Zdravotní stesky u adolescentů: struktura a rozdíly mezi pohlavím Lída Osecká, Oliva Řehulková, Petr Macek Psychologický ústav AV ČR, Brno Abstrakt: Ve výzkumu zdraví jsou často jako tzv. výsledková proměnná užívány zdravotní stesky - tedy subjektivní stížnosti osob na jednotlivé psychické a fyzické symptomy. V souboru 329 studentů (věk 16-17 let, 60 procent dívek) jsme administrovali v rámci širšího výzkumného projektu inventář zdravotních stesků: úkolem adolescentů bylo určit, jak často v posledním roce trpěli jednotlivými zdravotními problémy. Zabývali jsme se jednak analýzou struktury zdravotních stesků u adolescentů, jednak rozdíly mezi pohlavím ve zdravotních stescích. Zjistili jsme, že škála jako celek má uspokojivou reliability lze ji však rozdělit na dvě až tři dílčí škály. Ve dvou faktorovém i třífaktorovém řešeni lze vždy jeden faktor interpretovat jako faktor žaludečnich potíži a nevolností, ke kletým přistupuji bolesti hlavy. Ve třífaktorovém řešeni lze další dva faktory interpretovat jednak jako faktor různých bolesti, zatímco druhý jako psychosomatické a vegetativní zdravotní stesky. Ve výzkumu se obvykle používá nediferencovaná jediná škála zdravotních stesků, bude proto nutně dalším výzkumem ověřit, nakolik je toto rozdělení užitečné. Podle našich zjištění se zdá, že toto rozdělení do dílčích složek umožňuje lépe postihnout pohlavní rozdíly. Ve výzkumu zdravotních stesků se obvykle zjišťuje, že dívky mají vyšší úroveň zdravotních stesků, než hoši. Zjistili jsme, že tento rozdíl se týká pouze některých zdravotních stesků, a to faktoru nevolnosti a žaludečnich potíží. Psychosomatickými a vegetativními potížemi a také různými bolestmi trpí hoši a dívky stejně často. Výzkum byl podpořen grantem A 8025702, jehož nositelkou je druhá autorka. Úvod Jako zdravotní stesky označujeme subjektivní stížnosti osob na psychické a fyzické nepříjemné symptomy - potíže, bolesti a nevolnosti, nervozitu, nespavost apod. Zdravotní stesky se sledují různými metodami, avšak obvykle se sleduji nediferencované. Pokusíme se proto analyzovat strukturu zdravotních stesků, určit, zda jsou zcela homogenní nebo zda v nich lze identifikovat různé složky. Pokud budou tyto složky izolovány, budeme se zabývat dále otázkou, zda jsou užitečné pro prohloubení našich znalostí zdravotních stesků a jejich vztahů k dalším proménným. Ověříme, zda lze v souboru adolescentů identifikovat typy, které se liší úrovní jednotlivých složek zdravotních stesků. Pro validizaci strukturálních složek se obvykle doporučuje zjistit. ' Vypracováni léto Studie bylo podporováno uraniem A 8025702 GA A V ČR, jeho/ nositelkou je druha autorka_________________________________________________________________________________ Sbornik príspevku / konference: Sociálni proces} a osobnost. limo 1998. 135 - 144 zda jsou jejich vztahy k různým proměnným diferencované. Stížnosti na zdraví souvisí na jedné straně s negativní emotivitou, na druhé straně s objektivnějšími mírami zdravotního stavu. Budeme proto analyzovat vztah jednotlivých dimenzí zdravotních stesků k negativním emocím a k dalším charakteristikám, jejichž souvislost se zdravotními stesky byla opakovaně empiricky prokázána - k nepříjemným událostem a k vlastní účinnosti. Vztah mezi negativními emocemi a zdravotními stesky může být obousměrný. Negativní emoce jsou obvykle považovány zajeden z faktorů, který přispívá k zdravotním steskům, na druhé straně však