Kapitoly z dějin hudby II. 3. března 2010 Dějiny hudby: Hans Heinrich Eggebrecht a jeho výklad pojmu Schopnost diskursu o hudbě Typ zkoušení: písemný test (a) 10 otázek po dvou bodech = 20 bodů (b) esej na určité téma ze života a díla jednoho ze tří vybraných skladatelů = 20 bodů Celkem = 40 bodů (viz IS – informace o předmětu) Aspekty: dějiny hudby dějiny forem: vznik (klasicismus, romantismus), jejich proměny; hudební teorie v dějinách, tematické katalogy duchovní hudba, liturgická hudba – římskokatolická, protestantská, pravoslavná, židovská lidová hudba – jen okrajově, modely: česká (instrumentální) x moravská (vokální), romská, židovská hudební interpretace - působení emocí (viz také IS – osnova předmětu) literatura: www.dejiny.hudby.cz (Bohuslav Vítek: Přehled dějin hudby) Encyklopedický atlas hudby The New Grove Dictionary of Music and Musicians (www.grovemusic.com) Kouba: ABC hudebních slohů Navrátil: Nástin vývoje dějin hudby 20. století Zenkl: ABC hudebních forem Pečman: Sloh a hudba Jaroslav Smolka: Dějiny hudby (Černušák: Dějepis hudby) (více na IS – literatura k předmětu) Vladimír Helfert: Periodisace dějin hudby - hudba jako přechod od horizontality k vertikalitě (nascanováno v IS – studijní materiály) Johann Sebastian Bach (1685 – 1750) (x Mannheimská škola) Barbara Maria Willi – cembalo (Monteverdi - rozpis) basso continuo číslovaný bas fuga: imitační práce, daný počet hlasů fugeta, fugato Dobře temperovaný klavír – tóniny, ladění alikvotní tóny Suity pro sólové violoncello BWV 1007 – 1012 Struktura Bachovy suity: Preludium – Allemande – Courante – Sarabande – Menuet/Bourrée/Gavotte I.+II.(+I.) – Gigue terasovitá dynamika Braniborské koncerty – různé sólové nástroje, poslech: - č. 2 (klarina / Bachova trubka) - č. 3 - č. 5 (cembalový koncert s kadencí) Variace, variační forma: Goldbergovy variace BWV 988 (Glenn Gould - klavír) http://video.google.com/videoplay?docid=-6984208089899995423 Hudební obětina + Umění fugy (BWV 1079 + BWV 1080) Dmitrij Dmitrijevič Šostakovič (1906 – 1975) 24 preludií a fug op. 87 Symfonie č. 4 c-moll - fugato Lady Macbeth Mcenského újezdu – passacaglia příště: lidová hudba (folklór) a hudební teorie (a zbytek dneška) 10. března 2010 Dnešní pomůcka: http://www.josef-k.net/mim/ThePianoKeyboard.gif Hudební teorie - tón (výška, hlasitost, trvání, barva) - intervaly (oktávová identita) - stupnice - akordy Intervaly: 1 prima, 2 sekunda, 3 tercie, 4 kvarta, 5 kvinta, 6 sexta, 7 septima, 8 oktáva atd. - čisté: 1, 4, 5, 8 (zmenšené > čisté > zvětšené) - velké: 2, 3, 6, 7 (zmenšené > malé > velké > zvětšené) Obraty intervalů = doplnění do oktávy Posuvky: křížky (-is) a béčka (-es) Dodekafonická stupnice (po půltónech) od C: C Cis D Dis E F Fis G Gis A Ais H C chromatika anglická terminologie: B místo H! (naše = německá) Durová stupnice C-dur: C [cis] D [dis] E F [fis] G [gis] A [ais] H C Durová stupnice G-dur: G [gis] A [ais] H C [cis] D [dis] E [f] Fis G Durová stupnice Cis-dur Cis [d] Dis [e] Eis=f Fis [g] Gis [a] Ais [h] His=C Cis Mollová stupnice a-moll: (atd.) Harmonie (terciová harmonie) Tónika – na 1. stupni, dominanta – na 5. stupni, subdominanta – na 4. stupni akordy a jejich obraty: - trojzvuky (kvintakord CEG, sextakord EGC, kvartsextakord GCE) (durový, mollový, zmenšený, zvětšený) - čtyřzvuky (septakord CEGH, kvintsextakord EGHC, terckvartakord GHCE, sekundakord HCEG) (měkce/tvrdě malý/velký) Bitonalita (Stravinskij), polytonalita kvartové akordy (Bartók) Rytmus Notace: modální, předfrankonská, frankonská, černá menzura, bílá menzura perfektní a imperfektní menzura (stará hudba) staré hodnoty: maxima, longa, brevis, semibrevis, minima, semiminima, fusa, semifusa perfektní: imperfekce, alterace (pouze ilustrace) základní hodnoty: nota celá, půlová, čtvrťová, osminová, šestnáctinová atd. triola, kvartola, kvintola, sextola atp. akcent = přízvuk polyrytmika volný rytmus, non mésuré, rubato Složení orchestru: Lidský hlas: soprán, alt, tenor, bas sekce: smyčce, dřevěné, žesťové, bicí, každá se dělí do skupin podle lidských hlasů Smyčce: housle I. II., viola, violoncello, kontrabas Dřeva: flétna (pikola), hoboj (anglický roh), klarinet (basklarinet, saxofon), fagot (kontrafagot) Žestě: trubka, lesní roh, trombony, tuba Bicí: tympány (laděné), malý a velký buben, triangl, xylofony, zvony, tam-tam klavír, harmonium, celesta partitura Poslech: Stravinskij: Svěcení jara (1913) – 1. část (Uctívání Země) příště: klasicismus, neoklasicismus, počátky romantismu 17. března 2010 Lidová hudba Čech a Moravy typ západní - východní / instrumentální – vokální gregoriánský chorál - volný rytmus („non mesuré“), modalita František Sušil – sběr lidových písní na Moravě Poslech: gregoriánský chorál - Spiritus Domini http://www.christusrex.org/www2/cantgreg/partituras/in_spiritus_domini.gif Franta Okénka romská hudba z Rumunska Balkán (Ilja Lukov) Hudební klasicismus Kult rozumu, osvícenství Počátky: rokoko, galantní sloh, Mannheimská škola Odlišnosti: dynamika, melodika (raketa – Mozart: Eine kleine Nachtmusik), rytmika, seufzer, ozdoby, klarinety Motiv a téma – tematická práce Malá písňová forma: A, AB, ABA Velká písňová forma: XYX (X = ABA; Y= BAB) Česká hudební emigrace: Paříž: Krumpholz, Dusík (Rejcha +1836) Mannheim: Stamic[/tz], Richter severní Německo: bratři Bendové (+Zelenka) Itálie: Mysliveček, Pichl Vídeň: Vaňhal, Koželuh, Vraničtí, Kramář, Míča, Voříšek (Rusko: Mareš, Nápravník) Joseph Haydn (1732 – 1809) autorství poslech: Sedm slov Vykupitelových na kříži, Hob. III, 50-56 katalogové číslo / opusové číslo Wolfgang Amadeus Mozart (1756 – 1791) problém geniality (Lebrecht + Gould; Dvořák x Nejedlý) Salieri (Puškin 1830, Rimskij-Korsakov 1897, Shaffer 1979, Forman 1984) návaznost na Bacha Mozart a Praha operní předehra opera: italština, němčina (Entführung aus dem Serail, Zauberflöte) poslech: Kouzelná flétna, Únos ze serailu, Figarova svatba (předehry) video: Margical History Tour / Toulky historií s Marge (poslední třetina) epizoda 324-11 (série XV.) seriálu Simpsonovi - katalogová čísla - afekty - vulgarismy Sonáta x sonátová forma sonátová forma: (úvod) Expozice: hlavní (T) a vedlejší téma (D) (+3. téma - D) (opakuje) Provedení: oblast hlavního tématu, oblast vedlejšího tématu, (+3. t.) Repríza: hlavní (T) a vedlejší téma (T) (+3. téma - T) (coda) poslech: Antonín Dvořák: Symfonie č. 9 e-moll op. 95 „Z nového světa“ - 1. věta - referenční symfonie 24. března 2010 Symfonie: čtyřvětá I. rychlá, v sonátové formě II. pomalá, variační forma III. taneční: menuet, gavotte => scherzo (počínaje Symfonií č. 2 D-dur) Struktura A – B – A (Scherzo – Trio – Scherzo) IV. rychlá: rondo A – B – A – C – A – D – A Ludwig van Beethoven (1770 – 1827) učitelé Bach (knihovník van Swieten) hluchota hrdinství, osvícenství, revoluce symfonie subjektivní chápání díla poslechy: Symfonie č. 3 Es-dur op. 55 (1804) - Sinfonia eroica, composta per festeggiare il sovvenire d'un grand'uomo č. 5 c-moll op. 67 „Osudová“ (1808) - tematická sevřenost neoklasicismus – poslech: Darius Milhaud (1892 – 1974): Le boeuf sur le toit (Vůl na střeše) op. 58 (1919) Les Six Rondo/Rondeau: A – B – A – C – A – D atd. poslechy: č. 6 F-dur op. 68 „Pastorální“ (1808) – programní symfonie č. 7 A-dur op. 92 (1812) – IV. věta Allegro con brio č. 9 d-moll op. 125 (1817-24) (s tzv. Ódou na radost, text Friedricha Schillera) Smyčcový kvartet a-moll op. 132 (1825) – Heiliger Dankgesang neoklasicismus – poslech: Sergej Sergejevič Prokofjev (1891 – 1953): Symfonie č. 1 D-dur op. 25 „Klasická“ (1917) Allegro – Larghetto – Gavotta: Non troppo allegro – Finale: Molto vivace 31. března 2010 Hudba 19. století x hudební romantismus: raný: do r. 1830 (Weber, Schubert, Rossini) vrcholný: 1830 – 1850 (Liszt, Berlioz; národní školy |–––>>>) pozdní: 1850 – 1890 (Wagner, Verdi, Bruckner; *Brahms+Dvořák) krizový: 1890 – 1914 (Mahler, R. Strauss, Debussy, Puccini) historismus Felix Mendelssohn Bartholdy (1809 – 1847) – provedení Matoušových pašijí (1829) bujení provozovacího aparátu programní hudba Eduard Hanslick (1825-1904): Vom Musikalisch-Schönen (O hudebním krásnu, 1854) národní školy ruská škola opera *klasicko-romantická syntéza železnice Bedřich Smetana (1824 – 1884): - politika - problémy nacionalismu - operní dílo: domov versus svět - domov a cizina - hluchota - husitství Triumfální (slavnostní) symfonie E-dur op. 6 (1853) Libuše Má vlast – cyklus symfonických básní (1874-…): Vyšehrad – Vltava – Šárka – Z českých luhů a hájů – Tábor – Blaník Antonín Dvořák (1841 – 1904): - přímočarost osobnosti: politika, hudební teorie - programní hudba - regrese stylu - Zdeněk Nejedlý - Fritz Simrock, Británie, USA Slovanské tance opp. 46 (1878) a 72 (1886) Symfonie č. 9 e- moll op. 95 „Z nového světa“ Smyčcový kvartet č. 12 F-dur op. 96 „Americký“ Requiem Jakobín op. 84 (1887-88) Rusalka op. 114 (1900) 14. dubna 2010 pokračování hudby 19. století Rusalka op. 114 (1900) libreto Jaroslav Kvapil Mocná hrstka: Musorgskij, Kjuj, Balakirev, Borodin, R. – K. (+Stasov) Modest Petrovič Musorgskij (1839 – 1881): Kartinki (Obrázky z výstavy, 1874), orchestrace Maurice Ravel 1922: Promenáda, Baba Jaga, Velká brána kyjevská Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov (1844 – 1908): Šeherezáda – symfonická suita (I. Moře a Sindibádův koráb) Pjotr Iljič Čajkovskij (1840 – 1893): Koncert č. 1 b-moll pro klavír a orchestr op. 23 Symfonie č. 4 f-moll op. 36 http://www.youtube.com/watch?v=ytWTHfyhy6c Sergej Vasiljevič Rachmaninov (1873 – 1943): Всенощное бдение (Nešpory) op. 37 (1915) VI. Bogorodice Děvo, radujsa opera 19. století opéra comique, grand opéra, drame lyrique, opera buffa, opera seria, německá romantická opera, Verdi, Wagnerovo hudební drama (Gesamtkunstwerk), verismus 5. května 2010 Richard Wagner (1813 – 1883): Tannhäuser (předehra k opeře) - Gesamtkunstwerk - Bayreuther Festspiele Anton Bruckner (1824 – 1896): Symfonie č. 8 