Umělecká reprezentace v privátní a veřejné sféře v 1. polovině 14. století Rukopisy, náhrobní skulptura, umění 1. poloviny 14. století ve Střední Evropě Francouzské madony, přenosné oltářní retábly a profánní předměty ze slonoviny Madona, Normandie, Pokladnice katedrály sv.Víta v Praze poč. 14. století Slonovinové diptychy, Walters Art Gallery, Baltimore 1. polovina 14. století Pařížské profánní řezby ze slonoviny Kryt zrcadla se zobrazením hradu lásky/ Kryt na voskovou tabulku se zobrazením fontány mládí, Metropolitan Museum of Art (Cloisters), 2. čtvrtina 14. století Typy rukopisů rozšířených na počátku 14. století • Bible – Vzhledem ke značnému rozsahu nebyla rozšířena obecně. Její místo zastupovaly jiné knihy určené pro konkrétní část liturgie (viz dále). • Ve Francii kolem r. 1220 vznikla Bible moralisée – zkrácený text biblických scén doprovázený typologickými páry obrazů, většinou ve tvaru medailonů po 8 na každé stránce • Biblia pauperum – typ knihy vzniklé na sklonku 13. století v níž byl vyobrazen život Krista podle typologií se Starým zákonem. Typy rukopisů rozšířených na počátku 14. století • Žaltář – obsahuje 150 žalmů ze Starého zákona, jejichž přednášení tvoří ústřední část mše. Žaltáře byly užívány již od dob Karla Velikého a byly odříkávány také v rámci soukromé zbožnosti. • Evangeliář, evangelistář, knihy perikop – evangeliář obsahuje kompletní text všech čtyř evangelií. Je nejdůležitější z liturgických knih, byl užíván při přísahách. Jeho součástí je kánonová tabule – křížový systém odkazů na stejné části textu v různých evangeliích pro snazší orientaci umístěný na počátku knihy. Evangelistář obsahuje jen určité pasáže (perikopy) z evangelií, jež jsou součástí sváteční liturgie Typy rukopisů rozšířených na počátku 14. století • Sakramentář, misál – užíván od 7. století knězem. Obsahuje všechny modlitby a texty užívané během mše. Kniha je někdy doplněna kalendářem. Hlavní dekorací je tzv. Kánonové ukřižování umístěné od karolinských dob na začátku knihy. Od 13. století nahrazen sakramentář Misálem zahrnujícím kompletní návod pro sloužení mše v průběhu celého roku. Neobsahuje modlitby ze sakramentáře, které jsou zahrnuty v pontifikálu Typy rukopisů rozšířených na počátku 14. století • Breviář (brevíř) – kniha liturgického zpěvu a modliteb určená klerikům obsahuje texty a zpěvy denního officia – vigilie, laudy, primy, tercie, sexty, nony, vespery (nešpory) a kompletář. • Graduál, antifonář – kniha liturgických zpěvů • Kniha hodinek – modlitební kniha pro laiky, typologicky podobná breviáři, většinou nákladně iluminovaná. Obsahuje kalendář s kristovými a mariánskými svátky a svátky lokálních světců, čtení z evangelií a modlitby k Panně Marii, Sv. Kříži, Sv. Duchu, také pašijové modlitby a modlitby za mrtvé Typy rukopisů rozšířených na počátku 14. století Knihy nenáboženského charakteru Rytířské romány - Aeneida, artušovské legendy, Píseň o Rolandovi etc. Básnické texty – Codex Manesse Historické kroniky – Grandes Chroniques de France Bestiáře – Physiologus (text ze 4. století – základní zdroj znalostí o středověké přírodě a živočiších) Cestopisy – Milion 1-2. Verso/Recto = označení stránek, 3. Ornamentální rám sestávající z vegetabilních ornamentů, jsou-li tu postavy jedná se o drolerie 4. Historizující iniciála – iniciála vyplněná ilumimací postavy či celým výjevem, 5. Bas-de-page – obrazová část v dolní části textu, ilustrovaná scénami či droleriemi, 6. Iniciála – První písmeno v určité sekci, zvýrazněné pro rychlejší vyhledávání. Žaltář sv. Ludvíka, Opilý Noe, Bibliothéque nationale Paris, 1260-1270 Žaltář Roberta de Lisle, British Museum, 1308 - 1310 a před r. 1319 Jean Pucelle (činný cca 1319- 1335) Breviář z Belleville Bibliothéque nationale de France, Paris 1323-1326 Jean Pucelle (činný cca 1319- 1335) Kniha hodinek královny Jeanne d´Evreux, Metropolitan Museum of Art, 1325-1328 Jean Le Noir (činný cca 1335- 1380) Žaltář královny Bonny Lucemburské, Metropolitan Museum New York,1348-1349 Codex Manesse Ilustrace k básni Conrada Altstettena Heidelberg Universitätbibliothek 1310-1340 Codex Manesse (Heinrich Frauenlob diriguje dvorskou kapelu) Heidelberg Universitätbibliothek 1310-1340 Pasionál abatyše Kunhuty, Národní knihovna Praha 1312 a po 1321 Pasionál abatyše Kunhuty, Národní knihovna Praha 1312 a po 1321 Pasionál abatyše Kunhuty, Národní knihovna Praha 1312 a po 1321 Žaltář královny Elišky Rejčky, MZK Brno asi r. 1323 Náhrobní skulptura a portrétní charakter vyobrazení donátorů Votivní reliéf z Alte Kapelle München, 1324 Votivní reliéf z Alte Kapelle, detail obrazu Ludvíka Bavora, 1324/ Náhrobek Rudolfa I. ve Špýrském dómu, asi r.1294 Portrét Jana II. Dobrého, kolem r. 1350/ Portrét Rudolfa IV. Zakladatele, 1360-1370/ Votivní obraz Jana Očka z Vlašimi, Karel IV., 1360-1370 Jean Pepin de Huy, náhrobek Roberta d´Artois, Saint Denis, 1317 Umění na středoevropských dvorech v 1. polovině 14. století • Na počátku 14. století existuje v Evropě několik významných uměleckých center, (Kunstlandschaft), jež poskytují možnosti výběru typu umělecké reprezentace • Typy vyobrazení, ikonografie a výtvarné postupy jsou ve střední Evropě přejímány především z Francie, Itálie a Byzance. • Někdy můžeme při studiu výtvarných památek spojených bezprostředně s panovníkem či jeho okolím, hovořit o dvorském umění, a to především v případě, kdy je z daných možností výtvarných řešení vytvořena nová svébytná stylová varianta. Dvorské umění Ludvíka Bavora Madona z Weiler Würtembergisches Landesmuseum po 1320 Madona z Oseka/ svorníky z kláštera v Dolní Kounici, 1320-1340 Pieta z Jihlavy, chrám sv. Jakuba v Jihlavě, 2. čtvrtina 14. století Umění na dvoře rakouských vévodů Madona Ochranitelka, Svoník s tématem Panny Marie s jednorožcem, Chrám sv. Štěpána ve Vídni, 2. čtvrtina 14. století Madona z Brankovic, Moravská galerie v Brně/ Světice z Petrova, 2. čtvrtina 14. století Klosterneuburský oltář- přední a zadní strana, klášter v Klosterneuburgu u Vídně, 1181 a 1331 Klosterneuburský oltář- Ukřižování, Noli me tangere, klášter v Klosterneuburgu u Vídně, 1331 Děkuji za pozornost