Li na Mateiciucová Střední a pozdní neolit JV Evro časný a střední neolit střední Evropy (cca 5500-4500 BC) Synchronizace časného neolitu střední Evro Střední Evropa '5600-4900BC)aVLnK(A' S Evropa ► pozdní mezolit - Ertebolle - Ellerbek Z Evropa ► časný neolit - La Hoguette, Limburg JZ Evropa ► časný neolit - kultura kardiálová J Evropa ► časný neolit - kultura Fiorano (S Itali Balkán ► střední neolit - kultura Vinca A, B (Vinca Tördös) - Dude§ti -> Boian a Vádastra (Rumunsko) - Karanovo III, IV (Bulharsko) - Sesklo (Tsangli-Larissa) -> Dimi J Řecko ► střed n í+pozdní neolit - Franchthi ostrovy ► pozdní neolit-Saliagos (Kyklady) -Knossoslll-IV(Krét; Neolit na Kykladských ostrovech Apollon P a ros KikSadries Agios Kirikos Neolit na Kykladských ostrovech Pozdní neolit ultura Saliagos (5300-4900 BC) Kultura Kephala (4900-4500 BC Konečný neolit -jeskyně Grotta (4500-3200 BC) ostrůvek me aros a Antipa. lokality: Saliagos, Grotta a jeskyně Zas (Paros1 vlivy z Anatólie ■ stavby pravoúhlého půdorysu členěné do malých místností w*ia) male n liagos é osady keramika: 1 tmavý povrch 1 hrubá neleštěn ■ jemná leštěná ■ mísy s vys. nožkou plastika: z mramoru figurky ve tvaru houslí ■^ Kultura Kephala -4500 BC E KW Neolit Kréty __i Greece Lefkäda Aegean Sea "Athens) (X Zakynlŕiusy t* Samot IJT" anean Sea Neolit Kréty - Akeramický neolit (6800-6500 BC) ■ Knossos (= vrstva X) Časný neolit (6500-5850 BC) Knossos (= vrstva IX-VIII) . Střední neolit (5850-5350 BC) Knossos (= vrstva Vll-V) J Pozdní neolit I (5350-4900 BC) ■ Knossos (= vrstva IV-III) . Pozdní neolit II (4900-4550 BC) Knossos (= vrstvy ll-l) - Konečný neolit (4550-3200 BC) ■ Phaistos, Platyvola, Trapéza, Masaga Perioda Chrono These oly central* Cycled es Northern Macedonia í Balkan Asia Minor »g y Soul hern Crete Aegean Thrace Eastern |ßC) Greece Thrace 3200 Ftachmani Attba-Kephaia .-.tit. > Polbchni l Mams to J-ii Karanovo v l Kumte pe lb FIKAL HL Pefkakia ciros Kjpphais Emboro k n tí ana Koteadermen Petrornagoura Fygos VI-VII SitagraiiiiB-C Makri B ubanj Hum la Vinca CS^D Kumtepe la 4500 Mali} iia-b Depilb Classical Oirnini Nea Mahři Paras Maknyiabs II Grand NEK08 E inborn VIII Vsssilika llhr/ Kara novov LATE Otzaki CcrycianCsve (233 Cave, Olynthos 1-3 Marica NLII 40OO Agia Sophia Diros GlOtta) sali ago» Kncssoa l Kncsíos n Oikili Tash ns-C Makri Farad í mi w sitagrcinpi Dihili T ash IIA Vinca ei Maliq kKarnmk llipinarv Dépiib Nea Mahri EmborioCX-X Maknyiabs 1 Karanovo W Ana pi Kilos Cave Vassiliha HI Karanovo III- IlipinarVI-YII LATE Elateia Ssriagos Agb Galas Paradimi III veselinovo NLI Tsanglt-Lariesa Knossos ill "Lower Cave Makri vinea B Matt painted waie Knossoa IV II sitagrai n Dihili Tasn 1 sitagrail Paradimi mi Porod in u Area w vinca a Yarimburgaz 3-* V. «J A^b Gala» Karanovo n 2ano ChaironeJa Knossos Lower Cave' Staicevo llipinarV III-D< MIDDLE tie j Mahn V-V« i Area Mil Yarimburgaz HL 5BOO Seekb nu urfimtj ware Agbe Petras Servi a Porod in 1 vashtemi-Podgorie 4-5 Hacirar kv Pfe*&3kl0 F ran; ht h i KfWiíŮÍ: Karanovo I nipinarx EARLY