58 Č. 79: 15. listop. 1445. 79. V Poděbradech, 15. listop. 1445. Jiřík z Kunštdtu a z Poděbrad a Procek z Kunštátu a z Boskovic Oldřichovi z Rožmberka: žaluji na Brněnské, že připravili o hrdlo jejich strýce Heroita z Kunštátu, ačkoliv měl jejich glejt a nad to ještě příznivý list, jichž opisy mu posílají; poněvadž oni žaluji na Brněnské dobrým lidem, rozepisují o nich Brněnští hanlivě, že zradili jednotu, kterou učinili s moravskou zemí; proto posílají Oldřichovi zápis té jednoty, varujíce ho, aby Brněnským nevěřil. Třeboň, Scfiwarzenb. archiv: Hist. 784 a, or. pap. O případu Heralta z Kunštátu a z Boskovic viz Urbánek, Čes. děj. III. 2, 23 a d. Službu naši napřed vzkazujíc, urozený pane, přieteli náš milý, žalujemť i na vědomie dáváme, ač i prve o tom tebe tajno nenie, kterak purgmistr a radda města Brna strýce našeho pana Heralta dobré paměti listem svým tvrdým, pečetí města toho utvrzeným, pod ztracením cti a viery křesťanské k sobě jej glejtovavše a ubezpečivše a k tomu jiným listem otevřeným přieznivé vuole a prosby k sobě příjezdy jeho žádajíc a v něm také vždy tvrdiec bezpečnost jeho příjezdu k nim i odjezdu zase na svá obydlé, a k tomu také jemu oznamujíc, kterak jsú sě dobře v tom ujistili hautpmanem/ že bezpečně k nim přijeti i zase odjieti móž, jakožť teď těch jich glejtovních listóv přiepis posielame2, aby tomu všemu lépe srozuměti mohl, přes to oni svého slibu, zápisov i pečeti městcké, viery a cti všeho zapo-menuvšě, nešlechetně, nevěrně a zrádně netoliko nad hrdlem strýce našeho, ale i nad sebú samými a nad pečetí města svého k věčné hanebné painěti, k ztracení cti a viery křesťanské učiniti jsú sě nestyděli, vyvolivše radějše tiem najohavněj-ším v světě jménem zrádce sluti, nežli by slibu svému dosti byli učinili, jakož již vóbec mnohým dobrým lidem o tom svědomo, a také od nás těm, kteříž jich v tom neznají, jim oznamuje se. Pro něžto Brněnščí listy své rozpisují a ty nás od dobrých přátel docházejí, v nich toho dotýčíc, že bychom je nevinně haněli a na ně žalovali. A tomu každý rozoměti móž, že ten zrádný jich skutek zjevně toho na ně dovodí, nebo v svém městě za svými glejty o hrdlo strýce našeho jsú připravili a již proti mrtvému tělu i viny rozpisují, ježto odeprieti již nemóž, ale nás tudy k některakým súdóm přivésti mieníc, tau jednotu, v kteréžto já nadepsaný Jiřík s moravskú zemí jsem a v niežto i on pan Heralt, strýc náš dobré paměti, také byl jest Avšak v zdraví jeho podle té jednoty k súdu jsú sě neodvolali ani jeho dopustili, než proti řádu a právu o hrdlo jej připravivše i chtěli by s mrtvým tělem sě súditi, tiem nešlechetnost skutku svého zřetedlně zrádného proti listóm svým přikrýti chtiec, a to proti nám ku pomoci sobě berúc, ježto tiem svú zradu zjevně na se oznamují, jakož z jich listóv glejtovních lépe tomu všemu srozomieš. Ale 1) Zemský hejtman moravský Jan Tovačovský z Cimburka. 2) Opisy obou listů ze 14. srpna 1444 v Schwarzenb. archivu v Třeboni, Hist. 784. Č. 79—80. 15.—22. listop. 1445. 59 i tomu aby mohl srozoměti, žef i tú jednotu zavázáni nejsme k tomu, k čemužť oni svým rozpisováním vedú, protof tej jednoty i mého k ní zavážanie přiepisy teď posielame/ z nichžto shledáš o nich to, cožť sú učinili, žef hodni nejsú ti zrádce, byť měli sobě k tomu přivésti, aby ubezpečiece dobré lidi pečetí svú a zápisy glejtovními a pod tiem, zapomenúce své pečeti a zápisov i své cti a viery v tom, stínali, kohož by se jim zdálo, a takový skutek nešlechetný a zrádný učiniece, před sobů ještě tu cestu oni mieti jměli a z toho i jiní potomní zrádce aby potom, když by tací chtěli, o to k súdu sě podali, nezdá nám sě slušné ani hodné, bychom my nebo jiní dobří lidé k tomu jim povolni býti jměli, nebť i ta jednota proti tomu svědčí a tej jsme my vždy dosti bohdá činili a činiti mienime, tak jakž jsme k ní zavázáni. O tom pak, jakož Brněnščí v svém rozpisovánie oznamují, kterak duo-stojný v Bozě otec, kněz Pavel biskup etc. s jinými pány jich jsú podali etc., kněz biskup a páni i jiní vóbec dobří lidé v té zemi v tom Brněnské dobře znají, kterak, zapomanuvšě své cti a viery křesťanské i zápisov svých i pečeti města toho, učinili jsú nevěrně a zrádně nad hrdlem strýce našeho i sami nad sebú, nad svú ctí a věru i pečetí města toho, ježto již nejsú hodni, by dobří lidé jim o které poctivé právo stáli, než toliko o to právo, aby jim je kat učinil pró jich zradu, tohoť jsú hodni. Ale kněz biskup a páni, což s námi mluvili o ně, jich čest v tom sě ne-urážie, že jsú to pro ty zrádce učinili, a také na jich žádost, jakž slušné jest, časem svým bude odpověď dána. A protož to neduovodné Brněnských rozpisovánie my sobě tak od nich vážíme, jakož od takových zrádných lidí sluší. A jestliže by i tebe, pane, od nich o tom které jich rozpisovánie došlo, věřímeť jako přieteli našemu milému, tyto věci již věda a jim rozoměje, že jim věřiti nebudeš. A k tomu tě, pane, vystřieháme, aby sě takových v jich slibiech a zvláště pečetí jich utvrzených varoval, ač chceš v tom, což by s nimi oč činiti měl, před nimi bezpečen a jist býti skutkem i hrdlem svým. Neb, přieteli milý, sám tomu rozoměti móžeš, že takových bezvěrných, nešlechetných a zrádných lidí všemi obyčeji varovati sě sluší. Datum Poděbrad f. H. post Briccii, annorum etc. XLVto. Jiřík z Cunštátu a s Poděbrad a Procek z Cunštátu a z Bozkovic. Na rubu: Urozenému pánu, panu Oldřichovi z Rozmberga, přieteli našemu milému. Dvě pečeti odpadly. 80. V Krumlově, 22. listop. 1445. Oldřich z Rožmberka, Erhart z Celkingu, Baltazar Schallenberger a Jiří 1) Dotčené listy se nedochovaly. s-