Obraz a slovo
                                      Emblematika, ikonologie

                                     Emblematika a ikonologie

V umění 16.-19. století byl kladen důraz na symbo-lickou funkci výtvarného díla: obraz reprezentuje
objekt viditelného světa a současně symbolizuje nějakou ideu. Byla oceňována invence (inventio) při
nalezení vhodné alegorie nebo symbolu.

Základem emblematiky se stalo studium hieroglyfů:

Horapollo, Hieroglyphica, 1517, překlad řeckého textu s komentářem pořídil Filippo Fasanini.

Hieroglyfy byly na podkladě starověkých textů chá-pány jako obrazy posvátných a božských věcí.

                                     Horapollo, Hieroglyphica

                                    Základní pojmy emblematiky

•                          Emblém: znamení, v němž je zobrazení spojeno s nápisem v znakový celek.

Části emblému:

•                          lemma či motto, tj. krátké heslo, případ-ně devíza – nejčastěji latinské
heslo či přísloví, které má nanejvýš pět slov

•                          alegorický obraz

•                          epigram: vysvětlující nebo rozluštění emblému usnadňující nápis, který
spojuje obraz a motto





                              Základní pojmy emblematiky /dokončení/

•            Impresa: 1) italské označení pro lemmu, motto nebo devízu, 2) spojení jednoduchého
obrazu s osobním heslem, 3) osobní heslo, motto, napsa-né na dekorativní stuze

•            Devíza: též emblematický obraz užívaný zejména v heraldice

•            Symbol: znázornění ideje, zejména personifikací

•            Atribut: přidaný předmět sloužící k identifikaci námětu

•            Decorum: vytvoření každého uměleckého díla a jeho umístění musí být v souladu s jeho
funkcí





                                      Bargagli, Imprese, 1589

                                  Camilli, Imprese Illustri, 1586

                                 Emblém (devíza) J. A. Komenského

                                       Ikonologické příručky

•           Andrea Alciato, Emblematum liber, 1531

•           Cesare Ripa, Iconologia, 1593

   podle titulu z r. 1645 obsahovala „obrazy ctností, neřestí, lidských vášní a umění“

•           Christophoro Giarda, Bibliotheca Alexandrinae Icones Symbolicae, 1626

   autor popisuje zobrazení svobodných umění v knihovně barnabitského semináře S. Alessandro v
Miláně a chválí využití symboliky v umění

                                      Cesare Ripa, Iconologia



Giarda, Bibliotheca…

               Výklad: E. H. Gomrich, Icones sym-bolicae, in: Symbolic Images, 1972

•           Ripa a aristotelská tradice: jeho Iconolo-gia vyrůstá ze středověkého didakticismu; z
Aristotelovy Logiky odvozuje techniku definice, z Rétoriky teorii metafory

•           Giarda a neoplatónství: symboly mají charakter neoplatónské ideje, autor navazuje na
křesťanskou interpretaci n. (Pseudodionysius Aeropagita)

                                     Emblematická architektura
                            Osobní emblém císaře Karla VI. (kresba 1714)
                              Kostel sv. Karla Boromejského ve Vídni

                                     Emblematická architektura
                             Zámek Vranov nad Dyjí, sál předků a kaple

                                 Zámek Vranov nad Dyjí, sál předků

                            Stavebník sálu předků Michal Jan II. Althan
                       Emblematický motiv předkové jako sloupy rodového domu

                                        Emblematický motiv
                                   chrám ctnosti a cti na skále

                                        Použitá literatura

•           E. H. Gombrich, Symbolic Images. Studies in the Art of the Renaissance, sv. II. London
1972.

•           Lubomír Konečný, Mezi textem a obra-zem. Miscellanea z historie emblematiky. Praha
2002.

•           Sál předků na zámku ve Vranově nad Dyjí. Ed. Bohumil Samek. Brno 2003.

•           Jiří Kroupa, Školy dějin umění. Metodo-logie dějin umění, díl 1. 2. vyd. Brno 2007.