON Že mátne čekat. VLADIMÍR Říkal v sobolu. (Pauza) Aspoň myslim. ESTRAGON Po rachotě. VLADIMÍR Měl bych to mil někde napsaný. (Prohrabává kapsy přeplné- né všemožnými krámy) 1251 ESTRAGON Ale kterou sobotu? A je vůbec sobota? Proč by nemohla být nedéle? Nebo pondělí. Nebo pálek. VLADIMÍR (se nahlíží kulem, jako by datum bylo zapsané v krajine) To neni možný. ESTRAGON Nebo Čtvrtek. VLADIMÍR Co budeme dělat? ESTRAGON Jestli se namáhal pro nic za nic včera, dneska už nepřijde, to je ti snad jasný. VLADIMÍR Vždyť jsi říkal, že jsme tu včera byli. ESTRAGON MŮŽU se mejlii. (Parna) Budeme chvíli zticha, co fikáš. VLADIMÍR (slabě) Jak myslíš. Estragon se posadí Vladimír nervózně rázuje po jevišti, chvílemi se zastavuje a zkoumá obzor. Estragon usne Vladimir dojde až k němu a zaslavi se. GogO... licho. Gogo! Tuho. Gogo!!! Estragon sebou škubne a probudí se. S hrůzou si uvědomí, že je ľ bdělém stavu. ESTRAGON Spal jsem. (Vyčítavě) Proč mě nikdy nenecháš spát? VLADIMÍR Cílil jsem se osamélý. ESTRAGON Měl jsem takovej sen. 1261 VLADIMÍR Nevypravuj mi ho. ESTRAGON /dulo sc mi, ŽC... VLADIMÍR Nevypravuj mi ho!!! ESTRAGON (ukáže kolem sebe) Tenhle ti slači? (Pauza) Nejsi dvakrát vstřícnej. Dando. Komu mám výprava svý nejsoukromější můry, když ne tobe? VLADIMÍR Jen ať zůstanou soukromý. Vis, že lo nesnáším. ESTRAGON (chladně) NČkdy si říkám, jestli bysme neudělali lip, kdybychom šlí od sebe. VLADIMÍR Daleko bys nedošel. ESTRAGON V tom je ovšem jádro pudla. (Pauza) Žejo, Dando, že je v lom jádro pudla? (Pauza) S přihlédnutím ke krásám cesty. (Pauza) A k laskavým povahám poutníků. (Pauza. Mazlivé) Žejo. Dando? VLADIMÍR Klid ESTRAGON (s rozkoší) Klid... Klid... (Zasněně) Angličani říkají khám. To jsou lidi very khám. (Po chvíli) /náš len lor o Angličanovi v bordelu? VLADIMÍR Znám. ESTRAGON Pověz mi ho. VLADIMÍR Nech loho. ESTRAGON Namazanej Anglán jde do bordelu. Mamá se ho piá, jestli chce blondýnu, černou nebo zrzavou. Pokračuj. mi VLADIMIR Nechiohoü! Vladimir tnhjde. Estragon vstane a jde za ním až k portálu. Mimika boxerského fanouška. Vladimír se vrací, mine Estragon», se sklopeným zrakem přejde jevišti. Estragon udělá nůkotik kroků k Vladimírovi a zastaví se ESTRAGON (laskavé} Chtěl jsi mi něco říci? Vladimir neodpoví. Estragon postoupí o krok. Neehlěls mi něco říci? Ticho. Estragon postoupí o kivk. Dando... VLADIMIR (ani* se otočí) Nemám, co bych li tekl. ESTRAGON (krok k Vladimírovi) Ty se zlobte? (Pauza. Krok) Promiň. (Pauza. Krok. Dotkne se Vladimíra na rameni) No lak, Dando. (Pauza) Podej mi ruku Vladimir se neotočí. Obejmi mě. Vladimír se vzepře. No lak. Vladimír povolí. Obejmou se. Estragon prudce couvne. Táhne z icbc česnek! VLADIMÍR To je dobrý na ledviny! Ticho. Estragon si prohlíží stivm. Co budeme dělat? ESTRAGON Čekal. VLADIMÍR Myslim kromě toho. ESTRAGON Co se lakhlc oběsil? VLADIMÍR To by byl způsob, jak ho dostal do pozoru. 2X ESTRAGON (zváben) To se li postaví? VLADIMÍR Se vSim vSudy. A kam dokropiš. vykvete mandragora. Proto tak kfiěej, když je rvou ze země. Tos nevěděl? ESTRAGON Jíle se nu věe. VLADIMÍR Na lý vělvi? Oba přistoupí ke stromu a prohlížejí si ho. Moc bych jí nevěřil. ESTRAGON Zkusil to mužem vždycky. VLADIMÍR lak to zkus. ESTRAC.(>\ Jdi první. VLADIMÍR Ty jdi první. ESTRAGON Proějá? VLADIMÍR Jscs lehčí. ESTRAGON No právě. VLADIMÍR Tomu nerozumím. ESTRAGON ZapřeniejSlej. VLADIMÍR (přemysli. Pochvíli) Tomu nerozumím. ESTRAGON Vysvětlím ti to. (Přemýšlí) Ta větev... la větev... (Vztekle) Tak se kapku namáhej, sakra! 2'J VLADIMIR Spoléhám na lebe. ESTRAGON (s úsilím) Gogo lehký — větev neprasknout — (logo kaput. Danda těžký větev rve Danda zůstat sám. iPauza) Zatímco... (Hk'tlá vhodná slova) VLADIMIR To mé nenapadlo, ESTRAGON (»«/i/W Kdo dokáže více, dukáře i méně. VLADIMÍR A jseš si jisicj. že jsem těžSi než ty? ESTRAGON To říkáš ty. Jak já to mám věděl. Každopádně je padesát procent Šance. Nebo skoro. VI MHMÍR Takže? ESTRAGON Takže nic. To je moudřejší. VLADIMÍR Potkáme, až co nám íekne. ESTRAGON Kdo? VLADIMÍR (iodot. ESTRAGON A je to. VLADIMÍR Budem aspoň vědět, na čem jsme. ESTRAGON Na druhý šírané by možná bylo lepši kout železo, dokud... nevychladne. VLADIMÍR Jsem zvedavej, eo nám řekne. To nás k ničemu nezavazuje. '3U/ ESTRAGON Co jsme to po ním vlastně chtěli? VLADIMÍR Tys u toho nebyl? ESTRAGON Nedával jsem pozor. VLADIMÍR Já vlastné... Nie určitýho. myslím. ESTRAGON Na něco jsme se ho ptali. VLADIMÍR To je ono. ESTRAGON Vznesli neurčitou prosbu. VLADIMÍR Tak. ESTRAGON Co on? VLADIMÍR Že uvidí. ESTRAGON /.- nemůže nie slíbit. VLADIMÍR Že si to musí nechal projil hlavou ESTRAGON Odpočat a (it. VLADIMÍR Poradit se s Ženou. ESTRAGON S přáteli. VLADIMÍR S poradci. ESTRAGON S dopisovateli. nu VLADIMÍR Nahlédnout do záznamů. ESTRAGON Do Šekové knížky. VLADIMÍR Dřív než se vysloví. ESTRAGON 'loje noimální. VLADIMÍR Běžný. ESTRAGON Se mi zdá. VLADIMÍR Myslím. Oddech. ESTRAGON (zneklidněn) Amy? VLADIMÍR Cože? ESTRAGON Povídám, a my"? VLADIMÍR Nerozumím ti. ESTRAGON (omy slim? VLADIMÍR My s lim? ESTRAMON Nepospíchej, času dost. VLADIMÍR Myjsmeprosebníci. ESTRAGON To už jsme na tom lakhle? VLADIMÍR Pán do toho má co mluvit? 132 i ESTRAGON Copak nemáme žádný práva? Vladimírův smích, uťatý stejně náhle jako předešle. Táž hra. ale bez úsměvu. VLADIMÍR Bys mé rozesmál, kdybych si lo mohl dovolit. ESTRAGON Ztratili jsme je? VLADIMÍR (zřetelně) Střelili jsme je. Ticho. Oba znehybni, hlavu na pnou. prolomeni v kolenou. Klátí rukama. ESTRAGON (slabě) Nejsme s ním spřízněný? (Pauza) Hele. VLADIMÍR (zvedne ruku) Poslouchej. Strnule naslouchají ESTRAGON Nic nesl y Ňiin. VLADIMÍR ŠSI Naslouchají. Estragon ztratí rovnováhu a málem upadne. Zachytí se Vladimírovy paže, ten se zakymácí. 1'olozhrouceni naslouchají opřeni jeden o druhého a hledí si vzájemně do oči. Já laky ne. ESTRAGON Vyděsils mě. VLADIMÍR Myslel jsem. že je to on. ESTRAGON Kdo? VLADIMÍR Godot. ESTRAGON To zrovna. Leda vítr v rákosí. /33' VLADIMIR Přisahal bych, že nikdo křičel. ESTRAGON Proč by křtóel? VLADIMÍR Na kouč. Tichu. ESTRAGON Pojď pryč-VLADIMÍR Kam? (Pauza) Třeba budeme spál dneska u neho. pčknč v teple, v suchu, s plným břichem, ve stodole nebo nôco. To by stálo za trochu čekáni, ne? ESTRAGON Za trochu možná. Ale ne celou noc. VLADIMÍR Ještč je den. Ticho. ESTRAGON Mám hlad. VLADIMÍR Chceš mrkev? ESTRAGON Nic jinýho není? VLADIMÍR Mel bych mil pár brukvi. KSTKAGON Dej mi mrkev. Vladimír zašátrá v kapse, vytáhne brukev a potlů ji Eslraganovi. Díky. (Kousne do bnikve. Nařikavě) To je brukev! VLADIMÍR Jo promiň, Byl bych přísahal, že jc to mrkev. (Prohledává kapsy a vytahuje dalši bnikve) Samý btukve. {Hledá} Asi jsi snédl poslední. (Hledá) I lele, tady jc. (Vytáhne mrkev ti podá /i Estragonovi) Račte. pane. .04/ Estragon otře mrkev o rukáv a zakousne se do ni. Vrať mi tu brukev. Estragon mu vráti brukev. Šelŕi si ji. je lo poslední. ESTRAGON (žvýká) Na něco jsem se tč ptal. VLADIMÍR Hm. ESTRAGON Odpovčdčls mi? VLADIMÍR Je dobrá, ta mrkev? ESTRAGON Sladká. VLADIMÍR Tím lip. tím líp. (Pauza) Na co ses nič ptal? ESTRAGON Už nevím. (Z.výká) To me právč žere. (Potěšeni- se zadívá na mrkev, roztoči ji v prstech) Ta mrkev je výborná. (Zamyšlené cucá mrkev) Počkej, už si vzpomínám. (Zakousne se do mr/nv) VLADIMÍR No? ESTRAGON (s plnými ústy roztržitě) Nejsme s ním spii/iičný? VLADIMÍR Vůbee ti nerozumím, ESTRAGON (doívýká sousto, polkne) Jestli s ním nejsme spříznčný. VLADIMÍR Spřízněný? ESTRAGON Spfi-ziiů-ný. VLADIMÍR Jak, spřízněny? nsi ESTRAGON V dobrém i ve zlem. VLADIMÍR Ale s kým? ESTRAGON S lim tvým chlápkem. VLADIMÍR S Godotem? Spřízněny s (iodotem? To myslíš vážnč? To si piš, ze ne. (ľaiiza) Zatím ne. ESTRAGON Godot sc jmenuje? VLADIMÍR Myslím. ESTRAGON Mrkni. (Zdvihne zbytek mrkve za nať a točíjipřed očima) To je /vlastní, je čím dál míň dobrá. VLADIMÍR U mé je to naopak. ESTRAGON Jak? VLADIMÍR Chutná mi čím dál víc. Jako postupné, is i RACON {pu dlouhém přemýšleni) A loje opak? VLADIMÍR To je věc založení. ESTRAGON Povahy. VLADIMÍR Tý ncporuci'5. ESTRAGON Mamá snaha. VLADIMÍR Jednou užjses lakovej. 36 r ESTRAGON Ať děláš, co dčláS. VLADIMÍR Človeka nepředěláš. ESTRAGON Kdyby ses rozkrájel. (Podává zbytek mrkve Vladhuimvi) Nechceš to dojíst? Docela blízko se ozve strašlixý křik. Estragon upustí mrkev. Oba strnou. Vrhnou se ke kulisám. V polovině cesty se Estragon zarazí, vrtiti se. zdvihne mrkev, nacpe ji do kapsy, vrhne se za Vladimírem, který no něho čeká. nanovo se zastaví, vrátí se prv boty, utíká za Vladimírem. Nato se oba othráti, zaklesnuti jeden do druhého, o čekají na pohinmii. Vejde Pozzo a Lucky, ľozzo vede Luckyho na provazu, dostatečné dlouhém, aby se Lucky dostal do stredu Jeviště, ještě než se Pozzo vynoří z portálu. Lucky, smyčku kolem krku. nese v rukou těžký kuji; skládací stolíčku, kos s jídlem, přes paží má přehozený kabát, ľozzo má bič. POZZO (za scénou/ Rychleji! Prásknutí biče. Objeví se Pozzo. Lucky přejde kolem Vladimíra a Estragónu. Když je spatři Pozzo, zastaví se a provoz se napne. Pozzo jim prudce trhne. Zpátky! Lucky hlučně upadne s celým svým nákladem. Vladimír a Estragon ho pozoruji, zmítáni mezi přáním jít mu pomoct a strachem, aby se nezupletli do něčeho, do čeho jim nic není. Vladimír nakonec vykročí k Luckymu. Estragon I/o zadrží za rukáv. VLADIMÍR Pusť mě. ESTRAGON Neblázni. POZZO Pozor! Je zlý. 1371 Estragon a Vladimir si měří Pozza. Na cizí. ESTRAGON (tlumeně) To j c on? V LADÍ MÍ K Kdo? ESTRAGON No ten. VLADIMÍR Godot? ESTRAGON No. POZZO Pozzo jméno mé. VLADIMÍR Solva. KSTRACiON Řekl Godot. VLADIMÍR Neřckl. ESTRAGON (Pozzovi) Nejste náhodou pnu Godot, pane? POZZO (hrozivé) Jmenuji se Pozzo! (Pauzu/ Vám to nic neříká? (Pauza) Poslyšte, vám to nic neříká? Vladimir a Estragon na sehe lázavů pohlédnou. ESTRAGON (se tváři, jako by pátrat v paměti) Bozzo... Bozzo... VLADIMÍR (stejně) Pozzo... POZZO P - P - Pozzo! ESTRAGON A jo. Pozzo... počkal... P0//0... ■ 3S VLADIMIR Tak Pozzo nebo Bozzo? ESTRAGON Pozzo... neznám. VLADIMÍR (smířlivě) Znal jsem nejakého Gozza. Jeho nialkn vyšívala na bubínku. Pozzo hrozivé vykročí. ESTRAGON (živě) My nejsme zdejší, pane. POZZO (nezastaví) Jste nicméně lidské bytosti. (Nasadí si brýle) Pokud mne neklame zrak. (Sundá brýle) Téhož rodu jako já. (Vybuchne smíchy) Téhož rodu jako Pozzo! Božského původu! VLADIMÍR Totiž... POZZO (břtlce) Kdoje to Godot? ESTRAGON Godol? POZZO Pokládali jste mě za Godota. VLADIMÍR Ach ne, pane, to v žádném případe. POZZO Kdoje to? VLADIMÍR Jeden... náš známý. ESTRAGON Známý, vždyť ho sotva známe. VLADIMÍR To ano... tone... moc dobře ho neznáme... nanejvýš... ESTRAGON Co se mě lýce. ani bych ho nepoznal. POZZO Myslel jsic, že jsem to já. /39' ESTRAGON Totiž... lo Sero... únava-.• slabost... lo čekání... fakt je, že mě napřed napadlo... VLADIMÍR Neposlouchejte ho. pane, neposlouchejte ho! POZZO Cekáni? Vy na něho cekáte'.' VLADIMÍR No. že bychom zrovna Cekali... POZZO Tady? Na mých pozemcích? VLADIMÍR Nemysleli jsme na nic špatného. ESTRAGON Míli jsme ty nejlepší úmysly. POZZO Cesta patří všem. VLADIMÍR To jsme si právě říkali. POZZO Je to hanba, aleje to lak. ESTRAGON To se nedá svítil. Že. ľi)//() (se širokým gestem) Nemluvme už o tom. (Skulme provazem) Vstávej! Lucky se nepohne. Pokaždé, když upadne, usne. (Škubne provazem) Vstávej, /dech I i no! Lucky se lomozně zvedá d sbírá náklad. Pozzo škubne provazem. Zpátky! Lucky zacouvá. Stát! Lucky se zastaví. Celém vzad! 10 Lucky udělá čelem vzad. Pozzo se přívětivě obrali k Vladimírovi a hstragonoví. Přátelé, jsem šťasten, že jsem vás poznal. (Zaznamená jejich nedůvěřivý výraz! Ale ano, ovsem, iipiínmě Šťasten. (Škubne provázeno Ke mněl Lucky se přiblíží. Stál! Lucky se zastaví. Víte, cesta je dlouhá, když se élovék trmácí sáni a sám celý... (Divá se na hodinky) ... celé (Počítá)... celých šest hodin, ano šest hodin, a živou duši nepotká. (Luckymu) Kabát! Lucky oúlotí kufr. přistoupí, podá Pozzoví kabát, couvne a uchopí kufr. Na! (Pot/ává Luckymu bič) Luck) ustoupí, a protože nemá volné ruce. skloní se o vezme bič ilozubíi. Ustoupl zpátky. Pozzo si začne oblékat kabát, ustane. Kabát! Lucky v.ie odloží, přistoupí, pomůže Pozzovi do kabátu, ustoupí a ujme se nákladu. Začíná se ochlazovat. (Zapne si kabát, skloní se, pohlédne na sebe. napřímí se) Biř! Lucky přistoupí, skloní se. Pozzo mu vyrve bič ze zubů, Lucky ustoupí. Ach přátelé, je mi zatěžko rozloučit se tak záhy se svými bližními, ač... (Prohlíží si své bližní i... jsou nu poničme vzdálení, (Luckymu) Stoličku! Lucky odloží kufr o koš s jídlem, přistoupí, ntzloíí stoličku, postaví ji na zem, couvne, ucltopí kufr a koš. Pozzo hledí'"' stoličku. Blíží Lucky odloží kufr a koš s jídlem, přistoupí, přemístí stoličku, couvne, uchopí zavazadla. Pozzo se posadí, koncem biče se dotkne Lnckyho hrudí. Zpátky! Lucky ustupuje. .Icšlč1 I Al t Lucky ustupuje. Stál! Lucky se zastaví. ProlO, když dovolíte. Strávím ještů okamžik ve vaší společnosti, drive než vykročím vstfíc novým dobrodružstvím. (Luckymu) Koš! Lucky přistoupí, podá mu koš, couvne. Na čerstvém vzduchu človčku vytrávl- (Otevře koš, vyndá kus kuřete, krajíc chleba a láhev vína. Luckymu) Koš! Lucky přistoupí, vezme koš. couvne a znehybni. Dál! Lucky ustupuje. Dost. Lucky se zastaví. Smrdí. (Přihne si z láhve) Na vase zdraví, přátelé. (Odloží láhev a pustí se do jídla) Ticho. Estragon a Vladimir se postupné osmélují. krouží kolem l.uckyho u okukují ho ze všech stran. 