protosesky» YI1HX Agb© Fetros servia v cardiuiw NL G500 Earhr Potteiy Rainbow war? Vburs Impreeao HscilsrVHX PŘE- Arg esa Frenchthi Knossos X Ybura CE RAMIC «K» střední a pozdní neolit v jižním Řecku (5800-5300 BC) ieskvně Franchthi Lerna II - střední neolit skvně Franchthi střední neolj 00-5300 BC Sl- elos obsidiá keramika: lepší kvalita (t\ světlejší barva povrchu i l< nebo vzory -> URFIRNIS ■jbá keramika na vaření pez^ ^^f^^^^if^^ffj lejsi a rvenv nátěrem URFIRNIS - lesklý, často červei. ♦♦♦ pokrývající celý povrch, jednoduchá ♦ namalovány vzory ♦ pokrývající celý povrch a s vlešťovanými vzory srísr Jeskyně Franchthi střední neolit (5800-5300 BC) Jeskyně Franchthi střední neolit (5800-5300 BC) - keramika Lerna II - stř. neolit [fíilllilMCJill ■r *i V A ■■■■■■■■■■■■■ ■\ ■■■■■■■■■■■■■ ■v hI ' P^ ^■1 á fr 1 Lerna II * • ^^\^^^^^^B -- *-' ŕ* Í^b^b^b^b^bI střední neolit (5800-5300 BC) J Řecko ohře CJ Prosymna -jediný doklad pohřebiště ve strední neolitu - skupina sekundárních žárových pohrb Jeskyně Franchthi střední neolit - sekundární pohřeb ženy (39 let) s osobní výbavou - specializace? sekundár nWjmmm Jeskyně Franchthi pozdní neolit (5300-4500 BC) 90% ovce/ skot a jelen velmi vzácni, ryby cca 5% Fáze F2: jako F1, ale ryby 20-40% F3: cca 70% ovce/kozy, 10-15% prase; skot a jelen 10-15%, ryby < 5%. neoli ŠI: hroty šípů s rapem keramika: jemné černě leštěné zboží (Fine Black-burnished Ware), časté malování málo trvanlivou bílou barvou tmavé matné vzory na světlém povrchu (Late Neolithic Matt-painted Ware) hroty šípů s rapem obsidián až 85 °/ planě rostoucí víno neoli Střední neolit v Thesá (5800/5700-5300 BC) kultur Střední neolit v Thesálii ultura Sesklo (5800/5700-5300 bc ■ v hesálii se vvvinula rovnou z kulturv Proto-Sesklo lokality: Sesklo, Tsangli, Achilleion zdvojnásobil se počet 1 rozloha sídlišť Střední neolit v Thesálii kultura Sesklo (5800/5700-5300 bc architektura: domy kamennou podezdívku a stěny z nepálených cihel, jen málo místností (2-3), sedlová střecha, okna, asi pomalovány (viz model domu z Krannon) Sesklo - akropole + spodní město na akropoli - domy pravoúhlého půdorysu (2 místnosti), uličky, uprostřed dům typu megaronu, hrnčířská dílna, akropole obehnána asi 1m šir. zdí osady obehnány příkopem Sesklo - strední neolit ::- -L -■» Střední neolit v Thesálii kultura Sesklo (5800/5700-5300 bc ohřební ritus: chybí dok častěji mužská plastika 3 šší podíl obsidánu z ostr. Melos 1 Střední neolit (= 1 5800/5700-í keramika s červi ggHRkr mcloriTOfliulfeíTliEBl £3/73/ á keramik (ultura Sesklo, 5300 BC) Střední neolit v Thesálii ultura Sesklo (5800/5700-5300 bc keramika: červeně malovaná na světlém povrchu eně potažená keramika mon •iHiijMiiiiMaai: Keramika časný/střední neolit Malovaná keramika - střední neolit - navazuje na časný neolit f kultura Sesklo (5800/5700-5300 bc) ňi 1 kultura Sesklo í5800/5700-5300 bc další zvláštní keramické tvary pintadery .1 Tfsfšr/l "r MB ií^- ?