Nuvažiäves í Rýga., turtingasai ttiôj paŕdavé sávo pre-kěs iř prisipýlé pinigú pilná, maišěli, ö vargúlis tik atsistójo sú prěkémis afit riňkos, — tik minúte, nusigrížo í šälj, atsi-gqžta, žifiri — neber jaü neí árklio neí vežimo. Šeň púola, ten púola, árklio sú vežirnú kaíp nebúta! Kuř trurňpa, teň trúksta!
Priéjo prie turtingojo brólio, nusisäké, kás jám atsitiko, iř präšé brólj paskölyt beň dvi grivinas výžoms nusipiřkt, bet brólis ně girdět nenorějo. Eína vargúlis iš Rygôs pés-čias dúsaudamas.
Peř miska, eínant, pradějo témt naktis. Iř sutifika ateí-nant príešais bált^, didelj zmogij. Trúputi krůpteléjo, bet pasidräsines vél eína sáu príekin. Kád priéjo artýn, 'vargúlis pakláusé báltaj: „Käs esi?" Tas atsäké: „Esu távo jieláimé". — „Mano neláimé?" kalbějo stebědamasis vargúlis. „Oí! kókia didelé! Ař negalětumei, kad beň kíek mažěsné mán liktum?" — „Oje! děl kö ně? Galiu!"
Iř sumažějo neláimé beň peř půsQ. Dár vél präšé vargúlis, kad sumažětu, iř sumažějo sulig mažú vaikeliú. Dár vis vargúlis norějo, kad liktu. mažěsné, iř atliko sulig ríešutu.
Dabař vargúlis išsitráukě iš kišěněs täbökini ragěli, pri-sitáikes knópt iř uždäré í jí savo neláim?. Jsidějo \ kišěne, iř eína sáu keliů.
Priéjo malüna,, išsitraúké ragěli iš) kišěnés iř jmete jí í tvefikinj; ö päts jějo í malüna., pasipräšé í naktigulta, iř apsi-nakvójo. Išsišnekějo sú malünininku; nusisäké jám vargúlis sävo nelaiminga, atsitikima. iř sávo vargús.
Rýta, išeínant, malünininkas dä'vé jám děšimti raudonüju. iř dovanójo gěra, árklj. Parjójes namö, tuôj prisipiřko' rei-kalingu daiktü, pradějo jám geraí sěktis gyvént, iř dienä iš dienös vis éjo turtingýn iř turtingýn.
Peř kěleta, metu, jaü iř vargúlis nebebüvo neturtingěsnis úž sávo turtingaji brolj. Víenajkart jí turtingasai brólis pakláusé, iš kuř jis tóks turtingas paliko. Sis ěmé iř nusisäké visa, kaíp jis savo neláimé, í ragěli jkišo iř í tveňkini ímeté, kaíp malünininkas jí apdovanójo, iř kaíp jám nuö tö karto viskas geriaü iř geriaü pradějo sěktis.
64
ingasai brólis tuój sugalvójo jí pražudýt Nutvažiávo pas t| malünininkq, í kuriö tvefikinj vargúlis Jmete ragělj, iř pasäké, kád \ jö tveňkinj jléfk^s ragělis sú pinigaís, děl to rei-kalävo, kád išléistu, iš tveňkinio vándenj. Už taí prižadějo malünininkui brángiai1) užmokět.
Malünininkas sutiko' iř išléido diduma. vandeňs. Pasamdé kěleta. žmonift, kurie beieškódami iř aträdo. Pradžiúgo turtingasai iř galVójo sáu apiě an| brólj: nebeilgaí tú búsi lýgus man, áš vél paléisiu távo neláimé! Greít págriebé ragěli1 iř atidšo. Tik štnúrkšt iř išliňdo vargúlio neláimé iř pasidäré laba! didelé.
^Pasipůrté iř täré í didzturtj: „Aí, koks távo brólis palaidfl-tnas! Uždäré maně í ragěli iř norějo uždúsint! Labaí děkui táu, kád maně paléidai: dabař áš táu búsiu tikrá bičiúlé iř .nuö tavfs niekadös neatstósiu!.." Išgiřdes tuös' žodžiůs, turtingasai pérsigando, nét nubälo, ö neláimé liko nemä-. torna.
