JI ft f VOSKOVEC - JAN WERICH f aus tovy skleněné hodiny 1922-29 (I) NÁRODNÍ FILMOVÝ ARCHIV PRAHA 1997 292 Hlína musí být. Jak se k tomuto faktu přišlo, není aktuální otázkou. Je to prosti skutečnost rotí niz se nedá v&bec nic namítat.'1 V&Ws Milčou Majerovou a psíkem (1928) prot Revue vsak je jen zábava. Má k dispozici prostředky, které byly omylem považovány za umělecké v případech, kdy se hovořilo o tom, čemu se říkalo poetismus. Bohužel jich dosud dovedla jen Špatně použít, odtud její choroby. Snad se uzdraví. Nechte ji na pokojí. Revue nepotřebuje umění.___ Tleyue chce být sama. JIŘÍ VOSKOVEC &-JAN WERICH JENOM HLÍNA Předně se zasazujeme o to, aby bylo rehabilitováno jedno slovo. Toto slovo je: sranda. Pán, který poprvé užil tohoto výrazu, má nesmírnou zásluhu, neboť objevil technický termín, bez něhož se nelze obejít. Bohužel, toto slovo pohoršuje. Jelikož se jím hodláme zabývati, dosazujeme za ně neméně technický termín: hlína, abychom se vyhnuli neužitečnému pohoršení. Není to hra se slovy, kterou zde podnikáme, nýbrž přesvědčení, že to, co nazýváme hlínou, se zásadně liší ode všech ostatních útvarů veselosti, či humoru. Mluví-li se totiž o psině, když skupina mladých minervistek vyve^ de profesora tím, že mu namluví, že na dnešek nebyla příprava — tvrdí-li se, že to byla Švanda, když včera u Pinkasů schovali panu bernímu Stočkovi klobouk — je-li vskutku komickým snoubenec slečny z prvního poschodí — je nezvratno, že jakékoliv Svejkovo dobrodružství nemůže být než pustou hlínou. Dva kumpáni ukazují trubačovi citrón. Není na tom vůbec nic absurdního: je to výsek praobyčejné skutečnosti. Trubačovi se sbíhají sliny, nemůže troubit, kumpáni se jiŽ nemohou smát a ze všeho toho vyplyne nepozorovaně Čistá, destilovaná hlína. Hlína musí být. Jak se k tomuto faktu přišlo, není aktuální otázkou. Je to prostě skutečnost, proti níž se nedá vůbec nic namítat. Z toho vyplývá, že je oprávněna spousta námitek proti revue, která by nepočítala s touto nezvratnou skutečností. 293 Revue je nová scénická forma. Ale právě jenom forma, jejíž úplnost je podmíněna náplní staré, solidní hlíny, pamatující první clowny, café-concer-ty, musie-hally. To, Čemu se dnes říká revue, jsou pouze sliby nové jevištní formy, naplněné nejapnou náhražkou. V dnešních revue je drahá pouze výprava. Všechno ostatní je láce. Revuálni nadvýroba způsobila, že víceméně podařené výseky jednotlivých revue staly se mezinárodním majetkem, putují od města k městu, ztrácejí na bezprostřednosti a hynou „autootravou". Nejzhoubnějším jedem těmto cestujícím částem revue je politická satira. Hlína není tendenční. A proto pracovat s ní není lehké. V žádném případě nesmí nésti zkarikovanou podobu politického odpůrce anebo něčeho, co nemá okamžité ochrany. Vyloučen nerovný boj, vyloučena nečistá práce. Neexistují postranní účely. Účel je pouze jeden: smích. K němu pak je zapotřebí: hroudy hutné hlíny a člověka, jenž by ji umel hnísti do takových tvarů, které pod zorným úhlem divákovým měnily by se v bezprostřední, bezpředmětnou komičnost. Tato hlína je nevyčerpatelná. Stačí na naplnění všech pořádných revue a k rozesmání všech pořádných návštěvníků. Zdůrazňujeme, je absolutní podmínkou nové scénické formy, nové revue, která ji opět povznese a současně jí bude povznesena do slavných dob kvetoucích cirkusů a do mladých let clownů. JIŘÍ VOSKOVEC & JAN WERICH MUSIC-HALL A CO Z TOHO POŠLO Nelze doslovně říci, že music-hall je divadlo. Přesto vsak, dokází-li dva páni ve smokingu naplnit music-hall tím, že metají kozelce v dekoraci představující hotelový vestibul za doprovodu mírně rozčilující hudby, musí nad tím divadlo alespoň zavrtět hlavou. To znamená, že divák je divadelně zainteresován: s určitými odchylkami se jedná tudíž, o interes podobný tomu, který vzbuzuje Hamlet, když něco tvrdí na seriózním jevišti. 