^E
bertolt breč myšlenky
československý spisovatel
Praha t 958
dá se dnešní svět zobrazit na divadle ?
Se zájmem se dovídám, že Friedrich Dürren-matt v jednom rozhovoru o divadle položil otázku, dá-tli-se dnešní svět ještě vůbec zobrazit na divadle.
Jakmile je tato otázka jednou položena, myslím, že je třeba ji připustit.'Minul'už Čas, kdy zobrazení světa na divadle musiío být výlučně věcí prožitku. Aby se stalo prožitkem, musí být pravdivé.
Je mnoho lidí, kteří konstatují, že prožitek v divadle je stále slabší, méně lidí však pozoruje, že zobrazovat dnešní svět je čím doletím obtížnější. Právě tento poznatek podnítil některé z nás dramatiků ä režisérů, abychom se dálí do Jiiedání nových uměleckých prostředků.
Já sám, a vy jako odborníci to víte, jsem se nejednou pokusil dostat dnešní svět, ^dnešní soužití lidí do.zorného pole.divadla. Když toto píši, sedím jen několik set. metrů od
7
velkého divadla, vybaveného dobrými herci a vším potřebným technickým zařízením; v tomto divadle mohu s Četnými, vesměs mladými spolupracovníky ledacos vyzkoušet, na stolech kolem sebe mám knihy modelů s tisíci fotografiemi z našich inscenací a S mnoha více či méně přesnými popisy nejrozličnějších problémů a jejich dosavadních řešení. Mám tedy všechny možnosti, ale nemohu říci, že by dramaturgie,. kterou. z určitých. důvodů nazývám nearistotelovskou, a příslušný epický způsob hraní byly oním řešením. Jedno však se vyjasnilo: Dnešní svět lze dnešním lidem vylíčit jen tehdy, líčíme-li jej jako svět, který lze změnit.
Dnešní lidé oceňují otázky pro odpovědi. Dnešní lidé se zajímají o poměry a událostř, proti nimž mohou něco dělat. Před léty jsem viděl v jedněch novinách fotografii, která, z reklamních důvodů ukazovala Tokio zničené zemětřesením. Většina domů se zřítila, ale několik moderních budov se zachovalo. Titulek zhěl: Steel Stood — Ocel zůstala štát. Srovnejte toto vylíčení s klasickým líčením výbuchu Etny od Plinia staršího a naleznete u něho typ líčení, který musejí dramatikové tohoto století překonat.
Ve století, jehož věda dokáže přírodu tak měnit, že se svět již téměř zdá být obyvatelný, nelze už nadlouho líčit Člověku člověka jako oběť, .jako předmět neznámého, ale pevně daného' prostředí. Z hlediska kopacího míče by sotva Šlo. koncipovat zákonitosti pohybu. Proto totiž, že povaha lidské společnosti - nů
8
-. ř
rozdíl od povahy přírody v obecném slova smyslu — byla udržována v temnotách, stojíme-teď, jak nás ujišťují ohromen í ,vědcí, přeci možností nadobro zničit planetu, sotva jsme ji udělali obyvatelnou.
Nepřekvapí Vás, reknu-lí Vám, že otázka, íze-lf vylíčit svět, je otázkou společenskou. Soudif jsem tak po mnoho let a žiji teď ve státě, kde se vynakládá nesmírné úsilí, aby se společnost změnila.^ I když' třeba odsuzujete prostředky a způsoby — ostatně doufám, že je znáte opravdu, nikoliv z novin —, i když třeba neakceptujete právě tento ideál nového světa — doufám, že i tento ideál znáte —, přece asi nepochybujete, že se ve světě, v němž žiji, pracuje na proměně světa, na proměně soužití lidí.. A snad mi přisvědčíte, že dnešní svět změnu potřebuje.
Pro tento malý článek, a já Vás prosím, abyste jej považoval za přátelský příspěvek k Vaší diskusi, snad postačí, vyjádřřm-Ii buď jak bud svůj názor, že dnešní svět se na divadle zobra-^ zit dá, avšak jenom tehdy, pojímáme-li jej jako svět, který lze změnit.
v
Řídí  JqnKrlstefc   o   Otakar   Mohyl
svážel:   7
yia
bertolr brecht myšlenky
Výbor  z   Brechtových  statí  sestavil, doslovem a   poznámkami opatřil Jan Grossman. Přeložil Ludvík Kun dera. Čí d nky  Dá  se  dnešní svět zobrazit na divadle? Zastrašovaní klasünostf a Studium, prvního výstupu Shakespearova Coriolqna   . přeložila Marta Staňková. Obálku navrhl Jiří Baleár,    -' typografickou úpravu Zdenek Seydl, Odpovědna redaktorka Marta Staňkové. Vydal Jako svou  1375.  publikaci ■   československý spisovatel v Praze t°58. Z nové sazby písmem Supergrotesk   . vytiskl Tisk, knižní výroba, n. p„ provozovna  2,  Brno. Papír 8Ú/122, AA 7,52, VA,8,1?,       '    -_D-58670J. Náklad 8000 výtisku. 09/20. 1. vydání.                             V
Brož. 0,80 Kčs                           ,
5Ö/VI-2