EUROCLASICA '99 Hilde garda z Bingen ORDO VIRTUTUM dramaturgická úprava (podle edice P. Dronkeho) a scénická realizace Kateřina Bobková osoby a obsazení HUMILTTAS Karitas Timor Dei Oboediently Fides, ScjenciaDei Spes Castitas VlCTORIA Patientia Discretio amma felix Gravata Infeldc, Poenitens DlABOLUS KiraKarakozová Kateřina Bobková IvonaLaláková Jana Ciglerová Zuzana Kulová Lucie Pultrová Karolina Jelínková Alena Bočková Kateřina Krátká Tereza Málková Zdenek Žalud Kryštof Boháček Martin Bažil Ondřej Pometlo 26. 8.1999 kostel Panny Marie Vítězné, Praha, Malá Strana LAURIGER vroce 1999 soubor pracuje za podpory hlmesta Prahy Hildegarda von Bingen ORDO VIRTUTUM Hildegarda z Bingen (Hildegárdis Bingensis, 1098-1179) Hildegarda z Bingen je jednou 2 nejvýznamníjších postav 12. století - proslula jako autorka přírodovědeckých a lékařských spisů, básnířka a hudební skladatelka, zakladatelka a představená několika klášterů, která vedla rozsáhlou korespondenci s předními představiteli náboženského a politického Života své doby. Pocházela ze šlechtické rodiny i Bingen v Porýní, která ji v osmi'letech coby "desátek" odevzdala Bohu a církvi - do nedalekého kláštera Disibodenberg. Zde se jí pravděpodobně dostalo určitého, byť velmi rudimentálního vzdělání: seznámila se s textem Benediktovy Regule, Písma (zejména žalmů) a některých církevních otců. Na nich se naučila 2ákladům latiny, které později, s pomocí učených spolupracovníků, poněkud originálním a pro nás ne vždy srozumitelným způsobem užívala jako jazyka svých spisů a bohaté korespondence. Sama sebe považovala celý život za nevzdělanou - její spisy však svědčí o poměrně hlubokých 2nalostech theologie a soudobé filosofie, dobré orientaci v liturgii i v Písmu (zejména ve Starém zákoně) i nebývale hlubokém vhledu do přírodních věd. jež vyplynuly pravděpodobně z další Četby, samostudia a z celoživotních zkušeností. Jako představená kláštera na Disibodenbergu, jíž byla zvolena v roce 113ó", se Hildegarda zasloužila o jeho další rozšíření a rozvoj a kromě toho 2aloŽÍla dva dceřinné konventy: jeden v opuštěném augustiniánském opatství v Eibingen, jeden na Rupensbergu u Bingen - jeho budova, na jejíchž plánech a výstavbě" se Hildegarda sama podílela, byla ve své době proslulá pro svou moderní dispozici, hygienická zařízení a rozvod tekoucí vody po všech pracovních místnostech. V rupertsberském klášteře také Hildegarda v roce 1179 zemřela, v úctyhodném a na tehdejší dobu neobvyklém věku 81 let. Nej výraznějším rysem Hildegardiny osobnosti, který určuje celé její dílo, je vizionářství - už jako dítě prožívala zvláštní stavy, kdy za plného vědomí viděla podivné obrazy, piné světla a tajemných symbolů, které jí vzápčti vyložil silný hlas shůry. Z těchto mystických viděni, která se podobají spíše zjevením starozákonních proroků než zážitkům středověkých mystiků, měla zpočátku strach, později se naučila s nimi žít - až do čtyřicátého, roku svého Života je však skrývala v sobě. cd 11 triu: z tiché ^chaCůmv J^^^^^^^^^^^^^^^^^^^iviáôla a slyšela. NcjprveFpatmč 'stáleŕj^tč* v určitých' obavách ze své -výlučnosti;* nechává své mystické zážitky ověřit církevní autoritou: na trevírském synodu v roce 1147 přečetl papež Evžen III. úryvky z jejich spisů a nechal je přezkoumat komisí, jež svolila, aby Hildegarda své vise světu vyjevila. Tak vznikl její první spis Sctvias C Cesty věz"), série Šestadvaceti vidění, týkajících se vesmíru, člověka, jeho stvoření a vykoupeni. (Třináctá vize třetího, dílu obsahuje jednak první Hildegardiny lyrické básně, jednak prvotní formu hry Ordo virtutum.) O dvanáct let později vzniklo dílo Liber vitae mentorům, vize o sporu ctností a neřestí, a o dalších deset let dovršil visionářskou trilogii spis Liber divinorum opěrum (O díle Božím), deset vidění o dějinách spásy člověka od Genese po Apokalypsu se zvláštním důrazem na výklad prologu Janova evangelia. Mimo toto trojdílné mystické dílo napsala Hildegarda, patrně v letech 1150-60, řadu přírodovědných spisů, zabývajících sé zejména využitím různých přírodních prostředku (bylin, vína, drahokamů atd., včetně dosud neznámých substancí, které Hildegarda tužila na dně oceánu) k léčení všemožných chorob. Tělovědné a léčitelské poznatky v těchto dílech pocházejí pravděpodobně z antických pramenů, křesťanských představ i lidově medicíny, zejména však z celoživotní Hildegardiny léčebné praxe, bfihem níž pomohla stovkám lidí, kteří k této výjimečné ženě, paradoxně celý život těžce nemocné, putovali ke konci jejího života ve stále větším počtu. Zvláštní kapitolu v rámci Hildegardina díla tvoří její lyrická poezie. Dochovalo se nám asi sedmdesát sekvencí, antifon, responsorií a hymnů, jež vznikaly během celého jejího Života a tvořily stále doplňovanou a rozšiřovanou sbírku, kterou Hildegarda sama nazývala „symphonia harmoniae caeíestium . revetationum" („harmonický souzvuk nebeských zjevení"). Ve stavbě jednotlivých básní i v kompozici celé sbírky je patrná inspirace žaltářem, básnický jazyk jě velmi originální a svědčí spíše o autorčině invenci než o soustavnějším školeni v tradiční poetice - nápadná je její záliba ve světelné a barevné metaforice, složitých kombinacích abstrakt a ve zvukomalbě. Hildegarda si byla ovšem dobře vědoma nedostatečnosti a slabosti lidské řeči pro vyjadřování božských tajemství - v některých prozaických dílech a dopisech proto používá vlastní tajný jazyk, k poezii jí chybějící výrazový rozměr poskytuje hudba. Ta sleduje a spoluutváří smysl slov, z čehož vyplývají některé její pozoruhodné rysy: často vedle sebe stojí nepříbuzné mody, v melodické linii se objevují překvapivé skoky, sylabické pasáže (kde na každou slabiku připadá jeden tón) jsou prokládány neobvykle bohatými melismaty (delší melodické úseky zpívané na jednu slabiku). Neobvyklost a originalitu obou stránek Hildegardiny poezie (hudební i slovní) dobře vyjádřil ve svém dopise již na samém počátku její básnické tvorby pařížský magistr Odo ze Soissons: „ Dicitur, quod... modos novi carminis edas, cum nihil horům didiceris. " („ Prý skládáš písně nového druhu, ačkoliv ses ničemu takovému neučila.") obr. 1 Stavba Boži dobroty Ordo Virtutum - vize a liturgické divadlo Ordo Virtutum bývá zařazováno mezi nejvýznamnějšf latinské hiy stredoveku vedle her o Danielovi a o Antikristovi či vánočních a velikonočních her zachovaných ve sbírce Carmina Burana. Hildegardin text se však od všech zmíněných her podstatně liší jak námětově, tak stavbou. Ordo Virtutum se nám dochovalo ve dvou verzích. Starší a kratší text je součástí závěrečného vidění Hildegardina snad nejprosluiejšfho vizionářského spisu Scivias. Rozšířená a propracovaná' verze hry je tradována samostatně. Okolnosti vzniku této úpravy ani její přesné určení nejsou známy, ale předpokládá se, že hra byla provozována v rámci slavnostního skládání řádových slibů novými sestrami v klášteře na Rupertsbergu. Provedení Ordo mohlo bezprostředně předcházet obřadu žehnání a předávání řádového oděvu. Právě určením hry pro tuto příležitost se vysvětlují některé úpravy, kterých původní text doznal. Ordo Virtutum bývá někdy označováno jako moralita, jindy jsou mu její rysy zcela upírány. Všeobecná shoda však panuje v tom, že se Hildegarda patrně nechala inspirovat tradicí tzv. psychomachie -boje ctností a neřestí o duši, který bývá plný vojenských obrazů a příměrů, jak ho nacházíme u