> ' ■-j ľ f «ff ■ ^ 'Vi ? - Pozdní neolit (5300-4500 BC) kultura Dimini 1. Pozdní neolit I (5300-4900 BC) -fáze Tsangli-Larissa lokality: Tsangli, Plateia Magoula Zarkou, Velestino, Sitagroi, Souphli I (4900-4500 BC) e Otzaki -fáze Dimini lokality: Sesklo, Dimini, Pefkakia, Sitagroi Fáze Tsangli-Larisa (5300-5100 BC) (konec středního a poč. pozdního neolitu) žárové pohřebiště na lokalitě Souphii - nejstarší opravdové pohřebiště v neolitu Thesálie pohřebiště v Plateia Magoula Zarkou (asi 300 od současného sídliště), zřetelná sociální diferenciace - neboť v jedněch hrobech pouze džbány s f Fáze Tsangli-Larisa (5300-5100 BC) (konec středního a poč. pozdního neolitu) jemná černě leštěná keramika zdobená bílým malováním ve tvaru linií, také světlá ker. s tmavým nebo světlým matným malováním Fáze Tsangli-Larisa (5300-5100 BC) (konec středního a poč. pozdního neolitu) architektura: stavby jsou poměrně malé (málo dokladů) velký megaron z lokality Velestino (asi 30 m dlouhý) -neolitická stavba z Řecka největší na sídlišti v Plateia Magoula Zarkou - pod podlahou domu -terakotový model domu bez střechy, v něm 8 lidských figurek a ácí inventář) -> základov8 uloženina? [•Mil Pozdní neolit I Tsangli 5300-4900 BC Plateia Magoula Zarkou ÍP*"*1^ á&Pm ITÜt ■, v3B - L &jŕí/. ■ ^ X" ?S^ "~iu~\ ■FÄJKÍläB yj^.^ Jr lj KT:-. ^ď j Hl ■'""""■ v .Jl ^■\"-~£^3T' ^■■- ozdní neolit II (4900-4500 BC) *--- Otzaki-Dimini eramika: polychromie, červená malba, spirály a meandry -> V Thesálie tmavě leštěná keramika zdobena kanelováním a vytlačování mi w5&ž*S£^ž^ li'/-' F/M Pozdní neolit IIÍ4900-4500 B aze Otzaki-Dimim & Sitasroi ozdní neo y a naturalistické plastik méně často schematizované figurky z mramoru •lit II (4900-4500 BC) Otzaki-Dimini p v EÉL " t ■ ■"" r '■■'! ■ŕ 1 ^^l^_^ Pozdní neolit II (4900-4500 BC) :áze Otzaki-Dimir architektura: malé „pevnosti" několikanásobně obehnané zdí, s megaronem uprostřed a prostranstvím před ním (analogie v Z Anatólii) prstní kosti medvěda - kožešiny (Dimini, Pefkakia) i m port v zlata a mědi na konci pozdního neolitu - regionalizace -r n-i- " ^m^^ma. r* jJB ^^^JT j^ ^_^^^ 4 JT ■aSs^jjjJ-i .^-Sf^ř*"^ - «fe^IĹ :iiavd4ťiři* gĽSl*^ rph 1 IrtiritTiilfMl iB L^TWB -. . Dimini Rekonstrukce domu v Dimini 1 w^— &&$± v - '•fr*~ m '$0* ■n_ ^^^■Sr-^ -i i im- * Mi Karanovo Karanovo IV : LnK, fáze Tsangli-Larissa = Proto-Lengyel, Bukovohorska Střední neolit (5300-5000 BCX střední neolit (5500-5000 BC) inovo III - Veselinovo (JV Bulharsko Karanovo III (Z Bulharsko ■ kultura Samovodene = Karanovo lil (S a sv Bulharsko) rM»HUEiEEíil=Ii KjLgUIJÄjMUM/'líjjDJíl. (JV Bulharsko i kultura Akropotamos-Topolnica (JZ Bulhars kultura Hotnica a Usoje (S a SV Bulharsko) kultura Hamangia (Dobrudza) m střední neolit Bulhars 5500-5000 BC vymizelo malování o-če válcovité a hruškovité nádoby, mísy na nožce Karanovo III pozdní neolit Bulharsk (5000-485 U ussranjlS rytá výzdoba vyplněná bílou pastou (Karanovo IV) šedá až šedočerná, rytí a vleš'tování (kult. I malování pouze v JZ Bulharsku - tmavé malování na světlém povrchu, malování asfaltem na tmavém povrchu (Akropotamos lica) j o p brázděný vpich (kultura střední a pozdní neolit Bulharska (5300-4850 