2. Personalistické teorie Osobnost žáka Svoboda jedince Cit, srdce (Rousseau) 2. Personalistické teorie Vvvoi: Nové škol v A) zakladatelé Cecil Reddie, Hermann Lietz, Alexandr Sutherland Neill, Dora Russellová, Ovide Decroly Ulehla, Mužík, Bartoň, Eduard Štorch, František Bakule Nové školy Cecil Reddie (1889): škola v Abbotsholm J. H. Bedleys (1893): škola Badales Herman Lietz (1897): Německo Nové školy Ovide Decroly (1907): zakladatel reformní linie ve Francii a Belgii Alexandr S. Neill (1921): Summerhill Neill: Summerhill radikální škola antiautoritativní výchova odmítání jakékoliv náboženské indoktrinace Neill: Summerhill nepovinná výuka absence disciplinárního opatření princip samosprávy cílem výchovy je štěstí jedince web video protesty 2. Personalistické teorie JiTST WM B) psychologové reakce na psychoanalýzu, behaviorismus interakční pojetí 2. Personalistické teorie JiTST WM C) skupinová dynamika Kurt Lewin (1890-1947) interakční pojetí aktivní stanovení cíle vedení a řízení skupiny Lewin: Demokratický a Autoritativní vedoucí o< Q) t» c (ft Q), < 0 3 O ■c Q) O 3 Q) O D Autokrat D Demokrat Přítomen Nepřítomen Nedirektivní přístup na dítě (klienta, osobu) orientovaný přístup Carl R. Rogers i Terapeut je porodní bábou, ne vědcem i Učitel je facilitator i Cílem je samostatný jedinec schopen navázat mezilidské vztahy Nedirektivní přístup Učitel podle Rogerse Je tvůrcem počátečního klimatu Pomáhá žákům uskutečnit jejich touhy Vytváří podporující prostředí pro žáky Nic nevnucuje, nic nevyžaduje Organizuje zkušenostní učení Nedirektivní přístup Kritika ■ Příliš pedocentrické i Příliš individualistický přístup Thomasův teorém (symbolický interakcionismus) „To, co je definováno nebo vnímáno lidmi jako reálné, je ve svých důsledcích reálné" Neohumanistický přístup Alfred Adler (1870-1937) Jedinec má tvůrčí sílu Dvě základní pohnutky Pocit sounáležitosti Vůle k moci Neohumanistický přístup v tra« !M Rudolf Dreikurs (1897-1972) Nesprávné chování lze rozdělit na i upoutávání pozornosti i boj o moc i snaha o pomstu ■ stavění vlastní neschopnosti na odiv Podle Bertranda Akademické Kognitivně psychologické Personalistické Sociální Sociokognitivní Spiritualistické Technologické 3. Kognitivně psychologické teorie / Konstruktivistické Zástupci Jean Piaget Lev Vygotskij Ernst von Glasersfeld Jerome Bruner Howard Gardner Gaston Bachelard Jean Piaget (1896-1980) Biolog, psycholog Otázky Jak se poznání vyvíjí? Jak se učí dítě? Organismus usiluje o rovnovážný vztah Jean Piaget Rovnováhy je dosaženo skrze Asimilaci Akomodaci Příklad: nestálost objektů Konstrukce poznání Jean Piaget: Vývoj kognitivních ooeraci Přibližný věk Stadium Charakteristika 0-2 Senzomotorické Dítě si rozvíjí koncept stálosti objektů a schopnost učit se z mentální reprezentací. Dítě je tedy zprvu egoistické a konkrétní. Objekt nezmizí, když se na něho přestanou dívat (9 měsíců). 2-7 Predoperační Myšlení dětí je egocentrické, postrádají pojetí konverzace. Centrace. 7-11 Konkrétní operace Získávají pojetí konverzace, nemají schopnost abstraktního myšlení, nedokáží testovat hypotézy. Zachování množství. Začátek kolem 11, 12 Formální operace Dítě začíná mít schopnost abstraktního myšlení. Ale k tomu, aby ji získalo, potřebovalo konkrétní zkušenosti. zdroj: Piaget & Inhelder (1968). Jean Piaget: Vývoj kognitivních ooeraci Jean Piaget: Vývoj kognitivních ooeraci Jean Piaget: Vývoj kognitivních ooeraci Přibližný věk Stadium Charakteristika 0-2 Senzomotorické Dítě si rozvíjí koncept stálosti objektů a schopnost učit se z mentální reprezentací. Dítě je tedy zprvu egoistické a konkrétní. Objekt nezmizí, když se na něho přestanou dívat (9 měsíců). 2-7 Predoperační Myšlení dětí je egocentrické, postrádají pojetí konverzace. Centrace. 7-11 Konkrétní operace Získávají pojetí konverzace, nemají schopnost abstraktního myšlení, nedokáží testovat hypotézy. Zachování množství. Začátek kolem 11, 12 Formální operace Dítě začíná mít schopnost abstraktního myšlení. Ale k tomu, aby ji získalo, potřebovalo konkrétní zkušenosti. zdroj: Piaget & Inhelder (1968). Kohlberg: Stádia morálního vývoje Věk Stupeň Podstupně 0-9 Prekonvenční Jedinec se egocentricky zaměřuje na svoje potřeby 1) vyhnutí se trestu 2) získání odměny 9-20 Konvenční Jedinec se vztahuje k obecně sdíleným konvencím 3) ohled vůči očekávání druhých 4) povinnost a vina 20+ Postkonvenční Založeno na autonomii jedince, na logice rovnosti 