294 Nechceme se vyjadřovat tendenčně a prohlašovat, že spása divadla leží v music-hallu. Music-hall je music-hall. A divadlo je divadlo. Nelze přičítati náhodě, že divadlo vzniklo z bohoslužby, kdežto pařížský mušic-hall z café-concertů. Rozdíl mezi těmito dvěma kategoriemi nespoěí-' vá snad v tom, že music-hall je pro zábavu, kdežto divadlo pro „hlubší zážitek". Nutno jej hledati mnohem hlouběji: vězí v hercích a clbwnech. Herci, af již představovali bohy, apoštoly anebo inženýry, vždycky chtěli vytvořit ovzduší, které mělo odpovídat určité skutečnosti, ať již pod jakýmkoli zorným úhlem. V divadle se zkrátka pracuje na druhou: kus pomalovaného plátna tu představuje strom, právě tak jako mladík s nalepeným vousem se tu vydává za úctyhodného kmeta. Naproti tomu toreadoři, Žongléři, clowni a girls vždycky dělali jenom to, čemu se dobře naučili. Pro divadlo je výkon prostředkem, pro music-hall je výkon cílem. Dokud toto pravidlo v music-hallu platilo, bylo dobře. Byly to staré časy jubilejních výstav, kdy Konsul Petr jezdil na bicyklu mezi láhvemi před napraným domem pražského Varieté, právě tam, kde dnes pan Hašler před domem zejícím prázdnem trestuhodně zneuctívá stopy této geniální opice. Byly to doby anonymních clownů, kteří aby mohli vejíti na scénu, musili si přinésti vlastní přenosná dvířka a to jen proto, aby je zase odnesli. Potom věšeli klobouky na neviditelné stojany a když si roztřískali o hlavy několik sukovitých polen, postoupili místo trojici elegantních diabo-listů, kteří prakticky dokázali existenci zázraků. Veliké diabolo vyjede za napínavého ticha po napjatém laně na druhou galerii, dotkne se kouzelné skříňky, ohlušující rána, a diabolické diabolo sjíždí zpět, ozdobeno dvěma americkými vlajkami. Bubínek víří, dav tleská, umělec se klaní. Tomu se říká čistá práce. Byly to staré časy, kdy Ofélie chodily do kláštera, kdy hrobníci kopali hroby za praktikáblem a kdy různí Hamletové rozmanitými odstíny hlasu spekulovali, mají-li být čili nic, o ubohém Yorickovi ani nemluvě. Bylo cosi prohnilého ve státě dánském. Rapíry byly jak náleží otráveny, mrtvoly se kácely, 295 vítr burácel. Tor pohled pro bojiště, zde však přesmuten. Bubny víří, dav tleská, umělec se klaní. - Ať vojsko střílí!! Tomu se říká čistá práce. A co že je to práce nečistá?? Práce nečistá je, když Konsul Petr a Hamlet jezdí na motocyklu mezi lebkami, zatímco vítr burácí a zpívají přitom populární kuplet Edáčku, Edáčku, ' Nejde to bez háčků... Pak se ukáže, že tato scéna má daleko hlubší podklad, než se na první pohled zdálo. Osoba, která má techniku Konsula Petra a odlesk citu Hamletova, je vlastně revuálním milovníkem, něco. mezi panem Sedláčkem a Valentinem. Lebky jsou symbolem světové války a kuplet sám je zdařilou politickou taškařicí, zahrocenou proti nejmenovanému ministru k veliké radosti přítomných velkouzenářu a maloživnostníků. Buben víří, dav tleská, umělec se klaní. To by tedy byla nečistá práce. - Říká se tomu revue a vzniklo to v okamžiku, kdy music-hall necítil už dost síly k pouhému varietnímu programu a běžel si vypůjčit od operety subretu, od baletu dívčí nohy, z kabaretu chansoniery, z činohry nápovědu a ze svého ponechal si pouze clowny a to ještě ne vždycky. Tak vypadá revue, o níž se říká, že opanovala svět. Ať je tomu jakkoli, nemůže panovati dlouho. Dopadne to s ní tak, jak to jednoho dne dopadne s pouliční dopravou: naše města jsou tak