Caput mundi je jeden z mnohých epitetů města Říma, které zdůrazňují jeho zásadní roli v
rámci Evropské, ale i světové civilizace. Tento seminář se proto bude snažit přiblížit
významné kroky, které provázely zrození a růst umění římského a tudíž i umění evropského
středověku. Paradoxně se ale římská kulturní identita formovala také v rámci určité negace
okolního světa, jsouc věčně „zaměstnaná“ uměleckou reflexí sebe samotné.
Napříč celým středověkem budou proto detailně studována díla, která jasně vyjadřují tuto
dvojí ambici římské umělecké propagandy: univerzálnost, spojenou s přítomností
svatopetrského stolce a autoreflexi, díky které Zikmund Freud přirovnává Věčné Město
k lidskému mozku.

Cílem tohoto semináře je proto praktikovat schopnosti studentů detailně se zaměřit, v rámci
římské reality, na jeden objekt studia, vycházeje z komplexní práce s odbornou literaturou.
Zároveň jde o cvičení ústního projevu a o první kroky v produkci autonomních vědeckých
textů.