5) ohled na práva 6) univerzální etický princip 1749 Jean Piaget Prekoncept Překonávání prekonceptů Příklad: Hodina matematiky Jean Piaget Jak muže existovat porozumění ve společnosti? Společné poznání Transmisivní x Konstruktivistické poznání Jean Piaget Egocentrická řeč dítěte ■ Kritika od Vygotskeho Kritika Piageta izolované učení Ernst von Glasersfeld Radikální konstruktivismus Neexistuje objektivita Neexistuje pravda či nepravda Pouze Použitelnost Vytváření symbolů [ Druzí 1 v y í Já J Symbol 1 Médium \ J Jerome Bruner Existují tři soustavy mentálních reprezentací, které využíváme při konstrukci a transformaci poznání Akční Ikonickou Symbolickou Učební osnovy Typy učebních osnov Lineárni (ročníky) Cyklické Spirálové Bruner: „Začínáme s hypotézou, kterou můžeme efektivně učit v nějaké intelektuální formě jakékoliv dítě na jakékoliv úrovni rozvoje." Znaky konstruktivistické JÍT 1UA} Murphyová(1997) 1. Učivo je předkládáno z různých hledisek, učitel využívá různých metod pro prezentaci učiva. 2. Cíle a plány pochází přímo od žáků nebojsou stanoveny ve spolupráci s učitelem. 3. Učitel je v roli mentora, průvodce, facilitátora a tútora, tedy toho, kdo vyučuje, pomáhá překonat obtíže, Dřipravuje, naznačuje, poskytuje fakta. Učitel uplatňuje :akový styl řízení, který je protipólem přikazování a kontroly. 4. Žáci aktivně sledují a řídí vlastní kognitivní činnost - vědí co umí, jak se to učí a proč. 5. Učení je orientované na žáka, který je ve výuce hlavním činitelem. Znaky konstruktivistické výuky 6. Učební situace, techniky, obsah, a úkoly reprezentují přirozenou komplexnost reality světa - autentické činnosti odrážejí skutečné životní situace. 7. Zdůrazňuje se konstrukce znalostí a ne reprodukce. 8. Individuální poznání žáka se proměňuje díky vyjednávání, spolupráci a sociální zkušenosti -díky kooperativnímu učení. 9. Žákovy předchozí znalosti, domněnky, názory a stanoviska jsou zahrnuty do (re)konstrukčního procesu. Znaky konstruktivistické výuky 10. Klade se důraz na řešení problému jako na didaktickou metodu, při které se zapojuje myšlení vyššího řádu a dochází k hlubokému porozumění. 11. Chyba je respektována, zprostředkuje příležitost pro vhled do žákových předchozích znalostí - s chybou se pracuje. 12. Zkoumání je využíváno jako nejlepší přístup k povzbuzení studentů k nezávislému získávání znalostí a dosahování cílů. 13. Žáci mají příležitost k „učňovskému učení" (jednota praktických úkolů a rozvoje schopností a znalostí za pomoci učitele). Znaky konstruktivistické výuky 14. Jednota znalostí je reflektována v zaměření na vztahy mezi známými pojmy a na mezipředmětové vztahy v souvislosti s novým učivem. 15. Učitel upřednostňuje kooperativní učení, aby žáci měli možnost vnímat alternativní názory - úkoly musí být takové, aby umožňovaly kooperativní činnosti. 16. Žákům je poskytována pomoc při překonávání limitů svých schopností - podpůrná rozvíjející výuka. 17. Hodnocení je komplexní, předmětem je široké spektrum žákovských produktů. 18. Primární data zprostředkovávají odkaz na reálný svět a jeho souvislost s učivem. Konstruktivistické učení Vlastní konstrukce významu žákem, nikoliv učitelem Učení je řízeno učícím se a je aktivní Učící se kontinuálně pozměňuje a přeměňuje svoje poznatky Co jedinec ví, není pasivně přejato, ale aktivně získáno Učení je založené na objevování a experimentování Učitel je průvodce, spolupracovník a podpora Učení znamená vytváření si vztahů mezi informacemi Vyučování obsahuje komplexní problémy, spíše než problémy s jasnými a správnými řešeními Studenti by se měli podílet na vypracování kritérií hodnocení své práce Zájem studentů a jejich úsilí je mnohem důležitější, než obsah učebnice Konstruktivistické učení (2) Někdy je lepší nechat rozhodnout studenty, než učitele, co bude třída dělat Vytváření vlastního porozumění je více ulezitejsi, nez vlastnictví faktu Experimentování a objevování nahrazuje paměťové učení Vyučování používá přístupy s otevřeným koncem Kladen důraz na vnitřní, osobní motivaci jedince Konstruktivistické učení (3) Dělej Aplikuj Přezkoumej Nauč se Kritika konstruktivismu kritika vývojové a stupňovité lidské inteligence tvrzení, že učení je aktivní, není tak radikální, jak by se mohlo zdát, protože jakékoliv učení je aktivní kritika Glasersfeldova skepticismu: některé formy poznatků jsou opravdu jen dočasné a omezené, ale to ještě neznamená, že nejsou zjišťovány objektivními metodami