Dano PO MYSTÉRIA BUFFA ( Konické nystériun) Mystéria Buffa znamc_nô groteskní podivení, 10 lid vynalezl komické raystéřium. Od prvního století po Kristu se lid oavil a nebyla to jen tak nějaká zábava, jak se říká pro zábavu; představení iron ic ko-gro teskní ho vdr*jhu, vysloveně právě pro lid; divadlo, zvléět groteskní divadlo bylo vždy sdělovacím prostřetíker. dorozumění, ale také provokace a agitace. Divadlo bylo nluvenýn a »dramatizovaným deníkem lidu# Dario Fo, Clen Komunistické strany Itálie po léta sbíral tvorbu lidového divadla různých kroič It&lie a jiných zemí, od Jugoslávie po československo z Poisko. Rekonstruoval je v homogenní představen*, které Vóm nyni předkládáme. UPOZORNĚNÍ Účelem této'koláže "četných středověkých textí, není ani tak filologické znovuobjevení literárních a divadelních tvarí: a výrazů, jako spíS jejich ■ reinterpretace a přání vrátit této tradici jej 1 plnou autentickou hodnotu. Připomeňme při této příležitosti Gransciho citát, který uzavíral předmluvu prvního vydání tohoto textu: Oe-li pravdou, že veSkeré dějiny jsou jakoby řetězen neustálého úsilí člověka o osvobození se od privilegií, předsudků a modlářství, nechápeme, proč by proletariát, jenž chce přidat nový Členek k tonuto řetězu, neměl vědět jak a proč a kdo byli jeho předchůdci a jaký užitek by oohi Serpst z tohoto vědomí ". ..W> r/;<*éO* ** ./J-J-u.■»L. Ill iiiiwipi J^WWff "7 Chtěl bych se stručně znínit o jednoa detailu ; co se týče duše. Matazone říká : a ty sedláku nen&zeg nit duši, protože jsi byl splozen oslen. To -e skoro výzva ke smíření se g tínto udělen. Není t du5i ; protože du5i lze nejvíc vydírat, G tor. :iluví Bonvesin de la Riva ve své "•Rozmluvě duše a těla": " Duše, poděkuj Bohu, že nemáš zadek, protože bych ti ho nakopal, jsi těžší než olovo, to ty :.ů zabránu jeS létat, jsi ta!: těž kš, že tě nemohu unés!:". Proč toto odvržení duše? Protože duši je noína nádherně vydírat, V okamžiku nesnáze by někoho sohio napadnout říci i "3á se na to päŽu vykašlat, kvůli trošce nějaké důstojnosti, vsak já ti ukážu ty niče:.ioJf A v tu chvíli pén nebo farář řeknou : "Ne! Zadrí! Chceš přijít do neštěstí? Celý život jsi trpěl, brzo chcípneš a tec?, když p.áš možnost jít do rčje, ís/ chce všechno zkazit? Uklidni se,., nevepouzej se,., z oček* vej další. Oá, Pane Bože jsem vyřízen1 Oř: -se;: ;:'n, zatracené věc! A co o ;nně říká ? Ty nikdy nevstoupíš do království nebeského, jsi jako velbloud, který nikdy neprojde uchem jehly,., V tom je ten vtip, chápeš to? " Oá si tedy ten svůj r.:alý ráj .Tíusír.i udělat tsdy, Prato si dáváni práci abych tě zotročil, utiskoval, okrí-dal; a dokonce i duši ti beru; No jo ! 3é chci ía/.y sv malý rřj! Malý, ale svůj a hned ,po dobu, kterou et:N':-vír3 na světě. Zato ty m£Š kliku, ty budeš ...'•: celý říj! Později ovšem, ale na věky?" - 10..-P&E3 " ZROZENÍM POTULNÉHO PĚVCE " Nyní Vera zahrajú nový kousek, který jeea zatia hržl jen dvakrát, včera a předevčírem. ^Ale když se k něbu vracím, jsem pokaždé trochu rozrušen, protože je neobyčejně obtížný a náročný. Jedná se o ' Zrozen' potulného pěvce". Oe to kus, jehož původ se váže k orientu, který však znané z originální sicilské verse. Sicílie byla ve spojení s Orienten nsjer. z důvodů ekonomických a obchodních, ale také z dovodí geografických, a tedy i co se týče kultury. Hlavně ve 13. stol., v období, kdy se Itálii objevují doklady o kusu, který vén chci zahr&t. Ale existuje jeStě jedna, mnohem staral verse, datu:.: jejího vzniku přesně nezntr.ie. Tato verse pochází z kraje Srescia - Cremona. Objevený text nebyl üp.-.r\,r/ : zbyly jen fragnenty. D3rio ^o něi v úmyslu ho rekon -struovafc,ale neměl odvahu se do toho pustit. V roce 1S67 se dostal na Sicílií a díky jednomu soudruhovi, který ho zavedl do knihovny v íiaguse, na51i vynikající kompletní text v sicilském dialektu! Text neuvěřitelné síly a útočnosti;Dsrio Fo sel tak daleko, že se ho dokonce naučil sicilsky: text byl nesrozumitelný, protože jeho jazyk byl archaický. Přeložil jej do Lonbardštiny, kteří' byla srozumitelnější. _ 11- ZROZENÍ POTULNÉHO KOMEDIANTA Óhé... poj3te sem lidi, přišel komediant1 Ten komediant, co dělá salta a kotrmelce, to jsem já... ho, ho,., pobavím vás, enžto si dělem srandu z velkých tohoto světa a předvádím, jak jsou ty .-ěchuřiny nafouklé, jak jsou zduté; tak se jim podívané na zoubek, vyrazíme špunt a ... psss ... oni splasknou, Pojdte všichni sem, dnes v tuto hodinu na tomto místě se koná představení pro vás pro všechny, pojdte, něčemu se přiučíte... Dělám přemety, zpíván písně, provác!:." ke j kle! Pohlečíte na můj jazyk jak sebou nrsííál A... je ostrý jako břitva... ... Ale já jsem nebyl vždycky takový ... to vám chci právě vyprávět. Povím vám, jak jsem se narodil. Nenarodil jsem se komediantem, nespadl jsem naráz z nebe a nepřišel jsem sem jen tak z ničeho nic. Nikoliv! Osem dítě zázraku! Se mnou se stal zázrak! Vy ni nevěříte? Oe to pravda! Narodil jsem se na venkově jako sedlák. Truchlil jsem, veselil jsem se, ale neměl jsem .„. ne, neměl jsem půduí Musel jsem pracovat u druhých, tak jako všichni v našem údolí. A jednoho dne jsem uviděl takový kopec plný kamení, Řekli mi, že to nikomu nepatří. Ptal jsem se : " Opravdu nikdo nechce tenhle kopec?" A pak jsem se tam šel podl-vat. Nabral jsem hlínu do ruky a viděl jsem, 2e je tam trochu dobré püdy a viděl jsem, Že tam protéká potůček a tak jsem začal orat. Sešel ^sem nô břeh řeky a nosil jsem půdu nahoru tak tíiou'-.o, a:: jsem padl únavou. Přišla i moje žena a mé ciě'-:i, Moje žena je pjvaoná, je celé bílá, má dvě oblř ňadra a její chůze...» To je jako bys viděl /.řičet lan. Ó... je krásná! Miluji ji a rád o ní mluvím. Tu půdu jsem si nanosil vlastníma ruks-na! A představte si tráva - udělal jsem přu.,, a narostla sama. To jste neviděli, to byla zlatá země; Zabořil jsem rýč, zasadil jsem a ... diž, vyrostl strom. Ta země, to byla nátíhers, to byl hotový zázrak! Ujaly se tam všechny stromy, topoly, dokonce i duby drnéky. Měl jsem z toho radost. Tančilo se a pak celé dny pršelo - 12- kolea a říkali.: - Ten sie ale z pekla štěstí... u všech všudy, poc'ívej se na to! Co ten vyčíhl z hory kameni!..« ■A jó trouba jseri na to nepřišel! A závideli -í, A jednoho dne přišel majitel celého údolí, rozhlédl se řekl: - Kde se to všechno vzalo? Kónu patří ta půda? ob dělal* jse~ ji svýns - Mně! - odpověděl j sen -rukama, nepatřila nikomu. - N ikonu? To slovo neexistuje. Když niko.v.u, patři tedy mně. - Ne, není tvá, šel j sen se zeptat no čáře, do/.or.-ce i faráře, ta pvda nepatřila nikomu a \é j se:.: -Nes ji kousek po kousku obdělal. Ta pöda je moie, ty mi ji .»usíš dá pe půdu a budu se muset nechat najmou Nechci, to nechci! - Dej ľni ji! - Ne! Tehdy vyprskl setích? a odešel. 