Li na Mateiciucová Časný neolit na Balkáně a v Z Středomoří Jijn.jnro Dryu Ze 1 Neolit ve Středomoří a na Balkán 5 hlavních fází Neolit řdkeramický neolit - Aceramic Neolithi (7000/6800-6500 BC) ■ Časný neolit - Early Neolithic (6500-5800/5700 BC* Střední neolit - Middle Neolithic (5800/5700-5300 BC) »ottery Neolithic Eneolit (chalkolit) Pozdní neolit - Late Neolithic (5300-4500 BC) w i WH i v m i [ím n i FiTšlIlEEran (4500-3200 BC) Neolit Bulharska a SZ Anatólie s Negotm' Bor □ Vidin Zaje car Caracal Lom Orjahovo Alexandria Turnu Maqurele use Svist o v Mihajlovgrad Kneza q Pleven "-ner Silistra Tutrakan Razgrad Constanta Mangalia Tolbuhin f je 0 Beŕkovica Cerven BrJa9 P i rot q Pavlikeni Lovec Sevlievo Popovo q Novi Pazar vJSiH-^ Targoviste Provadija iia Wrna Bulharsko Karlovo Kazanlak Stanke Dimitrov Sliven Stará Zagora Jambol Burgas Elhovo h Blagoevgrad Velingrad Kocani IÍ&š s □ ' □ Sandanski sdarci 'Strumica Petnc Gevgejija ü rtfV& Wilkis Sidirokastro q I „ Q Drama b Serres Plovdiv CirPan b Asenovgrad Dimrt|pvgrad Haškovo SmóUan ^^ ^^"^ Orestiada □ Didimoticho Kirklareli Luleburgaz ''n ■ > Káva I a Xanthi Komotin \ Soufli Alexandroupolis Kesan 3* Tekirdag Bandirma Canakkale -;í'_ •'o (t, 3 . :. ■*- * \rß, -nťíssA« ■."■." ; V" ■;.!:-, ■'* ■■:'■- :\r%^- ? ■.■■■■:-%: . v.: ■■-'.: ■■ G REECE :::::;.;.« A-EGEAti wmmB Athens ■ ■■■■« -"■» '1 i S--"4' ■ ■■■• *■ ■■■■^j■■■ -.:.: ■■--■■4M • ■■-./■ vi .V:-. ■ ■»■ «L, "^W R' 'K1 E V ■ AUS s a i 6 i t A 1W1 150 m západní Bulharsko severní a SV Bulharsko — Dobrudža a černomořské pobřeží Trákie pobreží Marmarského moře a SZ Anatólie S4Š ' "í i řv v ? " Vértasszrjllos * "■ |ryS?\ [■■>>' ■ ■■'■;■■ ■ y 't^r1 Vr-—■ :■:■:■:■.■■■( ^chth, ;.v; .U :^:. .rY.:.: : :.:<; -^ |^. '-'■■■'■ /VJi I; ':*■■■.-: i-.c-.flPk::::::: ■:-'-'1-í. aleolitické a mezolitické osídlení Bulharska Temnata Dupka Pobiti Kameni Agacli, Gümü§dere, Domali Tepecik zatopení pobřežních oblastí -> chyb kontinuální osídlení hiát asi 4000 le ubľíl f^TMMť - mezolit v SZ Anatólii Časný neolit v Bulharsku BIBIBľ» Časný neolit Bulharska (6 200 - 5300 BC) y západní Bulharsko s severní a SV Bulharsko "■ *i'V K^^« nelit -ef tpje * Tirana ' kglopje ::.N B U/L G A Wí A 5U)*it Zápora Píovrfiv ,■■ ^ ■^■; -■-*>-;í'_ •'o Dobrudza a cernomorské pobreží ' ' '''^ÜlQfl ' j Thessaloniki '^Sft \rß, -nťíssA« ■."■." ; V" ■;.!:-, ■'* ■■:'■- :\r%^- ? ■.■■■■:-%: . v.: ■■-'.: ■■ G REECE :::::;.;.« A-EGEAN ^mm& Athens -.:.: ■■--■■4M • ■■-./■ ví .V:-. ■ ■»■ IL, "^W R' "K" E V ■ AUS s a i 6 i i A *& Trácie pobreží Marmarského moře a SZ Anatólie Bor S Zaje ca r Caracal Alexandria Turnu Maqurele 3Vac f i ŕ1 je □ □ Vidin Lom Orjahovo c. s Svist o v q Kneza ° Mihajlovgrad Pleven h Berkovica Cerven BľJa9 b PavNkeni Pirot Lovec ti use -tCT Silistra Tutrakan Razgrad Constanta Mangalia Toltiuhin Popovo q Novi Pazar J£\-. Targoviste Teteven Sevlievo Stanke Dimitrov Kocani KARANOVO Provadija ™a Bulharsko Karlovo Kazanlak Stará Zagora Cirpan Sliven Jarnbol ' c. Elhovo Burgas Blagoevgrad Velingrad Asenovgrad ^IPW^ ' fí& Haškovo