Staré letopisy české - text a Léta téhož v létě Sigmund, knieže litevské, do země s Poláky přijel na pomoc pražanóm.82 Léta téhož obležen jest hrad Karštejn od pražan a od Polákuov. A tu sú Poláci jedli maso osličie miesto zvěřiny.83 Léta téhož v středu na svatého Michala táborští s Švamberkem a s Bzdinkú hýtmanem o Staré Město pražské pokusili se, ale Staroměští s Cardů a s Poláky ven sú je vyhnali a s domov, kteréž sú byli osadili, smetali. A tu s pražany počali sú bojovati.84 Léta MCCCCXXIII v úterý před sv. Jiřím stalo se pobitie u Hořic, kdežto Žižka pana Čeňka s jeho lidem bojem přemohl jest a vozy i bran bojovnú jemu odjal.85 Léta téhož v úterý před sv. Petrem veliké krúpy spadly sú, když Švamberk od hradu Pany s svými okolo Prahy jel.86 Potom ve žni Žižka puštěn jest do Králevé Hradce, u kteréhožto města pražené poraženi jsú od Žižky na poli bliž města.8' Tu také v Týnci bliž u Hór Lupáč, hétman táborský, s svými přemožen jest od pražan. A potom Žižka na Čáslavi jest obležen.88 Léta MCCCCXXIIII před sv. Duchem Žižka byl obležen v Kostelci na Labi, jemužto ku pomoci pan Boček Poděbradský přijev, Žižku s jeho Údem odtavad vyvedl, ale sám pan Boček ode pánóv jest jat. A Žižka utekl na Malešov bliž Hory, když pražané s lantfrýdem v jeden duol vjeli sú, tehda je | Žižka porazil. A jakož obecně pravie, čtrnácte set lidu zbito jest, a vozy, koně, pušky i jinú bran jim pobral.89 Léta téhož týž Žižka mnoho vsí a městeček v Čechách spálil jest a v Turnově v klášteře mnichy spálil jest.90 Léta téhož Žižka s Žateckými položil se na poli u vsi Libně proti pražanóm. A v středu den svatého Kříže mezi pražany a kniežetem Sigmundem s jedné strany 82/ Litevský kníže Zikmund Korybutovič se svou polsko-litevskou družinou vjel do Prahy v neděli 17. 5. Blíže viz pozn. 1/104. 83/ Neúspěšné obléhání Karlštejna trvalo zřejmě od 20. 5. do 8. 11. 1422. K tomu viz pozn. 1/105. 84/ Den sv. Michala připadl roku 1422 na úterý, nikoliv ve středu; datace dění (o něm podrobně -pozn. 1/106) není zcela bezpečná. 85/ Datum bitvy odpovídá 20. 4., není však úplně jisté. Viz k tomu pozn. 1/107. 86/ Stalo se tak zřejmě v neděli 27. 6. Bližší vysvětlení v pozn. 1/108. 87/ K Žižkovu ovládnutí Hradce Králové došlo se vší pravděpodobností v poslední červencové dekádě. O tom i o bitvě u Strauchova dvora před Hradcem Králové, svedené 4. 8., viz pozn. 1/109. 88/ K bitce u Týnce nad Labem v neděli 22. 8., kdy zahynul královéhradecký (nikoliv táborský) hejtman Martin Lupák, a k Žižkovu obležení Čáslavi viz pozn. 1/110. 89/ O Žižkově obležení v Kostelci nad Labem na sklonku května 1424 (svatodušní neděle připadla na 11. 6.), jeho úniku i k bitvě u Malešova 7. 6. viz podrobně pozn. 1/111. 90/ Blíže viz pozn. 1/112. 34 Staré letopisy české - text a a Žižkú s druhé strany smířenie se stalo a na památku toho smířenie snošena jest ka-menie veliká hromada.91 Léta téhož po tom smíření knieže Sigmund a pražené a Žižka s svými bra- 185 třími jeli sú do Moravy, kterýžto Žižka na cestě u hradu Přibyslavě umřel jest. A knieže s pražany u Moravě mnohých měst dobyli sú.92 A když sú zase pražané jeli, pan Boček z Poděbrad, jsa s táborskými, Chlumce páně Berkova dobyl jest.93 Léta MCCCCXXV Litomyšl a Mýto od táboróv jest dobyto, kteréžto v ty časy držal pan Diviš Bořek od pražan.94 190 Léta téhož v sobotu před Květnů nedělí táborští a sirotci v noci město Pražské chtěli sú ztéci a zlézti, řebříky ke zdi přistavivše, ale od pražan sú ote zdi ote-hnáni.95 Léta téhož město Slaný obleženo jest od táboróv, sirotkóv, Žateckých a Lún-ských u Veliký čtvrtek, v kterémžto městě panoše páně Hynkovi z Kolštejna a jiní 195 statečně sú se bránili. A potom lstivě jest skrze zradu měšťan na nich dobyto. A mnoho v tom městě lidí zbivše, panoše na zvonici zapálivše, rychtáře s konšely v masných krámiech spálivše a statky jich pobravše, z kořen to město vypáli sú. A ty věci staly se sú v úterý po Próvodě, v kterémžto městě zabit jest osviecený kněz a slovutný kazatel Křišťan s knězem Václavem třiedníkem a slovutný panoše Jan Srsa jed- 200 nooký, Petr Kamenec a Zdeněk Haramule.96 Léta téhož Květnice tvrz dobyta jest při svátku svatého Du na Prokopovi Trčkovi jednookém.97 Léta téhož bylo veliké horko v české zemi, že pro velikú horkost mřeli lidé, dělajíc na poli.98 205 Léta téhož Švihov tvrz, hrad Rychmburg a Michalovice dobyty jsú a mnoho jiných hradóv od bratříe táborských a sirotkóv.99 | Léta téhož na podzim tíž dobyli hradu Vožice.100 91/ O smíření mezi Žižkou a jeho stoupenci na jedné straně a pražským svazem na straně druhé ve čtvrtek 14. 9. (den Povýšení sv. Kříže) viz pozn. 1/113. 92/ O husitské výpravě na Moravu, zahájené po 28. 9., o Žižkově skonu ve středu 11. 10. a o dalším průběhu tažení viz pozn. 1/114 a 1/115. 93/ K dobytí tvrze, kterou v Chlumci nad Cidlinou držel Ota z Bergova, Hynkem z Poděbrad, zvaným Boček, a husitskými radikály kolem 20. 2. 1425 viz pozn. 1/116. 94/ Litomyšl a Vysoké Mýto, v nichž svrchovanost pražského svazu zastupoval jako hejtman Diviš Bořek z Míletínka, padla do rukou táborů a sirotků v poslední březnové dekádě. Blíže viz pozn. 1/117. 95/ Neúspěšný pokus husitských radikálů o ovládnutí Prahy se odehrál 31. 3. Blíže viz pozn. 1/118. 96/ Město Slaný bylo obleženo 5. 4., dobyto pak 17. 4. Blíže viz pozn. 1/119. 97/ Den sv. Ducha připadl na neděli 27. 5. Okolnosti pádu Květnice v pozn. 1/120. 98/ Blíže viz pozn. 1/121. 99/ K dobytí Švihová, Mladé Boleslavi a Rychmburka viz pozn. 1/122. 100/ Hradu Mladé Vožice se táborská polní obec zmocnila před 17. 10. Viz pozn. 1/123. 85