HUDBA PIARISTICKÝCH SKLADATELŮ NA MORAVĚ A VE SLEZSKU V 17. A 18. STOLETÍ

                                           Tomáš Hanzlík


Práce muzikologa Tomáše Hanzlíka nás seznamuje s řeholním piaristickým řádem, průběhem denního
režimu hudebních seminářů a piaristickými hudebními skladateli.


Piaristé měli veliký vliv na skutečnost, že byly české země v období baroka a klasicismu věhlasné
svojí hudební vyspělostí. Existují doklady o tom, že svěřenci piaristických učitelů mohli často
v dětském věku stát vedle profesionálních italských hudebníků, nebo jim dokonce konkurovat. Hudební
semináře (Mikulov, Kroměříž, Bílá Voda) měly vzor v italských hudebních školách - přijímáni chudí
chlapci s hudebním nadáním. Za zmínku stojí, že i kantoři a hudebníci ve šlechtických službách
dosáhli svého konečného hudebního vzdělání v drtivé většině u piaristů.


Hudební tvorba všech příslušníků piaristického řádu se vyznačuje naprosto profesionálním zvládnutím
skladatelské techniky, bez sebemenších problémů v harmonii, kontrapunktu, instrumentaci či
zpracování liturgických textů. Samostatná kompoziční činnost je doložena u téměř čtyřiceti
piaristických kněží. Do dnešních dnů se zachovaly kompozice pouze u deseti z nich. Mezi ně patří:


Vojtěch Pelikán (řádovým jménem Adalbertus a s. Michaele Archangelo) – proslul i mimo řád,
v inventářích doloženo více než 100 skladeb, zachoval se pouze opis De Nativitate Missa s.
Adalberti (1672) a arie De Venerabilo.

Antonín Mašát (Remigius a s. Erasmo) – do dnešních dnů se zachovala mše, requiem, tři ofertoria,
Rorate VII, Vespertini III a Libera mea.

Jana Kopecký (David a s. Joanne Baptista) – považován za nejvýznamnějšího regenta zpěváckého
semináře v Kroměříži (byl jím 26 let). Jediné zachované dílo jsou nešpory Matre Dolorosa breves
alla Capella. Podle dobových svědectví byl úspěšným operním a oratorním skladatelem (existují
doklady o provádění jeho latinských oper Endymio a Yta innocens.

Kristián Schubert (Zacharias a s. Elisabeth) – jediná zachovaná skladba Duo Rorate

Václav Kalous (Simon a s. Bartholomaeo) – zachovalo se 100 skladeb, učitel Brixiho a Antonína
Brosmanna. Jeho životu a dílu věnoval svou disertaci Vincenc Straka (1946). Mezi díla patří m. j.
Offertorium Quadragesimale a Missa ex F.

Jan Offner (Wolfgangus ab Omnibus sanctis) – zachovány tři Ave Regina a tři Alma Redemptoris.

Jan Hausner (Sebaldus a s. Joanne Baptista) – varhaník, zpěvák, houslista, dochovány opisy čtyř
Salve regina.

Jan Kolenc (Silverius Victor a s. Zacharia) – zachovány sborové skladby Motteto pro Festo SS.
Corporis Christi a Ecce panis angelorum.

Antonín Jan Nepomuk Brosmann (Damasus  s. Hieronymo) – nejvýznamnější skladatelská osobnost řádu,
dochovalo se 1OO skladeb, m. j. pět Ave Regina a Missa a moll.

Jan František Floder (Carolus a s. Romano) – jediný reprezentant instruentální hudby, zachovala se
Symphonie ex D, dále litanie, offertoria, torzo pastorální opery a tři árie Ave maris stella.


                Hudební torbě příslušníků piaristického řádu byla v minulosti věnována minimální
pozornost. První kritická edice hudebních památek vznikla na katedře HV PdF UPO. Spartací skladeb
bylo využito na festivalu Baroko 2000 a 2001 ke koncertní realizaci. Přestože se jedná o první
letmou sondu do nepatrného fragmentu z původní rozsáhlé produkce, je zřejmé, že dochované skladby
členů piaristického řádu představují velkou kulturní hodnotu.





vypracovala J. Bastlová (145026)