Gevgějija ^\Kilkis Srnoljan } B Sandanski i sdarci'Strumica pet"nc □ Sidirokastro Serres Káva I a Kardzali Drarna Xanthi Komotini "^W^-^GÍrpe □ 'Orestiada Didifnoticho Soufli Kirklareli Alexandroupolis Kesan 3* Tekirdag v .Q Golcuk Yalova Bandirrna Canakkale yGemlik Karacabey gurSa Sí I I Mustafakernalpasa megoi Bozuyuk © 1998, ROUTE m G/S BV Eskisehir tell Karanovo S Trácie, tell - 250x180 m, 12,40 m - mocné souvrství ^Jv^Šfcí tell Karanovo archeologický výzkum: 30. léta - první výzkumy 1947-1957 - V. Mikov, Georgi I. Georgiev 1984-1988 - Georgi I. Georgiev, Stefan Hiller 1988-1994 - Stefan Hiller, Vasil Nikolov Tell Karanovo a jeho stratigrafická sekvence ' Karanovo Vil 3 Karanovo VI Karanovo V I Karanovo IV Karanovo III Karanovo II Karanovo I tell Karanovo Stratigrafie: 7 vrstev - poslední je z doby bronzové základ pro chronologii neolitu a eneolitu v Bulharsku Karanovo I, II Karanovo III = Karanovo IV = Karanovo V = Karanovo VI = = časný neolit střední neolit : pozdní neolit časný eneolit : pozdní eneolit Karanovo VII = časná doba bronzová Časný neolit (6500?, 6200-5500 BC) monochronní ker. fáze ? (S a SV Bulharsko) - přijímána í všeobe Starší fáze (6200-5800 BC) ■ Karanovo I (Trácie) ■ Čavdar-Kremikovci - tzv. západo-bulharská malovaná keramika kultura koprivecká (S a SV Bulharsko) Mladší fáze (5800-5500 BC) Karanovo II (Trácie) ■ Čavdar-Kremikovci - tzv. západo-bulharská malováni kultura Ovčarovo (S a SV Bulharsko) eramika Casny neolit Bulharska 0-5500 BCX Keramika n tzv. monochronní st □ IliTyyJMI starší fáze ■ bílé malování na červeném povrchu ■ tulipánovité poháry s nožkou ÍJJJ21V9 (Z Bulharsko) -> vliv kultury Starcevo Karanovo I Casny neolit Bulharska 0-5500 BCX Keramika mladší fáze Sady 2iž čar/jý Jažíá/J ovrch, kanelování, vana na vysoké nožce (Karanovo II) ÍJJJ21V9 malování na če povrchu (Z Bulharsko) amíj/j Karanovo II/III časný neolit Bulharska (6500?, 6200-5500 B a architektura: stavby pravoúhlého půdorysu dřevěné konstrukce, hliněná pec uvnitř (Karanovo, Sofia-Slatina) antropomorfni plastika v naturalistickém provedení kostěné lžíce srpy z rohovou rukojetí ' -ně velké broušené sekerk hMjjMi ia-Slatin o časný neolit Bulharska (6500?, 6200-5500 B a pohřební ritu Karanovo I, II 13 kostr. hrobů výbavy - děti a mladí jedinci, ve skrčené poloze bez hrob ženy - 7 perel z mušlí a 2 kostěné jehlice hrob lebek a dlouhých kostí většího počtu dětí pod podlahou domu severní a SV Bulharsko stád i lulharsku někteří badatelé uvažují o tzv. monochronní sného neolitu (Mehmet Ozdogan a Vasil Nikolov) Marion Lichardus-Itten a Jan Lichardus existenci této fáze odmítají -je potřeba výzkumy na větší ploše, ne pouze drobné sondáže přijímán předpoklad, že nejčasnější neolit je současný s kulturou Karanovo I (rovněž nazývána kultura kopriveck nové nálezy z Džuljunici mladší fáze = kultura Ovčarovo - velmi podobná kultuře Karanov II, rozdíl v architektuře (kultura Karanovo - nadzemní stavby x kultura Ovčarovo polozahloubené stavby) Bor Zajecar Vidin Caracal Lom trT Silistra Tutrakan