Važiúojant namö, tuôj pirmá neláimé atsitlko: arklýs pasi-tllls    baíd§s išmeté iř kója, suláužé. Baígdamas važiúot namö, pamäte, kád jö dväras visas liepsnosé. Sůtíegé tuřtai iř pinigaí, iř liko labaí neturtingas.
1. Neišějes í laüka., javQ nepjáusi. — 2. Nemylějes mý-limas nebúsi. — 3. Neilgám šúniui dešrá pö kaklů.
58. Dvylika brolitj, juodvamiais laksčiusit|
Víeno pöno numlrusi pati iř palikusi dvylika sünü iř dár víena. dukterělQ.
Pö kíek laiko těvas pamil^s kitq merging, räganq. Tá säkanti: „Dukte těsiě, bět sávo súnus visús suděgink iř supý-Iqs jü pělenus í pöpierius atsiüski mán, taí tadá úž tavQs te-Jcěsiu". Těvas mqstQs šiaíp, mqstes taíp, nebežina,s, kás) čiá bebůs darýti. Iř pasisäk^s vienámi sávo tařnui. Tás jám 5äkqs: „Gi kö čiá, pönai, taíp rúpinies? Jůk támstos dvarě yrá dideliü šunij: dvylika tQ suděginsi, pělenus supilstysi í pöpierius, paděsi ántspaudus iř nusiQsi jaí. Bene ji pérmanys? O po vestúviu, kád iř ras, nebe kq jíems padarýs".
J)  Ir braňgiai.
Kirč. liet. lit chřest. - S
65
Pönas taíp iř padäres: suděgines dvýlika sunú, pělenus jü supýlQs i pöpierius, prispáudes afit tu pöpieriu ántspaudus iř nusiufites räganai. Ta apžiurějusi visús popieréliús, apúos-čiusi iř tifikanti — těkanti úž jö. Pö vestúviu, paťVažiävus \ dvära., úostanti — šniúkšt, šniúkšt, pagaliaü säkanti: „Kas čiä sanirdi? Käd tiě visi, käs čia yrä nereikalingi, júodvarniais išlěktu-!" O jôs pósuniu. búta tuôkart rusyjě — pógrindyje, pô- výro rúmais. Tuôj visi päskum kitas kita. strikt aňt lángo^ iř lěkia, iř išlěke. sáu.
Daugiaü gyvěnas rúmuose tik pönas sú sävo rägana. Prie jü áugusi dukterělé, kuriaí ilgaí niěkas niěko nepasäkes. apiě brólius: mät, täs' pönas bůves užgýn^s, käd iš jö dva-riškiii niěkas nepasakýtu mergáitei, käd jös büvo bróliai iř käd jü pämoté, rägana, taíp juös išvaíké.
Víena. karta. — mergáité búvo jaü dvýlikos metu — ěmé šnekětis dvariškiai: „Ařgi tá viená dukterělé tebuvo mirusios poniös?" Tadä jü víenas säka^s: „Käs čiä bešnekěti! Búvo sünü ďvíýlika, bet kaí pönas vědé räganu, taí ji visús Vaikůs pagadino, iř išléké visi júodvarniais!" Mergělé išgiřdusi dva-riškiu kalba. iř ěmusi taisýtis eíti sävo bróliu ieškóti. Pasisiú-dinusi dvýlika marškiniu, dvýlika kélniu, dvýlika paklodžiu, úžvalkčiu dvýlikai príegalviu iř išějusi susirišusi 'visús dáik-tus ryšělyje.
Ějusi ějusi peř laukús, peř miškůs, niěkur niěko neužei-nanti. Kí| sutififcanti, kláusianti, niěkas jaí apiě tuös jös brólius, júodvarniais lákstančius, niěkur niěko nepasákas. Beei-damä peř didele. giriq, užějusi atsiskýrélj; pás tq jéjusi kláu-sianti, ař jis nežinótu, bě něs^s mät§s kuř jös bróliu., júodvarniais lákstančiu. Atsiskýrélis jaí säkas: „Aš něsú mates, bet äš turiu vália. aňt visu. debesQ; pérnakvok čia pas maně, taí äš rytój atsišaúksiu visús děbesis; tiě, jéi bus, taí bus máte/'.