1'ozzo se zuřivě zakusuje do kuřete a odhazuje vycucané kosti. Lucky usíná vestoje a pomalu se hroutí, Pokaždé, když zavadí kufrem o zem, se prudce napřímí. ESTRAGON Co je mu? VLADIMÍR Vypadá unavené. ESTRAGON Proč neodloží ten kuli? VLADIMÍR Co já vím. Přistupuji bliž. Koukni. ESTRAGON Co se ho zeptat'.' VLADIMÍR Vidis tohle? 142! ESTRAGON Co? VLADIMÍR (ukazuje) Ten krk. ESTRAGON (tfíváse) A co? VLADIMÍR Postav se sem. ESTRAGON (vymění si S Vladimírem místo) Ajo. VLADIMÍR Do krve. ESTRAGON To len provaz. VLADIMÍR Jak se ife. ESTRAGON Co nadéláš. VLADIMÍR To la smyčka. ESTRAGON To je nevyhnutelný. VLADIMÍR To ten uzel. ESTRAGON Jak se dře. Pokračují v prohlídce, zastaví se u obličeje. VLADIMÍR Nevypadá špatné. ESTRAGON (pohči rameny, našpulí rty) No nevim. VLADIMÍR Krapct zženštilej. ESTRAGON Slintá. /43/ VLADIMÍR To je normální. ESTRAGON \l;i pěnu u huby. VLADIMIR Možná že je debil. ESTRAGON Kretén. VLADIMÍR (nakloní se blil) Tohle je vole? ESTRAGON (toléž) Těžko říct, VLADIMÍR Kuní. ESTRAGON Aby ne. VLADIMÍR A ty oři. ESTRAGON Co, oči? VLADIMÍR Lezou nm z ďúlkú. ESTRAGON Podle nie musí každou divili /hebnoui. VLADIMÍR To není jistý. (Pauza) Zeptej se ho na něco ESTRAGON Myslíš? VLADIMÍR O nic nejde. ESTRAGON (nesměle) Pane... VLADIMÍR Hlasitěji. 44 ESTRAGON Pane... PO/ZO Nechte toho! EsIragOH a Vladimír se oloČÍ k Pozzovi. který mezitím dojedl a utírá si hřbetem ruky ústa. Nevidíte, že si chce odpočinout? Pozzo vytáhne dýmku a začne jí nacpávat. Estragon si v.iimne kuřecích kostí na zemi a lačni je pozoruje. Pozzo škrtne sirkou a zapoluje si dýmku. Kos. Luck}' nereaguje. Pozzo zlostné odhodí sirku a škubne provazem. Kos! Lucky zavrávorá, málem upadne, vzchopí se, přistoupí k Pozzovi, uloží láhev do koše. vrátí se na své místo a zaujme původní posto/. Estragon stále upírá oči nu kosti. Pozzo škrtne podruhé u zapiili si dýmku. Co chcete, nikdy to nedělal. (Zubuß a natáhne si nohy) Ach! Už je mi dobře. ESTRAGON (bázlivě) Pane— POZZO Copak, příteli? ESTRAGON Vy,., ty... ly kosti už nebudete...? Potřebovat, pane. VLADIMÍR (pobouřen) Tos nemohl počkat? POZZO Ale ne, jen ho nechte, to je přece docela přirozené. Jestli budu potřebovat ty kosti? (Napřáhne bič ti zpřehází hromádku kostí) Ne. co se mě týče, potřeboval je nebudu. Estragon vykročí. AvSak... Estragon se zastaví. (45 t Avšak, jak známo, kosli připadají v zásadě nosiči. Musíte se tedy zeptal jeho. Estragon pohledne na Luckyho, zaváha. Jen se ho zeptejte, zeptejte se ho. Nebojíc se, odpoví vám. ESTRACiON (přistoupí k Lttckymn) Promiňte,pane... Promiňte... Lucky nereaguje. Pozzo práskne bičem. Lucky zvedne hlavu. 1'OZ/O Mluví s tebou, euné. Odpověz. (Estragonovi) Jen ilo toho. ESTRAGON Promiňte, pane, budete ehtít ty kostí? Lucky dlouze hledí na Estragónu. POZZO (u \y tržení) Pane! Lucky sklopí zrak. Odpověz! Chceš, nebo ncchceS? Lucky neoí/povídá. (E&trúgonovi) Jsou vaše. Estragon se vrhne na kostí, nesbíraje a začne je okusoval. Podivné. JeŠte nikdy mi ntodmítl kost. (Zahledl se s obavami na Luckyho) Doufáni, Že ho nenapadne onemocnět. (Zatáhne z dýmky) VLADIMÍR To je hanba! Ucho. Užasly Estragon přestane ohryzavat kosti a hledí střídaví' na Vladimíra a Pozzo. Pozzo /e naprosto klidný. Vladimir posiupně zrozpačití. pozzo Máte na mysli něco konkrétního'.' VLADIMÍR (srdnatě blábolí) Jednat takhle... (Gesto k Lucky mu)... s člověkem., mi ... mi pripadá... s lidskou bytosti... to ... to není... to je hanba! ĽSTRAGON (nechce zastat pozadu) Skandál. (Nanovo se pustl do kosti) if. POZZO Jste na nič přísni. (Vladimírovi) Kolik je vám let, smím-li se ptát? (Pauza) šedesát? Sedmdesát? (Eslragonovi) Kolik inu může být? ESTRAGON Zeptejte se ho. POZZO Nechci být indiskrétni. (Vyklepe dýmku o bič. vstane) Hiulu se musel rozloučit. Očkuji vám za milou společnost. (Přemýšlí) Ledaže bych si s vámi vykouřil ještě jednu dýmku. Co říkáte? Neříkají nic. Jsem ovšem jen slabý kuřák, sváteční, dalo by se říci. nemám ve zvyku kouřit dvě dýmky /a sebou. Rozbuší se mi srdce. (Pauza) To dělá nikotin, přes všechnu opatrnost ho človčk lu a lam vdechne. (Povzdech) lnu. (Po chvíli) Dost možná, že jste nekuřáci? Ano? Ne? To je konečné detail. (Pauza) Ale jak se teď nenásilné posadit, když jsem právč vstal? A nevzbudit přitom dojem, že se — jak bych to řekl — podrobuji? (Vladimírovi) Prosím? (Po chvíli) Nebo jste nic neříkal? (Pauza) Na tom nesejde. Řekneme... (Přemýšlí) ESTRAGON A je to. (Odhodí kosli) VLADIMÍR Pojď pryč. ESTRAGON Hned teď? Pozzo Okamžik! (Škubneprovazem) Stoličku. (Ukáže bičem) Lucky přemístí stoličku. Du. Sem. (Posadí se) I.tuky ustoupí, chopí se zavazadel. A je to. (Nacpává si dýmku) VLADIMÍR Pojď pryč. I AI I PO/ZO Doufám, že má přítomnost vám není nevhod. ZúsUiňie, nebudete litovat. ESTRAGON (vetři almužnu) Máme čas. POZZO (zapáli si dýmku) Druhá neni nikdy tak dobrá, (Vyndá dýmku z úst u zpytavi si ji prohlíží) Jak první, chci říei. (Dá si dýmku do úst) Ale chutná presto. VLADIMÍR Já jdu. POZZO Nemůže nic vystál. Jsem bezpochyby poněkud nelidský. Ale to má být důvod? (Vladimírovi) Uvažujíc, příteli, než provedete nijakou hloupost. Předpokládejme, že odejdete, teď lined, jušiŕ za světla, neboť navzdory všemu je jcšič svetlo. VšiiJmi tři pohlédnou k obloze. Dobrá. Co bude v tom případe... (Vyndá dýmku z úst a prohlíží šiji/... vyhasla... (/.apáli dýmku)... v loni připadí... v loni případe... co bude v tom případě s vaši ^húzkou $ oním.... (»odčtem... Godotem... Godinem... (Pauza) ... /krátka, vite, koho mám na mysli — na nčmž závisí celá vase budoucnost... (Pauza) ... íi přinejmenšim vate nejbližší budoucnost. ESTRAGON Má pravdu. VLADIMIR Jak to vite? POZZO Hic. oslovil mne! Uvidíte, že se z nás nakonec stanou přátelí. ESTRAGON Proč lo neodloží? Aspoň ten kufr? POZZO 1 já bych si ho přál poikai. Čím více potkávám lidi, tím jsem. Šťastnejší. | ta nejbezvýznamnější bytost vás může poučit, '48/ T obohatit, naplnit štěstím. I vy... (Dlouze a významné si jednoho po druhém prohlédne)... i vy — kdovi — jste mi možná nčco poskylli. ESTRAGON Proč to neodloží? POZZO Což by nič nicmenč silné překvapilo. VLADIMÍR Na nčco se vás plál. POZZO (nadšen) Plál? On se ptal? A nač? (Pauza) Jcštč před okamžikem jste mí říkali pane a třásli se strachem. Nyní mi kladete otázky. To neskonči dobře. VLADIMÍR Mluv. Poslouchá (Ô. ESTRAGON /který mezitím začal kroutit kolem Luckyho) Cože? VLADIMIR Můžeš se plát. Zeptej se ho. ESTRAGON Nač? VLADIMÍR Proč to neodloží. Aspoň ten kufr. ESTRAGON To si taky říkám. VLADIMÍR Tak se ho zeptej. POZZO (pozorné sleduje rozhovor obávaje se. aby se otázka nezamluvila) Rozumím-li dobře, chcete se me zeptat, proč neodloží* zavazadla. VLADIMÍR No. POZZO (Esiragonovi) Souhlasí? I&9I ESTRAGON (krouží kolem Luckyho) Funí jak tuleň. Odpovím vám. (Estragónov!) Ale snažně vás prosím, postůjte chvilku, znervózňuje mČ lo. VLADIMÍR Pojď sem. ESTRAGON Co je? VLADIMÍR Bude mluvit. Nehybné čekají, opřeni jeden o druhého. POZZO Výborne. Jste tu všichni? Dáváte dobrý pozor? (ľohlédne na Luckyho, Škubne provazem) Lucky zvedne hlavu. Dívej se nu mé, Čunč! Lucky se dívá. Výborné. (Zastrčí dýmku do kapsy, vytáhne malý sprej, střikne si do krku, zandá sprej do kapsy, odkašle si, odplivne, vytáhne Sprej, stříkne, zandá do kapsy) Jsem připraven. Poslouchají všichni? (Pohlédne na Luckyho, Skulme provazem) Ke mné! Lucky se přiblíží. Sem! Lucky se zastaví. Připraveni? (Přehlédne postupné všechny tři. Luckyho naposled, škubne provazem) Tak co je? Lucky zvedne hlavu. Nerad mluvím do prázdna. Dobrá. Nuže. (Zamysli se) ESTRAGON Já jdu pryč. POZZO Na co jste se to ptali? VLADIMÍR Proč nco... 50 POZZO (vztekle) Nepřerušovat! (Po chvíli klidněji) Nikdy se z toho nevymo-támc, když budeme mluvit všichni najednou. (Po chvíli) Co jsem to říkal? (Pauza. Hlasitěji) Co jsem to říkal? Vladimir posunky naznačuje těžký náklad. Pozzo nechápe. ESTRAGON (nahlas) Kufr! (Ukáže na Luckyho) Proč? Pořád držet. Kufr. koš. (Ohýbá se jhhI tíhou pomyslného nákladu a těžce oddychuje) Nikdy neodložit. (Rozevře dlaně a s úlevou se napřímí) Proč? POZZO Už to mám. Mohli jste lo říct hned. Proč si neudělá pohodlí. Pokusme se probrat celou vče postupné. Nemá na to snad právo? Má. Či snad nechce? Přihořivá. Ale proč. táži se. proč nechce? (Pauza) Pánové, řeknu vám proč. VLADIMÍR Baclia. POZZO Aby se mi zavděčil a já si ho ponechal. ESTRAGÓN Co? POZZO Snad jsem se špatné vyjádřil. Hledá způsob, jak by mě obměkčil, abych ho neopustil. Ne, to pořád není ono. VLADIMÍR Vy se ho chcete zbavit? POZZO Rád by mé doběhl, ale to se mu nepodaří. VLADIMÍR Vy sc ho chcete zbavil? POZZO Domnívá se, že projeví-li se jako výkonný nosič, nakonec jej v této funkci zaměstnám. ESTRAGON Vy ho nechcete? /SI/ ■ POZZO Ve skutečnosti má obe ruce levé. Není lo jeho řemeslo. VLADIMÍR Vy se ho chcete zbavit? POZZO Má za to, ?e ocením jeho neúnavnou! a budu litovat svého rozhodnutí. Pokrytec. Jako bych němči dosl nádeníku. Všichni tři Medi na l.uckyho. Atlas, syn Jupiterův. (Pauza) Zodpověděl jsem. zdá se, vaši otázku. Máte néjaké další? (Hra se sprejem) VLADIMÍR Vy se ho chcete zbavit? POZZO Všimnete si. že jsem mohl být na jeho mistr. A on na mém. Pokud by o tom náhoda nerozhodla jinak. Každému, co jeho jest VLADIMÍR Vy se ho chcete zbavil? POZZO Prosím? VLADIMÍR Vy se ho chcete zbavit? P< >//() Tak. Ale mislo abych ho zahnal, místo abych ho s prominutím nakopal do prdele a vyrazil s nim dveře, jsem takový dobrák, že se s ním vláčím na trh. Počítám, že ho vyhan-dluji za slušnou cenu. Taková stvoření ve skutečnosti ani zahnat nemůžete. Aby s nimi člověk skoncoval, musel by je zabít. Lucky ptáče. ESTRACiON On pláče. POZZO Starý* zavšivený pes má vic důstojnosti, (/'udává Estragonoví kapesník) Naie. utéšte ho, když je vám ho tak líto. '52 Estragon váhá. Nate. Estragon přijme kapesník. Osušte mu oči. Nebude se cítit tak osamelý. Estragon váhá. VLADIMÍR Dej to sem. já to udélám. Estragon odmítá vydat kapesník. Směšná, dětská tahanice. POZZO Pospčšte si. Za chvíli přestane. Estragon se přiblíží k Luckymu a zaujme náležitý postoj, chystaje se osušit mu slzy. Lucky náhle vymrští nohu a prudce kopne Estragona do holení. Estragon pustí kapesník, překotné couvne a s kulháním a skuienim oběhne jeviště. Kapesník. Lucky odloží kufr a koš. zvedne kapesník, podá ho 1'ozzoví, ustoupí a chopí se zavazadel. ESTRAGON Hajzl! Dobytek! (Vyhrnesinohavici) Celýho mě zmrzačil! POZZO Říkal jsem vám. že nemá rád cizí lidi. VLADIMÍR (Estragonoví) Ukaž Estragon nastaví nohu. (hněvivé Pozzovi) Vždyť to krvácí! POZZO Toje dobré znamení. ESTRAGON (s nohou ve vzduchu) Nebudu moct chodit! VLADIMÍR (nezně) Ponesu tě. (Pauza/ Přinejhorším. POZZO Už nepláče. Vystřídal jste ho vy. (Zasněné) Slzy jsou věčné. Za každého, kdo se rozpláče, nčkdo jiný přestane. Stejně je tomu i se smíchem. (Směje se) Neprokliuejme tedy naši /53/ dobu, není o nic horši než doby předchozí. (Po chvíli) Není ovšem nutné