2en nato U CIZŠCtl. zadat farář, kvůli .vie prios- Odu kvůli pánovi tvrdohlavý, livedo;.: nebud blázen, uštu si. že ho ne jl: rozzuříš, DOS'jĽp o ví uwiiiovy, uveao;.: si, ze no roziurisi jjjü_..,j mu půdu. In Oeo Domini, nebuč! idiot! -Ne! Ne! - řekl j sen - a rukou jsem udělal dož.on- jen ce sprosté gesto. Pak přišel taky notář, celý zpocený, - Oednáš jako blbec, dei si pozor, ie tu pozor,Protože ty, ty nic ne - Ne, ne! - a taky j sen pod nosem... s klení:.: odešel. Ale pán se přece jen nevzdal! Na hnal všechny zajíce přes nou p!du i ře''.I:fcoté zíkon .de* aby nu udělal to sprosié gesto svých hor vse nu LiroCíU A za ZGJ..L cft *ci chny své přátele na koních. Rozdupali :.*i všech- a přehnali se všude... A já jsem to -----------_----_ r-_-------------------w v-------w v w j- j _---- _. všechno znovu zvelebil. A on přišel ječte jednou ■*^^W^^'M.^l^yW.yi^^iJ.W^?li^U..i.Jll..i I.H.IJM.U-. ..M .11 '.■WmlM>ll.MJp!llll»ilLHL| Ulm p"f,l t -13 - se svýr.ii přáteli a všichni se ^i tan procházeli, tančili, všechno oi pošlapali, zničili a já jss;.; pak znovu uvedl všechno do. pořádku. Až jednoho ins cii všechno spálu*-- bylo to v létě.** bylo sucho. A on podpálil horu ze všech stran a v3ec;ino shořelo, zvířata hořela/ clům hořci, ale já jse:-: neodešel! Počkal Jsem*., e v noci začalo pršet. A pak jsem znovu všechna vyčistil, dal pole co pořádku zarazil kolíky, přinesl znovu půdu, upravil hašeny a zavedl všude vodu, protože z tohoíu místa ee u všech kozlů ani nehnu. A nehnul jse;.i se odsud' Až jednoho dne se vrátil, aiěl s sebou všechny svá vojáky a ssál se, byl jse~ právě s dět:ň a se ženou v polích. Byli jsme všichni v plné práci* Dřeli jsae jako .nezci. On seskočil z koně, stihl si kalhoty, přistoupil k mé ženě, shodil ji na ze- a strhl z ní šaty... Chtěl jse.?. se bránit, ale vojáci mě drželi- A on se ji vrhl na záda a vlezl na ni jako se leze na krávu. A já a :.ioje děti js;:e se na to dívali. Vytrhl jsem se vojákům, c!;yt* 'ser. motyku a zařval Jsea: - Zlosyne! - Zadrž - řekla aá žena - nedělej to - oni ne to čekají, čekají právě na to, že zvedneš hůl aby tě pak noh I i zabít. Tys to nepochopil? Chtějí tě zabít a vzít ti půdu, proto čekají jen na tohle. On by se z toho hladce vyzul, nemá smysl s nír. bojovat, protože ty nemáš čest, ty jsi ubohý sedlák, chudý venkovan, ty nemáš nárok na Čest ani na důstojnost, to se hodí k pánům! i< urozeným, k těm, kdož se rozzuří když jim někdo znásil-ní jejich dcery, jejich nilenky, jejich ženy, ale ne tobě! Vykašli se na to, ta ženě za to nestojí, nestojí za tvou ani za nou Čest, za čest nikoho. Oseň jenom kráva, kráva dobrá akorst pro tvou lásku. A já jsem plakal. Plval jser.i se na to svinstvo e r.oje děti plakaly... A páni pak se a.mícbem ocJeol:., spokojení, potěšení, .. Hrozně jsrce plakali' Nemohli jsme se podívat jeden druhér.iu do oči, nedívali jsme se na sebe... Když j süie* procházel i vesnicí, lidé po nác házeli odpad kyp kamením« - ... dobytku...! NeiaážS odvahu bránit svou čssL, protože žádnou nemáš, ty zvíře! Páni ti znísilní ženu a ty na to kvůli kousku půdy civíš jako osel. á mé ženě nadávali: - Děvko y couro mizerné! - .'-.řičeli a schovávali se. Dokonce ani do kostela j i nenechali vstoupit! Nikoho z nás! A mé děti nemohly už vycházet ven, nikdo se už na nás nepodíval! Moje žena utekla. Víc jsera ji neviděl nevír.; kaa 5lá e né děti se ::noj nemluvily. Onemocněly a už ani neplakaly, £ pa^ umřely,Zůstal jse» úplně sám! Sár.! se svou p°dou! Nevěděl jsem co si počnu. Oednoho večere jse~ vzal kus provazu, přehodil přes trár.;, uvžzal smyčku kolen» krku a řekl j3^;- sí: - Tak, te3 to skoncujú! Začínán se věšet a tu cítí-, že mi někdo klepe r,z rameno, otočím se a vidía kohosi 3 úp~r\ě bledou tváří a velkýma oči.ja jak ni říká : - Oáš mi něčeho napít? - U všech kozlů, to je akorát vhodní chvíle íá-dat o vodu když se někdo věší. Pohlédl jsem ne něho., vypadal jako ubohý křestan a byli s ní:.; ještě dva další a jejich tváře svědčily o tom, že hodně zkusili. - Dobře, dám ván napít; dobře jse'.: si ;e prohlédl.; - SpíS než napít byste se potřebovali najíst. Ale já už několik dni nevařím... Dídla ;e tu ale dost,jestli chcete. Vzal jsem pánev, dal ji na oheň, ohřál jsem boby a každému jsem dal na talíř. Ti jedli! Oá jsen neměl vŕbec chat; ní ;" :'c-io.,. " Počkám, až se najedí e pak se obšs'.:"l A jak tak jedli, ten s těma velkýma očina, který vypadal opravdu jako ubohý křestan se na :~ne usr.ál a řekl: - Pěkné svinstvo, že se chceš věSet! Oé dobře v5.n, proč to chceš udělat. Všechno jsi ztratil, čee';, Ženu, děti a tecl už f.iáš jen svou p-.du, ano, věděl jsen to! Být tebou, nedělal bych to. A jedl o jedl! A nakonec položil všechno ne stůl a řekl : - Víš kdo jsem? - Ne, ale napadá ne, že jsi OeŽíš. - Ano, uhodls. To je Petr a to je Marek. - Těší mě, ale co tu děláte? - Tys mi dal najíst a já ti daruji řeč. - Šeč? Co to né být? - M'1'j ubohý chlapče, bylo správné, žes bržnil svou půdu, bylo správné, žes nechtěl pána, bylo .13 - správné, Ses něl odvahu a neustoupil, bylo to tak dobře... Chci tvé 5tě3tí,chci abye byl silný a dobrý. Ale k fcoau ti něco chybí tady a tady! ( ukáže na čelo a na ústa). Nesaíc* zfistafc ipět na své půdě, běž do světa a pronluv k to:.:, kteří na tebe hážou kameny, mluv k nia tak dlouho až pochopí/ probodni jazykem tu vzdutou měchuřinu,které je tvýa panen až z ní vyteče všechna voda a všechen hnis, až z nich zbudou jen fleky na dlažbě- VSechny je rozsekej na cucky, notáře i advokáty. Ne tady kvůli Vé pvdě, ale kvůli těm, kteří jsou jako ty, kteří nesají pôdu« kteří nenají nic, kteří musí jenom střídat a kteří nemají tvář. At jednají hlavou a ne nohama! - Ale copak nechápeš? To já neumí:.!. M63 neotře--ný jazyk, který se zasukuje a Škobrtá na každém slovu... a neumí tvořit věty a mozek mám scvrklý a ochablý.Oak bych mohl dělat takové věci a Biluvit s lidmi? - Na to už nemysli nebot se právě stane zázrak. Chytil mě za pačesy, položil mě ruku na tv-':ř a pak řekl: - Přišel jsem, abych ti daroval řeč. A tví;j jezy!; bude ostře nabrouSený a pronikne všude, prořídne všechny ty měchuřiny, pokoří pány aby lidi m pochopili, aby se lidi naučili a aby věděli jak na to. Protože jenom výsněchem dokážeo, Se pánovi spadnou gate. Protože když se vyosějeo" pánovi z obra se zrněni v taj trilka a nakonec v ubohou nicku. Tea tě políbím a ty promluvlc. A políbil ně dlouze na ústa. A najednou jsem ucítil, jak se mi jazyk mrská napravo, nalevo, jak se cil vyjasňuje mozek, jak mi nohy samy od sebe vykračují. A 5el jsem doprostřed návsi a křičel jsem : - Ke mně! Lidi! Pqjdte sem! Přišel komedianti Naučím vás hrát a obehrávat pány, ty zpucmřelá měchuřiny, které probodnu svým jazyke-.i, a o v£em vám budu vyprávět, jak bylo, jak ;e a jak ;en, co nás okrádá není Pánbůh. To jejich žloděli a jejich zákony v jejich knihách ... je třefca o tom promluvit.cfíé lidičky! Pány rozcek; :e na £ucky! - 16-Před " BONIFÁCEM VIII A dostáváme se k Bonifáci VII£, papeži z dob Dante-ho, Dante ho dobře znel: Nenávidel ho do té síry, že nu ještě před jeho sartí určil nísto v pekle. Jiný, který ho nenáviděl trošku jinak byl františkán* aký mnich Oacopone da Todi, evangelický " Pacperista" dnes by se řeklo extrémista.Podporoval hnuti chudých rolníků; hlavně ve své.m -'raji a chtěje potupit zákony zneužívajíc* , úřední ::iocä,vydané Bonif£ce:.i Ví.;::, tímto pirétert církve vzkřikl v ;eanon ze svyc: zpěv. : " Ach, 3onifácí, ty, který jsi udělal z církve děvku; 3onifác si to dobře zapamatoval: a když se mu podařilo Oacopona dopadnout ( Oacopone byl nimo jiné vynikající divadelní!'