Elektroakustická hudba
Futurismus 3. 3. 2009
Busoniho esej Entwurf einer neuen Ästhetik der Tonkunst (1907).
{Návrh nové estetiky hudby)
- Tradice = smrt umění
Hudba jakožto umění, tak zvaná hudba západních zemí, jest sotva čtyři sta let stará a ještě stále se vyvíjí; je snad v prvopočátečním stadiu vývoje ještě naprosto nedozírného a my mluvíme o klasicích a posvátných tradicích! Tradice jest posmrtná maska, sňatá s tváře života [...].
- Zamítnutí programní hudby, vyrovnání se s R. Wagnerem
Proto není znázorňování a popis podstatou hudebního umění; tím zamítáme programovou hudbu.
- Aktivní (analytický) poslech
Tuším, že jest obecenstvo, pokud se divadla týče, založeno kriminálně. A můžeme se domnívat, že většina vyžaduje od divadla silný lidský zážitek asi proto, poněvadž takový zážitek schází při jeho prostřednosti a také proto, že mu k podobným konfliktům — ačkoliv po nich touží — schází odvaha. A jeviště poskytuje mu tyto konflikty beze všeho nebezpečí a zlých následků, jež by je jinak doprovázely, aniž ho kompromitují a především: bez námahy. Není totiž známo obecenstvu — ani si toho nepřeje vědět — že musí na uměleckém díle sám posluchač vykonat polovinu práce, aby
vůbec bylo přijato.
- Abstraktní vs. konkrétní hudba (srv. Schaeffer)
[...] každá notace jest již tran-skripcí nějakého abstraktního nápadu.
- Determinace hudby možnostmi nástrojů, potřeba nových nástrojů
Náhle jednoho dne jsem pochopil: rozvoj hudebního umění ztroskotává na na-šich hudebních nástrojích a vývoj skladatelův na studiu partitur. Má-li tvorba, jak jsem definoval, znamenat vytváření z ničeho (a nic jiného nemůže znamenat); má-li hudba najít zpáteční cestu k origi-nalitě [...], totiž k své vlastní čisté podstatě, při čemž tato zpětná cesta znamená vlastně cestu vpřed; chce-li odložit konvenci a formule jako opotřebovaný oděv, aby zazářila ve své nahé kráse - této vývojové potřebě hud-by stojí v cestě především hudební nástroje.
V době, v níž píši tyto řádky, přichází mi jako na zavolanou autentická zpráva z Ameriky, jež tuto otázku jednoduchým způsobem řeší. Sdělení se týká vynálezu naprosto nového nástroje, sestrojeného Dr. Tadeášem Cahillem. Na tomto nástroji lze proměniti elektrický proud v přesně propočítaný a téměř neomezený počet záchvěvů. Poněvadž výška tónů závisí na počtu záchvěvů a uvedený nástroj lze naříditi na každý žádoucí počet záchvěvů, závisí tím neko-nečné odstupňování oktávy na páce, jež
souvisí s ručičkou a s číselníkem.
- Cesta od tónu ke zvuku, hledání nového materiálu
[...] na konci dráhy, jejíž delší část jsme již prošli, čeká vyčerpání. Kam obrátíme svůj pohled a kterým směrem vykročíme? Myslím, že zamí-říme k abstraktnímu zvuku, k technice bez překážek, k tónově neohraničenosti. Všechna naše námaha musí směřovat k tomu, aby vznikl nový, ničím neporušený
začátek.
Vyvolený tvůrce nejdříve bude mít negativní a velmi odpovědný úkol, oprostit se ode všeho, co je naučené, odposlouchané a zdánlivě hudební - aby po provedeném oproštění vzbudil v sobě vroucí a ukázněnou soustředěnost, jež ho uschopňuje vnímat vnitřní zvuk, dojít dalšího stupně a sdělit jej posluchačům. Tento Giotto hudební renesance bude korunován slávou jako legendární osobnost. Po
prvním novém hudebním projevu bude pak následovat období náboženské hudební tvorby, jíž se nebude moci zúčastnit žádný hudebník, pro něhož je hudba povoláním, poněvadž vyvolení a zasvěcení se poznají.