Ryto meta. tas atsiskýrélis iř sušaúkes děbesis. Tiě dě-besys, kaí sugůle. apiě jö trobélQ, taíp tamsú bůvQ, kaíp käd juodä náktis bútu. Išějes atsiskýrélis laukafi, kláusiqs tuös děbesis: „Ař nésat kuř mát? dvýlikos bróliu, júodvarniais la-kiójančiu?" Visi atsisäikQ, käd niěkur ně víenas něsqs mates. Děbesys išsiskirstě, nuslánkiojo kiekvíenas sáu. Daugiaü täs atsiskýrélis jaí säkas: „Gál jaü jü. neber ä ně pasáulyje... bet gál dar kuř iř yrä. Kaí šiaňdien eísi peř tä. giriu, taí vakaróp*
66
rasi mano bról}, taíp pät atsiskýrélj; jis tuři vaídžia. afit visQ věju, taí jis vějus paklaüs, ař tiě nebůs kuř užpfltQ, ař ne-pasakýs".
Iř išějusi mergělé. Eínanti, eínanti peř ta. giria.. Apiě väkara. iř priéjusi kita. atsiskýrélj. {ějusi iř pás ta pasikláusti sävo bróliu, júodvarniais lákstančiu, ař jis nežinótu, kuř jiě yrä. Iř täs säkqs: „Aš niěko nežinau, bet čiä pérnakvok pás maně, äš rytój ryta. susišauksiu visús vějus, taí tiě, jéi bús kuř, taí bús užěJQ, iř táu pasakýs".
Ryto meta. susišaukQs täs atsiskýrélis visús vějus. Tiě supflt§, suflŽQ, sušniokštQ. Visus išklausinéjes, visi atsisäkQ, käd ně 'víenas nežina,s, ně víenas niěkur neužéjes, ně víenas niěkur nemätes. Daugiaü atsiskýrélis jaí säkqs: „Gál neber jü ně pasáulyje, käd ně víenas vějas niěkur nérä užput^s, apějes... Bet vilties1) nenustók: kaí šiaňdien eísi peř tu músq giriu, apiě vaikara. atrási músu trěčia. brólj, kurs tuři valdžia. aňt visij paukščiu; jéi bús, taí gál bús koks paukštis kuř apějes". Ji išějusi.
Věl ějusi peř visa. diěna. iř vakaróp priéjusi trěčiaji atsiskýrélj. Täs vél jaí pasakýs: „Pérgulék pás maně peř näktj, äš rytój sušauksiu visús paukščiús, taí jiě, jéi bús kuř koks apějes, iř táu pasakýs".
Ryto méta. täs atsiskýrélis iř sušaukQs visús paukščiús. Tai käd prilěk§ didelií}, mažíj iř visókiu.! IšěJQs atsiskýrélis iř iklausiněj^s visús. Tiě visi atsisäkQ — ně víenas niěkur nemáte, ně víenas niěko nežinq, iř ganä. Atsiskýrélis pulkíj pulkús atléidQs iř visi išsiskirstQ. Šit pagaliaü, kúr bůves, 'kuř nebůves, šlúbas erělis atlekiäs. Atsiskýrélis afit to su-šůkes: „Koděl tú nesiskúbinai, kö gaišaí?" Erělis atsäk^s: „Mán kójq šaulýs pašové, labaí skaüda, sergú, negalějau véikiai atlěkti". Daugiaü täs atsiskýrélis iř kláusiqs erělj: „Ař nési mates kuř dvýlikos bróliu, júodvarniais lákstan-čiu?" Erělis atsák^s: „Mačiau iř žinau: jiě peř diěna. júodvarniais lakiója, ö näktj žmonémis vienamě kalně gyv€na". Daugiaü atsiskýrélis däves mergélei dvýlika tókiu smaig-těliu iř jsäkQS, käd kaí lipsianti \ tú kálnu, taí käd vis jsi-«maigýdama užsistótu iř věl iš apačios tráuktu iř í viřšu
1)  Ir v i 11 i ě s.
5*      67
smeígtu. „Tiktaí, säko, sáugokis, käd ně víenas táu iš rafiku neiškristu.: jéi nórs Víenas iškris, taí iř nebegalěsi afit kálno užlipti". O erěliui saké: „Tu žiurěk, — säko, — käd ji ne-nukristij iř gälo negáutií!"
