______________6 pi KAPPALE - KUypES'löS'MHiji^ Helsinki Suomen pääkaupunki on Helsinki. Se ei ole suuri kaupünki. Vuonna 1996 Helsingissä oli 532 053 asukasta. Koko Suomessa oli šamana vuonna 5 132 300 asukasta. Helsingin yliopisto on melko suuri. Siellä opiskelee noin 30 000 opiskelijaa. Helsingin perustamisvuosi on 1550. Helsinki kehittyi hitaasti. Suomen pääkaupunki Helsingistä tuli vuonna 1812. Helsingin vanhan keskustan suunnitteli ark-kitehti Carl Ludvig Engel. Keskellä on Senaatintori ja tsaari Aleksanteri II:n pat-sas. Patsaan takaná on tuomiokirkko. Tuomiokirkosta vasemmalle on yliopisto ja yliopiston kirjasto. Oikealla on valtioneuvoston talo. Lähellä Senaatintoria.on toinenkin tori, Kauppatori. Se on erittäin viehät-tävä paikka kesällä. Kauppatori on aivan meren rannalla. Kauppatorilta pääsee Mannerheimintielle Pohjois- ja Etelä-Esplanadia pitkin. Esplanadi eli Espa on tärkeä liikekatu. El • •Kaupungin keskusta on Mannerheimintien alkupäässä ja rautatieaseman lähellä. Siellä ovat suuret tavaratalot ja liikkeet, mutta siellä on paljon muu-takin: Ruotsalainen teatteri Erottajalla, Ateneum, Kansallisteatteri, pääpos-ti ja Kiasma eli modernin taiteen museo. Mannerheimintien varrella ovat myös eduskuntatalo ja Kansallismuseo. Vastapäätä on kongressikeskus Fin-landia sekä uusi oopperatalo. *26Lj,-eSPtAKlAĎi Keskustelu 1 Yliopiston edessä Prahassa Marja: Hei David! Miten menee? David: Moi! Kiitos, hyvin. Ölen lähdössä Suomeen. Marja: Ihanko totta! Sehän on mukavaa. Minäkin lähden Suomeen. Milloin sinä lähdet? David: Ensi viikolla. Minä matkustan bussilla. Se on jännittävää. Laivalla Saksasta Ruotsiin ja sitten Tukholmasta Helsinkiin. Marja: Minä menen Ouluun, mutta voimme tavata Helsingissä. David: Kiva. Voit esitellä Helsinkiä. Marja: Minä en ole helsinkiläinen, mutta tunnen toki Helsingin keskustan. Keskustelu 2 Marja: No, haluatko, että esittelen Helsinkiä? Me olemme nyt Felix Nylundin Kolmen sepän patsaan luona. Tästä lähtee pääkatu Man-: nerheimintie. Suosittu ostoskatu on Aleksi eli Aleksanterinkatu. Aleksilla on Stockmannin tavaratalo, missä on kaikkea, mitä vain haluat. David: Minä menen mieluummin kirjakauppaan. Tiedätkö hyvän kirjakau- pan? Marja: Tássä vastapäätä on Suomalainen kirjakauppa ja kulman takaná on Akateeminen kirjakauppa, j oka on myös oikein hyvä. FRASEOLOGIAA - UŽITEČNÉ VÝRAZY olla lähdössä olla tulossa olla menossa odcházet přicházet být na cestě/v pohybu Oletko jo lähdössä? Už odcházíš? Hän on jo tulossa. Už přichází. Hän on aina menossa. Ňení k zastižení. Přípony -han/-hän, -kin nemají přesný význam. Jejich význam se mění podle kontextu. Pro začátek je lepší pozorovat je v textu a používat velmi opatrně. -han/-hän přece (ale) -kin i, take' Sehän on mukavaa. Minäkin lähden. To je (ale) fajn. I já už odcházím. toki ovšem, ovšemže Tunnen toki. Ovšemže znám. Kde? vasemmalla nalevo takaná vzadu oikealla napravo edessä vpředu keskellä uprostřed vastapäätä naproti lähellä blízko vieressä vedle täällä tady tässä zde siellä tam alkupää(ssä) začátek (něčeho), na začátku El Mihin menet? Kam (pů)jdeš? Kam (po)jedeš? Miten menet? Jak (pů)jdeš? Jak (po)jedeš? Menen työhön. Menen kouluun. Menen Brnoon. Menen Suomeen. Menen kauppaan. Menen autolla. Menen polkupyörällä. Menen junalla. Menen laivalla. Menen jalan. Jedu/jdu do práce. Jedu/jdu do školy. Jedu do Brna. Jedu do Finska. J e du/jdu do obchodu. Jedu autem. Jedu na