■ti
CESKE AKADEMIK CÍSAŘE'.FRANTIŠKA JOSEFA PRO VED\, SLOVESNOSŤ A UMĚNÍ.
1RÍDA ni
ČÍSLO 23.
STAROČESKÉ
SKLADU V I )R AMATICKÉ
ITVonr LITURGICKÉHO.
\YDÁVÁ
l\\ viachal.
3
V PRAZE.
NÁKLADEM ČESKÉ AKADEMIE CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA PRO VĚDY, SLOVESNOSŤ A UMĚNÍ.'
fl
TISKEM ALOI S A . WI ESNERA V PRAZE, KNIHTISKAŘE: ČESKÉ AKADEMIE CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA PRO VŽDY, SLOVESNOSŤ A UMĚNÍ.
PŘEDMLUVA.
V Cechách v XIV. st. utěšeně se rozvinulo církevní drama liturgického původu. Pohříchu zbyly z něho pouhé trosky, rozmetané po různu v knihovnách domácích i cizích. Horlivým ctitelům staročeské literatury podařilo .se již značnou část těchto vzácných památek vyhledati a uveřej-niti. Ale ježto jsou po různu vytištěny, odhodlal jsem se k vyzvání p. dvor. rady J. Gebauera znovu je vydati v souborné knize, aby podávaly ucelenější obraz staročeské literatury dramatické, kterou se můžeme směle před cizinou pochlubiti. Málokterá literatura může se totiž honositi v tomto oboru skladbami tak rozmanitými a zároveň-starými jako písemnictví naše. Pro dějiny středověkého dramata církevního mají české památky ohromnou cenu a poskytují vydatný, materiál k srovnávacímu studiu jeho vzniku a vývoje.
Většina textů byla již dříve velmi pečlivě vydána, zejména od J a n a Gebauera, J os. Truhláře a Ad. Patery. Přepisy jejich vzal jsem za základ svého vydání, srovnal je znovu s rukopisy a bylo-li třeba, doplnil nebo opravil. Při textech notovaných vynechávány byly dosud noty, ač mají stejnou důležitost jako texty, nejen pro dějiny hudby, nýbrž i pro historii vývoje her samých. Hodlal jsem tedy vydati všecky notované partie ve fototypických otiscích, ale pro veliký náklad bylo mi zatím od toho upustiti. V příloze podávám toliko faksimile ruk. Klem. I. B. 12.
Pokládám za svou povinnost vřele poděkovati členům kommisse pro vydávání památek řeči a literatury české, zvláště p. dvor. radovi J. Gebauerovi, který mi radou i skutkem přispíval, dále p. biblio-thekáři Ad. Páterovi, p. prof. dr. V. E. Mourkovi, p. prof. dr. R. Dvořákovi'a p. vlád. radovi Ant. Truhlářovi. Rovněž upřímné díky vzdávám ředitelství kr. dvorní a státní bibli o-theky v. Mnichově, správě bibliotheky praemon. kláštera v Drkolné, správám knihovny Musejní, Klementinské a Kapitulní v Praze, které mi ochotně poskytly žádaných rukopisů. —
V Praze 2. května 1907.
/. Máchal.
hlava první.
Stručný přehled vzniku a vývoje stredovekého dramata
církevního.1)
Středověké drama má jako drama řecké základ liturgický a vzniklo zcela samostatně beze všeho vztahu k předchozímu vývoji dramata antického. Prvopočátky jeho byly velmi prosté a jednoduché, a v jádře svém zakládaly se na dialogických tropech obsahujících otázku a odpověd. Takové zpěvy, ozdobně a uměle složené, byly vkládány v obvyklé texty liturgické, aby se jimi o významných slavnostech výročních bohoslužba okrášlila a povznesla. Snaha zvelebovat! liturgii melodickými tropy a sekvencemi nejsilněji se projevovala v klášteře sv. Havla (St. Gallen), sídle nové církevní poesie středověké, kde působil v IX. st. původce koloraturních sekvencí N o t k e r a tvůrce melodických tropů Tutilo. Jest tedy dosti pravde podobno, že odtud vyšel také první popud k dramatisování jednotlivých částí bohoslužby. To se týká ovšem jen prvopočátků liturgických slavností; další vývoj jejich.šel již vlastními cestami.
x) O vzniku a dějinách, středověkého dramata církevního pojednávají hlavně tyto novější práce: G. Milchsack, Die Oster- und Passionsspiele. Wolfenbueťtel 1880.—L. Gau tier, Histoire de la poesie liturgique an moyen äge I (Les tropes). Paris 1886. -—C. Lange, Die lateinischen Osterfeiern. München 1887. — L. Wirth, Die Oster- und Passionsspiele bis zum XVI. Jh. Halle a. S. 1889. — R. Froning, Das Drama des Mittelalters (Deutsche National«Literatur 14). Stuttgart 1891. — W. Cr^iz^n^ix-ti, Geschichte des neueren Dramas. Halle a. S. 1893. — W. Koppen, Beiträge zur Geschichte der deutschen Weihnachtsspiele. Paderborn 1893. — M. Sepet, Origines catholiques du théatre moderne. Paris 1901. — M. Wil-motte, Les origines du drame liturgique (Bulletin de 1'Academie de Belgique, classe des lettres 1901. 715—748). — W. Meyer, Fragmenta Burana (Festscbriit zur Feier des 150jährigen Bestehens d. k. Gesellschaft der "Wissenschaften zu Göttingen.. Ab-liandl. d. phil. hist. Klasse). Berlin 1901. — A. Aňz, Die lateinischen Magierspiele. Leipzig 1905. " I
1*
K dialogickým tropům přidávaly se vhodné antifony, sekvence a vety z Písma sv., a celek byl upraven v stručné s 1 a v n o s t i (o f f i c i a) liturgické, které nabývaly na rozmanitých místech rozličné formy a připojováním nových částí stále vzrůstaly, až konečně přešly ve skutečné hry dramatické.