Prudentiua. Znala též soudobé tendence k definování boje ctností a neřestí pomocí analýzy jejich příčin a vzájemných vztahů v duši Člověka, Sama se však nevydala ani jednou z těchto cest. Prudentiovská tradice jf přišla snad až příliš drsná, i když některé její jazykové prostředky také použjla, a v psychologizujícím pohledu viděla nebezpečné omlouvání neřestí povahou a přirozenými sklony. Ordo Virtutum má celou řadu specifických rysů. Nejpřekvapívější je snad absence personifikací jednotlivých neřestí, které by tvořily protipól ctnostem. Proti skupině Ctností je postaven jako protivník pouze Ďábel. V textu obsaženém ve Scivias nepůsobí tato koncepce nijak nevyváženě, protože ze skupiny Ctnosti (rozumí se patrně všechny Ctnosti a Božské síly, které se objevují v třetí Částí Scivias), vystupuje jen královna Humilitas (Pokora), a Victoriá (Vítězství). Ďábel sc tak stává především představitelem pýchy. A konflikt Pýchy-Ďábla a Pokory je právě ústředním tématem vize. Rozšíření hry a její aktualizace pro uvedenou příležitost jednak přineslo konkretizaci jednotlivých ctností a jednak poněkud posunulo základní konflikt hry. Hildegarda totiž nejen vložila do textu scénu představování jednotlivých Ctností (k jejich výběru viz dále), ale pozměnila i závěrečný boj Ctnosti s Ďáblem. Vítězný vavřín tentokrát nepatři ani Pokoře ani bojovnici Vítězství, ale Cudnosti, jež je do značné míry ztotožněna s Pannou Marii, Taio akcentacc Cudnosti resp. Panenství samozřejmě souvisí s volbou životního poslání jeptišek, jimž byla hra určena. Hra se tak stává oslavou panenství a vybízí k vytrvalosti v něm, která připravuje jeptišky na život věčný. Strukturu hry můžeme charakterizovat třemi prvky: Laus - chvála Boha, života věčného a ctnostné cesty pozemským žitím - zaznívá zejména z úst Ctností. Querela - nářkem a prosbami se projevují duše. Jim Ctnosti odpovídají povzbuzením - exhortatio, UŽ samo zapsání první verze Ordo Virtutum do poslední vize Scivias napovídá, že hra s celým zjevením popsaným ve třetí části spisu úzce souvisí. Podívejme se nyní trochu podrobněji na tyto vize a zaměřme se pečlivěji na ty pasáže, které nějak souvisejí s naší hrou. Třetí t&sí Scivias obsahuje celkem 13 vidění. Prvni zjevení se rozpadá na dvě části. První obsahuje vizi ukazující cestu člověka k Bohu, Boží velikost i jeho lásku k lidem a pád andělů. Po vizi dochází k rozmluvě Hildegardy s Bohem, který vizionářku vyzývá k zapsání vidění a ujišťuje ji, Že ji vyloží vše, co jí dá vidět. Ve druhém zjevení se před námi otvírá pohled na zlatou horu Víry, na které se tyčí stavba Boží dobroty (obr.I). Obdélníková stavba směřuje rohy do Čtyř světových stran. Severní roh představuje spravedlnost Abrahama a Mojžíše, která se v obřízce a zákoně postavila proti ďáblovi. Roh obrácený k jihu značí hřích Adamův, kletý přinesl lidstvu smrt, a jeho zahlazení Boží milostí skrze Ježíše Krista, Západní roh, to je Noe, na kterém se začala projevovat Boži spravedlnost zcela dovršená v Synu Božím. Východní roh představuje Nejsvátějáf Trojici. Od východu k severu se táhne zeď zkoumajícího vědění, která září jako jasné denní světlo. Jednolitost zdi naznačuje jednak postupně se projevující zkoumající vědění od Noema k Abrahamovi a Mojžíšovi, a zároveň i nespoutanost nepravosti doby před zákonem Mojžíšovým. Ostatní tři zdi jsou sklenuty z kamenů dobrých skutků, které lidé vykonali během dějin spásy, Mezi jižním a západním rohem je zeď na dvou místech přerušená, čímž je naznačena nedokončenost díla Kristova v jeho vyvolených a působeni ctností a božských si! v cirkvi. Symbolické významy mají i rozmety stavby. Během následujících zjevení k Híldegardě promluvilo 34 alegorických postav, které jsou označeny slovem Vírtus. Význam tohoto slova je velmi široký. Může označovat působení Boží reprezentované Boží milostí, Blažeností, Spravedlností Boží či Pokojem. Zahrnuje v sobčtaké ctnosti, jimiž člověk projevuje vztah k Bohu (Víra, Nadeje), bližním (Láska) a světu (Pohrdání světem). Některé postavy pak mohou představovat zároveň vztah Boha k člověku i íidské ctnosti (Pokora, Láska, Milosrdenství). V textu Ordo Virtutum pak autorka použila pouze 17 z nich. Jednoznačně vysvětlit její volbu nejsme schopni, něco však může naznačit následující výklad. Prolog hry tvoří dialog patriarchů a proroků s chórem Ctností, který text ve Scivias neobsahuje (zde začíná vize zpěvem Ctností). První scéna, na jejímž konci dochází ke svedení Duše Ďáblem, bývá vykládána jako pád Šťastné, ale nevědomé duše do osidel Ďáblových. Ze sboru Ctností se vedle Pokory odděluje* pouze Vědomí Boha. Podíváme-li se však do Scivias na vize, ve kterých promlouvá tato božská síla, můžeme připustit i jiný výklad této scény, a vlastné i celé hry. Ve . zjeveních Hildegarda spatřila mimo jiné uprostřed stavby stát í ji jako zlatě oděnou postavu. Hleděla na lidi pohybující se po stavbě. Všichni ve stavbě byli oděni do šatů, které dostali od Boha. Jedni se z nich radovali a toužili je oblékat stále (Šťastné duše). Jiným se zdálo jejich nošení příliš obtížné a tak posmutněli (Obtížené duše). A právě je napomíná Vědomi Boha, aby vytrvali (viz v.56-57). Jedni opravdu vytrvají, ale jiní odhodí gat a prchnou do světa (Nešťastné duše). Z těch se někteří posléze vracejí a kajícně znovu oblékají odhozený Sat (Kajícné duše). Z toto vyplývá, že Šťastná duše ze začátku hry nemusí být nutně duší Šťastnou v nevědomosti, která vlastně k tomu, aby byla opravdu vědomě šťastná potřebuje nezbytně projít hlubinou hříchu. A ony polohy Duše - Šťastná, Obtížená, Nešťastná resp. Kajícná - mohou představovat tři různé přístupy k životu s Bohem, které nakonec vedou k témuž cíli. Symbol Šatu je u Hildegardy velmi zdůrazňován a má několik vrstev. Představuje ono bílé roucho, jímž byl každý křesťan oděn při křtu, a pak i povoláni a životní úkol každého Člověka, jak to proklamativně ukazují jeptišky řádovým oděvem. Drahou scénu bychom mohli nazvat Představování Ctnosti. Jako první se samozřejmě představí královna Ctnosti Pokora a po ní postupní ostatní Ctnosti. Jejich - pořadí je poměrní neobvyklé, klič k němu nám dávají opět Hildegardiny vize. Centrálním a nejvýznamnějším viděním, pokud jde o Ctnosti, je vize sloupu, na jehož stupních v různé ■> výši stojí Ctnosti a ne vrcholu trůni Boži milost. Nejvýše se jako první objevila Pokora, protože právě jí ukázal Bůh člověku jako první, když sám maje nejvyšši moc nad nebem i zemi nepovažoval za nedůstojné poslat na zem svého Syna. Královské postavení Pokory znázorňuje královská koruna, jejíž tři hroty představují Trojici, výzdoba zelenými a červenými kameny a perlami poukazuje na nesmírnou dobrotu Kristovu, jeho utrpení a' smrt i Zmrtvýchvstání a Nanebevstoupení. Pod korunou má Pokora vinutí jako vdaná žena, aby tak vyjádřila svou podřízenost Bohu. Přes bílou tuniku jí splývá omát třpytící se jako křišťál. Oblečením se podobá knězi, který je dokonale pokorný a jeho srdce nezná poskvrny hříchu. Na prsou nese zrcadlo, ve kterém se objevuje obraz Krista. Hned po Pokoře promlouvá Láska, aby tak bylo zřejmé, že Bůh poslal svého Syna na svět z lásky k lidem. Jako jediná Ctnost má Láska Černé vlasy, protože právě jimi setřela hříchy lidí. Celá její postava šaty i tvář jsou nebesky modré. Z obou ramen jí splývají šaly vytkávané zlatem dobré vůle a zdobené perlami spravedlivých skutků. Šál na pravém rameni