Latina pro němčináře – hodina IX. Gerundium Gerundium je podstatné jméno slovesné. Jako jméno doplňuje deklinaci infinitivu o tzv. nepřímé pády. Infinitiv, jak jsme poznali, může stát v nominativu (jako podmět) nebo v bezpředložkovém akuzativu (jako předmět). Ostatní pády, včetně předložkového akuzativu, vyjadřuje gerundium. Jako sloveso může být gerundium, stejně jako infinitiv, určeno, doplněno a rozvito jiným větným členem. Nerozlišuje však časy a má pouze aktivní tvary a platnost. Tvoří se od prézentního kmene sloves aktivních i deponentních, jak přechodných, tak i nepřechodných, přidáním přípony -ndum, u sloves třetí a čtvrté konjugace -endum, a to v genitivu, dativu, předložkovém akuzativu a ablativu. Rodem je tedy neutrum, podobně jako infinitiv: 1. konjugace 2. konjugace 3. konjugace 4. konjugace gerundivum: laudand-us dēlend-us petend-us audiend-us gerundium: gen. laudand-ī dēlend- ī petend- ī audiend- ī dat. laudand-ō dēlend- ō petend- ō audiend- ō acc. (ad) (ad) laudand-um (ad) dēlend-um (ad) petend-um (ad) audiend-um abl. laudand- ō dēlend- ō petend- ō audiend- ō Do češtiny překládáme gerundium buď infinitivem nebo podstatným jménem slovesným. Např.: Epaminondas erat studiosus audiendi. (Nep.) Epaminondas byl dychtivý (= dychtil) naslouchat. Homo natus est ad intellegendum et agendum. (Cic.) Člověk byl (je) zrozen k chápání a k činům (= ke konání). Nebo: Člověk byl zrozen, aby chápal a konal. Plorando fessus sum. (Cic.) Jsem vysílen pláčem. (Jsem vysílen, protože jsem plakal.) Příklady: ad parandum spes relinquendi causa defendendi cupidus currendi ad pugnandum modus vivendi docendo discimus „ars loquendi“ non amittitur gratia navigandi celeriter currendo illuc perveniet ridendo dicere verum fama crescit eundo gutta cavat lapidem non vi, sed saepe cadendo Doplňte vhodné tvary gerundia a přeložte: necessitas (parere) legibus ad bene (vivere) (deliberare) discitur sapientia ius (possidere) cupiditas beate (vivere) ad celeriter (legere)