c-moll (1887/1890) - dirigent Sergiu Celibidache http://www.youtube.com/watch?v=hmLwDFVx8BU Alexandr Nikolajevič Skrjabin (1872 – 1915): Poème de l’extase (Poéma extáze) op. 54 (1905) Gustav Mahler (1860 – 1911): - české kořeny - Vídeň - Olomouc – Lublaň – Kassel – Praha – Lipsko – Budapešť – Hamburk – Vídeň – New York - Alma - programnost, lidové texty, smrt, Rückert, čínští básníci Symfonie č. 2 c-moll „Vzkříšení“ (1888-94) Symfonie č. 5 cis-moll (1901-02) Symfonie č. 8 Es-dur „Symfonie tisíců“ (1906) Claude Debussy (1862 – 1918): Prélude à l'après-midi d'un faune (Předehra k faunovu odpoledni, 1894) – Ruský balet (1912) Erik Satie (1866 – 1925): klavírní skladby s žertovnými názvy - 3 Gymnopédies - Parade (Paráda) – balet (prem. 1917) Hudba 20. století - východiska hudebního romantismu - impresionismus - expresionismus - 2. vídeňská škola: Schönberg, Webern, Berg - atonalita, atematismus, dodekafonie, seriální technika, inverze a račí pohyb (Thomas Mann: Doktor Faustus) - neoklasicismus - Les Six (Pařížská šestka), Erik Satie, dadaismus - folklorismus - realismus, verismus - avantgarda - socialistický realismus (x formalismus) - elektroakustická hudba Ondes Martenot (Martenotovy vlny) - Messiaen - aleatorika - témbrová hudba - konkrétní hudba - multimédia, happening - grafické partitury - polystylovost, synkretismus - minimalismus, redukcionismus, repetitivní hudba - meditativní hudba - syntézy, spojení s rockem, jazzem 19. května 2010 Leoš Janáček (1854 – 1928) 1) rusofilství 2) lidová píseň + nápěvky mluvy 3) ženy Hukvaldy - Brno - Praha veliké stáří problém Její pastorkyňa bizarní náměty ženské hrdinky poslech: mužské sbory: Vojna (1885), Rozloučení (1904), Maryčka Magdónova (1906-7) Sinfonietta (1926) Glagolská mše (1926) Z mrtvého domu (1927-28) mše = ordinarium + proprium ordinarium: Kyrie, Gloria, Credo, Sanctus (vč. Benedictus), Agnus Dei proprium: Introitus, Graduale, Alleluia, Offertorium, Communio Requiem = mše za zemřelé Hector Berlioz (1803 – 1869): - Symphonie fantastique (1830): idée fixe, první romantická programní symfonie: IV. Pochod na popraviště; V. Sen o noci sabatu - Requiem – Grande messe des morts (1837): Lacrymosa Charles Ives (1874 – 1954): Klavírní sonáta č. 2 „Concord, Mass., 1840-1860“ (1911-1915); Tři čtvrttónové kusy (1923-4) Alois Hába (1893 – 1973): Matka op. 35 (1927-1929) Dmitrij Dmitrijevič Šostakovič (1906 – 1975): - tři tvůrčí období (1936/1960) - umělec v totalitním státě - Chaos místo hudby - útoky 1936, 1948, 1960; zlomová díla Smyčcový kvartet č. 8 c-moll op. 110 (1960) Igor Fjodorovič Stravinskij (1882 – 1971) Arnold Schönberg (1874 – 1951) T. W. Adorno: Filozofie Nové hudby Igor Stravinskij: - Rozhovory s Robertem Craftem, Praha 1967 (orig. ???) - Kronika mého života - Hudební poetika - Deník ze společných cest Olivier Messiaen (1908 – 1992): Symfonie Turangalîla (1946 – 1948) vahranní skladby (l’Ascension, 1933) Et exspecto resurrectionem mortuorum ondes Martenot – Martenovy vlny Philip Glass (*1937) operní trilogie: Einstein on the Beach, Satyagraha, Akhnaten (Achnaton) filmová trilogie: Koyaanisqatsi, Powaqqatsi, Naqoyqatsi Steve Reich (*1936) Different Trains (1988) Arvo Augustovič Pärt (*1935) styl tintinnabuli Magnificat, De profundis, Te Deum, Passio (Pašije), Fratres (různé verze)