Iř išějusi mergělé sü tuö erěliu paplastá lěkiančiu, iř nuléké abúdu prie to kálno. O tas kálnas buv§s tóks áug-štas, nět už děbesis augštěsnis. Iř ěmusi tuôj | t| kálna. medeliüs smaigýti iř lipti augštyfi. Kíek ji teň smaígiusi, káišiojusi káišiojusi, gál kókj püsvarstj nusmaígiusi, iř butu užlipusi, tik víenas smaigtělis iř iškritQS... Ši, bežiurěda-ma í šf kriňtantj meděli, ěmusi iř pati kristi. Bět erělis be-tupědamas pakaínéje pamätes jä bekrifitančiq, tuôj paklles nuö žěmés, pakäpt sveikája kója jaí už ryšělio, tuôj vis aug-štýn, augštýn, augštýn, iř užnéšes labaí augštaí, teň kuř už debesQ. PriněŠQS prie didelio ürvo, paléid^s iř säkas: „Šitai tas ürvas, \ kurf jiě vaflkarě parlěks sulenda, taí tú čiä jějusi räsi jü ďviýlika lovu, tás apdangstýk paklôdémis iř visús príegalvius užvalkstýk užvalkčiais, 5 márškinius, keines pa-děstyk kiekvienám aňt lovy. Räsi prie kiekvienos lóvos pö staliüka. iř afit staliukij paděta räsi dúonos pö kepalělj, taí nuö tQ kepalěliií galěsi pö riekěle. atsiriěkusi suválgyti. Pas duris rasi mažiáusiojo brólio lověle, taí pô jája paliňdusi galěsi pati pérnakvoti".
Erělis, viska, jaí pasäkes, nulékes sáu, ô ji iř jlifidusi í tä ürvq. Tenaí rädüsi viska, taíp, kaíp tiktaí jaí tás erělis išpäsakojes büvo. Aptaísiusi lóvas, paklôdémis apdafigs-čiusi, užvalkčiais príegalvius apvalksčiusi, keines iř márškinius kiekvienám afit jij lóvij paděsčiusi, paválgiusi nuö 'kiekvíeno kepalélio atsiriekdamá pö riekěl§, paliňdusi pö mäžojo brólio lóva iř atsigulusi. Šit, tiktaí väkaras, tuôj iř išgiřdusi: júodvarniai sukraňksějo, nusiléido iř suějo žmoné-mis í tróba.; visi džiaugiasi, kád pataisýtos lóvos iř paděti visíems marškiniaí sů1 kélněmis. Visi apsitaísé, eína válgyti, žifiri, kád jQ dúona nuraikýta. Vyresnýsis säkas: „Lóv!as iř můs pačiůs apdäré, bět kád dúonos trüksta, taí negeraí; na, bet kä padarýsi!" Pérnakvoje, ryta. atsikělQ, išéje. sukrank-sěje. iř nulěke. sáu. Ji atsikělusi iš sávo palóvio iř váikščio-janti pö vidij iř laukě; aplifikui, afit kálno, visuř míela, gražů.
68
Iř věl apiě väkara. ěmusi norěti válgyti. Eínanti prie tu staliůku: taíp pát běsa. kepaléliai dúonos. Ši věl pö mäžojo brólio lovelě, pás duris, iř atsigulusi. Vakarě iř věl ěme. júodvarniai kranksěti, iř suéje. í tróba. visi bróliai. Vyres^ nýsis säkas: „Mataí, iř věl dúona nuválgyta; mát, jaü käs nórs pas můs yrá negěras {simětQS. Dabař dár niěko neda-rýsiu, bet jéi trěčia. diěna. dár taíp bus, taí, nórs visa. kálna. sugriáusiu, bět turěsiu rásti, kás čiä mums taíp däro". Mergělé gulědama nusigafidusi iř galvójanti, kás čiä tiktaí bůsií*. Ná, paválge. 'visi atsigůl§, bét ši nebeužmiěganti. Jaü visi bróliai šnařpščia iř knařkia, jí iř nebeiŠkefitusi: ěmusi sávo jauněsnjji bróli bůdinti, ěmusi ranka ůž kójos kůšinti. Tás kláusiqs: „Kás čiä?" Ši týlomis atsäkiusi: „Aš, broláiti, júsií sesuö, atéjau, susiieškójau; bět käd brólis pýksta, bä-ras, kä. áš dabař darýsiu!" Brólis säkas: „Nä, kä dabař darýsi! Buk kaíp bůvusi, rytój pamatýsime".