představuje lásku k Bohu, z levého ramene sě vine šál lásky k bližnímu. Třetí se představuje Bohabojnost, která povstala v myslích věrných, když Bůh lidem ukázal svou lásku, ve které chtěl jeho Syn za nž podstoupit smrt. Je oděna v Šedy oděv a po celém těle má mnoho očí, kterými neustále nahlíží podivuhodné skutky Boží a pozoruje vše, aby následovala dobro. a odvrhla zlo. Po ní promlouvá Poslušnost, která má na sobě bílou tuniku a okolo krku sněhobílé pouto, protože Činí lidskou mysl upřímnou skrze podřízení se "věčné poslušnosti. Ruce a nohy má svázané a je připoutána pevně k dílu Kristovu a cestě ' pravdy, po níz nechodí podle své vůle, ale podle hlasu Boha. V lidu, který poslouchá Boži příkazy, se rodí Víra. Ta obléká červený šal kolem krku, popř. celé červené šaty, které naznačuji její pevnost ve vztahu k Bohu, s níž je odhodlána podstoupit mučednictví. V , srdci věřícího pak roste Naděje na věčný život v nebi. 1 Její šat je bledě zbarvený, protože ona naděje nebude i odměněna zde na zemi. Ve vzduchu před její tváří sí vznáší křiž Kristova utrpení, z něhož čerpá nadeje silu. Jako poslední promlouvá Cudnost, kterou oplývají lidé naplnení nadají na večný život, neboť jsou zcela prosti telesných žádostivostí. Její tunika září jako krystal a třpytí se jako paprsek slunce procházející vodou. Nad její hlavou se vznáší holubice Ducha Svatého, který ji ochraňuje. V pravici drží že2lo a na klíně jí sedí dětská postava Nevinnosti. Pořadí, a tedy i jistá hierarchizace prvních sedmi, resp. osmi Ctností, je tedy nepochybné převzato z vize. Podobný postup použila Hildegarda i u další skupiny Ctností - obyvatelek věže Boží vůle, která se tyčila uprostřed jasné zdi zkoumajícího vědění. V obloucích stálo pčt postav hledících různými směry. Láska k Bohu vystupuje jako první z nich, protože Človék má poznat a milovat Boha. Je oblečena v bčlostný plášť, v pravici drží lilii a jiné květy. Na hlavě nosí biskupskou mitru. Kázeň vůči zákonu a ve spoutání tělesných žádostí, jež sé rodí po Lásce k Bohu, je oblečena v purpurovou tuniku a stojí jako mladík, který jest! nedosáhl mužného věku, ale přesto má velkou vážnost Cudnost zakrývá bílým rukávem svou tvář. Tyto tři ctnosti činí Člověka spravedlivým. Postava s hlavou zahalenou bílým vinutím, v bílé tunice a plášti šafránové barvy, je Milosrdenství, které Bůh ukázal v obřízce příslibem seslání svého Syna na svět Přislíbené Vítězství Syna Božího nad Ďáblem je celé ve zbroji, oděno v pancíř a kovové brnění a opásané mečem. V pravici drží kopí, kterým probodává Ďábla, který se ji v podobě lva svíjí u nohou. Nemilosrdně též Slape po těch, kteří jsou v mocí Ďáblově a pomáhají mu. Tváří se Vítězství obrací k Věží církve. Zbývající tři ctnosti jsou vybrány z různých vizí a zařazeny na místa, jež se zdála Hildegardě příhodní Po druhém, němém výstupu Ďábla se představuje Pohrdání světem. Tato Ctnost se Hildegardě zjevila v desáté vizi, která ukazuje východní roh stavby Boží dobroty. Na trůnu na východním rohu sedí Syn člověka v purpurové tunice. Před Kristem stojí Stálost, Touha po nebi, Usebranpst srdce a okřídlená Svornost. Mimo stavbu se v neustále se točícím kruhu světa objevila nehybná hlava, hruď a ruka držící zelenou větévku, jež patřila Pohrdání světem. Po představení Ctností obývajících ve vizi Věž Boží vůle promlouvá Rozvážlivost Ta se Hildegardě zjevila ve vidění šestém, ve kterém spatřila vnitřní zeď mezi severním a západním rohem, která byla vybudována jako arkády, jimiž procházeli lidé. Před touto zdí stály dvě trojice Božských sil a Ctností: Štědrost, Zdrženlivost, Zbožnost a Pokoj, Pravda a Blaženost. Na samém konci zdi sedí na kamenném sedátku Rozvážlivost oblečená do černých šatů. Na pravém rameni má kříž s obrazem Krista, z jehož nohou vychází k její hrudi záře podobná sluneční. V levé ruce má dřívko podobající se vějíři, z něhož vyrůstají tři větévky s květy. Na klíně má drobounké kaménky, které s velkou starostlivostí prohlíží. Poslední se nám představuje Trpělivost. Její promluva je ve Scivias součástí třetího zjevení. Stojí totiž v ohnivě zářícím oblouku na dláždění stavby proti Věži Boží vůle. Její hlavu zdobí koruna Nejsvětější Trojice, jež má barvu krve, kterou je ve své pevnosti odhodlána prolít pro víru. Bílé šaty, místy zeleně zbarvené, značí její spojení s Bohem. Z výběru je zřejmé, že Hildegarda ve hře vynechává všechny Virtutes, které vyjadřují jednoznačně vztah Boha k Člověku (Blaženost, Pokoj). Vynechání Ctností typu Zdrženlivost Či Svornost nejsme schopni vysvětlit. Ve třetí scéně vidíme Nešťastnou duši, která cítf své nepravostí., vyjádřené symbolicky oděvem plným vředů. Nejprve si zoufá a utápí se ve vlastní hříšnosti. Vrcholem scény je vyznání hříchů a prosba o ochranu Ctností. Závěr přináší zdánlivé klidné a konečné vyústění ve spočinuti Duše mezi Ctnostmi. Čtvrtá scéna přináší nový útok Ďábla - Duše ho však definitivně přemůže a obrací se ke Ctnostem. Tento obrat jsme se vnáší inscenaci vyjádřili změnou šatu. Tři základní Ctnosti - Víra, Naděje a Láska jí svlékají šat plný vředů a Duše s pomoct ostatních Ctností obléká oděv, který na počátku hry odhodila. Druhá část scény předvádí triumf Ctností nad Ďáblem. Epilog tvoři hymnus zpívaný sborem Ctností a duší. Ordo Virtutum Humilitas Pokora regina Virtutum královna Ctností zlatá královská koruna, bílé vinuti, bílá tunika, stříbřitý kněžský ornát Karitas Láska černé vlasy, nebesky modré šaty, zlaté pruhy spuštěné s ramen Timor Dei Bohabojnost zahalená hlava, Šedé Šaty poseté očima Oboedientia Poslušnost bílé šaty, spoutané nohy a ruce Fides Víra červeně šaty Scientia Dei Vědomí Boha zlatý plášť Spes Naděje světlé Šaty, kříž na krku Castitas Cudnost bílé vinutí, světle modré šaty Innocentia Nevinnost světlé šaty, bílý plášť Victoria Vítězství celá ve zbroji, vinová tunika Discretio Rozvážlivost černé Šaty, váček s kaménky Pacientia Trpělivost bílé vinutí, červená koruna, zelené šaty Diabolus Ďábel černé oblečeni, plášť Červeně podšitý Anima Felix Duše Šťastná alba, modrý plášť Gravata Obtížená alba, hnědý plášť Infelix Nešťastná alba, sedavý plášť Penitens Kajícná alba, "vředová " košile modrý plášť Ctnosti vystupující po sloupu k Milostí Boží-shora: Milost Bott, Pokora, Láska, Bohabojnost, Naděje, Poslušnost, Víra, Cudnost s Nevinnostína klíně Incipit ORDO VIRTUTUM Prólogus Patriarche et Prophete 5 Qui sunt hi, qui ut nubes? Virtutes O antiqui sancti, quid admiramini in nobis? Verbum Dei clarescit in forma hominis, et ideo julgemus cum illo, 10 ediflcantěs membra suipulcri corporis. Patriarche et Prophete Nos sumus radices et vos rami, Jřuctus vtventis oculi, et nos umbra in illojuimus. 15------------------------------------- Pars prima Querela Animarum in came positarum 20 O nos peregrine súmus. Quidfecimus, adpeccata deviantes? Filie regis esse debuimus, sed in urňbrám pecéátorum cecidimus. Ó viyens sol, porta ties in humeris Ms 25 in iustissimam hereditatem, quam in Adam perdidimus! Orexregum,intuopreliopu^iamus. Felix anima O dulciš divinitas, et o suavis vitá '"" -3 0 in qua perferam vestem preclaram, illud accipiens qiiodperdidi . in prima apparitione ._______ ad te suspiro, etomries Virtutes invoco. Virtutes Victoria 35 O felix Anima, et o dulcis crěatura dei, que edificata es in profunda altitudine sapientiedei, mulfumamas. Felix anima O libenter veniam ad vos, 40 ut přebeátis michi osotilúníéordis., Virtutes Nos debemus militare tecum, o filia regis. Anima gravata O gravis labor, et o durum pondus . 