mohou být považovány za důsledek zdravotních potíži. Metoda Soubor Soubor byl tvořen 329 studenty středních škol a učni (věk 16 - 17, 129 hochů, 200 dívek). Na výzkumu participovali dobrovolně. Šetření probíhalo anonymně. Výzkum byl realizován v roce 1996 v rámci širšího výzkumného projektu. Metody Inventář zdravotních problémů: Inventář se skládá z osmnácti položek. Mezi stížnosti byly zahrnuty různé bolesti a další fyzické i psychické potíže. Adolescenti měli posoudit, jak Často v posledním roce trpěli jednotlivými zdravotními problémy na stupnici od 1 (nikdy) do 4 (často). Negativní emoce: častost prožívání jednotlivých negativních emoci ze seznamu sedmnácti emoci (např. zuřivý, přetížený, bezmocný, zbytečný, osamělý) posuzovali adolescenti na čtyřbodové škále od I (nikdy) do 4 (často). Škála má uspokojivou reliabilitu (Cronbachovo alfa = 0.87), pomoci faktorové analýzy jsme však izolovali 3 faktory, které nazýváme vztek, bezmocnost a únava. Pro analýzu jsme použili faktorová skóre, vypočtená regresní metodou. Nepříjemné události: úkolem adolescentů bylo vyznačit v seznamu osmi nepříjemných události, zda se u nich v posledním roce vyskytly (např. rozvod rodičů, nemoc v rodině, přestěhování). Jako skóre užíváme celkový počet negativních událostí. Vlastni účinnost: byla sledována krátkým dotazníkem o 4 pozitivně formulovaných položkách typu „Ať se stane cokoliv, vždy si poradím". Jako celkového skóre bylo použito průměru posouzeni položek na škále od I (nesouhlasí) do 4 (úplně souhlasí), vysoké skóre odpovídá vysoké vlastni účinnosti. Reliabilita škály je 0.75. Zdravotní stav: Jako relativně objektivní ukazatel zdravotního stavu bylo sledováno užíváni léků. Adolescenti měli určit, jak často v posledních třech měsících používali 13 typů léků, např. proti bolestem hlavy, proti žaludečnim potížím, léky proti nachlazeni apod. na škále od 1 (prakticky denně) do 5 (nikdy). Pro snadnější interpretaci byla škála převrácena: čím vyšší skóre, lim vyšší konzumace léků. Jako celkové skóre bylo použilo průměru položek, rozsah je od 0 do 4. Metody byly převzaty /. výzkumného projektu Centra pro výzkum adolescentů na univerzitě v Bielefeldu v Německu (viz Hurrelmann, 1995: Hurrelmann. Palentien. 1993: Mansell, Hurrelmann, 1991). Výsledky Frekvence zdravotních stesku u adolescentů Výpočty byly provedeny pomocí souboru statistických programů SPSSWIN 7.5. Výsledky deskriptívni analýzy jsou uvedeny v tabulce 1. Uvádíme zde relativní četnosti odpovědí v dotazníku na frekvenci zdravotních stesků a průměry a směrodatné odchylky pro jednotlivé položky. Škála jako celek má uspokojivou reliabilitu (alfa = 0.878). Faktorová analýza Faktorovou analýzu jsme provedli pomocí metody hlavních komponent (diagonální prvky rovny jedné) a rotace Varimax. Prvních pět vlastních čísel bylo větších nezjedná (5.917, 1.319, 1.286, 1.054, 1.030). Extrahovali jsme postupně dvě a tři komponenty, které vyčerpávají 40, respektive 47 procent rozptylu. Matice faktorových nábojů pro dvou i třífaktorové řešeni jsou uvedeny v tabulce 2. Abychom mohli předběžně validizovat faktory analýzou jejich vztahů k ostatním proměnným, vypočetli jsme pro třífaktorové řešení, které považujeme za vhodnější, faktorová skóre. Rozdíly mezi hochy a dívkami ve zdravotních stescích Rozdíl v celém profilu zdravotních stesků jsme testovali pomoci MÁNOVY a zjistili jsme, zeje statisticky průkazný (Wilksovo Lambda = .893, F(l 8,290) = 1.938, p = 0.013). Rozdíly mezi hochy a dívkami ilustruje tabulka 3, kde jsou uvedeny průměry a směrodatné odchylky pro podsoubory hochů a dívek, hodnoty jednorozměrných t-testů a jejich statistická prukaznost. Rozdíl mezi hochy a dívkami v celkovém skóre zdravotních stesků je rovněž statisticky průkazný. Rozdíl v profilech dvou faktorů i tří faktorů je statisticky průkazný (dva faktory: Wilksovo Lambda = 0.95, F(2,306) - 8.122, p - 0.000, tři faktory: Wilksovo Lambda = 0.932, F(3,305) = 7.374, p = 0.000), avšak sledujeme-li rozdíly mezi jednotlivými faktory, zjišťujeme, že se hoši a dívky liší v obou případech pouze v jediném faktoru F22, resp. F31. který spojuje stížnosti na nechutenství a bolesti hlavy. Dívky trpí těmito potížemi ve větší míře. než hoši. Typologie osob podle zdravotních stesků Pomocí numerické taxonomie jsme se pokusili určit, zda jednotlivé faktory zdravotních potíži tvoří také odpovídající typy. Aplikovali jsme metodu nehierarchické shlukové analýzy (SPSSWIN, Quick Cluster) na faktorová skóre (jsou vyjádřena jako z-skóre, tj. průměr je nula a směrodatná odchylka jedna). Na základě naších předchozích typologických studií jsme předpokládali, že nejvhodnější bude typologie se čtyřmi typy. Výsledky typologie jsou uvedeny v grafu 1: na vertikální oseje Jeden typ je definován relativně nízkou úrovní nevolnosti a vegetativních potíží. Další tři typy se vyznačují vysokou úrovni jednoho z faktorů. Jeden typ adolescentů si stěžuje na vegetativními potíže, další na nevolnosti a třetí na bolesti, provázené vegetativními potížemi a v menší míře také nevolnostmi. Vztah faktorů zdravotních stesků k jiným proměnným Regresní modely jednak pro predikci faktorů zdravotních stesků z negativních emoci, nepříjemných události a z vlastní účinnosti, jednak pro predikci negativních emoci ze tří faktorů zdravotních stesků, jsme analyzovali pomocí programu AMOS (Arbuckle,1995). Výsledky jsou uvedeny v grafu 2 a 3. v těchto grafech reprezentují obdélníčky pozorované proměnné, obousměrné šipky korelace a jednosměrné šipky regresní koeficienty. Čísla u šipek ukazují velikost korelačních, resp. standardizovaných regresních koeficientů, čísla u predikovaných proměnných procento vysvětlovaného rozptylu, v souboru hochů lze jednotlivé složky zdravotních stesků predikovat z různých prediktorů a s různou přesnosti (graf 2): odhad žaludečních potíží roste s počtem negativních událostí a klesá s vlastní účinnosti, odhad bolestí roste s počtem negativních událostí a s prožíváním negativních emocí, zatímco odhad vegetativních problémů roste pouze s růstem negativních potíží. Jednotlivé složky zdravotních potíží se diferencovaně uplatňují i v predikci negativních emoci hochů (grafi) a korelují různě s užíváním léků (viz graf 3). v regresní rovnici vegetativní potíže a bolesti zvyšuji negativní emoce, kdežto nevolnosti nikoli. Diskuse Výsledky naší studie naznačují, zeje možné sledovat zdravotní stesky diferencovaně, konkrétně ve třech různých dimenzích, které jsou tvořeny stesky na žaludeční nevolnosti, na vegetativní potíže a na bolesti. Při výzkumu zdravotních stesků obvykle hoši uvádějí méně zdravotních stesků, než dívky, v našem výzkumu se toto zjištění potvrzuje. Sledujeme-li rozdíly mezi hochy a dívkami na úrovni jednotlivých stesků, jsou pouze některé z nich statisticky průkazné: dívky trpí noční můrou, žaludečními a střevními potížemi, tlukotem srdce a třesením rukou více, než