IOANNES MALALAS
Edice: L. Dindorf, Ioannis Malalae chronographia [Corpus scriptorum historiae Byzantinae. Bonn: Weber, 1831]: 23^96.
5, 48-49 (ed. Thurn 17-18)
kcxk£10£V cf)uycov avfjxOt] X£LLiaCÓLJ.£Voc; |aexá 7iA£Íaxov 7iAoův eic, xf]v Aeyo|a£vr]v ĽLKÍAav vřjaov, xf]v vuvi Aeyo|a£vr]v ĽLKeAíav. f] be vf\ooc, aüxt] ŕjv |aeyáAr] 7iávu, OLr]QT]|aévr] eic, xoeic, ábeAcpovc, [leyáAovc, Kai ouvaxoüc; Kai xá äAAfjAcov cf)oovoüvxac;, Aéyco ôf] £lc; KÜKAama Kai Avxicf)ávxr]v Kai rioAücf)T]LJ.ov, uioüc; y£va|aévouc; xoü ĽLKávou, paaiAécoc; Tf\c, aüxf]c; vrjaou. f]aav ôé o i aüxoi xqelc; ábeAcpoi ávboec, x«Ae7ioi Kai |ar]Ô£7iox£ £,évouc; U7ioÔ£XÓ|J£Vol, äAAá Kai ávaiQouvxec;. Kai Kaxavxfjaac; aüv xaic; vauaiv aüxoü Kai xcjj axoaxcjj ó Obvooevc, eic, xo ÔLacf)éoov Liépoc; xcjj ÄvxLcf)ávxr] auvépaAe 7ióAe|aov |aexá xoü ÄvxLcf)ávxou Kai xoü axpaxoü aüxoü xcov Aeyo|aévcov AaLaxouyóvcov. KaiKxeívouaiv ĹKavouc; £K xoü axpaxoü xoü Oôuaaécoc;- Kai Aaßcov rač, eauxoü vavc, ánonAevoac, ecpvyev £K£l0£V eic; áAAo Liépoc; Tf\c, vrjaou, xo ôiacf)£Qov xCjj KÜKAcom, év0a xá KuKAcoma Aéy£xai öqt]. Kaiyvoüc; xoüxo ó KükAcoij; f\AQe Kax' aüxoü |j£xá xfjc; iôíac; (3oT]0£iac;- ŕjv ôé [léyac, xolc, acÓLiaaLKai bvoeibŕ\c,- Kai £7i£A0cbv ácfrvco xCjj Oôuaaeí 7iaoa(3aAóvxi ém xf]v ÔLacf)éoouaav aüxcjj yŕjv Kax£Koij;£V aüxoü 7ioAAoüc;, Kai auAAa(3ó|j£Voc; xov Oôuaaéa Kaí xLvac; xoü axpaxoü aüxoü ó KükAcoij;, Aaßcov éva xcov á|aa aüxcjj auAAt]cf)0évxcov ôvÓLiaxL MLKKaAícova, ávôpa y£waIov Kai áoiaxróaavxa év xŕj Tpoír] Kai övxa f]yoü|j£Vov xoü axpaxoü xoü Oôuaaécoc;, övxLva Koaxfjaac; xfjc; kólj.t]c; xfjc; K£cf)aAf]c; £7i' cnj;£aL xoü Oôuaaécoc; Kai 7iávxcov xcov |j£x' aüxoü cjj é(3áaxaC£ £,icf)£L ávevxéoiaev, cot; |aaxT]aá|j£Vov aüxcjj. (...)
vukxöc; ôé ßaQeiac, ovot\c, Kai oxóxouc; KaAÜ7ixovxoc; xf]v yf]V Kai xf]v 0áAaaaav, äyvooüvxec; ôé Kai xoüc; aüxoüc; xcmouc;, 7iaoé(3aAov eic; aAAa Liéor] xfjc; vfjaou, ÔLacf)éoovxa xcjj rioAucf)r]LJ.co, abeAcpcp xoü KükAcotcoc; Kai xoü Ävxicf)ávxou. öaxLc; rioAücf)T]LJ.oc; |aa0cov öxl xLvéc; Kaxé7iA£uaav vukxöc; Kai 7iaoé(3aAov £lc; xf]v ÔLacf)éoouaav aüxcjj x^Qcw, £Ü0ecoc; Aaßcov xf]v eauxoü (3of]0£iav, éA0cov Kaxá xoü Oôuaaécoc; auvé(3aA£V aüxcjj 7ióA£|aov. Kai 7iäaav xf]v vÜKxa £7ioAé|aouv, Kai £7i£aov áno xoü Oôuaaécoc; 710AA0L 7iocoíac; ôé y£VO|aévr]c; 7iQoaf]yay£V ó Oouaa£Üc; Kai xcjj noAucf)fnaco £,évLa Kai 7iQoaé7i£a£V aüxcjj, £Í7icov öxl a7iö xcov Tqcolkcov xÖ7icov éAŕ\AvQe 7i£7iAavr]Lj.évoc; a7iö noAAf\c, KU|aáxcov äváyKrjc;, á7iaQi0Lrf]aac; aüxcjj Kai xác; auLißaaac; aüxcjj Kaxá QáAaooav ôiacJDÓpouc; auLicJDopác;. öaxic; IloAüc[)r]Lj.oc; au|a7ia0iíaac; aüxcjj ŕ\Aér\oev aüxöv, Kai U7i£Ôé£,axo aüxöv Kai xoüc; aüxoü, écoc; oü éyév£xo émxf]Ô£ioc; ó 7iAoüc;. f] ôé 0uyáxr]Q xoü I1oAuc[)tílj.ou ôvó|aaxL"EA7ir] épcoxLKCoc; ÔL£xé0t] 7iqóc; xLva evnoenf] ávôpa xcov Li£xá xoü Oôuaaécoc; ôvó|aaxL Aťi'cova- Kai é7iLxr]Ô£Ĺou ävé|aou 7iV£Üaavxoc; xaüxrjv äcf)aQ7iáaavx£c; é£,coqlit]aav éK Tf\c, ĽLK£AĹac; vfjaou.
áxLva ó aoc|xóxaxoc; Ľíovcpoc, ó Kcpoc, ě£,é0£xo. ó yap aocfxx; EUQLmôrjc; ÔQä|aa é£,£0£xo 7i£QÍ xoü KÚKÄamoc; oxl tqčíc, £Íxev ôcf)0aA|Jouc;, oT]|aaívcov xoüc; xqelc; äÔ£Acf)ouc;, cóc; auLmaBoüvxac; aAArjAoLc; Kai ÔLa(3A£7ioLj.£Vouc; xoüc; äAAr]Aarv xÓ7iouc; xf]c; vrjaou Kal ov\j.\j.axovvTac, Kai éKÔLKouvxac; aAArjAouc;, Kai öxi olvc-l» [leQvoac, xöv KÜKAama éxcpvyelv f]ôuvr]0r], ôlóxl xqtÍ^cíctl 7ioAAolc; Kal ôcóqolc; é\j.éQvoe xöv aüxöv KÜKAama ó Dôuaaeuc; 7iqóc; xo ljt] KaxeaBíeiv xoüc; |aex' aüxoü, Kai öxi Aaßcov Dôuaaeuc; AaLmáôa tívqoc, exücf)Acoa£ xöv ôcf)0aA|Jov aüxoü xöv eva, ôlóxl xf]v Buyaxépa xf]v Liovoyevf] xoü äO£Acf)oü aüxoü noAucf)r]Lj.ou, "EA7ir]v, 7iaQ0évov oüaav, AaLmáÔL tívqoc, £qcoxlkoü Kau0£iaav, f]Q7iaa£, xoüx' ěaxiv eva xgtv ôcf)0aA|JGTV xoü KÜKAamoc; éc[)AóyLa£, xöv noAucf)r]Lj.ov, xf]v aüxoü Buyaxépa äcf)£AÓLj.£Voc;. fjvxLva £Q|ar]V£Ĺav ó aoc|xóxaxoc; 0£LÔíac; ó KoqĺvBloc; e£,£0£xo, £Íor]Kcbc; oxl ó oocpoc, EvQiTÚbr\c, 7ioLr]XLKá)c; 7iávxa |a£xéc[)Qaa£, \jlx] ov\j.(pĹúvr]oac, xqj aoc|xoxáxCjL> 'OlitíqCjl) £K0£|J£VCjl> xf]v Oôuaaécoc;
7lAáVT]V.
18,51
Ev avTČp bä xqj XQÓW äv£c[)ávr] xlc; SK Tf\c, IxaAcôv x^pac; kcolj.ooqolj.gtv, £xwv lj£0' éauxou KÚva £,av0óv, öcmc; keAeuóljevoc; Ü7iö xoü äva0Qei|;aLJ£Vou £7ioĹ£l xLvá 0aü|aaxoc; á£,La. ó yáp aüxöv äva0Q£ij;áLJ£Voc; éaxcoc; év xf] äyopc^r, Kai oxAou 7i£QL£axd)xoc; £lc; xo 0£áaaa0aL, Aá0pa xoü kuvöc; £KoljĺC£xo 7iaQa xarv éaxcóxcov ôaKxuAĹÔLa, Kal éxĹ0£L £lc; xo íbacpoc, 7I£qlo"K£7icov auxá év x^LJaxL. Kai £7iéxQ£7i£ xcjj
KUVl £7läQaL Kal ÔOUVaL ÉKáaXCjL) XO iÔLOV- Kal £Q£UVGTV Ó KÜCOV XCjJ axÓLiaXL £7I£ÔĹÔOU
ÉKáaxCjL) xo yvcoQLCó|j£Vov. ó ôé aüxöc; KÜcov Kal buxcpÓQĹúV ßaaiAecov voLJĹaLJaxa |auQĹa £7i£ÔĹôou Kax' ovoLia. 7iaQ£axd)xoí; ôé oxAou ávbocov x£ Kai yuvaLKorv, £7I£qcoxcólj.£VOí; £Ô£Ĺkvu£ xác; év yaaxpi exoüaac; Kai xoüc; övxac; 7ioqvo(3octkoüc; Kai liolxoüc; Kai kvltcouc; Kai LJ£yaAoij;üxouc;- Kai a7i£Ô£LKVU£ 7iávxa LJ£xá áAr\Qeíac,. ö0£V £A£yov 7ioAAoi öxl 7iV£Ü|aa nüBcovoc; £X£l
Překlad: The chronicle of John Malalas I a transl. by Elizabeth Jeffreys, Melbourne 1986.
5, 48-49
48. So he fled from there and after a very long and stormy voyage reached the island known as Sikilia, but now known as Sicily. This island was very large, and was divided among three large, strong brothers who shared the same opinions; I mean Kyklops, Antiphantes and Polyphemos, the sons born to Sikanos, emperor of that island. These three brothers were harsh men who never received strangers but instead killed them. Odysseus put in with his ships and his army to the part which belonged to Antiphantes and joined battle with him and his army who were known as Laistrygones. They killed quite a few from Odysseus' army.
He took his ships and sailed in flight from there to another part of the island, which belonged to Kyklops, where there are the mountains called Kyklopaian. On learning this, Kyklops attacked him with his forces. He was large in body and hideous. Falling upon Odysseus unexpectedly as he was putting into the land which belonged to him, Kyklops cut down many of his men. He captured Odysseus and some of his army. Then Kyklops took one of the men captured with him, named Mikkalion, a valiant man who had excelled at Troy and was a leader in Odysseus' army. Seizing him by the hair of his head, he disembowelled him with the sword he was carrying, in the sight of Odysseus and all his companions, because he had fought against him. (...)
As it was the dead of night and darkness covered the land and sea, they put into other parts of the island which belonged to Polyphemos, brother of Kyklops and Antiphantes - for they were unfamiliar with the area. As soon as Polyphemos learnt that men had sailed in by night and put into land belonging to him, he collected his forces and set off against Odysseus, to join battle with him. They fought all night, and many of Odysseus' men fell. At daybreak Odysseus offered gifts to Polyphemos too and fell at his feet, saying that he had come from the Trojan regions and had been forced off his path after suffering much through storms; he listed the different disasters that had befallen him at sea. Polyphemos was sympathetic and pitied him; he welcomed him and his men until conditions were favourable for sailing. Polyphemos' daughter, named Elpe, was amorously inclined towards a handsome man in Odysseus' company, named Leion. When a favourable wind blew, they abducted her and left the island of Sicily. The most learned Sisyphos of Kos has stated this.
The learned Euripides wrote a play about Kyklops, saying that he had three eyes; he was referring to the three brothers who were well-disposed to each other and kept an eye on each other's territory in the island, fighting as allies and avenging each other. He also said that Odysseus was able to flee when he made Kyklops drunk with wine, because he had made Kyklops drunk with a lot of money and gifts so that he would not devour his companions; and that Odysseus took a fire-brand and blinded his one eye, because he abducted Elpe, his brother Polyphemos' only daughter, a virgin, who was burning with the flame of erotic ardour, that is, he burnt Polyphemos, one of Kyklops' eyes, by carrying off his daughter. The most learned Pheidalios of Corinth wrote this
interpretation, saying that the learned Euripides transformed everything poetically, not being in agreement with the most learned Homer in his account of Odysseus' wanderings.
18, 51.
In that year a travelling showman from the region of Italy made his appearance. He had with him a tawny-coloured dog which, upon instructions from his master, would perform various remarkable tricks. His master would stand in the market-place and when a crowd had collected to watch he used to take rings from the bystanders -without the dog seeing - and would put them on the ground, covering them with earth. Then he would order the dog to pick up and return their rings to each of them. The dog would hunt around and then, with his mouth, would give his ring back to each person as he recognized it. The dog would also give back a large number of coins from different emperors according to the emperors' names. When a crowd of men and women were standing round, he would, when asked, point out pregnant women, brothel-keepers, adulterers, misers and the magnanimous. He always picked them correctly, and so many people said that he had the spirit of Pytho.
Prokopios z Kaisareie, História arcana (= Anecdota)
Edice: G. Wirth (post J. Haury) (ed.), Procopii Caesariensis opera omnia, vol. 3. Leipzig: Teubner, 1963:1, 4-186.
8.
(22.) To |j£V oüv elboc, xoioüxöc; xic; fjv- xöv be tqótíov éc, \j.ev xö cxKQißec; oük áv (pQácjai\jLL fjv yap oüxoc; ávfjo KaKoüoyöc; x£ Kai £imaoaycoyoc;, ov of] |acoQOKaKof]0T] KaAoüaiv, oüx£ aüxöc; áAr]9iCó|j£Voc; xoic; ěvxuyxávouaiv, áAAá vcf> boAeQCp ánavra éc, áei Kai Aéycov Kai 7ioáxxcov, Kai xoic; ě£,a7iaxáv £0éAouaiv á7ioK£Í|j£Voc; (23.) ox)Ô£VÍ Tíóvcp. Kaí xic; áf]0r]c; Koáaic; év aüxqj énecpvKei ex x£ ávoíac; Kai KaKoxoomac; 2,uyK£KQa|aévT]. Kai xá%a xoüxo fjv Ô7I£q év xoic; ávco XQÓvoic; xgtv xic; SK xoü 7i£Qi7iáxou cf)iAoaóc]xov á7i£cf)0£y£,axo, coc, Kai xá évavxicúxaxa év ckvQqĺotíov (pvoei £,u|apaív£L £lvai, cooneQ (24.) év xgtv XQW|aáxcov xfj |aí£,£i. yoácjxo |aévxoi d)V |aoi écpiKécjQai <ov> ôuvaxov yéyov£V. fjv xoívuv ó fýacjiAevc, oüxoc; ťíoarv, boAeQÖc,, Kaxá7iAaaxoc;, oxóxioc; ôoyf]v, ôuiAouc;, ávBoamoc; beivöc,, U7ioKQÍvaa0aiyvcó|jr]v x£A£Ó)xaxoc;, Kai ôáKQua oüx ücf/ ŕ\bovf\c, xivoc; ŕj 7iá0ouc; £Kcf)£Qarv, áAAá x£XváCcov e m Kaipoü Kaxá xö Tf\c, xpeĹac; 7iaoöv, ij;£uôó|j£Voc; éc, áei, oük ehó) |aévxoi, äAAá Kai yoá|j|jaxa Kai öqkouc; Ô£ivoxáxouc; ěm xoic; £,uyK£i|aévoic; 7i£7ioir]|j£Voc;, Kai xavxa TiQÖc, xovc, KaxrjKÓouc; xoüc; aüxoü.
9.
(1.) 'IouaxíviavCjj \j.év oüv xá éc, xöv xocmov oaa y£ ŕ\\j.äc, ôuvaa0ai cf)Qáaai xfjôé nr\ £ÍX£V. £yr]|j£ bé yuvalKa, f) övxiva xocmov y£VO|aévr] x£ Kai xoacf)£Íaa Kai rcpbe xqj áv0QCÓ7iCjL) éc, yá|aov £,uvacf)0£iaa 7iqóqqiCov Tlů\jloúoic, xf]v 7ioAľt£Íav ě£,£XQiAJ;£V, ěyco br\AcúOĹ0. (2.) ÄKáKioc; fjv xic; év BuCavxic-L» 0t]qiokÓ|joc; xgtv év Ktrvr]y£aíCjL> 0t]qíutv laoĹpac; noaaivarv, ov7I£q aoKoxpocfxrv (3.) KaAoüaiv. oüxoc; ó ávfjp Ävaaxaaíou xf]v auxoKoáxooa ápxf]v £XOVTOí £t£A£Üxr]a£ vóacp naibcov oi á7ioA£A£L|a|aévcov xqigtv Qŕ\Aeoc, yévovc,, Ko|Jixoüc; x£ Kai QeobÚQac, Kai Kvaoxaoiac,, (bvneQ f] 7iQ£a(3uxáxr] ovtíĺú énxaéxvf, y£yovuia éxúyxav£V. f] bé yuvf] £K7i£aoüaa éxéoCjL» ávôpi éc, Koíxrjv f]A0£V, oc; ôf] £,uv avri] xcôv x£ Kaxá xf]v oiKÍav Kai xoü ěoyou xoüxou £7iL|j£Af]a£a0aL (5.) xö AoL7iöv £|j£AA£V. ó ôé xcôv üpaaLvcov ôqx1!0"^^ AaxéQLOc; övo|aa xqAI11*01 nQoc, éxépou áva7i£La0£Íí; xoüxouc; \j.év tťjc; xL|af]í; xaüxrjc; á7iéaxr]a£, xöv ôé oi xá xqAI11*'11* ôóvxa éc, avrriv ávx£Kaxéaxr]a£V oüO£vi nóvcp. role, yáp ÔQXllCTTaiíí Tí^ toiaüxa éí,f]V ÔLOLK£la0aL Kax' (6.) ě£,ouaíav t\ ßoüAoLVxo. énei bé xöv ôf]|aov £,ü|j7iavxa f] yuvf] év Kuvr]y£CTĹCjL> áyr]y£Q|aévov £lÔ£, axé|j|aaxa xalc; 7iaiaiv £V x£ xfj K£c[)aAf] Kai á|ac]x)X£Qaic; xalc; X£QO"iv (7.) évQe\j.évr\ éc, xf]v ÍK£X£Ĺav £Ká0LO£V. áAA' oinpaaivoL |j£V 7iQoaĹ£a0aL xf]v ÍK£X£Ĺav ovba\jLf\ ěyvcoaav, Bév£xoL bé avräc, éni xaüxrjc; bř\ Kax£axf]aavxo xf]c; xL|af]í;, £7xeL (8.) ó 0t]qiokÓ|joc; £X£X£A£uxt]K£l Kai aüxolc; ěvayxoc;. £7i£Í ôé xá 7iaLÔía xavxa éc, fjprjv f]A0£, Ka0f]K£V auxá ém xfjc; évravQa <JK.r\vf\c, auxĹKa f] |jf]xr]Q, £7xeL £U7iq£7I£Lí; xf]v oijnv fjaav, oü |aévxoL Ü7iö XQÓvov xöv aüxöv óíTiáoac,, áAA' coc, éKáaxt] £Ôo£,év oi éc, xö ěoyov xoüxo (9.) copaia £lvai. fj [lev oüv tíqĺott] Ko|Jixcb f|ÔT] év xalc; Ka0' avrriv éxaĹpaLc; Aa|j7iQá ěy£yóv£L- @£oôá)Qa bé f]
|j£x' £K£Ĺvt]v %vujôv{.okov %eiQib(oxöv á|j7i£XO|j£vr] ôoúACjL» 7iaiôl 7iQ£7iovxa xá x£ aAAa
Ú7IT]Q£XOUaa £L7I£XO Kal XÖ (3á0QOV £7XL XGTV Ĺú\JLĹúV äel £Cf)£Q£V, £Cf)' OU7I£Q £K£ĹVT] (10.)
£V xolc; £,uAAóyoic; Ka0f]a0aL £iá)0£i. xécoc; |aév oúv ácopoc; oúaa f] @£oôcóoa ěc; Koíxrjv ávôpl £,uviévai ovba[if] £ÍX£V, ouôe ola yuvf] |aíyvua0ai- ŕ] ôé xolc; KaKoôai|aovouaiv ävÔQ£Ĺav xLvá |aior]xíav <áv>£|aíay£xo, Kal xaüxa ôouAoic;, oaoi xolc; K£Kxt]|J£Voic; £7ió|j£VOL ec; xo 0éaxoov 7iáo£Qyov Tf\c, oúot]í; aüxolc; £ÜKaioiac; xöv öA£0qov xoüxov £ioyáCovxo, £V x£ |aaaxQ07i£ĹC)L) 7ioAúv xLva XQÓvov e m xaúxr] ôf] xf] 7iaoá cf)úaiv éoyaaía xoü (11.) acó|aaxoc; ôiaxoipfjv £lx£V. éneibr] bä xáxiora éc, x£ xf]v f](3r]v ácf)ÍK£xo Kal cópala ŕjv fjôrj, £ic; xác; ém aKT]vf]c; Ka0f]K£V aúxf]v, éraÍQa x£ £Ü0üc; éy£yóv£L, oíav7i£Q (12.) ol náAoti áv0oamoi £KáAouv n£Íj}v- ou TaQ «üAfjxQia ouôe ij;áAxQia fjv, ou |af]v ouôe xá éc, xf]v ÔQxfjcrxQav «üxf] f|aKT]xo, áAAá xf]v copav xolc; äei 7i£QL7iĹ7ixouaLV á7i£Ôíôoxo |aóvov £K 7iavxoc; £QyaCo|aévr] xoü OĹú\j.aToc,. (13.) £ľta xolc; |aí|aoLí; xá éc, xo 0éaxoov 7iávxa có|aíA£iKal xgtv ěvxau0a emxr]Ô£U|jáxarv |J£X£lx£V aüxolc;, y£Acoxo7ioLolí; xiai f>co\ioAoxiaic, Ü7rr]Q£xoüaa. fjv yáp áoreía ôiacf)£QÓvx<xK; Kal oxarnxoia, á7ió(3A£7ixóc; x£ £K xoü ěoyou (14.) £Ü0üc; ěy£yóv£L. oü yáp xivog alôouc; xf] áv0QCÓ7iCjL) |j£xf]v f] ôiaxoa7i£laáv xic; avrřiv 7iamox£ £lÔ£V, áAA' éc, ávaiaxuvxouc; U7iouQyíac; ouÔ£|aiá ÔKvf]a£i éxcÓQ£L, Kal xoLaüxT] xic; fjv oía QamCo|j£vr] \j.év Kal Kaxá kóqqt]c; 7iaxaaao|aévr] x«QL£VxíC£lv x£ Kal |aéyiaxa ávaKayxáC£LV, á7ioôuaa|aévr] x£ xá x£ tíqóoĺú Kal xá ôtíÍoĺú role, évxuyxávouaL yu|avá emÔ£l£,ai, á xolc; ávôoáai Qé\j.ic, áôrjAá x£ Kal ácpavf] £lvai. 'Eg ôé xoüg eoaaxag ěxAróaCé x£ (3AaK£Üouaa Kal VEortépaic; del xgtv |aí£,£Cov £VÔia0QU7rto|j£vr] ěmx£xvf]a£ai 7iaoaaxf]aaa0ai xág xarv áKoAáaxcov ij^uxác; éc, áei íoxuev, £7xeL ouôe 7i£iQáa0ai tíqóc, xou xgtv évxuyxccvóvxarv f]£,íou, áAA' ává7iaAiv avrr] y£AoiáCouaá x£ Kal (3co|aoAóxcoc; laxLáCouaa xoüg naganeTíTĹOKÓTac, ánavTotc,, áAAcog (16.) x£ Kal áy£V£Íouc; övxag £7i£Íoa. fjaacov yáp xig oüxcog ŕ\bovf\c, áná<jr]c, ovba[if] yéyov£V- £7xeL Kal éc, £,uvaycóyi|aov ôdjrvov 7ioAAáKic; eA0oüaa £,üv V£avíaLc; ôéKa, f] xoüxcov 7iA£ÍoaLV, laxül x£ acú|aaxoc; áK|aáCouaL Aíav Kal xö Aayv£Ü£LV 7i£7ioir]|j£Voic; ěpyov, £,uv£KOLxáC£xo \j.év role, ovvbeÍTíVoic, á7iaaL xf]v vÜKxa öArjv, £7i£iôáv ôé tíqoc, xö ěpyov xoüxo 7iávx£í; á7i£Í7ioL£V, fjÔ£ 7iaQá xoüg £K£LVCov OLK£xac; loüoa xQiáKovxa övxag, áv OÜXCO XÜXOL, £,uv£ÔuáC£xo |j£V auxcôv éKáaxCjL», kóqov ôé ouô' coc, xaüxrjc; ôf] Tf\c, |aioT]xíac; éAá|apav£.