45 quodhabeoinvestekuiusvite, quia nimis grave miehi est contra carnem pugnare. Prolog Patriarchové Kdo jsou to, že jsou průsvitní jako oblaka? Ctnosti Ó vy dávní svatí, čemu se na nás tak divíte? Slovo Boží v lidské podobě jasně svítí, záříme tedy s ním a tvoříme údy jeho krásného těla. Patriarchové My jsme kořeny a vy jste ratolesti, plody živoucího oka, a my jsme v něm byli stínem.. První scéna Nářek Duší uvězněných v těle Jsme tu jako poutnice. Co jsme to jen učinily, že jsme sešly na scestí hříchu? Měly jsme býti dcerami královskými, ale upadly jsme do stínu hříchu. O slunce žhoucí, nes nás na svých ramenou k pravému dědictví, které jsme skrze Adama ztratily, (ke Kristu) Králi králů, bojujeme ve tvé válce. Šťastná Duše Ó sladké Božství, ô líbezný živote, v němž budu nosit přeslavný šat, a přijímat to, oč jsem přišla při prvním zjevení, k tobě vzdychám a všechny ctnosti volám na pomoc. Ctnost Vítězstvfí Šťastná duše, sladké boží stvoření, jež vzešlo z bezedné hlubiny Boží moudrosti, jak velká je tvá láskal Šťastná Duše S radostí k vám přijdu, abyste mi daly políbeni svého srdce. Cínosti Budeme bojovat po tvém boku, dcero královská. Ale Obtífená Duše lká: Ach, tvrdá práce a těžké břímě, které musím nést oděna do tohoto žití! Je příliš obtížné bojovat proti tělu. Virtutes Castitas O Anima, voluntate dei constituta, et o felix instrumentum, quare tam 50 flebilis es contra hoc, quoddeus contrivit in virginea natura? Virtutes Victoria Tu debes in nobis superare diabolum. Anima gravata 55 Succurrite michi, adiuvando, utpossim stare! Scientia Dei Vide quid illud sit quo es índuta, filia salvationis, et esto stabilis, et numquam cades. Infelix anima 60 O neseto quidjaciam, aut ubijugiam! O ve michi, non possum perficere hoc quod sum índuta. Čerte illud volo abicere! 65 Virtutes Karitas O infelix conscientia, o misera Anima, quare abscondis faciem tuam coram creatore tuo? Scientia Dei 70 Tu nescis, nec vides, nec sapis ilium qui te constituit. Anima infelix Deus creavit mundum: non facio Uli iniuriam, sed volo uti illo! 75 Dlabolus Fatue,fatue quidprodest tibi laborare? Respice mundum, et amplectetur te magno honoře. Virtutes Karitas 80 O plangens vox est hec maximi dolor is! Timor Dei Ach, ach, quedam mirabilis victoria in mirabili desiderio dei surrexit, in qua delectatio carnis se latenter abscondit, 85 Castitas heu, heu ubi voluntas crimina neseivit et ubi desiderium hominis laseiviam jitgit. Virtutes Luge, luge ergo in his, Innocentia, 90 que in pudore bono integritatem non amisisti, et que avariciam gutturis antiqui serpentis ibi non devorasti. VIRTUTUM tete ■s? dmiramini in nobis? forma hominis, o, oulcri corporis. re s rami, IUS, in came positarum ts. '.ala deviantes? nits, orum cecidimus. n humeris tuts im, us! ■ o pugnamus. rsuavisvita ; npreclaram, erdidi 'LÉtÍ'Utěsxiňvocó.-^~--- 'ciš creatura dei, iunda iütifudine amas. dum cordis. ■ tecum, o filio regis. 'täí-Č'omvaicpŕneito pugnqre. im Prolog Patriarchové Kdo jsou to, že jsou průsvitni jako oblaka? Ctnosti Ó vy dávni svatí, čemu se na nás tak divíte ? Slovo Boži v lidské podobě jasně sviti, záříme tedy s ním a tvoříme údy jeho krásného těla. Patriarchové My jsme kořeny a vy jste ratolesti, plody živoucího oka, a my jsme v něm byli stínem.. První scéna Nářek Duši uvězněných v těle Jsme tu jako poutnice. Co jsme to jen učinily, že jsme sešly na scestí hříchu? Mely jsme býti dcerami královskými, ale upadly jsme do stínu hříchu. Ô slunce živoucí, nes nás na svých ramenou k pravému dědictví, které jsme skrze Adama ztratily, (ke Kristu) Králi králů, bojujeme ve tvé válce. Šťastná Duše ó sladké Božství, ô líbezný živote, v němž budu nosit přeslavný šat, a přijímat to, oč jsem přišla při prvním zjevení, k tobě vzdychám a všechny ctnosti volám na pomoc. Ctnost Vítězstvíi Šťastná duše, sladké boží stvoření, jež vzešlo z bezedně hlubiny Boži moudrosti, jak velká je tvá láska! Šťastná Duše S radostí k vám přijdu, abyste mi daly políbení svého srdce. Ctnosti Budeme bojovat po tvém boku, dcero královská. Ale Obmena Duše lká: Ach, tvrdá práce a těžké břímě, které musím nést oděna do tohoto žití! Je příliš obtížné bojovat proti tělu. Virtutes Castitas O Anima, voluntate dei constituta. et o feltx instrumentum, quare tam 50 jlebílis es contra hoc. quod deus contrivit in virginea natura? Virtutes Victoria Tu debes in nobis superare diabolum. Animagravata 55 Succurrite michi, adíuvando. ut possim stare! Scíentia Dei Vide quid illud sit quo es induta, fitia sahationis, et esto stabiiis, et numquam cades. Infelix ani/na 60 O nescio quidfaciam, aut ubifugiam! O ve michi, non possum perficere hoc quod sum induta, Certe illud volo abicere! 65 Virtutes Karitas O infelix conscientia, o misera Anima, quare abscondis faciem tuam coram creatore tuo? Scientia Dei 70 Tu nescis, nec vides, nec sapis ilium qui te constitui Anima infelix Deus creavit mundum: non facio Uli iniuriam, sed volo uti illot 75 Diabolus Fatue,fatue quid prodest tibi laborare? Respice mundum, et amplectetur te magno honoře. Virtutes Karitas 80 O plangens vox est hec maximi doloris! Timor Dei Ach, ach, quédam mirabilis victoria in mirabili desiderio dei surrexit, in qua delectatio carnis se latenter abscondit, 85 Castitas heu, heu ubi voluntas crimina nescivit et ubi desidertum hominis lasciviam fugit. Virtutes Luge, luge ergo in his, Innocentia, 90 que in pudore bono integritatem non amisisti, et que avarícíam gutturis antiqui serpentis ibi non devorasti. Ctnosti promlouvají k oné Duši Cudnost 'Duše. stvořená z vůle Boži. blažený nástroji. pročjsi tak žalostivá vůči tomu, co Bůh potřel v panenské přirozenosti? Vítězství '■'Musíš Ďábla s naší pomoci přemoci. ObtUená Duše 'Pospěšte mi na pomoc, abych vytrvala! Vědomí Boha ubfěj na paměti. Číms oděna, dcero spásy. -Buď pevná a nikdy neklesneš. Duíe Nešťastné Nevím co dělat. Si kam utéct. ~Ach běda mi, nemohu unést šat, do něhož jsem oděna. Chci se ho zbavit! Ctnosti Láska Neblahé svědomí, ubohá duše, vproč ukrýváš svou tvář 1 před svým stvořitelem ? Vědomí Boha Neznáš, nevidíš, nechápeš toho, kdo tě stvořit. Nešťastná Duše y*dyť Bůh stvořil svět. Neprovihuji se proti němu, chceli ho užívat. Ozývá se hřmot. Ďábel k oné Duši: Pošetilosti, samé pošetilosti! K čemu je ti namáhání? Obrať se k světu a on tě zahrne poctami. Ctnosti Láska Ten hlas je plný pláče a velké a velké bolestí! Bohabojnost Ach, ach, z podivuhodné touhy po Bohu vzešlo jakés podivuhodné vítězství, ale skryla se v něm y,héda, běda - touha po tělesně rozkoši. Cudnost A to tam - ó žel -, kde vůle ještě nevěděla nic o zločinech, kde se touha varovala prostopášnosti... Ctnosti , Truchli,. ó truchli tedy pro ně. Nevinnosti, . která jsi v pravém studu nepozbyla čistoty, která jsi do sebe nenasála lakotu z hrdla starého hada. Diabotus' Que est hecpotestas, quodnullus 95 sitpreter deum? Ego autem dt'co qui voherit me et voluntatem meäm sequi, dabo Uli omnia. Tti vero, tuis sequacibus nichil habes quod dare possis, quia etiarn 100 vos omnes nescitis quid sitis. HumiUtas Ego cum meis sodalibus bene scio quod tu es ille antiquus dracho qui super summum volare voluisti-105 sed ipse deus in abyssum proiecit te. Virtutes Nos autem omnes in excelsis habitamus. 