hoši. Při analýze struktury zdravotních stesků jsme postupně extrahovali dva a tři faktory. Ve dvoufaktorovém řešení první faktor spojuje stesky na psychosomatické potíže a stesky na různé bolesti s výjimkou bolesti hlavy. Nejvyšší náboj v něm mají stesky na třesení rukou, náhlé zpocení, silný tlukot srdce, o něco menši náboj mají nespavost, noční můra a nesoustředěnost a dále bolesti v prsou, v pánvi, bolesti v zádech a krční bolesti. Druhý faktor je sycen především stesky na nevolnosti, nechutenství a žaludeční potíže, menší náboj v něm mají bolesti hlavy. Ve třifaktorovém řešeni odpovídá první faktor druhému faktoru dvoufaktorového řešeni. Druhý a třetí faktor vznikly rozštěpením prvního faktoru dvoufaktorového řešeni: jeden z nich spojuje vegetativní a psychosomatické obtíže - zahrnuje stesky jako je třeseni, náhlé zpoceni, nespavost a nesoustředěnost, druhý faktor nejrůznější bolesti s výjimkou bolesti hlavy. Hlubší vhled do rozdílů ve zdravotních stescích mezi hochy a dívkami poskytuje analýza rozdílů ve faktorovém skóre. Jak ve dvoufaktorovém, tak ve třifaktorovém řešení se hoši a dívky liší pouze v jediném faktoru, který spojuje stížnosti na nechutenství, žaludeční potíže a také bolesti hlavy. Dívky trpí těmito potížemi ve větší míře, než hoši. Psychosomatickými a vegetativními potížemi a také různými bolestmi trpí hoši a dívky stejně často. Ve sledovaném souboru bylo možno izolovat čtyři typy osob, tři z nich relativně vysokou úrovní vždy jediného faktoru - buď vegetativními potížemi, nebo nevolnosti, nebo různými bolestmi. Jednotlivé složky zdravotních stesků lze předpovídat u hochů z různých proměnných: bolesti souvisí s negativními emocemi a negativními událostmi, vegetativní 138 potíže pouze s negativními emocemi, nevolnosti s negativními událostmi a s nízkou vlastní účinností. V souboru hochů také souvisí různě s braním léků a souvislosti s braním léků -nejtěsnější je vztah k bolestem. Vegetativní potíže a bolesti predikují negativní emoce, avšak nevolnosti nikoliv. Závěr Zabývali jsme se jednak analýzou struktury zdravotních stesků u adolescentů, jednak rozdíly mezi pohlavím ve zdravotních stescích. Zjistili jsme, že škála jako celek má uspokojivou reliabilitu, lze ji však rozdělit na dvě až tři dílčí škály. Ve třífaktorovém řešení lze jeden faktor interpretovat jako trávicí obtíže, další jako psychosomatické a vegetativní zdravotní stesky a poslední jako bolesti. Rozlišení jednotlivých složek zdravotních stesků umožňuje lépe popsat rozdíly mezi pohlavím, izolovat typy podle převažujících potíží, a postihnout lépe vztahy zdravotních stesků k dalším konstruktům. Literatura Arbuckle. J.: Amos. 1995. Hurrelmann, K.: Lebensphase Jugend. Weinheim, Juventa Verlag 1995. Hurreimann, K., Palentien, C: Psychosocial und medizinische Versorgung Jugendlicher. Bielefeld 1993. Mansell, J., Hurrelmann, K.: Jugendliche and Alltagsstreß. Weinheim, Juventa Verlag 1991. Osecká, L., Macek, P., Rehulková, O.: Negativní události, konflikty s rodiči, negativní emoce a spokojenost jako prediktory zdravotních stesků adolescentů: rozdíly mezi dívkami a chlapci, v tisku. Watson, D., Pennebaker, J. W.: Health complaints, stress, and distress: Exploring the central role of negative affectivity. Psychological Review, 96, 1989, 234-254. 