.), uvrhl ho takto vsedě svezeného ( předvádí posunky) do vězení, kde byl jgcj/íí-ne po dobu pěti let upoután na vlastnící-: vý:;alec... A vypráví se, že když po pěti letech po c.-rti ^zm;.z~ že vysel z vězení, nemohl ten ubohý nnich, ;eč".:e velmi mladý, vůbec chodit : ciohl se pohybovat mouze v poloze, v jaké seděl ve vězení. Když po jeden a pí°;l roce zemřel, zkoušeli ho v rakvi natáhnouti ale bylo to marné, pokaždé když ho natáhli ... dzum! vracel se do p!vodní polohy. Nakonec se vzdali a pohřbili ho v sedě. At už je tonu jakkoli, nebyl jediný, kdo papeže nenáviděl* Giacchino da Fiore, který žil před svatým Františkem, a který nuže být považován za otce všech kacířských hnutí, už tenkrát řekl při.bližně toto: " Chcene-Ii Kristově církvi dodat důstojnosti/ musíme zničit církev, to obrovské odporné zvíře Říma. A abychom zničili církev, nestačí jen zbourat zdi, střechy, zvonice, musíme zničit také ty, kteří jí vládnou, papeže, biskupy, kardinály". Poněkud radikální postup. Skutečností vo*a zůstává, že Papež za ním okamžitě poslal návofcěvu asi stovky ozbrojenci, iež ho hledala v horách, kr'e Žil a zásluhou jednoho spicla ho také našli v Jeskyni, kterou obýval. Ale k jejich velké lítosti íby- ;';"* mrtev: ještě teplý, ale mrtvý. Musel zemřít chvil-' ku před jejich příchodem: neví se, zdali zemřel strachy, když viděl přiofiázet vojsky, nebo festli byl trochu potvorka a udělal jim to naschvál* - 17- dá nyslín, že to druhé« Giacchino da Fiore byl šibal, velký šibal! Zde je obrázek Bonifáce VIII, obrázek velice rea*> lištičky: vidíme ho, jak používá mnicha Gegale-liu z Parny jako křeslo. CegaleXIo da Parna patřil k řádu " insaccati", ( pytláři, jiaŠ ee .tak říkalo proto, že chodili v pytlovině).. Zase jeden z extrénistů, abychon zůstali v ranci současné mluvy, kdy slyšíne tak často zsluvlt o extrémistech ne obou pólech... Extrémista, který slouží jako sedátko byl tedy jeden z těch, kteří tvrdili, že Papež a církev nají být chudí, a že včechny statky nají být rozdány těn ,ne jchudS-inT DQsto jnost církve, říkal Segalelio, by se raěla zakládat na důstojnosti chudých", ■ Když ty, církvi, nás ve "svéb láne ne&tasného chůd ka, který u.'iírá hlade?., nejsi církev, k:.:er.? :.:': být blahoslavena a uctívána« Co ae týče jeho gřezdlvky (lid ;::u říkal Se^are-llo - to jest honsibrčkoS : Segalelio byl Jeden z těch,kteří vyznívali absolutní čistotu a jeho přezdívka byla pochopitelně důsledken toho, že ho nikdo nikdy neviděl jít s ženou. Tedy tento anich, s přezdívkou, jaká se dévsie potulným pfivcůr., chodil všude provokovat vesničany: " Hej vy! Co to tan děláte? Bavíte se? Ne: Ořete půdu? Vy pracujete? A čí je to půda? Vece, ne? We? Není va5e? Oak to? Vy obděláváte půdu s ... ale máte z toho nějaký zisk! Oaký zisk? Ach, tak aalé procento? A říkáte, že zbytek připadne najiteli? Majiteli čeho? Půdy? Ach! Ach; To existuje najitei půdy? Věříte opravdu, že v bibli je přiděleno určité množství půdy panu Tonu a Tokiu z rodiny Toho a Toho... Hlupáci! Zabec-ríěhcif. Půda patří ván, oni ji ukradli a pak v4:n ji dali obdělávat. Půda patří tonu, kdo na ni pracuje: jeoné? - i6 - Představte si ve středověku hlásat vSude tekavé věci: půda patří tomu, kdo na n! pracuje; Člověk by musel být naprostý blažen a naiva, aby to řekl dnes, natož pek ve středověku' Taky'bo brzy sebrali a upekli na hranici a s ní:.; ceiou jeho tlupu pytiářů* Te3 vám zahraji žongleri! o Bonifáci VIII. Začíní' velmi starým katalánsky-:: liturgickým zpěve:.: z oblasti Pyrenejí : Běnea zpěvu se Papež obléká ne významný obřad. Oe třeba tu připomenout ječen Bonifácův obyčej : a sice ten, že přibíjel některé mnichy za jazyk ke vratům vil urozených páru. Protože tito mniši/ " Pauperise!" ( = zbf.:!ačelí) a"katarové " ( název středověké sekty) nebj příslušníci jiných kacířských sekt -.lě^i takový zlozvyk, vykládat všude o zlé vrchnosti : '-£/. ;C papež popadl a šup ... ( předvádí akci přibíjeni za jazyk). Ne on osobně, ten se dokonce Štítil krve, měl na to své lidi... Netrval na to;.:, dSlct všechno sám. Vzpomínám si na jinou episodu z jeho živo:_£, z r.i." je patrno o jaký druh člověka šlo. Na orgii, ktsr uspořádal na Velký pátek v r. 1301. Mezi četnými procesími, která se toho dne v Římě konala, bylo jedno složeno z " katare", kteřlv/užívali liturgických zpěvů a díky slovním hříčkám pjtají napadali osobu papeže. Říkali : Oežío Kristus byl chudý křestan, kterýneměl sni kabát na oblečení. Ale je někdo, kdo má plást pošitý drahými kameny. 3ěda jim, Bonifác, který byl poněkud prudké letory si pomyslel: " Tak oni proti mně něco mají? f!o jo i Tak já jim teda ukážu, kdo vlastně jsem!" A uspořádal orgie zrovna na Velký pátek a pozval několik prostitutek, několik dan z lepcích rodin - to je obvykle to samé - biskupy a karáin;'.Iy; a zdá se věru, že prováděli všichni dohromady věci naprosto nemravné a nestoudné. Vyváděli bsk, že všechny evropské dvory daly najevo své pohoršení, ba dokonce i dvůr anglického Jindřicha III., který podle soudobých kronikář* byl králem poněkud hrubšího zrna. - 19. BONIFÁC VIJI V den posledního soudu zjeví se vSSný král a pán jen5 stvořitel světa zvtn v podobě smrtelníka sestoupí pod oblaka v den .,, ( PřeruSí a obrátí se na jedno dítě* z pomyslného choru, od něhož si nechá nasadit nitru. Začne znovu zpívat:) Poslední soud nekoná se neb velký íázrak stane se ( Předstírá, že si sund^vé nitru) Och, to je ale těžké! No do price.,, Oen aby :.iě to při chůzi nespadlo! ( Předstírá, že si bere jinou laitru) Á, tahle sedí dobře! (Narazí si ji na hlavu c znovu zpívé.) V den posledního soudu .,. ( přeruší) Zrcadlo,., ( Předstírá, že se prohlíží v zrcadle) Mán ji nakřivo, co! Rukavice! ( Začne chodit nevlékaje si rukavice, zpívá) Poslední soud nekoná se, neb velký zázrak stane se. Druhou! Copak nám jen jednu ruku? Már-i dvě ruce, ne? Nebo si náni iednu uříznout? ( Zpiv*) Slunce ztratí své teplo zsaš se změní v peklo. \ - 20 - ( Vydává příkazy) Plést, ten. clíouhý pláSt! ( Předstírá, 2e bere těžký e Široký plĚět) V den posledního soudu zjeví se věčný Geh! Ten je sie téžký! ( Snaží «e přehodit si jej přes raněna, žádá c?ét z chóru, aby mu pomohly) Zjeví se věčný krÄl a pön A jdeme svižně! ( Zpěv slábne) Hej! Tak hnete se vy ostatní? A zpívat! Všechno nosit, '- « mám dělat sán? Zpívat, pochodovat, plí klobouk nosit. 