Tvoření sloves v češtině • odvozování – sufixace/PREFIXACE • skládáním – okrajově ( zadostiučinit, zlořečit, svatořečit, dobrořečit – podle cizích lat./něm. vzorů) • sousloví (lze těžko určit míru těsnosti spojení a tudíž hranici mezi slovesným souslovím a volným spojením) brát v úvahu, mít na zřeteli, …. SUFIXACE (KP=formant) - třídy • II. tiskne (ne/nou) (hrknout) • III. kupuje (uje/ova) (programovat) • IV. prosí (í/i) (cenit) • IV. trpí (í/e/ě) (škaradět) • IV. sází (í/e/ě) (deverb. překážet) • V. dělá (á/a) (ťapat) • Srv. PMČ (pozor - jiné třídění 6 tř. podle km. Min. Je třeba se orientovat podle vzorů) Všimněte si, které třídy/vzory nefigurují ve výše uvedeném seznamu (uzavřené). PREFIXACE • do-, na-, nad(e)-, o-, ob(e)-, od(e)-, po-, pod(e)-, pro-, pře-, před(e)-, při-, roz(e)-, s(e)-, u-, v(e)-, vy-, vz(e)-, z(e)-, za- • ne- • ab(s)- (absorbovat), a(d)- (adoptovat, adaptovat), de(z)- (deformovat, dezinterpretovat), di(s)- (diferovat, disimilovat), e(x)- (emigrovat, exportovat), i(n)-/im- (implikovat, imigrovat), ko(n)-/kom- (konferovat, komponovat), pre- (presuponovat), re- (regenerovat), su(b)-/sus (subordinovat, subskribovat), trans- (transponovat) Mutace (transpozice) • Slovesa ze substantiv • Slovesa z adjektiv • Slovesa ze sloves reflexivizace • se/si • Mění-li se význam slovesa • Někdy se kombinuje s prefixací (na- + se, po- + se) • Syntax (reflexivní pasívum, reciprocita, vyjadřování objektu, …) slovesa ze substantiv • existence nebo funkce (panovat, sloužit) • faktitivnost - dělat to, co vyjadřuje základové substantivum (sportovat, škodit) • posese - mít to, co vyjadřuje základové substantivum (věřit, vonět) • význam úzu – používat to, co vyjadřuje základové substantivum (telefonovat, zvonit) • význam donace – „opatřovat co/koho tím, co vyjadřuje základové substantivum (cukrovat, solit) Nebo jednodušeji • stát se kým (nositelem vlastnosti, kterou má substantivum) -i (bratřit se, kašpařit, kohoutit se, opičit se); -ovat (bratříčkovat se, přítelíčkovat se) • slovesa vyjadřující činnost na základě substance, která je jejím předmětem vytvářený předmět: učinit kým/čím (-ova programovat, -i čtvrtit, -ni zpopelnit,…); zasažený/zasahovaný předmět (-ov listovat, -i ručit); vytvářet něco – opatřovat, pokrývat, plnit (-ova čárkovat, lakovat, -i solit, oplotit, -ni – zatravnit, zalesnit, -a – látat, poutat); zbavit/zbavovat koho/čeho – odpeckovat, vyčlenit, rozuzlit) Dále … • tvoření sloves na základě prostředku činnosti (užívat věci vyjádřené substantivem při určité činnosti jako jejího prostředku –ova – cévkovat, drátkovat, -i – kosit, zvonit, věnčit, -ě/-e rozumět) • slovesa motivovaná substantivy vyjadřujícími různé okolnosti děje – místo (-ova –stolovat, -i hnízdit); – směr (-ova pytlovat, -i nalodit); – čas děje (-ova nocovat, ponocovat, letovat, zimovat). Čili jednoduše řečeno • Od jmen osob (přítelíčkovat) • Od jmen věcí (kosit) • Od pojmenování s okolnostním významem času, místa, způsobu slovesa z adjektiv • inchoativa (inchoare – začínat) – stávat se takovým, jak vyjadřuje základové adjektivum (šedivět, blednout, červenat) • faktitivní (účinná) – učinit takovým, jak vyjadřuje základové adjektivum (čistit, černit, bílit) Slovesa z adjektiv (není jednota, zda řadit do kat. transpoziční nebo mutační) • stávat se nějakým - modrat • činit nějakým (faktitiva) - modřit Slovesa ze sloves • působit nebo způsobit, aby se uskutečnil děj vyjádřený základovým slovesem – kauzativa, úzce souvisí se třídou faktitiv (modifikace). • Třída stará zajímavá hláskovými alternacemi: vařit