Ryto meta. sukilQ visi bróliai, jaü taísasi eíti sáu laukafi. Mažásis iř ěmes sakýti: „Ná, bróli, väkar kaíp žadějai kálna. ardýti veřsti, taí kád rastům kokj gimináitj ař sěserj, k|gi täd darýtum?" Vyresnýsis brólis säkqs: „Aä! taí ma-taü, käd tu jaü žinaí, käs čión yrá; ná, taí pasakýk, käs?" Šis, atidefiges paklödQ, säkqs: „L\sk, sesáite, laukafi, kaíp jaü bus, taíp". Daugiaü vyresnýsis brólis säkas: „Käd tu bú-tum iškefitusi namiě dár víeneriús metüs, taí bútum músii suláukusi, ö dabař, sesáite, taí reikěs můms iř táu věl Vařgti dár dvýlika mětq. Jéi iškentěsi niěkur niěko nešnekějusi peř tíek mětq, taí dár pasiníatýsime". Taíp pasäkes iř liěpes sěstis sáu afit nügaros, iř paviřte. visi júodvarniais iř nulék?.
Jiě nuněŠQ sěserj í didele. giriq iř pasodin§i \ églés vir-šún?, -atsisvéikin? iř palik?. Tai daugiaü ji tefi sédějusi iř sédějusi, pagaliaü iř drabůžiai jös1 tefi nupüv§.
I t§ giria. atějo medžiódamas karaláitis sů sávo dväriš-kiais iř pônais. Ěm§ šůnes lóti, žiurědami í tä. mědj, kuř ji sědi. Apstóje. tefi jö medžiótojai iř varövai; mäto, kád žmo-gůs. Šiaíp kálbina, taíp kálbina, niěko nesäkanti. Atěj^s iř páts karaláitis, iř tás šněkinas, bět ji niěko iř niěko nesäkanti. Šaukia — lipk laukafi, gaňdina — nušáusime, ji niěko iř niěko, týlinti iř týlinti. Daugiaü karaláitis kokiám savo tařnui liěpi^s:   „Lipk iř iškélk laukafi, pamatýsime,  kásgi
69
teň yrä". Tas lipes. Šita ródanti, taftům norědama pasisa-kýti ěsanti plikä. Medžiótojas, išlipQs laukafi, pasäkes ka-raláičiui: mědyje ěsanti jaunä graži moterišké, tiktaí käd plika, reikaláujanti drabúžiu.. Daugiaü nuněšes jaí medžiótojas drabůžius, iř ji išlipusi iš mědžio. Karaláičiui taíp pa-třkusi, käd jis niekadä nenorějes kitôs ně matýti. Parsivě-dQs namô, pasisákes sävo téváms, käd jä. norjs věsti sáu per päčiq. Tévaí nenorěje. jám léisti, käd ji niěko někalba. Bět jis säka,s: „Räsit ji kókia atgailinifiké; kaí atvařgs af at-kentés — if praděs šnekěti". Tévaí if léido. Daugiaü kara-láitis jä. vědQs iř gyvěnes.
Pô kíek metu. Pönas Diěvas dävQs jíems sunu., bět ka-raláičio tuomet nebůve. namiě, ö priéměja búvo parvežtá tóji pati rägana, kuri jös taíp někenté, jösios pämoté. Tóji rägana vaikěli išmětusi laukaň iř sugriěbusi kuř šuniůka. ródanti 'visíems: „Ziurěkite, koks jös vaíkas!" Taíp karalái-čio tévaí iř säka^ ,,Jaü käd ji bútu. gěras žmogůs, taí kal-bětu.... Käs ja žino, käs ji tókia yrä!.. Qeraí, měs jám säkém, käd neimtu. jös". Tuöj paräšé jös výrui räšta., käd taíp iř taíp, täs iř täs, tóks iř tóks gimé; käs jaí reíkia darýti? Jos výras, karaláitis, paräšé, käd jaí niěkas niěko nedarýtu, kol jis namô parkiís; sugqžes jis páts žinósiqs, käs padära^ Jis namô parkins niěko nebežino: jám tókia graži, tókia graži, taíp patiňkanti, käd jis ně ketinti neke-tina jös nužudýti, iř vél jisaí gyvěna sů já.
