Prezentace výsledků statistické analýzy o struktura výzkumné zprávy o prezentace výsledků jednotlivých statistických procedur Struktura výzkumné zprávy o název o abstrakt o úvod o metoda o výsledky o diskuse o závěr o seznam literatury o přílohy Název o měl by maximálně vystihovat obsah minimálním počtem slov o častá forma: obecnější první část názvu a za dvojtečkou upřesnění n Rodičovské chování v pohledu dospívajících a sebepercepce v dospělosti: prospektivní studie n Index životní spokojenosti LISIA: Test nástroje na datech českých seniorek Abstrakt o shrnutí obsahu článku o měl by obsahovat vymezení problému, metodu, shrnutí výsledků a závěry z nich plynoucí Úvod o měl by sdělovat, jaký problém je v článku řešen, na jakou otázku odpovídá a proč je důležité znát odpověď o dva různé postupy n nejprve vymezit výzkumný problém a pak shrnout, co je o něm dosud známo n opačný – přehled toho, jak se vyvíjela teorie a na konci úvodu vyvodit problém Úvod o u diplomové práce je vhodné probrat podrobněji základní koncepty tématu o u časopiseckého článku obvykle postačí zmínit hlavní odkazy, úvod bývá obvykle stručný o úvod by měl (obvykle na závěr) vysvětlit, v čem je náš přístup nový, co náš výzkum má přinést Metoda o informace o tom, jak byl výzkum proveden o obvykle dále děleno na n Zkoumané osoby n Nástroje n Procedura (postup) Metoda o mělo by být zřejmé, o jaký typ výzkumu šlo – experiment, kvaziexperiment, korelační studie, případová studie, metaanalýza atd. o a o jaký přístup – explorační vs. konfirmatorní Metoda o důležité je vymezit populaci, kterou zkoumáme – ovlivňuje to všechny závěry a interpretaci výsledků o pokud je použita kontrolní nebo srovnávací skupina – vysvětlit, jak je vymezena Metoda o vzorek – popsat postup výběru osob (zda šlo např. o prostý náhodný výběr, stratifikovaný náhodný výběr, kvótní výběr atd.) a počet osob ve vzorku o zvláště je nutné upozornit na nenáhodný (příležitostný) výběr o uvést všechna kritéria pro výběr (včetně vylučovacích) Metoda o uvádějí se charakteristiky vzorku – obvykle demografické a další, relevantní tématu studie o srovnání těchto charakteristik vzorku a populace může zvláště u nenáhodného výběru podpořit tvrzení o reprezentativnosti vzorku Metoda o nástroje – jak měříme zvolené proměnné o důležitý je i název proměnné – co nejpřesnější o pro použité nástroje uvést psychometrické charakteristiky pro zkoumanou populaci Metoda o procedura/postup – popis, jak probíhalo měření (čas a místo sběru dat, kdo data sbíral, jaké instrukce zkoumané osoby dostaly atd.) o příp. zde bývá uveden postup analýzy dat (častěji přímo v části Výsledky) Výsledky o shrnutí toho, co jsme zjistili o obvykle obsahuje popisné statistiky a výsledky statistických testů o měli bychom uvést výsledky pouze těch testů, které mají vztah k výzkumné otázce o pokud máme důvod uvádět zdrojová data, pak je dáme do přílohy Výsledky o před prezentací vlastních výsledků je třeba uvést všechny problémy, které v průběhu sběru nastaly (někdy uváděno v části metoda) Výsledky o hojně jsou zde užívány tabulky a grafy o měly by být jednotně značeny a číslovány (Tabulka 1, Tabulka 2 atd.; Graf 1, Graf 2…) a okomentovány výstižným popiskem Výsledky o v textu, kde na tabulky a grafy odkazujeme, bychom měli čtenáře upozornit, čeho si v nich má všímat, co je v nich důležité (nikoli pouze opsat jejich obsah) o je možno uvést pro jedno zjištění jak tabulku, tak graf Výsledky o grafy co nejjednodušší a zároveň informačně bohaté o pozor na zkreslení (hodnoty na osách) o tabulky přehledně – jinak graficky vyznačit součty, stat. významné výsledky atd., zaokrouhlování na několik málo desetinných míst atd. Výsledky o výstupy a tabulky ze statistického programu je většinou nutné upravit Výsledky o u statistických testů je kromě hladiny významnosti (p) doporučováno uvádět rovněž tzv. effect size (velikost účinku) o místo bodových odhadů jsou vhodnější intervaly spolehlivosti (uvádět je i v grafech) Diskuse o začíná často shrnutím výsledků o vracíme se zde k výzkumné otázce a interpretujeme, co