Alexandria j? Orjahovo CMagurele ^UDZU L J U N IC A n SviStOV Constanta Mangalia 3Vac \ i ŕ1 je Mihajlovgrad h Berkovica Pirot Stanke Dirnitrov Kocani Kneza ° Pleven Červen Brjag H RavlTkeni Lovec □ Sevlievo Teteven Bulharsko Karlovo Kazanlak Stará Zagora Cirpan Razgrad Toltiuhin Popovo q Novi Pazar J£\-. Targoviste Provadija ™a Sliven Jarnbol ' c. Elhovo Burgas Blagoevgrad Velingrad Asenovgrad ^IPW^ ' fí& Haškovo Gevgějija ^\Kilkis Srnoljan } B Sandanski i sdarci'gtrumica pet"nc □ Sidirokastro Serres Káva I a Kardzali Drama Xanthi Komotini "^W^-^GÍrpe □ 'Orestiada Didifnoticho Soufli Kirklareli Alexandroupolis Kesan 3* Tekirdag v .Q Golcuk Yalova Bandirma Canakkale yGeXiik Karacabey gurSa Sí I I Mustafakemalpasa megoi Bozuyuk © 1998, ROUTE m G/S BV EskiseTiir časný neolit Bulharska (6500?, 6200-5500 BC) Džuliunica (Dzhulyunitsa) - neolitické sídliště (6300 and 5700 v roce 2004 - Nedko Elenski zde objevil i itick rwMi N •kMWJitsMl 200-5500 BC) JV Bulharska (Trakie, kultura Karanovo I, II ■ Lokality: Karanovo, Azmak, Kazanlak, Rakitovo, Kurdžali, Elešnica Z Bulharsko kultura Čavdar-Kremikovci - tzv. západo-bulharská malovaná keramika Lokality: Galabnik, Kremikovci, Gradešnica-Malo pole, Čavdar Perník, Slatina S a SV Bulharsko Starší fáze: kultura koprivecká ■ Lokality: Poljanica, Orlovec, Koprivec Mladší fáze: kultura Ovčarovo ■ Lokality: Ovčarovo, Samovodene, Poljanica Časný neolit atólie a pobřeží Marmarskeh ^] (6200-5500 Br akeramická fáze ??? - lirailFgsHIil doložena dva typy sídlišť sezónního charakteru - kolem V pobreží Marmarského moře, specializace na lokálni morské a terestriální zdroje obživy Hüyük, Fikirtepe Vlní» MARMARA REGION A EPI-PALEÔLITHIC SITES • PRE - POTTERY NEOLITHIC SITES ■ POTTERY NEOLITHIC SITES Synchronizac lipinar X-Vll = Karanovo llipinar Vl-Va = Karanovo I lipinar mt = Karanovo ar První období (6200-5700 BC) = Ilipinar dřeva a mazanice domy sta^ wím JTS||1<5 ÍMl Jppl Aíl /ílik J""""- -■/ '.>■/ - - ^ -'- POLAND .y. S\ x;r 1 'V'i SLOVAKIA ' ^-^ y-- Budapest B \D U M Á N T Ů I, j£* HUNGARY -iS lovenia:" "*-, í * ■■ ío: ■■" rHTMLiriYR ■ =d° ' i Ľ Elevation tin metersj 3:0 400 ■'"■---------------------------------------- I ";.,.,;,.;.UKRAINE CARPAŤlQ&Ň ,.- /ýj1' U-J-J., r .... r S HOÚNTAlíís" %J MOLDOVA ČtiiíinKu^ Owh 5 000 KMtaSOoo anota3S0ü LOOOtoZOOO 500 to LOM a» to so SOta 200 Dtů50 Betw* Ses Level řep Hi (in meters) "n* /. ♦' 1 T R A w s Y J, U .\ h i 1 ROMANIA CROATIA rm BOSNIA AND HERZEGOVINA,- t Igrädp * YUGOSLAVIA .t. Bucharest BŕícrJkSee A íl K A N íl O ť N TAINS .Sofia \ BULGARIA Monte EpDľTieD ^Skopje F.Y.R.