110 Parssecunda Humilltas Ego,Humilitas, regina Virtutum,dico: venite ad me, Virtutes, et enutriam vos 115 ad requirendam perditam dragmam et ad coronandum fnperseverantia Jelicem. Virtutes O gloriosa regina, et o suavissima mediatrix, libenter venimus. 120 HumilUas Ideo, dilectissime fiiie, teneo vos in regali talamo. Karitas Ego Karitas, flosamabilis-12 5 venite ad me, Virtutes, et perducam vos in candidam lucem floris virge. Virtutes O dilectissime flos, ardenti desiderio currimtts ad te. 130 Timor Dei Ego, Timor t>e\, vosfellcissimas filiaspreparo, ut inspiciatis in deum vivumei non pereatis. Virtutes Karitas O Timor, valdeutilts es nobis: 135 habemus enim perfectum studium numquam ate separarL Diabolus EugelEugelquis esttantmriimdif? -a Ďábel čim stvrdíte. Se není nikoho kromě Boha? Já však pravím, kdo chce mě a moji vůli následovat, tomu dám viechno. (k Pokoře) Ty nemáš nic, co bys dala tem, kteří tě následují, protože vy samy nevíte, co jste zač. Pokora Já i moje družby dobře vime, co jsi zač: ten dávný had, který chtěl vyletět až do výsosti, ale Bůh sám ti srazil do propasti. Ctnosti My však svorně na výsostech pobýváme. Druhá scéna Pokora Já, Pokora, královna ctností, pravím: Pojďte ke mně. Ctnosti, posilním vás. abyste našly ztracenou drachmu a korunovaly toho, kdo Šťastně vytrvá.... Ctnosti Slavná královno, pomocnice nejsladší, rády k tobě přijdeme. Pokora Proto vás, dcery nejmilejši, chovám v královském loži. Láska Já jsem Láska, líbezný květ: pospěšte za mnou. Ctnosti, a dovedu vás k jasné záři toho květu, který vypučel na keři. Ctnosti Kvítku líbezný, běžíme k tobě plny horoucí touhy. Bohabojnost Já jsem Bohabojnost: připravím vás, přešťastné dcery, abyste mohly pohlédnout na Boha živého a nezahynuly. Ctnosti Láska Ô Bázni BoSÍ, jsi nám velmi užitečná: toužíme totiž převelice zůstat navždy s tebou. Ďábel No to mě podržte! Před kýmpak tak veliký et quis est tardus amor? ]40 Ubi estpugnator, et ubi est remunerator? Vos nescitis quid colitis. Virtutes Humllitas Tu autem exterritus es per summum iudicem, quia, injlatus superbia, mersus es in gehennam. [45 Obedientia Ego lucida Obedientia- venile ad me, pulcherrime filie. et reducam vos ad patriam et ad osculum regis. Virtutes Karitas 150 0 dulcissima vocatrix, nos decet in magno studio pervenire ad te. Fides Ego Fides, speculum vite: venerabiles filie, venite ad me 155 et ostendo vobis fontem salientem. Virtutes 0 serena,speculata,habemus Jiduciam pervenire ad verum fontem per te. Spes 160 Ego sum dulcis conspectrix viventis oculi, quam fallax torpor non decipit- unde vos, o tenebre, non potestis me obnubilare. Virtutes Timor Dei 165 O vivens vita, et o suavis consolatrix, tu mortifera mortis vincis et vidente oculo clausuram celi aperis. Castitas O Virginitas.in regali thalamo stas. 170 0 quam dulciter ardes in amplexibus regis, cum te sol perfulget ita quod nobilis fios tuus numquam cadet. O virgo nobilis, te numquam inveniet umbra in cadente jlore! 175 Virtutes Spes Flos campi cadit vento, pluvia spargit eum, O Virginitas, tu permanes in symphoniis supernorum civium: unde es suavis flos qui numquam aresces. 180 Innocentia Castitas Fugite, oves, spurcicias Diaboli! Virtutes Has te succurrente fugiemus. uod nulita utem dico itatem meam s nichil , quia etiam 'sitis. r bene scio dracho re voluisti-n proiecit te. 'elsis habitamus. 'irtutum,dico: t enutriam vos ti dragmam •séverantia fellcém. uavissima mediatrix, •o. is - perducam vos ■ virge. ■a ad te. isslmas filias preparo, um étrion pereatts. obis: studium itstimor? Ďábel čím stvrdíte, že není nikoho kromě Boha? Já však pravím, kdo chce mi a moji vůli následovat, tomu dám všechno. (k Pokoře) Ty nemáš nic. co bys dala těm, kteří tě následují, protože vy samy nevíte, co jste zač. Pokora Já i moje družky dobře víme. co jsi zač: ten dávný had. který chtěl vyletět až do výsosti, ale Bůh sám tě srazil do propasti. Ctností My však svorně na výsostech pobýváme. Druhá scéna Pokora Já, Pokora, královna ctnosti, pravím: Pojďte ke mně, Ctnosti, posilním vás, abyste našly ztracenou drachmu a korunovaly toho. kdo Šťastně vytrvá.... Ctnosti Slavná královno, pomocnice nejsladií, rády k tobě přijdeme. Pokora Proto vás, dcery nejmileji!, chovám v královském loži. Láska Já jsem Láska, líbezný květ: pospěšte za mnou. Ctností, a dovedu vás k jasné záři toho květu, který vypučel na keři. Ctností Kvítku líbezný, běžíme k tobě plny horoucí touhy. Bohabojnost Já jsem Bohabojnost: připravím vás, přešťastné dcery, abyste mohly pohlédnout na Boha živého a nezahynuly. Ctnosti Láska Ô Bázni Boži, jsi nám velmi užitečná: toužíme totiž převelice zůstat navždy s tebou. Ďábel No to mě podržte! Před kýmpak tak veliký et quis est tantus amor? ] 40 Ubi estpugnator, et ubi est remunerator? Vos nescitis quid colitis. Vimtes Humilitas Tu autem exterritus es per summum iudtcem, quia, inflatus superbia, mersus es in gehennam. 145 Obedientia Ego iucida Obedientia- venite ad me, pulcherrime filie, et reducam vos ad patriam et ad osculum regis. Virtutes Karitas 150 O dulcissima vocatrix, nos decet in magno studio pervenire ad te. Fides Ego Fides, speculum vite: venerabiles filie, venite ad me 155 et ostendo vobis fontem salientem. Virtutes 0 serena,speculata,habemus fiduciam pervenire ad verum fontem per te. Spes 160 Ego sum dulcis conspectrix viventis oculi, quam fallax torpor non decipit- unde vos, o tenebre, non potestis me obnubitare. Virtutes Timor Dei 165 O vivens vita, et o suavisconsolatrix, tu mortifera mortis vincis et vidente oculo clausuram celi aperis. Castitas O Virginitas.in regali thalamo stas. ? 70 O quam dulciter ardes in amplexibus regis, cum te sol perfulget ita quod nobilis flos tuus numquam cadet. O virgo nobilis, te numquam inveniet umbra in cadente flore! 175 Virtutes Spes Flos campi cadit vento, pluvia spargit eum. O Virginitas, tu permanes in symphoniis supernorum civium: unde es suavis flos qui numquam aresces. 180 hmocentla Castitas Fugite, oves, spurcicias Diaboli! Virtutes Has te succurrente fugiemus. ,,. . strach a ke komu taková láska?! _Kdepak máte toho bojovníka? A kde toho, kdo X.. by odměňoval? Vždyť nevíte, koho ctíte... Ctností Pokora Tebe však zaplašil Soudce nejvýšši, a protože jsi r , nadutý pýchou, skončil jsi v pekle! Poslušnost Já jsem skvoucí Poslušnost. Pojďte ke mně, překrásné dcerky, '. já vás odvedu zpět do vlasti a k políbení krále. Ctností Láska " Ô nejsladši hlasatelko, rády k tobě přijdeme. f' Víra - Já jsem Víra, zrcadlo života. -^-Ctihodné dcery, pojďte ke mně '}" a já vám ukážu tryskající pramen. Ctnosti ^Z'Ô Jasnál kterájsi všechno vyzkoumala, věříme, -Äľíe s tvoji pomocí dojdeme k pravému prameni. Zloděje Já jsem ta, která radostně hledí do živoucího Oka. Já neupadnu do klamavé mdloby, takže mne, Temnoty, memůiete zakrýt. Ctností Bohabojnost I líkrŽtvoucí živote, sladká utěšitelko, [J|? ty vítězíš nade vším smrtonosným f* a vidoucím okem odmykáš brány nebe. 1 Cudnost 'jĚPanenství, stojíš nad ložem královským, mjrJak sladce planeš v Jeho objetí, Mlkdýž tě slunce prosvěcuje, "fjakže tvůj vznešený květ nikdy neopadne. ijkŠlechetná panno, Wmlebe chmurné opadávání nikdy nestihne. WCtností Naděje . W*Polní kvítek opadává pod nápory větru, lijáky jej trisni.. ^pPanenství. ty trváš ve společných chvalozpěvech ■^mebešťanů, mroto nikdy neuvadneš. Wevinnost Cudnost JjĚtchejte, ovečky, před nástrahami Ďábla! tCtnosti )ens tvou pomoci jim unikneme. 