Architektura knihoven Přehled historického vývoje Stavby knihovních budov Na architekturu knihoven měla vliv: n společenská funkce knihoven – přístupnost a obsahové zaměření fondů n vnější forma uložených informačních pramenů (papyrus – pergamen – papír) n množství informačních pramenů – velikost knihovního fondu n stavební sloh Starověk Knihovna většinou součástí chrámu nebo lázní, či jiné veřejné budovy n Egypt – Horův chrám v Edfu – Ptolemaiovci - 3. – 2. stol. př. Kr. - řecká knihovna Alexandrijská založena asi v r. 290 př. Kr., měla až 600 000 svitků. Zanikla působením Arabů v 7. stol. po Kr. n Asýrie – Assurbanipalova knihovna v Ninive - 7. stol. př. Kr. n Římská říše – asi 28 knihoven doloženo v literatuře. Traianovo forum – 1. stol. po Kr. Efesos (vých. pobřeží Turecka) – 1.-2. stol. po Kr. – základy Celsovy knihovny – rekonstrukce fasády Zachovala se jen soukromá knihovna Římana Cornelia Pisona v Herculaneu (výbuch Vesuvu r. 79) Se zničením Říma r. 410 zmizely i antické knihovny Středověk Edikt milánský – r. 313 – křesťanství uznáno za státní náboženství Evropa – christianizace Kláštery- střediska kultury – klášterní školy, knihovny a scriptoria Rukopisné knihy (kodexy) – uloženy zpočátku jen ve skříni (armarium) nebo v truhle Románské období (8.-13. stol.) – knihy jako součást klášterního pokladu Gotické období (13.-16. stol.) – už studijní účely, Kodexy na šikmých pultech připoutány často řetězy – libri catenati Pultové knihovny – knihy ukládány i pod pulty a stavěny na vodorovnou část pultu. Od 11. stol. zakládány univerzity. Kolejní knihovny - Oxford, Sorbonna – 1321 – Velká knihovna 300 rukopisů upoutaných, Malá knihovna 1000 rukopisů půjčovaných i absenčně Renesance Italské knihovny – antická tradice + humanismus Knihovna rodu Malatestů v Ceseně Mediceo-Laurentiana ve Florencii – Michelangelo Buonarotti – rukopisné knihy Marciana v Benátkách – Jacopo Sansovino, malby Tizian Pultové knihovny Knihtisk – pol. 15. stol. – levnější knihy se odpoutaly od řetězu – Univerzitní knihovna v Leydenu – nástavce na pulty – systém pultové knihovny dožil 16. stol. - anglické kolejní knihovny (Oxford, Cambridge) – pulty spojeny s regály pro několik polic knih Bodleyana (1610-12 Oxford) – knihy už v nástěnných regálech, ale pod nimi pulty s lavicemi Baroko Sálové knihovny Dynamika tvaru, dekorativnost, zaplněnost ploch Španělsko - Escorial (Madrid) – 1584 Vatikánská knihovna – 1587-89 – barokní přestavba Domenica Fontany V těchto barokních sálech knihy v pozadí Francie – klášter Sainte-Genevieve – méně dekorativní České země – knihovna Strahovského kláštera – filozofický sál – alegorická stropní malba –Anton Maulbertsch, architekt Paliardi teologický sál – stavitel Jan Dominik Orsi Ve vrcholných dílech převládá forma nad účelem, např. Dvorní (dnes Národní) knihovna ve Vídni architekta Fischera z Erlachu Na konci 18. stol. krize barokní sálové knihovny Trojčlennost knihovního prostoru Leopold della Santa – Della construzione e del regolamento di una publica universale biblioteca (Florencie 1816) Skladiště – správa knihovny – čítárna Věcné stavění nahrazeno formátovým Konec bezprostředního kontaktu čtenáře s knihou Historizující slohy 19. stol. – vznik velkých národních knihoven Francie – Královská knihovna přejmenována na Národní v době revoluce Anglie – knihovna v budově Britského muzea –Antonio Panizzi USA – Kongresová knihovna zal. 1800 ve Washingtonu, po požáru nová budova – 1897 Anglie a USA – v 19. stol. „free public libraries“ = síť veřejných knihoven Členění prostoru na 3 části postavilo mezi čtenáře a knihu výpůjční protokol, katalogy a bibliograficko informační aparát. Volný výběr V knihovnách se strnulá trojčlennost překonává uplatněním rozsáhlých volných výběrů – návrat k jednotnosti, ke kontaktu čtenáře s knihou Open shelves systems Všeobecná studovna je nahrazována řadou speciálních Při výstavbě nových knihoven se myslí na expanzivnost a flexibilitu R. 1933 – systém modulární knihovny, umožňující flexibilitu - kde se moduly protýkají, stojí sloup Rozpor mezi prostorovými možnostmi knihoven a zvyšujícím se množstvím přírůstků a čtenářů. Řešení ve změně formy informačního pramene – digitalizace, elektronické knihy Příklady moderních velkých knihoven: Národní knihovna v Paříži – Perrault -1995 Britská knihovna v Londýně - Wilson – 1998 Mediatéka v Sendai – Toyo Ito – 2001 Městská knihovna ve Vídni – Mayr – 2002 Alexandrijská knihovna – ateliér Snohetta - 2002 Centrální knihovna v Seattle – Koolhaas - 2004