Ö. •> v MACEDÓNIA1 R-HODO P E i'\ M oLfcUf A I N S \ \ GREECE ALBANIA" 1 ■ ■ Aegean J« ji , ÜLU ■■■.,.16« Mezolit a časný neolit v prostor Železných vrai sgfci. .1 i. lna Socpl BelaÖrkva KaluderovoT"'' Petrilovaj ^ ^iúas ^sca"Mont?na i Zlatila____Ľescovita . Moceris S.inapari ^- /^Dalbosel luwachi arbunari jzasca Dcencova' .Cc- first liidge A Mehadia^ "\Baile Herculane rf ^Ě Pode n i* Costestí . CernaVirl , Balta \Jt Pecínisca ß> ciresi Bobaita • Tekiia IrolVQales Dam brate Maloval ílzvpru BTrzii 0 2 4 6 8 10 Kní ■ i i ■ i ■ i ■ i i ■ <100m 100-300 m 300-500 m 500-700 m 700-1000 m Over 1000 m — Ine Iron Qates Eibenthal _ Tisoví ta, Svinita ""■í-S vín Ha Doni Milanov, 'oJ«Mipsna| na jL Hajducka Vodenica Dub/ít^terani Cave .and Terrace U0H|^G(jra Poniepvei Cave XSCíimente I & II Caves-^ _7CuinaTurcijliii ľ PstrOvul Banultfalinsa »^ • aura^? Kladu shjca •-..Kladovoi tC ,. » Breznita Odol \ \í..i.iaV'a: Drei; ň'., Turnu Se Cerneti Podvrsk OstrovulCorWjľn V>>s Karbovo veradnica I1 \ v »Crívina Batoti BrzaPalanka, \ŕ. BurilaMare* Devesel • Scapau Bistra! Anyone (e.g. students, Íi6rariesrtňegeneraípu3íic) may use and print this map andtfte otim maps dravfn ay me on my -uleůsUefor any kgitbnatt nůn-Córmnerciafpurpose, at no cast. Wiß Site: fittp://www.fiominids.com/donsmaps/ •Ľmaif: don@nortňnet.com.au © 'Don Hitcúcoc%2002 JFôvica ludnaGlava ) V>kocevac jabukovaTZamna \ Ostrovul Mare iGogosu Železná vrata LI ^asny mezolit (9500 - 7500 BC Padina, Vlasac Lepenski Vir ezolit 7500 - 6300 B Sffií RVMRTSF ve i adina, Vlasac, ^^^^^^^^^ Schela Cladovei 7000 - 6600 BC ■ Vlasac - od 6800 BC ■ Padina - od 6500 B Železná vrata Padina, Vlasac Lepenski Vir Padina - kolem 6500 B< keramika v mezolitickém trapezodního půdorysu - lonochronr ntextu dom v Řecku!! 6400 BC - oblast Železných vrat opuštěna? (chybí data C-14) mm^m^^mam^^ hlavní časně neolitické osídlení - až po 6200 B nejdéle v Lepenskem Viru - opuštěn 5500 BC 'elezna vrata pozdní mezolit - časný neolit Rozšíření: oblast Železných vrat: pravý břeh - Srbsko, levý břeh - Rumunsko Nejdůležitější lokality: Lepenski Vir, Padina, Vlasac, Hajdučka Vodenica, Schela Cladovei, Cuina Turcului Sídliště: na t sídliště HH tečně trvalá a trvalá Architektura: stavby trapézovitého půdorysu, uprostřed ohniště postavené z kamenných desek, v domech nálezy koster v natažené poloze lezná vrat pozdní mezolit - časný neolit Pohřební ritus: kostrový, v natažené poloze na zádech, milodary: rybí kosti a škeble - někdy provrtané, paroží, kosti zdobené rytím, hroty šípů Hospodářství: - specializace na rybolov (hlavně štika, kapr), vedle toho široké spektrum lovné zvěře, vodních ptáků, lezná vrat pozdní mezolit - časný neolit Keramika 6500 BC - Padina LOJ sBSESSBES^e. 3íTI !<•] 11 (4:4 í I ■• fSTiTFil i ř I •itW«I» h ika v ho půdorysu 6300 BC - Vlasac - keramika Starčevo Lepenski Vir- ker. Starčevo už od I. fáze (6100 cal. BC) Lepenski Vir r časný mezolit - Proto-Lepens aKflÄ 2 (9400-7500 > pozdní mezolit- neosídlen (7500-6300 cal. BC) r přechodné období/časný neolit (6300-5900 cal. BC) > střed epens 00-5500 cal. BC přechodné období/časný neolit -Lepenski Vir Ml (6300-5900 cal. BC) asi 85 trapéz, půdorysů domů, uvnitř ohniště z kamenných desek, kolem ohniště zvláštní útvary z kamene ve tvaru písmene A dům (obytná část a část s oltářem), za ohništěm kamenné plastiky valounů pískovce -16-62 cm, podlaha z vápence domy plánovitě rozestavěné, uprostřed prostranství a ulice později do zadních částí domů ukládáni zemřelí v natažené poloze na zádech, milodary - KPI, také hroty šípů pes broušené sekerky a silicity typu Banat nálezy keraii ítarčevo (6100 BC! - dům č. 54) ■^^fflaBfl <*. 