kole. Jedu vlakem. Jedu lodí. Jdu pěšky. POZNÁMKA: 1. Ve finštině neexistuje slovesný vid; přítomný čas i budoucí čas vypadají stejně. U sloves pohybu není rozdíl, pohybujete-li se nějakým dopravním prostředkem či nikoliv. Tedy např. slovesný tvar menee (mennä) znamená jakýkoliv neutrální pohyb někam, jak v budoucím, tak i v přítomném čase. Slovesný tvar tulee (tulia) znamená pohyb směřující k mluvčímu odněkud. Např. menen může znamenat půjdu, jdu, pojedu, jedu, jezdím, tulen přijdu, přicházím, přijedu, přijíždím. Ve finštině jsou tyto významové rozdíly jasné až z kontextu. 2. Pád adessiv vyjadřuje i prostředek jak?, čím?, jakým způsobem? *&& ^P ^^ Některé místní názvy v centru Helsinek: Senáatintori Kauppatori Erottaja Tuomiokirkko valtioneuvoston tálo rautatieasema Ruotsalainen teatteri Ateneum Kansallisteatteri Kansallismuseo Kiasma eduskuntatalo Finlandia-talo Senátní náměstí Tržiště (v přístavu Eteläsatama) náměstí, od kterého začíná Mannerheimintie dóm, katedrála budova vlády nádraží Švédské divadlo Národní galerie Národní divadlo Národní muzeum Muzeum moderního umění parlament kongresové centrum Finlandia KIELIOPPIA - MLUVNICKÁ ČÁST prostý Lokaalisijat - Lokální pády Lokální pády vyjadřují rozdíl mezi dějem vně, na povrchu a uvnitř. Odpovídají na otázku kde? (inessiv/adessiv), kam? (illativ/allativ) a odkud,? (elativ/ablativ). Lokální pádové koncovky však mají i jiné významy než lokální. Lokální pády vnitřní v Inessiv - Missä? Kde? -sss i/-ssä - talo-ssa Mistä? Odkud? -staAstä z Elativ - talo-sta Mihin? Kam? -krV+Vn do Illativ - - talo-on -dlV+hVn pää-hän -dli /+seen harmaa-seen WWW POZNÁMKA: Všimněte si 3 typů koncovek u illativu. Pozor na e-kmeny - změna i > e: suuri - suure-en pieni - piene-en |0ni Missä? ID f Mistä? ,0,i Mihin? Kde? Olemme Helsingissä. Odkud? Lähdemme Helsingistä. Kam? Menemme Helsinkiin. Olemme Prahassa. Lähdemme Prahasta. Menemme Prahaan. Lokální pády vnější Missä? Kde? Mistä? Odkud? Mihin? Kam? -llaAllä na Adessiv - ranna-lla pöydä-llä -ltaAltä od Ablativ - ranna-lta pöydä-Itä -l'e k Allativ - ranna-lle pöydä-lle El Missä? Kde? Mistä? Odkud? Mihin? Kam? Kissa on ikkunalla. Kissa lähtee ikkunalta. Kissa menee pöydälle. Tyttö on torilla. Tyttö tulee torilta. Tyttö menee asemalle. POZNÁMKA: Vnitřnímu pádu inessivu (kde?) často odpovídá v češtině předložka v, vnějšímu pádu adessivu (kde?) předložka na. Všimněte si však uvedených příkladů-yhopisto univerzita yliopistossa na univerzitě asema nádraží asemalla na nádraží ton náměstí; trh torilla na trhu; na náměstí Adessiv (-lla/-llä) znamená volnější vztah. Opiskelen yliopistossa. Studuji na univerzitě. Olin yliopistolla. Byl jsem na univerzitě (se podívat). Olen kaupungissa. Jsem ve městě. Olen kaupungilla. Chodím po městě. Jsem ve městě (v centru, na nákupech apod.). Postpositiot - Postpozice Místo předložek postpozice Čili záložky: Postpozice je slovní druh, který v češtině neexistuje, odpovídá však běžně předložce. Předložky existují i ve finštině, je jich však málo a často mohou fungovat i jako postpozice. Postpozice se vážou nejčastěji na podstatné jméno v genitivu, méně často v partitivu nebo v jiných pádech. Hlavní vzory jsou: podstatné jméno v GEN + postpozice podstatné jméno v PART + postpozice předložka + podstatné jméno v PART GEN + edessä před GEN + takaná za GEN + vieressä vedle GEN + lähellä blízko lähellä + PART blízko vastapäätä + PART naproti