Překlad: H. B. Dewing, Procopius with an English translation, vol. VI, Cambridge -Mass. 1935, 1954, 1960, online: http://penelope.uchicago.edU/Thayer/E/Rotnan/Texts/Procopius/Anecdota/
8.
22 Such was Justinian in appearance; but his character I could not accurately describe. For this man was both an evil-doer and easily led into evil, the sort of a person whom they call a moral pervert,7 never of his own accord speaking the truth to those with whom he conversed, but having a deceitful and crafty intent behind every word and action, and at the same time exposing himself, an easy prey, to those who wished to deceive him. 23 And a certain unusual mixture had p99developed in him, compounded of both folly and wickedness. And possibly this illustrated a saying uttered by one of the Peripatetic philosophers in earlier times, to the effect that the most opposite elements are found in man's nature, just as in mixed colours. 24 (I am now writing, however, of matters in which I have not been able to attain competency.) But to resume, this Emperor was insincere, crafty, hypocritical, dissembling his anger, double-dealing, clever, a perfect artist in acting out an opinion which he pretended to hold, and even able to produce tears, not from joy or sorrow, but contriving them for the occasion according to the need of the moment, always playing false, yet not carelessly but adding both his signature and the most terrible oaths to bind his agreements, and that too in dealing with his own subjects.
9.
The traits, then, of Justinian's character, as far as we are able to state them, were roughly these. And he married a wife concerning whom I shall now relate how she was born and reared and how, after being joined to this man in marriage, she overturned the Roman State to its very foundations. 2 There was in Byzantium a certain Acacius, keeper of the animals used in the circus, an adherent of the Green Faction, a man whom they called Master of the Bears. 3 This man had died a natural death during the reign of Anastasius, leaving three girls, Comito, Theodora and Anastasia, the eldest of whom was not yet seven years of age. 4 And the woman, now reduced to utter distress, entered into marriage with another husband, who, she thought, would later on assist her in both the care of the household and in her first husband's occupation. 5 But the Dancing Master of the Greens, a man named Asterius, was bribed by another man to remove these persons from that office and to make no difficulty about putting in the position the man who had given him the money. For the Dancing Masters had authority to administer such matters as they wished. 6 But when the woman saw the whole populace gathered in the Circus, she put garlands on the heads and in both hands of the three girls and cause them to sit as suppliants. 7 And though the Greens were by no pl05means favourable to receiving the supplication, the Blues conferred this position of honour upon them, since their Master of the Bears also had recently died. 8 And when these children came of age, the mother immediately put them on the stage there — since
they were fair to look upon — not all three at the same time, but as each one seemed to her to be ripe for this calling. 9 Now Comito, the first one, had already scored a brilliant success among the harlots of her age; and Theodora, the next in order, clothed in a little sleeved frock suitable to a slave girl, would follow her about, performing various services and in particular always carrying on her shoulders the stool on which her sister was accustomed to sit in the assemblies. 10 Now for a time Theodora, being immature, was quite unable to sleep with a man or to have a woman's kind of intercourse with one, yet she did engage in intercourse of a masculine type of lewdness with the wretches, slaves though they were, who, following their masters to the theatre, incidentally took advantage of the opportunity afforded them to carry on this monstrous business, and she spent much time in the brothel in this unnatural traffic of the body. 11 But as soon as she came of age and was at last mature, she joined the women of the stage and straightway became a courtesan, of the sort whom men of ancient times used to call "infantry. "2 12 For she was neither a flute-player nor a harpist, nay, she had not even acquired skill in the dance, but she sold her youthful beauty to those who chanced to come along, plying her trade with practically pl07her whole body. 13 Later on she was associated with the actors in all the work of the theatre, and she shared their performances with them, playing up to their buffoonish acts intended to raise a laugh. For she was unusually clever and full of gibes, and she immediately became admired for this sort of thing. 14 For the girl had not a particle of modesty, nor did any man ever see her embarrassed, but she undertook shameless services without the least hesitation, and she was the sort of a person who, for instance, when being flogged or beaten over the head, would crack a joke over it and burst into a loud laugh; and she would undress and exhibit to any who chanced along both her front and her rear naked, parts which rightly should be unseen by men and hidden from them. 15 And as she wantoned with her lovers, she always kept bantering them, and by toying with new devices in intercourse, she always succeeded in winning the hearts of the licentious to her; for she did not even expect that the approach should be made by the man she was with, but on the contrary she herself, with wanton jests and with clownish posturing with her hips, would tempt all who came along, especially if they were beardless youths. 16 Indeed there was never anyone such a slave to pleasure in all forms; for many a time she would go to a community dinner3 with ten youths or even more, all of exceptional bodily vigor who had made a business of fornication, and she would lie with all her banquet companions the whole night long, and when they all were too exhausted to go on, she would go on to their attendants, thirty perhaps in number, and pair off with each one of them; yet even so she could not get enough of this wantonness.
AKA0IETO2; TMNOL / AKATHISTOS
Edice: C. A. Trypanis (ed.), Fourteen early Byzantine cantica [Wiener Byzantinistische Studien 5. Vienna: Böhlau, 1968]: 29-39.
Tfj \)7i£Q\j.áxcf> axoaxrjyCjj xá vixr]xr]Qia á)c, AuxQCo0£iaa xgtv ôeivgtv £Üx«Qio"xr]Qia ávayoácf)Co aoiŕ] 7ióAic; aou, 0£oxók£-áAA' á)c, é%ovoa xo Koáxoc; cmooaLiaxnTov
£K 7iaVXOĹCOV |J£ KIVÔUVCOV £A£U0£QCOaOV, (5)
lva KoáCco aoi-
^XaiQ£, vú|acf)r] ávú|jcf)£ux£^.
(1.) Äyy£Aoc; 7iocoxoaxáxr]c; ouoavó0£V éné\ji(pQri
£17I£IV XT] 0£OXOKCjl> XO '^OiQ5--
Kai aúv xf] äaco|aáxC)L) c|xovf]
aco|aaxoú|j£vóv a£ 0£Coqgtv, kúqi£,
ě£,íaxaxo Kal íaxaxo KoauyáCcov 7iqoc; auxŕjv xoiauxa- (5)
^XaiQ£, ÔĽ f\c, ŕ] xaQa £KAá|aij;£L-
X«lq£, ô Ľ fj í; ŕ] apa £kA£Ú|;£i-
X«lq£, xou 7I£ctóvxoc; Äôá|j ŕ] äváKArjaic;-
X«lq£, xgtv ôaxoúcov xf]<; Euac; ŕ] Aúxocoaic;-
X«lq£, vtyoc, ôuaavápaxov ávBoamívoic; Aoyia|aotc;- (10)
X«lq£, (3á0oc; ôua0£cóor]xov Kal áyyéAcov ôcf)0aALj.oic;-
X«LQ£, OXLÚ7láQX£Líí ßaaiAecoc; Ka0éôoa-
X«lq£, ÖXL paaxáCeLc; xov paaxáCovxa 7iávxa-
X«lq£, áaxf]Q é|jcf)aĹvarv xov ŕjAiov-
X«lq£, yaaxf]Q ěv0éou oaQKCooecoc,- (15) X«LQ£, ÔĽ f]C, V£ouoy£ixai ŕ] Kxíaic;-X«LQ£, ÔĽ f]C, 7IQOaKUV£lXai Ó 7lAáaXT]c;-
X«lq£, vú|jcf)r] ávú|ac[)£ux£^.
(2.) BAé7iouaa ŕ] áyía éauxŕjv év áyv£Íqr
cfrqai xCjj Ea(3oiŕ]A BaoaaAécoc;-
^To 7iaoáôo£,óv aou xf]<; c|xovf]c;
ôua7iaoáÔ£Kxóv liou xf] ijjuxť] cf)aív£xai-
áa7iÓQOu yap auAArjij^coc; xf]v KÚrjaiv 7iQoAéy£ic; KoáCcov
lÄAAriAoú'Ĺa^.^
(3.) ľvcúcjív áyvcoaxov yvarvcu ŕ\ nagdévoc, Crjxouaa
épÓT]a£ 7iqoc; xov A£ixouoyoüvxa-
"'Ek Aayóvcov áyvarv ulov
tíĺoc, éaxi x£X0f]vaL ôuvaxóv; Aé£,ov lioi.
7iqoc; fjv £K£lvoc; í(pr\oev év (póficp tíqív KoauyáCcov oúxco-
^XaiQ£, pouAf]c; cmoQQr]xou Liúaxic;,
X«lq£, aiyf] Ô£0|aévcov matíc;-
X«LQ£, XGTV 0aU|aáxCOV XqIOXOU XÖ 7IQOOĹLJ.LOV,
X«lq£, xgtv ôoy|aáxcov aüxoü xo K£cf)áAaiov-
X«lq£, KAiLiaS, £7iouQávi£, ÔĽ f\c, Kaxépt] [ó], Qeóc,- (10)
X«LQ£, yédpvQOi |a£xáyouaa toúc; £K yrjc; tíqoc; ovqoívóv-X«lq£, to tgtv áyyéAcov 7ioAu0qúAt]tov 0aů|aa-X«lq£, to tgtv bai\jLÓVLůV 7ioAu0Qr]vr]Tov TQaů|aa-X«lq£, to cjxoc; ôtooŕiTCúc, y£vvr]aaaa-X«lq£, to Zjiĺoc,'^. \ir\beva bibóitaoa- (15) X«lq£, aocjxov Ú7i£Qpaívouaa yvcoaiv-X«lq£, morarv KarauyáCouaa cf)Q£vac;-
X«LQ£, VÚ|JCf)r] CXVU|JCf)£UT£.^
(4.) Aúva|aic; tou úijnorou £7i£aKÍaa£ tót£ tíqoc, aúAArjijnv tt] cm£iQoyá|JCjL>-
Kal TT]V £UKaQ7IOV XdVXVf, VT]ÔUV
coc, áyoov a7i£Ô£L£,£V ŕ\bvv ánaoi
role, 0éAouai 0£qíC£lv acoTrjQÍav ěv rcp \j;áAA£iv oůtcoc;
hlAAAr]Aovia.'^i
(5.) "Exouaa 0£oôóxov ŕ] 7iao0£voc; tt]v |ar]TQav
ávéOQa|j£ 7iqoc; tt]v EAiaá(3£T-
TO Ô£ (3q£C|X)c; £K£ĹVT]c; £U0Úc;
£7UyVOÜV TÖV TaÚTT]c; áoTíaO\J.OV £X«LQ£
Kal áA|aaaLV coc; qto\j.aoiv ě(3óa 7iqoc; tt]v 0£otókov- (5)
^XaiQ£, ßAaoroü á|aaoávTou KAf]|aa-
X«lq£, Kapkou cx0aváTou KTf]|aa-
X«lq£, y£Cooyöv y£cooyoüaa cf)iAáv0Qamov-
X«lq£, cf)UTouoyöv Tf]c, ^CuVf, v\\jlCúv cf)úouaa-
X«lq£, áoouoa (3Aaorávouaa £ucf)OQÍav oiktiq|jgtv (10)
X«lq£, TQá7i£Ca paoráCouaa evQr\víav ÍAao\j.ĹOV-
X«lq£, ÖTL A£L|ad)va Tf]c, TQV(pf]c, áva9áAA£ic;-
X«LQ£, OTl Al|J£Va TGTV tyvXLOV £TOL|jáC£Lí;-X«LQ£, Ô£KTOV TíQeo^eíac, Qv\J.ía\JL(X-
X«lq£, 7iavTÖc; tou KÓa|aou ě£,íAaa|aa- (15)
X«LQ£, 0£OU TÍQOC, 0VT]TOÚc; £UÔOKÍa-X«LQ£, 0VT]TGTV TÍQOC, 0£OV TíaQQT]ďuX-
J_LXcuq£, vú|ac[)r] ävú|ac[)euTe.": I
Překlad: Mariánský hymnus Akathistos, Velehrad 1995
My, Tvé město, zbavené válečných hrůz, jsme vděčni za vítězství Tobě, Bohorodičko, naše Vládkyně v boji a Ochrankyne, a vzýváme Tvou nepřemožitelnou moc: Osvoboď nás od všech nebezpečí, abychom k Tobě mohli volat: Raduj se, Nevěsto nesnoubená!
Vznešený anděl byl poslán z nebe, aby řekl „Raduj se" Matce
Boží. Když spatřil Tebe, Pane, v ní vtělujícího se, stál
v ohromení a netelesným hlasem takto Matku Boží oslovil:
Raduj se, skrze Tebe radost září,
Raduj se, skrze Tebe kletba bledne.
Raduj se, povznesení padlého Adama,
Raduj se, útěcho plačící Evy.
Raduj se, nad lidský rozum vznešená,
Raduj se, andělským očím v hlubinách ztracená.
Raduj se, jsi královským trůnem,
Raduj se, jež nosíš toho, kdo podpírá vše.
Raduj se, hvězdo zářící před východem slunce,
Raduj se, lůno Božího vtělení.
Raduj se, skrze Tebe se obnovuje tvorstvo,
Raduj se, skrze Tebe se klaníme Stvořiteli.
Raduj se, Nevěsto nesnoubená.
Svatá Paní dobře věděla, že je čistá Panna, a toto směle řekla Gabrielovi: „Tvé zvláštní poselství se mé duši zdá nepochopitelné. Jak můžeš mluvit o narození z lůna panny." Aleluja!
Panna chtěla pochopit toto tajemství a ptala se Božího posla: „Pověz mi, jak může mé panenské lůno přivést na svět dítě?" A on se s úctou sklonil a řekl:
Raduj se, zasvěcená do úradku Trojjediného Boha,
Raduj se, mlčenlivá víro prosících.
Raduj se, počátku Kristových zázraků,
Raduj se, důkaze všech jeho pravd.
Raduj se, nebeský žebři, po němž sestoupil Bůh,
Raduj se, pozemský moste, jenž vedeš k nebesům.
Raduj se, zázraku anděly oslavený,
Raduj se, příčino přežalostného pádu démonů.
Raduj se, dala jsi nevýslovné Světlo,
Raduj se, ty nikomu neprozradíš „jak".
Raduj se, jsi moudřejší než všichni učení,
Raduj se, ty záříš v duších věřících.
Raduj se, Nevěsto nesnoubená.
kondak - Delta
Moc Nejvyššího zastínila a učinila Matkou Pannu, která
nepoznala muže: její plodné lůno se stalo místem obtěžkaným
pro všechny, kdo chtějí sklízet plody spasení zpěvem Aleluja!
ikos - Epsilon
Starostlivá Marie spěchala s Pánem ve svém lůně k Alžbětě,
jejíž maličký zaslechl panenský pozdrav, zajásal, radostí se
pohnul a jakoby Matce Boží zazpíval:
Raduj se, větvičko se svatým Poupětem,
Raduj se, nosíš svůj nesmrtelný Plod.
Raduj se, ty sama vytváříš Božího Stvořitele,
Raduj se, ty sama dáš život Původci života.
Raduj se, jsi pole, na kterém milosti bohatě zrají,
Raduj se, jsi stůl, jenž překypuje dary.
Raduj se, v Tobě rozkvétá zelený ráj,
Raduj se, v Tobě najdou přístav duše věřících.
Raduj se, vonné kadidlo modliteb,
Raduj se, odpuštění, jež očistí svět.
Raduj se, vlídnosti Boží vůči člověku,
Raduj se, důvěro člověka k Bohu.
Raduj se, Nevěsto nesnoubená.
Nikétas z Amnie, Život milosrdného Filareta
M.-H. Fourmy andM. Leroy (ed.), La vie de s. Philarěte, Byzantion 9 (1934): 112-167.
BIOE KAI nOAITEIA TOT EN ATIOIE ITATPOE HMQN OIAAPETOT TOT EAEHMONOE
TTv xic; ávdoconoc, ěv X^W TC0V ITacf)Aayóvcov xoúvoLJa OiAápexoí; Kal ó ávBoamoc; fjv evyevř\c, xcov áno ľlóvxou Kal laAaxucvf, xcopac;, víbc, vtkxqxoôv TecooyLou xoü OepcovŮLJOu. TTv ôe 7iAoůctloc; acf)óÔQa- Kalfjv aůxcjj Kxrjvr] 7ioAAá- (3Ó£<; é£,aKÓaioi, Ceúyt] (3ocov eKaxóv, L7i7ioLVOLjáÔ£c; ÔKxaxóaiai, L7i7TOLKalf]LJĹovoLxf]c; 7iQOLJoaéAac; aüxoü ôyôof]Kovxa, 7ioó(3axa xiALáôec; ôcoÔ£Ka, 7iooáaxLa ôe noAAt)c, yf\c, 7i£7iAr]QCO|a£va xexxapáKovxa ôkxco, Ljovcoxaxa 7iávxa, copala 7iávu Kal noAAt)c, xL|jf]c; áí,ux- KaxévavxLyáp aůxcov éKáaxr] 7ir]yf] fjv ßAüCouaa á7io Kooucf)f]c; ôuva|aéva aobevoai návrat xá XQtíCovxa áoveo-Qai kí, 00x1)0, Kaxá neQiooeíav- Kal OLKéxaL 710AA0I Ú7if]QXov otÚTCjĹ), Kal Kxf]|aaxa 7ioAAá acf)óÔQa. (...)
TTv ôe ó ávBoamoc; kAeŕ\\j.ĹOV acf)óÔQa Kal oxe f|QX£TO noöc, aüxöv 7iQoaaĹxr]c;, el xl áv alxelxo, ébíbov aůxcjj LJ£xá xaQác, eic, 7iAr]a|aovf]v, 7iqóx£qov ex xfjc; xQa7iéCr)c; aüxoü eí xl áv £7I£0úlj.£i, Kal £10' oůxcoc; 7iaQ£LX£V avTCp xo Ct]xoúlj.£Vov 7iQ07i£|a7icov aůxov £V £LQf]vr], acJDCOLj.oLCOLj.evoi; áAr\Qcoc, xcjj cf)LAo£,évco ÄßoaaLJ Kai IaKCoß. E7ioĹ£l bk oůxcoc; £7xL xqóvouc; 7ioAAoúc;, ě£,áKouaxov bk ěyév£xo ěv öAr] xfj AvaxoAfj Kal xfj 7I£qlxcoqco £K£Ívr] f] xoůxou ěA£T]LJoaúvr]- Kal eí xlvoc; ßoüc; f]axóxT]CT£V f\ ínnoc, f\ áAAo xl xcov x£XQa7ióôcov, £7ioQ£Ú£xo node, xov LiaKaoLov ávôpa LJ£xá Báoaouc; coc; £Í.c; Lôíav áyéArjv á7i£QXÓLJ£Voc;, Kal ěAá|j(3av£V ěKaaxoc; eí xl áv XQ£íav £ÍX£V/ Kal olov ěKaaxoc; £K xfjc; áyéArjc; aüxoü á7icóA£a£V, á7i£QXÓLJ£Voc; ěAá|j(3av£V olov áv ě0£A£V. Kal öaov kbíbov, xoaoůxov £7iAr]0úv£xo.
Iôcov ôe ó ÔLápoAoc; xf]v xoü ávôpoc; ěváo£xov 7ioALX£Ĺav, ěCf]Acoa£V aüxöv coc; 7iox£ xöv Icoß, Kal ě£,aLX£LxaL xoüxov 7ixcox£ÚcraL Kal xóx£ í.Ô£Ív aüxoü xf]v xoLaůxrjv á7iAcoxr]xa. Oůoěv yáp 9auLiaaxöv k(pr\oev ó cuápoAoc; noiŕ\oeiv xöv ávôpa, £K xcov 7i£QLaa£ULjáxcov aüxoü 7iaQ£XCov xole; nkvr\o~iv. (...)
Kaxá ôe xöv KaLQÔv £K£lvov, paaLA£Úovxoc; rř\c, cjdlAoxqĺctxou ElQf]vr]í; auyoúaxrjí; aův ávaKXL xcjj ulcjj ax)xf]í; Kcovaxavxívco, £Cf]X£L ŕ] paaíALaaa kóqt]v £7iLAé£,aa0aL ěv naaq xfj xcov 'PcoLiaícov X^Q^ a7I° ávaxoAcov ěcoc; ôuaLiác; noöc, xö C£Ú£,aL xöv ulöv avrfiq, xöv paaiAéa. ruQ£Úaavx£c; ôe 7iáaav xf]v ôúolv LJ£ar]LJpQĹav x£ Kal xf]v ápKxcjjav Kal |af] £Úqóvx£í;, f]A0ov £lc; xá Ljépr] xoü TIóvxou. Tuqeuóvxcov ôe auxcov f]A0ov Kaxá xö Li£aóy£Lov riacJDAayovĹaí; £lc; xö xwqĺov xoü ěA£f]LJOvoc; ávôpóc;- xö ôe övoLJa xoü XCoqĺou A|avLa, Ü7iö xfjc; 7ióA£C0í; Tayypcov x£Aoüaa.  Iôóvxec; ôe ol ßaaiALKol xöv olkov xoü yépovxoí;, ápxal°v ôvxa Kal |aéyav acJDÓôpa, Kal 7iávu x£Q7ivóv, voljĺCovxec; oxl ele, xcov LJ£yLO"xávcov Kaxa|aév£L ěv aůxcjj ěKéA£uaav xoůc; vnriQkrac, aůxcov Kal xoůc;
[lerarcoQac, £K£lo"£ KaxaAüoxu. Oi bk tcqcotoi xoü xwqíou Aéyouai tíqôc, xoüc; ßaaiAixoüc;-   Mr], küqixh, |af] cm£A0r]X£ £ic; xov oIkov £K£lvov, öxl £l Kai ££,co0£V [ikyac, cf)aív£xai Kai £Vxi|joc;, £aco0£V bk ovbkv U7iáQX£i £V aüxqj.» Oi bk ßaaiAixoi vo|jĺCovx£í; ÖXLU7IÖ £7iLXQ07if]í; xoü kuqíou Tf\c, oiKÍac; xoüxo AaAoüaiv, lva \jlx] KaxaAüaouaiv év aüxf] ôiá xö £lvai aüxöv 7iAoüaiov Kai ôuváaxrrv, £l7iov |j£x' ôoyf]c; ligoc, xoüc; Ú7ir]Q£xaí; aüxarv «noQ£Ü£O"0£ |aóvov- ä7iéA0co|a£V £ic; £K£lvov xov oIkov.»
(...)