ji zvlášť chválit. (Po chvíli) Nemluvme o ní vůbec. (Po chvíli) Pocel obyvatelstva pravda sloupl. VLADIMÍR Zkus udělal pár kroků. Estragon se belhá po jevišti, zastaví se před Luckým, plivne na něho, file se posúdil na místo, kde sedel na začátku hry. POZZO Jestlipak víte. kdo me naučil říkat takové krásné věci? (Pauza. Vymršti prst směrem k Luckymu) On! VLADIMÍR (dívaje se na oblohu) Copak nikdy nebude noc? PO/Z« Bez neho bych nikdy nepomyslel na nic jiného ne? na hlouposti a na své zaměstnáni. Uvědomoval jsem si. že krása, půvab a skutečné pravdy jsou mi navždy odepřeny. Tak jsem si najal knuka. VLADIMÍR (proti své vůli) Knuka? POZZO Už to bude nějakých Šedesát let... (V duchu počítá) Ano. téměř Šedesát let. (Hrděse napřímí) Řekněte, vypadám snad na nč? Vladimír pozoruje Luckyho. Proti němu jsem hotový mladík, ne? (Pauza. Luckymu) Klobouk. Lucty odloží koš a smekne. Záplava bílých vlasů orámuje obličej. Přidrží klobouk v podpaží a chopí se koše. A tuď se dívejte (Smekne (všechny Čtyři postavy nosí buřínkuj. Je úplné plešatý. Nasadí klobouk) Viděli jste? VLADIMÍR Co je to knuk? POZZO Říkali jste, že nejste zdejší. Ale nejste snad včerejší. Kdysi mívali šašky. Dnes máme knuky. To jest ti, kteří si to mohou dovolit. /54/ VLADIMÍR A vy se ho teď chcete zbavit? Zbavit se starého, věrného služebníka? ESTRAGON Ty hajzle! Pozzo zneklidni. VLADIMÍR Vysál jste ho na dřeň a teď ho odhazujete jako... (Hledá) ... jako banánovou slupku. Jen se přiznejte, že... POZZO (sténá, ruce na čele) UŽ nemůžu dál... nemůžu... pořád snášet... dělá... nemáte představu... je to strašné... strašné... musí pryč... (Lomí rukama)... zblázním se z toho... (Zhroutí se, hlavu v dlaních) Už nemůžu dál... už nemůžu... Ticho. Všichni tři hledí na Pozza. Lucky se chvěje. VLADIMÍR Už nemůže. ESTRAGON Strašný. VLADIMÍR Zblázní se z toho. ESTRAGON Hnusný. VLADIMÍR (Luckymu) Že se nestydíte! Takový hodný pán! A takhle ho trápit! Po takových letech! Že vám není hanba! POZZO (vzlyká) Kdysi... býval milý... pomáhal mi... bavil mě... dělal nič lepším... dnes... mč vraždí... ESTRAGON A to ho chce nahradit? VLADIMÍR Cože? ESTRAGON Nepochopil jsem, jestli ho chce nahradit nebo jestli už nechce vůbec nikoho. ISSI VLADIMÍR Nemyslím. ESTRAGON Cože? VLADIMÍR Nevím. ESTRAGON Zeptej se ho. POZZO (uklidněn) Pánové, nevím, co se lo se mnou stalo. Omluvte mne. Zapomeňte na všechno. (Ovládá se čim dái víc) Nevím přesné, co jsem vám říkal, ale můžete mí včfit. nebylo na tom slovo pravdy. (Vztyčí se. uhodí do hrudi) Vypadám snad jako človek, kterého lze beztrestne' trápil? Prosím vás! (Prohledává kapsy) Kampak jsem založil dýmku? VLADIMÍR Ro/kosný večer. ESTRAGON Nezapomenutel ný. VLADIMÍR A to ještč není konec. ESTRAGON Taky se mi zdá, VLADIMÍR To je teprv začátek. ĽSTRAGON Jestli vůbec. VLADIMÍR Jeden by myslel, že je v divadle. ESTRAGON V cirkuse. VLADIMÍR Ve varieté. ESTRAGON V cirkuse. 56 POZZO Kde může být? Pravá bryerka! ESTRAGON S tím je psina. Ztratil laj fámu! (Hlučně se směje) VLADIMÍR Přijdu hned. (Zamíří k portálu) ĽSTRAGON Na konci chodby vlevo. VLADIMÍR Drž mi místo. (Odejde) POZZO Ztratil jsem svého Abdulláha! ĽSTRAGON (svíjí se smíchy) K popukám! POZZO (zvedne hlavu) Nevidčl jste... (Všimne si Vladimírovy nepřítomností) On odešel? (Zklamaně) Ani mi neřekl na shledanou. To není hezké. Mčl jste ho zadržet. ESTRAGON Nemohl to udržet. POZZO Ach! (Pauza) Ach tak. ESTRAGON (vstává) Pojďte sem. POZZO Proč? ESTRAGON Pojďte, uvidíte. POZZO Mám vstát? ESTRAGON Pojďte... pojďte... rychle. Pozzu vstane, jde za Estragonem. Podívejte. 1571 POZZO Ajcjc. ESTRAGON Ajepo všem. Vladimir se vrací, rozmrzely, cestou vrazi do Liickyho, kopnu- tím porazí stoličku, nespokojené přechází po jevišti. POZZO Co je mu? ESTRAGON Přišcls o kupu srandy. Vladimír se zastaví, zvedne stolíčku, postaví ji a nanovo, led už klidněji, přechází sem lam. POZZO Utišuje se. (Rozhlédne se) Ostatné, všechno se utišuje, cítím to, Snáfií se veliký mír. Poslouchejte. (Zvedne ruku) Bůh Pan spí. VLADIMÍR (zastavíse) Copak nikdy nebude noc? Všichni tři se dívají na oblohu. POZZO Dřiv odejít nemůžete? ESTRAGON No... chápete... POZZO Ale to je přece přirozené, naprosto přirozené. Já kdybych byl na vašem mistr a mol tu schůzku s Godincm... Godck-m... Godotem... zkrátka, víte. koho mám na mysli, čekal bych až do úplného setměni. /Dívá se na stoličku) Docela rád bych ještě posedel, ale nevím, kudy na to. ESTRAGON Můžu vám néjak pomoct? POZZO Snad kdybyste mě požádal? ESTRAGON Požádal o co? /58/ POZZO Abych si sedl. ESTRAGON To by vám pomohlo? POZZO Domnívám se. ESTRAGON Tak jedem. Sednete si. buďte tak laskav. POZZO Ale ne. ne, dekuji, to nestojí za řeč. (Pauza. Septem) Naléhejte. ESTRAGON Ale jdete, přece tu nebudete stát. Mohl byste se nachladit. POZZO Myslíte? ESTRAGON No samozřejmé. POZZO Máte bezpochyby pravdu. (Posadí se) A je to. Děkuji vám. příteli. Estragon se posadí. (Hledí na hodinky) Ale je opravdu nejvyšší Čas. abych se s vámi rozloučil, nechci-li se opozdit. VLADIMÍR Cas se zastavil. POZZO /přikládá hodinky k uchu) Tomu neverte, příteli, tomu nevěříc. (Schová hodinky do kapsy) Všechno, co chcete, ale tohle ne. ESTRAGON (Pozzovi) Vidí dneska všechno černě. POZZO S výjimkou oblohy. (Zasměje se svému vtipu) Trpělivost, však ona přijde. Ale vidím, v čem je zakopaný pes, vy nejste zdejší a nevite, jak to u nás chodí se soumrakem. Chcete, abych vám to vysvětlit? 159/ 7/(7/<>. Estragon a Vladimir začali opět hru s botou a s kloboukem. Luckymu spadne klobouk, aniž si toho povšimne. Rád vaši zvědavost uspokojím. (Hra se sprejem) Trochu pozornosti, prosím. Estragónu a Vladimir pokračuji v prohlídce, Lucky napůl spí. POZZO práskne hicem, ale ten jen slabé zasvišti Co je s líni bičem? Vstane a zapráská silněji, nakonec s úspěchem. Lucky sebou trlme. Estragónov/ vypadne holá, Vladimírovi klobouk. Pozzo odhodí bič. Nesioji za nic. (Prohlíží si své obecenstvo) Co jste to říkal? ESTRAGON Ale jděte, přece tu nebudete stát. mohl byste se nachcípat. m/A« Máte pravdu. (Posadí se. Estragonovi) Jak se jmenujete? ESTRAGON (pohotově! Katulus. POZZO (kteiý neposlouchal) Ach. ano. o soumraku. (Zvedne hlavu) Dávejte přece pozor, takhle se nikam nedostaneme. (Dívá se na oblohu) Pohleďte. Všichni, kromě Luckyho, který začal opět dřímat, se zadívají na oblohu. Pozzo si všimne Luckyho a škubne provazem. Na nebe se dívej, čune! Lucky zvrátí hlavu. Tak. To by stačilo. Všichni skloní hlavu. Co je na učni tak neobyčejného? Jakožto na nebi? Je bledé a jasné jako kterékoli jiné nebe v lulo hodinu. (Pauza) V této zemepisné Sirce. (Pauza) Za hezkého počasí. (Hlas získá na zpévnosti) Je tomu přibližní hodina... (Pohlédne na hodinky, hlas zevšedni) ... ano. hodina... (Tón nanovo lyrický')... poté, kdy nás od... (Váhá, hlas znejisti)... řekneme deseti hodin... (Hlas zesílí)... štědře zalévalo zářivými proudy červeného a zlatavého světla, počalo nezadržitelné slábnout, ztrácet na třpytu, blednout... (Krouží rukama ve zmenšujících 60 se kruzích, aby naznačil blednutí)... blednout, stále víc. stále zřetelněji, až náhle... (Dramatická pauza, široké všeobjímající gesto) — bum! Konec! Nehýbe se. (Pauza) Avšak... (Pozvedne varovně ruku)... avšak za tím nežným, nehybným závojem... Pohlédne na oblohu. Estragon a Vladimír ho napodobí. ... se blíží noc, cválá... (Hlas mohutní)... cválá, až se na nás. tni!, vrhne v okamžiku... (Opustí I/o inspirace)... kdy to nejménč čekáme. (Pauza. Ponuře) Takhle to chodí na lehu-' zkurvené zemi. Dlouhé ticho. ESTRAGON Jakmile o tom jeden ví. VLADIMÍR Může posečkal. ESTRAGON Má jaksi záchytný bod. VLADIMÍR Konec s pochybnostmi. ESTRAGON Stačí už jenom čekat. VLADIMÍR Na to jsme zvyklí. (Sebere ze země klobouk, nahlédne dovnitř, zatřese jim, nasadí si ho) POZZO Jaký jsem byl? Estragon a Vladimír nechápou. Dobrý? Průměrný? Obstojný? Ucházející? Nijaký? Špatný? VLAP1MÍR (dojde mu) Dobrý, opravdu dobrý. POZZO (Estragonovi) A podle vás? ESTRAGON (s anglickýmpřizvukem) Moc dhobrý. moc moc dhobrý. 161/ POZZO (potěšené) Dekuji, pánové, děkuji, (Pauza) Tu a lam potřebuji povzbudit. (Přemýšlí) Ke konci jsem poněkud ochabl. Nezdá se vám? VLADIMÍR Ale kdepak, nanejvýš trošičku. ESTRAGON Myslel jsem. že to je schvální. POZZO Selhává mi paměť. To je to. 7TcAft ESTRAGON Cekáme tu a nic se nedeje. POZZO (zarmouceně) Vy se nudíte? ESTRAGON Tak trochu. POZZO (Vladimírovi) A vy, pane? VLADIMÍR Že by to tu bylo zrovna k popukáni. Ticho. POZZo (svádí vnitřní boj) Pánové, chovali jste se ke mní... (Hledá)... patřičné. ESTRAGON Ale kdepak! VLADIMÍR Co vás napadá. POZZO Ale ano. ano. chovali jste se velmi slušné. Natolik slušné, že si fikám... co mohu uéinit pro dvé tak přátelské bytosti, které se pravé k smrti nudi. abych se jim revanšoval? ESTRAGON Pčtka by bodla. VLADIMÍR Nejsme žebráci. 162; POZZO Co mohu uéinit. říkám sí. aby jim lépe ubéhl čas? Dal jsem jím kosti, o lecčems jsem s nimi pohovořil, vysvetlil princip soumraku, souhlasí. A to nemluvím o všem. Avšak kladu si Otázku: staéí to? Opravdu to stačí? ESTRAGON Nebo búr. VLADIMÍR Ncch toho! ESTRAGON Už jsem zticha. POZZO Stačí to? Bezpochyby ano. Ale já jsem velkorysý. Mám lo v povaze. Dnes. Co se dá dělat. (Škubneprovazem) l.ucky \//< > OvScm. A nahlas. Kdysi dokonce myslíval moc hezky, mohl jsem mu naslouchat celé hodiny. Dnes... (Zachvějese) Konečné. Co naplat. Tak co? Chcete, aby vám zapřemýšlel? ESTRAGON Spiš kdyby zatancoval. Bylo by to veselejší. POZZO To není tak jisté. ESTRAGON Zcjo, Dando, že by to byla psina? VLADIMÍR Docela rád bych ho slyšel myslel. 63 ESTRAGON Mohl by iřcba napřed tancoval a pak myslel. Jestli toho na něm nechcem moc. VLADIMÍR (Pozzovi) To by 5k>? POZZO Proč ne. Je to ostatní přirozený sled, že. (Králce se zasměje/ VLADIMÍR lak ať tancuje. Ticho. POZZO (Luckymu) Slyšels? ESTRAGON Nestane se. /c by odmítl? POZZO Vysvetlil» vám to později. (Luckymu) Tanči, mrcho! Lucky oitiuii zavazadla, postoupí k rampě, natočí se k Pozzovi. Estragon vstane, aby lépe viděl. Lucky tanči. Ustane. ESTRAGON To je všecko? POZZO Pokračuj. Lucky zopakuje stejné pohyby, ustane. ESTRAGON No hele, brácho, to ses moc nevytáhl. (Napodobuje Luckyho tanec) Tohle /vládnu laky. (Zakolísá, málem upadne. Zorniti ke svému obvyklému místu a posadí se) S trochou cviku. VLADIMÍR Možná je unavený. POZZO Kdysi tančival gigu, almé, brando. ľandango, farandolu. ba i čardáš. Skákal jako ko/a. Dneska tanči tuhle. Vite, jak tomu fiká? VLADIMÍR Vrah je zahradník. 1(41 ESTRAGON Zaražený prdy. POZZO Síťový tance. Vcři. zeje zamotaný v síti. VLADIMÍR (s vykračováním estéta) Je vlomnůco... Lucky se chystá odejit k zavazadlům. POZZO Prrrr! Lucky znehybni. ESTRAGON A nestane se, že by odmítl? POZZO Vysvetlím vám to. (Prohrabává kapsy) Vteřinku. (Hledá) Kampak jsem dal balónek. (Hledá) No tohle! (Zvedne ohromené hlavu. Skomírajícím hlasem) Ztratil jsem svůj rozprašovač! ESTRAGON (skomírajícím hlasem) Ach, má levá plíce nestojí za nic. (Slabě zakaile. Hromově) Zato pravá je fcsl! POZZO (normálním hlasem) Co se dá dělal, budu se muset bez nčho obejit. Co jstfm to říkal? (Přemýšlí) Vteřinku. (Přemýšlí) No tak! (Zvedne hlavu) Pomozte mi! ESTRAGON Snažím se. VLADIMÍR Já taky. POZZO Počkat. yšichni tři současně nadzdvihnou klobouk, přihni dlaň na čelo, soustředí se. vrašti obličej. Dlouhé ticho. ESTRAGON (vítězné) Mám to! VLADIMÍR Málo. '65/ 4 I'OZZO (netrpělivé) NO...? ESTRAGON Proč to neodloží? Aspoň len kufr1/ VLADIMÍR Ale ne! I'OZZO Jste si dm jistý? VLADIMIR Ale ne. to už jste nám vysvětloval, I'OZZO To už jsem vám vysvětloval? ESTRAGON To už nám vysvětloval? VLADIMÍR Ostatne, už ho odložil. ESTRAGON (ohlédne se po Luckým) No dobře. Aeo? VLADIMÍR A protože ho odložil, nemůžeme se plál, proč ho neodloží. POZZO Bravo! ESTRAGON A proO ho odložil? POZZO To je ono. VLADIMÍR Aby mohl tancovat. ESTRAGON Ajo. Dlouhé licho. Estragon vstane. Chcipl tu pes. Nikdo nikdy nepřijde, nikdo nikdy neodejde Cvrkot jak v márnici. VLADIMÍR (Pozzovi) Řeknete mu, ať mysli. M» POZZO Podejte mu klobouk. VLADIMIR Klobouk? POZZO Nemůže myslel bez klobouku. VLADIMÍR (Estragonovi) Podej mu klobouk, ESTRAGON Já? Po tom, co mi provedl? Ani náhodou. VLADIMÍR Tak já inu ho podám. (Nehýbe se) ESTRAGON Ať si pro nej dojde. POZZO Bude lepši, když mu ho podále. VLADIMÍR Já mu ho podám Vladimír sebere klobouk a podává ho Luckymu v natažené nice. Lucky nereaguje. POZZO Nasaďte inu ho. ESTRAGON (Pozzovi) Ať si ho ventc. Řeknete mu to. POZZO Bude lepSí, když mu ho nasadíte. VLADIMÍR Já mu ho nasadím. Opatrně obejde Luckyho, zezadu mu nasadí klobouk a rychle couvne. Lucky se nepohne. Ticho. ESTRAGON Na co ceká? POZZO Ustupte. : C7 ■ Estragon a Vladimir ustoupí, ľozzo Škubne provazem. Lucky vzhlédne. Mysli, čuně! Pauza. Luckv začne tančil. Stát! Lucky znehybni. Ke mně! Lucky se přiblíží. Tmu! Lucky se zastaví. Mysli! LUCKY (Po chvíli) Na drohe sírane, co se týěc... POZZO Stát! Lucky zmlkne. Zpátky! Lucky couvne. Tam. Luckv znehybni. Hot! Lucky se natočí doprava, tváři k publiku. Mysli. LUCKY (monotónne) Vzhledem k existenci osobního kvakva Boha jak vyplývá z nedávného veřejného průzkumu ľoinconova a Wattman-nova s kvakvakvakva bilým vousem mimo čas prostoru jenž Napjatá pozornost Estragónu a Vladimíra. Ochublost a nechuť Pozza. shůry své božské apatie své božské atambie své božské afázie shlíží a miluje až na několik výjimek z důvodů nám neznámých prozatím nás všechny a trpí po vzoru božské Mirandy s těmi kdož z důvodů nám neznámých máme však sdosiatek času v mukách v ohni jehož plameny za okamžik na okamžik zažehnou trámy budiž řečeno a ohně- pekelné vysoko . 