18 5 Contemptus Munal Egó, Contemptus Munal, sum candor víte. O misera terre peregrinatio in multls laborious • te dimitto. O Virtutes, venite ad me 190 et ascendamus ad fontem vité! Virtutes O gloriosa domina, tu semper habes certamina Christi, o magna virtus, que rmmdum conculcas, 195 unde eiiam victoriose in celo habitas. Amor Cetestis Ego aurea porta in celo Jim sum: qui per me transit numquam amaram petulantiam in mente sua gustabit. 200 . Virtutes Ofilia regis, tu semper es- m amplexibus quos mundusfugit, 0 quam suavisest tua dilectio in summo deo! 205 Ego sumamatrixsimpliciummorum qui turpia opera nesclunt: . sed semper in regum regem aspocia . et amplector euminhonore altissimo. Virtutes 210 O tu angelica socio, tu es valde ornata m regalibusnuptiis. Verecundla Ego obtenebroetfugoatqueconculco omnes spuraciasiDiaboli; % 215 Virtutes ^ Tu es In edficatione celestisderusalem, florens incandidisliliis.^-, Misericordia '<.-,,r ■ ; , O quam amaraest'iliaduriclas 220 -quenon-ceditřinwntlbusr?^'-^- ...... misericordtterdolorvsucéurrens!i!' ■ Ego autem omnibus dolentibus. manůmporrigere^volo\\- t t w*,^..-^ Virtutes 1 ** " 225 O laudabiUsmater£peregr,inorumi^,.~ tusemperengísífl^^^l > atqueungis pauperesetdebiles 1 ^ /; Victoria EgoVujtoria^tox^^é^m^trvt^^m^ '.' 230 m ^/m^^A^^m^^p. Virtutes **. - OdulcissimďéellqM^Ki^mr^entefonte qui absorbuiNu^^^^paßem^v • o glonosmeor^^^^^m^^en^ r_ 235 mtlttamusytecsth^^^^^usoisemthunc. Pohrdání světem Já jsem Pohrdáni světem, jas života. O bedně pozemské bloudění od strasti ke strasti, tobě já dávám výhost. Vy pak, Ctnosti, přijďte ke mně a společně vystupme k prameni vody živě. Ctnosti Slavná pani, jež vedeš všechny zápasy za věc Kristovu. Velká silo, ty šlapeš po všem světském a proto na nebi přebýváš. Láska k Bohu Já jsem zlatá brána, v nebi pevně ukotvená. Kdo do mě vejde, nikdy v myšleni nezakusí trpkost svévole. Ctnosti Dcero královská, tvé místo je v náruči, před níž tento svět uhýbá. Jak sladké je tvé zalíbeni ve svrchovaném Bohu! Kázeň Já jsem ta, která miluje prosté mravy těch, kdož neznají mrzkostí. Stále vzhlížím ke Králi králů a objímám jej vnejvyššl úctě. Ctnosti Družko andělů, jak krásně jsi vystrojena na královskou svatbu. Důstojnost Já zbavuji pozlátka, obracím na útěk a patou drtím všechny nekalosti Ďáblovy. Ctnosti Tys při stavbě nebeského Jeruzaléma, rozkvétajíc v bělostných liliích. Milosrdenství Ach, trpká je ona zatvrzelá neochota, která se zabydlela v srdcích a odmítá ulehčit bližnímu. Já však chci nabídnout ruku všem trpícím.. Ctnosti Chvályhodná matko bloudících, tyje pozvedáš a vonnou masti mažeš slabě a chudé. Vítězství Já jsem Vítězství rázné a bojovnice silná, bojuji na skále a starému hadu drtím patou hlavu. Ctnosti Nejsladší válečnice, jsi podobna vodopádu, který strhl vlka nenasytného. Slavná á korunovaná, rády bojujeme po tvém boku proti tomuto šalebnikovi. Discretio Ego Discretio sum lux et dispensatrix qmnuim creaturarum, indifferentia dei, quam Adam a sefugavit 240 per lasciviam morům. Virtutes Castíías O pulcherrima mater, quam dulcis et quam suavis es, quia nemo confunditw in te. 245 Pacientía Ego sum columpna que molliri non potest, quia fundamentům meum in deo est. Virtutes Fides O firma que stas in caverna petre, 250 et o gloriosa bellqtrix que suffers omnia! Humilitas Ofilie Israhel, sub arbore suscitavit vos deus, unde in hoc tempore recordamini plantationis sue. Gaudete ergo, filie Syon! 255 Pars tertia Virtutes 260 Heu, heu, nos Virtutes plangamus et lugeamus, quia ovis domini fugit vitam! Anima penitens O vos regales Virtutes.quam speciose et quamfulgentes estis in summo sole, 265 et quam dulcis est vestra mansio - et ideo, o ve mtchi, quia a Vobisfugi! Virtutes O fugitive, veni, veni ad nos, et deus suscipiet te. 270 Anima penitens Ach! Ach!foveas dulcedo absorbuit me in peccatis, et ideo non ansa sum intrare. Virtutes Karitas Noli timere necfugere, 275 quia pastor bonus querit in te perditam ovem suam. Anima penitens Nunc est michi necesse ut suscipiatis me, quoniam in vulneribus feteo quibus antiquus serpens me contaminavit. 280 Virtutes Spes Curre ad nos, et sequere vestigia ilia ii, sum candor víte. nado • dimitto. e '.m vite! mina Chrlsti, úndum čonculcas, n celo habitas, o fixasum: ■jlantiam in mentě sua gusfabit. reTtrTämplexibwr~ iilectio In summo deo! Ichtmmorum.: ■ mi: ■gejn*.aspocia-*:,\ horetaltisstmo. - íes^valaeornata Pohrdáni světem Já jsem Pohrdáni světem, jas života. O bědné pozemské bloudění od strasti ke strasti, tobě já dávám výhost. Vy pak. Ctnosti, přijďte ke mně a společně vystupme k prameni vody živé. Ctnosti Slavná pani, jež vedeš všechny zápasy za věc Kristovu. Velká síto, ty šlapeš po všem světském a proto na nebi přebýváš. Láska k Bohu Já jsem zlatá brána, v nebi pevně ukotvená. Kdo do mě vejde, nikdy v myšleni nezakus! trpkost svévole. Ctnosti Dcero královská, tvé místo je v náruči, před niž tento svět uhýbá. Jak sladké je tvé zalíbeni ve svrchovaném Bohu! Kázeň Já jsem ta, která miluje prosté mravy těch, kdož neznají mrzkosti. Stále vzhlížím ke Králi králů a objímám jej v nejvyšíí úctě. Ctnosti Družko andělů, jak krásné jsi vystrojena na královskou svatbu. Důstojnost Já zbavuji pozlátka, obracím na útěk a patou drtím všechny nekalosti Ďáblovy. Ctnosti Tys při stavbě nebeského Jeruzaléma, rozkvétajíc v bělostných liliích. Milosrdenství Ach, trpká je ona zatvrzelá neochota, která se zabydlela v srdcích a odmítá ulehčit bližnímu. Já však chci nabídnout ruku všem trpícím.. Ctnosti Chvályhodná matko bloudících, tyje pozvedáš a vonnou masti mažeš slabě a chudě. Vítězství Já jsem Vítězství rázné a bojovnice silná, bojuji na skále a starému hadu drtím patou hlavu. Ctnosti NejsladŠi válečnice, jsi podobna vodopádu, který strhl vlka nenasytného. Slavná á korunovaná, rády bojujeme po tvém boku proti tomuto šalebnikovi. 240 245 250 255 260 265 270 275 Discretio Ego Discretio sum lux et dispensatrix omnuim creaturarum, indifferentia dei, quam Adam a se fugavit per lasciviam morům. Virtutes Castitas O pulcherrima mater, quam dulcis et quam suavis es, quia nemo conjunditur in te. Pacientia Ego sum columpna que molliri noh potest, quia fundamentům meum in deo est. Virtutes Fides O firma que stas in caverna petre, et o gloriosa bellatrix que suffers omnia! Humilitas O filie Isráhel, sub arbore suscitavit vos deus, unde in hoc tempore recordamini plantationis sue. Gaudete ergo, filie Syon! Pars tertia Virtutes Heu, heu, nos Virtutes plangamus et lugeamus, quia ovis domini jugit vitam! Anima penitens O vos regales Virtutes,quam speciose et quamjulgentes estís in summo sole, et quam dulcis est vestra mansio -et ideo, o ve michi, quia a vobis jugi! Virtutes O fugitive, veni, veni ad nos, et deus suscipiet te. Anima penitens Ach! Ach! fervens dulcedo absorbuit me in peccatis, et ideo non ausa sum intrare. Virtutes Karitas Noli timere nec jugere, quia pastor bonus querit in te perditam ovem suam. Anima penitens Nunc est michi necesse ut suscipiatis me, quoniam in vulneribus feteo quibus antiquus serpens me contaminavit. Virtutes Spes Curreadnos, et sequere vestigia ilia K0zvážlivo5t Jájsem Rozvážlivost, světlo 'ározvažovatelka všeho stvoření v jeho rozličnosti před * Bohem. Mne Adam od sebe zahnal nevázaností svých mravů. Ctnosti Cudnost Spanilá matko, jak jsi sladká a líbezná! Neboť ten, kdo se tebou řídl, -nikdy nesejde z cesty. Trpělivost Jáťjsem ten pilíř, který se nemůže zbortit, neboť mé základy jsou vBohu. Ctnosti Víra Ty pevný sloupe ve skalní rozsedlině, á slavná bojovnice, která vše vydržíš a sneseš. Pokora Dcery izraelské, podstromem vás Bůh uvedl v život aproto.se v tomto Čase rozpomeňte na své zrození. Zaradujte se tedy, dcery jeruzalémské! Třetí scéna Ctností Běda, Ctnosti, plačme a truchleme. Vždyť ovečka Páně uniká životu. Kajícná Duše si stýská a oslovuje Ctnosti Aj vy královské Ctnosti, jak jste krásné a jak oslnivé v záři denice, jak sladké je s vámi přebývat... A proto, ach běda mi, že jsem od vás utekla... Qnosti Uprchlice, pojď, pojď k nám a Bůh Tě pozdvihne. Kajícná Duše Ach! ach! Sálající slast hřešeni mne strávila docela.. Proto jsem se neodvažovala vstoupit!! Ctnosti Láska Neboj se a neutíkej, neboť Dobrý pastýř hledá v tobě svoji ztracenou ovečku. Kajícná Duše Nyní potřebuji abyste mne pozvedly, ježto páchnou mé rány, kterými mne poskvrnil ten starý had. Ctnosti Naděje Poběž k nám a sleduj ony šlépěje. 