3eóex\ Nehýbat se ... začneme znovu! ( Obrací se stčle k dětem z pomyslného choru) Ty zpívej první hlas! ( Zpívň, jako by udával tón dítěti ž choru) Zjeví se věčný král o pán - én,án ( pokračuje a diriguje hlavou) 3enž stvořitel světa zván Secunda vox ( Ukáže na jiné dítě z choru) V podobě smrtelníka třetí ( ukáže znovu ne první dítě z chóru) Sestoupí pod oblako ( Přeruší zmaten) Nezpivší falegně? Vyjdeme najednou. ( ZpívÉ vysokým hlasem s n .hie se zastaví) Aby vykonal poslední soud Kdo mi Slepl na kabát? ( zuřivě se otočí) To ty? Nemehlo! Oé tě pověsím za jazyk! Slonbidlo... nezpívá a ulejvé se,*. _ 21 „ Í i Znovu, protahováno/ začni (Nedůvěřivě se zastaví) Cni ani neví, co ie fc° protahované! To jsou takové ty kudrlinky, co dělíc s hlase..;:... V den posledního soudu zjeví se věčný král a pán (Zazpívá tryiek e popotčhne si ploš?. Vyčerpán se zastaví) toto je přece z prdele řeneslo, být papeže:.?! ( Naposledy se pokusí obléknout si plášť) Zjeví se věčný pán a krél jenž stvořitel světa zván ( Znovu se obrátí k jednomu dítěti z choru) Prstsn! (Stále zpívaje, navlékí si prsten, S obdivem si ho prohlíží, dýchne na něj c vyleä-í ho ,nepřest3- vaie orozpěvovat) 0# jak září! ( Vydáví; rozkazy) Ten druhý ... tenhle je v.ioc velký, je na palec ... V podobě smrtelníka sestoupí pod oblaka Hůl! ( Křičí) Hůl! Aie ne tu na bití, tu zakroucenouí ( Naznačí ohyb a začne zpívat) Sestoupí pod oblaka Připraveni? Tak začínáme; Všichni najednou i f Je, abys zničeno nic vyrazil dopředu, neštas';niku: Chceš, abych se zabořil nose" do bahna? 3ej si pozor, nenehlo! Svižně kupředu! X, dva ... protahovaně(zpívá) Děti nikdy nezrozené budou natkáni křičet v lůně nodiit^se budou plačící po~oz o 8ože všer.ohoucí. 3ak krásně zpíván! * - 22 - Kam jdete všichni, kaa odcházíte? ;'.a:.i jdou vcick- ubohý Kristus« Do prdele, cen je v pěknýn stavu! Zatraceně! Pryč odsud! Dělá se ^i z toho acUo. ( Hraješ odpovídá jednoau dítěti z choru, které je opačného názoru) Ríkáo, že aáa Jít .- néau? At ukážu lide-, jek isea dobrý, jak nu poaáhén; nést kříž ... Možná, 2e í»i budou všichni tleskat s řeknou : " Oak Je ten 3oni-fác dobrý",.. " Ale jo, udělané tön b-beckľ : radosti Oen do toho í to i kdo je papež? Ale to ;e přece pastýř; ten, který pochází od Petra, se v Ser. i ostatními, kteři následují.,, Ty r.é nepoznáváš? Aha, to je kvůli tonu velkýau klobouku? fř. Ve p:*o- že prSeiO... Mu když jen kvMi to:*u ' ... ( Děti z choru) PojS, sundej to všechno ze nne! Prsten... UeukazĽ;, že mán prsteny... ( Hraje, že se zbavuje všebo třpytivého) Neukazuj nic, co se třpytl... On je posedlý, ;e úplně vyšinutý! Sundej ;.ii boty... Děleni Chce, aby lidi byli bosí,-, honen, trochu hliny na tvó*. ( Pomaž e se blátea) Dělej, ponaž mě celého, on to r.š rí:Cí Co chceí, je to blázen! ( Obrací se !^ Kristovi) Ted mě poznéváS? Ose." tví j syn ... ponížený, vi:.;, Že vzbuzuji lítost ... Oežíši, pohleS, kleká" si před tebou... já, který jser: nikdy nekleki, -o črjzí,.. Oežíši... Oežíši ... tuk posioucháS ně do pr dele, nebo ne. Tak co je' Oá k tobě niuvía a ty ;,ě ns^o-siouchág? Trochu vychování, r.iůj Milý! No prosí:."! Pr-£vě jser.i ti říkal ... Oi?... Oá?... ( .23. :'.y j S3m tě ( Ukazuje rozhorlená na Kriste) O tobě jsem taky slyšel věci, *a:.iar£de! Ale 33 tomu nevěřím! Víě, bratře, zlí lidi*»* ( Zoufale si kleká) Oežígi, 0eží5i, pohled :,ú do očí, vždyc miloval, vždycky j sen: niloval .micky, j ( Obrací se na dítě z choru) Přivedr iai nějakého :.:nich6, rychle! ( Kristovi) Oežíši, pomohu ti, dej a i nést svij kří2, jsem silný, ty se unavíš,.. }á jsem zvyklý ... ;ce;.: Jako býk ... ponesu jej, nech sie! Vypadni Cyrenejče!( , , ••• ( Hraje, Že vyžene Kyřenejce a zaujme jeho mícta) Panohu ti, ne, nic mě neboli ... ne, ne... neouOi:r-kuj mě... Oežígi! ( Mohutným kopnutím je vržen do džli) Kriste! Kopanec mně?! Bonifácovi! Veleknězi! No dobře ... ničeno! Kdyby tak tvflj otec věděl... Nevděčníku, osie! ... Tai; poslouchej, klidně ti řeknu, že jsem rád, že skončíš na kříži. Prívě dneska oe ožeru, budu tancovat a půjdu za deVkama»» Protože isem 3onifác ! Osem velekněz ,.. SlySíS? Pižšt, klobouk, hůl, prsteny ... Všechny ! Pod'.vej se jak svítí!... 3é jsem Bonifác ! Zpívat!... ( Odchází nadutý pýchou a hlasitě zpívá) V den posledního soudu zjeví se věcný král a pán jenž stvořitel 3věta zvön v podobě smrtelníka sestoupí pod oblaka - .24 -CHVÁLA PORAŽENÝCH AÍ« aj, mrskejte se, bičujte se, Ajajajaj! Bratři, do řady si stoupněte S rozkoší se zmrskejte Pod ranami nebědujte : bičujte se! Nechvějte se, že jste nazí Nebojte se ran řenene Mějte tělo zmučené Aj,aj, mrskejte se, bičujte se, Kdo chceš dojít vykoupení snášej bič i utrpení A bič ;nusí mlaskat a po těle skákat Nepředstírejte a ještě přidejte! Neboí všeoohoucný pán byl doopravdy zbičován. Ajaj, mrskejte seř bičujte se, Ajaja'aj! Tedy, chcete-li se kát nuaíte se prudce zbičovat a připravit na soudný den jehožvnikdo není ušetřen : bičujte se! Aj/ at jsou ty šlehy bolestivé Aj, at jsou ty rány krvavé. Ajaj, bičujte se , mrskejte se Ajajajaj! A všechny pány lichváře kteří nu plivli do tvéře kteří si kapsu z cizího na:nastí postihne veliké neštěstí: bičujte se! I vis co jste odřeli do norku kostí Chudáky, kteří se každý den postí Ajaj, mrskejte se, bičujte se,. Ajajajaj! - 24- K VRAŽDENÍ NEVIŇÁTEK - PŘED Před několika ietv se konala v Miláně podivuhodná výstava divademích stroj;:. Oednaio se o nádherné sochy, jejichž všechny čísti byly pohyblivé, měly klouby, jako by to byly loutky nebo panenky. Pohyb byi řízen soustavou páček a háčků, kterými pohyboval manipulátor skrytý v otvoru za sochou. Sochy byiy jednostraně utvořeny pouze pro pohled zepředu. Byla tan kupříkladu nádherná Madona s dětátke:; z 12. stol., obě postavičky hýbaly trupem, pařeni.a dokonce i oči:ia. Proč se lid uchyloval k tento strojom pro vyjádře-ní božských rolí při představeni svých vlastnf.cii lidových her? 9ňl se sňatí rouhání/ znesvěcenf. svaté povahy božské osoby? Vůbec ne! Provozovalo ee to proto, že herec - koüiediant chtěl soustředit pozornost publika nikoli na Boha, nýbrž na člověka; kdyby na scénu vstoupil herec v kostýmu Ježíše Krista, veškerá pozornost by se upjala k němu; avšak socha byla jenoa označení-;, sy::l:o-len a herec mohl libovolně rozvíjet večkerou drarcatičnost lidského údělu a ještě více ji zdůraznit: úzkost, hlad, utrpení. Mluvil jsen o těchto divadelních strojích, protože kousek, který teď zahrali předpokládá jejich použití^ použití stroje^ který představuje Madonu s dětétkea v náručí. Vedle ní mí:me na scéně ženu, která zešílela g drží v náručí beránka - proto vás upozorňuji na vlánský obraz, ne ně^ž je žena s beránkem v náruči.3e to žena, která při vraždení nevinných zabili dítě. Ona však našla v salaši beránka, vzala ho do náruči a plna víry tvrdí ceié.