Poznámky k testu ze 24.2.2010 (JAP215b): Pár poznámek obecně: * Spousta z vás řešila překlad výrazu „text“ v první větě pomocí 作文. Jistě je vám jasné, že takovýto překlad je poněkud vzdálený zadání. S pojmem (který je pro překlad výrazu „text“ v tomto kontextu asi nejvhodnější) jsme se v minulosti mnohokrát setkali, přinejmenším v kurzech čtení textů. Z naší strany je snaha, aby program oboru Japanistika byl pokud možno komplexní a kompaktní. Jednotlivé předměty by tedy neměly být vnímány odděleně, ale jako vzájemně provázané součásti celku. To, co se naučíme v jednom předmětu, by se nějakým způsobem mělo přenášet i do předmětů ostatních, potažmo do studia v jeho komplexnosti. Je mi jasné, že to není vždy jednoduché, ale pokud tento přístup přijmeme za vlastní, bude to významný krok na cestě k úspěšnému absolvování oboru. * Vítal jsem volnější překlady vět z japonštiny, jako např. 「この旅館で泊まりたいんです。」 → „Rád bych se tu ubytoval.“ Pamatujte, že snahou při překladu je především to, aby věta v cílovém jazyce zněla přirozeně (a to i na úkor doslovnosti). V mých kurzech to pak očekávám především právě při překladech z japonštiny. * Některé kolegyně stále ještě překládají v první osobě z japonštiny v mužském rodě. Opakuji, že není-li v textu nějak naznačena tzv. mužská japonština, nevidím pro to důvod. * V učebnici byla zmínka o tom, že pokud se (zbožné) přání týká mluvčího, je vhodné použít 「～と良いんですが」. Všimněme si, že případ „Kéž by náš syn také dokázal…“ se týká právě mluvčího, protože syn je vnímán jako součást našeho uči. * Poslední věta 「ちょっと、先生の電話番号を教えていただけませんか。」 byla víceznačná (pro své nezasazení do kontextu). Šlo ji tedy přeložit jak způsobem a) „Mohl byste mi, prosím, dát telefonní číslo na pana učitele?“, tak i způsobem b) „Mohl byste mi, prosím, říct Vaše telefonní číslo?“ Pozn.: Tak jako má japonština výrazové prostředky pro odstupňování zdvořilosti, jsou vybaveny i jiné jazyky. V češtině/slovenštině může jedním z takovýchto prostředků být kondicionál (srov. „Můžeš mi dát číslo?“ vs. „Mohl bys mi dát číslo?“). Slovní hodnocení: 335897 – Spletla jste si nabídku s prosbou (～ませんか namísto ～ましょうか). Všimněte si, že nabídka je vyjádřena tzv. volním tvarem slovesa (což je logické, protože když něco nabízíme, musíme k tomu mít vůli). Pozor na pádovou partikuli v konstrukci „hrát na klavír“. 330821 – „Text“ jako gairaigo má podobu テキスト (viz Zásady přepisu cizích slov do japonštiny, přepis /x/). Tvar 買い pro „nákup“ bohužel nestačí. „Jít na nákup“ je 買い物をする nebo 買い物に行く. Nemůžete mít pádovou partikuli ga a za ní kontextovou partikuli mo. Při topikalizaci pomocí mo bývají některé pádové partikule pohlcovány (to je učivo jedné z prvních lekcí). Také se domnívám, že při vykání jedné osobě (výše postavené) je v češtině pořád ještě záhodno používat majuskule. 330940 – Velmi kvalitní výkon. Překládat čotto jako „Mmm“ asi není úplně nejvhodnější. 321398 – Přijatelný výkon. Při překladu z japonštiny jste možná zaměnila 「～ではありません」 a 「～がありません」. Věta „Recepcia tu nie je.“ mi spíš evokuje druhou možnost. Pozor také na čárky. 321959 – Solidní výkon. Výraz 書いている bohužel nemůže znamenat „napsaný“, protože kaku je sloveso akce (a tvar ～ている tedy vyjadřuje průběh). Potenciál ageraremasu ve třetí větě se moc nehodí (otázka „Chcete, abych Vám zašel na nákup?“ je spíš nabídka, s přimhouřením oka pak otázka na svolení, ale ne na potenci). 343536 – Asi již víte, že kitanai neznamená „porouchaný“. Uči ve významu „náš“ se většinou píše hiraganou (když případně znakem, tak z hlediska etymologického tímto 内). Nelze kombinovat dvě deiktická slovesa v jedné konstrukci (protože akce nemůže mít současně dva protichůdné směry či dvě odlišné perspektivy). Proto nelze *行ってあげていただける. Výraz 教える neznamená „zjistit“. 330878 – Nedostatky v deiktických slovesech. Doučte se je. V potenciálu je záhodno používat pro sémantický objekt partikuli ga (měl jste ??ピアノをひける). Také pozor na čárky. 103420 – Slabší výkon. Dektická slovesa se doučte (pamatujte, že kureru nemůže mít za subjekt akce mluvčího). 219661 – Pár detailů, jedno deiktické sloveso, ale jinak OK. Možná bych ocenil víc kandži. 261115 – Pěkný výkon. Možná jste nepochopila zamýšlený význam fráze „zajít na nákup“ (není to „odnést nákup“, ale „udělat nákup“). Tam jste také netrefila deiktické sloveso. Pozor na psaní わ a れ (příliš se podobají). 325106 – Jako vždy pouze detaily (partikule v konstrukci s potenciálem). Jinak OK. 323888 – Taktéž pouze detaily. Konstrukce 「～ませんか」 se pro nabídku akce, jíž se komunikační partner neúčastní, nehodí. 263692 – Velmi pěkný výkon. Zajímavě a chytře jste řešila „porouchaný“, bohužel jste netrefila znak (える a える mají odlišné významy. Dohledejte si.). Konstrukce 「～てもよろしいですか」 je žádost o svolení, což neladilo se situací, kdy nabízíme svoje služby. J. Matela