Kai á)c, ävéaxrjaav xqj tíqĺoí £7i£Cr]xr]aav náAai xá Kooáaia |j£xá onovbf\c, noAAf\c,. El7i£V bk ligoc, aüxoüc; ó yéocov- «Kuqioí |aou, r]|uelc^ £L Kai 7ixcoxoi U7iáoxo|J£V, äAA' oúv ai 0uyax£Q£<; ŕ]|ad)v ovbknore kE,ŕ\AQooav kx xoü kou(3oukAíou aüxarv coc, bk K£A£Ú£X£, oi £|aoi ÔEonóxai, £ÍaéA0ax£ £ic; xö kou(3oükAiov Kai QeáoaoQe aüxac;.» Ävaaxávx£c; ôé oi avbgec, onovbaícoc,, £Íor]A0oaav £ic; xö kou(3oükAiov Kai Ú7ir]vxr]aav aüxoic; ai 0uyax£Q£c; xoü yépovxoc; |j£xá xgtv Buyaxéocov aüxarv, Kai 0£COQr]aavx£í; xäc, prepáč; Kai Buyaxépac; KáAA£L acf)oÔQOxáxCjL> 7i£Qi£KAa|xij;áaac; Ü7i£Q 7iäaav 0éav yuvaixöc; ěv KaxaaxoAf] koo"|jíCjl>, ě£,éaxr]aav Kai auyxao£ic; y£VÓ|j£VOL Kai [ix] ôuvá|j£VOL xwQÍaai tac; prepáč; £K xgtv Buyaxéoarv bia xö iaó|j£XQov KáAAoc; Tf\c, Qkac, aüxarv, k(pr\oav tíqoc, xov yépovxa- «noiaí £iaiv ai 0uyax£Q£<; aou Kai 7ioiai ai ěyyovéc; aou;» O bk ôixxcóqiCev aüxac; Kai evQkcoc, Kaxa|j£XQoüaL xö |J£xqov xö ßaaiAixöv xf]v rjAixíav xř\c, 7ioá)xr]c; Kai £Üqov koíQĺúc, £XQ^Cov- 0£aaá|j£voi Kai xö Aauoäxov, rjüpav Kai xoüxo Ö|joiov, ö|aoiax; Kai xö xCayKÍov Kaxa|a£XQT]aavx£i; xoü 7ioôóc;, £Üqov iaö|j£XQOv- Kai aoavx£c; xaüxac; |j£xá 7ioAAt)c, x«Q«í; ctüv xf] |jr]XQÍ aüxarv Kai xa~) yépovxi Kai 7iavxöc; xoü oíkou aüxarv, ánŕ\eoav |j£xá x<^Q^ sie; xö BuCávxiov ö|aoü xov äoi0|aöv ij^uxai xoiaKovxa.
Překlad: Byzantské legendy, Červený Kostelec 2007.
Vyprávění o životě a skutcích blahoslaveného a spravedlivého Filareta Milosrdného, všelikým poučením naplněné
V zemi Paflagonské je víska, jež se nazývá Amneia, a je podřízená hlavnímu městu Gangrám. Tam žil člověk jménem Filaretos, pocházející ze vznešeného rodu pontského a galatského, syn jistého rolníka Georgia, jednoho z prvních tamních obyvatel, jehož jmění bylo získáno prací jeho služebníků. Tento Filaretos byl (...), bohabojný a velice bohatý. Měl mnoho dobytka: šest set býků, sto párů (...), osm set koní na pastvinách, osmdesát tažných koní a mul, dvanáct tisíc ovcí, padesát statků na předměstí s velkým množstvím pozemků, které měly velikou cenu a byly položeny jeden nedaleko druhého. V každém z nich totiž byl horský pramen, který dával dostatek vláhy všemu, co je živo z vody; měl též mnoho otroků se ženami a dětmi. Blahoslavený Filaretos měl i manželku jménem Theosebó; i ona byla (...) a bohabojná a přinesla mu nemalé bohatství. Měli děti: krásného syna jménem Jana a dvě dcery, z nichž jedna se nazývala Hypatia a druhá Euantheia. Byly velmi krásné a svou krásou zastiňovaly v ten čas všechny ostatní.
Filaretos pak byl milosrdný, miloval chudé a pocestné, odíval nahé a těm, kteří
přicházeli zdaleka, dával vše potřebné. Jestliže někdo od něho něco žádal, s radostí
dával, nejprve ho nasytil u svého stolu a pak ho vypravil na cestu, podobaje se
laskavému hostiteli poutníků Abrahámovi a předobrotivému Jákobovi. Tak žil po
dlouhý čas. Jeho jméno se stalo známým po celé východní zemi i v jejím okolí a jeho
milosrdenství bylo proslulé mezi všemi lidmi. Pakliže někdo neměl býka, koně nebo
jiné zvíře, šel k blahoslavenému, aby si mu postěžoval, a každý dostal z jeho stáda
dobytče, jaké potřeboval, podle své volby; přestože světec rozdával, jeho stádo se
dvojnásob množilo.
Když uviděl ďábel čisté srdce tohoto muže, pojal k němu závist, jako kdysi
k spravedlivému Jobovi, a usiloval, aby Filaretos zchudl: zatoužil se přesvědčit o tom,
zda bude spravedlivý mít stejný soucit se všemi jako dříve. Jak pravil ten potměšilec,
(...) dobrotivý ten muž žádné zvláštní dobro neprokazoval, protože poskytoval
strádajícím ze své hojnosti.
[...]
V tom čase panovala křesťanská císařovna Eiréné, která vládla spolu se svým synem Konstantinem. Rozeslala posly po celé byzantské zemi od východních hranic po západní, aby hledali pro císaře Konstantina nevěstu. Všude se zastavili, ale vhodnou dívku nenašli; přišli tedy do krajiny pontské do samého srdce Paflagonie, do vísky, kde žil Filaretos Dobrotivý. Nazývala se Amneia a byla podřízena hlavnímu městu Gangrám. Poslové si zdálky povšimli starobylého, nádherného a velikého domu Filareta Dobrotivého a domnívajíce se, že tam sídlí nějaký velmož, poručili služebníkům, aby tam zastavili. Avšak vesničané řekli poslům: „Nechoďte tam, pánové, do tohoto domu, protože zvnějšku sice vyhlíží jako bohatý a nádherný, ale vevnitř nic není, žije tam chudý stařec." Císařští poslové se však domnívali, že to říkají proto, že
jim to sám hospodář, bohatý to velkostatkář, rozkázal, a rozhněvaně řekli svým služebníkům: „Nevšímejte si toho a jděte tam." [...]
Když poslové ráno vstali, začali všude dívky hledat. Stařec jim řekl: „Pánové, třebaže jsme chudí, přesto naše dívky nikdy nevycházejí z našeho skromného příbytku. Je-li vám libo, pánové, vstupte do vnitřních komnat a uvidíte je." Spěchali tedy do vnitřních komnat. Dvě starcovy dcery se svými dceruškami je přivítaly s náležitými poctami. Poslové v úžasu nemohli ani promluvit, když spatřili krásu těch žen, jejich neobyčejný půvab a důstojnost jejich vystupování. Řekli radostně starci, nerozeznávajíce dívenky od jejich matek pro nevšední krásu matek a - jak se zdálo - pro stejný věk jedněch i druhých: „Otče, které z nich jsou dcery, které matky a které vnučky?" Stařec jim to ukázal. Když poslové začali císařskou mírou měřit postavu první dívenky, byla shledána správnou; když byla srovnána s císařským vzorem krásy, byla stejná, podobně i velikost její nožky měla přesnou míru.
Poslové s velikou radostí vzali dívky i s jejich matkou, prarodiči a celou rodinou v počtu třiceti lidí a odebrali se do šťastného města Carihradu.
Kassia
Edice: K Krumbacher (ed.), Kasia, Sitzungsberichte der bayerischen Akadei Tripolitis (ed.), Kassia, The Legend, The Woman and Her Work, New York
Mia« cjxrvea Koívovxa töv Qv\j.Ĺobr\. (1)
M Lad) TÖV LJ.OLXÓV, OTCTV KQLVT] TOV 7TOQVOV. Miaá) K£Ä£C[)ÖV TÖV A£7IQOV e£,CO0OÜVTa. Miaá) TÖV LJ.COQÖV Cf)LAoO"OC[)£ÍV OOKOÜVTa.
Miaá) ÔLKaorŕ]v 7iQoaéxovTa TiooaamoLc;. (5) Miad) 7iAoúaLov coc, nx(ú%bv 0QT]vcoôouvTa.
Miad) TÖV 7ITCOXÖV KaUXCÓLl£VOV £V 7lAoÚTCjL>.
Miad) XQ£waTT]v cxlj.eqllj.vcoc; ímvouvTa. MlctcI) KoAoßöv ljcxkqöv e£,ou0£VouvTa. MlctcI) TÔv ljcxkqóv, áv 7i£AcoAoc; Tuyx«vn. (10) MlctcI) TÔv ij;£ÚaTr]v ct£ljvuvólj£Vov Aóyoic;. MlctcI) |aé0uaov mvovTtx Kal ÔLijxôvTa. @1 MlctcI) TÔv Aíxvov coc; oALyoajnxouvTa. MlctcI) yépovTa 7iaíCovTa ljetcx vécov. MlctcI) Qc^0u|aov Kai töv ímvcoôr] ljcxAAov. (15) MlctcI) tov ávaiaxuvTov év 7iaQQr]CTĹcx. M Lad) tov 7ioAuAóyov év cxkcuqĺcx. MlctcI) o~Lomr]v, ot£ kcuqöc; tou Aéy£LV. MlctcI) tov 7iäaL ctuljljoqc|x)Úlj£Vov tqÓ7iolc;. MlctcI) tov ôó£,t]c; x^qlv tioloüvtcx návrat. (20) M Lad) tov AóyoLc; oúk ôiAeícpovTa návrac, (?). MlctcI) |af] Ct]toúlj.£Vov Kai 7iQoaAaAoüvTa.
ie der Wissenschaften, Philosoph.-phil. und hist. Kl. 3.1 (1897): 357-368; upraveno podle, A. London, 1992 (odsud i překlad).
MlctcI) töv čnôáoxovTa |ar]Ô£V £LÔÓTa. M Lad) c[)ĹA£x9qov- ou yáp cJ)lA£l to 0£lov. MlctcI) cf)£LÔcoAov Kal LjáALora 7iAouToüvTa. (25) MlctcI) töv áyvcÓLJOva Ka0d>c; loúôav. MlctcI) töv |aáTT]v auKocjxxvTouvTa cf)ĹAouc;.
I hate a murderer condemning the hot-tempered.
I hate the adulterer when he judges the fornicator.
I hate the leper who drives out the leprous.
I hate the fool supposing to be a philosopher.
I hate a rich man complaining as a poor man.
I hate the poor man boasting as in wealth.
I hate a debtor who sleeps unconcernedly.
I hate a stunted individual who is contemptuous of height.
I hate the tall man if he happens to be enormous.
I hate the liar affecting a solemn air with words.
I hate the drunk drinking and thirsting.
I hate the gluttonous one as he lacks courage.
I hate an old man who plays with youths.
I hate a lazy person and more so the somnolent one.
I hate the shameless individual in candid speech.
I hate the verbose in an unsuitable time.
I hate silence, when it is a time for speaking.
I hate the one who conforms to all ways.
I hate the one who does everything for the sake of vain glory
I hate the one who does not encourage everyone with words.
I hate the one who speaks before examining.
I hate the one who teaches knowing nothing.
I hate a quarrelsome one; for he does not respect the holy.
I hate the miser and especially one who is wealthy.
I hate the ungrateful one like Judas.
I hate one who rashly slanders friends.
Ävf]Q (paAoiKQÖc; Kai Kcocfxx; Kal |Jovóx£iQ, laoyyíAaAóc; x£ Kai KoAoßöc; Kai [léAac,, Ao£,öc; tote; 7ioai Kai xolc; ö\j.\j.a<Jiv a\ia ú(3qio"0£Íc; 7iaoá xivoc; |aoixoü Kai 7ioqvou, |j£0ucrtoü, kA£7itou Kai ijjeúaxou Kai (povécoc,
7I£Ql XGTV OtVTĹp aU|ap£pT]KÓTCOV £Cf)T]-
Eyco |j£V oük aixioc; xarv au|aßa|aaxcov-ox; yap 0éAarv nécpvKa xoioüxoc; öAcoc;-au bä tgtv aauxoü 7iaQaÍTLOí; nxaio^áxcov-a7i£Q yap oük äAaßec, nagä xoü 7iAáaxou, xavxa Kai 7iol£Lí; Kai cf)£Q£ic; Kai paaxáC£Lt;. Ävf]Q áAr\Qř\c, excpevyei návTCoc, öqkov. ävôqoí; áAr\Qovc, ó Aóyoc; cooneQ öqkoc; ávbQoc, be (pavAov Kai xö ^eúôoc; |J£0' öqkou. Ävf]Q axox«o"xf]í; [lávric, ápiaxóc; éaxív-
x£K|aaĹQ£xaL klvôúvouc; SK xcôv 7iQay|aáxcov. Ävf]Q c[)QÓVL|aoí; £7iLKQaxf]í; äcf)QOvarv, auxoKpáxcoQ ôé xcôv tkxQĺúv ó xoiouxoc;. Ävf]Q úij;aúxT]v laLanxöc; xotc; óqĺooiv, énéQaoToc, bä role, 7iäai xa7i£LVÓc[)QCov.
A man bald, dumb, and with only one hand,
short, swarthy, and with a speech impediment,
bowed legged and with crossed eyes
when he was insulted by a certain adulterer and fornicator,
drunk, thief, liar, and murderer
because of his infirmities, said:
"I am not the cause of my misfortunes;
for in no way did I want to be like this,
but you are in part the cause of your faults,
as you did not receive from the creator
these things that you do, endure, and dignify."
An honest man avoids all oaths.
The word of an honest man is like an oath;
but of an evil man even the lie is with an oath.
A keenly perceptive man is an excellent seer;
he recognizes dangers from circumstances.
A prudent man has mastery over the foolish,
such a man is ruler of the passions.
A stately man is hated by his viewers,
handsome but humble to all.
OeiôcoAoc; Lôdrv xöv (píÄov á7i£KQÚ(3r] Kal xoúc; oíxéxac; to \j;£ÚÔ£O"0ai ôiôáoxei. Oeúyei cf)£iôcoAoc; <jv\jl71ó<jux xgtv (píÁcov. OeLÔcoAoc; ánac, (píÁovc, títĺoxovc, ßapdxai.
A miser seeing his friend hides from sight and teaches his household to lie. A miser avoids the entertainment of friends. A miser depresses all his poor friends.
Tvvr] \jLoxQr\Qot Kai c^iAeoyoc; Kai ococpQCov xf]v ôuaxuxíav V£VÍkt]K£ 7iooôr]A<xK;-yuvf] ôe vco0oá Kai [iioegyoc, Kai cf>aúAr] xŕ]v KaKf]v ovxcoc; éneonáocxTO |aoloav.
OÜAoV yUVaiKGTV Ú7I£QlO~XÚ£l 7iávxcov-
Kai [iúqtvc, "Eaôoac; |j£xá xŕ]c; áAr\Qeíac,. KaKÔv ŕ] yuvf] Káv cóoaía xqj KáAA£i-to yáp KáAAoc; KéKxnxai 7iaoa|ju0íav-£L ô' au ôuo"£iôf]<; Kai KaKÓxoo7ioc; čír),
ÔL7lAoUV TO KaKOV 7l(XQa\JLvQíaC, áx£Q.
Méxpiov KaKÔv yuvf] cf>aiôoá xŕj 0éa, o|jcoc; TíaQr\yÓQr\\j.a xo KáAAoc; exei* £L ô' au Kai yuvf] Kai ôúo~|joqc|x)c; imaoxoi, cf)eú xŕ]c; au|acf)OQác;, cf)eú KaKfjc; £Í|jaQ|j£vr]c;.
A woman industrious and prudent, although in hard times,
definitely overcomes her misfortunes;
but a woman lazy, idle, and mean,
actually causes misfortune.
Esdras is witness that women
together with truth prevail over all.
It is not good for a woman to be beautiful;
for beauty is distracting;
but if she is ugly and ill mannered,
without distraction it is twice as bat.
It is moderately bad for a woman to have a radiant
countenance,
yet beauty has its consolation;
but if a woman is ugly,
what misfortune, what bad luck.
Ouk £oxi [acoQCjj cf)áo|jaKov xö Ka0óAou oúôé <Kai> (3or]0£ia 7iAŕ]v xou 0aváxou. |jcoQÖc; xi|jr]0£Íc; Kax£7iaÍQ£xai 7iávxcov, £7iaiV£0£Íc; ôé 0Qao~úv£xai <Kai> 7iAéov. á)c, yáp á7ioQov Ká|xij;ai KÍova |aéyav, ouxcoc; ouô' áv0oamov |jcoqöv |j£xa7ioi£ic;. ALq£xcóx£qov c|)qovÍ|joic; auvôiáy£iv f|7i£Q 7iAouoíoic; lacoQOLc; Kai á7iaiÔ£Úxoic;. ľvĹúoic, év |acoQCjj 7iáAiv áAAn \j.ĺoq'ux-
yVĹOOiC, év \JLĹOQĹf> KCÓÔCOV £V QlVl XOIQOU.
Aelvöv xöv |acoQov yvcóaecóc; xl |aexéx£LV-ŕjv <ôe> Kai ôó£,t]c;, ôeivóxaxov eic, ánav-ŕjv ôe Kai véoc; ó |jcoqöc; Kai ôuváaxrjc;,
Tcanal Kai Leo, (pev Kai ovai Kai nónoi. Oilioi, kúql£, licoqoü aocfnCoLiévou-7IOÜ tlí; TQá7ioLxo; 7IOÜ (3Aéij;oi; ncoc, ťmoíaoi; Mcoqöc; 7iávTCoc; nécpvKe 7i£Qiao~o7iQáKTC0Q-licoqöc; ßaAcov 7iéôiAa navxaxov Toéxei-Kq£io"o~óv aoL, |acooé, 7iá|a7iav \jlx] y£wr]0f]vaL r\ y£WT]0£VTa xf] yf\ jar) ßr]|aaTLaaL. áAAá auvTÓLicoc; älôt] 7iaQa7i£\jL(pQf]vai. Mcoqolc; cf)QÓvi|aoc; auvôiáy£LV ox; a0év£L-áxovr]a£LyáQ xf] toútcov ávTL0éa£L, r\ ncoc, xf]v toútcov 0QaaÚTT]Ta VLKrjaoL;
A[q£TÓ)T£QOV CJDQOVĹLlOlc; aUL17ITC0X£Ú£LV f|7I£Q aUL17lA0UT£LV licoqolí; Kal CX7iaiÔ£ÚTOlc;.
Kai |aoi ôoĺt] y£ XpiaTÖc; (JvyKaKovxzioQai
CJDQOVĹLIOLí; ávbQáoi T£ Kal aOCJDCOTáTOLí;
ř|7i£Q ovvevcpQaíveoQai [íĺoqoíc, áAóyoLc;. There is absolutely no cure for stupidity
nor help except for death.
A stupid person when honored is arrogant towards everyone,
and when praised becomes even more over-confident.
Just as it is impossible to bend a great pillar,
so it is to change a stupid person.
Knowledge in a stupid person is further stupidity;
knowledge in a stupid person is a bell on a pig's nose.
It is terrible for a stupid person to possess some knowledge;
and if he has an opinion, it's even worse;
and if a stupid man is young an in a position of power,
alas and woe and what a disaster.
Woe, oh lord, if a stupid person attempts to be clever;
where does one flee, where does one turn, how does endure?
A stupid person is always inclined to overdo:
Putting on pair of shoes he runs everywhere.
It is better if a stupid person is never born
but if born, may he not walk on the earth
but soon afterwards be sent be sent to Hades.
Ptochoprodromika
Edice: H. Eideneier (ed.), Ptochoprodromos [Neograeca Medii Aevi 5. Cologne: Romiosini, Ev £7UTÓ|JCjL> Toiyaooüv xavxa |aoi nQooeinovoa
7láAlV £lof]A0£V £VÔO0£V, £kA£ ÍÔCOO"£V, £KáTO"£V.
Eycb Ô' ánóíQac, notQevQvc, tqíxco tíqoc, to kou(3oúkAiv (200) Kal TíÍTíTĹO eic, xf]v kAívt]v liou to yev\j.a 7i£Qi|j£varv. naocm£iväv áo£,á|j£Voc; ávf\AQov £K Tf\c, KAÍvr\c,
Kal TÍQOC, TO áoLláoiV £7I£A0COV eVQÍOKĹú kA£LÔCO|J£VOV. ĽTQacf)£Íc; OŮV 7láAlV £7I£0"OV £7iávco £7tL TT]V kAÍVT]V
auxvá 7I£qio"tq£c]x)lj.£Voc; Kal pAéraov tíqoc, tt]v Qvqckv. (205) Toü youv r]Aíou tíqoc, bvo\j.ac, LiéAAovToc; ř\br\ kAivcu, ßor] tlí; ácfrvco [ěyeipeTai], Kal Tapa^j] laeyáArj,
£V Kal yáQ £K TGTV TÍOtíbCůV \JLOV £7I£0"£V £K tou ůij;ouc;,
Kal KQOuaav kútco £K£lto cooneQ vekqóv, avxuca auvr]x9r]aav aLy£ÍTov£c; coc, tíqoc, 7iaor]yoQLav, (210) aí laavÔQayouoai |aáAiora Kal 7iQCOTOKouQKouaoÚQai, Kal tót£ ac, elbec, 0óqu(3ov Kal Tapax^v Li£yáAr]v. ÄaxoAou|aévcov Toiyaooüv tgtv yuvaiKcIrv Kal 7iávTorv tgtv auv£A9óvTCov in! avxop, coc, (pQáoac, elnov ávco, tou (3q£c]x)uc; TCjj au|a7iTá)|aaTL Kal tou 7iaiôoc; tcjj náQei, (215) KQvnTCoc, ánf]Qot to kAelôív Kai ř|voi£,a tö äoLiáoiv-(paycov £Ú0úc; t£ Kai mcov Kal koq£O"0£Íc; iE,a'Kpvr\c„ ií,f]AQov iE,ĹúQev Kayco 0qt]vgtv auv toic; £T£qoic;.
2992]: 99-175.
Toü 7iá0ouc; KaxanavoavToc,, tou fiQidpovc, b' ávaoTávxoc,, ä7i£xaLQ£TT]aav £Ü0uc; oL auvÔ£ÔQa|ar]KÓT£c;- (220) 7iaoaAa(3oüaa b' ŕ\ yuvf] toúc; TaÚTqc; nalbac, návxac,, £Lof]A0£V £VÔov auv auToIc; Kal 7iáAiv Ú7i£KQÚ(3r]. Eycb ôé lióvoc; Koi|ar]0£Íc; bí%a naQa\ivQiac, XCoqíc, Ô£Ĺ7ivou Kai okotelvcx Kal naQanove\j.iva
f]y£Q0T]V TaXLVCÓT£QOV, f]A0OV £7U TT]V kAĺvt]v (225)
Kal ôf] nuxoac, tt] x^lqí tt]v Qvqckv xř\c, £iaóôou, Kai tö «Kupá liou» 7iQoa£i7idrv Kai tö «KaAŕ\ aou ŕ]|a£oa», Kai tö «i^uxt], ouK ávoĹy£ic; liol, Kapôiá, ou 0£COQ£ic; lj.£ , Kal aT£vay|aov cmo \}a>xn<; £K7i£Lnj;ac; áxQi tqítou. @1 D í; b' ou cf)Covf]í; áicr]Koa oúôé tivoc; AaAiac,, (230) ouôé ijJiAou 7iQoo~V£Ú|aaTOí;, ou OLiLKQOTáTou Aóyou, 7iáAiv ônioQonóbioa Kal ěaToácf)r]v ě£,omaco Kal ovvbaxQvc, y£VÓ|j£Voc; éyúoiaa Kal éKÓraa, Kai nQÖc, tö y£Ü|aa, bíonoxa, moôôv á7i£KOL|ar]0r]v. Kal |aovoKÚ0Qou [ť £ÔcoK£ Ka0' Ů7IVOUÍ; [ivQĹubía, (235)
Kal 7iaQ£U0Uc; Tav U7IVOV |aOU Qfyaq, £K TCÔV pA£Cf)áQCOV,
ávanr\bĹú, oT]KCÓvoLj.aL lietcx a7iouôf]í; LieyáArjí;, notQa okuAív AaycovLKÔv KáAAia QLVt]AaTr]aaí;,
KUTáCcO TO LJ.OVÓKU0QOV a7léaCO £Lí; TO KOUpOÚKALV.
