Texty o hře


Studenti se seznámí se základními texty, které se věnují tématu hry, teorii her a antropologii hry
v širším pojetí přesahujícím estetický rámec. Cílem kurzu je na základě četby textů a rozšíření
těchto teoretických textů o konkrétní příklady her porozumění nejpodstatnějším koncepcím teorie her
ve 20. století.


1. práce: Hra jako symbol světa a typy her – srovnání

Práce jednotlivých autorů přinášejí rozdílná pojetí fenoménu hry a její strukturální analýzu.

HUIZINGA, Johan. Homo ludens. O původu kultury ve hře. Mladá fronta, Praha 1971 / Dauphin, Praha
2000

CAILLOIS, Roger. Hry a lidé. Maska a závrať. Nakladatelství Studia Ypsilon, Praha 1998, Část první.

FINK, Eugen. Oáza štěstí. Mladá fronta, Praha 1992


2. práce: Antropologie a sociologie hry – hra v současné společnosti

Texty vybraných autorů vnáší sociologický aspekt do pojetí fenoménu hry. Zabývají se hrou
v každodenním životě.

GOFFMAN, Erving. Všichni hrajeme divadlo. Nakladatelství Studia Ypsilon, Praha 1999

CAILLOIS, Roger. Hry a lidé. Maska a závrať. Nakladatelství Studia Ypsilon, Praha 1998, Část druhá.

ČERNÝ, Jiří. Fotbal je hra (pokus o fenomenologii hry). Československý spisovatel, Praha 1968


3. práce: Hra jako model komunikace – komunikační teorie

Texty Ivo Osolsoběho jsou zaměřeny na pojem ostenze. Osolsobě v nich objasňuje rozdílné koncepty:
prezentace vs. reprezentace a ostenze vs. modelování.

OSOLSOBĚ, Ivo. Cours de théatri(sti)que générale čili Kurz obecné teatri(sti)ky. In. OSOLSOBĚ, Ivo.
Principia parodica aneb Posbírané papíry převážně o divadle. Akademie múzických umění, Praha 2007

OSOLSOBĚ, Ivo. Ostenze, hra, jazyk, Host, Brno 2002, str. 7 – 56 (texty: Postskript místo
předmluvy; Ostenze aneb Zpráva o komunikačních reformách na ostrově Balnibarbi; Ostenze po
pětatřiceti, přesněji počítáno po tisíci šesti stech třinácti letech)