PART + vastapäätä naproti ELAT + lähtien (po čínaje) od tavaratalon edessä patsaan takaná kirkon vieressä torin lähellä lähellä tona vastapäätä koulua koulua vastapäätä vuodesta 2000 lähtien před obchodním domem za sochou vedle kostela blízko náměstí blízko náměstí naproti škole naproti škole počínaje od roku 2000 Postpozice, zvláště lokální postpozice, se obvykle skloňují ve třech, často v šesti lokálních pádech. Příklady: Kissa on pöydän alia. Kissa menee pöydän alle. Kissa lähtee pöydän alta. Talon vieressä kasvaa puu. Talon viereen ajoi auto. Talon vierestä lähti auto. Tien vierellä kasvaa metsää. Tien viereile syntyi asutusta. Tien viereltä häviävät puut. Kočka je pod stolem. Kočka jde pod stůl. Kočka odchází zpod stolu. U/Vedle domu roste strom. K domu zajelo/přijelo auto. Od domu odjelo auto. Vedle cesty roste les. Vedle cesty vznikla zástavba. Vedle cesty mizejí stromy. 9## POZNÁMKA: Vnitřní pády i u postpozic vyjadřují intenzivnější kontakt (vieressä těsně vedle) a vnější pády lokální vyjadřují volnější kontakt (vierellä někde vedle). Význam je prakticky stejný. Imperfekti - Préteritum čili minulý čas prostý Některé způsoby tvoření préterita - minulého času prostého: Préteritum se tvoří z kmenu samohláskového přidánín znaku -i- a osobní koncovky. (Srov. v lekci 4 olla - oli-.) Přidání znaku -i- vyvolá často změny v koncových samohláskách. Tyto změny je potřeba se naučit! 1. Vkm končí na -e+i > -i tulia přijít Vkm tule+i > tuli- niennä jít, jet Vkm mene+i > meni- esitella představit Vkm esittele+i > esitteli POZNÁMKA: 3. osoba má jen -i, nedochází tu k žádnému prodloužení. O Příklady časování: mennä Přít. čas menen Prét. menin menet měnit menee meni menemme menimme menette menitte menevät menivät esitellä Přít. čas esittelen Prét. esittelin esittelet esittelit esittelee esitteli esittelemme esittelimme esittelette esittelitte esittelevät esittelivät 2. Vkm končí na -u+i > -ui, -y+i > -yi, -o+i > - oi, -ö+i > -öi puhua mluvit Vkm puhu+i > puhui- kysyä ptát se Vkm kysy+i > kysyi- sanoa říkat Vkm sano+i > sanoi- säilöä zavařovat, nakládat Vkm säilö+i > säilöi- Příklady časování: kysyä Přít. čas kysyn Prét. kysyin kysyt kysyit kysyy kysyi kysymme kysyimme kysytte kysyitte kysyvät kysyivät säilöä Přít. čas säilön Prét. säilöin säilöt säilöit säilöö säilöi säilömme säilöimme säilötte säilöitte säilövät säilöivät El HARJOITUKSIA - CVIČENÍ '• 1. Užijte v inessivu. VZOR: Olen(KOULU). Olen koulussa. Oletko (POSTI)? Olemme (KIRJASTO). Hän on (TYÖ). Asutteko (HOTELLI)? Onko hän (LONTOO)? He ovát (SAUNA). Užijte v adessivu. VZOR: Olen (TORI). Olen torilla. He odottavat (ASEMA). Kukka on (IKKUNA). Opiskeleeko Hana (KORPILAHTI)? Asuuko hän (ANNANKATU)? Istumme meren (RANTA). Kirja on (LATTIA). 2. Užijte v illativu. VZOR: Menen (KOULU). Menen kouluun. Menetkö (POSTI). Menemme (KIRJASTO). Hän menee (TYÖ). Menettekö (HOTELLI)? Matkustaako hän (LONTOO)? Menetkö (SAUNA)? Užijte v allativu. VZOR: Menen (TORI). Menen torille. He menevät (ASEMA). Hän lähtee (MERI). Meneekö Jakub (KORPILAHTI)? Meneekö hän (ANNANKATU)? Meneekö kissa (IKKUNA)? Panetko kirjan (LATTIA)? 3. Užijte v elativu. VZOR: Tulen (KOULU). Tulen koulusta. Tuletko (POSTI)? Tulemme (KIRJASTO). Hän tulee (TYÖ). Lähdettekö (HOTELLI)? Tuleeko hän (LONTOO)? Tuletko (SAUNA)? Užijte v ablativu. VZOR: Tulen (TORI). Tulen torilta. He tulevat (ASEMA). Hän tulee (MERI). Tuleeko Jakub (KORPILAHTI)? Tuleeko hän (ANNANKATU)? Tuleeko kissa pois (IKKUNA)? Otatko kirjan pois (LATTIA)? W3M 4. Utvořte věty podle vzoru. VZOR: tálo: Menen taloon. Olen talossa. Tulen talosta. tori: Menen torille. Olen torilla. Tulen torilta. 