OL 7iaLÔec; ěauvr]x9r]aav, äKáQioav vá cf)áyouv, (240) Kai to TQa7iéCLV eaTT]aav \j.k xř\v ě£,cmAiaív tou-á)c, b' elôe Tauť ó ôouAoc; aou xaC?ác; noAAt)c, knAŕ\oQr\v éAmCcov vá [ik Koá£,ouai vá KáTaco|aev vá (pá\j.ev. Qc, bk 7iaQ£Ôoa|j£ KaiQÖc, Kai tĹ7iot£ ouk k(pávr\, euBúc; ávaKaQkL,o\iai \izxa onovbvf, |j£yáAr]c; (245) Kal evQÍoKĹO to oxAapcovixov Kai páAAco to knávco, Kai TŤ\c, To|a7iQĹTaaí; to [lavbiv knávco to £VtuAíxOt]v Kal páAAco Kal oxaoavixov £7iavcoKa|j£Aaúxiv, |aaKQUv KaAá|JLV ŕ\onao-a, kivĺo tíqoc, to kou(3oúkAiv, Kal acf)aAia|j£Vov to £ŮQT]Ka Kai ánkí,ĹúQev LaTá|ar]v- (250) ŕ]o£á|ar]v KoáC£iv ovvex^ TO «bk\jiV£ Kuoiôárav»
TO «aá|JV£>> Kal TO «VTÓ|J(3q£>> Kal TO «O"T£lQO7IOQT£C0>>.
"EÔQa|aov oúv ol 7ialÔ£c; |aou |ar]ôev |j£|ja0r]KÓT£c;,
ánf\oav £,úAa 7iaQ£u0úc; Kal pápôouc; t£ Kal Aí0ouc;,
tt]v aKáAav [ik £KaTé(3aaav |j£Tá 710AA0Ü tou Táxouc;. (255)
'H \iávva tĺov yvcoQĹaaaa k(pCúvr\oe tovc, naibac,:
«A(pf\Te Tov, 7itcoxóí; £Vi, Kapávoc;, 7i£A£yoívoc;.>>
Kal á)c, to f|Kouaa ó ôouAoc; aou xaQäc, noAAf\c, £7iAr]a0r]v,
ÖTLT] KoiAiá |aou r]UKaĹQT]a£V áno tx]v ácpayíav.
'H|a£QCo0£VTCov Toiyaooüv tĺov naíbcov nalgavTÍKa}, (260)
ävéprjKa tx]v oxáAav |aou tť\ toútcov óôjrjyíal
Kal £Ú0uc; nr\bŕ\oac, Kai £ia£A0cbv Kal 7iQOTQa7i£Íc; [Kaoíaai],
to 7iÓT£ vá |ae KoáSxoai vá (páyco noooebOKovv,
Kai [lóAic, eIôov mvaKa Cw|aov exovTa 7iA£iaTov,
Kal ôAíyov áno tö 7iaaTÖv Kal 0QÚ|a|aaTa |aeyáAa, (265)
Kal boáí,ac, eic, xác, xeípac; |aou r]úcf)Qav£ ŕ\ Kapôiá |aou,
Cco|aov Lôcbv tov 7i£QLaaöv Kal Tá xovToá KO|a|aáTLa.
Tak asi ke mně mluvila, jak jsem teď stručně shrnul, pak zase vešla do domu a zamknula se uvnitř.
200     Já jsem se tedy také zved, do světničky své kráčel, tam na postel jsem ulehl, na oběd smutně čekal. Když hlad mě začal přemáhat, tak zvedl jsem se z lůžka, do spížky jsem se vypravil, však zamknutou ji našel. Otočil jsem se tedy zas, do postele se vrátil,
205      celou dobu se obracel a zrak ke dveřím stáčel.
Když už se slunce sklánělo k západu krvavému, náhle se zvedl mocný křik a velké pozdvižení: jedno z mých dětí upadlo z veliké výšky na zem, zle potlouklo se, leželo tam skoro jako mrtvé,
210     hned seběhli se sousedi, začali utěšovat -ty ježibaby proklaté a drbny samozřejmě, mluvili všichni najednou, dělali povyk hrozný. Jak se tak všichni sousedi, sousedky, kolemjdoucí zabývali tou nehodou, o které jsem teď mluvil,
215     bolestí toho robátka a jeho naříkáním,
já klíče tajně zmocnil se a otevřel jsem spížku, napil jsem se a najedl, tak rázem nasytil se, pak také před dům vyšel jsem, bědoval s ostatními. Když všechny nářky ustaly a dítě z mrtvých vstalo,
220      celý ten zástup sousedů pomalu rozešel se, má žena děti svolala, do domu s nimi vešla, a přede mnou se zamknula, stejně tak jako předtím. Já tedy sám jsem musel spát, bez útěchy a smutný, bez večeře a nešťastný, s temnými myšlenkami.
225     Ráno jsem velmi brzo vstal z osamělého lůžka,
ke dveřím jsem se přišoural a za kliku brát zkouším, říkám, „má milá ženuško, přeju ti dobré jitro, drahá, dveře mi otevři, srdíčko, pusť mě dovnitř", a nešťastně jsem zavzdychal, zkroušeně jsem tam čekal.
230     Však odezvu jsem nedostal, nezaslechl jsem hlásku, ani jediné slovíčko, ba ani tichý šelest. Tak jsem se zase otočil a vrátil jsem se nazpět, s pláčem zas do své ložnice a v slzách jsem tam seděl, před obědem pak, pane můj, zas na chvíli jsem usnul.
235     Pak do spánku mi pronikla polévky silné vůně,
v mžiku jsem zahnal dřímotu, hned zcela jsem se probral, a vyskočil jsem opřekot, rychle jsem vstával z lůžka, hned naprosto jsem bdělý byl a větřil lip než ohař, líbeznou vůni polévky z komůrky své jsem čichal.
240     Děti se sběhly odevšad, ke stolu posedaly, a vše, co k jídlu potřeba, si na něj nanosily. Když jsem to já, tvůj sluha zřel, radoval jsem se velmi, doufal jsem totiž, že i mě ke stolu zavolají. Když však čas míjel pomalu a já jsem čekal marně,
245     tak zvedl jsem se rozhodně a v odhodlaném chvatu, našel jsem šaty vesnické a navlík jsem se do nich, přes ně jsem hodil ženský plášť důkladně roztrhaný, a na hlavu si nasadil vysoký bílý turban, pak popadl jsem dlouhou hůl, ke dveřím vykročil jsem.
250     Ty byly stále zamknuté, tak postával jsem venku
a vykřikovat začal jsem „ach ach, to zlé, já hlad mít", a také „slituj, milostpán, já prosit almužničku". Mé děti nepoznaly mě, proti mě rozběhly se,
popadly hole do rukou, kameny, klacky také, 255      a odhánět mě začaly, rychle mě hnaly z domu. Však matka prokoukla tu lest, na děti zavolala: „Vždyť je to chudák, nechte ho, vyhladovělý poutník. To když zaslechl sluha tvůj, zaradoval se velmi, vždyť jeho břicho bylo už docela splasklé hlady. 260     A tak se děti konečně poněkud uklidnily
a nahoru mě dovedly, po schodech vystoupal jsem, do domu hbitě vešel jsem, tam nabídli mi židli, a na pozvání čekal jsem, na zavolání k jídlu. Jakmile jsem pak spatřil stůl, na něm polévky mísu, 265      a k tomu maso solené a velké kusy chleba,
hned jsem se pustil do jídla, srdce mi poskočilo, když viděl jsem tu polévku a další chutná jídla.
Andronikos Palaiologos (?), Kallimachos a Chrysorrhoe
Edice: M. Pichard, Le Roman de Callimaque et de Chrysorrhoe. Paris: Les Belles Lettres, 1956.
ÄQX1! tř\S VTcoQéoecoc, Aoi7iöv Kai tgtv ävravQa. (24n)
Baoßaooc; yap tic; paaiAeúc;, ôuváaTqc; £7rr]Q|J£Voc;, (25)
tíoAAĺov XQT]|aáTCov ôtQX^iyóc,, tioAAcôv xwqgtv avQívxvf,,
xf]v änotQcjív ápáorayoc;, ôiyéQCoxoc, tö axť]|ja,
tq£Í<; naibac, eo~xev £U£iÔ£ic;, ŕ]ya7rr]|j£Vouc; 7iA£Íora,
eLc; KáAAoc; Kai eic; aúv0£aiv £qcotoc|x)qou|J£Vouc;
Kai t' áAAa návrat 0au|aaoroúc;, y£waíouc; £ic; ávÔQ£Íav- (30)
oüc; pAéraov iaouc; ó 7iaxf]Q £ic; xf]v £UaQ|aooTÍav,
£ic; KáAAoc;, £ic; ávavôoo|aŕ]v Kai 7iäaav £Uavôoíav,
ěmoT]c; £ÍX£V 7iqöc; aÜToüc; xf]v 7iaTQiKŕ]v äyá7ir]v.
TÖV 7IQO)TOV f|0£A£V ÍÔ£IV TOU OT£Cf)OUc; kAt]QOVÓ|JOV,
Tov ôé áAAov 7iáAiv ŕ|0£A£V auyKAt]Qovó|aov toútou (35)
Kai 71QÖC, TOV TQĹTOV Tľ]V áQX^V Tll^ «UTOKQaTOQÍac;
|j£Tayay£Ív £7i£Íy£To |j£Tá 710AA0Ü tou 7ió0ou. návTac; á£,íouc; £Kqiv£V tou orécpovc, Kai toü KoáTouc;-
£T£QOV yaQ OÜK f|0£A£V 7IQOKQÍV£lV TOU £T£QOU-
ligoc, návrac, ôé |j£Tayay£LV tt]v auTOKoaTopíav, (40) ĺúc, TotQaxčobec, Kai tíoAAx]v £Íaáyov ToiKU|aíav,
OÜK £ÍÔ£V £VÔ£XÓ|J£VOV, OUK £KQIV£ 0"U|JCf)£QOV.
Ká0£Taioúv paaiAixáx;, KoáCei Aouiov toúc; 7iaiôac; Kai TaÜTa Aéy£L tíqoc, aÜToüc; |j£Tá |j£yáAou a7iAáxvouc;-
«TéKva, ijnr)(f]<; l^ou KÓa|ar]|aa Kai tgtv aaoKCÔv |aou |aéAr], (45)
éyco to OT£|j|ja, tt]v ôíqxAv> T1lv &ó£,av Kai tö Koárac;
|j£Ta(3i(3áaai tíqoc, v\j.äc, Kai |j£TaaTQ£ijJai 0éAco,
áAA' £V tö c]dĺAtqov £ic; toúc; tqeíc;, iaov tö a7iAáxvoc; oAcov
Kai TĹvav 7iQOT£or]aco|jai, TĹvav Kai kqĺvco tíqĺotov
ouk olôa, Kai tou OT£|j|jaToc; TĹvav Ô£a7iÓTr]v 0éaco- (50)
TÍQOC, TíáVTOtC, Ô£ |J£Tayay£ÍV Tľ]V aUTOKQaTOQĹaV
ou 0éAco, 0éAarv á|aaxov tö orécpoc, Kai tö kqótoc;
£O£a0aL, |J£V£IV TOU AoL7IOU Kai TOU 7iaQ£K£l XQOVOU. @1
Tö yaQ £7iĺkolvov KaAov Kai Tapax^v £iaáy£i-
ĺúc, yaQ ouk £X£L tö kolvöv ěm toü 7IÓ0OU x^oav, (55)
OUTCOc; OUÔ£ £7IÍ TT]c; ÔiQXf]C, Tľ]V aUTOKQaTOQĹaV.
lôou Kai XQTÍM^cíTa 7ioAAá, oroaTTryíKai ôuvá|j£ic;
Kai t' áAAa Ta cf)£QÓ|j£va tíqoc, xäc, ávôpayaBíac;
Kai 0T]aauQoi Kai 7ioáy|aaTa Kai TíAt)Qoc, toü cf)ouaaáTou
7ioQ£Ú£aT£, KLvr]aaT£ |j£Ta tíoAAĺov XQT]|aáTCOV (60)
Kai t' áAAa oaa 0éA£T£ Tá tíqoc, Ú7rr]Q£aĹav.
"Ootlc; tíoAAx]v £VÔ£Ĺ£,r]TaL OTQaTT]yLKf]v ávÔQ£Ĺav
Kai ôúva|JLV Kai oúveolv Kai (pQÓvr\o~iv á£,íav
Kai TíQäí,iV emÔ£Ĺ£,r]Tai tt]v paaiALKCOTáTT]v
Kai ot£ot] |aéya TQÓ7iaLov éí, ávÔQaya9r]|aáTCov, (65)
£K£LVOV bCOOCú xf]V áQX^V Třjg aVTOKQOiTOQÍac;
Kai axéij;co xoůxov, ávx' ě|aou tíoíT]oĺú ßaaiAeav.»
Ouôeic; á7ioôua7iéxr]a£V tíqoc, xoů 7iaxoöc; xoüc; Aóyouc;,
71QÖC, xoů 7iaxoöc; xoüc; óololiouc; Kal xac, naQayyeAíac,-
áAAá |j£xá yAuKÜxrjxoc;, |aexá noÁAf\c, ayarcqc,, (70)
|j£xá KaAoů 9eAr]Lj.axoc;, |aexá KaAt)c, KotQbíac,,
|j£xá tíoAAĺov 7iaQaxayd)V, |aexá 710AA0Ü cf)ouaaáxou,
|j£xá 7ioAAf]í; KaxaaK£uf]c;, |aexá tíoAAĺov áo|jáxarv
a7i£xaLQ£xr]aav eü0üc;, koivcoc, oi xoeic; klvoüolv.
Kal tíqoc, xf]v e£,oôov Aoltcöv o L xoeic; |j£xaKLVoüaLV. (75n)
TIaQf]AQov XÓ7IOUC; íxavoúc;, 7ioAAoüc; Kal ôuapaxcoôeLc; (76)
Kal xéAoc;, lva xá 710AAá xoů axíxou 7iaQaÔQá|aco,
Kaxrjvxrjaav, ěc[)0áaaaLV eic; ěor]Lj.oxomav,
eic; ávempaxov ßouvöv, eic; ôq£ľvóv, KQrjLrvcóôr].
Trlv ó ßouvöc; Ü7i£QV£cf)r]c;, ávápaouv oük elxev, (80)
oxArjoóc;, AiQLůbr\c„ oxoxeLVÓc;, áyoLoc;, cf)ó(3ov excov.
Eü0üc; CT]xd)aL xf]v (3ouAr]v xí 7ioá£,ouv, xí 7ioLť]aouv. @1
'O 7iqcoxoc; £l7i£V- «ó ßouvöc; ávápaouv oük £X£ľ
710AÜ yáp xoůxo xoů ßouvoü xö üij;oc; ávapaíveL-
áv £L7iolí; Kal tíqoc, oüpavöv r\ koqucJx] xou cf)0áv£i (85)
Kal xá ôevôpá 7iooacf)£Qouaiv eic; ovqckvöv xoüc; kAgtvouc;.
M£xaxcoQT]aco|j£V Aoltcöv áno xoů xÓ7iou xoüxou-
eic; áAAov xótcov ÓLiaAov iavr]aco|j£V, Ú7iá|a£V>>.
Toüxov xöv Aóyov TíotQevQvc, ó ôeuxepoc; áxovoac,,
eine- «auvxoéxco xf]v ßouArjv- LiexaxcoQCÔ xoů xcmou. (90)
Tíc; yáp pOUVOV Ü7I£QV£Cf)OV, 7I£XQoAL0á)Ôr] XÓ7IOV,
öqoc; áv£7iLXCÓQT]xov, oÚQavo|ar]Kr] bévbQa
|J£xá CJXOOoáxOU Kal TíoAAĺOV LÔOU XGTV CJX)QXCOLJ.áxarV,
|j£xá tíoAAí)c, 7iaoáxa£,r]c;, Ka\xr\Acov á|a£xor]xarv,
ávépr] xóaov üi|xo|ja Kai xt]Alkoüxov öqoc;; (95)
EL yap eyyüox xoü ßouvoü, xoü xt]Alkoüxou xÖ7iou
t[oav olkoüvxec; áv0oamoL, 7iávxcoc; xá £,üAa xavxa
eIxov xLvá KaxáAuaiv, xiváv KaLVoxoLjiav-
f\ Káv LxváQLV Kuvrjyoů tíooĺoc, vá ěyvcoQLor]c;.
nAf]v ó ßouvöc; £oŕ]Lj.coaiv xf]v ě£, ávBoamcov £X£l»- (100)
'O XQÍXOc; £Í7I£V- «ávavôoov kqĺvco xö TíQäy\j.a xoüxo-
Káv £L XL TiáQco, Káv aüxöv lôco xöv 0ávaxóv liou,
oü beiAavbQT]OĹú tíqoc, ßouvöv, ox; cf)o(3r]0cô xöv xÖ7iov.
ELyáp VLKT]a£L \j.e ßouvöc;, xq£ij;£l lj.£ lióvov xÓ7ioí;,
tíĺúc, ávxL7iaQaxá£,o|aaL Kai tíĺoc, ávôpaya9r]aco; (105)
Kai xoü 7iaxQÖ<; xoüc; öcf)0aALj.oüc; xoü cf)oߣQoü £K£Ĺvou
tíĺoc, áx£VĹaco, tíĺoc, ibco Kai tíĺoc, evax£VĹaco;
Kai xoü 7iaxQÖi; xöv óololióv, xf]v au|aßouAf]v £K£Ĺvou,
xf]v au|aßouAf]v xf]v £ÜAoyov Aol7iöv á7i£Aa0ó|ar]v
KaÍKAf]QOV, XÖ paaĹA£LOV XÖ 7iaXQLKÖV £K£LV0, (110)
ßouvöc; Kai cJduolc; áij;uxoc; ôtTíf]Qé \jl£, ox£Q£l lie;
"D 7iáx£Q, 7iáx£Q paaiAfiu, 7ialôaí; ávávôpouc; éxzic,, @1
áv tíqo 7ioAé|aou xQ£7icovxaL Kai cJDeüyouaL tíqo \iaxv\c,.
MexáBec; oüv tíqoc, exepov xf]v auxoKpaxoQĹav,
eic; áAAov, \jd\ xoü yévouc; aou \iv\bk xcov ocov ai|aáxcov, (115)
eic; áAAov, £,évov áv0QCO7iov, olicoc; ávôpcóôr] cJDÜaeL,
ŕ[\iäc, b' éí.ácpec,, ßaaiAeü, \jLr\b' ôvo\j.áoT\c, nalbac,.
'HLielc; yáp, ĺoc, écf)ávr]Lj.£V á7io xcov epycov xoüxcov,
yuvaiarv cjdüolv exoLiev, cJDopoULieBev xá £,üAa.
Aiaxüvo|aaL xoüc; axQaxrjyoüc; Kai xoü axpaxoü xö tíAv\Qoc„
(120)
aiaxúvouai tcqö toü aToaToü tt]v 7iaTQLKŕ]v ävÔQ£Ĺav. Kal au ôé, 7iáT£Q ßaaiAeu, (pvyábac, návrac, ßAeraov, ouk olôa 7ió0£V cJDeúyovTac;, tq£uu£Vouc;, r]TTr]uévouc;, TĹvav Kal ôcóot]í; tx]v ôíqxAv> TĹvav Kai orei^c; tíqĺotov; Eycó, Káv ei tl yévrjTaL, u£Ta beiAf\c, Kapôíac; (125) ouk lôco tov 7iaT£Qa uou, to yévoc; ouk aLaxúvco, ouô' ä7ioAéaco ot]U£qov tx]v aÜTOKoaTooLav ě£, ävávôpou 0£Ar]uaToc;, áno beiAf\c, xagbiac,-äAAá aToAác;, 7iaoaTayác; Kal nAf\Qoc, tou cJDouaaáTou Kal t' aAAa Ta noAvTeAf] Kal tcôv XQT]uáTC0V [3áor] (130) ávaÔQau£LV oü ôúvavTaL xř\v ôuaKoAoTomav
Kal TOÜ ßoUVOÜ TÖ bvOXZQéc,, TX]V C7UUULKTOÔ£VÔQLaV-
cJDouaaäTov uév Kal aToaTrjyoĹ, KáurjAoL, Ceúyr), oxrór] Kal t' áAAa 7iávTa ot]U£qov cíc, ä%ovv KaTaaTÓALV,
ŕ]U£Lí; Ô£ UÓVOL U£t' aUTCOV d)V £XOU£V CXQuáTCOV (135)
Kal u£Ta tcov äAóycov uac; Kai tcov ctuqtcôv uac; uóvov
á)c, ávbQec, ävaôoáucou£V ôq£lvo7I£tqo(3oúvlv».
Tou tqĺtou 7iávT£í; cKQivav toúc; Aóyouc; 7iQOT£QouvTac; (138n)
OL 7iQcI)TOLyouv tcov cíbeAcpĹOV tíqoc, toúc; tou tqĺtou Aóyouc;
(139)
r]axúv9r]aav, ŕ]TTT]0r]aav, elnov- «y£véa0co touto». (140)
Překlad: Gavin Betts, Three Medieval Greek Romances, New York - London 1995.
Prologue on the ways of the word. We begin the story of a man sorely tried, affectionate and capable, who was much loved
Nothing that happens on this earth, no action, no exploit, does not partake of grief. Joy and grief are mixed, even blended together. Beauty and charm have their share of grief just as grief often has its share of joy. Fame, glory, honor, wealth, beauty, intelligence, learning, bravery, love, charm, noble appearance; the qualities that give sweet joy and pleasure-joined with them you see danger and malice, infirmities and obstacles which cause grief, not to mention the loss itself of what we long for. Desire deprived of its object shuns patience, and shows, one might say, no concern for other things. Love instils its charm into everything except separation and there alone it is filled with great bitterness. If, however, you read this tale and learn the matter of its verses you will see the working of Love's bitter-sweet pangs. Such is the nature of Love, its sweetness is not without alloy. But we must turn to our story... The beginning of the story.
A certain foreign king, a proud monarch, master of much wealth, lord of many lands, of insufferable pride and arrogant bearing, had three fair and very dearly loved sons who inspired Love with their handsome appearance and their bearing: they were wondrous in every other way, and of manly courage. Their father, seeing them matched in bearing, in beauty, in build and every valor, divided his paternal affection equally among them. He wanted to see the first inherit his crown; the next he wanted as joint heir, and to the third he earnestly desired to hand over the rule of his empire. He judged each worthy of the crown and of power. His wish was not to prefer one before another. But he did not see it possible to transfer the empire to all three nor did he judge this expedient since it would bring disorder and a mighty tempest.
So he sat in royal state, summoned his sons, and with much affection addressed them: 'My children, adornment of my soul, flesh of my flesh, I wish to transfer and hand over to you my crown, my authority, my fame and my power. But my love for the three of you is equal; my feeling for each is the same. I do not know whom I should, by my preference, place first and make master of my crown. I do not want to transfer the empire to all of you; I want my crown and power not to be the subject of dispute but to last into the future and beyond. Sharing is bad and brings disorder. Just as sharing has no place in love, so it has no place in ruling an empire. Behold! Here is much money, here are troops in arms and whatever else is necessary for great deeds. Here are treasure, equipment and a mighty army. Depart, go, take much money and everything else you need for support. The one who shows great military valor, strength, intelligence and proper wisdom, the one who acts in the most kingly way, and gains a great trophy with his mighty exploits, to him shall I give the command of the empire, him shall I crown and make king in my place.' No-one was dissatisfied with their fatheť s words or with his wishes and orders. It was with cordiality, with much affection, with goodwill and a good heart that the three immediately said farewell and set out together, with many battalions, with a mighty army, and with a vast array of arms and equipment. And so the three set out to leave.
They went over many vast and trackless lands. Finally, to omit details, they came to a deserted region where they found a rugged and precipitous mountain which could not be scaled. The mountain reached beyond the clouds and afforded no way of ascent. It was rough and stony, dark, wild and frightening. Immediately they took counsel as to how they should proceed and what they should do. The first said, 'The mountain affords no way of ascent, so far does its height reach. You would say that its peak even reaches the heavens and that its trees stretch their branches to the same extent. So let us withdraw from this place. Let us go to some level country. Come!'