špatně postavena, že jednoho dne všechny automobily shledají, že se nehnou z místa, dokud se město nezbourá a nepostaví nové. Revue je takové staré město s přetíženou frekvencí. Její kostrou je staré varieté spojené s aktualitou kabaretu. Tato kostra, která umožňuje rychlé střídání pestré podívané s minimální odpovědností za souvislost, výborně vyhovovala starému music-hallu; tato kostra je však beznadějně rachitic-kou, má-li unést celý revuálni aparát, který se rozhodl pro pochybenou dě-jovost, ať již ve formě souvislé niti či titulního hesla. V této situaci je revue 296 . narozpadnutí. Aby se zachránila, vyspravuje se efektními záplatami, pře-čpává se tarlatánem a pávím peřím. Blíží se den, kdy pod tíhou přepycho-' vých rekvizit se definitivně zhroutí. Přecpe se a praskne, t Tato prudká agónie revue jeví se dnes na všech světových jevištích. Neslavný leonec se rychle blíží. Přes toto vsak myslíme^ že revue pořšobě zanechá jedno cenné dědictví: novou jevištní formu. Zdůrazňujeme formu, protože obsah dnešních revue, jak jsme již řekli, je diskreditovanou amal-gamou předešlých music-hallových forem. Za svého krátkého a nervózního života vytvořila totiž revue, aniž by si to uvědomila, novou scénickou formu. Nebude již míti ani čas, ani sílu ji využíti. Jedná se tedy o to, zmocnit se této formy dříve, než vychladne, "a vyhledat pro ni materiál, který by jí umožnil osamostatnit se jak od tradic music--hallů, tak od divadla v pravém slova smyslu. Tato restaurovaná revue, o jejíž budoucnosti jsme přesvědčeni, musí po stránce formální býti ovládána rytmem moderního života a musí dovést do toho rytmu zaklínit děj ani divadelní, ani filmový, nýbrž revuálni! To neznamená nutně cestu kolem světa, to znamená cestu kolem scény, při níž nebude opomenuto ani jediné příležitosti využít všech možností neupotřebi-telných jinými divadelními Žánry. Po stránce obsahové nesmí především nová revue ignorovat nevyčerpatelné doly moderní taneční hudby, jejíž scénické využití je.dosud v počátcích. Nezapomínejme, že tato hudba není jen pro uši, nýbrž i pro nohy a pro ústa. Prosí o tanec a vyzývá k fonetickému zpěvu. Je-li správně pochopena, může udržovati celý scénický aparát v tempu di foxtrot, jediném to přípustném revuálním tempu. Mimoto je nezbytně nutno, aby tento nový revuálni útvar byl důkladně prorostlý čirou komikou. Prorostlý, protože komika je jako houba, nebo jako protoplazma, množící se dělením. Revuálni komika neznamená nutně dělat si ze všeho legraci, nýbrž také dělat si legraci pro legraci. Není novinkou, že dnešní smutně rozervaná doba má nebývalé sklony ke groteskní, absolutní komice. Tato komika přenesena na scénu je schopna uvést diváka 297 do nejkouzelnějšího světa absurdnosti, ovládané nevypocitatelnou algebrou smíchu. Nejkratší komikova cesta k divákovi je parodie. Proto práve má být jen startem k bezpředmětné, čiré komice, jejímž jediným pojítkem se skutečností je pouze smích. AŽ budou všechny tyto předpoklady splněny, pak bude možno mluvit o revue jako o novém jevištním útvaru, úplně samostatném, který nebude ani odnoženi, ani obrozením, ani konkurencí divadla. JIŘÍ VOSKOVEC & JAN WERICH VAŠE,BLAHORODÍ Otevíráme nový Obchodní Dům Veškerým Zbožím ve středu Prahy v nově zřízených a pronikavě rozšířených místnostech, vybavených veškerým komfortem, vyhovujícím nejpřísnějším požadavkům zhýčkané distingované dámy moderního velkoměsta, kterým se Praha v posledních letech beze sporu stala. Pamětlivi nebývalého zájmu, kterým Vaše Blahorodí nás v minulých letech zahrnovalo, rozhodli jsme se rozšířiti naše sklady do takových rozměrů, aby každý z našich klientů