-u světu, že je to její syn. Tato dvojí hra s postavou žena - Madona je velni stará, pochází od Řeků; žena si ;r>ůže dovolit říkaí věci, které by skutečna' Madona, herečka hrajíc:. Madonu nebo spíš, jak bylo tehdy zvy ke;.:, herec převlečený za Madonu, nikdy nemohl vyslovit. 25. Musia vás uoozornit na jednu zvláštnost : řečí,dialekte.-), který by se "ěi spíše nazývat jazykem, je tu PadovŠfcina 13- a 14. stol, vyslovovaná koČovnýn hercem, kter*/ dnes byl v 3rescii, zítra ve Veroně, v Bergaau etd. a který byl tedy nucen hrát ve zcela odlišných dialektech* Dialektů by-ty stovky a liši-ly se od sebe flnohem více ne5 anss, takže potulný pěvec by byl nueel znát stovkv dialektů. Oak si tedy poradil? Vymy*lei si jeden sví; osobní. Vytvořil si řeč z nnoha nářečí s aožností něnit v určitém ořcaožiku slova a kdyí se dosjai do úzkých, nevěda, které slovo vybrat, tehdy aby siu porozunněli, vyjmenoval na réz tři, čtyři, pět synonym. Existuje na to pěkný příklad : 3ecen pŠvec z Bologne vypráví příběh nlade dívky, objínající nu Že, kterého miluje« Aie najednou dostane dívkč strach« Za každou cenu se s r.í;: chtěla nilovet, ale když přišel kritický or.a:.:?^::, najednou ho odstrčí s říká : Non ne fcoccar a ::i, che wi son zovins, zon fiola, tosa son e carsone-tta. Řekla všechno : Oser.: panna, j se.; panna, ;c3;:: panna a ještě jednou panna. Takto si každý ..::". 2 e vybrat slovo, fcterésiu rozuní neílépe. Toto spakování ve hře Často uslyšíte, aíe používal.': ez tady z jiného důvodu : aby znásobila poezii okanžikú a hlavně cby avýá rytaen dodala draaa-tičnosti^onu zázračnou velikost; toto možnost zvolit tony pro daný okanžík nejvhodnější je ojedinělým prvken vlastníci potulným peVcuai a lidověnu divadlu. Představení hraje jen jediný herec. Poton váa vysvětlím proč tosiu tak je. Není to jen kvůli exhibici, je tu ještě jiný důvod. Hrají tu pohybiivé^sochý, jak jaeri véa již řekl, kus zahajuje choř bičujících se s v jistém okamžiku vidíte vojáka, který je zabit a uaírá fl choř. bičujících se začíná zpívat pohřební zpěvl. - 26- VRAŽOÉNÍ NEVIŇÄTEK Choř porazí Aj, aj, aj! Bičujte se, arskejte sei Aj, aj! Oaká bolest, jaké utrpěni, vraždí se tu nevinní, maličkých těch na tisíce, podrezali jako ovce matkám, iež z^ohl žal je vyrvai Herodes, král Žena: Vrahu,-, ty tlustá svině.*/ nesahei a i na dítě« I voják: Necháš je!!! Pust to děcko, nebo ti urazím ruce... kopnu tö do břicha,,, pust ho! Zena : Ne, raději ně zabij... ( vojŕk i i vytrh- ne dítě z náručí a zabije ;e) Ach, se!;,.. Tys r;,i je zabil/ tys v.i je zavražcil. II. voják: Ä, tady je jeStě nejaká«,. st£j Žensk':«..* nebo vás probodnu oba,m. tebe i tvé dí.tě. Matka: Tak nás probodni, bude to tak lepo', II vojék Nebučí Šíleně! Jsi peště ľsiadž a né£ dost času na to, aoys sohle vyrobit }eš':ě kupu děcek... Tohle :ně dej... Nev^poi.:-zej se... Matka: Mesahej na nne těr.ia špinavýma rukama! II voják: Au, tak ty kouŠeS? ... tu uéš ( facka) a pust ten balík» Matka: Slitování, prosí:? tě... nezabíjej ho... dás ti vSechno co snéa! (Voji!; vytrhne tlustý balík z rukou šatky a nacházíte':i beránka) Voják: Ach, ale, co tovje? Ovce, beránek? Matka: Ano, to není dětétko, to je nalá ovečka. 3á jse:.i nikdy ner.iěla děti... nenohla jsem je mít. Ach, prosír.i tě vojáku, nezabíjej ui toho beránka«,, ježte nebyly ani velikonoce... o sprchal bys těžký hřích kdybys ho zabil. Voják: Ženská, tíěléo si ze nne blázny.,, neóa jsi sa-:a bláznivá? Matka: Óá, bláznivá? Ne, to nejsem, ( Přichází jiný voják) - 27 m II. voják Ty, heie3, nech jí toho beránka.,. To ;*e jedn*) z těch, které zešílely žale;.; croto, že jř zabili jejího kluka. Co ie s tebou ... ?Pospěo si, aSsie toho jesti hodně k povraždení. I. vojéíí Počkej-., ^ě je na zvracení! II. voják To se nedivíiíi! OíS jako kráva cibuli, studené skopové a pak ... na, te3 poja se nnou, tam je hospoda... dán ti nöplt trochu vody. I. voják Ne, to není od jídla! To z téhle řezničiny, z toho vraíc!$:ii dětí, za něž js^e odpovědni, ;*e ::.L Spatně. II. voják Když jsi tak útlocitný, proč sis vyb- ral vojenské řenesio? I. voják Stal jse.Ti se vojáke:", abych zcbíjel nc-;;:;:- teie, nuže! II. voják A taky abys převratu pár íenokýc'": ne sišuiu «.. ne ? I. voják Ano, příležitostně,., ale vždycky leny nepřátel... II. voják A pálil jejich dony ... a zabíjel jejich starce ... a jejich děti. 3ěti nepřítel, samozřejmě. I. voják Ano, děti taky ... ale v době války' Není hanba dělat tohle všechno ve válce, Slygíř» trubky a duněni bubnů a válečná písně a nakonec krésné pros lovy .vojevůdců II. voják Och, za tyhle jatky budeš nit taky prévo na krásné proslovy vo jev;a:dc-*. I. voják Ale tady jsou zabíjeni nevinní'!řř II. voják Nejsou snad ve válce nevinní voic^ni? Co ti udělali ? Udělali ti něco tihle neSta3tníci, které zabij 15 a sekáS nr. kusy za zvuků trumpet ? (Na pozadí scény přejede stroj představující Pannu Marii $ dítětem) At oslepnu, jestli to takhle nen;. Panna Marie se svýr.; dítětem, které ortvě í:le;;.'-ne.Pojčtae !; ní než nár.i unikne... pocpěo si Tentokrát buder.ie ^ít právo na tučnou' odměnu. I. voják Nechci tu hnusnou odr.iěnu! II. voják Dobře, já si ji nechár.í pro sebe. I. voják Ne, ty, ty ji taky nebudeš "it ( .oocts- ví se nu do cesty). - 28 - II. volík: Ale, ty ses zbláznil? Nech ně projit, náne rozkaz zabít syna Panny Marie... X« voják: Na ten rozkaz já 3eru... nehni se odtud! nebo tě přerazí«,.. II. voják: Nešťastníku.•• Tys ještě nepochopil, ze když to cí í tě zůstane na živu, stane se kro les Geiilejskýn aísto Herodese... je to proroctví! I. voják: Oá seru na Herodese i na proroctví. II, voják: Tobě se bouří střeva a ne žalude!-... 3ěž si ulevit na louku a nech ně projít, protože já si tu odr.iěnu nenechán ufrn-knout. I. voják: Ne, aéa už dost podívané na žabí:enl dětí. II. voják: Nu, tin hůř pro tebe .(probodne ho ne- čea) I. voják: Ach... tys ně zabi-i... neštastníku... tys ni probodl vnitřnosti. II. vojsk: Lituju... ale iednal jsi jako blbec... já jsem nechtěl.., X. voják: Odevšad :;ii teče krev ... och, nar.lnko... Maminko..« kde jsi Maminko... je l;;.:a... je pí zime... našinko*... Martinko... ( ustíré) II. voják: Or jsen ho nezabil, byl už mrtvolou v okamžiku, kdy pocítil soucit. Voják, který začne mít soucit je -: .. nagůi mrtev", preví příslovci Ted jaen kvůli něnu ztratil příležitost chytit Pannu Marii a dítě. ( Poraženi zpívají pohřební litánií. Voják odchází a táhne za sebo:J nrtvolu svého druha. Panna Marie, ne!?o spío nanekýn přestrojený za Pannu Marii veto-pí. ( vzadu přichází bláznivé) Matka: Neutíkejte Svaté ženo... nedějte střech, já nej sera voják... 3sem žena ... a taky aatka ř.. s dítětem ... klidně se tu schovejte, vojáci odešli... pasečte ee, ubohá zeno, už jste se dost naběhala... Ukažte ni své dítě... och, je!; ;*e krásné a jakou mé krásnou barvu! Kolik je nu let? De Prosné, velni krásné a taky hravé... S:5je se... je křísne... velmi krásné.