B pokračují telly, také nížinná sídliště pohřby jedinců většinou ve skrčené poloze na boku Trácie - Karanovo III, IV ■ Lokalitv: Karanovo, Kázania1 Zagora Yasateoe, Nova Bulharsko - Karanovo III, kultura Hotnica a Usoje j igj^iiinfiittpafeMgfeiťittWtTtHirji^i Bulharsko - kultura Akropotamos-Topolni AkroDotamos. Topo1 PISsMOTIé: mjanic Dobrudža - kultura Hamangia ■ Lokalitv: Baia-Hamagia, sídľ i vod ank' ohře střední a oozdní neolit Kultura Hamangia současná s Dudesti, Karanovo IM, Vinca-Tördös trvá až do Karanovo V vztah k Malé Asii a k V Středomoří Rozšíření: Dolní Podunají - hlavně Munténie, pobřeží Černého moře (Dobrudža), SV Bulharsko Nejdůležitější lokality: eponymní lok. Baia-Hamangia, sídliště kulak, pohřebiště Durankulak a Cernavoda Sídliště: neopevněná, podél pobřeží, na březích jezer, také jeskyně, skalní př< Pohřební ritus: pohřebiště, kostrový - skrčené na boku i natažené zádech Kultura Hamangia eramika: tmavá, vytlačovaná výzdoba, brazděný vpich nnuaCaamuSI- H Thrákie Dobrudža Dolní Podunají (Ri Moldávie -Ukrajina ? ? Časný neolit Karanovo 1 Karanovo II Kultura Koněvo Kris Kris Střední neolit Karanovo III kultura Hamangija Du dešti LnK | Pozdní neolit Karanovo IV - 1 kultura Hamangija kultura Ka loja nove c Boian + Vád a stra LnK Časný eneolit Karanovo V -kultura Marica kultura Hamangija kultura Sáva Gumelnica A Pre-Cucuteni -Tripolje Střední eneolit kultura Marica Hamangija/Sava Gumelnica B Cucuteni -Tripolje Pozdní eneolit Karanovo VI kultura Varna Cernavoda 1 Cucuteni -Tripolje ■ současná s L Rozšíření: dol jí - velká část ŕliU hlavně Munténie Sídliště: na rozhraní nížin a pahorkatin Architektura: stavby obdélníkovitého půdorysu, v nejstarší fázi zahloubené, později na úrovni povrchu Keramika: hrubý povrch, ostřivo písek, zdobena rytím, otisky, žlábky, plastickou výzdobou, nádobky na sůl hliněná ženská plastika Šl: hlavně Balkan flint Hospodářství: chov skotu a pěstování obilí Pohřební ritus: kostrový, hroby a hrobky v blízkosti sídlišť J Kultura Boian (= pozdní neolit) čtyři vývojové fáze, z LnK a Dudesti dle lok. na ostr. na jezeře Boian (S od Dunaje), částečně současná s Hamangia, pak ji vystřídala Rozšíření: Dolní Podunají - hlavně Munténie, pozdější fáze k Černému moři (Dobrudža), Valašsko Nejdůležitější lokality: Vidra, Radovanu, Tangaru Sídliště: na vysokých terasách vnitřní uspořádání sídlišť, opevněná, vznik tellů (později znovu osídlovány kulturou Gumelnica) Architektura: st. fáze - jednoduchá zahloubei na říčních terasác dlí v údolí ře ml. fáze - více strukturovaná obydlí na úrovni terénu, dřevěná konstrukce a mazanice Kultura Boian Keramika: tmavě šedá až černá, kvalitní, vhloubene a ryté geometrické motivy s bílou inkrustací hliněná figurální plastika - hlavně ženská, zdobena rytím a bílou inkr Kultura Vädastra vyvíjí se z kultury Dudesti Rozšíření: J Rumunsko - Olténie, sever Bulharska Sídliště: v různém přírodním prostředí, někdy obehnána příkopem, na konci kultury telly Architektura: st. fáze - zahloubené stavby obdélníkovitého půdorysu ml. fáze - na povrchu, tellová sídliště Hospodářství: chov dobytka a pěstování obilí, také lov, rybolov a sběr objevují se první měděné předměty Kultura Vádastr Keramika: tmavý povrch - šedý, černý, nápadně aHaaj ^^^2J^Qďl^3Q Developed Neolithic 5,500BC Starcevo-Cris.