nám o ní řekly naše výsledky (a co neřekly) – a proč o diskutují se zde omezení naší studie Diskuse o dále jsou zde uvedeny implikace našeho výzkumu o naše výsledky srovnáváme s výsledky předchozích studií a tak podporujeme jejich věrohodnost a zobecnitelnost Diskuse o někdy bývá diskuse spojena s výsledky n výhoda: výsledky jsou probírány přímo v příslušném kontextu a je jim tak možno lépe porozumět n nevýhoda: diskuse není plynulá, přerušována statistikou, tabulkami atd. Závěr o někdy chybí, nahrazuje ho poslední odstavec diskuse o krátké shrnutí hlavních závěrů studie Literatura o seznam literatury, obvykle abecedně řazený (v rámci jednoho autora pak podle data publikace) o podle citačního manuálu (různé časopisy a instituce mají obvykle svoje vlastní) o cílem je umožnit čtenáři najít zdrojový text Přílohy o dokumentace nástrojů (zvlášť pokud nejsou běžně dostupné, byly sestaveny pouze pro účel studie, jsou nové atd.) o zdrojová data (např. přepisy rozhovorů) Prezentace výsledků statistických procedur o deskriptivní statistiky – pro parametry populace jsou jako zkratky užívána řecká písmena, pro statistiky vzorku latinka o pokud je údajů (např. průměrů a směrodatných odchylek, výsledků statistických testů) více, je vhodné uvést je do tabulky Deskriptivní statistiky o příklady tabulek deskriptivních statistik Deskriptivní statistiky o příklady tabulek deskriptivních statistik Kontingenční tabulky o uvedeme tabulku s rozumně zvolenými procenty (tzn. ne současně řádková, sloupcová a z celého souboru) o výsledky testu Chí-kvadrát (hodnota Chí-kvadrátu, počet stupňů volnosti a hladina významnosti) a/nebo koeficienty asociace můžeme uvést buď v textu nebo např. v zápatí tabulky Kontingenční tabulky o příklad prezentace výsledků testu Chí-kvadrát v tabulce Kontingenční tabulky o příklad prezentace výsledků testu Chí-kvadrát v textu Kontingenční tabulky o příklad prezentace výsledků testu Chí-kvadrát v textu Kontingenční tabulky o výsledek testu i obsah tabulek (např. směr rozdílů) bychom měli vždy v textu komentovat Korelace o uvádíme hodnotu korelačního koeficientu, hladinu významnosti a velikost souboru o pokud je větší množství koeficientů uvedeno v tabulce, označuje se někdy hladina významnosti hvězdičkami (legenda v zápatí tabulky) o scatter se obvykle do textu článku nevkládá, v DP je to obvyklejší Korelace o příklad prezentace výsledků korelace v tabulce Příklad studie využívající test Chí-kvadrát a korelace o Jošt, J. (2007). Budeme moci predikovat čtení a jeho poruchy (dyslexii) pomocí očních pohybů? Československá psychologie, 51, 3, 253-268. Korelace o studie testuje Pavlidisovu hypotézu – oční pohyby jsou prediktorem čtení a jeho poruchy (dyslexie) o výzkumný vzorek – 85 dětí (47 dívek) o oční pohyby byly hodnoceny relativně složitým způsobem (podle 62 vzorců) v předškolním věku dětí o výsledná proměnná odráží tzv. okulomotorický výkon – vysoké skóre značí obecně „dobré“ oční pohyby Korelace o autor použil Pearsonův korelační koeficient ke zjištění vztahu mezi okulomotorickým výkonem a výsledkem z testu čtení v 1.,2.,3. a 5. ročníku Korelace o čím lepší okulomotorický výkon, tím lepší výkon čtenářský o závěr týkající se testované hypotézy: signifikantní korelace předškolních očních pohybů s pozdějším vývojem čtení mluví ve prospěch testované hypotézy o autor zohledňuje i nepříliš vysokou úroveň korelací: oční pohyby odrážejí u předškolního dítěte alespoň zčásti informace o tom, jak bude dítě v příštích pěti letech školní docházky číst... Pearsonův chí-kvadrát o ve studii byl sledován také vztah mezi čtenářským vývojem dětí a vzděláním matky o čtenářský vývoj dětí v prvních 5 letech školní docházky klasifikován pomocí diskriminační analýzy do tří skupin – nadprůměrný, průměrný, podprůměrný Pearsonův chí-kvadrát o vzdělání matky – vysoké, střední, základní o vztah proměnných sledován pomocí kontingenčních tabulek a chí-kvadrátu Pearsonův chí-kvadrát o Závislost mezi proměnnými je významná. Děti, jejichž matky mají středoškolské či vyšší vzdělání, jsou významně častěji