Gotika II. Úvod k přednášce – Umění Evropy 13. století Významná data 13. století • 1183 Filip II. August nastupuje na francouzský trůn (1183-1223) • 1198 Lotario de Conti zvolen papežem – Innocenc III. (1198-1216) • Přemysl Otakar I. dědičným českým králem • 1204 Dobytí Konstantinopole křižáky, založení křižáckého státu • 1209 Papež Innocenc III. vyhlašuje křížovou výpravu proti Albigenským • 1215 Čtvrtý lateránský koncil • 1221 Potvrzení řehole dominikánů • 1223 Potvrzení řehole františkánů • 1226 Ludvík IX. Svatý nastupuje na francouzský trůn (1226-1270) • 1236 Poslední cesta Fridricha II. (králem 1212-1250) do říše • 1248 Dokončena stavba Saint Chapelle • 1253 Přemysl Otakar II. českým králem (1253-1278) • 1277 Pravděpodobně zahájeny práce na výzdobě kostela sv. Františka v Assisi 1183 - Filip II. August (+1223) • Konsolidoval francouzské království a centralizoval jeho správu • Významným způsobem rozšířil francouzské državy severně od Loiry (definitivně po bitvě u Bouvines v roce 1214) • Do doby jeho vlády spadá období stavby nejvýznamnějších katedrál „klasické gotiky“ (Sens, Laon, Chartres, Amiens) Katedrální sochařství: Laon, Sens, Chartres Nottre Dame v Paříži Styl kolem roku 1200 Katedrála v Sens, hlava proroka z ostění středního portálu, kolem r. 1200 katedrála v Chartres – severní transept, Mariánský portál, po roce 1204 Chartres – severní transept, po r. 1204 Žaltář královny Ingeborg, kolem r. 1200 Styl kolem roku 1200 Nottre Dame Paříž, západní průčelí 1. čtvrtina 13. století 1198 - Innocenc III. (+1216) • Za jeho pontifikátu dosáhlo papežství zenitu své moci • Začaly křížové výpravy útočit i proti „heretickým“ křesťanům v Evropě a Byzanci • Pod jeho vedením čtvrtý lateránský koncil (1215) ustavil nauku o transsubstanciaci 1204 - Dobytí Konstantinopole Čtvrtá křížová výprava • Z Byzance dovezeno množství ukořistěných relikvií • Vzniká řada křižáckých států a Evropa je pod vlivem byzantské vzdělanosti a umění • Z celé výpravy nejvíce těží Benátčané, mimo řady ukořistěných děl (kvadriga, tetrarchové v Benátkách) se z Byzance stěhují zřejmě i někteří zdejší umělci, aby vyzdobili tehdy přestavovaný chrám sv. Marka 1221- Potvrzení řehole řádu dominikánů 1223 – Potvrzení řehole řádu františkánů Sv. Dominik ( + 1223) a Sv. František (+1226) založili dvě zpočátku odlišné řehole Dominikáni • důraz na vzdělanost, převzali v průběhu 13. století školství namísto katedrálních škol • kladli důraz na kázání a vlastní chudobu • kázali především ve městech • Dominikánská teologie pracovala také s Aristotelovými myšlenkami (Sv. Tomáš Akvinský) - realismus Františkáni • jednodušší řehole, osobní příklad • Důraz na lidský život a utrpení Ježíše Krista a na úctu k Panně Marii • Zpočátku důraz na jednoduché kázání v národních jazycích, později rovněž teologicky vzdělaní – nominalismus (Vilém Ockham) U obou řádů velký důraz na obrazy – nový narativní a jednoduchý styl, stavby kostelů na protilehlých stranách měst, velké halové stavby 1226 – Ludvík IX. Svatý zvolen králem Francie (+1270) • Velkou část života věnoval myšlenkám a uskutečnění křížových výprav do Svaté země • Za jeho vlády probíhala stavba katedrály v Amiens a korunovační katedrály v Remeši. • Roku 1239 koupil od byzantského císaře Balduina II. trnovou korunu a část dřeva Svatého kříže. Pro jejich umístění nechal vystavět Sainte Chapelle v Paříži (dokončena r. 1248). Styl pařížského umění v této době (Sainte Chapelle, Nottre Dame) je napodobován po následujících více než padesát let • Byl prvním králem, který se aktivně přihlásil k myšlence pokory propagované zejména žebravými řády • Roku 1290 byl prohlášen za svatého Katedrála v Remeši, severní transept, 1225-1230 Katedrála v Remeši, západní průčelí, po roce 1230 Katedrála v Remeši, západní průčelí – vnější a vnitřní výzdoba portálu, 1255-1270 Katedrála v Amiens, Západní průčelí katedrály 1230-1240/ Mariánský portál jižního transeptu, Vierge Dorée, po roce 1240 1248 – dokončena Sainte Chapelle, pohled zvnějšku spodní a horní patro Katedrála Nottre Dame, socha Adama z vnitřního portálu jižního transeptu, kolem r. 1260 / Madona ze St. Chapelle, kolem r. 1260 1236 – Poslední pobyt Fridricha II. na vnitřním území římské říše • Zvolen králem římským 1212, císařem korunován 1220 • Byl především králem sicilským, na dění v Říši měl omezený vliv a po roce 1237 zde nepobýval, za jeho vlády dochází k faktickému