-Koros West Mediterranean Balkan-Anatolian group "Linear" pottery group origins from Anatolia? ^ Ca kra n group -Élatea II .Sesklo www.eliznik.org.uk/ Kultura Vinca LES PEUPLES ViNCiENS : SOPOT BANAT LUMEA-NOUA BUCOVAT HOTNICA, VADASTRA\ \ / HAMANGIA VINCA USOE-SAVA KARANOVO ANZABEGOVO- SITAGROI Kultura Vinč; (5600-4400 BC) Rozšíření: severní území býv. Jugoslávie, J Maďarsko, Z ko, SZ Bulharsko Z a J hranici jejího rozšíření: řada lokálních skupin a kultur ovlivněných kulturou Vinca - kultura Butmir, kultura Danilo, kultura Hvar Lokality: Vinca, Anzabegovo, Divostin, Opovo, Selevac, Uivar, Prokuplje Sídliště: v různém přírodním prostředí, někdy obehnána příkopem, 2 typy - telly a nížinné osady Vinca C (Pločnik) - metalurgie mědi Vinca Belo Brd< eponymní lokalita, na prav. břehu Dunaje, nedaleko Bělehradu asi 12 m vys. tell nejst. osídlení kultura Starcevo, až do doby bronzové Archeologický výzkum: 1924 - 1936 ^ Charles Hyde 1978 ->Nikola Tasič a Gordana Vujovič od roku 1982 -> Milutin Garasanin a Dragoslav Srejovic Kultura Vinca ■ 1957 Gordon Childe vyčlenil 2 fáze (vidí analogie s Trójou) starší fáze = Tördös (5600-4900 BC) ■ Vinca A -(= střední neolit na Balkáně) ■ Vinca B - Gradac - mladý neolit mladší fáze = Pločnik (4900-4400 BC) ■ Vinca C - Pločnik- časný eneoli* ■ Vinca D - střední eneolit Kultura Vinca Architektura: dřevěné stavby obdélníkovitého půdorysu omazané mazanicí, uvnitř topeniště a pec, lomená střecha mezi domy ulice nejstarší obydlí-jedna místnost, pro jednu malou rodinu pozdější období - velká obdélníkovitá bydlí - 40-60 m2 s větším počtem místností, uvnitř také nábytek a další vybavení v domech topeniště a pec domy v kultuře Vinca - zánik d o žáre Pohřební ritus: kostrový, ve skrčené poloze na boku, hlavně na sídlištích, také pohřebiště J VILLAGE DE POLIANICA MAISONSVINCIENNES Kultura Vine Keramika: nem nija. B-PV^K-4 !nľi i, az dějších fázích, tmavý leštěný povrch - šedý, černý, nápadně zdobena kanelováním a rytím, někdy malováním, také zoomorfní nádoby Vinca A - kanelování, rovné ryté linie Vinca B -jako fáze A + zakulacené linie, pásky vyplněné vpichy Vinca C - meandry a spirály vyplněné vpichy, kno ouška Vinca D -jako fáze D + bílé a červené rektilineární vzory Kultura Vinca VINCA-TÖRDÖS VINCA-PLOCNIK ORIENTAL Vs/S VINCA-TÖRDÖS ORIENTAL 55» Í^V^ÄÄ^ '■■ V hliněná fiaurální plastika - hlavně ženská, zvířata, zdobena rytím a červenou malbou - masky ? (Uivar - nález ker. m Ť&SE- DEESSE DE CARSHIJA DEESSE DE VINCA-A DEESSE DE VINCA-B ( DEBUT DE VINCA ) ( MILIEU DE VINCA ) Í i, ^ ■:■/ AUTEL DE TEMPLE PORT ANT LA REPRESENTATION DE LA DÉESSE ET DU DIEU-TAJREAU (LA PARTA) Kultura Vinca kultura Vinca -p v í 7 /^ z Xy X v ^ 1! m N 4 # # # Ä If £* n 7 z 7 A 8 C U SINGLE & GROUP SINGLE GROUP 1 5 P 5 < z a„ S S« e 5« S E S O > s *3 ** k 5 b - 1 