Immediately on hearing this, the second said, 'I agree. I am departing from here. A mountain higher than the clouds, a place full of rocks and stones, an unscaleable peak, trees as high as the heavens! Who could climb the height of such a peak with an army and all our baggage here, with a great host and innumerable camels? If there were people living near the mountain and this vast region, the forests here would show signs of destruction or disturbance; or some trace at least of a hunter would be visible. But the mountain is deserted of human beings.' The third said, 'I consider such action not worthy of a man. Whatever happens to me, even if I face death itself, no mountain will prove me a coward. I shall not show fear of this place. If a mountain can defeat me, and a place is enough to make me retreat, how shall I stand in battle and play a hero's part? How shall I look our father in the eye, formidable as he is? How shall I see and confront him? Have I forgotten our father's orders and counsel, that wise counsel of his? Will a mountain and lifeless nature take away my father's royal inheritance and rob me of it? O father, royal father, you have cowardly sons if they retire before battle and flee before the fighting. Hand over your empire to another, to a man not of your race or blood, a foreigner, but at least someone who is brave. Dismiss us, sire, and do not call us your children. We have the nature of women as appears from these deeds; we are afraid of woods. I feel shame before our generals and the soldiers of our army; I feel shame before their ancestral courage. And you, royal father, when you see us all in flight, escaping from I know not what, routed, defeated-to whom will you give the kingdom? Whom will you crown first? Whatever happens, I shall not look upon my father with a coward's heart, I shall not disgrace my race, nor shall I today lose the kingship from an unmanly will or from cowardice. But our army with its equipment, its battalions and troops, our brave and costly expedition cannot climb this difficult place with its hostile mountain and thick forest. So let the army with its generals, camels, yoked oxen, its equipment and everything else today come to a halt. But let us, alone, with those arms we have, with just our horses and our reserve mounts, climb up the mountain's rocky slope like men.'
DlONYSIOS SOLOMOS
T\xvoc, eic, xr|v EAeuoepíav
Ee yvcopíCco anó xnv Kcnjrr] tou onaQ loú xnv xoo|j£Qr], ae yvcopíCco a7ió xnv cnjrr]
7IOU |J£ (3lá |J£TQá£L XT] V yr|.
A71' xa KÓKKaAa [3yaA|aévr] xcov EAArjvcov xa Lepá, Kai aav 7iQÓ)xa avÔQ£ico|aévr], X«ĹQ£, co xaiQ£> EA£u8£oiá![l]
To óveípo rr[c, Mclqíclc,
Mou cjíaívexai raoc; náco Kai xa£,iôeúco
ExT]V £Q|Jlá xou 7i£Aáyou £lc; x' ÓV£lQO |JOU-
Me xo KÚ|aa, |j£ xc; avé\j.ovc, naAevco MovaxT], Kai Ô£V £Íaai £ic; xo 7iA£uqó |jou-Ae pAérao |j£ xo |aáxL óao yuo£Úco JTáo££, xov oupavó axov kívôuvó |jou-Tové xrjoáco, pór]0a, xou Aéco, Ô£V éxco JTaví, xl|jóvl, Kai xo 7iéAao xpéxco.
KĽ ó,xl xéxoia xou Aéco, |aéaa |j£ 0áoQoc;
Hymn to Liberty
I shall always recognize you by the dreadful sword you hold as the Earth with searching vision you survey with spirit bold From the Greeks of old whose dying brought to life and spirit free now with ancient valour rising let us hail you, oh Liberty!
Ná aou xa xpia x' aoa£v ixá 7i£xioúvxai-Tou Kaoaßiou xa £,úAa anó xo páooc; TqíCouv xóao 7IOU cf)aív£xai Kai cnaoúvxai-Tóxe 7iQopaív£L acJDeúyaxoc; o x«qoc;, Kai axoi|aco|aéva auxá Koucf)0|JiAioúvxai, KĽ acJDoú éxouv xa Koucf)á Aóyia '7ico|aéva, Aá|avouv |j£ KáxL Koumá xaaKia|aéva.
M' éva 7ILKQÓ x«M^óy£Ao axo axó|aa
'EQX£Xai T] KOQT] £K£Í KaL |J£ aL|JCÓV£L-
Tne; xuAíCel éva aápavo xo acó|aa, uou axov aéQot oAóaa7ioo cJDouoxcóvei-
AAAá 7iAia xAcoLuaa|j£Vo eívai to XQW|aa Tou X£Qloú 7IOU OLmoocrtá |aou avxLanKCÓveL, KaL Tr\c, tq£lj.£l, óncoc, tq£lj.£l to KaAá|JL, AEĹxvovxac; to crtaupó ornv a7iaAá|ar].
Kai pAérao arc' to crtaupó KaL (3yaív£L aí\ia Maúpo [uxvQO, Koti Toéxei cooáv tt] [3qúot]-Mou Ô£Ĺxv£lt] kóqt] avrjauxo to pAé|a|aa,
Táx« nCú^ 5£V LmOQ£L Va |J£ pOT]0r]OT].
Oao £K£iá Ta Koumá axíCouv to Q£|aa, Tóao to Kávouv yúpco |aou v' au£f)OT|-Euxvoc[)£yy£L acrtQa7rr], axíCei- to oxótoc;, KaL tt]í; (3oovTr]c; 7ioAu(3ou'lC£l o kqótoc;.
KaL Ta KÚ|aaTa 7iÓT£ \jlcxc, 7it]ôĺCouv, riou črta vé(pr\ aoú c[)aĹV£TaL raoc; váaai, Kai 7iÓT£ TÓao avéAmcrta (3u0íCouv, riou lj.t]v avoĹSj] n KÓAaor] cf)o(3áaai-Ol Kou7ir]AáT£í; KaTá \j.é yupíCouv, BAaac[)r]lioúv, KaL |aou Aév£: Avá0£|aá a£. H QáAaooa anonávov [lac, 7ir]ôá£L, Kai to Kapápi aúij;uxo pouAiá£L.
M£ X£QLa KaL M^ TióÔLa £vcó a' £K£lvt]
Tt]V TQLKULná, 7IOU Li' ávOLČ,£ TO |aVT]LJ.a,
TLváCo|aaL Li£ (3Ĺa, KaL Ô£ lj.' acf>r]V£L Na pyáAco to K£c[)áAL a7ió to KÚ|aa, BQĹaKO|aaLT] éoLU] avá7ioôa crrnv kAlvt],
riou áAA£<; epopee; tt] Cécnmve to KQĹ|ja, KaL mKQÓTaTa KAaíco ncoc, eívai bíxcoc, To crt£cf)ávL 7IOU |aÓTa£,£í; o toíxoc;.
Der Traum Marias
Mir schein in meinem Traum, ich müsste gehen Auf eine Reise durch die Meere s weite; Ich kämpfte mit den Wogen, mit dem Wehen der Stürme, einsam, ohne dich zur Seite; Wohin ich schau', kann nur den Himmel sehen, Nur blicke auf, „Soll ich so hilflos bleiben Und segel-, steuerlos im Meere treiben?"
Und wie ich's sage, springen aus der Leere
Meine drei Söhne in das Boot die Flächen
Von Holz, sie krachen unter ihrer Schwere
So furchtbar, dass ich glaub', sie müssten brechen;
Ohne Entrinne Charos aus dem Meere
Da steigt, und heimlich höre ich sie sprechen,
Und als ihr heimliches Gespräch zu Ende,
Greifen in morsche Ruder ihre Hände.
Da tritt das Mädchen zu mir hin, es spielt
Ein bittres Lächeln um den mund des Kindes;
Das Leichentuch, das ihren Leib umhüllet,
Spannt leuchtendweiß sich in dem Hauch des Windes;
Doch blasser noch, was ist's, das da mich fühlet
So kalt? Die ausgestreckten Hände sind es, Zitternd, wie wenn des Schilfes Rohr sich neiget, Und rot das Kreuz sich in der Rechten zeiget.
Seh' einen schwarzen Strom dem Kreuz entspringen, Schwarz fließt das Blut gleichwie aus einer Quelle; Verstört des Kindes Blicke ich mich dringen, Als könnte es nicht wehren, dass die Welle, Die jene Ruder heben, mich verschlingen Wird in dem offnen Schlünde, und wie helle Blitze sich lösen aus der dunklen Hülle, Bricht fernes Donnergrollen in die Stille.
Einmal die Wogen uns nach oben reißen, Wo fast den Wetterwolken sie sich einen, Und plötzlich sie uns eine Tiefe weisen, Wo wir das Höllentor zu sehen meinen; Auf mich die Rudrer blicken, einen leisen Fluch auf den Lippen, und es wollte scheinen, Als müssten alle Wasser uns umhüllen, Um unser Schifflein auf den Grund zu spülen.
Und wie im Strudel meine Arme, Beine Wild um mich zappeln, mir schon ist, als stünde Der Tod vor meinem Auge, und mir keine Kraft bleibt, den Wogen zu entrinnen, finde Ich arme mich verkehrt im Bett alleine, Das sonst das warme Lager unsrer Sünde,
Bitterlich weinend, da die leere Wand ich sehe, Es fehlt, den du versprachst, der Kranz der Ehe.
Preklad: Dionysios Solomos, Werke, übersetzt und kommentiert von Hans-Christian Günther, Stuttgart 2000
Emmanoyha Poiahe, H nAniLLA Iqanna Emmanuil Roidis - Papežka Jana
Méooc; A'
A7IÓ XOU LlécTOU áQXOVTaL (7VVT]QĺúC, OL £7UKOĹ 7IOLT]XaĹ- XaUXO 7IOLOÚC7L KaL OL
|au0LaxoQLoyQác[)OL, óaoL xac; ôeKaxÓLiouc; Tv%aq, xcov FLooBcov KaL ApaLÚôcov 7iaQayyéAouaLV u7ioLj.La0LCo ecfrrjiaeoLOL va ovo|aáoT], aoLaxoxeALKn, abeial, enonoúac,- énevca o rjococ;, óxav eúpr] evKaiQÍav, evxóc; <j7ir\Aaíov r\ avaxxóoou, ení evúbovc, xAórjc; ŕ\ [laAoKVf, kAĺvt]c; ÔLrjyeíxaL xa 7ioor]yoÚLj.£va xr\ epcoLiévr], eneí evvr\c, KaL cf)LAóxr]xoc; e£, épov évxo.
Oúxco 0éAeL o Aaxívoc; OpáxLoc; ev xr\ rioir|TiKr|- xoúxo auvLaxcoaLKaL ol pLpAL07iá)AaL, ooúklc; 7iaQayyéAAouaL (3l(3Alov, ooíCovxec; £lc; xov auyyoacf)£a xo |ar]KOí;, xo 7iAáxoc; KaL xrjv úArjv auxoú coc, xou evôÚLiaxoc; £lc; xov oá7ixr]v. ToLaúxt] xéAoc; eívaLT] kolvú, lj.£0oooc;- aAA' eyco 7iqoxllj.có v' aoxícrco cmó xrjv aQXT]v- ° &£ ayarccov xrjv KAaaLKrjv axoCĹ,{av ôúvaxaL v' avayvcooT] 7iqcoxov xac; xeAeuxaíac; xou pLpAíou liou aeAíôac; KaL £7i£Lxa xac; tiqlutcxc,, |j£xaaxT]LJ.axĹCcov oúxco £lc; emKÓv |au0LaxÓQT]Lj.a xrjv a7i£QLxxov KaL cf)LAaAr]0r] oiriyrjaLV liou.
O Liéyac; Búqcov éAa(3e xrjv u7io|aovr]v v' aKoúor] xac; (pAvotQÍac, xcov ypaLCov xrjc; EepíAArjc;, íva \j.áQr\ av r] Lrr]xr]Q xou rjocoóc; xou Aov Zouáv éA£y£ AaxLVLaxí xo náx£Q r]|acov, av t]£,£uq£V Epoa'ĹKá KaL £cf)ÓQ£L Alvoúv u7ioKá|aLaov KaL yaAavác; Kvr\\j.íbac,. Em0u|acóv Kayco va eínco xco avayvcoaxt] xouAáxioxov raoc; covoLiáCexo xrjc; t]qcoĺôoc; |aou o yevvrjxcoo, aveoLcfrqaa xouc; £lc; |aéya cJdúAAov Arjoouc; xcov Li£aaLCovĹcov Hqoôóxcov- aAA' oúxoc; eívaL £K£Í 7ioAucovulj.oc; KaL 7ioklAcovulj.oc;, coc; o Zeuc; 7iaoá Toic, 7ioLr]xaĹc; xai o ALaßoAoc; 7iaoá xolc; Ivôoĺc;. Aarcavcov éxt] xLvá £lc; 7iaoa(3oAác; X£LQoyoác]xov r\bvvá\jLr\v íacoc; va |aá0co, av o yevvrjaac; xrjv Icoávvav covoLiáCexo BiAALpaAooc; ŕ\ BaAAacf)Q£Ĺôoc;- aAA' aLicfnpáAAco av xo kolvóv r\QeAe \j.e avxa|j£Ĺij;£L ÔLá xov xoloúxov Kcmov liou. AkoAou0cov Aoltcóv xo 7iaoáO£LyLj.a xcov ot]lj.£qlvcóv Aoyícov, oíxLvec; cJDopoúvxaL \ir\ricoc,, av éx«vov KaLQÓv avayLveóaKovxec;, r\QeAov yoáij;£L oALycoxeoa KaL oúxco Cn|J.LCÓa£L xouc; xe auyxQÓvouc; KaL xouc; Liexá xavxa, e£,aKoAou0có r\ LiáAAov úqx0^1- ttTí laxopiac; |aou.
O avcovuLioc; Aoltov 7iaxr]Q xrjc; t]qcoĺôoí; |aou rjxo AyyAoc; Liovaxoc;- £K xívoc; be enaQXuxc, bev r\bvvr\Qr\v va |aá0co, lit] oúot]c; aKÓ|ar] ÔLT]QT]Lj.£vr]í; xrjc; BoexavvLac; £lc; KOLiLxáxa tíqoc, euKoAíav xcov £LO"7iQaKxÓQCov. Kaxrjyexo be ex xcov EAArjvcov £K£Ívcov a7ioaxóAcov, oíxLvec; ecJDÚxeuaav xov 7iqcoxov axaupóv £lc; xrjv xAoepáv IpAavôíav, KaLU7ir]Q£,£ |aa0r]xr]í; xou EoLyevoúc; Ekcoxou, óoxlc; 7iqcoxoí; ecJDeúpe xov XQÓ7IOV xou KaxaaKeuáCeLV aQ%aia X£LQÓypac[)a, ÔĽ cov r]7iáxr]a£ xouc; xóxe Aoyíouc;, coc; o ELLicovĹôr]c; xouc; BepoALveiouc;. Taúxa |aóva cuéacoaev T]|aĹv rj LaxopĹa
7i£QĹ xou naxQÓc, xrjc; Icoávvac,. H Ô£ Lrŕ]xr]Q auxrjc; eKaAeíxo ľiovQa, ŕ\xo £,av0ť] \cai époaKe xac; %ŕ\vaq, £á£,covoc; ßapovou. Oúxoc; Kaxapác; xrjv 7iaoaLj.ovr]v auLmoaíou, íva £KAé£,r] xrjv TiaxutéQcrv, cooéxor] Kai xrjc; 7iollj.£VĹôoc;, rjv a7ió xou oqviQĺovoc, |j£X£c[)£Q£V £lc; xov KOLxcova. Baouv0£Ĺc; auxrjv |j£x' oAíyov xrjv éôcoK£V £lc; xov olvoxóov, o oivoxóoc; £lc; xov |aáy£Loov KaL oúxoc; £lc; xov xuxqokóqov, óctxlc; £uAa(3r]c; cov avxť]AAa£,£ xrjv V£ávLÔa |j£xá xou Liovaxoú, Aaßcov avx' auxrjc; oôóvxa xou ayíou TouxAáKou, xou Cncravxoc; KaL oaícoc; x£A£uxť]aavxoc; £vxóc; AáKKou xlvóc; xrjc; MeQKÍac,. Oúxco ££,£7i£0"£V r\ ľiovQa anó xr\c, KAĹvrjc; beonóxov eic, xac, ayKáAac; KaAoyrjoou, coc; KaL ot]lj.£qov £V AyyALa ol uijrrjAoL tcíAol anó xcov Kooxácjxov ÔL7iAco|aáxou £lc; xrjv K£cf)aAr]v £7iaíxou- Ka0óxi £lc; xov £uvolioúlj.£Vov £K£Ĺvov XÓ7IOV 710AA0Ĺ Li£V a7io0vr]aKouaL xrjc; 7i£Ĺvr]c;, 710AA0Ĺ Ô£ 7iQoa(3áAAouaL xrjv aiôco ÔĽ éAA£iAJnv u7ioKa|aíaou, aAAá 7iávx£<; y£QouaLaaxaĹ Kai V£KQO0á7ixaL, KÓ\jĽr\xec, Kai ijxoLioCnxaL cjdoqoúcti 7iíAov u\j;r]Aóv, óctxlc; 0£COQ£ĹxaL £K£Ĺ coc; xo 7iaAAáÔLOv xrjc; auvxay|aaxLKT]í; Laóxrjxoc;.
MéQoc, B'
(...)
H |j£0r] ŕ\xo xóx£ r\ £u0T]vox£oa xcov a7ioAaúa£Cov- £7ixá lióAlc; ôrjváoLa £XL|aáxo xo
|aéxQov xou oívou, óctxlc; ou llóvov £lc; xa Kanr\Aeía aAAá Kai eic, xac, EKKArjaLac; KaL
xac, oôoúc; Kai £lc; auxoúc; xouc; yuvaLKCovac; £qq££ 7ioxaLir]ôóv, ouôóAcoc;
avax«lxlCólj.£VOí; vnó xcov ÔLaxayLiáxcov xcov 7ia7icov KaL xcov Euvóôcov, áxíva
au|a7iaQ£auQ£V £lc; xov OQLrrjxiKOv auxoú qouv, coc; ol X£ĺV«QQOl xa ôévôpa.
Olt]lj.£X£qol 7iavoo"LCÓxaxoL, 7IQLV aoxícrcocTL Tllv tióolv, éAapov éKaaxoc;, coc; auvT]0íC£xo xóx£, xo óvoLia ayyéAou xlvóc;, o lj.£V raßoLr]A, o Ô£ MixarjA Km o xqĺxoc; PoyourjA, eíxa ŕ\QÍ,avxo K£Voúvx£c; xa K£oáxrva noxŕ\Qux eic, uy£Ĺav ouxí aAArjAcov ŕ\ xr\c, naxQÍboc, ŕ\ xcov a7ióvxcov cjdĺAcov Kaxá xrjv ovvŕ\Qeuxv xcov koctlukcóv, aAAá xr\c, uavayiac;, xou Ay. néxoou KaL 7iávxcov xcov Kaxoíxcov xou IlaQaÔ£Ĺaou. ToLaúxa £7iéxaxx£V r\ £uaép£La xcov XQÓvcov £K£Ĺvcov, t]xlc; KaL auxrjv xrjv \j.éQr\v Ka0Ĺaxa 0£áp£axov épyov.
Ev xoúxolc; t] vu£, £7iqoxcoq£l, o axpapouAáQLOí;2 £ĹX£V a7ioKOL|ar]0r], xo éAaLov xr\c, Auxvíac; KaL o oívoc; xr\c, Aayrjvou ££,t]vxAoúvxo KaL lióvt] r\ é£,atyu; xcov paaocJDÓQCov 7iQoépaLV£V au£,ávouaa avá 7iav noxŕ\Qiov. Ol ocf)0aALj.oĹ auxcov £a7iLV0r]QopóAouv coc; ol xou Xápcovoc;, £K Ô£ xou axó|aaxoc; ££,ť]QXOVTO ávap0QOL LJ.ÓVOV ŕ\xoi> ßAaacf)r]Lj.LaL KaL £7UKAť]a£Lc; £lc; xrjv IlaQ0£Vov, xQ07iáoLa KaL áo\iaxa paKXLKá. Ev £VĹ Aóyco rjaav KaL ol xqelc; OLVopaQ£Ĺc; coc; o Búqcov, óx£ £aK£7ix£xo 7i£QĹ aQavaoíac, \\ivxr\c, ŕ\ o Áy. ÁpLxoc;, óx£ £axLXoúpy£L xouc; épcoxac; xr\c, Evac,.
H Icoávva, yvcopĹCouaa óxl aKÓAaaxoc; oĺvoc; KaL uPqloxlkóv [aéorj, coc; éyoacf)£V o EoAoLicóv Kaxacf)£QÓLj.£VOí; Kaxá xr\c, aKoAaaíac; £V |aéaco xpLaKoaícov yuvaLKCov KaL £7ixaKoaícov 7iaAAaKĹôcov, aneovQQr] rjaúxcoc; £lc; xrjv aKoxELVoxépav xou 0aAá|aou ycovíav- aAA' ouô' £K£Ĺ £uq£V ení noAv rjauxĹav- Ka0óxL ol KaAoí 7iaxéQ£í; acJDoú £KÓQ£aav xrjv 7i£Ĺvav KaL xrjv btyav, T]a0áv0r]aav xrjv aváyKrjv va £ux«QLaxť]acoaL KaL xrjv £Kxt]v £K£Ĺvt]v aíoQv\ovj, ÔĽ rjv Ô£V £Úqov aKÓ|ar] óvoLia ol cJDuaLoAóyoL, ol Ô£ aLÔť]Lj.ov£c; XQOvoypacJDOL covó|aaCov auxrjv óq££,lv colioú KQéaxoc;.
Aió Aaßovxec;, Kaxá xrjv KaAoyr]QLKr]v ovvr\Qeiav, xo áKoov xou páaou |aexa£,ú xcov oôóvxcov cÓQLrr]aav Kaxá xrjc; 7ioAu7ia0oúc; t]|acóv rjcxoĹôoc;.
Mt] (3iaa0r]c; va £QU0QLáor]c; ae|avr] liou avayvcoaxoia- o aLOrjoouc; KáAa\j.oc, bux xou 07IOĹOU ypácjxo xt]v aAt]0r] xaúxrjv LaxooLav eívai ayyALKrjc; KaxaaKeurjc;, £K xcov epyoaxaaícov xou Elu0, kcu coc; CK xoúxou ct£lj.vóc; coc; cu £,av0aí eKeívai AyyAíôec;, aíxivec;, íva lit] QU7iávcoaL xrjv 7iao0£ViKr]v auxcov ea0r]xa uijjoúctl auxrjv |j£XQi \ieor\c, Kvr]|ar]í;, ôeLKVÚouaai £lc; xouc; ôiapáxac; 7iAax£Ĺc; 7ióôac; evxóc; ÔL7iáxcov aavôaALcov- coaxe ovbeíc, kĺvôuvoc; v' aKoúor]c; tkxq' £|aoú óaa
7iao0évco Aéyeiv ou KaAóv3.
H Icoávva ÔLCOKO|aévr] vnó xcov xqlcov Liovaxcóv éxo£X£ 7I£qĺ xov 0áAa|aov, u7i£Q7rr]ôcóaa xQaníL,ac, xai Ka9ía|aaxa, KaL óxe |aev mváKLOv, óxe ôe prjxóv xrjc; roacf)r]c; £Kacf)£VÔovĹCouaa Kax' auxcov. AAA' r\ L£oá auxrjc; euyAcoxxía KaL xa oxrór] xrjc; xQa7iéCr]c; ctuv£xqĺ(3ovxo LiaxaLcoc; Kaxá xcov |ae0úacov £K£lvcov, coc; xa KÚLiaxa Kaxá xcov ppáxcov. 'Hôr] ôe ŕ\nAovov £7ť auxrjc; xac; X£ĹQ«í;/ óxe ôiaKQĹvaaa ení xrjc; kAĺvt]c; xa 7i£Qiéxovxa xa A£Ĺij;ava xcov ayícov KLpcoxia KaxécJDuyev óma0£V auxcov, coc; o Aíac; óma0£V xrjc; aoníboc,. Ol 7iavoaLCoxaxoL oma0oÔQÓLjr]aav ev apx1!
£L17IQOa0£V XOU L£QOU £K£LVOU 7IQ07IUQyiOU, COc; OL AÚKOL TÍQO XCOV 7IUQCOV, ÔĽ COV
7ioocf)uAáaaouaLV ol 7iollj.£V£c; xac; Liávôpac;- aAAá |j£x' ou 710AÚ, Ar]C7Lj.ovr]aavx£c; xov TiQoc, xa áyLa £K£Ĺva A£Új;ava a£paa|aóv, £XÚ0r]aav Kaxá xrjc; kAlvt]c;, £cf/ r\c, r\ ôúaxrrvoc; V£ávLc; £xq£lj.£V coc; koquôoAóc; vnó xo ôĺkxuov xou Kuvrjyoú.