6« v oblacích tak blankytných chvílemi ještč dnes a klidných lak klidných v míro a pokoji který ač nestálý přichází proto o nic méně vhod leč nepředbíhejme a očekávaný ostatně až po dokončeni nedokončeného výzkumu již avšak nicméné oceneného Akakakakademii anlropopogximciríc v Uerne-en-lJresse Tesla a Cunarda je uzákoněn bez možnosti Estragónom a Vladimírovo přidušené reptání. Pwhlubující se nevolnost Pozza. odvolání s výjimkou případných omylů vyplývajících z lidských úvah ostatné až po dokončení nedokončeného výzkumu nedokončeného výzkumu Testa a Cunarda je zvolen zvolen len následující sledující sledující budiž řečeno leč nepředbíhejme z důvodů nám neznámých jak vyplývá z průzkumu ľoinconova a Watlmannova je zjevné zeela zjevné že cílem náročné Fartov-Bclchcrovy studíc nedokončené nedokončené z důvodů nám neznámých Tesla a Cunarda nedokončeného nedokončeného je zjevné že človčk opačné k opačným závčrůin že člověk v Bcrnc-cn--Brcssc Testa a Cunarda že človčk konečné to jest že človčk to jest přes rozvoj ve výžive a vyměšování počíná ztrácet na váze a současné ve stejné době z důvodů nám neznámých přes rozmach tělesné výchovy provozování rozličných Estragon a Vladimír se postupně uklidňují a nanovo se zaposlouchají do Luckyho monologu. Pozzo, čim dál neklidnější, vyráží steny. druhů sportu jako příkladně jako jako jako tenis fotbal běh na místě na ploché dráze plavání skákáni kmitání letecká akrobacie tenis krasobruslcni virobrosleni na ledě vsedě tenis letecká akrobacie sporty zimní zimní podzimní letni tenis na trávě na dráze na kmitočet letecká akrobacie tenis hokej pozemní mořský vzdušný penicilín a náhražky to jest abych se vrátil k současně ve stejné době klesá z důvodů nám neznámých navzdory tenis abych se vrátil k letecká akrobacie golf o devíti ěí osmnácti jamkách lední tenis to jest z důvodů nám neznámých v okresech /69/ Seine Seine-ei-Oise Seine-et-Marne Mame-et-Seine budiž řečeno současné ve slejné době z důvodů nám neznámých ztrácet na váze jaksi zakrsat abych se vrátil k okresu Oisc Manie to jest Čistý úbytek na hlavičku čini od Volumový smrti na dva prsty sto gramů na hlavičku každé jedné dýmky v príuuéru zaokrouhleno tato čísla váha zbavené šatů v Normandii z důvodu nám neznámých to jest konečné Vladimírovy a Estragonovy popuzené výkřiky. Pozzo vyskočí a škube pnivazem. Všichni křiví. Lucky táhne za provaz, vrávorá, vyje, řve. Ostalni se vrhnou na vzpírajícího se Luckyho, klerý skučí svůj lex'. to není podstatné fakta jsou zde a uvážime-lí dále ještě závažnější okolnost z toho vyplývá jeStě závažnější okolnost ve světle probíhajícího Stcinweg-Pctcrmannova výzkumu z toho vyplývá jeStČ závažnější okolnost ve světle ve světle předčasně ukončeného Sieinweg-Peter-mannova výzkumu že na venkově- na horách a v přímořských oblastech a vodní vzdušné proudy ohně vzduch je stejný a země budiž řečeno vzduch a země za tuhých mrazů žel v sedmé etapě před cílem náročné studie země moře pro nové kameny za tuhých mrazů z hlubin na moří na zemí v povětří nebesa abych se vrátil k z důvodů nám neznámých navzdory tenis fakta jsou zde z důvodů nám neznámých abych se vrátil k následující bod to jest konečné žel následující bod pW BOvť kamen) 0 lODJ Deal pochyb abych se vrátil k leč nepředbíhejme abych se vrátil k na hlavičku současné ve stejné době z důvodů nám neznámých navzdory tenis následující bod vous plameny pláč kameny tak blankytných tak klidných že) na hlavičku na hlavičku na hlavičku na hlavičku v Normandii navzdory tenis náročné studie předčasně ukončených nedokončených na hlavičku na hlavičku v Normandii navzdory tenis na hlavičku žel kameny Cunard Cunard Rvačka, mela. Lucky vyráží ještě několik posledních výkřiku. Tenis! Kameny! 'lak klidných! Cunard! Nedokončených! /707 POZZO Klobouk! Vladimir se zmocni Luckyho klobouku. Lucky- umlkne a padne na zem. Ticho, přerušovaně oddechováním vítězů. H STR AGON To má za to. Vladimír zpytavě pozoruje Luckyho ktolxiuk. náhliti dovnitř. POZZO Dejte to sem! (Vytrhne Vladimírovi klobouk, hodí ho na zem, dupe po něm) A je po mySleni! VLADIMÍR Ale bude se moct ted* orientovat? POZZO VSak já ho zorientujú. (Kope do Luckyho) Vstávej, čuně! ESTRAGON Možná je mrtvěj. VLADIMÍR Zabijete ho. POZZI) Vstávej, zdechlino! (Škubeprovazem) Lucky se pohne. Pomozte mi. VLADIMÍR Ale jak? li iZZi > Zvedněte ho. Estragon a Vladimír postaví Luckyho na nohy, na okamžik ho podepřou, pustí ho. Lucky upadne. ESTRAGON Dělá to schválně. POZZO Musile ho podepřít. (Pauza) No tak. zvedněte ho! ESTRAGON Kašlu na to. Í7\/ VLADIMÍR Pojď, zkusíme lo ještě jednou. ESTRAGON Za koho nás má? VLADIMÍR Pojď. Zvednou L iickyhu a podepírají ho. POZZO Nepouštějte ho! Estragon a Vladimír vráwraji. Nehýbejte se! Pozzojdepro kufr a koš a obojí nese k Luekymti. Držíc ho pořádní. Vloží Luckýma do ruky kufr, sevře mu dlaň okolo držadla. Lucky ho pustí. Nepouštějíc ho. Začne znovu. Dotýkaje se kufru, nabude Lucky postupně védo- mí a jeho prsty se sevřou okolo držadla. Držíc ho. Táž hra s košem. Tak, a mňžete ho pustil. Estragon a Vladimír odstoupí od Liickyho. Lucky vrávorá. potácí se, prohýbá, ale zůstane stát. kufr a koš v rukou. Pozzo couvne a zapráská bičem. Kupředu! Lucky postoupí. /.pálky! Lucky zacottvá. Čelem vzad! Lucky udělá čelem vzad. V pořádku, chodil může. {Otočí se nu Estragona a Vladimíra) Děkuji vám. pánové, a dovolte, abych... (Prohrabává kapsy/... abych vám popřál... (Prohrabává kapsy)... popřál... (Prohrabává kapsy) Kam jsem dal hodinky? (Prohrabává kapsy) No tohle! (Zvedne vyděšený obličej) Pravé till dvouplášľovky, pánove, s vteřinovou ručičkou! Dal mi je dědeček. (Prohrabává kapsy) Možná mi vypadly. Hledá na zemi, Vladimír a Estragon se připojuji. Pozzo nadzvedne špičkou boty trosku Luckyho klobouku. To není možné. VLADIMIR Nemáte je v kapsičce? 111/./») Počkejte. (Prohne se, přiblíží hlavu k břichu, naslouchá) Nic neslyším. (Pokyne Estragonovi a Vladimírovi) Pojďte sem. Estragon a Vladimír se přiblíží, skloní se. Mělo by býl slyšet tikání. VLADIMÍR Ticho...? Naslouchají, všichni tři se skloněnou hlavou. ESTRAGON Nčco slySím. POZZO Kde? VLADIMÍR To je srdce. POZZO (zklamán) Doprdele. VLADIMÍR Ticho...? Naslouchají. ESTRAGON Možná se zastavily. Napřímí se. POZZO Který z vás to tak páchne? ESTRAGON Jemu táhne z huby, mně smrděj nohy. POZZO Budu se muset rozloučit. mi ESTRAGON A vare dvoupláäťovky? POZZO Zřejmí jsem je nechal na zámku. ESTRAGON Tak sbohem. POZZO Sbohem. VLADIMÍR Sbohem. ESTRAGON Sbohem. Ticho. Nikdo se nehýbe. VLADIMÍR Sbohem. POZZO Sbohem. ESTRAGON Sbohem. Tuhu. Pí i//( i A dekuji. VLADIMÍR My dekujeme. POZZO Není zar. ESTRAGON Ale ano. POZZO Ale ne. VLADIMÍR AlC 3HO. ESTRAGON Ale ne. Ticho. '74/ POZZO Nedokáži... (Váhá)... odejit. ESTRAGON To je život, ľoz-o se ohnili, zamíří k portálu, odvíjí provaz. VLADIMÍR Jdete Spatným sinárem. POZZO Potřebuji rozbéh. (Dojde na konec provážu, takřka do kulis, otočí se a křikne) Ustupte! Estragon a Vladimír ustoupí do pozadí, hledí směrem k Pozzo-vi. Prásknuti biče. Kupředu! Lucky nereaguje. ESTRAGON Kupředu! VLADIMÍR Kupředu! Prásknuti hire. Lucky se dává do pohybu. POZZO Rychleji! Vynoří se z kulis, za Luckým přejde jeviště. Estragon a Vladimír smeknou a mávají kloboukem. Lucky už je mimo scénu. Pozzo škube provazem a práská bičem. Rychleji! Rychleji! Než definitivně zmizí ze scény, Pozzo se na poslední chvíli zastaví. Provaz se napne. Hluk padajícího Luckybo. Má stolička! Vladimír dojde pro stoličku a podá ji Pozzovi, který ji hodí směrem k Luckymu. Sbohem! Mávají. VLADIMÍR Sbohem! Sbohem! I1SI POZ/O Vstávej, mrcho! Hluk zvedajícího se Luckyho. Kupředu! Pozzo mizí v portálu. Práskání biče. Kupředu! Hyjé! Sbohem! Rychleji! Čuně! Hot! Sbohem! Ticho. VLADIMÍR Uběhl nám s nimi £as, co říkáš. ESTRAGON Ubčhl by i bez nich. VLADIMÍR Ale pomaleji. Ticho. ESTRAGON Co budeme dčlal? VLADIMÍR Nevím. ESTRAGON Pojď pryč. VLADIMÍR Nemůžeme. ESTRAGON ProC? VLADIMÍR Čekáme nu Godota. ! STRAGUN Máš pravdu. Ticho. VLADIMÍR /menili se. ESTRAGON Kdo? VLADIMÍR No ti dva. > ESTRAGON To je ono, pokecáme si. VLADIMÍR Nezdá se li. že se zmínili? ESTRAGON To je docela dobfe možný. Tyhle včci se vyhýbaj akorát nám. VLADIMÍR Možný? Jislý. VidČls je? ESTRAGON Když myslíš. Já je neznám. VLADIMÍR Ale jo, znáš. ESTRAGON Neznám. VLADIMÍR Říkám li, že je známe. Všechno zapomeneš. (Pauzo) Ledaže by to nebyli ti samý. ESTRAGON Jasno. Vždyť nás nepoznali. Kdyby nás znali, museli by nás poznat. VLADIMÍR To nic neznamená. Já jsem se taky tvářil, že je neznám. A pak, nás nikdy nikdo nepozná. ESTRAGON Tak jo. Teď ale musíme... Au! Vladimir nezabere. Au! VLADIMÍR Ledaže by to nebyli ty samý. ESTRAGON Dando! To je ta dniha! Druhá noha! (Belhá se ke svému obvyklému misiu) HLAS ZA SCÉNOU ľane! Estragon se zastaví. Oba se dívají směrem, odkud zazněl hlas. mi ESTRAGON Už je to tu zas. VLADIMÍR Přistup bliř, chlapCc. Vstoupí Chlapce. Bázli\-ě se zastaví. CHLAPEC Pan Albert? VLADIMÍR To jsem já. ESTRAGON Codices? VLADIMIR Pojď blíž. Chlapec se nehýbe. ESTRAGON (důrazné) Řekli jsme li. abys sel blíž! Chlapec se bázlivě phhliti. zastavise, VLADIMÍR Copak je'.' CHLAPEC Pan (Jodoi... (Zmlkne) VLADIMÍR Já vím. (Pauza) Pojď bliž. Chlapce se nehýbe. ESTRAGON (důrazně) Něco jsme ti řekli, ne? Chlapec se bázlivě přiblíží, zastaví se. Proč jdeš tak pozdč? VLADIMÍR Neseš vzkaz od pana Godota? CHLAPEIC Ano. pane. VLADIMÍR lak nám lio řekni. 