i" í |h má ť- F z ř F E i- > * y y r /y /v x XXX V v v v v v y V V ii 1! n ti ii m rnm H H fe Vt 41 H 4* 44-44- * * * 1»» I* * % $ * # n n n n 7 7 7 Z 2 2 * Y ? kultura vine HosDodářství: chov skot oly na tezbu různých první, co pronikli do světa podze. nerostných surovin těžba mědi, hlavně ve fázi Vinča-Pločnik, (Rudna Glava) využití zlata těžba také jiných hornin - mramor, alabastr někteří badatelé hledají původ řeckých mýtů o Démetře, Hefaistovi, Dionýsovi právě v kultuře Vinca Prokuplje (J Srbsko) fáze Vinca-Tördös cca 5500 BC - počátky metalurgie mědi - měď získávána z měděné rudy těžené z dolů v blízkosti M lava - doklady tavení měděné rudy a odlévání - původ metalurgie mědi na Balkáně, vrchol ve fázi Vinca Pločnik iteratura ke kultuře Vinca Florin Dra§ovean: The Vinca culture, Its role and cultural connections. International Symposium on the Vinca Culture, its R and Cultural Connections. Museum Banaticum Temesiense, Timi§oara 1995 (=Bibliotheca historica et archaeologica banatica. 2) J. Rodden, The Spondylus-shell trade and the beginnings of the inr7čWiTrt rTmfJ [čltfíTiffi Protohistoriques (Prag 1970) M. Stevanovič: The Age of Clay. The Social Dynamics of House Destruction, in: Journal of anthropological Archaeology. 16,1997, 334-39 Nikola Tasi: Dragoslav Srejovič, Bratislav Stojanovič, Vinca, Centre of the Neolithic culture of the Danubian region. Belgrad 1990. Ruth Tringham u. a.: Excavations at Opovo, 1985-1987. Socioeconomic Change in the Balkan Neolithic. In: Journal of Field Archaeology. 19,1992. Časný neolit střední Evropy Mí :.;,!■■ '.'.Vn asný neolit ve východní části střední Evropy LnK, Želiezovská skupina LnK (Alföld), Bukovohorska Synchronizace časného neolitu střední Evro Střední Evropa '5600-4900BC)aVLnK(A' S Evropa ► pozdní mezolit - Ertebolle - Ellerbek Z Evropa ► časný neolit - La Hoguette, Limburg JZ Evropa ► časný neolit - kultura kardiálová J Evropa ► časný neolit - kultura Fiorano (S Itali :án ► střední neolit - kultura Vinca A,B (Vinca Törd" - Dude§ti (J Rumunsko' - Hamangia (Z pobř. Černého moře) - Karanovo III, IV (Bulharsko) - Sesklo (Tsangli-Larissa) -> Dimi ui J Řecko ► střed n í+pozdní neolit- Franchthi ostrovy ► pozdní neolit-Saliagos (Kyklady) -Knossoslll-IV(Krét; Alfoldská LnK (VLnK) (5500-4950 BC, klasická od 5350 BC) vyvíjí se z Koros, přechodná fáze - Szatmár Rozšíření: oblast Potisí, V Slovensko Lokality: Slavkovce, Raskovce, Kopcany, Esztár, Krasznokvajda, Šarišské Michalany Sídliště: nížinná, později také vyšší polohy a jeskyně Architektura: menší stavby obdélníkovitého půdorysu kůlové konstrukce Pohřební ritus: kostrový, malá skupinová pohřebiště v rámci sídlišť A KG7LP DJWM! iJl NCI- XVIH SZÄZAD1 HEGY-ĚSVERAJZI lířkIPl '< ,",;^, X Central European Linear Pottery Culture (Earliest phase) ■■-. ^»19 H ^o >*v • I ►tV •-■■ ••» ■ ' > ' 1 ! | "fjp^""" l(BlÉ<*WWr',^F Nordteil Vorbau Nordwestteil Mittelteil Backofen ? Südostteil gang Eingang Herdstelle Eingang Abb. 1 Rekonstruktionen eines Hauses (Haus 11) der ältesten Bandkeramik aus Schwanfeld, Lkr. Schweinfurt (a) und eines Großbaus (Typ lb) der Stufe Flomborn aus Langweiler 8, Kr. Düren (Haus 11) (b). (Nach Lüning 1988 Abb. 290; ders. und Mod- derman 1982 Abb. 6. 