285 290 295 300 305 310 315 320 325 in quibus numquam cades in societate nostra, et deus curabit te. Anima penitens Ego peccator quijugi vitam: plenus ulceribus veniam ad vos, ut prebeatis michi scutum redemptionis. O tu omnis militia regine, et o vos, Candida lilia ipsius, cum rosea purpura, inclinate vos ad me, quia peregrina a vobis exulavi, el adiuvate me, ut in sanguine Jilii deipossim surgere. Virtutes Fides O Anima jugitiva, esto robusta, et indue te arma lucis. Anima penitens Et o vera medicína, Humilitas, prebe michi auxilium, quia superbia in multis viciis fregit me, multas cicatrices michi imponens. Nunc fugio adte, et ideo suscipe me. Humilitas O omnes Virtutes, sušcipite lugentem peccatorem, in suis cicatricibus, propter vulnera Christi, et perducite eum ad me. Timor Dd et Spes Volumus te reducere et nolumus te deserere, et omnis celestis milicia gaudét super te -ergo decet nos in symphonia sonare. Humilitas O misera jilia, volo te amplecti, quia magnus medicus dura et amara vulnera propter te passus est. Virtutes O vtvéns fons, quam magna est suavitas tua, quifaciem istorum in te non amisisti, sed acute previdisti quo modo eos de angelico casu abstraheres qui se estimabant ilhid habere quod non licet sic stare; unde gaude, Jilia Syon, quia deus tibl multos reddit quos serpens de te absbidere voluit, qui nunc in maiori lučefiitgěnt quam prius illorum causajuiset. na nichž námi obklopena nikdy neklopýtneš a Bůh tě ochrání. Kajícná Duše Já hříšná odmítala život. Pokryta vředy přicházím za vámi, abyste mi propůjčily štít spásy. ó ty veškeré vojsko královnino a vy, bělostné lilie její, s nachovým rouchem z růži, skloňte se ke mně - vždyť bludně jsem vás opouštěla. Pomozte mi, abych v krvi syna Božího ■ mohla se opět vzchopit. Ctnosti Víra Duše uprchlická, bud'silná a oděj se zbraněmi světla. Kajícná Duše Ó Pokoro, ty jsi skutečný lék! Budiž mojí záštitou. Velmi jsem se mýlila, pýcha ta mne zlomila, převelice mě zjizvila. Nyní se k tobě utíkám, ujmi se mne! Pokora Ô Ctnosti všechny, ujměte se hříšnice, jež truchlí pro rány Kristovy, a předveďte ji i s jejími jizvami ke mně. Ctnosti - Bohabojnost a Naděje - (k Duši) Chceme tě přivést zpátky a už tě neopustíme. Celé nebeské vojsko se nad tebou raduje. Sluší se tedy, abychom společně zapěly chvalozpěv. Pokora Ubohé dítě, chci tě obejmout - vždyť sám veliký uzdravovatel pro tebe vytrpěl těžké a hořké rány. Ctnosti (ke Kristu): Zřídlo života, jak velmi jsi lahodný. Ty, kterýs nevyňal ze své lásky tvář těchto hříšníků, ba jsi bystře předvídal, kterak vytrhneš z osudu padlých andělů ty, kteří si osobovali to, co není dovoleno. A proto plesej, dcero siónská, protolé Bůh ti vrátil mnohé z těch, které had od tebe chtěl odlákat a kteří nyní září jasnějším světlem, než by byli mohli zářit před tlm. Pars quarta 330 ň Diabolus ::l Que es, aut unde vents? V Tu amplexata es me, et ego foras eduxi te. Sed nunc in reversione tua confundis me - 335 ego autem pugna mea deiciam te! Anima penitens Ego omnes vias meas malas esse cognovi, et ideo fugi a te. Modo autem, o illusor. pugno contra te. 340 Inde tu. o regina Humilitas tuo medicamine adiuva me! Humilitas ad Victoriam O Victoria, que istum in celo superasti, curre cum militibus tuts 345 et omnes Hgate Diabolum hune! Victoria ad Virtutes Ofortissimi et gloriosissimi milites, veníte. et adiuvate me istum fallacem vincere. Virtutes 350 O dulcissima bellatrix, in torrents fonte qui absorbuit lupům rapacem-o gloriosa coronata, nos libenter militamus tecum contra illusorem hune. Humilitas 355 Ligate ergo istum, o Virtutes preclare! Virtutes Spes O regina nostra, tibi parebimus, et precepta tua in omnibus adimplebimus. Victoria 360 Gaudete, o socii, quia antiquus serpens ligatus est! Virtutes Laus tibi, Christe, rex angelorum! Castitas In mentě altissimi, o Satana, caput tuum conculcavi, 365 et in virginea forma dulce miraculum colui, ubijllius dei venit in mundum. unde deiectus es in omnibus spolus tuis. et nunc gaudeant omnes qui habitant in celts, quia venter tuus conjitsus est. 370 Diaholus Tu nescis quid colis, quia venter tuns vacuus est pulcra forma de viro sumpta • ubi transis preceptum quod deus in suavi'copula precepit. :ades in societate nostra, i vitam: am ad vos, itum redemptionis. %ine, ipsius, cum rosea purpura, uia peregrina a vobis exulavi, anguine filii deipossim surgere. > robusta, umilitas, prebe michi auxilium, sviciis fregitme, i imponens. 20 suscipe me. •ipite lugentem peccatorem, opter vulnera Christi, ' nolumus te deserere, 7 gaudet super te -honia sonare. xmplecti, lura er te passus est. }aj_st_suav.itas-tuaľ----- m amisisti,. času abstráheres terě iit řeVoluit,, %ent. uisět')-'!' na nichž námi obklopena nikdy neklopýtneš a Bůh tě ochráni.. Kajícná Duše Já hříšná odmítala život. Pokryta vředy přicházím za vámi, abyste mi propůjčily Štít spásy. Ó ty veškeré vojsko královnino a vy, bělostné lilie její, s nachovým rouchem z růží, skloňte se ke mne - vždyť bludně jsem vás opouštěla. Pomozte mi, abych v krvi syna Božího ■ mohla se opět vzchopit. Ctnosti Víra Duše uprchlická, buď silná a oděj se zbraněmi světla. Kajícná Duše Ó Pokoro, ty jsi skutečný lék! Budiž mají záštitou. Velmi jsem se mýlila, pýcha ta mne zlomila, převelice mě zjizvila. Nyní se k tobě utíkám, ujmi se mne! Pokora Ó Ctnosti všechny, ujměte se hříšnice, jež truchli pro rány Kristovy, a předveďte ji i s jejími jizvami ke mně. Ctností - Bohabojnost a Naděje - (k Duši) Chceme tě přivést zpátky a užte neopustíme. Celé nebeské vojsko se nad tebou raduje. Sluší se tedy, abychom společně zapěly chvalozpěv. Pokora Ubohé dítě, chci tě obejmout -vždyť sám veliký uzdravovatel pro tebe vytrpěl těžké a hořké rány. Ctnosti (ke Kristu): Zřídlo života, jak velmi jsi lahodný. Ty, kterýs nevyňal ze své lásky tvář těchto hříšníků, ba jsi bystře předvídal, kterak vytrhneš z osudu padlých andělů ty, kteří st osobovali to, co mni dovoleno. A proto plesej, dcero siónská, protože Bůh ti vrátil mnohé z těch, které had od tebe chtěl odlákat a kteří nyní září jasnějším světlem, než by byli mohli zářit před tím. Pars quarta 330 J Diabolus Que es, aut unde venis? Tu amplexata es me, et ego /oros eduxi te. Sed nunc in reversions tua conjundis me -335 ego autempugna mea