9^t^*'H^| 25? ^30 •**/ , >** arw^ Lepenski Vir ■ s* Lepenski Vi Tí-', »í . :'\' % nálezy zvláštních pískovcových skulptur - ve tvaru rybích hlav, zvláštních postav s rybím obličejem - mají barvu od bílé přes nažloutlou po červenou, červená barva je způsobena ohněm, objevuje se také červené barvivo 1 střední neolit - Lepenski Vir (5900-5500 cal. BC) sídliště aspoň z části dále využívané (k pohřbívání, také pece a jámy) poprvé domestikovaná zvířata (koza/ovce, skot a prase) kultivované plodiny hroby natažené na zádech, taky pohřby skrčenců, někdy bez hlav (nejsou lokální) jámy a kupolovité hliněné pec keramika - střední fáze kultury Starčevo silicit typu Banat, broušené sekerky, spondylus Časnv neolit na severním Balkáně a v Hí m.ir War asnv neolit - součást časně neolitických balkánskych Rozšíření: severní Balkán a Karpatská kotlina - SV býv. Jugoslávie, J Maďarska se severní hranicí komplexu Starcevo-Körös Qris Časný neolit Karpatské kotliny Central European-Balcanic Agroecological Barrier (by P. Siimegi and R. Kertész, 1998) Northern border of the Körös-Starcevo-Méhtelek-Cri§ cultures 88146517 10 32 LnK) Sltirftřvo n t Körus A J? ■ ■■■■. ■ .<•! I.V Cri5 I •Jill« LES PEUPLES STARCEVfENS : KOROS STARČEVO ANZABEGOVO •S áA# J !• CRIS / OYTCHAROVO CONEVO KARANOVO m d I ex Starče vo - Kultura Sta r č Kultu rôs-C r Hospodářství: chov skotu Sídliště: podel řek Hospodářství: chov ovcí a koz, rybolov, lov vodních ptáki u Itura Starčevo 6200/6100-5600 B lavní vliv na vznik LnK a kul inc Rozšíření: jižní Transdanubie, na severu v pozdní fázi až k Balatonu, Chorvatsko, Slovinsko, Srbsko Nejdůležitější lokality: epon. lok. Starčevo - blízko Bělehradu, Obre, Divostin, Anza, Lepenski Vir, Vučedo Gellénháza-Városrét ■ Sídliště: dále od řeky, často v mírně zvlněné krajin ■ Architektura: jen málo informací, stavby kůlové konstrukce ■ Pohřební ritus: kostrový, ojedinělé hroby ve skrčené polo ______'_■■! 5ŕ A' _ ■_ na sídlištích Kultura Starce v Keramika: zdobena otisky nehtů a prstů, nádob se zakulaceným dnem, polokulovité mísy, také nádoby s plochým odděleným dnem Proto-Starčevo ejstarší fáze - monochroi 2. bílá malba na červeném podkladě (někdy i tmavá malba) klasická Starčevo 3. tmavá malba na světlém povrchu A^Sji HJ2U Starčevo Staréevo ■■:..-.;.:;"íijŕtó 200.1. All ľiííhts reserved. Various Artifacts (After Miller-KarpelSÚS Plate 142) Kultura Starce v Hospodářství: převažuje chov skotu, rybolov, lov Šl: radiolarit typu Szentgal, medový puntíkovaný silicit (Banat flint), velké dlouhé čepele, v pozdní fázi drobné čepele a trapézy také karpatský obsidián STARČEVO KARANOVO 1 OU 2 čevo STARCEVO-ANZABEGOVO KOCACEVÜ Zadubravlje-Dužine (Chorvatsko) u řeky Sávy ■ nález studnv (6320 - 6250 cal B Kultura Koros- (5900 - 5400 BC) Rozšíření: vych. část Maďarska, hl Koros, Rumunsko - Sedmihradsko eka Nejdůležitější lokality: Valea