-. Oistě je stejně - 29 - staré j«'<0 t0 r!0Je.-- Má jr.éno? Ježíš? To ie pě-né jinéno. Je kršsné... söc krásné... "ž s*a dve zuby... och jek je roztomilý1„Ten aöj ještě nemá zuby«.. minulý aěsíc byl trochu nenocný, fiie tea už nu je dobře... Je tu, spí jako endíle:-. ( vole ho) Marku! Omenu je se Marek... och, r.ioc rád spí... och, miláčku, jo!; jsi krásný! Jsi taky krásný..♦ Marečku»., opravdu, my netky už jsme takové, zóé se nás, že to na5e dítě je to nejkrásnější ze všech dětí.., a když ná nějakou vadu, nevidl..:e ji. Tohle malé zvířátko tolik miluji, že kdyby ni je vzali/ zešílela bych! Když ponysiír.i na dnešní r£no, jal: jsev. se ulekle, když jsen prišla ke kol.b-ce a našla ji prázdnou, zbrocenoj krví jaetn taa - neuviděla své dítě ... nač';ěc-tí to v'.bec nebyla pravda... byl ';o jenoir. sen, ale já jser.5 nevěděla, *e to byl sen a když jsen se po chvíli procedila, pořád jse- něie dojen, Se q(íítí e byla jse:.i tak zoufalá, že ~ě snad ::ě-i za bláznivou! Vyšla jsen na dvľ:r e. zac£-la jsem se rouhá'-: : " To ty jsi dal příkaz k to/rjto vraždení... to ty jsi chtěl tuto obět výměnou za příckod tvého syne: tisíc zavražděných děví za jedno tvé, krvavŕ. reke za :.:slý hrneček: Mohl sis ponechat tvého syna u sebe, když jsi věděl, že jeho příchod n£c chudáky bude stát tak velikou^g^liOch, však ty pochopíš/ v den, kdy tvůj syn bude ur.írat, co to je unírat bolesti. Jednoho dne taky pochopíš,jak hrozný je rest, který jsi navěky uložil lide.:,. ádný otec na zeni, byt by byl oebsšpr.t-nějši by se neodvážil uložit tekavý svému synovi". Byla jae::i na dvoře a vykřikovala své urážky tak, jak ván je te3 řík"-, kdyi tu najednou padl EiŮj pohled na ovš'.r. a tan, uprostřed oveček -sen uviděla' avé placícídětštkp hr\eó jsen je poznala... vzala jsen je do náručí \ t , a'zcčals jsen plaket úlevou... - 30- Odpusf ni prosísi ta nízk* glove, fetarýr.ii jsen se k tobě obracelo, protože j& jseni je nevymyslela*.• To dabei,a Jábel ai je naseptal. 3sa tak dobry, Panebože, že Jsi spasil mého syna! A učini-s to tak, 2e'ho vSichni považuji za opravdového beránka, za ovci* Ani vojáci si toho nev5ir.il i a nechali ho naživu... Oenon raus í in dét pozor na venkově v den velikonoc, protože tou dobou se zabíjejí ovce a berángi 'V si raysleli, že je to dítě. AI* *,«.. judu hncd dávat velký pozor, aby ho už neděli za dítě*## a dokonce ho zavedu na pastvu a naučím ho jíst trávu; tak si budou všichni ::iysiet, že je to herinek... Protože v tonto hanebném světě přežije ;•;,!:; syn snadněji s tváří beranka než s tv3ř£ muže. Och,^probudíise.., směje se! Och/ pohleďte jak je roztomilý tfůj Mareček!,.. ( Žena poodkryje 5á 1 a ukazuje Panně liíaril ovečku, Panně Marii je nevolno) Och/ Pění Marie, cítíte se 5patně?3uc';e silná, neplačte/., nejhorší pominulo .,. všechno nakonec po.nine... uvidíte.. .steč' mít důvěru v prozřetelnost, které né.v. vae.:: pomůže. CHor: Ty, který jsi tak .:ijiosrdný,5e učiníš -3íleV':..ž ni ty, kteří nejsou schopni snášet bolest. Mctka: ( zpívá kolébajíc beránka) Hajej, dadej krásné dítě svojí nátky Panna Marie tě bude kolíbat andělé ti budou zpívat Svatý Ocsef bude vstoje dřínat, a Oežíěek se bude srn. a Herodes se bude rouhat a děti budou v nebi létat hajej, dadej! ne i- ;> .31 - Zde je "Moralita o slepci s kulhavéa" na té.:a důstojnosti, kteří se v'lidových příbězích opakuje neustále s nevídanou vytrvalostí« Důstojnost. 3q to jeden s rošířenějších a nejslavnějších nésiětí; středověkého divadla v celé Evropě. Pe znéno v-cs VSrz*o: několik ve Francii i v BelgiiJ Slavný překlad textů -Andrého de.ía Vigne z Itálie pochází z konce lb. stal. V jednán okamžiku slepec říká : " Oóstoinost nespočívá v to.ii, že máš obě nohy zdravé a očí, které vidí, ale v t03, že neméS pána, který tě zotročí. Skutečna svoboda - to je žít ve světě, !l'c pána."- A to še-odehrává koien roku 1 200 - 2 300! Přirozeně, jsou věci, které se v italských školách neučí, protože říci děte?n, Že už ve středověku ci ubozí lidíčKové pochopili některé základní věci, ;' ta je být vykořistován, je velmi nebezpečné. a.'.o c MORALITA O SLEPCI A KULHAVÉM Slepec: Poaozte Eli dobří lidé... dejte niv almužnu, protože iser.i ubohý*a nečfcasiný, slepý na obě oči,'což není tak velké, zlof protože kdybych r.iohl vidět, litoval bych sán sebe a zoufalství:.: bych zešílel. Kulhavý: Ach, stateční lidé, slitujte se nade mnou: Osert v takové:; stavu, že jediný pohled na mé tělo :.iě tak vyděsí, že kdybych neseděl v tonihle vozíku, nejradě-ji bych vzal -nohy na raraenaj Slepec: Holá, a co já... jen se pohnu, rozbíjíš si hlavu o každý sloup... pomozte ni někdo. « Ku 1ho V ? - 32 - Holá a }-■ ner.iuhu vylézt z téhle díry, protože se ^i zlomila kola od vozíku á já tu chcípnu hlady, jestli mi někdo nepřijde na po:;oc Slepec: Mgl jsem ta;... : " Co se stalo*1 ptám se..." Ach to je neštěstí"... " Utekl ženich?"... " Ale ne, ženich kleje ze všech nejvíc..." " Tak co se teda stalo?" "Ach, to je neštěstí." " Vyšlo najevo, že celý sud vína připravený na hostinu zoctovatěl..." všechno víno zkyslo... to je teda malér". Když nevěsta Jjgpije'Viäka, bude ■ z ní dobrá žínka . iřtfyž se však octa napije ; bude z ní zakyslš fúrie. A všichni plakali, kleli a nevěstina natká ei rvala vlasy, nevěsta plakalo a nevěstin otec bil vytrvale hlavou o zed. A tu přichází nějaký mladíček do selu, nějaký mladý nuž,- Nebyl sám, nef ifyl se svou matkou, které říkají Madona. Ženská je to jako lusk. Syli to vážení hosté a přicházeli s malým zpožděním, přesně jak se slučí a patří. Hned jak se paní Madona dozvěděla o potížích s vínem, přistoupila ke svému synu a řekla mu : " Osi tak dobrý, nůj maličký, že děláš zázraky pro celý svět. Udělej radost těm ubohý;:: lidem, zbav je těch nesnází! " Když Madona domluvila, jeho tvář se rozzářila úsměve.: tak laskavým a dobrým, že člověku dojetím málem podklesly kolena. Oak láskyplný úsměv! Když domluvila, políbil ji na čelo a řekl: ■ - 42- "Dobří lidé, přineste a i dvanáct věder naplněných čistou průzračnou vodou! " V okamžiku bylo dvanáct věder plných vody před ním a rinŠ se při pohledu na tu všechnu vodu udělaio zle. Zdálo se ni, že se topím... 0, dobrý Bože,,. Najednou se udělalo ticho a ten mladík si trochu otřel ruce, luskl prsty, pak zvedl jednu ruku a třěai prsty začal dělat znamení naci vodou... 3t jak jseíh řekl,jsem byl docela blízko a protože ni-voda děle zle už když se na ni' podíváni, nedíval jsea se; ta!-, jse.-.i tan trochu smutně stél, když jsem' na jednou ucítil vůní jakoby rozdrcených hroznů. Ne, nemýlil jsem se... bylo to víno. A jaké vino! Podali ai ho džbán, trochu jsem usrkl ... božské vínol... Při duších v očistci... to bylo víno! Lahodné, na patře lehounce trpké, troSičku kořeněné, na jazyku MÍrně* nasládlé, řekl bys nejméně tri roky staré.................*#•• _ Klouzalo vír.