Antropologie vizuální kultury

      1. Rozdíl mezi výtvarným uměním a vizuální kulturou – a mezi dějinami umění a teorií VK

 Výtvarné umění: architektura a urbanismus, sochařství, malířství, kresba a grafika, užité umění,
                            fotografie, performance, video a nová média

    Vizuální kultura: kromě „vysokého“ umění zahrnuje rovněž lidové a „nízké“ formy kultury, je
    motivována zájmem o vizuální formu, která nyní převládá v médiích, komunikaci a při šíření
                                             informací

                                 2. Teorie VK – základní definice

•            Nicolas Mirzoeff: „taktika pro studium funkcí světa uskutečňovaná skrze obrazy,
zobrazení a vizualizace, spíše než skrze texty a slova“

•            Martin Irvine: analýza „vizuální mediace“ nebo „vizuální reprezentace“; naše vizuální
zkušenost je však vždy „kontaminována“ ne-vizuálním (ideologie, texty, diskurzy, náboženská
vyznání, „vizuální kompetence“ atd.)

•            Norman Bryson: „dějiny obrazů“, sémiotický výklad zobrazení

                                    3. Teorie vizuální kultury
                                    a příbuzné akademické obory

http://www.georgetown.edu/faculty/irvinem/CCT510/VisualCulture-TheoryMap-Disciplines.html

                                    4. Reflexe výtvarné kultury

•                         dějiny výtvarného umění

•                         umělecká kritika

•                         programové texty

•                         (sebe)reflexe umělců

•                         obecnější teorie vycházející z vyhraněných filosofických, estetických,
psychologických, sociologických... kritérií

                                5. Rozšiřování předmětu dějin umění

•            Uměleckoprůmyslové hnutí, 2. pol. 19. stol.

•            Alois Riegl, Die spätrömische Kunstindustrie, 1901

•            George Kubler, The Shape of the Time, 1962

•            Michael Baxandall: period eye – dobové oko, 1972

•            The new art history: vliv poststrukturalismu

•            Hans Belting, Konec dějin umění (Das Ende der Kunstgeschichte?, 1. vyd. 1983),
Obrazová antropologie (BildAnthropologie, 2001)



                                6. „Prehistorie“ vizuálních studií

•           Historikové umění: Aby Warburg, E. H. Gombrich, Georg Kubler aj.

•           Josef Čapek: zájem o „nízké“ kulturní formy, např. spis Nejskromnější umění

•           František Kovárna: spojení estetických, uměnovědných i antropologických přístupů

•           Bohumil Markalous: založení eidiky – vědy o zraku, edice Zrak





                          Seznam konkrétních témat oboru vizuální studia
Zdroj: James Elkins, Vizuální studia. Skeptický úvod (přetištěno in: Možnosti vizuálních studií, s.
                                               246)

                                           Reflexe díla
                               Diego Velázquez, Las Meninas, 1656-57

                      Variace: Pablo Picasso (1957), Richard Hamilton (1973)
                   Teor. diskuze: Michel Foucalt, Svetlana Alpers, Michael Fried

                                    Marcel Duchamp, ready mades
                                 Kolo bicyklu, 1913; Fontána, 1917

                                           René Magritte
                         Zrada obrazů, 1928-29; Procházky Euklidovy, 1955

                                Andy Warhol, Brillo Box, 1964, 1969
                                Teoretická diskuze: Arthur C. Danto

                                        Jiří Kolář: proláž
                      Rozhovor pana B. s panem R. v nebi (Pocta Baudelairovi)

                                      Jeff Koons, Slon, 1995
                                  Jiří Surůvka, Teddy Bear, 2002