rozpadu říšské královské moci • Na Fridrichově dvoře je systematicky rozvíjena vzdělanost a umění navazující na antické vzory – také díky islámským intelektuálům • Nejvýznamnějšími stavbami jsou Castel del Monte a brána v Capui • Osobně napsal knihu o sokolnictví, doprovázenou naturalistickými vyobrazeními Sochařská výzdoba nedochované brány v Capui, dok. roku 1239 Castel del Monte, po r. 1225 Římská říše za vlády Fridricha II. • Říše je rozdělena mezi zástupce strany Welfů a Hohenštaufů • Prosazují se zde jak čistě francouzské gotické formy (Štrasburg, Bamberg) tak specifický císařský sloh patrný v sochařství, malířství i architektuře • V malířství se hovoří o tzv. Zackenstil ( pův. žaltáře sasko-durynského okruhu) později rozšířeno na značnou část malířské produkce v říši • Nejasná stylová kritéria jak pojímat tuto epochu • H. Belting vytvořil nový pojmový aparát: Goticismus: přímé, ale jen částečné přejímání gotických forem Gotizace: vytváření nepřímé ale úplné analogie gotiky odlišnými výrazovými prostředky • Nastoluje také pojem alternativní gotika Katedrála ve Štrasburku, jižní transept a „Andělský sloup“ 1225-1235 Katedrála v Bamberku, „Fürstenportal“ (1225-1235) Postava sv. Anny a Synagogy (1230-1235) Naumburk, postavy zakladatelů dómu (Ekhard a Uta) kolem r. 1250 / Míšeň, postavy zakladatelů (Ota I a Adelheid (1255-1260) „Bamberský jezdec“ (1240-1250) 1198 - Přemysl Otakar I. (+ 1230) • První dědičný český král • Významné zakázky v této době jsou spojeny především s královským dvorem, nelze předpokládat „zpoždění“ v uměleckém vývoji oproti okolním zemím • V knižním malířství převažuje orientace na sasko-durynský okruh (Mater verborum) • Na sklonku Přemyslova panování a v době Václava I. se v Čechách objevují nové typy uměleckých úloh, zejména - sochařsky bohatě ztvárněný portál (Porta coeli, Měřín) - samostatné sochy madon (Madona ze Strakonic, Madona z Tuřan) Portál kláštera „Porta coeli“ v Tišnově u Brna, po r. 1232 Madona ze Strakonic (NG Praha), 2. čtvrtina 13. století 1253 – Přemysl Otakar II. českým králem • Teritoriální expanze českého státu (Štýrsko, Korutany) • V přemyslovském umění se setkáváme se svébytným vyrovnáváním se se vzory francouzské gotiky i aktuálního umění okolních zemí • Mezi stavebními podniky mají výrazné místo stavby královských hradů, urbanismus nově zakládaných měst. Církevní architektura je ovlivněna zvláště rakouskými vzory. • Prosazuje se typ samostatné stojící sochy madony (Madona z Rudolfova) • V malířství převládá „tzv. lámaný styl“ (malby v Třebíči, v děkanském kostele v Písku) Madona z Rudolfova (AJG Hluboká), 3. čtvrtina 13. století/ Výjevy ze života sv. Jana evangelisty – nástěnná malba opatský kostel v Třebíči, po r. 1250 1278 – Pravděpodobné zahájení výmalby kostela sv.Františka v Assisi (postaven mezi lety 1226-1253) Dosud nezmíněné typy uměleckých úloh ve 13. století Fontevrault, klášterní kostel,Náhrobek Jindřicha II. a Eleonory Akvitánské, 1230-1240 / Braunschweig – klášterní kostel, Jindřich Lev a Matylda Anglická, kolem 1230 Chórová přepážka - lettner • Lettner sloužil: • k oddělení laiků a kanovníků či mnichů • ke čtení z Písma ( lectorium) • Později odstraňován, často dochovány jen kalvárie přesunuté na břevno u triumfálního oblouku Naumburk, chórová přepážka 1255-1260 Oltářní retábl • Nejasný způsob vzniku, více rozšířen od 13. století. • Vznikl snad v souvislosti s proměnou liturgie – kněz původně sloužil mši čelem ke shromáždění otočen k západu, s proměnou liturgie se ozdoba čela oltářní menzy (antependium) postavila na oltář. • Františkáni na oltář stavěli také obraz sv. Františka jako jednoduchou desku (typ dossale) • Na oltář byly umisťovány i relikviáře také jedna z možných vysvětlujících teorií • 1310 Synoda v Trevíru – každý oltář má být pro snadnější identifikaci ozdoben obrazem (oltáře v kostele mohou být nanejvýš tři) - nedodržováno Oltář z Wiesenkirche, Staatliche Museum Berlin, 1260-1270/ Arnolfo di Cambio, Ciborium, kostel San Paolo fuori Le Mura Řím, 1283 Knihy hodinek • Ve 13. století vzrůstá potřeba osobní participace na spáse • V dvorském prostředí vrůstá obliba knih hodinek – osobní modlitební kniha, která dosud byla určena jen mnichům a jeptiškám se zároveň stává velmi luxusním předmětem, většinou bohatě ilustrovaným Modlitební kniha sv. Alžběty Uherské, (Museo Archeologico Nazionale, Cividale), kolem 1220 Děkuji za pozornost