H aúyKQOuaLc; evravQa vnŕ\QÍ,ev xoaoúxco acJDoôpá, coax£ Kax£7i£0"£V r\ kAlvt] KaL |j£x' auxrjc; aL Qr\Kai xcov ayícov, cov xa LiaoxuQLKá oaxá Kax£KuAía9r]aav ení xou ebácpovc,. Ev0u|ar]0£Íaa xóx£ r\ Icoávva óxl bux cnayóvoc; óvou £7iáxa£,£V o EaLnj;cóv XlAĺouc; OiALaxaĹouc;, ebeŕ\Qr\ xou Yijnaxou, íva KoaxaLCÓoT] xrjv Ô£Č,Láv xrjc;, £Ĺxa Ô£ ôoa£,a|j£vr] KaK£Ĺvr] \jluxc, KVť]Ljr]c; xou Ay. MaoK£AAĹvou r]Q£,axo ÔĽ auxrjc; va Kxu7iá xouc; aa£Ay£Íc; auxrjc; cucoKxac;. AAAá xa KÓKKaAa auxcov rjaav, (paiverai, aKAr]QÓx£Qa xcov xou Ayíou, coax£ |a£x' ou 710AÚ £0Qaúa0r] xo Ó7iAov KaL ££,T]vxAr]0r]aav aL ôuvá|j£Lc; xrjc; <j£\jlvt]c, r]|acov rjcxoĹôoc;, rjxLc; Li£xá 7i£La|aaxcóôr] avxíaxaaLV Kax£7i£0"£ xéAoc; ení xou 7i£Ôíou xrjc; [Mxyyf, KaL KA£Íaaaa xouc; ocf)9aALj.oúc; U7i£xáyr] £lc; xo 7I£7iqcolj.£Vov.
AAA' £V OUQaVCO VTVC\QX0V XÓX£ ÁyLOL KaL ÁyLaL U7I£Q XCOV £V KLVÔÚVCO 7iaQ0£VCOV
9au|aaxouQyoúvx£í;. Ka0' r\v axLy|ať]v o 7iavoaLCoxaxoí; PaArjyoí;, óctxlc; coc; 7iQ£apúx£QOí; a7iť]Aaua£ xcov 7iqcox£lcov, £KU7ix£V £7xC xt]v Icoávvav, £vcó r] ôuacoôrjí; KaL OLVCOLiévt] auxoú 7ivor] £|aóAuv£V r\br\ xo coxQ°v 7iQÓaco7iov xrjc; KOQaaíôoc;, x£QáaxLoc; aícf)vr]c; |a£xa|aÓQc[)CoaLí;! avrjKouaxov 0aú|aa £Ka|j£V auxóv va oma0oÔQOLjr]OT] |j£xá xQÓLiou. Oúx£ £lc; ôévôpov, coc; t] AácJDvr], £ÍX£ |a£xa|aoQc[)Co0r] t] Icoávva, oúx£ £lc; 7i£QLax£Qáv, coc; r\ Ay. r£Qxooúôr], ŕ\ eic, aKCoArjKÓpQCoxov ctk£A£xóv, coc; r] BaaívT] £lc; xac; ayKáAac; xou Ao|a Pou7I£qxou, aAA' £K xrjc; 7iaQ0£VLKr]í; auxrjc; £7uÔ£qlj1ôoc; £cf)úxQCoa£V aLCJDVLÔícoc; y£V£Lác; LiaKpá, tívkvt] Koti baoeía, coc, r\ £maKLáCouaa xa 7iQÓaco7ia xcov BuCavxLveóv ayícov. Oúxco éacoCs xóx£ t] riavayía xac, thxqQívovc,, oaáKLc; £ax£VoxcoQoúvxo vnó pavaúacov KaAoyrjQCov,
£7iayQtmvouaa Kara xov Áy. Ieqcóvuliov coc; CrjAÓTtmoc; 7i£V0£oá e m rr\c, Ti\jr\c, tcov auCúycov tou uloú tt]c;.
Překlad: Emanuil Roidis, Papežka Jana, Praha 1967, přel. Lysimachos a Milena Papadopulosovi
Epičtí básníci začínají vždycky od prostredka. Stejně si počínají i romanopisci, ti, co si myslí, že si za svá desetisvazková vyprávění vyslouží titul epika v próze. Pak jejich hrdina, jakmile najde vhodnou příležitost, vypravuje své milence v jeskyni či v paláci, na voňavém trávníku či v posteli to předcházející, když se v loži podle chuti lásky nasytili.
Toto je obvyklá metoda, kterou kritikové doporučují. Ale já, přítel pořádku, dám přednost metodě cyklických básníků nebo prokurátorů. Ti začínají životopis svého hrdiny nebo zločince od kolébky a sledují všechny jeho kroky chronologicky až k nesmrtelnosti nebo na šibenici. Začnu tedy od začátku. Kdo však má rád klasický nepořádek, ať čte nejprve poslední a potom první stránky mé knihy a promění si tak jednoduše mé prosté a pravdivé vyprávění v epický román.
Veliký Byron trpělivě naslouchal klábosení sevillských babek, aby se dověděl, jestli matka jeho hrdiny Dona Juana odříkávala Otčenáš latinsky, zda uměla hebrejsky a jestli nosila lněnou košili a modré punčochy. A já pročetl zas celé folianty žvástů středověkých Herodotů ve snaze říci čtenáři ne-li všechno, tedy alespoň to, jak se jmenoval otec mé hrdinky. Objevuje se v nich pod tolika různými jmény a přízvisky, jako Zeus u básníků a ďábel u Inků. Kdybych byl utratil několik let na porovnávání rukopisů, bylo by se mi snad podařilo zjistit, zda ten, kdo zrodil Janu, se jmenoval Willibald či Walafried. Pochybuji však, že by čtenáři náležitě ocenili tuto mou námahu. Následuji proto příkladu dnešních učenců, kteří se obávají, že by je předběžná studia připravila o spoustu času, takže by toho napsali méně a poškodili by tak své vrstevníky i potomky. Pokračuji tedy hned, nebo lépe, začínám své vyprávění.
Bezejmenný otec mé hrdinky byl anglický mnich. Z které provincie pocházel, nepodařilo se mi zjistit, protože tehdy Velká Británie nebyla ještě pro pohodlí pánů berních rozdělena na hrabství. Pocházel však od těch řeckých apoštolů, kteří v travnatém Irsku vztyčili první kříž. Byl žákem Scota Erigena, jenž první vynalezl způsob, jak vyrábět staré rukopisy, čímž podváděl tehdejší učence, jako Simonides Berlíňany své doby. To je vše, co nám zachovala historie o Janině otci.
Její matka se jmenovala Judita. Byla světlovlasá a pásala husy u jednoho saského barona. Pan baron si jednoho dne zašel vybrat tu nejtlustší husu pro zítřejší hostinu. Dostal však chuť i na pasáčku a odvedl si ji z kurníku rovnou do ložnice. Když se jí zakrátko nasytil, předal ji číšníkovi, číšník kuchaři, ten kuchtíkovi, jenž byl náramně pobožný a vyměnil holku s nějakým mnichem za zub svatého Gutlacha, který žil a zbožně skonal v jakési díře v Mercii. Takový byl zas osud Judity. Z panské postele dostala se nakonec do náruče mnicha, tak jako ještě dnes v Anglii putují vysoké cylindry z lebky diplomata na hlavu žebráka.
[...]
Opilství bylo tenkrát z nejlacinějších vyražení. Vždyť máz vína stál sotva sedm denárů. A tak se potom nedivte, že víno teklo proudem nejen v krčmách, ale i v kostelích, na ulicích, dokonce i v ženských komnatách, a nedalo se zastavit žádnými nařízeními papežů a synodů. Ba naopak. Jeho prudký proud odnesl nakonec i tyto výnosy, jako divoký příval strhne i mohutné stromy.
Naši bohabojní otcové, dřív než se pustili do pití, přijali každý podle tehdejšího zvyku jméno nějakého anděla, ten Gabriela, druhý Michaela a třetí Rafaela. Pak počali prázdnit poháry z volských rohů, a to ne na zdraví jeden druhého nebo na zdraví vlasti či nepřítomných přátel, jak je světským zvykem, ale na zdraví Panny Marie, svatého Petra a všech svatých obyvatel nebes. Tak to za oněch časů kázala zbožnost, která i obžerství povýšila na skutek bohulibý.
Noc utíkala, hospodský usnul, oleje v lampě a vína ve džbáně ubývalo a jenom žár mužů v kutnách pohár od poháru stoupal. Oči jim jiskřily jako Charónovi, z úst jim vycházely už jen nečlánkované zvuky, kletby, nadávky a zase prosby k Panně Marii, dokonce zpívali i žalmy a pijácké písně - všechno dohromady. Jana dobře věděla, že „víno činí člověka bezuzdným a opilství drzým", jak se vyjádřil kdysi Šalamoun o prostopášnosti, jsa obklopen třemi sty ženami a sedmi sty nevěstkami. A tak se potichu uchýlila do nejtemnějšího koutu světnice. Nenašla tam však nadlouho klid. Když naši dobří otcové ukojili hlad i žízeň, pocítili nutnost ukojit i ten šestý smysl, pro nějž fyziologové nenašli ještě jméno a jejž cudní historikové nazývají „chutí na syrové maso". Proto stiskli okraj kutny mezi zuby, jak to měli mnichové v těch případech ve zvyku, a vrhli se společně na ubohou dívku. Nespěchej s červenáním, má stydlivá čtenářko! Ocelové pero, jímž píši tuto pravdivou historii, je výrobkem ryze anglickým - z továrny páně Smithovy - a jako takové je cudné, jako ty světlovlasé Angličanky, které si vyhrnují až do poloviny lýtek své panenské šaty, aby si je neušpinily, a ukazují přitom mimojdoucím svá široká chodidla na dvojnásobných podešvích. Jak tedy vidíš, nehrozí žádné nebezpečí, že uslyšíš ode mne, co Nesluší se svěřovati panně...1
Jana, pronásledována třemi mnichy, pobíhala po světnici sem a tam. Přeskakovala stoly a židle a házela po svých pronásledovatelích jak jídelní mísy, tak i výroky z Písma. Žel, její výmluvnost i stolní náčiní se rozbíjely o opilce bez účinku, jako vlny o skály. Už už po ní vztahovali ruce, když si všimla na posteli truhel s ostatky svatých a plna strachu se za ně schovala. Bohabojní otcové zpočátku před touto svatou hradbou couvli jako vlci před plápolajícími hranicemi, jimiž pastýři chrání proti nim svá stáda. Když však za chvíli na úctu před svatými ostatky zapomněli, vrhli se mniši na postel, na níž se ubohé děvče třáslo jako skřivánek lapený v lovcově
1 Euripides: Orestes, verš 26.
síti. Náraz to byl tak prudký, že se postel zřítila. S ní spadly i truhly s mučedníky a svaté kosti se rozkutálely po zemi.
Jana si vzpomněla, že kdysi Samson pobil osličí čelistí na tisíc Filištínských. Pomodlila se proto honem k Nejvyššímu, aby jí posílil pravou ruku, popadla holeň svatého Marcelina a začala jí bít své chlípné pronásledovatele. Ale jejich kosti byly, zdá se, pevnější než hnáty svatých, takže se tato zbraň Janě zanedlouho polámala a síly naší cudné hrdinky se vyčerpaly. A Jana po tvrdošíjném odporu nakonec na bitevním poli klesla, zavřela oči a odevzdala se osudu.
Ale tenkrát byli v nebi svatí a svaté, kteří činili zázraky pro panny, jež se ocitly v nebezpečí. V okamžiku, kdy zbožný Raleigh jako nejstarší použil práva na prvenství a skláněl se již k Janě a jeho smradlavý, vínem páchnoucí dech zamořoval blednoucí dívčinu tvář, došlo náhle k podivuhodné proměně, k neslýchanému zázraku, který na mnicha tak zapůsobil, že zděšeně couvl. Jana se neproměnila ve strom jako Dafné, ani v holubici jako svatá Gertruda, ani v červy ožranou kostru jako svatá Vasina v náručí Dona Roberta, ale z její panenské tváře vypučely náhle dlouhé, husté vousy podobné těm, jaké kryjí obličeje byzantských svatých. Tak tedy zachraňovala Panna Marie nevinné panny, kdykoliv je obtěžovali nějací nestoudní mnichové.
Kqnltantinol Kabaohl Konstantinos Kavafis
Překlad: Konstantinos Kavafis, Dokonané je, přel. Pavol Janík a Ivan Gavora, Bratislava 1989.
KuxxáCovxac; éva 07iáAAio |aiaó yKQÍCo 0u|ar]0r]Ka ôuo cooaía yKQÍCa |aáxia 7IOU eíôa- 0ávai eíxoai XQÓvia tíqív ....
ľia évav \xr\va aycmr]0r]Ka|j£.
'E7i£Lxa écpvye, Qoíqqĺú axrjv E|JÚQvr],
yia va £Qyaa0eĹ £K£Ĺ, kcu ma bev iôco0r]Ka|j£.
0' aaxT]|aLaav — av C£L — xayKQÍCa |aáxia-Qa x«Aao"£ x' cooaío 7iQÓaamo.
Mvr]|ar] |aou, cf)úAa£,é xa au coc; rjaav.
Kai, |avr]|ar], ó,xl |J7ioq£Íc; anó xov épcoxá |aou auxóv,
ó,xl |J7ioq£Ĺí; cf)£Q£ |j£ maco cmcnjn.
Sive oci
Sivastý opál
mi pripomenul tie dve uhrančivé sivé oči,
ktoré som zazrel azda pred dvadsiatimi rokmi.
Naša láska trvala vari mesiac.
Potom odišiel za prácou do Smyrny
a odvtedy sem sa nevideli.
Akiste pohasli, akže vôbec ešte sú, tie sivé oči,
pominula krása tej ľúbeznej tváre.
Ó, pamäť, zachovaj mi ich také, aké boli vtedy,
ó, pamäť, zachovaj miz tej lásky, koľko sa len dá.
Prinavráť mi z nej,
koľko je v tvojich silách.
Atió vaAí XQC0[aaxiaxó
IloAú |j£ auyKLveí \jlux A£7ixoLj.éQ£ia
axnv axéijnv, ev BAaxéovaic;, xou Icoávvn KavxaKouCnvoú
Kai xnc; Eionvnc; Avôqovíkou Aaáv.
'Oncoc, ôev eíxav naoá Aíyouc; 7ioAuxí|aouc; Aí0ouc;
(xou xaAairaóoou Koáxouc; [lac, rjxav |aeyáA' r\ 7ixcóx£ia)
cf)ÓQ£aav xexvrjxoúc;. 'Eva acooó KOLiLiáxia anó uaAí,
KÓKKLva, TíQáoiva ŕ\ yaAáCia. TÍ7iox£
XO Xa7I£LVÓV T] XO CKVOtí,lOTlQ£7léc,
Ô£V éxouv Kax' ejaé xa KOLiLiaxáKia auxá
anó uaAí XQCO|aaxiaxó. MoiáCouv£ xouvavxíov
oav \jlux ôia|aaoxuQĹa 0Ai(3£or]
Kaxá xnc; áôixnc; KaKOLioioiác; xcov ax£cf)OLj.évcov.
EívaL xa aú|j(3oAa xou xl t]qlj.oC£ va éxouv,
xou xl eí, ánavToc, rjxav oq0óv va éxouv
axnv axéijn xcov évac, Kuq Icoávvnc; KavxaKouCnvóc;,
LiLa Kúpia Eiorývr] Avôqovíkou Aaáv.
Zo sklíčok
Dušu mi prudko rozochvieva
mihotavý svit drobných trblietok
na slávnosti v Blachernách,
keď korunovali Joannisa Kantakuzenosa
a Irenu, dcéru Andronika Asana.
Bieda našej ťažko skúšanej krajiny
bola nesmierna,
a tak jej panovníkov zaodeli do rúch
zdobených tisícami
brúsených sklíčok
červených ako rubíny
zelených ako smaragdy
a belasých ako azurity.
Nevidím potupu ani urážku
v týchto pestrofarebných kúskoch skla.
Sú skôr žalostným odporom
proti krivde a núdzi.
Znakom toho, čo nevlastní
v tento veľkolepý deň Joannis Kantakuzenos a Irena, dcéra Andronika Asana.
neQi[aévovxa<; rove, Bapßapotx;
—  Ti 7i£Qi|j£Vou|j£ axT]v ayooá ovvaQQOio\j.évov,
Eívai öl ßaoßaooL va (pQáoovv crnLieoa.
—  ľuxTÍ [léoa axT]v EúyKÄnxo \jlux xéxoia a7ioa£,Ĺa; Tl Ká0ovx' öl EuyKÄnxLKoĹ KaL ôev vo|ao0£xoúve;
Tuxtí öl ßaoßaooL 0a (pQáoovv or]Liepa. Tl vóliouc; ma 0a Ká|aouv ol EuyKÄnxLKoĹ; Ol ßaoßaooL aav éA0ouv 0a vo|ao0exr]aouv.
—ľ Lax í o auxoKoáxcoo \jlcxc, xóao tíqĺoí oT]KCÓ0r], KaL Ká0exaL axne; 7ióA£Coc; xnv mo |aeyáAr] 7iúAr] axov 0QÓVO £7iávco, £7iĺot]lj.oí;, cf)OQCÓvxac; xnv Kopcová;
ľLaxí ol ßaoßaooL 0a cf)0áaouv or]Lj.£Qa. Kl o auxoKoáxcoQ 7I£qllj.£V£l va Ô£X0£Ĺ xov apxT]yó rove,. MáALaxa £xoí|aaa£ y La va xov ôgxtel \jlux 7i£oyaLrr]vr]. Ekel xov £yoaij;£ xíxAouc; 7ioAAoúc; kl ovÓLiaxa.
—  Tuxtí ol ôuo [lac, ťmaxoL k' ol 7iQaíxoQ£í; £(3ynKav oT]Lj.£Qa |j£ x£í; kókklvec;, x£<; K£vxr]|aév£í; xóyec;-yLaxí ppaxLÓALa (póoeoav |ae xóaouc; a|j£0úaxouc;, KaL ôax^uAĹÔLa Lie AaLmpá, yuaALaxepá a|aaoáyÔLa-yLaxí va máaouv crnLxeoa 7ioAúxL|aa Lmaaxoťnaa
[ť aor\\j.ux KaL |aaAá|aaxa éKxaKxa oxaALyiaeva;
Tuxtí ol ßaoßaooL 0a (pQáoovv crnLxeoa-
KaL xéxoLa 7iQáy|aaxa 0aLmcóvouv xouc; ßaoßaoouc;.
— r\axĹ K' OL á£,LOL QT]XOQ£c; Ô£V £QXOVXaL aav TíáVTOt
va (3yáAouv£ xouc; Aóyouc; xouc;, va 7ioúv£ xa ÔLKá xouc;;
ľiaxí ol ßaoßaooL Qa (pQáoovv or]Liepa-
kl auTOĽ ßapuouvx' £ucf)QáÔ£L£c; KaL ôr]Lrr]yoQL£c;.
— TLaxí v' aQXĹ°"£L LiovoLnác; auxn r\ avnauxí«
k' t] aúyxucnc;. (Ta 7iQÓaama tl aopapá 7iou eyívav).
TLaxí aôeLáCouv yonyooa ol ôqóliol k' t] 7iAaxé£c;,
kl óAoLyupvoúv oxa amxLa xouc; 710AÚ auAAoyLa|aévoL;
TLaxí evvx^cooe k' ol ßaoßaooL Ô£V nA0av.
KaL lj.£qlkoĺ écpQaoav an' xa aúvopa,
KaL £Ĺ7iav£ tíĺúc, (3áo(3aQOL ma Ô£V tmáoxouv.
KaL xcópa xl 0a yévou|j£ x^oĺc; ßaoßaoouc;. Ol áv0oamoL auxoí rjaav Lna Kárala Aúcuc;.
Čakanie na barbarov
- Na čo čakáme toľkí na tomto námestí?
- Dnes sem vtrhnú barbari.
- Z akého dôvodu v senáte vládne ľahostajnosť? Prečo senátori iba sedia a nevynášajú zákony?
- Lebo dnes k nám vpadnú barbari.
Akéže zákony by ešte mohli vyniesť senátori? Až dorazia barbari, sami budú zákonodarcami.
- Čo primalo cisára vstať dnes tak skoro ráno a sadnúť si pri hlavnej mestskej bráne
na vysoký trón
v slávnostnom rúchu,
s korunou na hlave?
- Nájazd barbarov.
Panovník mieni prijať ich náčelníka so všetkými poctami a odovzdať mu aj pamätnú listinu. Napísal na ňu všetky svoje tituly amená.
- Pri akej príležitosti vyšli do ulíc obaja konzuli a prétori
v bohato vyšívaných tógach,
s náramkami posiatymi ametystami, prsteňmi s trlblietavými smaragdami a s drahocennými palicami zdobenými tepaným striebrom a zlatom?
- Na mesto sa rútia barbari a takáto nádhera ich oslňuje.
- Kam sa podeli naši zdatní rečníci a ich skvelé prejavy?
- Blížia sa barbari
a tých dovádzajú do zúrivosti duchaplné rečičky a verejné vyhlásenia.
- Ako to, že v istom okamihu odrazu všetci zvážneli a všade zavládlo náhlenie a zmätok?
Čo vyvolalo bezhlavé vyprázdňovanie ulíc a námestí?
Prečo sa ľudia so zarmutenými tvárami rozchádzajú po domovoch?
- Pretože nastala noc a barbarov nikde.
Od hraníc pribehli poslovia a hlásia, že barbari odtiahli.
Ale čo bude teraz s nami bez barbarov?
Títo ľudia boli pre nás vlastne akýmsi riešením.
Che fece .... il gran rifiuto
Ee [jepiKoúc; ckvQqĺutiovc, £QX£TaL lu« |aéoa 7IOU 7iQ£7i£i xo |j£yáAo Neu n xo |j£yáAo xo Oxi va novve. Oav£QCÚV£xai a\j.éococ, cmoioc; xóx£l £xol|jo [léoa xou xo Neu, kcu Aéyovxác; xo néga
7ir]yaĹV£L axnv xL|an xai axnv 7i£7ioí0r]aĹ xou.
O aovT]0£Íc; ôev |a£xavoLCÓV£L. Av pamoúvxav náAi,
óxl Qot £,avaéÄ£y£. Kí ó\jlĺoc, xov KaxapáAÄ£L
£K£ĹVO x' ÓXL — XO CTCOCTXÓ —   £lc; ÓAt]V XT]V C^T] XOU.
Che fece ... il gran rifiuto
Mnohým svitne deň,
keď musia povedať svoje veľké áno alebo nie. Viacerí majú naporúdzi súhlas, po ktorom pokračujú ďalej spokojní sami so sebou. Ale ten, čo poprie, neoľutuje, a ak by sa ho znova spýtali, zasa odmietne. A pritom to osudové, nevyhnutné a jedine správne nie ho stíha do posledného dychu.
Ta üapaöupa
Ľ auxéc; xec; oxoxeivéc; Kanapee;, 7iou negveo
|j£Q£c; paouéc;, £7iávco Káxco xQiyuovcó
y La vápQto xa 7iaoá0UQa.— Oxav avoí£,£i
éva notQáQvQO 0ávai 7iaor]yoQLa.—
Ma xa naQÚQvQa bev ppíaKovxaL, ŕ\ bev \j.tíoqĺo
va xápQto. Kai KaAAíx£Qa íococ, va Linv xa ßpco.
'Ioĺoc, xo cjxoc; 0ávai \jlux véa xupavvía.
rioLoc; £,£Q£L xLKaivoÚQLa 7iQáy|aaxa 0a Ô£Ĺ£,£i.
Okná
V týchto pochmúrnych izbách,
v ktorých prežívam ťažké dni,
blúdim v nádeji, že nájdem okno.
Otvoriť ho je mojou útechou.
Okien však niet,
alebo ich neviem nájsť.
A to je asi moje šťastie.
Svetlo by bolo pre mňa akiste utrpením
a ktovie,
čo by som v ňom uzrel.
Nikol Kazantzakhe, O Xpiltol eanaetaypqnetai Nikos Kazantzakis, Kristus znovu ukřižovaný
Na ' xav |aováx« ol ôuó xouc;, 9a xúvouvxav anávco xou o nana-ľQr\yÓQr\c, xai 9a
xov émave anó xo KapúÔL xou AaiLioú va xov nvíí,ei- |aa xcópa xl va Ká|a£L;
avaKQaxr]9r]K£. Olkoc; ôev Lmoooúae Kai 7i£Qiaaóx£Qo va aamaíveL- óAol eí%av
axuAco|aéva anávco xou xa Liáxia Kai 7i£QĹ|j£vav. ávol£,£ xo axó|aa:
ÁKouae, yépovxa... eine.