deiciam te! Anima penitens Ego omneš vias meas malas esse cognovi, et ideo fugi a te. Xíodo autem, o illusor, pugno contra te. 340 Inde tu, o regina Humilitas tuo medicamine adiuva mel Humilitas ad Vtctoriam O Victoria, que istum in celo superasti, curre cum militibus tuis 345 et omneš ligate Diabolum hune! Victoria ad Virtutes O fortissimi et gloriosissimi milites, venite. et adiuvate me istum fallacem vincere. Virtutes 350 O dulcissima bellatrix, in torrente fonte qui absorbuit lupům rapacem-ogloriosa coronata, nos libenter militamus tecum contra íllusorem hune. Humilitas 355 Ligate ergo istum, o Virtutes preclare! Virtutes Spes O regina nostra, tibi parebimus, et precepta tua in omnibus adimplebimus. Victoria 360 Gaudete, o socii, quia antiquus serpens ligatus est! Virtutes Laus tibi, Christe, rex angelomm! Castitas ín mentě altissimt. o Satana, caput tuum conculcavi, 365 et in virginea forma dulce miraculum colui, ubifúius dei venit in mundum, unde deiectus es in omnibus spoliis tuis, et nunc gaudeant omneš qui habitant in celis, quia venter tuus conjusus est. 370 Diabolus Tu nescis quid colis. quia venter tuns vacuus est pulcra forma de viro sumpta - ubi transis preceptum quod deus in suavicopula precepit. Čtvrtá scéna Ďábel Co ty jsi zač? Ty patříš mně a já to byl, kdo té vyvedl ven. Tím. že ses obrátila, mne uvádíš do zmatku. Já však se s tebou utkám a smetu tě. Kajícná Duše Seznal jsem, že všechny tvé cesty vedou ke zlu. Proto jsem od tebe prchl. Syni však dokonce, ty falešniku. proti tobé pozvedám zbraň... A ty. královno Pokoro, vypomož mi svým lékem. Pokora k Vítězství Ô vítězná, kterás ho přemohla již v nebi, poběž se svými vojáky a všichni společně svažte toho Ďábla, Väézstv/ k Pokoře Přeudatni a prosluli vojíni, přijďte sem a pomozte mi zdolat tohoto ošemetníka. Ctnosti Nejsladši válečnice, podobná jsi vodopádu, který pohltil nenasytného vlka. Slavná a ověnčená, rády po tvém boku povedeme válku proti tomuto lháři. Pokora Spoutejte jej tedy, ctnosti přejasné. Ctnosti Naděje Královno naše, poslechneme tě na slovo a ve všem všudy vyplníme tvé rozkazy. Vítězství Radujte se, družky, neboť dávný had byl spoután. Ctnosti Chvála tobé, Kriste, králi andělu. Cudnost: V mysli NejvyŠŠiho. ô Satane, jsem tvou hlavu pošlapala a skrze panenskou přirozenost jsem vypěstila sladký div, kudy totiž Syn Boží vešel v tento svět. Proto svržen jsi i se vši svou zbroji, a nyní ať zaplesají všichni, kdo nebe obývají. ježto tvůj odporný .břich došel zmateni. Ďábel Ty vůbec nevíš, koho ctiš. protože tvůj břich, tvé lůno je prázdné, připraveno o tvar, který mu dává muž. Čímž také přestupuješ přikázání, které vydal sám Bůh. a sice: Sladké budiž spojeni v lásce... 375 pulcro forma de vir o sumpía • ubi transis preceptum quod deus in suavi copula precepit, unde nescis quid sis! Castilas 380 Quomodo posset me hoc längere quod tua suggestio polluit per immundiciam incestus? Unum virum protuli, qui genus humaimm ad se congregat, 385 contra te, per nativitatem suam. Virtutes Timor Dei 0 deus, quis es tu. qui in temetipso hoc magnum consilium habuisti, Victoria 390 quod destruxit infernalem haustum in publicanis et peccatoribus, Spes qui nunc lucent in superna bonitate! Humilitas 395 Unde, o rex, laus sit tibi. Karitas O pater omnipotent, ex te fluilfons in igneo amore: Fides perdue filios tuos in rectum ventum velorum aquarum, 400 ita ut et nos eos hoc modo perducamus in celestem Jerusalem. VirtutesetAnime In principle omnes creature viruerunt. in medio flares floruerum, 405 posteaviridiiasdescendit. Et istudvir preliator vidit et dixit: Hoc teto, sed aureus numerus nandum est plenus. Tu ergo, patemum speculum aspics: in corpore meofatigationem sustineo, 410 parvuli etiam mei deficiunt, Nuncmemor esto, quodplenitudo que in prima facta est arescere non debuit, et tunc in te habuisti ; quod oculus tum nümquam cederet 415 usque dům corpus meum videres plenum gemmarum. Nam mefatigat quod omnia membra mea in irrisionem vadimt. Pater, vide, vulnera mea tibi ostendo. i - Ergo nunc,:omnes homines, ■'420... ^y.ui'yob\tnan^auím^orrigáL Proto nevíš, či jsi! Cudnost Kterak by se mě mohlo dotknout, co tvoje smilná myšlenka poskvrňuje špinavosti? Jednoho člověka jsem počala a povila, který celý lidský rod svým zrozením sjednotil proti tobě. Ctnosti Bohabojnost Bože, kdo jsi ty, žes v sobě pojal tak veliký úmysl, Vítězství zničit pekelný zdroj v celnících a hříšnicích, Naděje kteři nyní záři v nejvyššim dobru! Pokora Proto, ô králi, budiž tobě chvála. Láska O všemohoucí otče, z tebe vyvěrá pramen ohnivé láskv Víra Přiveď své syny, dej jim na moři dobrý vítr do plachet, abychom i my je takovým způsobem převedly do nebeského Jeruzaléma. Ctnosti a duše Na počátku všechna stvořeni byla svěží, a uprostřed nich kvetly květy, potom zeleň ustoupila. A onen muž-válečnik to viděl a řekl: To všechno vím, ale zlatý počet ještě není dovršen. Ty pohleď do otcovského zrcadla. Cítím únavu ve svém těle a moji maličcí také ochabují Nyní si pamatuj, ie plnost, která byla na počátku, nesmi uvadnout. A tu i jsi měl v sobě pevně vštípeno. že tvé oko nikdy neustalo, dokud jsi viděl mé tělo plně drahokamů. Neboť mne unavuje, že všechny mě ůdy jsou na posměch. Otče. viz, tobě ukazuji své rány. Nyní tedy, všichni Udě. skloňte svá kolena před Otcem svým, aby k vám mohl napřáhnout svou ruku.. Ctnosti a božské sily před zdí táhnou - zleva Štědrost, Zdrženlivost, Zbožnost, Pokoj Ctností před Kristem trůnícím na vý - shora zleva Stálost, Touha po Nebi, Usebr a • >recepit, igere icestus? ongregat, tarn. metipso jisti, lustum eccatoribus. 'onitate: tit fons in igneo amors: senium velorum aquarum, '.rducamus lenmt. t: indum est plenus. lice: tineo, 7 gue in primo facta est ret plenum gemmarum. ibra mea in irrisionem vadunt. indo. flectite. Proto nevíš, čí jsi! Cudnost Kterak by se mě mohlo dotknout, co tvoje smilná myšlenka poskvrňuje špinavostí? Jednoho člověka jsem počala a povila, který celý lidský rod svým zrozením sjednotil proti tobě. Ctnosti Bohabojnost Bože, kdo jsi ty, žes v sobě pojal tak veliký úmysl, Vítězství zničit pekelný zdroj v celnících a hříšnicích. Naděje hen nyní září v nejvyššim dobru! Pokora Proto, ó králi, budiž tobě chvála, láska O všemohoucí otče, z tebe vyvěrá pramen ohnivé láskv Víra * *' Přiveď své syny, dej jim na moři dobrý vítr do plachet, abychom i my je takovým způsobem převedly do nebeského Jeruzaléma. Ctnosti a duše Na počátku všechna stvořeni byla svěží, a uprostřed nich kvetly kvity, potom zeleň ustoupila. A onen muž-válečnik to viděl a řekl: To všechnovim, ale zlatý počet ještě není dovršen. Ty pohleď do otcovského zrcadla. Cítim únavu ve svém tele a moji maličcí také ochabuji. Nyní si pamatuj, že plnost, která byla na počátku, nesmí uvadnout. A tu i jsi měl v sobě pevni vštípeno, že tvé oko nikdy neustalo, dokud jsi viděl mě tělo plné drahokamů. Neboť mne unavuje, ze všechny mé údy jsou na posměch. Otče, viz. tobi ukazuji své rány. Nyní tedy. všichni lidé. skloňte svá kolena před Otcem svým, aby k vám mohl napřáhnout svou ruku.. Ctnosti a božské síly před zdí táhnoucí se od severního k západnímu rohu - zleva Štědrost, Zdrženlivost, Zbožnost. Pokoj. Pravda, Blaženost, Rozvážlivost, Spása Duší Ctnosti před Kristem trůnícím na východním rohu stavby - shora zleva Stálost, TouhapoNebi, Usebranost srdce, Pohrdáni světem, Svornost —