Pagyvěnus kókius metús iř vél Pönas Diěvas duodäjs jíems kita. sunu. Karaláičio taíp pät nebúve. namiě, iř vel jôs pämoté, rägana, búvus peř priéměja.. Vaikélj ji išmětusi laukaň, pakišusi kačiůka. iř ródanti visíems: „Ziurěkite, käs dabař!" Visi stebějosi iř tévaí nuräše. súnui räšta.. Sflnůs vél paräšes namô, käd niěkas niěko jaí nedarýtu. bě jö patiěs. Iř jis vél, parkiles namö, jaí niěko nebedära.s: pati labaí graži, patiňkanti jám. Säkqs iř téváms, käd dar toliaü žiurěsias.
Iř vél pö kókio laíko, něsant namiě, gimsta,s jám trěčias sünüs. Tä päti priéměja, rägana, jös pämoté, věl išmetanti sunu. laukaň iř ródanti visíems lýg gimusj iš jös šuniůka.. Tévaí nebesitveriä, räša. jám kogreičiáusiai — skuběti namö iř darýti jaí ař šiókj ař tókj gala.. Jis parkiles namô. Jám baísiai gaíla, bet nebegalědamas liáutis iř nebežinóda-
70
mas, käs čia reíkia darýti, säka.s: „Zinókités, darýkite, kaíp jus nórite! áš ně páts nebežinau, kuö ji kaltä, käs ji tókia yrä".
Teisějai apkáltine. jä, säkaj reíkiant kaíp rägana. sudě-ginti. Iř sukróve. dideli láuža. iř užděgQ. Bět užějes didelis lietús iř užlíejes ügnj. Ná iř věl jiě liěpe. privěžti sausíj mé-džiu. O jaü visái baígiasi dvýliktieji mětai, tiktaí vienös valandös bereíkia, tuöj büs iř bróliai. Kaíp tiktaí ěme. kúrti iš afitro karto ůgnj iř pradějus imtis liepsná, štaí atlekiä dvýlika júodvarniu, atlekiä iř léidžiqsi. Tuöj nusiléides pir-másis iř Vedäsis rafiko j trejü metu sünelj; nusiléidQs anträ-sis iř nešqsis sunělj antrQ metu.; trečiäsis nusiléides — ne-š|sis mažutj, dár vystykluosě, kq tiktaí gimusj vaikělj. Tuöj visi sušůk§: „Kä jus čiä dirbate?" Kám jus tä nekalta. músu. sěserj nórite nužudýti? Měskit í ůgnj pämoté. rägana.! Štaí músu. seseřs suněliai!" Běregint pämoté. rägana. užrito afit Tigniés! Bróliai tuöj pasisvéikine. sü sävo sěseria iř sú sävo sváiniu karaláičiu. Iř pasäkQ jiě, käd kaíp tik gimusius vai-kučiůs ji išmětusi laukaň, täd jiě tuöi pasiěme. pás save iř augin§.
Karälius pakélé dideli pókylj. Iř äs tefi bu-Vaü, iř áš daüg mačiau, iř áš tefi válgiau iř gěriau, peř bařzda. var-vějo, burnöj neturějau.
1. Tinginýs iř kěliq k5ja ródo. — 2. Šuó iř käriamas paprafita. — 3. Tmginiui visuomět švefita.
59. Vargšas ir besotis
Vargingas žmogůs girioj afit ůpés krafito cápt cápt medžiůs kiřto. Jám becampijant kiřvis nuo kóto smúkt iř nusmúko, iř tik púkšt í ůpés gelme; jkrito. Vařgšas praviř-ko: ,,Ui, ui, ui, mana kirvělis! avu! Käs mán j| sužvejos? Qaíla mano kirvůko!" Tuö tárpu tik pakabákšt paka-bakšt pašlivikšt iř atšlubävo senělis iř pakláusé: „Kö tu taíp ujujúoji? Käs táu tikos?" — „Mano kirvělis, avu! jkrito í gelm$, ö kito nusipiřkt nejsténgiu, labaí vargingas esü. Kuö dabař medžiůs kiřsiu iř vaikáms dúonq pelnýsiu?" — „Tič,  tylěk!   nedejúok,  áš táu jí sužvejósiu".   Iř  tik
71