8; Brandt 1988 Abb. 19. 122. Siehe dazu auch Anm. 1). Brunn am Gebirge II (N.-Ö.), nejstarší LnK (5600 BC) LBK - Kümpfe Linearbandkeramik 5500-5000 BC Han LBK - putny Linearbandkeramik 5500-5000 BC Han. \ Kultura s lineární keramikou Keramika: notové značky pouze ve V č ěmeck i«]Kk-maif««]Ki fragmenty Adonis von Zchernitz, Eilsieb Pohřební ritus: hlavně kostrový, ve skrčené poloze na boku, také žárové pohřby v jamách Pohřebiště: několik desítek pohřebišť, některá více než 200 pohřbů, největší Wandersieben (Durynsko): 311 pohřbů, 170 kostr, 132 žárových časté milodary: spondylovy šperk, Bl, hroty šípů - trapézy (V Ně a ve starší fázi), asymetrické trapézovité a trojúhelníkovité šipk (Z Ně) * i NIS Zschernitz La Hoguett (5500-5100 BC) ■ 1987 - Christian Jeunesse Rozšíření: údolí Rhôny, S Francie, Švýcarsko, JZ Německo, také V od Rýna objevuje se hluboko na území rozšíření nejstarší LnK Lokality: Bad-Cannstatt u Stuttgartu, Bavans (Fr.) Sídliště: nejsou známa samostatná sídliště, písčité plochy mimo nebo na okraji sídlišť kulturv s L Keramika: zaoblené až téměř špičaté dno, otisky mušlí Cardium jako ostřivo rozdrcené kosti Šl: mezolitické kořeny La Hoguette V:X- Hi .i*V:ŕS •»sa ■■.-.'■» .-O., í- ŕ&Ä . vývojově vychází z keramiky La Hoguette, je současná s mladší LB Rozšíření: J Holandsko (provincie Limburg), Belgie, S Francie, Z Německo Linksflügler k Rechtsflügler (Kartierung nach Löhr, 1993) Kultura Rubané Rozšíření: Alsasko, Pařížská pánev, Sídliště: poměrně malo Architektura: dlouhé domy trapézovitého nebo obdélníkovitého půdorysu, orientace východ západ Pohřebiště: mrtví v natažené poloze na zádec také ve skrčené poloze Keramika: jednoduché formy, zdobená rytím, analogická s LnK ker. na pravém břehu Rýna v hrobech také spondylové ozdoby Rubané a Porýní °'>4ů^^j? Njikŕ Casnv neolit severní Itálie m fu n, Stoke-on-Treht® „. \ . 1"J*^ i Rirmm DUALES UNITED g. ham Rotterdam '-Amsterdam ondon ® .-■' nortmu Düsseldorf^ ® sselsi Hannover nBoflin iPoznaŕ eLeipzig^0Cíaw^P 0-4) ň _Cheq*iitz> °niétíden § Katowice # UKRAIfl Le Haure ****. GERMANY _JH ; ^ iFrankfu =Í,f. ^Wíésbade lue jhe^ nheir Stllttgaŕ C Z Et IT tpaua. "■-í ,-Sýí OVA Kr-l-ňv .Ml Nantes- Bay of Biscay Bordeaux, Bilbao AA ^N "> G T^ 'E ?, , S^ ■' ' FYI._ Tirana^ \ hacedqn ALBANIA ,■ é RE E C Pandokrator Tunis M 0 R 0 C C ritinc; rsíu Kultura Fiorano 5300 - 4600 BC Rozšíření: severní Itálie, hl. Piemon Toskánsko n Lokality: Fiorano u Modeny, Lugo di Romagna Keramika: nádoby se zakulaceným dnem, šálky, misky, vakovité hrnce, rytá lineární výzdob» chybí malování, vztah ke kultuře Sídliště: nížinné osady, někdy ohrazeny příkopem a palisádou Pohřební ritus: pohřby ve skrčené poloze trasbour ©" lijor R £l A 3 1 "leimprrtíferranc Lausanne, /Geneva G M f Reutli( Freiburg jlhouse JBasel, ern i'. J A V N Xugsbáirg ÍMuni< s.^efegens..-, .