MED09 – Úvod do teorie literatury Okruhy a pojmy Definice literatury: pragmatická, deskriptivní, normativní. Charakteristické znaky literatury podle normativní definice: fikcionalita, dodržování estetických formálních principů, literární svoboda, polysémie Mimésis a poiésis Triviální a umělecká literatura Literární kánon Literární text jako komunikační akt Dělení literární vědy – více možných pohledů: - práce s textem (hermeneutika, interpretace), literární historie, ediční filologie, (literární kritika) - literární kritika, literární historie, literární teorie - metodologie, teorie literatury, literární historie, poetika, literární kritika Žánrová klasifikace literatury: literární druhy, žánry, subžánry, žánrové oblasti (literární subsystémy); genologie Dichotomické a trichotomické dělení literárních druhů, „triády“: klasická (epika, lyrika, drama), moderní (próza, poezie, drama) Žánrový kód Vývojové změny literárních žánrů v rámci druhu: divergentní a konvergentní tendence Žánry a hybridizace Styl, jeho definice Funkční styly (hovorový, publicistický, odborný, umělecký) Styl nadindividuální, individuální, textový Styl podle autorského postoje, podle vztahu slov k předmětu a vzájemných vztahů mezi slovy, styl nízký a vysoký Antické dělení stylů: gravis, mediocris, humilis Drama a jeho základní žánry Dramatické jednoty (děje, místa, času) Klasická kompozice dramatu (expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa) Próza, její dělení a základní žánry umělecké prózy (v moderních literaturách) Počátky prózy v antice – žánrová specifika (odborná, funkčně praktická) Základní složky významové výstavby literárního (především prozaického) díla: téma a motiv, postava, děj, prostředí (chronotop), vypravěč Kompoziční, realistická a estetická práce s motivy Kompozice, tektonika textu Fabule a syžet, žánry syžetové a nesyžetové Postavy: Přímá a nepřímá charakteristika postav Přímá, nevlastní přímá, polopřímá, nepřímá, smíšená řeč Vnitřní monolog Idealizace a typizace postav Děj a motivace: fantastická (poetická), realistická, oslabená Děj jednoduchý a děj složitý, digrese Čas vypravěče a čas fabulární Vypravěč a vypravěčská perspektiva, naratologie, diégéze Homodiegetický, heterodiegetický, autodiegetický vypravěč Extradiegetická a intradiegetická rovina Autorský, personální, přímý vypravěč, „oko kamery“ Zjevný a skrytý, vševědoucí, spolehlivý a nespolehlivý vypravěč Pásmo postav a pásmo vypravěče Poezie Významotvornost verše Teorie verše, prozódie, rytmus, metrický impuls Základní prozodické systémy: verš tónický, sylabický, sylabotónický, časoměrný, volný verš Základní stopy: jamb, trochej, daktyl, spondej, anapest, tribrach, dibrach (pyrichij), amfibrach Stopy vzestupné a sestupné Těžká (teze) a lehká (arze) doba Cézura a diereze Katalektické a akatalektické zakončení Logaedická řada Některé typy veršů (daktylský hexametr, elegické distichon, jambický trimetr, alexandrín, blankvers, politický verš) Rým, asonance, konsonance Rým gramatický a kmenový, koncový a vnitřní Rým sdružený, střídavý, obkročný, tirádový Stylistické ozdoby – figury a tropy (ornatus facilis, ornatus difficilis) Figury - vzniklé hromaděním: rým, aliterace, paronomázie a figura etymologica, polyptoton, epizeuxis, anafora, epifora, epanastrofa, paralelismus a antiteze, chiasmus, pleonasmus, tautologie, amplifikace (gradace) – klimax a antiklimax - syntaktické: enallagé, hyperbaton, asyndeton, polysyndeton, parenteze, hendiadys, zeugma, elipsa Tropy Metafora: personifikace, synestézie Metonymie: synekdocha, hyperbola, litotes, eufemismus, perifráze, ironie Symbol a alegorie Epiteton versus kvalifikující přívlastek, epiteton constans, epiteton ornans, oxymóron Některé literárněteoretické školy a jejich zásady pozitivismus, ruský formalismus, strukturalismus, marxistická literární teorie, new criticism, fenomenologická literární teorie, psychoanalytická literární teorie a archetypální kritika, poststrukturalismus a dekonstrukce, feministická literární teorie