Lupului, Ciumesti, Endröd, Szarvas, Ecsegfalva Sídliště: drobná sídliště podél řek, v záplavových oblastech Architektura: domy obdélníkovitého půdorysu z dřevěných tyček, stěny vypleteny proutím nebo z rákosu, omazány mazanicí, lomená střecha zřejmě z rákosu t * 1 W * '^r i i řriH < r : ! x * ■ i : b ívln [' 1 ' I '< i-:~ > i #&■ i i y %,*''-•' K s s-*^ ví' ! j Ecsegfalva 23 Kultura Körös-Cris Keramika: zdobena otisky nehtů a prstů, barbotino, nádoby se zakulaceným dnem, polokulovité mísy / /£>'- |-> V'-' ''V ( tňí> LS (t* k.l ^ V li e L»^ \s > " "'I Kultu Kultura Körös-Qris k^k^k^^^ (závaží) - štika, lov vodních ptá sa ŠI: využití obsidiánu z V. Slovenska, limnosilicit ze S a SV Maďarska, medový puntíkovaný pazourek (Banát flint), velké dlouhé čepele + drobné čepele a trapézy stěné lžíce, sídla Pohřební ritus: kostrový, ojedinělé hroby ve Střední neolit Itura s LnK, Zeliezovska skupina Alföldska LnK, Bukovohorská kultura Vinca A (Vinca - Tördö Časný neolit západního Středomoří Hi pur. War Časný neolit západního Středomoří Časný neolit západního Středomoří 00 B eramika zdobená rytím a vytlačovaním 6200/6000 - 5000 BC Rozšíření: V pobřeží Jaderského moře, jižní Itálie a východní polovina střední Itálie 5800 - 5200 BC kultura s kardiálovou keramiko Rozšíření: SZ Itálie (Ligurie), jižní a JV Francie, Pyrenejský poloostrov - V a J Španělsko 6200/6000 - 5000 B Rozšíření: V pobřeží Jaderského Slovinsko, Dalmácie, Albánie jižní Itálie a východní polovina střední Itálie horvatsk Lokality: Albánie -jesk. Konispol, Dalmácie -jesk. Vela Spilja, Gundja Itálie - Matera, Molfetta, Serra ďAlto, Leopardí, jesk. Arene Candide (spíše ke kardiálové kultuře) Keramika: nezdobená a zdobená s leštěným povrchem, zaoblené dno, zdobena rytím a otisky hřebenovitého nástroje, někdy bíle inkrustovaná Pohřební ritus: kostrové hroby, ve skrčené poloze Kultura I ŕ II aspčtto delia ceramica impresia: 1, 9 Aréne Candíde; 2 graffita da Mateřa; 3 Arma del-ľAquila; 4, 5, 6 Molfeita; 7 Serta ďAlto; 8} 11 Mutgia Timone; 10, 12 Tidecchia; 13, 14 Villag gio Leopardí a Perine. kultura Stentinello 5400 00 BC f»*^TfM?fTrniFtWiT5t! ■ Rozšíření: Sicílie, Liparske ostrovy, Malt ■ Lokality: Stentinello, jeskyně Corruggi, Matrensa, Trefontane ■ Keramika: podobná kultuře impresso Sídliště: na mírných ostrožnách, doloženo také opevnění: kamenné val y Architektura: stavby oválného půdorysu 3 stilizzazione occhi umani; 5 schdetro; 6 testa dl cane; stilizzazione valto umano; 1, 2, 4, 5, 6, 7, 11 da Stentinello; 3, 10 Matrensa; 8 Naxos; 9 Trefontane. Kultura s kardialovou keramikou 5800 - 5200 BC Jean-Cross, Grotte de Gazel, Grotte des Fees (Leucate), jeskyně Montserrat u Barcelony Keramika: nádoby se zakulaceným dnem, vakovité tvary, mísy, otisky mušlí Cardium ozdoby ze zvířecích provrtaných zubů, ozdoby z mušlí a kostí, náramky z mušlí a z mramoru Roucardien (= kultura kardiálová) zvláštní odnož kardiálové keramiky, na jejím vzniku se podílelo lokální mezolitické obvvatelstvo Rozšíření: Bretaň, Normandi -6000 -5000 Rubannés Starceviens