^ _,■- '<■ :s Jíigspifce* A^^p^ brück aurg Linz SLOVAKIA ap HUNGARY ©y "-"'Ti' ''-•' Finstsfeartiom - '-- - - CENT] -EtiĚňne" \s^ \ ■''■"> , "*Á '"I ..Mariboh, >"v^ E N I A ía 3va. \nneipy -, ,. .MóuľitRosa >| _ _t,Eteťíc ■ - * u t ■ ágreb ^ A^l^fe* Nouara^ „MilafT Die Vicenza Padua1 (4 i- Meste» rv C I>--"^ ^Venice dü-i,*© ft? -Piacenza O Parma O Ferr „. ..Modena Montpellier Marseille ©ňiK-en-Pro«eni Reggio nell'Emilia© -^ „ . fipnna / Bologna Ravenna J / ^PSavona La Spezia© LIGURIANSEA P'M irence LiuornoÍJ G u ŕ/ o/ Lions Toulon© MEDITERRANEAN SEA Bi PEHINS Banja Luka 0 San Marino OSNIA £ HERZ. ÍNARIC ALP"1 ADRIATIC SEA, Pescara Romer TYRRHENIAN SEA 's I rJW-\ -)-i7 fvlisrosafi aml/or ii^ ^'.irjľjližr^. All rigľi:^ reisrvi *^ NNINES Loggia 73 Fiorano Lugo di Romagna Samnfťárdencŕýa } • gnigola efValer ^jrfcada I Gcu£>li'E(jera j Arane Candkfe I 7000 BP 55* Lijgp_di^g^r|ápia Medulín-Vizulá Fomacô Čappuccini íladdalena di Můccia I Pojata* #Gospoďska Pecina I Skarin Sňínôi iffllaggio Leopardí« C? «T* Gudnja Petsma • S.Stefano lôr. COrrtirtenza Coppa Neráta | Rendína« H SCamuso Trasarip« irre Canne TorrájSabeí ■ u kultura Fiorano ■ '■ ■■ / .--■ ■■ '■■ '■' Lugo di Romagn **m§M trn- :lAt?-*T- ra Bocca auadrat Rozšíření: severní Itálie až do okolí Terstu, pobřeží Ligurie, také v jižní Francii Nejdůležitější lokality: jeskyně Arene Candide, Isolino de Varese, Ripoli Sídliště: v otevřeném terénu poblíž jezer, nákolní stavby (hlavně v Lombardii), v jeskyních Keramika: čtyřhranné ústí, zdobená rytím, někdy inkrustovaná, ojediněle také malování, hlavně mísy, vázy, hrnce a amforovité tvarv Bohatá KPI kultura Bocca quadrata C ¥ kultura Bocca quad rata kultura Bocca quad rata m 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 Časný neolit v severní Evropě Ertebolle - Ellerbek 5300 - 4400 BC starší fáze - 5300 - 4900 BC ■ současná s LBK mladší fáze - 4900 - 4400 BC •i*v asná s StBK a Rossen Kultur KNP = megalitická kultura severní Evropy) Ertebölle - Ellerbe 5300 - 4400 BC Rozšíření: severní Německo, Dánsko, J Švédsko Lokality: pohřebiště Skateholm a Tybrind Vig Sídliště: haldy škeblí a ulit na pobřeží moře, tehdejší po asi 4m pod dnešní hladinou moř« pohřbívání do hald škeblí a ulit kostrový i žárový, zemřelí - náhrdelníky a opasky s mušlí a zvířecích zubů, paroží, červené barvivo, hroby psů s milodary! Ertebölle - Ellerbe 5300 - 4400 BC Způsob života: rybolov, mlži a plži příčné šipky, podmořská archologie - háčky na ryby, harpuny, sítě, vrše, zbytky člunů a pádla, luky typu Holmegard a Tybrind - silicitové sekerky Ertebolle - Ellerbe 5300 - 4400 BC arnika poprvé 5300-5200 BC - Schlamersdorf (Krs. Stormarn) - nádoba se zašpičatělým dnem běžně - kolem 4800 BC v jižní Skandinávii - až kolem 4600 Doporučená literatura Hartz, S. - Heinrich, D. - Lübke, H. 2000: Frühe Bauern an der Küste. Neue C14 Daten und aktuelle Aspekte zum Neolithisierungsprozeß im Norddeutschen Ostseeküstengebiet. Prähist. Zeitschr. 75. Newell, R.R. - Constandse-Westermann, T. 1988: The significance of Skateholm 1 and Skateholm 2 to the mesolithic of western Europe (Amsterdam, I.P.P. 1988).