hravě v nich nalezl to, čeho právě jeho domácnost má zapotřebí. Neváhali jsme uložiti do svého podnikání veškeré, jak hmotné, tak i mravní zisky, které jsme ve styku s Vaším Blahorodím nahromadili, abychom tím vyšli vstříc požadavkům moderního člověka a majíce na paměti, že svou prácí přispějeme k vnitřní spokojenosti a blahobytu Vašeho Blahorodí. Vaše Blahorodí, předpokládáme, že Jste si povšimlo zpráv, které proskočily denním tiskem a které se pochvalně vyslovily o naší humánní úvěrové akci, jíž jsme v minulém období umožnili vrstvám po výtce středosta-vovským zaříditi svůj příbytek způsobem důstojně vkusným, nevtíravým, účelným a levným. Přes to, že jízlivé hlasy chřadnoucí konkurence roznesly o nás, že exekucemi a konfiskací tohoto nábytku, našimi klienty už z velké části pracně splaceného, získali jsme sumy, které nám umožnily hraditi 298 škody, způsobené katastrofálním požárem, který loňského roku zachvátil a. zničil naše specielní Oddělení Hasičským Náčiním, přes všechny tyto níz- " ké lži dovolujeme si Vaše Blahorodí ujistiti, Že tuto velkou ztrátu hradili jsme * náhradou, vyplacenou od pojišťovny, kterážto náhrada dokonce převyšovala výši skutečné škody, což ovšem neznamená, že požár nevznikl náhodou. Kojíme se nadějí,, že Vaše Blahorodí, po všech důkazech naší reelnosti obrátí se na nás s veškerou důvěrou, takže budeme mít příležitost upozorniti Je zvláště na nově zřízená oddělení textilní, mramorových a perleťových ozdob, jakož i na oddělení součástek z taženého železa. Chystáme pro Vaše Blahorodí řadu dalších překvapení jako: cenné prémie pro každého druhého zákazníka (vějíř neb termoflaŠku), dále našim hospodyňkám ke každému . nákupu hodláme přibalovati v zimních měsících jednu briketu apod. Jelikož Vašemu Blahorodí je známo, že náš dům se vyhýbá okázalé barnumské reklame, která spíše odpuzuje, než láká, přijme zajisté Vaše Blahorodí s povděkem náš decentní způsob publicity v plné sezóně, kdy zasněženými ulicemi Prahy budou projížděti elektrické saně našich závodů, na nichž bude našim klientům zdarma podáván Čaj. Doufajíce pevně, že Vaše Blahorodí neopomene, přes námitky a závist, kterou na Vaše Blahorodí metají strany zaujaté a proti Našemu, respektive Vašemu Blahorodí (nehledě k dalším sekcím, tj. skluzavky, vitríny, ovocné zákusky, vytahovadla, prachovky, dýmky a luštěniny) zahrocené, trváme vůči Vašemu Blahorodí v neustálém očekávání Vašeho Blahorodí rovněž tak, aby Vaším Blahorodím ve všech směrech nikterak... Blahorodí... Když je obchod slavnostně otevřen a vy tam zajdete, abyste požádali v Oddělení Součástek z Taženého Železa o půl kila hřebíků, odpoví vám příručí: „To prosím nemáme." Právě proto by snad nebylo ani dobře, abychom psali, co všechno letos chceme a co se třeba uskuteční až za dva roky, kdy už to bude staré, takže k tomu nedojde, a potom si hlavně myslíme, že není radno se vydávat nebezpečí předešlého případu. Mohlo by se stát, že divák, povzbuzený naším 299 KNIHOVNA ILUMINACE 9 V & W NEZNÁMÍ 1 19 2 2 - 19 2 9 JIŘÍ VOSKOVEC - JAN WERICH FAUSTOVY SKLENĚNÉ HODINY PŘEDMLUVU NAPSAL JIŘÍ SUCHÝ EDICI PŘIPRAVILI, EDIČNÍ POZNÁMKU A EDIČNÍ KOMENTÁŘ NAPSALI A OBRAZOVOU PŘÍLOHU SESTAVILI RADAN DOLEJŠ A VÁCLAV K Ó F R O Ň FOTO DIVADELNÍ ÚSTAV A ARCHIV VÁCLAVA KOFRONĚ REJSTŘÍK SESTAVILA JARMILA FROMKOVÁ ODPOVĚDNÝ REDAKTOR JAN LUKEŠ OBÁLKA A GRAFICKÁ ÚPRAVA PETR BABÁK & TOMÁŠ MACHEK TECHNICKÁ REDAKTORKA MARIE VOHRALÍKOVÁ SAZBA FORMICA- ALENA TEJNICKÄ TISK LIT - POLYGRAFIA, A. S.t LIBEREC VYDAL NÁRODNÍ FILMOVÝ ARCHIV V PRAZE V ROCE 1997 JAKO SVOU 140. PUBLIKACI VYDÁNÍ PRVNÍ STRAN 468 NÁKLAD 2 000 VÝTISKŮ 59-024-97 CENA 150 KČ