78 ■ ESTRAGON Proč jdes tak pozde? Chlapce se ustrašeně dívá z jednoho na druhého, neví, komu má otlpavědět. VI AD1MÍR (Estragonovi) Necb ho. IS I RAISON Ty mi vlez na záda. (Postoupí k Chlapci) Vis. kolik je hodin? CHLAPI* Já za io nemůžu, pane! ESTRAGON 2a to můžu já. asi. CHLAPEC Ital jsem se. ESTRAGON Bál? Celto? Nás? (Pauza) Odpověz! VLADIMÍR Začíná mi svítat. To li dva mu nahnali sirech. ESTRAGON JakjseS tu dlouho? CHLAPEC Dost dlouho, pane. VLADIMÍR Bal ses biče? CHLAPEC Ano. pane. VLADIMÍR Křiku? CHLAPEC Ano. pane. VLADIMÍR Tech dvou pánu? chlapec Ano, pane. .'79/ VLADIMIR Vždyť je znáš. CHLAPEC Ne. pane. V LADÍM í K Jsi přece zdejší? CHLAPEC Ano. pane. ESTRAGON Lže, jako když tiskne. (Popadne Chlapce za paži zacloumá jím) Pravdu! Pravdu nám řekni! CHLAPEC (rozechv&e) Ale já fikám pravdu, pane. VLADIMÍR Dej mu konečne pokoj. Co je li'.' Estragon pustí Chlapce, ustoupí, schová tvář do dlaní. Vladimír a Chlapec ho pozoruji. Estragon odkryje ztrlianý obličej. Co je s lebou? ESTRAGON Jsem nešťastný. VLADIMÍR Fakt,jo?Aodkdy? ESTRAGON Nevzpomínám si. VLADIMÍR Jo paméf, (a s náma cvičí. Estragon chce odpovědět, ale nakonec rezignuje a odhelhá se ke svému místu. Posadi se a začne se zouvat. (Chlapci) Tak co je s lim vzkazem? CHLAPEC Pan Godol... VLADIMÍR (přeruší ho) Už jsem Ir někde vidci, nemám pravdu? CHLAPEC Nevím. pane. /80/ VLADIMIR Ty mé neznáš? CHLAPEC Ne, pane. VLADIMÍR Vceras lu nebyl? CHLAPEC Ne. pane. VLADIMÍR To je poprvé, co jsi lady? CHLAPEC Ano, pane. Ticho. VLADIMÍR Jak myslíš. (Pauza) Tak pokračuj. CHLAPEC (jedním dechem) Pan Godoi mi přikázal, abych vám řekl. že dnes večer nepřijde, ale určilč prý zílra. VLADIMÍR To je všechno? CHLAPEC Ano, pane. VLADIMÍR Ty u pana Godola pracuješ? CHLAPEC Ano, pane. VLADIMÍR Co deláŠ? CHLAPEC Hlídám kozy, pane. VLADIMÍR Je na lebe hodný? CHLAPEC Ano. pane. VLADIMIR Nebije tfi? CHLAPEC Ne, pane, mč ne. VLADIMÍR A koho bije? CHLAPEC Mého bratra, pane. VLADIMÍR Ty máš bralra? CHLAPEC Ano, pane. VLADIMÍR A co len dělá? CHLAPLC Hlídá ovce, pane, VLADIMÍR A proč nebije lebe? CHLAPEC Nevím, pane. VLADIMÍR Asi tč má rád. CHLAPEC Neviní, pane. VLADIMÍR Dává li dost jídla? Chlapce váhá. Jestlipak ti dává dost jídla? CHLAPEC Docela ano, pane. VLADIMÍR Nejsi nešťastný? Chlapec váhá. Slyšíš? í »2 i CHLAPEC Ano, pane. VLADIMÍR Takže? CHLAPEC Nevím. pane. VLADIMÍR Ty nevíš, jestli nejsi nešťastný? CHLAPEC Ne. pane. VLADIMÍR Já taky ne. (Pauza) Kde spíš? CHLAPEC Ve stodole, pane. VLADIMÍR S bratrem? CHLAPEC Ano. pane. VLADIMÍR Na seno? CHLAPEC Ano, pane. Ticho. VLADIMÍR Tak už jdi. CHLAPEC Co mám vyřídit panu Oodotovi, pane? VLADIMÍR Vyřiď mu... (Váhá)... žes nás viděl. (Pauza) Vidfils nás, ne? CHLAPEC Ano, pane, (Ustoupí, na okamžik zaváhá, nato se otočí a běží pryč) Náhle prudce zeslábne světlo. Snese se noc. V pozat/i vyjde měsíc, stoupá po obloze, znehybni a zaplaví jeviště stříbřitým svitem. m/ VLADIMIR Konečně. Estragon vstane a jde k Vladimírovi, boly v ruce. Odloží je pohli* rampy, napřímí se a zahledí se na mésic. CO (O děláš* ESTRAGON Bledý a sinav. VI ADIMJK Cože? ESTRAGON Stoupaje a shlížeje na lidi jako my. VLADIMÍR Myslím s Ičma botama. ESTRAGON Nechám je lady. (Pauza) Nčkdo přijde, někdo stejné... stejně... jako já, ale s menšíma nohama, a hudc mil radost. VLADIMÍR Nemůžeš chodit bos. ESTRAGON Ježíš chodil. VLADIMÍR Ježíš! A to má bejt co? Přece se nechceš srovnávat s Ježíšem! ESTRAGON Celej život sc s ním srovnávám. VLADIMÍR Ale lam bylo teplo! ĽSTRAGON Jo. A rychle se tam ukřižovávalo. Ucho. VLADIMÍR Už tu nemáme co pohledával. ESTRAGON Jinde laky ne. VLADIMÍR Heleď, Gogo. nebuď lakovej. Ziira bude dobře. ■ M ESTRAGON Vážně? VLADIMÍR Copaks neslyšel loho kluka? ESTRAGON Ne. VLADIMÍR Říkal, že Godol zítra určitě přijde. (Pauza) To IČ neláká? ESTRAGON lak to mužem rovnou počkal tady. VLADIMÍR Zbláznil ses? Musíme se schoval. (Uchopi Eslragona za paži) Pojď. Vleče Eslragona za sebou. Estragon na okamžik povolí, pak se vzepře. Oba se zastaví. ESTRAGON (divá se na strom) Skoda, že není kus provazu. VLADIMÍR Pojď. Začíná beji zima. Vleče Eslragona za sebou. Táž hra. ESTRAGON Pripomeň mi. abych vzal provaz. VLADIMÍR Jo. Tak pojď. Vleče Eslragona za sebou. Tát hra. I-STRAGON Jak dlouho lo už vůbec takhle táhneni? VLADIMÍR Nevím. Padcsál lei. ESTRAGON Vzpomínáš, jak jsem skočil do Durance? VLADIMÍR Bylo zrovna vinobraní. ESTRAGON Vyiáhls mě. . KS VLADIMÍR Tüje všecko za náma. ESTRAGON Sušil jsem si saiy na sluníčku. VLADIMÍR Nemysli na lo. Pojď. Táž hra. ESTRAGON Počkej. VLADIMÍR Je mi zima. ESTRAGON Možná bysme udčlali lip, kdybychom šli od sebe. (Pauza) Nebyli jsme stvořený pro stejnou cestu. VLADIMÍR (bez rozčileni) To není lakjislý. ESTRAGON Jistý není nic. VLADIMÍR Můžeme se rozejit, jestli si myslíš, že to tak bude lepší. ESTRAGON Teď už je to jedno. Ticho. VLADIMÍR Máš pravdu, teď už je to jedno. Ticho. ESTRAGON Takjdem? VLADIMÍR Jdem. Nehýbají se. Opona /86/ druhé dějství Nazítří. Táž dolní, stejně místo. Poblíž rampy Estragonovy boty, pot/patky u sebe. Luckyho klobouk na témže místě. Na stromě několik listů. Křepče wtoupi Vladimír, Zastaví se a dlouze pohlédne na strom. Nato začne rázovat po jevišti všemi směry. Zastaví se před botami, jednu z nich zvedne, prohlédne, začenichá, pečlivě vrátí na místo. Nanovo rázuje [to scéně. Zastaví se u pravého portálu zacloní oči, zpytuje obzor. Táž hra n levého portálu. Přechází po jevišti. Náhle se zůstaví, sepne nice na prsou, zvrátí hlavu a začne zplna hrdla zpívat. VLADIMÍR Pesjitrnicku... (Začal příliš hluboko, odkašle si, nasadí vyš) Pesjitrnicku sežral v kuchyni maličkou, dopad ho při tom kuchař a bouch ho paličkou. Sbčhli se všichni psové, kopali jemu hrob... (Ustane, soustředí se) Sbčhli se všichni psové, kopali jemu hrob. na desce mramorové byl nápis těchto slov: Pesjitrnicku sežral v kuchyni maličkou, dopad ho při tom kuchař 1971 a bouch ho paličkou. Sběhli se všichni psové, kopali jemu hrob .. (Ustane, soustředí se) Sběhli se všichni psové. Kopali jemu hrob... (Táž hra. Nasadí nit) Kopali jemu hrob... Zmlkne, zůstane na okamžik nehybný, nato začne nanovo horečně přecházet po jevišti. Zastaví se postupně u stromu, u bot, u levého a pravého portálu, kde zpytuje obzor V té chvíli vchází zleva Estragon, bos, se sklopenou hlavou, a pomalu se sune přes scénu. Vladimir se otočí a spatři Estragona. VLADIMÍR A hele! Estragon se zastaví, ale oči nezvedne. Vladimír mu jde vstříc s otevřenou náruči. Pojď ke mně! ESTRAGON Nesahej na nič! Vladimír se zarmouceně zastaví. Ticho. VLADIMIR (pochvíli) Chceš, abych Sel pryč? (Pauza) Gogo. Ticho. Vladimír pozorně hledí na Estragona. Zmlátili tě? (Pauza) Gogo! Estragon míči. divá se do země. Kdes byl? Ticho. Vladimír pokročí k Estragonovi. ESTRAGON Nešahej na mč! Neptej se mě! Nic mi neříkej! Zůstaň se mnou! VLADIMIR Opustil jsem té někdy? ESTRAGON Nechals mě odejít. /8S/ VLADIMÍR Podívej se na mě. Estragon se nepohne. (Hromově) Podívej se na mě. povídám! Estragon zvedne oči. Upřeně na sebe hledí, coumji, uhýbají, měří se na\-ájvm. zakláněli hlavu jako v obrazárně, přistoupí k sobě. Chvějí se. vrhnou se jeden druhému tlo náruče a plávají se po zá-tlech. Konec objeti. Estragon, náhle bez opory, málem upadne. ESTRAGON To byl den. VLADIMÍR Kdo tě zrezal, povez. ESTRAGON Zas jeden den v tahu. VLADIMÍR Ještě ne. ESTRAGON Co se mě lýce. je v tahu. ať se stane nevimco. (Pauza) Před chvílí jsi zpíval, slyšel jsem IČ. VLADIMÍR Máš pravdu, zpíval. ESTRAGON PřiSlo mi (o lilo. Je sám, říkal jsem si, mysli, že jsem odešel navždy, a zpívá si. VLADIMÍR Náladě neporučíš. Od rána jsem v ohromný formě. (Pauza) Za celou noc jsem ani jednou nevstal. ESTRAGON (smutně) VidíS, i to čuráni li jde líp. když lu nejsem. VLADIMÍR Chyběls mi — a zároveň jsem byl rád. Neni lo zvláštní? ESTRAGON (rozhořčeně) Rád? VLADIMÍR (přemysli) To není možná lo pravý slovo. /89/ ESTRAGON A teď? VLADIMÍR (přemítá) Teď... (Radostně) ... tu jscS se mnou... (Neutrálně) ... Jsme spolu... (Smutně) ... Jsem Indy. ESTRAGON Vidíä. nejsi tád. když tu jsem. Já jsem taky rudší sám. VLADIMÍR (podrážděně) Tak co tu chceš? ESTRAGON Nevim. VLADIMÍR Ale já vim. Neumíš se bránit. Já bych té zmlátit nenechal. ESTRAGON To sotva. VLADIMÍR Co. sotva? ESTRAGON Bylo jich deset. VLADIMÍR Ale ne. ty mi nerozumíš. Zabránil bych ti, aby ses nechal zmlátit. ESTRAGON Nic jsem jim neudělal. VLADIMÍR Tak proč té tloukli? ESTRAGON Nevím. VLADIMÍR Prosté, Ciogo, jsou véci, který ti unikají a kierý neunikají mně. To snad uznáš. ESTRAGON Říkám ti, že jsem nic neudělal. VLADIMÍR Možná. Ale úroveň, úroveň musíš mil. když ti jde o hubu. Ale nechme toho. Vrátil ses a já jsem rád. »o ESTRAGON Bylo jich deset. VLADIMÍR Ty jsi přece tady rád. přiznej to. ESTRAGON Rád? Proč? VLADIMÍR Že jsi lady. ESTRAGON Mysltó? VLADIMÍR Řekni to. ať už je lo pravda nebo ne. ESTRAGON Co mám říct? VLADIMIR Řekni: Jsem rád. ESTRAGON Jsem rád. VLADIMÍR Já laky. ESTRAGON Já taky. VLADIMÍR Jsme rádi. ESTRAGON Jsme rádi. Ticho. Co budem délat, teď když jsme rádi? VLADIMÍR Čekat. Na Godota. ESTRAGON Ajo. Ticho VLADIMÍR Néuo sc tu zmenilo. Od včerejška. '91/ ESTRAGON A co když nepřijde? VLADIMÍR Však uvidíme. (Pauza} Hele, něco se lu zmínilo, od včerejška. ESTRAGON Všecko Imijc. \ I \DIMÍR Mrkni na len sirom. ESTRAGON Dvakrát nevstoupíš do téže stoky. VLADIMÍR Na strom se koukni. ĽSTRAGON (divá se na strom) Ten tu včera nebyl? VLADIMÍR Ale byl. Všecko zapomeneš. Chybělo málo a bej val i bychom se na nčm oblili. (PřemyslÍ) Správne. Bývali bychom. (Pauza) Ale lys nechtěl. Nevzpomínáš si? ESTRAGON To se li zdálo. VLADIMÍR Je to možný, že už. si nevzpomínáš? ESTRAGON Já už jsem lakovej. Buď zapomenu v lu ránu. nebo nezapomenu nikdy. VLADIMÍR A na Pozza a Luckyho, na lys taky zapomněl? ESTRAGON Pozza a Luckyho? VLADIMÍR Všecko zapomněl. ESTRAGON Vzpomínám si na nějakýbo pošuka, kierej do mě kopal. 1'ak ze sebe dělal vola. >)2 VLADIMÍR To byl Lucky. ESTRAGON Na lo se pamatuju. Kdy lo bylo? VLADIMÍR A na toho dnihýho. co Im mel na provaze, na toho se nepamatuješ? ESTRAGON Dal mi kosti. VLADIMÍR To byl Pozzo. ESTRAGON A ty tvrdíš, že lo bylo včera? VLADIMÍR No jasně. ESTRAGON A tady? VLADIMÍR Jasné že lady. Copak to lu nepoznáváš'.' ESTRAGON (náhle zuřivě) Nepoznáváš! A co je tu k poznávání! Táhnu tenhle svinskej život z jedny prdele do druhý. A ty po mnč chccS. abych se zabejval. v který jsem byl včera! (Rozhlédne se kolem) Jen se koukni na ten sajraji! V živote jsem z něj nevytáhl paty! VLADIMÍR Klid, klid. ESTRAGON Vlez mi na hrb s krajinkama! O prdeli mluv! VLADIMÍR Nebudeš mi snad tvrdil, že tohleio tady... (Cesto) ... se podobá Vaucluse? Nezdá se li, zeje to setsakra rozdíl? ESTRAGON Vaucluse! Kdo iu mluví o Vaucluse? VLADIMÍR Ale tams přece byl. ve Vaucluse! 93 ESTRACiON Hovno ve Vaucluse! Říkám li, že jsem celej svůj zkurvenej život strávil lady! Tady! Ve Zkurvycluse! VLADIMÍR Ale byli jsme piece ve Vaucluse, spolu jsme lam byli, na to dám krk! Na vinobraní, u nejakýho Uonnellylio. v Roussillo- nlll BSTRAGON /klidněji) Možný, Já si ničeho takovýho nevšiml VLADIMÍR V Sečko je lam Červený! ESTRAGON (vyčerpané) Říkám li. řc jsem si nevšiml. Ticho VLADIMÍR (s povzdechem) Není s tebou lelikej život, (iogo. ESTRACiON Udělali bysme líp. kdybychom Sli od sebe. VLADIMÍR To říkáš vždycky. A pokaždý se vrátíš. ESTRAGON Aby byl konečne pokoj, bylo by me Iŕeba zabil, jako tamtoho. VLADIMÍR Jako koho? (Parna) Jako koho? ESTRAGON Jako milióny tamtěch. VLADIMÍR {mravoučnú/ Každý má nějaký len křiž. (Pauza) Zrána i navečer, a zakrátko i později. (Povzdech) Než umře. (Něvo ho napadne) A jcsliť zapomenul. ESTRAGON Zaiim se můžem zkusil nehádal, když už neumíme beji zticha-VLADIMÍR To je fakt. Jsme k neutaháni. /94/ BSTRAGON Abychom náhodou nemuseli přemýšlet. VLADIMÍR Máme alibi. ESTRACiON Abychom nemuseli poslouchal. VLADIMÍR Máme svý důvody. ESTRACiON Všecky mrtvý hlasy. VLADIMÍR Znčji jako šelest křidel. ESTRAGON Ušlí. VLADIMÍR Pisku. ESTRACiON Listi. Ticho. VLADIMÍR Mluví všecky najednou. ESTRAGON Každý sám pro sebe. Tichu VLADIMÍR Jenom tak zurčí. ESTRACiON Bublají. VLADIMÍR Klokotají. ESTRAGON Bublají. Tuho. VLADIMÍR Coříkaji? 1951 —-- —. ESTRAGON VLADIMÍR Hloubají o živolfi. VLADIMÍR Není to lehký. ESTRAGON NesiaCi jim, žc žily. ESTRAGON Co kdybys zazpíval? VLADIMÍR Musí o lom navrch mluvil. Ne, ne. (Hledá) Mužem začít znova. VLADIMÍR ESTRAGON Nestačí jim, žc jsou mrlvý. To by nemělo bejt tčžký. ESTRAGON VLADIMÍR lb jim je málo. Ticho VLADIMÍR Těžkej je začátek. ESTRAGON Můžeme začít kdekoli. Znějí jako padáni peři. VLADIMÍR ESTRAGON Ano, ale musíme se rozhodnom. Lístí. ESTRAGON VLADIMÍR To jo. Popele. ESTRAGON Tícho. VLADIMÍR Listí. Tak mi pomoz. Dlouhé licho. ESTRAGON VLADIMÍR Řekni něco! Hledám. Ticho ESTRAGON VLADIMÍR Snažím se. Kdo hledá, natahuje uši. Dlouhé licho. ESTRAGON To jo. VLADIMÍR (úzkoslnů) Řekni něco! VLADIMIR ESTRAGON Ale téžko najde. Co budem dělat? VLADIMÍR ESTRAGON Tak. Čekat. Na Godota. VLADIMÍR ESTRAGON Nemůže myslet. MáS piavdu. Ticho. ESTRAGON Ale myslí stejné. 196/ 1911 VLADIMÍR Ale ne, to není možný. ESTRAGON To je ono. odporuj mi. VLADIMÍR Není to možný. ESTRAGON MyslíS? VLADIMÍR Nabeton. ESTRAGON Tak na co si stěžujeme? VLADIMÍR To není k zahození, myslet. ESTRAGON To ne, ale ťurt lepší než nic. VLADIMÍR Jak, furt lepší než nic? ESTRAGON To je ono, plej se mč. VLADIMÍR Co tím chceš říct, lepši než nic? ESTRAGON O jednu starost míň. VLADIMÍR No to jo. ESTRAGON Takže mužem bejt klidný, ne? VLADIMÍR Strašný aleje, že jsme kdysi mysleli. ESTRAGON My? VLADIMÍR Odkud se berou všecky ty mrtvoly? 