-' do hrdla, pak stékalo do^žaluj-ku kde se rozlilo a po chvíli jeho chut stoupala zas do hrdla a vůně do nozder a všechno okolo vonělo,,.. ■ ••■ a tak to vonělo, že když okolo jel někdo na koni třeba i cvalem, zarazil se e křičel " Oaro je tu!" Takové víno!... a všichni provolávali slevu: " Bravo, isi 3oŽs:'-ý! ^ A Madona, .... Madona .... ieho r.a^nka by_c radostí bez sebe, že její sýn dokáže proměnit vodu na víno. Za chvíli jsme byli ^ všichni opilí ( povzdech nadšení)* Nevěstina matka tančila, nevěsta byla celí blaženo, ženich skákal radostí a nevěstin otec poř-d stejně zuřivě bil hlavou do své zái... ^J:'00 ho totiž na nic ns-jpozornil! ♦.- ten .slad--'* stel na jednom ze stolu a naléval všem vmc. " Pijte dobří lidé, veselte se, desire si do nosu,nečekejte až bude pozdě; pěkně zvesela ! ' Pak si'na jednou vzpoměl na svou mat/.u: svatS -ženo! 6 Panno Marie t Ws::inko! sem na vás zapoměl, promiňte, tu m^.te, ochutnejte toky," Ne, ne, syr.u/ lakuji, :si dobrý, ale j 3 nemohu pít vín:, stoupá ni co hlavy a pak vykládá h-r^poeti . 6, ■'i nero - 43- Ale našinko, to ti nic neudělá, budeš jen trochu vesele j 51" z tohohle vína ti nemůže nic být, jeto do,Vé>- -- Čisté víno..# já sĚm i sen je stocii... a když si člověk pomyslí,Ž6 po světě chodí Ještě takové holota/ které vSude vykládá, že víno je vynález oáhiúv," že je to hřích, že to pochází od Satana... Myslíc, že kdyby bylo od clábia, dal by synvnapít své mamince? Své vlastní mamince? Vždyt jeho láska fc natce je větší než veškerá moje láska ke kořelce. Oseň si jist, kdyby byl Bůh otec osobně hned ze začátku naučil Adama a ne až anahen později Noeho ten fantastický kousek s lisováním hroznů, nebyli bychom v tomhle prokleté" světě, als v ráji; na vaše zdraví!... Protože v ten prokletý den, kdy k Adamovi přišla ta hadí potvora s jablkem a řekla: * Sněz to Jablko Adame!... jsou sladké, jsou dobrí ...mé jablíčka jsou dobra!'... by bylo v té chvíli stačilo aby měl Ada-! po ruce pohár vína... Och: všechny jabloně světa by byl poslal do háje a my bychom všichni byli pěkně v ráji. Tady se tenkrát dopustil velkého hříchu, protože ty plody nebyly stvořeny k iítíiu, ale k lisování : z rozdrcených jabiek se dělá dobrý most, ze švestek výborná chutné pálenka a z hrozní ... to je smrtelný hřích to jísti Z hrozní" se dělá víno. Os jsem přesvědčen, že pro ty, kteří žili na zemi počestně a rozumne bude nebe jedno moře vína. Že se rouhérí? He u^Aris„Oedné noci se mi zdálo, že jsem mrtvý že si pro mne přišli aby mě odvezli ■j rys h ne nějaké příšerné místo pokryté niuboicy-mi káděmi a v každé kádi stál jeden odsouzenec! Oeden nečtastný odsouzenec! Ponořený v červené špinavé tekutině, podobající se '-.rvi. Začal j seci plakat: " Ach bože!... jsem v pekle! At jsem proklet, ;'■' hříšník! A zatím co jsem vzlykal, strhli" ze r.:ne šaty a začali mě ta!; dC;kladně masírovat a drhnout horkou a studenou vodou, že nikdy, ani o velikonocích jsem nebyl *m. — . 44 - čistší. Pak ně spustili do té Červená tekutiny, clo jedné kádě.., glu, glu, glu... do té červené vody, která ni sahala al k ústům. Sevřen |sen pevně rty, aie přivfl-1ils se ke raně vina a ... stříkla -i do nosu.*,ffi-*• polkl jsen... byl jsem v ráj i í To bylo víno! Dobrý bože! a hned Jeesa pochopili jak skvěle to BSh otec pro ty blahoslavené vymyslil - ta.-n byli všichni blahoslavení - aby se cEiudšcci . nemuseli naníhat pokaždé zvednout ruku a plnit znovu pohár... Všechny je až po u5i ponořili do velikánských sklenic s vinea a stačilo otevřít pusu a bez námahy ... íbluňk... s já jsen začal zpívat : " Mi': inilá je roztouřenč". Glu, glu, glu, ponoc... topía se ... glu... to je blaho se takhle topit... glu T., hurá,., hu... rž... glu... clu. - ~ -'45-PO - SVATBĚ V KÁNI * To ie opilý člověk, nebo rpíšč potulný pěvec v roli opilce. Tato freska, pocházející približne z roku 1100 je v jednom aalén románském kostelíku v Provenci. Je sožné, že představuje kousek, který jsea právě dnes večer hrál. At už je tor.iu jakkoli, tento text je známý v mnoha různých jazycích a dialektech. Dokonce i v Bavorsku byl vydán. Svědčí to o velké:: významu her a postavy potuiného pěvce. Jak vidíte, dostaly se tyto postavy až na zdi kostelúr - 46 -BLÁZEN A SMRT ( V krčně hraje několik povaleči: karty s bláznem) Blázen Koněna osla, pannu na kejklíře a beru všechno. Tak... byli jste přesvědčení * že jsem holub; kterého môžete oškubat, co? To ni řekněte, co si myslíte tec? (Rozdává karty) I hráč Oeště není konec hry... Jen počkej; než budeš zpívat vítěznou. Blázen Ne, te3 chci zpívat-., A dokonce tančit. 6, to je ale pěkná hra. Dobrý večer Jeho Královská Výsosti, řekněte ni, obtěžovalo by vás jít ukradnout korunu tonu královskému bastardovi naproti? (přebiji jednu kartuj II hráč A!Äi Svého krále si strč za klobouk,protože já vynáším císaře. Biázen HélHé! S tin udělán krátkej proces : Tohle dám navrch ( otočí se a sedne si na karty) a hned je tu vrah, který tvého císaře zapíchne jako •jehně... I hráč dá tedy zatknu tvého vraha taýiii kapitáne:;?. Blázen A já rozpoután vSlku a tak tvůj kapitán bude nuset zmizet. II hráč A já hlad nor a choleru, které válku ukon- čí. Blázen Tak si ven deštník, protože .,. ( piivpe) tu nee bouři, déät a potopu! (Napije se ze džbánku a všechny postříká) I hráč ." Ty zatracený Trhioune, jsi blázen? Blázen Sanozřejně, Že jsem blázen, Vždyt ni říkají Trhioun, to znamená, Že jsem blázen,,, A vyhráván taroky díky potopě, která vyhladí všechny morové nákazy. Hospodská Trochu min randálu, prosím vás, ve velké" sále jsou lidé u tabule, Biázen Kdo to je? Hospodská Nevin... Nikdy jsem tyhle lidi ve své hospodě v Enausích neviděla. Říká oe i i- apoštolově. II hr$Z A jo! To je ta dvanáctka co vede r.rJŽ z Naze- retu. ■ ' Blázen III hráč Blézen Hospodská Hráč Hospodská II hráč Blázen III hráč Blázen II hráč I hráč 11 hráč Blázen XII hráč I hráč Blázen II, hráč III. hráč Blázen I hráč 12 hráč III hréc* II hráč HŽ! stolu hoduje pospolu, . stodolu ( ohmatává zade:-, nebo tě poláju tou - 47 - Ano, to je určitě tamten uprostřed, podívej. Zdá se mi moc sympatický.v Nazaretský, zdravím tě! Dobrou chut! Viděls? Mrkl na nine,,.. Ten je aie sympatický« Dvanáct a jeden třináctý... O, je jich u stolu třináct, to přináší smolu] To jsou ale blázni! Počkej, pronesu zarí- kávadiO; abych od nich zapudil zlý osud, ( zpívá) Třináct ]icn u zlé oči nevidí na »j*** tuhle, hospodské) Pračky pryč, Trhloune, horkou vodou. Horkou vodou? A co s ní budou dělat. Myslím, že si v ní chtějí mýt nohy. Myt »i nohy před jídlem? Tak to jsou fcedy opravdu blázni. Trhloune, měl bys jít s nir.ia, to jsou komplici pro tebe. Máš pravdu, vyhrajú tu hru a prachy, co mi zaplatíte propiju s nir.a tan v sále... A co vás se týče, nedá se nic dělat, nenužete zůstat s blázny a potrhlými, protože jste synové děvky a zloděje, ( Hráči nu změní karty) Hřej, hřej, chci vidět tvé vítězství se trochu rozšoupnem. Co