- Kritika stávajícího harmonického systému , možnosti mikrointervalů
Jak důležitá je přece tercie, kvinta a oktáva! Jak přísně rozlišujeme konsonance a disonance - tam, kde vůbec žádných disonancí není! Rozčlenili jsme oktávu na dvanáct stejně od sebe vzdálených intervalů, poněvadž jsme si museli nějak vypomoci a upravili jsme naše nástroje tak. že se nemůžeme nikdy dostati nad, pod anebo mezi stanovené intervaly. Hlavně klávesové nástroje měly důkladný vliv na náš sluch, takže nejsme vůbec schopni slyšeti jinak - než nečistě. Avšak příroda stvořila nekonečné odstupňování -nekonečné! Ví to dnes ještě někdo?
dur není protikladem moll - obě tonality jsou součástí jednoho systému hudby Busoni zkonstruoval 113 stupnic v rámci 1 oktávy (oproti tradičním 32)
- navrhuje rozšíření o mikrointervaly - třetinotóny, šestinotóny
Futurismus
Futurismus je umělecké hnutí, které vzniklo v roce 1909 v Itálii, 1910 se rozšířilo do Ruska. Rozvíjelo se vletech 1909-16.
Za otce futurismu je považován italský malíř Filippo Tommaso Marinetti (1876-1942)
- studoval na Sorbonně, kde se seznámil s franc. symbolismem a dekadencí.
- návrat do Milána
Publikoval 20. února 1909 manifest futurismu ve francouzském listu Le Figaro (v únoru 1920).
Filippo Tomasso Marinetti okolo sebe shromáždil skupinu podobně smýšlejících umělců:
Umberto Boccioni - malíř a sochař; autor manifestu z r. 1910
Giacomo Balla - malíř
Gino Severini - malíř
Carlo Dalmazzo Carrrá - malíř, dekoratér
Luigi Russolo - skladatel a malíř
Francesco Balilla Pratella - skladatel
Antonio Sant'Elia - architekt
Luigi Russolo, Carlo Carrä, F. T. Marinetti, Umberto Boccioni, Gino Severini
(Paříž, 1912)
Základní teze futurismu:
- antihistorismus
- akce, čin
- aktualita
- pragmatismus
- nacionalismus
- antifeminismus
- bergsonův intuitivismus
- rytmus moderního života, pohyb, rychlost, krásu strojů
- radost z nebezpečí, odvaha, agresivita
- zanícení pro stroje, technickou civilizaci, industriálni krajinu
Futurismus (resp. jeho nacionalismus) vyústil do fašismu. - Mussolini ho přesto prohlásil za „zvrhlé umění".
L. Russolo - Vzpomínka na jednu noc (1911)
		
	** Lr A    1 llAIIÍAI.., hrijtt b; J,ií(.i»í.ii . b*awfm*%  W*Lt*r          . : 1 hJ L"'   ■ 11 ■■     r v Jv h ■      lÉKlIlll- 4k (HU I*m	
	TEATEO COSTAJVZI	Luigi Russolo: Ľarte dei rumori (Umění hluku)
	traaflt sutiom Unci CirftrulKínirpí pí igtt 411 -íT—>    y j Dotneuloa í > M «1-2:0 ii>i i i silo oře !-íi prae,	- inspirován Pratellovým dílem Inno alla Vita (Sinfonia futurista)
	GRANDE SERATA = FUTURISTU	- provedení 9. března 1913 v Teatro Costanzi v Římě sepsal dva dny nato manifest Umění hluku, ve formě dopisu Pratellovi.