Akoúco, a7ioKQĹ9r]K£ o 7ia7ia-Ocúxr]c; kl éo(pií,e xo papu EuayyéAio axLc; (povxtzc,
xou, oa va' 9eAe va xou xo acf)£VxovĹa£i.
Aev £ĹX£ aKÓ|aa aKaocfnaxeí KaAá KaAá axo vou xou o 7ia7ia-TQr]yÓQr]c; xl 9a 'Aeye-
\ia ĹaLa ĹaLa xr\ cmyLrr] £K£Ĺvt] 7iou xo XQ£LáCouvxav, éyLV£ xo 9á|aa 7iou 7I£qĺlj.£V£-
áyQLa Koauyr] aKoúaxr]K£, klt] aQXovxo7ioúAa *! A£a7ioLVLCÓ £,a7iAcó9r]K£ xá\ico
E,eQT]. 'Exq££,£ o Aaóc; va xr\ <jr\K.cboei, |aa macoÔQÓLrr]a£ xpoLj.ayLj.evoc;: 7ioáaLvr],
7iQT]aLj.£va xa 7ióÔLa xrjc;, xoÚLJ7iavo r\ kolAlá xrjc; KaL xa X£ĹAi.a xrjc; oAÓLJ7iAa(3a.
Er]KCoa£ o 7ia7ia-TQr]yÓQr]c; xa X£QLa TOU oxov oupavó:
IlaLÔLá ljou, (půvabe xai lj£ fiuxc, Ku(3£ovoúa£ xr\ xaQa TOU' ° ©eóc; axt] cf)o(3£or]
xoúxt] axLy|ar] éôcoK£ xrjv a7iÓKQLar]. KoLxáx^e ttj yuvaĹKa auxr], aKÚcf)X£, KOLxáx^e
xt]v KaAá: xrjv 7ior]aLJ£vr] kolAlá, xa cf)ouaKCOLJ£va 7ióÔLa, xo nQÓocono xrjc; 7iou
7iQaaĹVLa£ - xoAépa!
nLacoOQO|ar]a£ o Aaóc; lj£ xqóljo.
XoAépa! £,avac|xóva£,£ o nana-ľQr\yÓQr\c,. Toúxol ol £,£VOLJ7iáx£c; KoupaAoúv axo
XCoqló Liac; xo LJ£yáAo 9avaxLKÓ, x«9r]KaLJ£! Aéax£ kólj7io xrjv KapÔLá aac;,
auAAoyLax£Ĺx£ xa 7iaLÔLá aac;, xlc; yuvaĹK£c; aac;, xo xwqló! Aev naÍQVCo anó(pa<jr\
eyco- nŕ\Qe o @£Óc;. AnÓKQior] ŕ\QeAe o yépovxac;, va xt]!
EĹ7i£, kl £Ô£l£,£ axt] Liéat] xrjc; 7iAax£Ĺac; xrjv 7i£9a|a£vr].
O 7ia7ia-Ocóxr]í; £acfn£,£ xo EuayyéALO axo axr]9oc; xou, xa X£QLa TOU £TQ£|aav.
Ilr]ôr]£,£ Lna ôpaaK£ALá Kaxá xov 7ia7ia-ror]yÓQr], £Ka|j£ va LJLAr]a£L, Ô£V LJ7iÓQ£a£-
7ivíyouvxav.
O Ka7i£xávLOí; anávco axo LmaAKÓVLOT]Ká)9r]K£ aKouvxoucf)Acóvxac;, (3oúxr]£,£ 7iáAL
xrjv 7i£xaéxa xou axov Koupá, £ĹX£ £,avav£p£Ĺ xo aí|aa axo K£c[)áAL xou,
Kaíyouvxav. Trjv xúAl£,£ ac[)LXxá yúpa anó xo koúxeAó xou, <Jvvŕ\(peQe. Ta V£oá
éxpexav axa LiapaLiéva LjáyouAá xou, axo a7iavó myoúvL, axo áxQLXo
aQ|auQoôaQ|aévo axr]9oí; xou.
Tov xoayoyévT], xov xauQa|a7iá, |aouQ|JoÚQLa£, kl r\ yAcóaaa xou Lmepôeúouvxav
Kaxa|aé9uaxr]. ľláeL, xoú|a7iaQ£ xov KaKOLioíor] xov £,évo nanál XoAépa, Aéeu..
Oxoú aou, 9eoLj.7iaĹxxr]! Ma be Qa aou 7i£oáa£L, óxl! @a Kaxépco xlc; aKáAec;, 9a
(pcováí,co: «WeúxT]! Weúxt]!» npouxovxac; eí\iai kl eycb, Koaxcú kl eycó xo xllióvl xou
XCoqloú, éxco kl eycó Aóyo va nco, Qa \j.iAŕ\oco.
Eine, oT]KCÓ0r]K£ xo£KAíCovxac;, xoá(3r]£,£ axoaßoKaviaCovxac; Kaxá xrjv 7ióoxa-éôcoKe LiLa, xrjv ávoi£,£. Exá0r]K£ Liia axiyLjr] axo a7iavcoaKáAi. To amxi aKaLi7iavépaLV£ ôaiLioviaLiévo, cf)ouoxoúva [leyáAr], xo avaLiLiévo Auxvápi, xa xoucf)£Kia axouc; xoíxouc;, xa yiaxayávia, xa KÓKKíva cf)éaia ia o aeíCrjc; nov KOLLióxav KouAouQiaaLiévoc; axo Kaxcócf)Ai, axooucf)oyÚQiCcrv LiaCí |a£ xo amxiKai aKouvxpoúaav. IlLáaxr]K£ anó xa KáyK£Aa xrjc; aKáAac;, ánAcooe xo 7ióôi xou, aa va' X£ cf)X£oouy£c; xou c[)ávr]K£, xa aKaAo7iáxia avépaivav, Kaxépaivav Liovax« xouc;, oav KÚLiaxa, náxv[oe axov ayépa, KaxoaKÚAr]a£ xic; ai<áA£c; lie xo K£cf)áAi
Ll7IQOaxá, (3qÓVXT]£,£ xo KOVÓXl.
O Ayác; neTáx^Ke otnó xov ťmvo.
E, Ka7i£xávLO, aKAr]Qi£,£, noióc,, Licopé, yKQ£Luaxr]K£;
ĽKoxáÔL, ánAcooe xa X£QLa/ £i^«£,£ crxo LmaAKÓvi, xavévac,. 'EKaLi£ va ot]kco0£Í,
£,avaKÚAr]a£ axt] |aa£,LAáoa, ôÍ7iAa axo riouaoucf)áKi, 7iou £ÍX£ a7ioKoi|ar|0£Í lie xt]
Liaaxíxa axo axÓLia. AnAcooe xt] X££?oÚKAa xou o Ayác;, éij;a£,£ xo C£0"xó Liupcoôáxo
koqljí, x«LioyéAaa£.
riouaoucf)áKi Liou, eine Tovcpeoá. riouaoucf)áKi liou, Koi|aáaai;
AKoÚLi7ir]a£ xo K£c[)áAL axo acf)oáxo axr]0oc; kl £kA£lo£ náAi xa Liáxia,
£uxuxLaLiévoc;.
AKoúaxT]K£ t] c|xovr] xou 7ia7ia-rQT]yÓQr], rjauxT] xcópa, óAo yAÚKa:
Téoovxá liou, [lac, oTÓQr\oec, xa 7iá0r] aac;, r\ Kapôiá Liac; páia£. Etôeg, óAouc; [lac,
nŕ\Qav xa ôáKQua. Eíxa|j£ avoí£,£i xrjv ayKaAiá [lac, va aac; ô£X0oúlj.£, \j.a xt]
axiyLťŕ] £K£Ĺvt] o @£Óc; Liac; Avnŕ\Qr\Ke kl £7i£ij;£ xo xqoljxqó oT\\j.ábi. ©avaxiKÓ
KoupaAáxe, aÔ£ocfxH llou, 7rr]yaív£X£ axrjv evKX] xou @£oú, llt]v Káij;£X£ xo xwQLO
Liac;!
EĹ7i£, Kai 0qt]voc; oT\KĹoQr\Ke anó xrjv 7iooacf)uyiá, oiyuvaÍK£c; apxicxav va
ôépvouvxai Kai va aKArjoíCouv, ol ávxo£c; KoíxaCcrv xov naná xouc; avxao£Lj.évoi.
Kl ol AuKopQuaLCÓxEc; Kuoi£Úxr]Kav anó xqólj.o KaL 0coooúaav avaxpiXLáCovxac; xo
£,uAiaa|j£Vo Koucf)áQi axrjv Kapôiá xou xwqioú xouc;.
Na c[)úyouv! va cf)úyouv! aKoúaxrjKav oAoú0£ c|xov£c;, va cf)úyouv!
Oépx£ aapéaxt], qíxt£ ctxt] xoA£Qiaa|j£vr] va ljt] lj.oA£ux£Ĺ o ayépac;! oKAŕ\Qioe évac,
yéooc;.
Mt] cf)o(3áax£, aôéocfna! c|xóva£,£ o nana-Qooxvf,, bev eivaí aAŕ\Qe\ja, lj.t]v xov
aKoúxd Aev KoupaAoú|j£ xo 0avaxiKÓ, 7I£lvoúlj.£! Klt] yuvaÍKa xoúxr] 7ié0av£ anó
neiva - x' oqkĺCoulj.£!
Expác[)r]K£ axov 7ia7ia-rQT]yÓQr].
ria7iá lj.£ xt] y£|aáxr] kolAlá, |aoúyKQLa£, naná \ie xa ÔL7iAá 7iQoyoúALa, o @£Óc; 7iou
'vaL anó návco Kai [lac, aKoÚ£L ac, oe ovxcooéo-ei, yiaxí £ycó Ô£V Lmopcú. To KQÍ\j.a
axo AaL|aó aou!
ITr]yaĹV£X£ axrjv evKX] xou @£oú! (půvabe évac, yéooc, AuKopQuaLCÓxrjí;- é%co 7iaLÔLá,
éxco ayyóvLa, Mr] \iac, Káij;£X£!
Tqólj.oc; áQXLO"£ va kuql£Ú£i xouc; x^QLavouc;, r\ Kapôiá xouc; néTQCooe, Kouvoúaav
xa X£QLa/ c|xóvaCcrv:
Na c[)úy£X£! Na c[)úy£X£!
Ocovr] Aaoú, c|xovr] @eoú! eine o 7icma-TQr]yÓQr]c; axauocóvovxac; xa x^Qia-
nrjyaívexe axo KaAó!
To KQÍ|ja axo Aculió oac,\ (půvabe o nanác,, cf)£Úyou|j£! Et]kco0£Ĺx£, 7icuôiá liou,
Koupáyio, Ô£ [lac, 0év£, Ô£V xouc; 0é|j£ kl £lj.£Ĺí;- t] yrjc; £Ĺvai Li£yáAr], ná\j.e
naoaneoal
Překlad: Nikos Kazantzakis, Kristus znovu ukřižovaný, Praha 1966, přel. (z francouzštiny) Eva Outratová.
Kdyby byli bývali sami, tváří v tvář, byl by se otec Grigoris na něho vrhl a chytil ho
za hrdlo, aby ho zardousil; co však mohl dělat v situaci, v jaké byl? Ovládl se. Avšak
déle už mlčet nesměl; všichni čekali se zraky na něho upřenými. Konečně otevřel
ústa:
„Poslyš, otče..."
„Poslouchám," odpověděl otec Fotis, svíraje v rukou evangelium, jako by je chtěl
hodit otci Grigorisovi do tváře.
Otec Grigoris ještě neměl přesně rozmyšleno, jak odpoví. Ale právě v okamžiku, kdy
to nejvíc potřeboval, zázrak, na který čekal, se udal. Ozval se přidušený výkřik:
mladá Despinio se zhroutila mrtvá. Ti, kdo byli nablízku, se k ní vrhli, ale zděšeně
ucouvli: byla zelená v obličeji, rty měla modré, nohy oteklé, břicho nadmuté jako
měch.
Otec Grigoris zvedl ruce k nebi:
„Děti moje," zvolal se stěží potlačovanou radostí, „v tomto slavnostním okamžiku
Bůh sám odpověděl. Pohleďte na tuto ženu: podívejte se dobře; má nadmuté břicho,
oteklé nohy, obličej zelený. Je to cholera!"
Zástup zděšeně ustoupil.
„Ano, cholera," pokračoval otec Grigoris. „Tito cizinci přinášejí do naší vesnice
nejstrašnější metlu. Jsme ztraceni! Zatvrďte svá srdce! Pomyslete na své děti, na své
ženy, na svou vesnici! Nerozhoduji já: sám Bůh rozhodl. Pop mě žádal o odpověď: tu
Při těchto slovech ukázal na mrtvolu, ležící uprostřed návsi.
Otec Fotis přitiskl evangelium k prsům; ruce se mu třásly. Skokem byl u otce
Grigorise a chtěl odpovědět, ale nemohl ze sebe vyrazit ani slovo. Dusil se
rozhořčením.
Na balkóně kapitán vrávoravě vstal. Ještě jednou ponořil ručník do umyvadla. Krev
se mu opět vehnala do hlavy; měl čelo v ohni. Obalil si skráně ručníkem a pevně jej
utáhl. Voda mu stékala po vrásčitých tvářích, po bezvousé bradě, po prsou
ošlehaných mořským vzduchem. Trochu se vzpamatoval.
„Ech, ty stará kozí brado! Ty dědku popská!" mumlal rozplizlým hlasem. „Už to tu
je! Už ho doběhl, toho cizího popa! Že prý je to cholera. Nestydíš se, lumpe? Ale
tohle ti neprojde, to ne! Půjdu dolů a zařvu:,Lháři, lháři! Jsem jedním ze starších a já,
kormidlo vesnice, do toho mám taky co mluvit, a budu mluvit!v"
Kapitán vrávoral ke dveřím. Kopnutím je otevřel. Na chvíli se zastavil na kraji
schodů. Celý dům se kymácel v ďábelském rytmu: byla veliká bouře. Lampa nad
schody, pušky zavěšené na zdech, jatagany, červené fezy, spící strážný schoulený na
prahu, všechno to vířilo současně s celým domem v pekelném reji. Kapitán se chytil
zábradlí a jednou nohou vykročil; zdálo se mu, že má křídla; schody stoupaly a
klesaly samy od sebe jako vlny. Položil nohu do prázdna a po hlavě sletěl ze schodů.
Celý dům se otřásl hromovým rachotem.
Aga se posadil, surově vytržen ze spánku:
„Hej, kapitáne, kdo to sletěl?"
Ve tmě natáhl ruce a hmatal kolem sebe - nikdo. Chtěl vstát, ale dopadl opět na
polštář vedle malého Jusufa, který usnul s mastikem v ústech. Agova ruka se dotkla
teplého, voňavého těla; usmál se.
„Jusufáčku," řekl něžně, „spíš?"
Opřel si hlavu o buclatou hruď a zavřel oči na vrcholu blaženosti.
Návsí se znovu rozlehl hlas otce Grigorise, nyní již mírný a trochu nasládlý:
„Otče, když jsme naslouchali tvému vyprávění o vašich strastech, pukalo nám srdce.
Otevřeli jsme náruč, abychom vás přijali; vtom se nad námi Bůh smiloval a poslal
tuto strašnou výstrahu. Nesete s sebou nákazu, bratři! Jděte s Bohem; nevrhejte naši
vesnici do záhuby!"
Při těchto slovech zástup uprchlíků hlasitě zabědoval. Zeny se bily v prsa a křičely;
muži měli zraky upřeny na popa. Obyvatelé Lykovrisi jati hrůzou hleděli na ztuhlé
tělo, které tu leželo v samém srdci jejich vesnice. Ze všech stran tryskaly výkřiky:
„Jděte pryč! Jděte pryč!"
Jakýsi stařec zamečel:
„Přineste vápno, musíme mrtvolu zalít vápnem, aby nám nezamořila vzduch!"
Otec Fotis konečně zakročil:
„Nebojte se, bratři. Není to pravda, neposlouchejte ho. Neneseme žádnou nákazu,
máme jen hlad. Přisámbůh, tato žena zemřela hladem!"
Pak se obrátil k otci Grigorisovi a zvolal:
„Ty, knězi s plným břichem a dvojitou bradou, nechť Bůh, který je nad námi a vidí
nás, ti odpustí, neboť já toho nejsem schopen! Budeš mít tento zločin na svědomí."
„Jděte s Bohem," vykřikl jeden z lykovriských staříků. „Mám děti a vnuky.
Nepřivolá vějte neštěstí na naše domy!"
Vesničanů se zmocňovala panika. Jejich srdce zkameněla. Mávali rukama a křičeli:
„Pryč! Jděte pryč!"
„Hlas lidu - hlas Boží," prohlásil otec Grogoris a zkřížil ruce. „Jděte si, kam chcete!"
„Nechť hřích dopadne na vaše hlavy!" zvolal otec Fotis. „Odcházíme! Vzhůru, děti!
Odvahu! Oni nechtějí nás a my nechceme je! Země je veliká! Pojďme dál!"
riQproi: Leoephl
JORGOS Seferis
Překlad: Jiorgos Seferis, Argonauti, přel. Ivan ÄQvr|ar|
EtÖ 7I£QiyiáAl TÖ KQUCfX) KL áo"7IQO aáv 7I£QLO"T£Ql
ÔLij;áaaLj.£ to |J£ot]lj.£qi \ia to V£qo yAucf)ó.
návco arnv á|a|ao rnv £,av0r] yQáij;aLj.£ t' ovo|aá xvf,
CÚQOia 7IOU Cf)UOT]£,£V Ó [ITláxVf,
Kal a(3r]aTr]K£ ŕ] yoacf)r].
Mě t í Kapôiá, |aě tí 7ivor], tí ragout; Kai tí 7iá0oc; 7rr]QaLj.£ tŕ) Cĺot] \jlcxc,- Aá0oc;! kl áAAá£,a|j£ Ccon.
H AfTir|[aévr|
Ernv 7i£TQa Tf]c; Ú7io|aovf]í; Ká0LO£í; 71QÖC, to (3páôu |aě tou lacmou aou tö |aauoáôi Ô£ĹXVovTac; ncoc, novele,-
kl £ÍX£í; orá X£ĹAia tx] yoa|jLjT] noi) £lvaLyu|avf] Kal tq£lj.£i aáv ŕ] ij^uxil yív£Tai ávé\jLr\ Kal ôéouvTai ol Auyiaoí'
kl £ÍX£í; o~tô vou aou TO OX07TO
7IOU £,£KLVä TO ÔáKQU
KL f|0"OUV KOQLJ.Í 7IOU áno Tľ]V OXQT]
yuQĹC£L aTov Kaonó-
:, František Stuňk a Růžena Dostálová, Bratislava 1973.
Odmietnutie
Na brehu za vodami skrytom a bielom jak sneh holubíc pili sme iba z potu líc vo vode slanej stojac pritom.
Do zlata piesku písali sme jej meno s nemou hádankou; deň rozihral sa do vánkov a v šume mora písmo mizne.
A koľko vášní roztúžení plnosti srdca bolo v nás! Daromné. Čas ten holomráz zaduje len a všetko zmení.
[iä Tfjc; Kao&iäc, aou ó OTcaQayyioc, bk póyKT]£,£ kl ěyívr]
TÖ VÓT]|aa 7IOU OTOV KÓOLIO ÔÍV£l
ävaoTQOc, ovoavóc,.
Zarmútená
Na skale odovzdania vysedávaš večer do pokory sestier tvoj zrak je holá rana;
na perách trasie sa ti čerta nahých smútkov tak duša pokoj tratí plačlivosťou prudkou;
viem duchu tvojich samôt
za slzou sa čnelo
bola si tiež telo
čo premieňa sa na plod;
a triaška tvojho srdca nezaznela stonom svet hviezd a svet po ňom tebe však otvoril sa.
(ĽTQocf)r] / Obrat) MvQiOTÓQT[\xa I Mytická zistorie
r'
MéLivnao Aoutqgtv olc; évoacfnaBnc;
Eťmvnaa |aě to LiaoLiápivo touto K£cf)áAi orá xíqux
nov LJ.OÜ é£,avTA£L toúc; ôcyKCovec, Kai ôév £,éoco 7iou vá t' äxou|j7rno"co.
"E7I£Cf)T£ TO OV£lQO KOíQĺúC, £pyaiVa ÔiTíO TÖ OV£lQO
£tol £vá)0r]K£ ŕ] Cwn [lac, Kai 0á £lvaL 7ioAu ôúoxoAo vá £,avaxcoQĹo"£i.
KoLTáCtO Tá LláTLa. Mr]T£ ávOLXTá |ar]T£ KAfilOTá
lilAcô oto crtÓLia 7IOU oAo yupeúei vá laiAnaei KoaTÔ) Tá LiáyouAa 7iou £,£7i£Qaaav to ôépLia.
Aěv i%co áAAn bvva\xx\
xá x^Qioi [íov x«vouvxaL Kal [ie 7iAr]aiáCouv áKQCoxr]QLaa|aéva.
3
Na lázeň, v níž jsi zemřel, pamatuj
Probudil jsem se s touto mramorovou hlavou v rukou která mi těžkne v náručí a nevím kde ji odložím. Vpadla do snu když vycházel jsem ze snu tak se náš život sjednotil a jen těžko se znovu rozdělí.
Dívám se do očí: ani otevřené ani zavřené mluvím do úst co dychtí jen jen mluvit držím tváře co prostoupily kůží. Nic jiného nemohu:
ruce mi mizí a přicházejí ke mně zmrzačené.
OL ráxe<; x' Ai-NiKÓAa
Tôv ô' áveu Avgaq ö^icoq ú(avcoôeí odevov 'Eqlvúoc; avzobíbaKzoc; ěacooev 6u(aóg ov to nav ěxwv éAraôoc; cf>íAov ooáaoc;. AľAMEMNON. 990 ěn.
«Oaívexcu ó Kápo-ľáxa...», |aoü eine ó Kcmexávioc;
ôeíxvovxac; éva xc^Pl^ô YloAo \séoa axo 7ioúai
x' aôeio aKQoyiáAi ávŕ\\j.eQa Xpiaxoúyevva,
«... Kai Kaxá xöv ľlouvévxe äAápya xo Kv\ia yévvnae xf]v Äcf)Qoôíxr]
Aéve xöv XÓ7IO néxoa xoü Pco|aioü.
Toía Kaoxívia äoiaxeoá!»
EIxe xá |aáxia Tfjc; EaAcó|ar]c; ŕ] yáxa 7ioú é%aoa xöv áAAo XQovo
kl ó Pa|aaC«v nebe, KoíxaCe Kaxá|aaxa xo 0ávaxo,
|aéq>eg óAÓKAnoec; |aéaa axo xlóvl Tfjc; ÄvaxoAf]c;
axov nayco\j.évov nAio
Kaxá|aaxa |aéq>eg óAókAt]Q£c; ó |jikqöc; écpéorioc, Qeóc,.
Mŕ) (jTotQeic, Ta^LÔLCÓTT).
«Toía Kaoxívia äoiaxeoá» |aouQ|aoúoia£ ó xi|aovi£or]c;.
...loĹúc, ó cjjíAoí; |aou vá KovxoaxeKouvxav,
E,é\j.naQKoc, xcópa
KAeiaxöc; a' éva lilkqö otúxl |aě ehcóvec;
yupeuovxac; nagáQvQa maco an xá Káôpa.
XxÚ7iT]a£ ŕ] Ka\j.náva xoü KaoapLoü
aáv xf] \j.ovéba 7ioALX£Ĺac; 7iou xá0T]K£
kl f]Q0£ vá Cwvxavéij;£L 7iécf)xovxac;
áAAoxLvěc; ěA£T]Lj.oaúv£c;.
«IlaQá£,£Vo», E,aváeine ó Kcm£xávLoc;.
«Toúxt] ŕ] KaLmava-Lieoa 7iou £lvcu-
|joü 0ú|aLa£ xf]v áAAt] £K£Ĺvt], xf] Liovaaxr]QĹaia.
ALT]yóxav£ xf]v LaxooLa ívac, KaAóy£Qoc;
ívac, LiLaóxQ£Aoí;, ävac, ov£lqo7ióAoc;.
«Töv kcuqö xfjc; \j.eyáAr\c, axéyviac;,
- oagávra XQÓvux ávappoxiá -
QrjLiáxtilKE öAo xo vrjai
7ié0aiV£ ó KÓaLioc; Kaiy£WLOüvxav (píbux.