1. Helsinki 2. Praha 3. Suomi 4. Tšekki 5. Slovakia 6. parkkipaikka 7. keskusta 8. piha 9. lentokenttä 10. bussi 11. kaupunki 12. asema 13. pysäkki 5. a) Olet Vanhankaupungin torilla Prahassa. Pokuste se finsky s pomocí slovníku vytvořit krátký popis Staroměstského náměstí. b) Popište podle textu centrum Helsinek. 6. Doplňte k podstatným jménům správné pády a postpozice. 1. Olen (TAVARATALO)....... 2. Seisomme.......(SENAATINTO- RI). 3. Pekka istuu puistossa (KIRJASTO) ....... 4. Asun Prahassa (VUOSI 1990)....... 5. (YLIOPISTO).......on silta. 6. (KIRKKO) .......on museo. 7. (AUTO).......on kissa. 7. Skloňujte ve všech pádech, které znáte: GEN, PART, ESS, INES, ELAT, ILL, ADES, ABL, ALL. tori náměstí patsas socha vuosi rok 8. Přeložte do finštiny. 1. Zítra pojedu vlakem do Brna. 2. Odtamtud pojedu autobusem do Bratislavy. 3. Příští týden pojedeme na kole do Vídně. 4. Letadlem se vrátíme do Prahy. 5. Často jezdím autem a lodí do Finska. El 9. Slovesa v závorkách dejte do minulého času. 1. (OLLA) sinä eilen yliopistossa? 2. (TULLA) hän jo? 3. Joko hän (MENNÄ)? 4. (LÄHTEÄ) he eilen Prahasta? 5. Marja (ESITELLÄ) Helsingin keskustaa. 6. (SUUNNITELLA) he jo matkaa? SANASTOA - SLOVNÍ ZÁSOBA U sloves se dále budou uvádět 1. os. j. č. přít. času (označuje slabý stupeň) a 3. os. j. č. préterita, ze kterého je vidět silný stupeň a případné změny při připojování znaku -i-. aivan úplně liioit|ella, -telen, -teli přehánět arkkiteh|ti, -din, -tiä architekt, -ka Lontoo, -n, -ta Londýn asema, -n, -a nádraží läh|teä, -den, -ti odcházet, odjíždět asuk|as, -kaan, -asta obyvatel lähdössä: být na odchodu, erittäin velmi, velice olla lähdössä odjíždět esit|ellä, -telen, -teli předvádět; matka, -n, -a cesta představit mělko docela helsinkiläi|nen, Helsinčan, -ka menossa: -sen, -stä olla menossa být k nezastižení hitaasti pomalu mer|i, -en, -ta moře hotelli, -n, -a hotel mieluummin raději jalan pěšky neuvosto, -n, -a rada jälkeen: po nuk|kua. -un, -kui spát GEN+jälkeen oikein velmi, velice jännittävä, -n, -ä napínavý, vzrušující ostos nákup ka|tu, -dun, -tua ulice parkkipaik|ka, parkoviště kehit|tyä, -yn, -tyi vyvíjet se, -an, -kaa rozvíjet se patsa|s, -an, -sta socha keskusta, -n, -a centrum, střed perust|aa, -an, -i zakládat kirjasto, -n, -a knihovna piha, -n, -a dvůr kirjakauplpa, knihkupectví pois pryč -an,-paa polkupyörä, -n, -ä kolo, bicykl koko (nesklonné) celý posti, -n, -a pošta koulu, -n, -a škola pysäk|ki. -in, -kiä zastávka kulma, -n, -a roh pääka|tu, -dun, -tua hlavní ulice lattia, -n, -a podlaha pääkaupun|ki, hlavní město lentokent|tä, -än, -tää letiště -gin, -kia ran|ta, -nan, -taa rautatieasema, -n, -a sauna, -n, -a Senaatintori, -n, -a sep|pä, -ä, -pää sitten suunnit|ella, -telen, -teli tavara, -n, -a tavaratalo, -n, -a tavata tiejtää, -dän břeh nádraží sauna Senátní náměstí kovář pak, potom plánovat, projektovat zboží, věc obchodní dům setkat se, sejít se znát, vědět tori, -n, -a tsaari, -n, -a tulossa: olla tulossa tun|tea, -nen tuomiokirk|ko, -on, -koa valtio, -n, -ta viehättävä, -n, -ä viere|llä, -ltä, -Íle väsyttävä, -n, -ä náměstí car přicházet poznat dóm, katedrála stát okouzlující, atraktivní vedle unavující, únavný EEfl