	■ ■        ^^^^                ^^^^        ^™   l^lb    ^"^"^       ^™ l^lb 1    INNO ALLA VITA SíOÍÍOLl fuCUřilLi lil iqjm: .   J[ťl)LlLri PratQlIp evf-.li MTOWhMI *4l CwáHl 1 Jura MMalM í T-r&r Povala IHtAvjL li   Piólo BiitM.i. Lu Fontánu in;iIiiIii ji ,W{t í'-. L,'oioLoí|íu cti U auLcJdn. db jf Pttttmtbt, aidi Uwim .    t thrttom. v- i j". r:rri'        i i!i r :.ii.i> ■            :;r ,y.    . .| , JR. T* MARINE TXI UMlílíMTO OOCCrOiNl f^rifrA A.tii "PlitUM f JfFřfíáířJ tuliliflt4„ CPNSIDLIQ fll ROMANI i. j», rL /lAwrtErrr.	- manifest Ľarte dei rumori (Umění hluku), vydal v roce 1916 knižně pod stejným názvem v rozšířené verzi.
	PfHUl 1 Lira - INGÍ^ESSO- Lire 1 1 í □ 0i4m L U - m LVJ-.; ]_ 1 Q !'i.        L tt    bft L ■   Alitrtn l B l-V1! ..:-r       "i." ■ CLfe-h  hUi hdi  1. I.říi  ■ UtH                 . t LI iHi)ti_ rvjpjLLi, II T-uLm il i#pl> iii+ MI','Li -..j  r. :■ ■ Jh^r ,  , -. Vp íha .-l -. i 4fHrLUk Lni |0 .... u              H. JL,U	
	*t   r-r1!1 r+ ^         Jmihh l* hh-iJ-u +       m>i. 14.	
12 3 4 5 G
Dunění	Pískání	Šepot	Pištění	Hluky tvorené	Hlasy zvířat a lidí
Hřmění	Syčení	Mručení	Skučení	nárazy na kov,	
Výbuchy	Frkání	Mumlání	Šustění	drevo, kámen,	Křiky
Rachot		Pracovní ruch	Bzučení	kameninu,	Výkřiky
Šplouchání		Bublání	Praskot	atd.	Steny
Hukot			Hluky tvorené trením		Vytí Smích Sípáni Vzlykání
Klíčové teze:
- futurističtí hudebníci musí stále rozšiřovat a obohacovat pole zvuku.
- futurističtí hudebníci musí nahradit omezenou témbrovou rozdílnost nástrojů dnešního orchestru neomezenou rozmanitostí zabarvení hluků tvořených přístroji, které se k tomu hodí.
- rozličnost hluků je neomezená, nová hudba nespočívá v napodobování existujících zvuků, ale ve vytváření nových zvuků kombinacemi stávajících
- hudebník musí hledat v hlucích způsob, jak zvýšit a obnovit vlastní citlivost, zvyšování vnímavosti sluchu vůči novým zvukovým podnětům
- výzva mladým hudebníkům s nadáním a odvahou, aby pozorně naslouchali všem hlukům, aby si mohli uvědomit rozmanité rytmy, z nichž se skládají, jejich hlavní tón i je-jich tóny vedlejší.
- konstrukce nástrojů vyhovujících novým požadavkům
Motory a stroje našich průmyslových měst mohou být tak jednou rozumně naladěny, aby z každé továrny učinily opojný orchestr hluků.
Risveglio di una cittä (1914)
- v letech 1913-1921 byly tyto nástroje veřejně předváděny na koncertech v Modeně, Miláně, Janově a v Londýně.
-1914 v Miláně v Teatro dal Verme - 19 nových nástrojů: koncert měl 4 části:
1. Procitnutí města ™ -» * « m.   ^        . t russo!d
2. Setkání automobilů a letadel
3. Jídlo na hotelové terase
4. Šarvátka v oáze
Nástroje: Ululatori (houkačky), Rombatori (hučáky), Crepitatori (šustiče), Stropicciatori (šoupače), Scoppiatori (praskače), Ronzatori (bzučáky), Gorgogliatori (bublače/vrniče), Sibilatori (Hvízdače)
L. Russolo mezi dvěma Rumorarmonii, asi 1928