'W ESTRAGON Ty kosti. VLADIMÍR Príma. ESIKAGON A je to. VLADIMÍR Meli jsme na (o myslel dřív. ESTRAGON Úplné na začátku. VLADIMÍR Kostnice, kostnice. ESTRAGON Stačí zavřít oči. VLADIMÍR Hije U) do nich slcjnč. ESTRAGON To je fakt. VLADIMÍR Nám navzdory. ESTRAGON ( n/c" VLADIMÍR Nám navzdory. ESTRAGON Bylo by třeba vrátit se do luna přírody. VLADIMÍR Touž jsme zkusili. ESTRAGON To je Takt. VLADIMÍR Není to ovsem to nejhorší, co nás mohlo potkat. ESTRAGON Jako co? VLADIMIR S lim myslením. ESTRAGON Tone. VLADIMÍR Ale obešli bychom sc i be/ něho. ESTRAGON Co naděláš. VLADIMÍR Já vím. Ticho. ESTRAGON To nebylo tak špatný, na zkušební cval. VLADIMÍR Nebylo. Ale teď musíme najít něco jinýho. ESTRAOON To je ono. VLADIMÍR To je ono. ESTRACiON To je ono. Přemýšlejí. VLADIMÍR O čem jsem to mluvil? Mohli bychom začít u toho. ESTRACiON Kdy? VLADIMÍR Úplné na začátku. ESTRACiON Na začátku čeho? VLADIMÍR Na začátku večera. Říkal jsem... říkal jsem něco... ESTRAGON To po mne chceš moc. 100 VLADIMIR Počkej... objali jsme se... byli jsme rádi... co budeme dčlal, teď když jsme rádi... čekat... no tak...už to skoro mám... čekat... teď když jsme rádi... Čekat... počkej... aha! Strom! ESTRAGON Strom? VLADIMÍR Nevzpomínáš si? ESTRAGON Jsem unavenej. VLADIMÍR Koukni se na něj. ESTRAGON {divá se na sirom) A co? VLADIMÍR JcŠtČ včera byl celej čemej. a úplnč holej, jak kostlivec. A dneska celej bují. ESTRAGON Bují? VLADIMÍR Za jedinou noc! ESTRAGON Asi je jaro. VLADIMÍR Ale za jedinou noc! ESTRAGON Říkám ti, že jsme tu včera nebyli. T'os mčl zlej sen. VLADIMÍR A kde jsme včera byli. podle tebe? ESTRAGON Nevím. Jinde. Ve vedlejším kupé. Prázdna je tu dost. VLADIMÍR (/ist si svou věci) Tak dobře. Nebyli jsme lu. A co jsme teda dělali? ESTRAGON Co jsme dělali? MOW VLADIMÍR Zkus si vzpomenout. ESTRAGON No... nejspíš jsme... hovořili. VLADIMÍR (krotí se) A o čem? ESTRAGON Počítáni... o všem možným. Pátý přes devátý. Něco o botách. fS jistotou) No jasné, leď si vzpomínáni, hovořili jsme o botách. Meleme o nich už padesát let. VLADIMÍR A na nejakou událost, na nejakou zvláštní událost si nevzpomínáš? ESTRAGON (unaveni) Necli mé, Dando. VLADIMÍR Na slunce? Na ničsíc? Nevzpomínáš si? ESTRAGON Nejspíš tu byly. jako vždycky. VLADIMÍR Ničeho neobvyklýho sis nevšiml? ESTRAGON Čeho? VLADIMÍR AcoPozzo?ALncky7 ESTRAGON Pozzo? VLADIMÍR Kosti. ESTRAGON Spiš kůstky. VLADIMÍR Dal ti je Pozzo. ESTRAGON Nevím. 1102/ VLADIMÍR A kopance? ESTRAGON Kopanec? To je pravda, kopanec jsem dostal. VI \DIMÍR Dal li ho Lucky. ESTRAGON A to byl včera? VLADIMÍR Ukaž nohu. ESTRAGON Kterou? VLADIMÍR Obč. Vyhrň si nohavici. Estragon, na jedné noze, nastaví druhou a málem upadne. Vladimír uchopí nohu. Estragon vrávorá. Vyhrň šiji. ESTRAGON (udržuje rovnováhu) Nemůžu. Vladimír vyhrne Estragónov! nohavici, prohlédne nohu, pustí ji. Estragon málem upadne. VLADIMÍR Druhou. Estragon nastaví tutéž. Druhou, říkám. Táž hra s druhou nohou. Tady ji máš. Modřina jak víno. ESTRAGON A co? VLADIMIR Kde máš boty? ESTRAGON Asi jsem je zahodil. VLADIMÍR Kdy? /103/ ESTRAGON Nevím. VLADIMÍR Proč? ESTRAGON Nevzpomínám si. VLADIMÍR Myslím, profisje zahodil? ESTRAGON Tlačily mě. VLADIMÍR (ukazuje na boty) Támhle jsou. Estragon se dívá na holy Přesní lam. cos je včera nechal. Estragon jde k botám, skloní se prohlíží je zblízka. ESTRAGON To nejsou moje. VLADIMÍR Nejsou ivojc! ESTRAGON Moje byly Černý. Tyhleiy jsou Žlutý. VLADIMÍR Jscš si jislej, že byly černý? ESTRAGON No. Tak jako dosedá. VLADIMÍR A tyhlety jsou žlutý? Půjč lo sem. ESTRAGON (zvedá bota) Spíš jako dozelena. VLADIMÍR (nakročí) Ukaž. Estragon podává Vladimírovi botu. Ten ji prozkoumá a vztekle odhodí. No lohle! 104 _ ESTRAGON Vidia, 10 vSechnojsou... VLADIMÍR Je mi jasný, co loje. Vím přesně, co se stalo. ESTRAGON To vscehnojsou... VLADIMÍR Jednoduchý jak lácka. Někdo přisel, sebral (voje boty a nechal lu svý. ESTRAGON Proč by to dělal? VLADIMÍR Tyhle tnu neseděly. Tak sebral tvoje. ESTRAGON Ale moje byly malý. VLADIMÍR Tobě. Jemu ne. ESTRAGON Jsem unavenej. (Pauza/ Pojď pryč. VLADIMÍR Nemůžeme. ESTRAGON Proě? VLADIMÍR Cekáme na Ciodola. ESTRAGON Máš pravdu. (Pauza) Co budeme dělat? VLADIMÍR Nic. Cojinýho. ESTRAGON Ale já už nemůžu. VLADIMÍR Chceš ředkvičku? ESTRAGON Nic jinýho není? /I05/ VLADIMIR Ředkvička nebo briikcv. ESTRAGON Mrkev už není? VLADIMÍR Ne. Oslatnč lo s tenia mikvema přeháníš. ESTRAGON Tak mi ojdu si pro mrkev. (Nehýbe se) VLADIMÍR Tenhle fór začíná bejt vyčichlej. ÜSTRAGON Pořád ne dost. Ticho. VLADIMÍR Co kdybys je zkusil. ESTRAGON Zkusil jsem všechno. VLADIMÍR Myslím boly. / 106/ ESTRAGON } Myslíš? VLADIMÍR Zabije to čas. Estragon váhá. Ko/IkhIiič lo bude rozplýleni. ESTRAGON Zábava. VLADIMÍR Povyraženi. ESTRAGON Zábava. VLADIMÍR Zkus si je. ESTRAGON Píchneš mi s líni? VLADIMÍR Jasně. ESTRAGON Koulíme lo spolu jedna báseň, co, Dando? VLADIMÍR Jasitů. Pojď. jdem na věc. Napřed levou. ESTRAGON Vždycky si umíme nají) nčco, jako že existujem, co, Dan- do? 1 VLADIMÍR (netrpělivě) Jasnč. jsme hotovi kouzelnici. Ale jednou jsme se rozhodli. lak pojď. (Zvedne botu) Dej sem nohu. Estragon se přiblíží a nastaví nohu. Druhou, Čuné! Estragon nastaví druhou. Výš! Opírajíce se jeden o druhého, vrávoraji napřič jevištěm. Nako- nec se Vladimírovi podaří obout Estragonovi botu. Zkus chodil. / 107/ Estragon chodí Tak co? ESTRAGON Dobrý. VLADIMÍR (vytáhne z kapsy provázek I Zašnčriijem ji. ESTRAGON (prudcí1) Ne, to ne. šněrovat líc. lo ne! VLADIMÍR Jak myslíš. Dčláš chybu. Teď druliou. Táž hra. Tak co? ESTRAGON Taky dobrý. VLADIMÍR Netlačí Ir? ESTRAGON (zadupe) Ne. Zalim ne. VLADIMÍR Tak si je nech. ESTRAGON Jsou mi velký. VLADIMÍR Třeba budeš mit jednou ponožky. ESTRAGON To je fakt VLADIMÍR Tak co, necháš si je? ESTRAGON \Jf. mé to nebaví, lun o botách. VLADIMÍR No jo, ale... ESTRAGON Dost. (Pauza) Přece jenom si sednu. I Hledá, kam by se poswtit, nakonec zamíří ke svému obvyklému místu z prvního dějství) / 108/ VLADIMÍR Zrovna tam jsi sedel včera. Ticho. ESTRAGON Kdybych tak mohl spál. VLADIMÍR Včera jsi spal-ESTRAGON Zkusím to. (Stočí se jako plod v děloze, hlavu mezi nohy} VLADIMÍR Počkej. (Přistoupí k Estragonovi a začne hlasitě zpívat) Maji, hájí... ESTRAGON (zvedne hlavu) Ne lak nahlas. VLADIMÍR (tišeji) Háji, hájí, hajú hájí, háji, hájí. hájí... Estragon usne. Vladimír sundá sako a přehodí je Estragonovi přes ramena. Přechází křižem krážem po jevišti a mává rukama, aby se zahřál. Estragon sebou náhle trhne, vyskočí, udělá několik zmatených kroků. Vladimir k němu přiběhne a obejme ho kolem ráme". Tady. lady jsem... neboj. ESTRAGON Ach. VLADIMÍR Tady. lady... už je po všem. ESTRAGON Padal jsem. VLADIMÍR Je po všem. Nemysli na lo. ESTRAGON Stál jsem na... VLADIMÍR Ne, ne, nic mí neříkej. Pojď. budeme chodit. /109/ Uchopí Eslragona za paži a chodí s nim po jevišti, dokud Estragon neodmítne pokračoval. ESTRAGON Už dosi. Jsem unavenej. VLADIMÍR To lu budeš radši trčet a nic nedělat? ESTRAGON Jo. VLADIMÍR Jak myslíš- (Pusti Eslragona, jde si piv sako. oblékne je) ESTRAGON Pojď pryč. VLADIMÍR Nemůžeme. ESTRAGON Proč? VLADIMÍR čekáme na Godola. ESTRAGON Máä pravdu. Vladimír začne nanovo přecházet po jevišti. Nemůže* lo na chvíli zarazil? VLADIMÍR Je mi zima. ESTRAGON Přišli jsme moc brzy. VLADIMÍR V podvečer. ESTRAGON Ale noc nikde. VLADIMÍR Přijde najednou, jako včera. ESTRAGON A bude noc. /110' VLADIMÍR A budeme moci oděj iL ESTRAGON A pak zas den. (Pauza) A noc a den a noc a den. VLADIMÍR (zastaví se, prudce se na Eslragona oboří) Nechlčl bys už jednou dál pokoj? Pořád jenom skuhral! ESTRAGON Jdu pryč. VLADIMÍR (všimne si Luckvho klobouku) Hele! ESTRAGON Sbohem. VLADIMÍR Luckyho klobouk! (Přistoupí ke klobouku) Hodinu lu chodím okolo a nevšimnu si ho! (Radostné) To je ohromný! ESTRAGON Už mč neuvidíš. VLADIMÍR Takže jsem se nemýlil, jsme lam co včera. Na správným mís-IČ. A je po starostech. (Zvedne Luckyho klobouk, prohlíží si ho, narovnává) To musel byl krásný klobouk. (Nasadí si ho, svůj podává Estragonovi) Na. ESTRAGON Co je? VLADIMÍR Podrž lo. Estragon vezme Vladimírův klobouk. Vladimir si oběma rukama Upravuje na hlavé Luckyho klobouk. Estragon sundá klobouk a nasadí si Vladimírův. Svůj podává Vladimírovi. Vladimír vezme Estragónov klobouk. Estragon si oběma rukama upravuje na hlavě Vladimírův klobouk. Vladimír si nasadí Eslragonův klobouk namísto Luckyho klolniuku, který podá Estragonovi. Estragon vezme Luckyho klobouk. Vladimír si oběma rukama upravuje no hlavě Eslragonův klobouk Estragon si nasadí /lil/ Luckyho klobouk namísto Vladimírova, který podá Vladimírovi, Vladimír vezme svůj klobouk. Estragon si oběma rukama upravuje na hlavě Ĺuckyho klobouk. V/ai/imir si nasadí svůj klobouk namísto Bstragonova. který podá Estnxgonovt. Estragon vezme svůj klobouk. Vladimír si oběma rukama upravuje na hlavě svůj klobouk. Estragon si nasmli svůj klobouk namísto Lucky ho k/oiumku. který podá Vladimírovi Vladimír vezme Luckyho klobouk Estragon si oběma rukama upravuje na hlav,'- tVŮ) klobouk. Vladimir si nasadí Ltuky/io klobouk namísto svého, kteří' potlá Estragonovi. Eslragi/n vezme Vladimírův Uolxiuk. Vladimír si oběma rukama upravuje na hlavě Luckyho klobouk. Estragon podá Vladimírovi jeho klobouk. Vladimir ho vezme a podá ho Esiragonovi. který ho vezme a podá ho Vladimírovi, ktetý ho vezme a odhodí. Celá scéna v živém tempu. Padne mi? ESTRAGON Nevím. VLADIMÍR No ale to tomu rikáš? f Koketně otáčí hlavou a tváří se jako manekýn) ESTRAGON Příšerný. VLADIMÍR Ale ne víc než obvykle? I SIRAGON Nemltcb 10 samý, VLADIMIK 'lak lo si ho nechám. Můj mi nesedil. (Pauza/ Jak bych 10 řekl. (Pauza) Škrábal mě. ESTRAGON Já jdu pryč. VLADIMÍR Nechceš si hrál? ESTRAGON I hál? 112 VLADIMÍR Mohli bychom si hrát na Po/za a Luckyho. ESTRAGON Ne/nám. VLADIMÍR Já budu Lucky a ty Pozzo. Vladimir napodobuje Luckyho, prohýbajícího se pod tíhou zavazadel Estragon ho ohromenépozoruje. Začni. ESTRAGON Co mám /učit? VLADIMÍR Nadávej mi. ESTRAGON Dobytku. VLADIMÍR llui ESTRAGON Šviháku. Hajzle. Vladimír přešlapuje, hrbí se ti couvá. VLADIMÍR Řekni mi, abych myslel. ESTRAGON Co? VLADIMÍR Řekni: Mysli, čunč! ESTRAGON Mysli. čunč. Ticho. VLADIMÍR Nemůžu f ESTRAGON Dost. VLADIMÍR Řokni mi. abych tancoval. I El ESTRAGON Jdu pryč. VLADIMÍR Tanči, čunč! Zmítá se na místě. Estragon rychle odejde. Nemůžu! (Zvedne hlavu, uvědomí si Estragonovu nepřítomnost a vyrazí srdcervouci výkřik) Gogo! Ticho. Vladimír zmatené pobíhá po jevišti. Na scénu vpadne udýchaný Estragon a běží k Vladimírovi. Zůstanou stát na několik kroků od sebe. Tady jsi! ESTRAGON (lapá po dechu) Jsem proklet! VLADIMÍR Kdes byl? Myslel jsem. žes odešel navždy. ESTRAGON Dole pod svahem. Jdou sem. VLADIMÍR Kdo? ESTRAGON Nevím. VLADIMÍR Kolik jich jc? ESTRAGON Nevím. VLADIMÍR {triumfálně) To jc Godot! Konečné! (Něžně a radostně obejme Estragónu a políbí ho) Gogo! To je Godot! Jsme zachránený! Půjdeme mu naproti! Pojď! Táhne Estragona k portálu. Estragon se vzpírá, vyprosti se a běží na opačnou stranu. Gogo! Vrať se! Ticho. Vladimir pokračuje stejným smě/vin, u portálu se zastaví a zkoumá obzor. Estragon vpadne mi jeviště a utiká k Vladiininn'i. (Otočí se) Vrátil ses! / 114/ ESTRAGON Jsem zatracen. VLADIMÍR Byls daleko? ESTRAGON Dole pod svahem. VLADIMÍR To žc jsme na kopci. ESTRAGON Jsou tam laky. VLADIMÍR Jsme obklíčený! Estragon zírali hlavu, vrhne se k plátnu, tvořícímu zadní kulisu, zamotá se do něho a upadne. Tam žádnej východ není, pitomče! Jde k Estragonovl a pomáhá mu na nohy. Táhne ho na rampu, ukáže do hlediště. Tady není nikdo. Uteč tudy. Jdi. (Strká ho do orchestru) Estragon couvá zelený hrůzou. Nechceš? No, to se dá pochopit. Počkej. (Zamysli se) Nezbývá než se schovat. ESTRAGON Kam? VLADIMÍR Za strom. Estragon váhá. Dclcj! Za strom. Estragon se běží schovat za strom. Vyčnívá na obe strany. Ani se nehni. Estragon vyjde zpoza stromu. Ten slrom není vážnč k ničemu. (Estragonovi) Nezbláznil ses? ESTRAGON (klidněji) Ztratil jsem hlavu. (Zahanbeně sklopí zrak) Promiň. Už se to neslané. (Ilrdčse napřímí) Uvidíš. Řekni, co mám dčlat. /115 / VLADIMIR Nedá se dělat nic. ESTRAGON Ty se postavíš tadyhle. VieČe Vladimíra k pravému portálu. Natočí ho směrem k ceslé, zády k jevišti. Nehýbej se. A dávej niajzla. Bití k levému portálu. Vladimir ho pozoruje přes rameno. Estragon se zastaví, zkoumá obzor. Ohlédne se přes rameno. Dívají se jeden na druhého. Zády k sobe, jako kdysi. Chvíli na sebe ještě civí. pak se otočí a zaujmou vhodný postoj. Dlouhé ticho. Vidíš něco? VLADIMIR (otočí se) Cože? ESTRAGON {hlasitěji) Vidíš něco? VLADIMÍR Ne. ESTRAGON Já laky ne. číhají. Dlouhé ticho. VLADIMÍR Jestli ses nespletl. ESTRAGON (otoČÍSe) Cože? VLADIMÍR (hlasitěji) Jestli ses nespletl! ESTRAGON Nekfič tak. Číhají. Dlouhé ticho. Otočí se oba současně, VLADIMÍR ľromiň. 