V letech 374-397 byl biskupem Milána, v té době ještě hlavního města západního císařství,
bývalý guvernér Ligurie a Emilie, Ambrož. Tato osoba se v letech svého episkopátu tak
výrazně zapsala do dějin svého města, že zůstala de facto po celý zbytek středověku (a ještě
dlouho po jeho ukončení) základním kamenem církevní milánské figurální propagandy.
V rámci této přednášky bychom se rádi pozastavili nad hlavními etapami formování milánské
umělecké identity raného středověku od zásadního počinu Ambrožova, který přestavěl
pohanské město v město křesťanské, rivalizující s Římem a Cařihradem, až po biskupa
Ariberta, který v první polovině XI. století založil svou mezinárodní prestiž právě na
Ambrožově dědictví.

Cílem této přednášky je zamyšlení nad komplexností křesťanského umění raného středověku
v Miláně, které se formuje v dialogu s liturgií, politikou, ale také na základě vztahů s Římem,
Cařihradem a Ravennou.