139 Tabulka 1. Zdravotních stesky u adolescentů: relativní četnosti jednotlivých odpovědí, průměry a směrodatné odchylky._________________________________________________ potíže relativní četnost odpovědi v procentech M SD nikdy zřídka někdy často bolesti hlavy 5 27 39 28 2.90 0.87 dýchací potíže 50 30 14 6 1.77 0.92 žaludeční potíže 30 38 23 9 2.11 0.94 závratě 55 29 12 4 1.66 0.85 nechutenství 45 30 19 6 1.86 0.93 nervozita, neklid 7 29 42 22 2.79 0.87 nespavost 38 31 20 12 2.06 1.03 noční můra 59 27 10 4 1.59 0.83 nesoustředěnost 11 36 36 16 2.58 0.89 nevolnosti 19 39 30 12 2.35 0.93 silný tlukot srdce 38 34 20 9 2.00 0.97 třesení rukou 37 32 19 11 2.04 1.00 náhlé zpocení 36 38 21 6 1.96 0.89 průjem, zácpa 38 43 14 5 1.85 0.83 bolesti v zádech 17 36 30 17 2.46 0.96 krční bolesti 33 36 19 11 2.09 0.98 bolesti na prsou 57 26 12 4 1.63 0.84 bolesti v pánvi 61 23 11 5 1.59 0.86 Poznámka: M = průměr, SD = směrodatná odchylka, rozsah škál od 1 (nikdy) do 4 (často). Tabulka 2. Výsledky faktorové analýzy zdravotních stesků. potíže dva faktory tři faktory F21 F22 F31 F32 F33 bolesti hlavy 29 49 58 27 04 dýchací potíže 33 41 32 21 36 žaludeční potíže 02 77 60 -15 50 závratě 25 66 62 14 30 nechutenství 27 58 65 23 10 nervozita, neklid 44 48 56 41 12 nespavost 59 22 38 63 -03 noční můra 53 29 32 49 20 nesoustředěnost 53 25 37 54 04 nevolnosti 24 70 71 17 22 silný tlukot srdce 66 16 16 60 27 třesení rukou 71 12 17 69 19 náhlé zpocení 69 03 -02 61 35 průjem, zácpa 12 48 21 -09 65 bolesti v zádech 48 26 15 36 42 krční bolesti 48 31 16 33 52 bolesti na prsou 54 35 16 36 61 bolesti v pánvi 48 29 04 28 69 procento rozptylu 22 18 17 17 14 Poznámka: Nuly a desetinné tečky jsou vynechány. Tabulka 3. Rozdíly mezi hochy a dívkami. potíže hoši dívky rozdíl H-D M SD M SD test P žaludečni potíže 2.66 0.88 3.07 0.83 4.196 0.000 závratě 1.71 0.84 1.81 0.97 0.951 0.342 třesení rukou 1.98 0.94 2.19 0.93 1.990 0.047 silný tlukot srdce 1.54 0.80 1.73 0.88 1.906 0.058 průjem, zácpa 1.69 0.86 1.97 0.96 2.706 0.007 noční můra 2.53 0.88 2.95 0.82 4.368 0.000 nevolnosti 1.98 1.00 2.12 1.04 1.200 0.231 nespavost 1.57 0.83 1.61 0.83 0.330 0.742 nesoustředěnost 2.52 0.89 2.62 0.89 0.962 0.337 nervozita, neklid 2.13 0.92 2.50 0.91 3.560 0.000 nechutenství 1.93 0.99 2.05 0.95 1.060 0.290 náhlé zpocení 2.02 0.96 2.05 1.03 0.193 0.847 krční bolesti 1.96 0.93 1.95 0.86 -0.060 0.952 dýchací potíže 1.83 0.84 1.85 0.82 0.228 0.820 bolesti v zádech 2.41 0.93 2.48 0.99 0.656 0.512 bolesti v pánvi 1.97 0.92 2.16 1.02 1.748 0.081 bolesti na prsou 1.55 0.84 1.68 0.84 1.314 0.190 bolesti hlavy 1.53 0.91 1.62 0.83 0.920 0.358 celkové skóre zdravotní stesky 1.98 0.54 2.13 0.50 2.71 0.007 dva faktory F21 - ostatní -0.03 1.01 0.02 1.00 0.450 0.653 F22 - žaludečni -0.20 0.90 0.17 0.90 4.132 0.000 tři faktory F31 - žaludečni -0.33 0.88 0.20 1.02 4.868 0.000 F32 - vegetativní -0.03 0.98 0.02 1.02 0.387 0.699 F33 - bolesti 0.01 1.04 0.00 0.98 -0.109 0.913 Poznámka: M = prúmer, SI) = směrodatná odchylka, test = hotnota t-icstu (pro rozdíl v celkovém skóre) a jednorozmerného F-testu (pro vícenásobná srovnání), p = pravděpodobnost. 142 Graf 1. Typologie na základě faktorových skórů pro jednotlivé faktory zdravotních stesků. Inevolnost «vegetatívni «bolesti 2,0 1,5 0,5 0,0 -0,5 -1,0 JL^ Graf 2. Predikce jednotlivých složek zdravotních obtíží z negativních jevů, negativních emocí a z vlastni účinnosti. -.20 vlastní účinnost negativní události negativn emoce .38 nevolnosti vegetativní potíže bolesti 143 Graf 3. nevolnost ^15jř vegetativní potíže bolesti léky negativní emoce 144