116 ESTRAGON Jen mluv. VLADIMÍR Ale ne, mluv ty. ESTRAGON Ty mluv. VLADIMÍR Přerušil jsem té. ESTRAGON Naopak, já tebe. Vztekle se pozoruji. VLADIMÍR Nedělej fóry. ESTRAGON Nebuď mezek, VLADIMÍR (stoupne hlasem) Dokonči to. ESTRAGON (stoupne hlasem) Ty to dokonči. Ticho. Postoupí jeden k druhému, zastaví se. VLADIMÍR Ty blbče. ESTRAGON To je ono, budeme si nadávat. Otočí se, poodejdou, otočí se, tváří v tvář. VLADIMÍR Blbče! ESTRAGON Hajzle! VLADIMÍR Potrate! ESTRAGON Štěnice! VLADIMÍR Flanďáku! ESTRAGON Kryso! VLADIMÍR Krctcnc! ESTRAGON Kriliku! VLADIMÍR Ach! (Poraženecky se odvrátí) ESTRAGON A teď se udobrime. VLADIMÍR Gogo! ESTRAGON Dando! VLADIMÍR Podej mi ruku! ESTRAGON Tady! VLADIMÍR Pojď na mou hruď! ESTRAGON Na hruď? VLADIMÍR (otevře mihu'/ Sem! ESTRAGON Jedem. Obejmou se. Ticho. VLADIMÍR Jak ten čas letí, když je sranda. Ticho. ESTRAGON Co budem dělat teď? VLADIMÍR Než přijde. ■ MM K5TKAGON Než přijde. Ticho. VLADIMÍR Co takhle rozcvičku? ESTRAGON Trochu pohybu. VLADIMÍR Rozproudit krev. ESTRAGON Uvolnit svaly. VLADIMÍR Napnout svaly. ESTRAGON Uvolnit svaly. VI VDIMÍR Zahrát se. ESTRAGON Uklidnit. VLADIMÍR Jde se na vře. Začne poskakovat Estragon ho napoilohi. ESTRAGON (zastavíse) Už dost. Jsem unavenej. VLADIMÍR (zastaví se) Nejsme ve IbrmČ. Zkusíme dechový cviCcní. ĽSTRAGON Radši bych ncdejchal. VLADIMÍR Máš pravdu. (Pauza) Zkusím aspoň dčlat strom, kvůli rovnováze. ESTRAGON Strom? VLADIMÍR (vrávorá na jedné noze a dělá strom. Zastaví se) Teď ty. /IM/ ESTRAGON (vrávorá nu jedné noze a dělá strom) MyslíS, že me Bůh vidi? VLADIMÍR MusiŠ zaviít oři. ESTRAGON (zavře oči a zavrávorá o poznáni vir Přestane dělat strum u zvolá z plna hnila, ruce nad hlavou) Bože. smiluj se nade mnou! VLADIMÍR (dotčen) A co já? ESTRAGON Nade mnou! Nade mnou! Smilováni! Vejde ľozzo a Lucky. Pozzo mezitím oslepl. Lucky s tými nákladem jako v prvním dějství. Stejný provaz, ale podstatné kralii, aby umožní/ slepému Pozzovi sledoval Luckyho. Lucky má nový klolxník. Kílyz spatři Vliulimíru u Estragona. zastaví se. Pozzo pokračuje v cestě a nand do Luckvlio. Vlui/imír a Estragon ustupuji Pozzo se zachytí Luckyho, který pod novou tíhou zakolísá. POZZO Co je? Kdo to křičel? Lucky poiáti věci z rukou, padá a strhává s sebou Pozza. Oba zůstanou nehybně ležet mezi zavazadly. ESTRAGON To je Godot? VLADIMÍR .Idou jako na zavolanou. Následován Estragimem zamíří k tělům na zemi. Koneční posila. POZZO (hluše) Pomoc. VLADIMÍR II? jsme zarinali ochaboval. Teď máme závěr večera zajištěný. POZZO Pomoc! ESTRAGON Volá o pomoc. /120/ VLADIMIR Nejsme už sami. Celý večer cekáme na noc. Čekáme na Go-dota. Cekáme na... Čekáme. Celý večer čekáme, bojujeme ze všech sil. Teď je konec. Nadešel zilřek. Pomoc! VLADIMÍR Už leď ubíhá čas docela jinak. Slunce zapadne, vyjde měsíc — a my odejdeme. POZZO Smilování. VLADIMÍR Chudák ľozzo. ESTRAGON Věděl jsem. že je lo on. VLADIMÍR Kdo? ESTRAGON Godot. VLADIMÍR Ale lo neni Godol. ESTRAGON To není Godol? VLADIMÍR To neni Godot. ESTRAGON A kdo je lo? VLADIMÍR To je Pozzo. POZZO To jsem já! To jsem já! Pomozte mi vstát! VLADIMÍR Nemůže vstát. ESTRAGON Pojď pryč. /12I/ VLADIMIR Nemůžeme. ESTRAGON Proč? VLADIMIR Čekáme nu Godola. ESTRAGON Máš pravdu. VLADIMÍR Možná že má pro tebe kosli ESTRAGON Kosli? VLADIMÍR Z kufele. Nevzpomínáš si? ESTRAGON To byl on? VLADIMÍR No. ESTRAGON Zeptej se ho. VLADIMÍR Ncpomůžem mu napřed? ESTRAGON S čim? VLADIMÍR Aby mold vstál. ESTRAGON On nemůže vstát? VLADIMÍR Říká, že chce vstát. ESTRAGON Tuk ar vstane. VLADIMÍR Nemít že. /122/ ESTRAGON Co je mu? VLADIMÍR Nevím. Pozzo se sviji, siéná, bije pésimi Jo země. ESTRAGON Co mu napřed řicl o ty kosti? Když nebude chtít, tak ho tu nečítáme. VLADIMÍR Chceš říct, že ho máme v hrsti. ESTRAGON No. VLADIMÍR Něco jako ochota za ochotu. ESTRAGON Jo. VLADIMÍR To nevypadá hloiipd. Ale bál bych se jednoho. ESTRAGON Čeho? VLADIMÍR Aby se nenamtchl Lucky. Ten by s náma vybéhl. ESTRAGON Lucky? VLADIMÍR Jak té včera zkopal. ESTRAGON Říkám ti, že jich bylo deset. VLADIMÍR Ale ne, předtím, ten, co tě nakopl. ESTRAGON On je tady? VLADIMÍR Koukni támhle. (Gesto) Teď je nehybnej. Ale každou chvíli se muže rozzuřil. 12? ■■ ESTRAGON Co takhle dat mu lekci? Oba dohromady. VLADIMIR Chceš Met sesypal se na něj, dokud spi. I STRAGON No. VLADIMIR To by nebylo marný. Ale ruku na srdce, dokážeme to? Spi vůbec'.' (Pauza) Lepši bude pomoci Pozzovi. dokud o to stojí, a spolehnout se na jeho uznalosL ESTRAGON Ale on... VLADIMÍR Ztrácíme čas zbytečnými řečmi. (Pauza. Rázně) Udělejme něco, dokud máme příležitost. Nestává se každý den, aby od nás někdo něco potreboval. Teda ne. že by to potřeboval zrovna od nás. Jiní by to zvládli taky a možná lip. Volání o pomoc, který slyšíme, je určený spíš celému lidstvu. Ale v tuhle chvíli a tni tomhle místě jsme lidstvo my. ať se nám to líbí nebo ne. využijme toho. dokud je Čas. Můžeme pro-jednou důstojně reprezentovat plemeno, ve kterým jsme se osudově ocitli. Co ty na to? (Pauza) Je ovšem pravda, že kdy/ tu tak stojíme a vážime všecky pro a proti, děláme taky čest svému údélu. Takový tygr se vrhne na pomoc svým bratrům bez jediné úvahy. Anebo uteče do nejhustšího křovi. Ale o to nejde. Jde o tohle: co tu vlastně děláme. A máme štěstí, neboť známe odpovéď. Ano. v tomhle obrovském, nesmírném zmatku je jedna věc jasná. Čekáme, až přijde Godot. ESTRAGON To je fakt. VLADIMIR Nebo noc. (Pauza) Přišli jsme /krátka na schůzku. Nejsme svalí, ale jsme na schůzce. A kolik lidí tohle o sobě může říct? ESTRAGON l-ůra /124/ VLADIMÍR Myslíš? ESTRAGON Nevím. VLADIMÍR Možný loje. póz/o Pomoc! VLADIMÍR Jisté ovšem je. že v takové situaci máme spoustu volného času, což nás vede k lomu, zaplňovat ho způsobem, který se může na první pohled zdát. jak bych to řekl, rozumný, ale na který jsme zvykli. Na to mi můžeš říct, že jde především o to, zachovat si zdravý rozum. To je hotová věc. Ale někdy se ptám sám sebe, jestli už tak jako lak nebloudi nekonečnou nocí a temnotou. Sleduješ mČ? ESTRAGON Všichni se rodíme jako cvoci. Některejm to zůstane. POZZO Pomoc! Zaplatím vám! ESTRAGON Kolik? POZZO Sto franků. ESTRAGON lb je málo. VLADIMÍR To bych netvrdil. ESTRAGON Tobe se to zdá dost? VLADIMÍR Myslím tvrdit, že jsem se narodil cvok. Ale o lo nejde. POZZO Dvě stě, /125/ 69 VLADIMIR Čekáme. Nudíme se. (Zvedne niku) Ale ano, nic neříkej, nudíme se hroznč. loje hotová věc. Dobře. Pak se nám nabídne povyraženi a co my udoláme? Málem si ho necháme ujit. Jde se na včc. (lamm k Pozzovi, zastaví se) Za chvíli se všecko rozplyne a budeme nanovo sami, sami uprostřed samoty. {Ztisiii.se/ POZZO Dve stě! VLADIMÍR Užjdem. Pokouši se zvednout Pozza. nedán se mu to. obnovi své úsilí, klo-pýtá v zavazadlech, upadm: pokouši se vstál, nedaří se mu to. ESTRAGON Nejste všichni krapet šáhly? VLADIMÍR Pomoc! ESTRAGON Já jdu pryč. VLADIMÍR Neopouštěj mě! Oni mě zabijou! POZZO Kde to jsem? VLADIMÍR Gogo! POZZO Pomoc! VLADIMÍR Pomoz mi! ESTRAGON Jdu pryč. VLADIMÍR Napřed mi pomoz. Pak půjdeme, oba. ESTRAGON Ruku na to? /126/ VLADIMÍR Přísahám! ESTRAGON A nikdy se nevrátíme. VLADIMÍR Nikdy! ESTRAGON Pújdem ilo Ariége. VLADIMÍR Kam budeš chtít POZZO Tři sta! Čtyři sta! ESTRAGON Vždycky jsem si chtěl vyrazit do Aricge. VLADIMÍR Vyrazíš si-ESTRAGON Klerej z vás to lak prdí? VLADIMÍR Pozzo. POZZO To jsem já! To jsem já! Smilování! ESTRAGON To j e hnus. VLADIMÍR Rychle! Podej mí ruku. ESTRAGON Já jdu pryč. (Pauza. Hlasitěji) Jdu pryč -VLADIMÍR Jak chceš. Koneckonců, zvednu se laky sám. (Pokouši se vstát, upadne) Dřív nebo pozdějc. ESTRAGON Co je li? VLADIMÍR Padej vocaď. / 127/ ESTRAGON Ty lady zůstaneš? VLADIMÍR Prozatím. ESTRAGON I lelc, vstaň, uženeš si rýmu. VLADIMÍR ü nic se nestarej. ESTRAGON Neblbni, DaiwJo, nebuď jak malej. (Podává Vladimírovi niku) Vstávej. VLADIMÍR (rychleji uchopí) Táhni 1 Estragon zatáhne, klopýtne a upadne. Dlouhé licho. ROZZO Pomoc! VLADIMÍR Jsme tady. POZZO Kdo jste? VLADIMÍR Lidé. Ticho. ESTRAGON Neni to marný, krapel si dáchnoui. VLADIMÍR Můžeš vstát? BSTRAGON Nevím. VLADIMÍR Zkus to. ESTRAGON Za chvíli, Ticho. .'128 í _. POZZO Co se stalo? VLADIMÍR (prudce) Zavři klapačku, šmejde! Myslí jenom na sebe. ESTRAGON Co kdybysme zkusili spál? VLADIMÍR Slyšcls ho? Chce vědci, co se slalo! ESTRAGON Nech ho bejt. Spi. Ticho. POZZO Smilování! Smilování! ESTRAGON (nadskočí) Co? Co je? VLADIMÍR Spal jsi? ESTRAGON Myslím že jo. VLADIMÍR To ten sajrajl. Pozzo. ESTRAGON Řekni mu, ať drží hubu! lihni mu ji! VLADIMÍR (husí do Pozza) Más dost? Zavřeš tu tlamu? Ksindle! Pozzo se s výkřiky bolesti vyprostí a odplazí se o kus dál. Cm od času před sebou zašáirá slepeckými pohyby a votá na Lue-kyho. Vladimír opřený o loket, ho sleduje pohledem. Utekl. Pozzo se zhroutí. Ticho. Upadl. Ticho. ESTRAGON Co budem dělal? / 129/ VLADIMIR Kdybych se k nemu mohl dosial. ESTRAGON Nechoď pryč! VLADIMÍR Co kdybych na nčj zavolal? ESTRAGON To je ono. Zavolej. VLADIMÍR Pozzo! (Pauza) Pozzo! {Pauza) Neodpovídá. ESTRAGON Počkej, oba. VLADIMIR. ESTRAGON Pozzo! Pozzo! VLADIMÍR Pohnul se. ESTRAGON Víš určitč, že se jmenuje Pozzo? VLADIMÍR (s úzkosti) Pane Pozzo! Vrať se! Nic li neuděláme! ESTRAGON Co takhle zkusit néjaký jiný? VLADIMÍR Jenom aby nebyl zrančnej. ESTRAGON To by mohla beji psina. VLADIMÍR Co by mohla beji psina? ESTRAGON Zkusil nějaký jiný jména, jedno po druhým. Zabili bysme čas a nakonec bychom se určite" Irelili. VLADIMÍR Říkám li. že se jmenuje Pozzo. ESTRAGON To se uvidí. Počkej. (Premýšli) Abele! Abele! / 130/ POZZO Pomoc! ESTRAGON Aha? VLADIMÍR Tenhle mot i ve k mi začíná lízt krkem. ESTRAGON Možná že se ten druhej jmenuje Kain. (Volá) Kaine! Kaine! POZZO Pomoc! ESTRAGON Je tu celý lidslvo. (Pauza) Koukni na ten mráček. VLADIMÍR (vzhlédne) Kde? ESTRAGON Támhle, přímo nad tebou. VLADIMÍR A co? (Pauza) Co je na není tak pozoruhodnýho? ESTRAGON Pojď vymyslet nčco jinýho. VLADIMÍR Zrovna ti 10 chci navrhnout. ESTRAGON Ale co? VLADIMÍR To je to. Ticho. ESTRAGON Co kdybysme vstalí? VLADIMÍR Můžeme lo zkusit. Vstanou. ESTRAGON Není to tak tč/ký. /131 / VLÁD] M í li Slaď jenom chtít. ESTRAGON A co ted"? POZZO Pomoc! ESTRAGON Pojď pryč. VLADIMÍR Nemůžeme. ESTRAGON Proč? VLADIMÍR Cekáme na Godota. ESTRAGON Máš pravdu. (Pauza) Co budem dělal'.' P( >//() Pomoc! VLADIMÍR Co kdybychom mu pomohli? ESTRAGON Jak? VLADIMÍR Chce vstát. ESTRAGON A co? VLADIMÍR Chce, abychom inu pomohli. ESTRAGON Tak mu pomôžem, no. Na co čekáme? Pomůžou Pozzovi vstál, odstoupí. Pozzo upadne. VLADIMÍR Musíme ho podepřít. Tál hra. Pozzo zůstane stát, drží se Vladimíra a Estragona kolem krku. tmi Musí si napfed zvyknout. (Pozzovi) Jak je vám? POZZO Kdo jste? VLADIMÍR Vy nás nepoznáváte? POZZO Jsem slepý. Tuho. ESTRAGON Možná že vidí do budoucnosti. VLADIMÍR (Pozzovi) Odkdy? POZZO Míval jsem velmi dobrý zrak... A vy, vy jste přátelé? ESTRAGON (hlučně se směje) Pia se, jestli jsme přátelé! VLADIMÍR Mysli jeho přátelé. ESTRAGON A jsme? VLADIMÍR Pomohli jsme mu. ESTRAGON JasnČ! Copak bysme mu pomáhali, kdybychom nebyli přátelé? VLADIMÍR Mo/mi ESTRAGON To je tutovka. VLADIMÍR Zbytečné se při I. POZZO Vy nejste lupiči? ESTRAGON Lupiči! Vypadáme snad jako lupiči? /133/ VLADIMIR Vždyť je slepý. ESTRAGON Ajo. To je fakt. {Pauza) Aspoň lo tvrdí. POZZO Nenechávejte mě lu. VLADIMÍR To nepřipadlí v úvahu. ESTRAGON Zatím. POZZO Kolik je hodin? ESTRAGON {zkoumá nebe) Takovejch... VLADIMÍR Sedm'.'Osni? ESTRAGON Záleží na sezóně. POZZO Je večer? Ticho. Vladimir a Estragon pozoruji západ slunce. ESTRAGON