Stará libreta a míčovská otázka Autor článku Vladimír Telec zde pojednává o nálezu starých tištěných libret z 18. století. Jeho pozornost je zaměřena na hudebního skladatele Františka Václava Míču a jeho možné autorství zmíněných libret. Z prvně uvedeného titulního listu libreta, které pochází z brněnské tiskařské provenience, uloženého v knihovně benediktinského kláštera v Rajhradě u Brna můžeme vyčíst, že se jedná o oratorní skladbu s názvem Svatá Helena na Kalvárii, jenž byla hudebně provedena v královském městě Brně, u Svatého Hrobu, u vysoce ctěných páterů Kapucínů dne 22. Dubna 1734. Slova jsou přeložena z italštiny do němčiny od pana Andrease Weidnera. Hudba je od pana Františka Antonína Míči, kapelníka hraběte Questenberga. Brno, Jakub Maxmilian Swoboda.[1] I když je na materiálu napsán jako hudební skladatel Franz Antonio Mitscha, (za jeho života běžná zvyklost) vyslovuje tu Telec pochybnost o jeho autorství a dodává, že se mohlo jednat o vydavatelskou či tiskařskou chybu a pro spolehlivé potvrzení Míčova autorství je nutné další bádání. Cituje zde Vladimíra Helferta[2], který se zmiňuje o velkém oratoriu provedeném v Jaroměřicích roku 1933 a ztotožňuje ho s oratoriem Caldarovým (Svatá Helena na Kalvárii), které bylo provedeno roku 1931. Jen neurčitě se Helfert zmiňuje o provedení stejnojmenného oratoria v roce 1734 v Jaroměřicích. Z výše uvedeného vyplývá, že jedno a to samé oratorium mohlo zaznít ve stejném roce na více místech. Míčovy skladby se prováděly i mimo Jaroměřice, především v Brně a Olomouci. O čemž svědčí další nalezená libreta Míčových sepolker[3], např. Obviněná nevinnost, jež zaznělo (podle libreta) ve stejný rok v Olomouci, jako jaroměřická premiéra a o rok později i v Brně. Informace z titulní strany libreta Oeffter Anstoss[4] zase poukazují na to, že Míčova oratoria i sepolkra byla dosti často prováděna mimo Jaroměřice nad Rokytnou. Libreto Il Martirio della madra da´ Macabel Morta upozorňuje na questenberskou kapelu a její aktivitu. Dle titulní strany libreta bylo v roce 1736 v Brně provedeno toto oratorium italského skladatele Francesca B. Contiho vlastní jaroměřickou (hraběcí) kapelou, která v čele s F. V. Míčou představila v chrámu sv. Michala toto Contiho oratorium. Dále je z libreta patrné, že hrabě Questenberg měl na provedení osobní účast. Tak se domníval i brněnský historik Christian D´Elvert. Jeho domněnku vyvracel Vladimír Helfert[5]. Podle nálezu dalších libret která pocházejí z brněnské tiskařské dílny je patrné, že veškerá italská oratorní díla, zvláště pak skladby neapolské školy, se odehrávala „z rozkazu“ kardinála ze Schrattenbachu. Ovšem není vyloučeno, že hrabě Questenberg měl vliv na výběr oratorií, neboť repertoár neapolské školy odpovídal jeho osobnímu vkusu. Ale jak se zde Telec zmiňuje, jde o pouhý dohad. Zdroj: „ Telec, Vladimír: Stará libreta a míčovská otázka, in: Opus musicum 8, 1970, str. 239- 241“ ________________________________ [1] Brněnský tiskař [2] Vladimír Helfert: Hudební barok na českých zámcích. Jaroměřice za hraběte Jana Adama z Questenberku, Praha 1916 [3] Sepolkro- jednodílné, krátké oratorium, jehož textovým podkladem jsou některá místa z pašijí, která se rozvádějí v širokých sentencích, takže činí dojem opožděných hlasů středověkých planktů [4] Provedeno roku 1731 v Brně u Kapucínů [5] Helfert, Vladimír: Hudební barok na českých zámcích. Jaroměřice za hraběte Jana Adama z Questenberku, Praha 1916