se týče těch zlodějů, kam se ni blázen z karet. Okamžitě mu přineste zrcadlo,at se může ob vovat. Hned uvidíš tvář svého blázna. Hřej a neztrácej čas... Kavalír se svým fco den. Královna se svým žezlem. Čarodějka se svým kozlem« Nevinné dítě. Všemocný bůh.. Právo a spravedlnost. Advokát a zloděj. Kat a oběšený. Pod a popvně.. farář, který předříkává mSi, Život veselý a upřímný. Smrt černá a bílá. Ne má ä už Žádné karty, aáj drahý blázne, prohrála. G ■- poděl - 40 - Blázen To není možné! Oak to, že jsem prohrál? I hráč Oak to? No protože kamaráde nejsi schopen hrál. A ted plat, vyndej penízky ! Blázen Vy jste mě pěkně odřeli, určitě jsea tu kartu smrti měl, palatu j u se,#. Byla tady uprostřed. ( V pozadí se objevuje Bart: bílá žena s Černými kruhy pod očina) II hráč Maminko! Co je to za ženskou? ( Blázen se ke smrti otočí zády a počíti svoje peníze) III hráč OežibabaU! I I I Ssirfc! Blázen No jo, smrt, já jsem ji měl, to je ale zima**. Kde jste všichni? Osem promrzlý až na kost. Zavřete přece ty dveře,., ( Podívá se na smrt) Dobrý den. Všechno je zavřeno, odkud leze ta zna? ( vidí smrt) Dobrý den, dobrý večer, dobrou noc maca:;:. S vaším dovolením ... ( zvedá se, že odejde Protože .iioji přátelé odešli ( nechal oenl-ze na stole). Hledáte někoho? Šéfová je . na druhé straně ve velkém sále, právě servíruje apoštolem, přinesla j i::, velké vědro na mytí nohou; jestli chcete, klidně tan běžte. Huách, všude mě r.razi a cvakám zubama! Smrt Ne, děkuji vám, počkám raději tu. Blázen Dobře, jestli si chcete sednout, vezměte si tuhlevžid!i, je ještě teplí* ode mne! Proninte nadá-, aie když se na vás pooíví;r.-blíž, zdá se mi, ževjsen vás již potkal. Smrt To není -nožné, neuot se mnou se každý setká jen jedenkrát. Blázen Ach tak, jedenkrát? Navíc máte cizí, ť-e\'.í. bych toskánský prízvuk. Ne? Tak Fevrcra, Řím? Trévi3a? Sicílie? A Crénon2/ taky ne? Protože tem mají zviáStní přizvi.::-., jiný než- " kdekoli jinde, zvláctněje-U dokonce než lidé z U.odi, kteří jsou zvlí,8t-. ní i uprostřed Lodi, Každopádně, "Goav., dovolte mi říct, že nevypadáte r.joc dojře, poněkud jste zbledla od té doby, ca jsem vós viděl naposledy. S^rt Ríkás", že jsem bledá? Blázen Ano, doufán, že vás to neuráží? - 49 - S,-nrt Ne, vždycky j sen byla bledá. Bledost je moje přirozená barva. Blázen Přirozená bledost? Á, už vín, kónu jste podobná. Oako byste z oka vypadla téhle postavě z karet» Smrt Skutečně jsen a^irt. Blázen Smrt? Sinrt, to jste vy? No tohle! To je* smrt« No... Těží mě... Oá jser.i Trhloun. Snrt Naháním ti střech, že? Blažen Strach mně? Oser.) blázen a každý vi, 2e blá- zen se snrti nebojí, dokonce ani v tarocích. Naopak, vyhledává j j d(J dvojice, protože s ní je silnější než s kteroukoli jinou kartou i kdyby to byla karta lesky, Snrt Když nemáš strach, proč r.iá tanie noha třesavku? Blázen Tahle noha? A, ona totiž není sioje. Svou nohu jser.-i ztratiina jednom bitevním poli... a tak jsem vzal tuhletu od jednoho kapitána, který byl pi ávš zabi-:. Noha se jeStě hýbala jako ocas r.irtvé jeStěrky, Tak jsem mu ji uřízl a přilepil jsen si já. • Docela sáín, jen jsem na ní plivl a bylo to. Blázen Podívejte, je vidět, 2e neni moje, ~e o šest palcu deláí . a tak kuihča. Hej ty tan! Drž klidně kapitánova noho, nebäj ôé '•/ není třeba Blít stračí; z tak .í osvícená dány jako je tato... No tak ... pohov! s v - 50 - Smrt To je od tebe milé, že mě nezýváš osvíce- nou dámou. 31ázen Ach, já si nevymyslím, věřte mi, ujiStuji vás, že jste pro mne opravdu osvícena, ne-li přímo sympatická. A jsem rád, že jste přigla ... tak se mi líbíte, že ván, s važír. dovolením, zapištím něco k pití. Smrt To vám ráda dovolím Tak říkáte, že se vám líbím? Blázen Ano, všechno se mi na vás líbí, va5e chrysanté- mová vůně i vaše mrtvolná bledost. U nás říká; " Čím má žena plet bělejší, tin lásce vášnivěje?. ". Smrt Och, uvádíš mě do rozpaků, jsi blázen, ale nikdy jsem se před nikým nestyděla. Blázen Červenáte se, protože jste neposkvrnění panna. Vzalo si vás sice hodně muži, ale jen jednou, nebot žádný z nich si nezasloužil, aby vám spal v náručí a nikdo k vár. necítil upřímnou lásku a úctu. Smrt To je pravda, nikdo si mě neváží. Blázen To proto, že jste příliš skromné! Nedáte zahrát fanfáry ani bubnovat na bubny, abyste ohlásila svůj příchod, přestože jste /.rámovna ....... Královna světa! Na vaše zdrav:., má královno! Smrt Na zdraví Smrti! Ptám se sama sebe, jestli jsi blázen nebo básník. Blázen Oboji, nebot každý básní!-, je blázen a naopak. Pijte, mé malé bílá dámo, to vlno vá::: zbarvi tváře. Smrt Och, to je dobrota! Blázen To vám rád věřím! Vedie v tom velkém síle ho právě pije muž z Nazaretu a ten ce v tom vyzní! dokonalý znalec, panečku! Smrt Který z nich je muž z Nazaretu? Blázen Ten mladý s velkýma jasnýma očima co sedl uprostřed. Smrt 6, to je krásný nuž a jaký má mírný, laska- vý vzhled! Blázen Ano, to je krásný muž, ale snad nebudu mi-set žárlit? Přece mě neurazíte a neopustíte? To bych brečel zoufalstvím! Smrt Chceš mi zalichotit, co, ty darebo?! ( Sejme černý závoj) > - 51 -Blázen Tobé lichotit? Lichotit dámě, která se nebojí papež'- ani císaři;? (Smrt sňala závoj, aé světlé vlasy) Ôf'Dak jsi krésná s těmi vlasy- Chtěl bych natrhat všechny květiny země a celou tě jimi pokrýt a pak se vrhnout do té hromady květí a hledat tě v nich... a až bych tě naÖel, odhrnul bych z tebe květiny ... i vSechno ostatní! Sort Rozehříváš ně těmi svými řečmi, drahý blizne a já toho lituji, nebot bych veliai ráda z-'stala v tvé společnosti a odvedla tě s sebou. Blázen Tak proto tedy nepřišlas? NepřiSlas mě s sebou odvést? Ä, tys nepřišla pro :.*něffř a já myslel ... Hoho, to je směšná historka. Tak tos mě potěšila, to jsen moc r5d# Ho hóho! 3r.jrt Vidin, že jsi pokrytec a lhář, dělais, že mě miluješ aby sis usmířil smrt, protone z ni náš strach? Blázen Ale tys to nepochopila, má drahí milé dámo: Oser.i rád, ale tö proto, žes se nnou nez.:cí;a-la ze služebních důvodů, abys "i vyrvala poslední vzdech, ale jen proto, že Joe:.: ti sympatický, není tonu tak? Libin se ví:.i, Že, sladké dámo? Ale co je vím? Co vás to chytlo? Nač ten pláč? No to se povedlo. Smrt, která pláče! Urazil jsem vás? Smrt Ne, neurazila mě, ale dojal a pláču kvôli tomu sladkému synu, iehoŽ nusim odvést s sebou. Blázen Á, to pro něho jsi přišla? Pro Krista? Skoda, Skoda, ubohý mladý nuž, má dobrou hlavu. A proč ho chcete odvést? Žaludeční nemoc, srdeční? Smrt Křížová nemoci Blázen Křížová? Tak on skončí na kříži? To jméno nu muselo přinést smůlu... Poslyš, milí dámiČko, dovol, abych ho upozornil, aby ce mohl připravit na to strašné mučeni. Smrt To je zbytečné ho upozorňovat. On už to ví, už od narození v!,, že musí zítra zemřít na kříži. Blázen Ví to a zůstává tu, klidně se baví s příteli a směje se? 6, je taky blázen; a jeStě* větší než já: - 52 - Smrt Tos dobře řekl, jakpak by nebyl blázen, J