Jako by stoupalo. VLADIMÍR To není možný. ESTRAGON Co když svítá? VLADIMÍR Neblázni. Tam je západ. ESTRAGN Co ty o tom víš? POZZO (s úzkosti) Je večer? VLADIMÍR Ostatně se ani nehlo. / 134/ ESTRAGON Ŕikám ti. že sloupá. POZZO Proč neodpovídále? ESTRAGON Protože vám nechcem fiel nejakou koninu. VLADIMÍR (povzbudivě) Je večer. pane. je určitě večer. Kamarád tady se mč pokouši zviklat a musím přiznat, že jsem trochu zaváhal. Ale neprožil jsem zbytečně celý ten dlouhý den a můžu vás ubezpečit, ze jeho čas se nachýlil. {Pauza) Jak se cítíte? ESTRAGON Jak dlouho ho budem takhle držet? Oba ho napůl pusti. Pozzo se začne kácet. Zachytí ho. Nejsme žádný atlanti. VLADIMÍR Říkal jste, že jste míval moc dohry /rak? POZZO Ano. Velmi dobrý zrak. Ticho. ESTRAGON (podrážděně) Tak pokračujte! VLADIMÍR Nech ho. Nevidíš, ze vzpomíná na své Štěstí? (Pauza) Memoria practerilorum bonorum - musí to být trapný. POZZO Ach ano. velmi dobrý. VLADIMÍR A to se vám stalo zničehonic? POZZO Velmi dobrý*. VLADIMÍR Ptal jsem se. jestli se vám to stalo zničehonic. POZZO Jednoho dne jsem se probudil slepý jako osud. (Pauza) Občas si říkám, zdali jesle nespim. /135/ VLADIMIR Kdy? POZZO Nevím. VLADIMÍR Alt* ne dřív než včera? POZZO Neplejte se mě. Slepci nevnímají řas. (Pauza) Nevodí, co pojem času znamená. VLADIMÍR Vida. Myslel bych. zeje to naopak. ESTRAGON Já jdu pryč. POZZO Kde (o jsme? VLADIMÍR Nevi m. ľOZ/O Nejsme na míslč zvaném Na prknč? vi -vdimík Neznám. POZZO Jak lo tu vypadá? VLADIMÍR (rozhlédne se) To se nedá popsal. Ničemu se lo nepodobá. Nic tu není. Je tu strom. POZZO Tak lo není Na prkně. ESTRAGON (prohýbaje .se po< i//! i loze? VLADIMÍR Je to Lucky. POZZO Nerozumím vám. VLADIMÍR A vy jste Pozzo. POZZO Zajisté, že jsem Pozzo. VLADIMÍR Ti samí jako včera? POZZO Jako včera? I3X VLADIMÍR Viděli jsme se včera. Nevzpomínáte si? POZZO Nevzpomínám si. že bych včera někoho potkal. Zitra si ovšem nevzpomenu, že jsem někoho potkal dnes. Nepočítej- le s lim. ze vás budu informovat. A dost už o tom. Vstávat! VLADIMÍR Vedl jsle ho na trii. Mluvil jste s námi. On tancoval. A myslel. A vy jste viděl. 1'OZZO Trváte-li na tom. Pusťte mě, prosím. Vladimir odstoupí. Vstávat! Lucky vstává, sbírá zavazadla. VLADIMÍR Už vstává. POZZO Dobře dělá. VLADIMÍR Kam máte namířeno? POZZO O podobné věci se nestáním. VLADIMÍR Hrozně jste se změnil. Lucky, obtížený zavazadly, se postaví před Pozza. !'(>//<) Bič! Lucky odloží zavazadla, hledá bič. najde ho. pot/á Pozzovi, uchopí zavazadla. Provaz! Lucky odloží zavazadla, vloží Pozzovi do dlaně provaz, uchopí zavazadla. VLADIMÍR Co je v tom kufru? POZZO Pisck. (Škubneprovazem) Kupředu! 11«) Lucky sc pnime, Pozzo jej následuje. VLADIMÍR Nechoďte ještě. POZZO (xaslavise) Odcházím VLADIMÍR Co děláte, kdy/ iipadnclc a nahli/ku nikdo nem? POZZO Cekáme, dokud nemůžeme vstát Pak pokračujeme v cestě. VLADIMÍR Řekněte mu, ať zazpívá. Než odejdete. POZZO Komu? VI ADIMÍR Liickymu. POZZO /a/pívá? VLADIMÍR Nebo aby myslel. Nebo recitoval. POZZO Vždyť je nemý. VLADIMÍR Němý? PO/ZU Samozrejmé. Nemůže ani sténal. VLADIMÍR Némý! Odkdy? POZZO (vztekle) Nechcete mi už dát pokoj s lim svým časem? To je k zblá/né-ni! Odkdy! Kdy! Jednoho dne, to vám nestačí? Jednoho dne, který se nelišil od jiných, oněměl, jednoho dne jsem oslepl, jednoho dne ohluchneme, jednoho dne jsme se narodili, jednoho dne zemřeme, jednoho téhož dne. v téže chvíli, lo vám nestačí? (Klidněji) Rodi obkročmo nad hrobem, na okamžik zazáří den a nanovo je noc. (Škubneprovozem) Kupředu! M4Q/ Lucky a Pozzo odcházejí. Vladimír je sleduje až na okraj jeviště, divá se za nimi. Hluk pádu. zdůrazněný Vladimírovou mimikou. Ticho. Vladimir zamíří k spícímu Estragonovi, chvíli ho pozoruje. Nalo ho vzbudí. ESTRAGON (po několika vyděšených pohybech a nesouvislých slovech) Proč mě nikdy nenecháš spál? VLADIMÍR Cílil jsem se osamělý. ESTRAGON Zdálo se mi, že jsem šťastný. VLADIMÍR Zabi Is Čas. ESTRAGON Zdálo se mi. že... VLADIMÍR Mlč! (Pauza) Zajímalo by nič. jestli je opravdu slepý. ESTRAGON Kdo? VLADIMÍR Tvrdil by opravdový slepec, že nevnímá čas? ESTRAGON Kdo? VLADIMÍR Pozzo. ESTRAGON On je slepej? VLADIMÍR K i kal to. ESTRAGON No a? VLADIMÍR No a mně se zdálo, že nás vidi. ESTRAGON Co se zdá. je sen. (Pauza) Pojď pryč. Nemůžeme. Máš pravdu. (Pauza) JseS si jistej, že to nebyl on? /14W VLADIMIR Kdo? ESTRAGON Godot. VLADIMIR Ale kdo? ESTRAGON PoZZQ- VLADIMÍR Jasné že ne! (Pauza) Určilč ne. ESTRAGON Přece jenom vslanu. (Namáhavě se zvedá) Au! VLADIMÍR Už nevinu co si mám myslet. ESTRAGON Sakra nohy. (Sedne si, pokouší se zout l»/ty) Pomož mi! VLADIMÍR Spal jsem snad, zatímco jiní trpčli? Spím snad teď? Co řeknu zilta, až si budu myslet, že jsem se probudil, o tomhle dni? Že jsem tu se svým pNtelem Esiragoncm Čekal až do setměni na Godota? Ze přísel Pozzo se svým nosičem a mluvil s námi? Nejspíš. Ale co na tom všem bude pravdy? Estragon se po marném boji s botami StoČÍ do klubíčka a usne. Vladimír ho pozoruje. Ten nebude védčl nic Bude mi výpravčí, jako ho zmlátili, a já mu dám mrkev, tľauza) Obkročmo nad hrobem. Na dnč jámy hrobník zasněné přiloží kleslé. Máme čas stárnout. Vzduch je plný našeho křiku. (Naslouchá) Ale zvyk je mocné dusítko. (Divá se na Estragónu) Na mé se taky nčkdo divá a řiká si, spí, a neví o tom. (Pauza) Už nemůžu dál. (Pauza) Co jsem to řekl? Vzrušeně přechází sem tam, zastaví se u levého portálu a hlcdi do dálky: Zprava vejde Chlapec ze včerejška. Zastaví se. Ticho. CHLAPEC Pane... /142 / Vladimir se otočí. Pan Albert? VLADIMÍR Tak znovu. (Pauza) Nepoznáváš mé? CHLAPEC Ne, pane. VLADIMÍR Byls tu včera? CHLAPEC Ne, pane. VLADIMÍR Dneska jsi tu poprvé. CHLAPEC Ano, pane. Tuho. VLADIMÍR Jdeš od pana Godota. CHLAPEC Ano. pane. VLADIMÍR Dnes večer nepřijde. CHLAPEC Ne, pane. VLADIMÍR Ale přijde zítra. ( IILAPUI Ano. pane. VLADIMÍR UrČilé. CHLAPEC Ano, pane. licho. VLADIMÍR Jestlipaks někoho potkal? CHLAPEC Ne. pane. VLADIMÍR Dva. iVťilui) dva lidi CHLAPEC Nevidel jsem nikoho, pane. Ticho. VLADIMÍR Co díla pan Godol? (Pauza) Slyšíš? CHLAPEC Ano, pane. VLADIMÍR Co delá? CHLAPEC Nic nedelá, pane. Ticho. VLADIMÍR Jak se daří bratrovi? CHLAPEC Je nemocný, pane. VLADIMÍR Možná lo byl on, včera. CHLAPEC Neviin, pane. Ticho. VLADIMÍR Nosi pan Godot vousy? CHLAPEC Ano. pane. VLADIMÍR Svítlé, nebo... (Váhá)... eerné? CHLAPEC (váhá) Myslím, že bilé. pane. Ticho. /144/ VLADIMIR Slitování. Ticho. CHLAPEC Co mám vyřídil panu Godotovi, pane? VLADIMÍR Řekni mu... (Odmlčí sef Řekni mu, žes me videl a Že... (PřemýSU)... žes me videi. Ticho. Vladimir postoupí k Chlapci. Chlapec krok za krokem ustupuje. Vladimir se zastaví. Chlapec se zastaví. Řekni, víä určite, že me vidíš? Neřekneš mi zítra, žes mč nikdy neviděl? Ticho. Vladimír náhle skočí smírem k Chlapci, ten včas zareaguje a úprkem zmizl Ticho. Slunce zapadne, vychází měsíc. Vladimír zůstává bez hnuti. Estragon si' probudí, zuje boly. vezme je do rukou, vstane a odnese je na okraj rampy, /uiiiiiři k Vladimírovi a chvíli ho pozoruje. ESTRAGON Co je li? VLADIMÍR Nic. ESTRAGON Jdu pryč. VLADIMÍR Já taky. Ticho. ESTRAGON Spal jsem dlouho? VLADIMÍR Nevím. Ticho. ESTRAGON Kam půjdem? VLADIMÍR Ne moc daleko, /145/ ESTRAGON Proč ne? Proč ncjil nékam daleko, daleko odtud? VLADIMÍR Nemůžeme. ESTRAGON Proč ne? VLADIMÍR Musíme být zilra /pálky. ESTRAGON Proč? VLADIMÍR Čekat na Godota. ESTRAGON Máš pravdu. (Pauza) Nepřišel? VLADIMÍR Ne. ESTRAGON Teď už je moc pozde. VLADIMÍR Ano. Je noc. ESTRAGON A co kdybysme lo nechali plavat? (Pauza) Co kdybysme to nechali plaval? VLADIMÍR Potrestal by nás. (Potmi. Divá se na .strom) Jenom strom žije. ESTRAGON (divá se na strom) Co je to? VLADIMIR Strom. ESTRAGON Ale co za strom? VLADIMÍR Nevím. Vrba. ESTRAGON Pojď sem. (Vleče Vladimíra ke stromu) 1146/ Ticho. Co se takhle obesit? VLADIMÍR Na Čem? ESTRAGON Nemá5 kousek provazu? VLADIMÍR Ne. ESTRAGON Takže je to v luhu. VLADIMÍR Pojď pryč. ESTRAGON Počkej, pásek. VLADIMÍR Ten je moc krátkej. ESTRAGON Zatáhneš nič za nohy. VLADIMÍR A kdo zatáhne mí? ESTRAGON To je fakt. VLADIMÍR Počkej, ukaž. Estragon odváže provaz, který má místo pásku. Příliš volné kalhoty spadnou ke kotníkům. Zkoumají provaz. No. možná by to šlo. Ale udrží nás? ESTRAGON To se pozná. Chyť to. Každý uchopí provaz zajeden konec a táhnou. Provaz se přetrhni: Zavrávorají, málem upadnou. VLADIMÍR Není k ničemu. Ticho. i 147 / ESTRAGON ftikáš, že musíme bejt zítra zpátky? VLADIMÍR Jo. ESTRAGON Vemeni poradnej provaz. VLADIMIR Snad. Ticho. ESTRAGON Dando. VLADIMÍR JO. ESTRAGON Jii 11/ takhle nemůžu. VLADIMÍR ľo říkáš pokaždý. ESTRAGON Co kdybychom šli od sebe? Možná by to bylo lepší. VLADIMÍR Zítra se oběsíme. (Pauza) Ledaže by přišel Godot. ESTRAGON A když přijde? VLADIMÍR Budeme spaseni. (Sundá Luckyho — svůj — klobouk, nahlédne dovnitř, zašátrá v něm rukou, zatřese jim, nasaji si ho) ESTRAGON Tíikjdem? VLADIMÍR Natáhni si kalhoty. ESTRAGON Cože? VLADIMÍR Kalhoty. /148/ ESTRAGON Proč bych si stahoval kalhoty? VLADIMÍR ArVftáhni si kalhoty. ESTRAGON A jo. (Natáhne si kalhoty) Ticho. VLADIMÍR Takjdem? ESTRAGON Jdcm. Nehýbají se. Opona. ■ - POZNÁMKA PŘEKLADATELI: Překlad Čekáni na Godota byl poří/en z Francouzského originálu (En attendant Godol, rkp. I94J*. knižné 1952) s pnliléd-nulim k pozdějšímu autorove překladu do angličtiny {Wailing for Godot, 1954. ne varietur 1965). Pasáže, v nichž se překladatel přiklonil k anglické verzi, připadne kombinoval obč. jsou následující: 20 / V: Tu as lu la Bible? / E: La Bible... (// réfléchit.) J'ai du y jeter un coup ďocil.' V (étoimé): Ä ľécole sans Dieu? / E: Sais pas si eile élail sans ou avec. / V: Tu dois coit-ľondre avec la Roquette. / E: Possible. Je me rappclle Its cartes de laTerresaintc. [...] V: Did you ever read tlie Bible? / E: The Bible... (He reflects.) I must liave taken a look at it. / V: Do you remember the Gospels? .'E: I remember me maps of the Holy Land. [...] 43 / V: Ä vif. / H: Cest la corde. / V: Á force de ľroller. / li: Qu'est-ce que tu veux. / V: Cest le nocud. / E: Cest fatal / /Is reprennent tear inspection, V: A running sore! / E: It's the rope. / V: It's the rubbing. / E: It's inevitable. / V: h's the knot. It's the chafing. / They resume their inspection. 52 / P [...]: Je ľemménc /.../ au marché de Saint-Sauveur, oú je compte bien en titer quelquc chose. P (...]: I am bringing him to the fair, where 1 hope to get a good price for him. /ISO/ 64 / P: Savez'vous comment il ľ anpeile? / B: La mori du lam-piste. / V: La cancer des vieillards, / P: La dansc du filet. P: Do you know what he calls Íl? / E: The Scapegoat's Agony. / V: The Hard Stool. / P: The Net. 70 / L [...]: Ics pierces Conard Conard... Tennis! Les pierces! Si calmes! Conard! Inachevés! L [...]: the stones Cunard... tennis... the stones... so calm... Cunard... unfinished... 84 / V: Qu*esl-cc que tu fais? / E: Jc fais comme loi, jc regarde la blafardc. / V: Je veux dire, avec tes chaussurcs. V: What are you doing? / Ľ: Pale for weariness. / V; Eh?/ B; Of climbing heaven and gazing on the likes of us. / V: Your boots. What are you doing with you boots? 94/ V (sentencieut): Ä chacun sa petite cfoix. (// soupire.) Pendant le petit pendant et le bref aprcs. V (sententious): To every man his little cross. (He sighs.) Till he dies. (Afterhonght.) And is forgotten. 117/ E: C'est e.a. engueulons-nous. (Echangť d'injures. Silence.) Mainienant racconmuxlons-nous. Ľ: That's the idea, let's abuse each other. / They turn, move apart, turn again and face each other. I V: Moron! / E: Vermin! / V: Abortion! / E: Morpio«! / V: Sewer-rat! / E: Curate! / V: Cretin! / E (withfinality): Critic! / V: Oh! / He wilts; vanquished, and turns away. I E: Now let's make it up. Samuel Beckett ČEKÁNÍ NA CiÜDOTA Z francouzského originálu En attemtani Gotloi Les Ódílíons de Minuit. Paris 1970 prelozil Patrik Ourcdnik Odpovědná redakce Pclr Minařík Obálku a grafickú úpravu Pavel Kchořík V roce 2005 jako 103. publikaci vydulo nakladatelství Vřtmé mlýny (Pclr Minařik) Tiaubova 3b, 602 (X) limo c-inailrcdakcc@velrnemlyny.cz www. v eniKinlyny.cz Sazba Včtrné mlýny Tisk Finidr, s, r. o. Porci síran 152 Druhé knižní vydáni RKPĽRTOAR D