nadprůměrnými čtenáři a naopak, u dětí, jejichž matky mají základní vzdělání, je pozorován významně častěji podprůměrný čtenářský výkon o socio-kulturní klima ovlivňuje čtenářský vývoj dětí o autor vlivem socio-kulturního klimatu na čtenářský výkon vysvětluje také s věkem se snižující korelace mezi okulomotorickým výkonem a výsledky z testů čtení v 1. až 5. ročníku (viz příklad korelace) T-testy o uvádějí se obvykle průměry, směrodatné odchylky a počty osob, příp. rozdíly mezi průměry (příp. intervaly spolehlivosti), u párových t-testů korelace o hodnota t, počet stupňů volnosti a hladina významnosti n Rozdíl mezi průměrným reakčním časem u sprinterů a vytrvalců byl statisticky významný (t=5.89; sv=60, p<0.05). T-testy o příklad výsledků t-testu v tabulce T-testy o příklad prezentace výsledků t-testu v textu Analýza rozptylu o podobně jako u t-testů popisné statistiky o často jen hodnota F, v závorce za ním stupně volnosti a hladina významnosti, někdy i SS nebo MS; o u vícenásobných porovnání či pro post-hoc testy nutno uvést, o jaký test šlo (např. Wilksova lambda, Tukeyho test atd.) Analýza rozptylu o uvádět vždy směr efektu n např. Nízké dávky léku způsobily, že malé krysy usnuly ihned, zatímco velké krysy i s velkými dávkami léku zůstávaly vzhůru (F váha*dávka (2,31)=14.56, p<0.001) Analýza rozptylu o příklad výsledků analýzy rozptylu v textu článku: Příklad studie využívající t-test a analýzu rozptylu o Hnilica, K. (2002). Kvalita života onkologických pacientů. Československá psychologie, 46, 1, 22-34. Párový t-test o vzorek – 384 onkologických pacientů od 24 do 89 let o posuzovali problémy, se kterými se potýkají, na škále 1-4 (1= vůbec ne, 4 = velmi) o 5 oblastí problémů: n únava n bolest n psychická tenze n nevolnost n zácpa/průjem Párový t-test o autora zajímalo, zda jsou problémy v těchto oblastech stejně časté nebo zda se jejich (subjektivní) výskyt navzájem liší o porovnal všechny dvojice oblastí problémů párovým t-testem Párový t-test Párový t-test o všechny rozdíly byly statisticky významné o pacienti si např. častěji stěžovali na únavu než na bolesti, častěji na bolesti než na psychickou tenzi atd. Analýza rozptylu o v téže studii, jen na odlišném vzorku 448 žen s karcinomem prsu (ve věku 32-83 let) autor zkoumal, jak forma léčby ovlivňuje prožívání problémů a kvalitu života Analýza rozptylu o 5 skupin žen podle aktuální hlavní formy terapie: hormonální léčba, rehabilitace, ozařování, chemoterapie, operace (počty pacientek nejsou v článku uvedeny) o těchto 5 skupin bylo porovnáno v průměrných skórech prožívání problémů (bolesti, tenze, … nevolnosti) Analýza rozptylu Analýza rozptylu o nejvíce si na bolest stěžovaly pacientky po ozařování nebo operaci, nejméně pacientky s hormonální léčbou Další procedury o bude později probráno na přednáškách Literatura o Hendl: kapitola 15 + Příloha A o Urbánek, T. (2007). K prezentaci výsledků statistických analýz – 1. část. Československá psychologie, 51, 6, 601-609. Literatura o Wilkinson, L., & Task Force on Statistical Inference (1999). Statistical methods in psychology journals: Guidelines and explanations. American Psychologist, 54, 594-604. Literatura o ukázky výsledků procedur (v IS): n Parker, J. D. A., Austin, E. J., Hogan, M. J., Wood, L. M., & Bond, B. J. (2005). Alexithymia and academic success: Examining the transition from high school to university. Personality and Individual Differences, 38, 1257-1267. n Samuels J., Bienvenu O.J., Cullen B., Costa P.T. Jr, Eaton W.W., Nestadt G. (2004). Personality dimensions and criminal arrest. Comprehensive Psychiatry, 45, 275-280. n Miles, D.E., Johnson, G. (2003). Aggressive Driving Behaviors: are there psychological and attitudinal predictors? Transportation Research Part F: Traffic Psychology and Behaviour, 6(2), 147-161. Literatura o Jošt, J. (2007). Budeme moci predikovat čtení a jeho poruchy (dyslexii) pomocí očních pohybů? Československá psychologie, 51, 3, 253-268. o Hnilica, K. (2002). Kvalita života onkologických pacientů. Československá psychologie, 46, 1, 22-34.