Prielinksniai - Předložky Postpozice Jediná předložka, kterou litevština vždy používá postpozičně je dėka „díky komu, čemu“: draugų dėka „díky přátelům“, atsitiktinumo dėka „díky náhodě“. Předložky link(ui) „směrem do“ a vietoj „místo koho, čeho“ se používají postpozičně a prepozičně (převládá postpoziční používání): Žmogus ėjo miško link(ui). ↔ Žmogus ėjo link miško. „Člověk šel k lesu“. Pykčio vietoje jis jautė liūdesį. ↔ Vietoje pykčio jis jautė liūdesį. „Necítil zlobu, ale smutek (dosl. „Místo zloby cítil smutek). Přehled litevkých předložek (výběr) Pád Význam Příklady anót G „podle“ Anot kaimynų, tame name niekas negyvena. Podle sousedů v tom domě nikdo nebydlí. Anot patarlės, negirk dienos be vakaro. Podle přísloví nechval dne před večerem. añt G 1) „na“ povrchu 2) [zlobit se] „na“ někoho 1) Knyga guli ant stalo. Kniha leží na stole. Namas stovi ant kalvos. Dům stojí na kopci. 2) Mama pyko ant dukros. Máma se zlobila na dceru. Tėvas rėkė ant sūnaus. Otec křičel na syna. bê G 1) „bez“ - vyjadřuje absenci 2) „bez“ - chybějící množství [do češtiny se překládá perifrasticky] 3) „kromě“ 1) vaikšto be kepurės chodí bez čepice dirba be poilsio pracuje bez odpočinku namas be langų dům bez oken 2) kilogramas be kelių gramų téměř kilo (chybí několik gramů) mėnuo be kelių dienų za několik dní to bude měsíc be penkių vienuolika za pět jedenáct 3) Be Petro, buvo penkiolika vyrų. Kromě Petra tam bylo patnáct mužů. Be šeimos narių, atėjo ir keli pažįstami. Kromě členů rodiny přišlo také několik známých. dºl, dºlei G 1) „kvůli“ - důvod, příčina 2) „za, o“ - vyjadřuje cíl 1) Žvaigždės atrodo mažos dėl didelių atstumų. Hvězdy vypadají malé kvůli velkým vzdálenostem. jaudinasi dėl egzaminų má trému kvůli zkouškám kaltina save dėl nesėkmės obviňuje se z toho neštěstí 2) kovoja dėl laisvės bojuje za svobodu varžosi dėl pirmos vietos soupeří o první místo ikí, líg(i) G 1) „až k“ [mezi, okraji] - vyjadřuje hraniční linii, u které se zastaví pohyb 2) „až do“ [nějaké doby] - vyjadřuje dobu ukončení činnosti 3) „až do“ - vyjadřuje maximální množství 4) „do, k“ - vyjadřuje maximální intenzitu 1) nuėjo iki miško došel až k lesu palydėjo merginą iki namo doprovodil dívku k domu miškas auga iki jūros kranto les roste až k mořskému břehu įbrido į vandenį iki kaklo vlezl do vody až po krk kojinės iki kelių podkolenky 2) dirbo iki vakaro pracoval do večera grįšime iki šeštadienio vrátíme se do soboty 3) karpis sveria iki penkių kilogramų kapr váží až / maximálně 5 kg atlyginimas iki tūkstančio eurų plat až / maximálně 1000 eur 4) geležis įkaito iki baltumo železo se rozžhavilo doběla privedė vaiką iki ašarų dohnal dítě k slzám íš G 1) „z, ze“; „od“ - vyjadřuje pohyb „ven“: a) ve smylsu prostorovém b) ve smylsu přeneseném (ven z nějaké situace) 2) „z, ze“ - odkazuje na látku, ze které je něco vyrobeno nebo něco vzniklo 3) „z“, „od“, „podle“ - vyjadřuje zdroj, ať už mluvíme a) o hmotných věcech b) o informaci 4) vyjadřuje příčinu či důvod - [do češtiny se překládá instrumentálem nebo předložkovou konstrukcí] 1a) išėjo iš kambario vyšel ven z pokoje išėmė iš spintos vyndal ze skříně 1b) grįžo iš karo vrátil se z války važiuoju iš senelių jedu od prarodičů pabudo iš miego probudil se ze spánku išėjo iš pusiausvyros vyšel z rovnováhy 2) pastatė namą iš plytų postavili cihlový dům padarė košę iš bulvių udělala kaši z brambor 3a) bananai iš Afrikos banány z Afriky pirko sklypą iš kaimyno koupil si pozemek od souseda laiškas iš brolio dopis od bratra daržovės iš parduotuvės prastesnės nei iš turgaus zelenina z obchodu je horší než z tržnice 3b) sužinojo iš laikraščių dozvěděla se z novin pažino iš eisenos poznal podle chůze suprato iš akių pochopila z očí 4) pabalo iš pykčio zlostí až zbledl; od zlosti zbledl virpa iš baimės třese se strachem, ze strachu šokinėja iš džiaugsmo skáče radostí, z radosti nuõ G 1) „z“ nebo „od“ - vyjadřuje počáteční bod, od kterého byl zahájen pohyb, přitom nezáleží na směru pohybu: 1a) pohyb shora dolů 1b) pohyb zespodu nahoru 1c) pohyb směrem k mluvicímu subjektu 1d) pohyb směrem od mluvicího subjektu 2) „od“ - vyjadřuje bod, od kterého se měří vzdálenost 3) „od“ - vyjadřuje počátečný časový bod, od kterého začala predikátem vyjádřena činnost 4) „od“ - vyjadřuje důvod, příčinu Do češtiny se překládá perifrasticky? 5) „za“ - vyjadřuje zastoupený subjekt 6) „od“ nebo „proti“ - vyjadřuje účel 1a) knyga nukrito nuo stalo kniha spadla ze stolu slidininkas leidosi nuo kalno lyžař jel z kopce laša nuo stogo kape ze střechy 1b) paėmė obuolį nuo stalo vzal jablko ze stolu lėktuvas atsiplėšė nuo žemės letadlo se odlepilo od země 1c) nuo miško artėjo penki vyrai od lesa se blížilo pět mužů moterys grįžo nuo ežero ženy se vrátily od jezera 1d) mašina tolo nuo manęs auto se vzdalovalo ode mne vėjas pūtė nuo kranto į jūrą vítr foukal od pobřeží k moři 2) nuo Vilniaus iki Kauno yra 100 km od Vilniusu do Kaunasu je 100 km klevas augo netoli nuo namo javor rostl nedaleko od domu 3) lyja nuo ryto prší od rána serga nuo pavarasio je nemocen od jara 4) šienas supuvo nuo lietaus seno zmoklo, a proto shnilo / shnilo kvůli dešti susvyravo nuo smūgio zachvěl se po ráně, z rány / dostal ránu až se zachvěl 5) padėkok nuo manęs tėvams poděkuj za mě rodičům perduok nuo mūsų linkėjimų savo broliui pozdravuj od nás svého bratra 6) vaistai nuo gripo léky proti chřipce dėžė nuo batų krabice od bot