MiAioúvia (píbux xoůxo x' áKocoxr]QL,
Xovxpá aáv xo nobági áv0oamou
Kal cf)aQLiaK£Qá.
To |aovaaxr]QL x' Äi-NixóAa xö £lx«v xóx£
AyLopaaiA£LX£í; KaAoyéooi
kl oúx£ Lmooouaav vá ôouAéij;ouv xá x^pácfna
kl oúx£ vá pyáAouv xá K07iáÔLa axŕ] ßooxf]
xoúc; íoĹúoav oLyáx£<; 7iou áva0oécf)av.
Tf]v Ká0£ avyr] xxtmoua£ \iia \ca\inava
Kai £,£KLVoüaav xaoÜQLio yLá xf] \iá%V[.
c'OAt] Liépa xtumoůvxav coc, xf]v copa
7IOÜ oT]Lj.aLvav xö ßpaOLVÖ xayĹVL.
Ä7ióÔ£L7iva nákly] \ca\inava
Kai ßyalvav yLá xöv 7ióA£|ao tx\c, vv%xac,.
"Hxav£ Qav\ia vá xic; fiAínzic,, Aév£,
áAAt] Kouxof], kl áAAt] axpaßr], xf]v áAAt]
XCoqíc; lxúxt], x^oic; avxí, 7iQopLá kouqéAl.
"EXOL |J£ X£0"CT£Q£Lc; Ka|J7láV£c; xf]V T[\lÍQa
nÍQaoav \jif\vec,, XQÓVLa, kcuqol kl áAAoL KaiooL
ÄyoLa 7i£La|aaxLK£í; Kal 7iávxa Aa(3co|j£V£c;
2,oAó0Q£ij;av xá (píbux \j.ä axö xéAoc;
Xa0T]Kav£, oěv ávx£Č,av xóao (paQ\j.á\a.
Daáv KapápL KaxcmovxLaLiévo
xÍ7iox£ oěv á(pf\oav axöv ácf)QO
Lrr]X£ VLaoÚQLa|aa, |ar]X£ KaLmáva.
rpaLiLir]!
T í vá aoü Kávouv o L TaAaíncoQec,
7iaA£Úovxac; Kal mvovxac; |aéoa Kal vv%xa
TO aí\JLOi TÖ Cf)aQ|jaK£QÖ TGTV £Q7I£TGTV.
Aicúvec, cf)ao|jáKi y£Vi£c; cf)ao|jáKi».
«rQa|j|ar]!
Tí vá aoü Kávouv o L TaAaíraoQEc;
7iaA£ÚovTaí; Kal mvovTac; |aéoa Kal vv%xa
to al|aa tö cf)ao|aaK£QÖ tgtv £Q7I£tgtv.
Aigtvec; cf)ao|aáKi, y£Vi£c; cf)ao|aáKi».
«rQa|j|ar]!» ávTiAáAr]0"£ ábuxcpoQoc, ó Ti|aovi£or]c;.
T£TáQTT], 5 OfipQOUaQĹOU 1969
Mačky sv. Mikuláša
Lenže z pŕs mi bôľne tryská
žalospev Fúrie, ktorému ma neučil nikto
a milej, radostnej dôvery
v mojom srdci nieto
Aischylos, Agamemnon
„Už vidno Ostroh mačiek..." povedal kapitán,
ukazujúc na nízky breh, vynárajúci sa z hmly -
pusté pobrežie v Dohviezdny deň -
„... tam ďalej na západ, pri Romejskej skale
vyšla z vín Afrodita. Tri stupne doľava!"
Mala oči ako Salome, mačka, ktorú som vlani stratil,
a ako Ramasán, hľadiaci rovno do očí smrti
po celé dni uprostred snehov Anatólie
pod zamrznutým slncom,
po celé dni rovno do očí ten domáci bôžik.
Pútnik, nezastav sa nikde.
„Tri stupne doľava," zamrmlal kormidelník,
„môj priateľ je možno kdesi nablízku,
nie na lodi,
ale uzavretý do chyže s obrazmi,
ktoré sa dívajú z rámov ako ľudia z okien."
Zadunel lodný zvon
ako minca odumretého mesta,
ožívajúca v páde do cudzej almužny.
„Aké čudné," povedal zasa kapitán,
„ten zvon - v dnešný deň -
pripomenul mi zvon iný, kláštorný.
Akýsi mních rozpovedal mi vtedy ten príbeh,
spola blázon a tak trochu blúznivec.
V čase veľkého sucha
- štyridsať rokov bez dažďa -
- celý ostrov spustol;
svet bol na vymretí a rodili sa hady.
Milióny hadov na tomto ostrohu,
silných ako ľudská noha
a jedovatých.
Kláštor svätého Mikuláša obývali v tie časy
mnísi rehole svätého Bazilea.
Tí nesmeli obrábať polia
ani vyvádzať na pastvu stáda;
len mačky, ktoré chovali, ich zachránili.
Na brieždení s úderom zvona
vyrazil zakaždým ich húf do boja.
Po celý deň sa ruvali, až do zvonenia
na večerné kŕmenie.
A po večeri zasa zvon
a vyrazili do nočnej bitky.
Boli vraj čudné napohľad,
jedna chromá, druhá krivá, tretia
bez nosa, bez ucha, koža samá diera.
Tak so štyrmi zvonmi každého
dňa prešli mesiace, roky, čas a znova čas.
Divo zaťaté a ustavične zraňované
žili tu hady, ale naostatok
ich nebolo. Nezniesli toľko jedu.
Ako potopený koráb
nezanechali na morskej hladine po sebe nič,
ani mravčanie mačiek, ani zvon.
Priamo vpred!
Čo zostáva úbožiakom bojujúcim a chlípajúcim vo dne v noci jedovatú krv hadov?
Jed po stáročia, z pokolenia na pokolenie jed." „Priamo vpried!" odpovedal ľahostajne kormidelník.
5. 11. 1969
(H|a£QoAóyio KaxacrtQCÓiJaToc;, T' / Palubní deník 3)
Oaylleal Eaythl
Odysseas Elytis
Preklad: Odysseas Elytis, Bláznivý granátovník, přel. Růžena Dostálová, Praha 2003.
H Mclqívcl xcov ßpaxcov
'ExeLc; Lna yeúoT] xQLKULÚac; oxa X£ÍAt] - Ma 7ioú yÚQLC£<;
OAt]lj.£qĺc; xt] aKArjQT] Qé|a(3r] xxyz, 7iéxoac; xai xrjc; QáAaooac,
AexocpÓQOc, áveLioc; yÚLivcoae xouc; Aócpovc,
TÚLivcoae xt]v £m0ULJÍa aou coc; xo KÓKaAo
Kl olkóqec; xcov |aaxLCov aou 7rr]Qav£ tti aKuxáAt] xrjc; XĹ|aaLoac;
PLycovovxac; |a' acf)QÓ xt] 0úlj.t]ot]!
TIoú eivaiT] yvá)QL|ar] avr]c]x)QLá xou lukqoú E£7ix£lj.(3qĺou
Exo KOKKLVÓxco|aa Ó7IOU ítkxyL,íc, Bcoocovxac; tíqoc, xa Káxco
Touc; (3a0ioúc; KuaLicóvec; xcov áAAcov koqlxolcóv
Tlí; yanaéc; cmou ol cJDĹAec; aou ácjxjvav ayKaALéc; xa ÔLoa|aaoĹVLa
Ma nov yÚQLCeí;
OAovux^Ĺí; xt] aKArjor] Qé|a(3r] xrjc; neroac, xai xrjc; BáAaaaac;
Eoú 'Aeya va Liexpác; iiec, axo yôuxó V£qó xlc; cjxoxeLvéc; xou [aépec;
AváaKeAt] va x«ĹQ£craL xt]v auyr] xcov 7ioay|jáxcov
'H 7iáAL va yupvác; kĺxqlvouc; KaLmouc;
M' éva xqlcjdúAAl cjxoc; axo axr]0oc; aou rjocoĹôa Lá|j(3ou.
'Ex£Lí; Lna yeúat] xQLKULJ.Lac; oxa X£ÍAt] Kl éva cf)ÓQ£LJ.a kókklvo oav xo aĹ|aa
Ba0Lá Lieč; axo XQuaácjx xou KaAoKaLQLOu
KaL x' ápcoLia xcov yuaiávBcov - Ma nov yÚQLCec;
Kaxeßaivovxac; tíqoc, xouc; yLaAoúc; xouc; kóAtcouc; lj.£ xa póxaaAa
'Hxav £K£Ĺ éva kqúo ao|JUQÓ 9aAaaaóxoQxo
Ma mo pa0Lá éva av0ocómvo aía0T]LJ.a 7iou |aáxcov£
K ĺ ávoLy£c; \jC éKnAr\E,r\ xa X£QLa aou Aéyovxac; x' óvo|aá xou
Av£paívovxac; aváAacf)Qa coc; xt] ÔLaúy£La xcov (3u0cov
Onov a£AáyLC£ o ôlkóc; aou o aaxeoíac;.
'AKoua£, o Aóyoc; eívaL xcov axepvcov r\ (pQÓvr\or\ Kl o xqóvoc; yAvnxvf, xcov avBodmcov 7iaoácf)OQOc;
Kl o rjAioc; o~t£K£tcu anó návco tou 0t]qĺo eAmôac; Kl eaú mo Kovxá tou acfnyyeLc; évav épcoTa 'ExovTac; Lna mKor] yeúar] TQLKULuac; črta xčĺ^1!-
Aev eívaí y La va AoyaoLáCeií; yaAavr] coc; to KÓKaAo áAAo KaAoKaĹQL r\a v' aAAá£,ouve peLia Ta 7ioTá|JLa KaL va ae 7iáve maco ott] LinTepa touc; ľ La va £,avacf)LAr]a£Lc; áAAec; Kepacnéc; 'H yLa va 7iac; KapáAa otov LiaTaToo.
ĽTuAcoLiévr] cttouc; ppáxouc; ôíxwc; XT£í KaL crópio
Etouc; klvôuvouí; tcov poáxcov Lie tt] xtevLcná tt]c; BúeAAac;
@' a7iox«LQ£Tr]a£Lí; to auayLia aou.
Marina skal
Máš na rtech chuť bouře - kde ses jen toulala
Po celý den v drsném snění skal a moře
Vítr nesoucí orla obnažoval pahorky
Obnažoval až k dřeni kosti tvou touhu
Panenky tvých očí přijímaly poselství Chiméry
A čarami pěny zaplavovaly vzpomínku!
Kde je známá vzhůru se vinoucí stezka krátkého září
Kde sis hrávala na zarudlé půdě s pohledem upřeným
Do modrých hájů druhých dívek
A do zákoutí kde tvé přítelkyně nechávaly
náruče rozmarýnu
- Ale kde ses jen toulala
Po celou noc v drsném snění skal a moře
Říkal jsem ti abys počítala jasné dny v nahotě moře
Aby ses ležíc naznak radovala z rozbřesku věcí
Nebo aby ses opět toulala po žlutých pláních
Se světlem trojlístku na prsou - hrdinko jambu
Máš na rtech chuť bouře
Šaty rudé jako krev
Hluboko ve zlatém létě
a ve vůni hyacintů - kde ses jen toulala
Když jsi sestoupila k břehům zálivu s oblázky Byla tam chladná slaná mořská voda Ale ještě hlouběji krvácející lidský cit
A úžasem jsi rozpřáhla ruce a pronesla jsi
jeho jméno Lehounce jsi vystoupila až k průzračné hlubině Kde zářila tvoje vlastní mořská hvězda.
Slyš, slovo je rozvahou stáří A čas je podivný sochař lidí Nad ním stojí slunce šelma naděje A ty blízko něho svíráš lásku S trpkou chutí bouře na rtech.
Už nikdy nepoznáš tak plná jasu jiné léto V němž by řeky obracely svůj tok A nesly tě zpět k své matce Abys znovu líbala jiné třešně Aby sis osedlal severní vítr
Opřená o skály bez včerejška a zítřka
O nebezpečné skály s vlasy rozevlátými bouří
Dáš sbohem své hádance.
Atió to A£iov Eaxí
Tr) yAcoaaa uou éôcoaav eAAr]VLKr]
Tr) yAcoaaa uou éôcoaav eAÄrjvixf).
to amTi cJdtcoxlkó otic; auuouôiéc; tou OurjQou...
MováxT] éyvoia r\ yAcoaaa uou otic; auuouôiéc; tou OurjQou...
Ek£Ĺ a7iáooi Kai 7iéoK£c;
aveuóôaoTa orjuaTa
oeúuaTa 7ioáaiva uec; aTa yaAáCia
óoa eíôa ora a7iAáxva uou v' avápouve
acJDouyyápia, uéôouaec;
ue Ta 7iQCÓTa Aóyia tcov E£ior]vcov
óaTQaKa oóôiva ue Ta 7iocÓTa uaúpa QÍyr\...
MováxT] éyvoia r\ yAcoaaa uou, ue Ta 7iocÓTa uaúpa QÍyr\...
Ek£Ĺ QOÔia, KUÔCOVia
0eoĹ ueAaxQOLVoí, 0£Ĺolk' e£áôeAc]x>i to AáÔL aôeiáCovTac; uec; aTa 7i£Acóoia íaoúma. Kai 7TVoéc; anó xr\ peuuaTiá eucoôiáCovTac; Auyapiá Kai axívo
a7láoTO KaL 7U7I£QÓQlCa
ue xa tíqcútoí mmauaxa xcov amvcov
i^aAucoôíec; yAuKec; ue xa 7iQCÓxa-7iocóxa Aó£,a Eol...
MováxT] éyvoia r\ yAcoaaa uou, ue xa 7iQCÓxa-7iQCÓxa Aó£,a Eol!..
Ek£Ĺ ôácfrvec; Km páyLa
0uuLaxó KaL ALpávLaua
xlc; náAec, euAoycovxac; KaL xa KaoLocJDÍALa
axo x<m\jl(x xo axQCouévo ue x' au7i£AouávxLAa,
KVĹaec;, xaouyKQĹauaxa
KaL Xqloxóí; Avéaxt]
ue xa 7iQCoxa au7iáQa xcov EAAr]vcov!
Ayárcec; uuaxLKec; ue xa 7iQCoxa AóyLa xou Tuvou...
MováxT] eyvoLa r\ yAcoaaa uou, ue xa 7iocóxa AóyLa xou "Tuvou !..
Z básně Hodno jest
Řecký jazyk mi do vínku byl dán
a chudý dům na Homérove břehu
Má jediná starost - můj jazyk na Homérove břehu
Tam si hrají pražmy a okouni
slova větrem šlehaná
V srdci se vzdouvají
zelenomodré příboje
mořské houby a medúzy
a první slova
Sirén
růžové mušle a první temné zachvění.
Má jediná starost - můj jazyk a první temné zachvění
Tam rostou granátovníky zrají kdoule
osmahlí bozi strýci a bratranci
vlévají olej do olbřímích kádí
od břehů říčky nesou vánky
vůni vrboví a rákosí
kručinky a zázvoru
při prvních trylcích pěnkavy,
sladce zazní žalmy a poprvé i Gloria.
Má jediná starost - můj jazyk a první Gloria!
Tam rostl vavřín a palmy
vonný dým kadidla
požehnal bojům i zbrani
Země prostřená ubrusem vinice
pečeně, prípitky
„Kristus vstal z mrtvých"
při první salvě Řeků.
Velikonoční hostina s prvními slovy Hymny
Má jediná starost - můj jazyk a první slova Hymny!
Pea Taaanakh, Eaenh h o Kanenal Rea Galanaki, Helena neboli Nikdo
To KOQĹxai éaKuij;e Tíávcú anó xr\ x«piAr] ßepavxa tíqoc, xt] QáAaooa. To oAliuqó
VeQÓ 7IOX£ Ô£V £7ILaXQ£C[)£L XT]V £LKOVa £VÓc; TÍQOOĹOTÍOV. To |J7lAe XOU T]XaV XCOV
7iaQa|au0LCÓv, yux' auxó ôev xrjv KaOpécfmCe, aAAá Lmoooúae va xrjv 7iaoaaÚQeL a£ évav kóolio ÔLacf)ooexLKÓ. MLKQÓxeor], xov áyyiCe Kai xov e|amaxeuóxav aav 7iaLXVĹÔL. KoQĹxai ma, xov avxiAa|apavóxav aav Káxi mo LieyáAo a7ió xov eauxó xvf,. 'Eva yaAáCio axAáLx, tiou a7iAcovóxav LiaAaKÓ KaL xúALye xa axécf)ava xcov yevvrjxÓQCov yia 7ioAAéc; yevLéc;. 'H oav eKeívo xo Ae7ixó Alvó, 7iou xúAiye xouc; TvxzQovc, vexQovc, ae (3a0uKÚavo 7iév0oc;. Tout; xuxsQoúc;- óaouc; e7iéaxoecf)av anó xa [laKQivá xa£,ĹÔLa xouc; yia va 0acf)xoúv axt] yt] Kai yia va Aaxpeuxoúve a7ió xic; yuvaĹKec;. OAol axeôóv ol ávxpec; a' auxó xo vrjaí aaxoAoúvxav |ae xt] vauxLKť]. Km axeôóv óAol, eKxóc; a7ť x' aopavixixa 7iou LiíAayav, eKxóc; a7ió xa eAArjvixá 7iou AíyoL avá|aeaá xouc; éyoacf)av, eíxav aKoúaei xov a%ó xrjc; 0áAaaaac; ae cópa klvôúvou a7ió KaKÓv ayépa ŕ\ ae cúpa |aáxT]c;. Ka|aáocovav óxl Kaxeíxav óAec; xlc; Aé£,eL<; xrjc; uyprjc; xrjc; ÔLaAeKxou, aKÓLir] KaL xlc; mo cf)QLXxéc;. Tlc; ôĺxcoc; ôuvaxóxrjxa va e7iavaAr]cf)0oúve, lioAovóxl o anór\xóc, xouc; ôev xouc; eyKaxéAeLm oúxe ony^r), óxav yuQVtóvxac; aLÚyav |ae xo xaĹQL xouc;, ť] óxav Liexooúaav xa cf)AouQLá xouc; ol mo 7iAoúaLOL, axeÔLáCovxac; xo e7ió|aevo xa£,ĹÔL.
Tevápr] \ir\va, r\ QáAaooa rjxav ŕ[ov%V[. To koqlxol ai<écf)xr]Ke óxl, Ka0cóc; éAeyav, Ká0e XQovo \*éoa axrjv KáA|aa xou Tevápr] éQX£TaL M^a yuvaÍKa |ae cf)xeoá KaL oá|ac|x)c;, KaL yevvá xa auyá xrjc; axo aKQoyLuAL. 'EaKuij;e mo 710AÚ, xevxcóvovxac; xo (póo£\j.a nov xrjc; éacfnyye xr\ \j.éor\. ľKQĹCa, Káxaa7ioa KaL cjxxiá xa póxaaAa. M7ioQoúae va OQKLaxeí ncoc, eíôe avá|aeaá xouc; xa LUKoá auyá. ĽKécf)xr]Ke moc; Lacoc; xa 7iaoaLj.ú0La Lmopoúv va a7ioQQOc|x)úvxaL a7ió xrjv úAt] KaL xo cjxoc; xou XÓ7IOU 7IOU xa cfmáxveL, aav xrjv 7iAr)yr) a7ió xo Aaßco|aevo acÓLia. Haúx«cre KaL Koíxa£,e aKÓ|ar] Aíyo. 'EmLxa |aáCeij;e xlc; aoúpec; KaL xa poAáv Luac; (povorac, LiaKQLáí; KaL Ká0Lae KapáAa axo ne^ovAí xrjc; pepávxac;, £,exvcúvxac; ncoc, ôev rjxav 7iLa 7iaLÔĹ, |aa KaL óxl, ĺoc, 7iaLÔĹ, ôev eíxe yevvr]0eĹ ayópu AnAcooe xaQTLa KaL LioAúpLa kl áQXLCT£ va Cwypac[)ĹCeL.
OpaĹoc; rjxav xóxe aKÓ|ar] o kóolioí;, 0a aKecf)xóxav 7iqoí; xo xéAoc; xrjc; Cwrjc; xrjc; t] EAévr] Ka0La|aévr] axt] pepávxa xou ĺôlou a7iLXLOu. QoaĹoc;, Ka0cóc; ôpoaepá xa XQCÓLiaxa a7ioQQOcf)oúaav xrjv aAaCoveía, xrjv xLLicopia KaL xo éAeoc; xou kóoliou xoúxou. KaQúc, r\ \j.avQr\ 7iLveALá, avu7ioijnaaxr] aKÓ|ar] yLa xo 7iév0Oí;, vnŕ\QXe |aóvo yLa va u7ioyQa|aLj.ĹCeL xo eyKÓaLno yaAáCLO. Olicoc; ôev 0a Lmoooúae 7iLa va OQKLaxeí, óraoc; koqĺxol OQKLCóxave ncoc, eíôe xa auyá xrjc; AAKuóvac;, óxl ôpoaLá KaL 7iév0oc; acpooovoav xrjv ĹÔLa aKQLpcúc; yuvaĹKa. Auxrjv. Alóxl xrjc; cf>aLVÓxav óxl Kaxá xt] ÔLápKeLa xrjc; Cwrjc; xrjc; ÔLac[)OQexLKéí; yuvaĹKec; eíxave paôíaeLT] LiLa |aexá
TT]v áAAt] axT]v íbia obó. Kai ótl t] Ka0£|aiá touc;, yevvcovxac; xrjv £7ió|aevr], £7iq£7I£
Překlad: Rhea Galanaki, Helena neboli Nikdo, Praha 2003, přel. Alexandra Biichlerová.
Dívka se z nízké verandy naklonila nad moře. Slaná voda člověku nikdy nevrací jeho vlastní obraz. Její modř je modří z pohádek, proto dívku nezrcadlila, nýbrž ji vtahovala do jiného světa. Když bývala mladší, dotýkala se té modři a oddávala se jí jako hře. Nyní, už dospělá, v ní spatřovala cosi většího, než je ona sama. Modrý satén, jenž se rozprostírá a po celé generace přikrývá svatební věnce jejích předků. Nebo ono jemné plátno, halící do temně modrého smutku šťastné zesnulé. Šťastné, neboť se navrátili z dalekých cest, aby mohli být pohřbeni na souši a uctíváni svými ženami. Muži z jejího ostrova většinou pracovali na lodích. A kromě arvanitštiny, jíž hovořili, a řečtiny, kterou jen pár z nich umělo psát, téměř všichni v nebezpečné hodině běsnícího vichru či v hodině bitvy slýchali hlas moře. Byli hrdí na to, že znají všechny slova jeho mokré řeči, i ta nejhrůznější. Ta, která nelze opakovat, třebaže je po návratu, když lehávali s manželkami, a když ti zámožnější počítali zlaťáky a plánovali další plavbu, jejich ozvěna ani na okamžik neopouštěla. Byl leden, moře bylo klidné. Dívka si vzpomněla, že sem prý rok co rok za lednového bezvětří přichází žena s peřím a zobanem a klade na pobřeží vejce. Vyklonila se ještě víc, až se jí napjala látka šatů, těsně přiléhajících k pasu. Matně šedé a bílé oblázky. Byla by přísahala, že mezi nimi zahlédla i ta drobounká vejce. Třeba je možné, napadlo ji, že hmota a světlo každého místa do sebe vsakují pohádky, jimž dalo tvar, stejně jako poraněné tělo vstřebává ránu. Zklidnila se a ještě chvíli se dívala. Pak si nadzvedla sámky a volánky dlouhé sukně a obkročmo se usadila na kamenné zábradlí balkonu. Docela zapomněla, že už dávno není dítětem, a že ani když dítětem byla, nenarodila se jako chlapec. Rozložila si papír a tužky a dala se do kreslení.
Svět byl tehdy ještě krásný, pomyslí si Helena ke sklonku života, až bude sedět na verandě téhož domu. Krásný, protože svěží barvy pohlcovaly veškerou jeho nadutosť, tresty i milosrdenství. Protože černý tah štětcem, dosud neznalý truchlení, existoval jen proto, aby zdůraznil modř tohoto světa. Nemohla by však přísahat - tak jako v dětství přísahala, že spatřila Alkyonina vejce -, že ona modř i smutek měly co do činění s jednou a toutéž ženou - s ní samotnou. Připadalo jí totiž, že v průběhu jejího života se po téže cestě ubíraly jedna za druhou rozličné ženy. A že se každá z nich musela vytratit, jakmile zrodila další.