Hod boží v ánji-ČJiií a ve 1 i k o n o č n í slavil se ode dávna v církvi křesťanské způsobem nejdojemnějším, a proto není divu, pojí-li se k těmto dvěma svátkům především počátky liturgických dramat středověkých. ' ^
• u-
1. Hry vánoční.
Doba vánoční s cyklem významných svátkův oslavujících památku narození Páně, příchod tří mudrců, povraždění dítek betlémských a p., podporovala vznik drobných slavností církevních, které se staly součástí bohoslužby o těchto svátcích. Základním .jádrem, z něhož vánoční slavnosti vyklíčily, byly asi tyto dramatické antifony, uprayené podle evangelického textu:
,,Quem vidistis, pastor es, diciteí adnuntiate nobis, in terris quis ap-•paruit?"
,,Natum vidimus in ckoro angelorum salvatorem dominům." ,,Pastores, dicite, quidnam vidistis et adnuntiate Christi nativitatemf" „Infantem vidimus jwnnis^MW.Qlutum et choros angelorum laudantes salvatorem."
Jak z těchto zpěvů vyrostly celé slavnosti, nebylo dosud náležitě objasněno. Tolik je jisto, že se to stalo velmi_záhy_J snad dříve než povstaly slavnosti velikonoční. V XI. st. existovaly již zvláštní slavnosti, jako officiuni_P&stgrum, officium_ magomm, officium infantium Či ordo RachelisP) V témž století byla asi spojena jednotlivá officia cyklu vánočního v jedinou slavnost vánoční, skládající se ze scény pastýřské, tříkrálové, herodeské a mláďátek. Kromě zachovaných památek dosvědčuje to také probošt G e r h o h z R e i c h e r s b e r g a, jenž ve svém spise ,,De investigatione Antichristi", psaném r. 1162, trpce vytýká: „Exhibent imaginaliter et salvatoris infantiae eunabula, parvuli vagitum, puerperae virginis matronalem habitům, stellam quasi sidus flammi-gerum, infantům necem, maternum Rachelis ploratum." (W. Meyer, Frag. Bur., str. 38.)
Na osnově slavností vánočních vzdíäány byly pak hry vánoční, které přidáváním nových Částí, zvláště o prorocích, předpovídajících příští Spasitelovo, o zvěstování andělském a p., nabyly značného rozsahu.
Slavnosti vánoční rozšířeny byly zajisté také v Cechách, ale ze starší doby známy jsou dosud toliko dva provozovací návody: ,,Ordo personarum
2) Příklady uvádí Du Méril, Les origines latines du theatre moderně. Paris 1897, str. 147 a d.
ad eunabulum in Nativitate Domini", obsahující pořádek zpěvů při takových slavnostech. Jeden je zapsán na zadním přídeští .rukopisu knihovny Klementinské v Praze (IV. G.'8) z doby okolo r. 1400;3) vydal jej J o's. Truhlář ve Věstníku Čes. Akademie VIL, 660—2. Druhý též ze začátku XV. st. nalezl A. Brückner v bibliothece Krakovské a otiskl jej v Archivu für slav. Phil. XVI., 606—7. Oba návody provozovací jsou si velmi podobny a poznáváme z nich, že latinsko-české slavnosti vánoční zakládaly se na liturgických zpěvech vánočních, zejména na známých písních ,,Magnum nomen domini Emanuel" a ,,Resonet in lau-dibus". „Sloky a reírainj;' obou písní byly rozmanitě přehazovány, aby dostaly jakousi dějovou souvislost, jež byla základem vánočních her. K tomu byly komponovány i nové sloky, sestavovány z nich nové písně, z jiných písní vánočních přibírány jednotlivé sloky a p."4)
Na základě obou návodů provozovacích možno sestrojiti toto schéma latinsko-českých slavností vánočních.
Primo cantantes procedant: Nascitur de vir gine. Resp.: Omnis homo etc.
Persone circa eunabulum: Magnum- nomen domini etc. ^Chorus repetat:
Magnum nomen domini Emanuel, quod annuncciatum est per Gabriel, Hodie apparuit in Israel per Mariam virginem magnus rex'. Persone: Sunt impieta, quae praedixit Gabriel. <Chorus: Sunt impieta etc.
Persone: Eya, eya, virgo dciim genuit, quem divina voluit dementia. Chorus: Eya, eya.
Persone: Daniel prophetia praedixit nobis gaudia. Chorus repetit: lam letari. Verum pueri tres vel quatuor:
Resonet in lauditus
cum iocundis plausibus
Sión cum fidelibus:
apparuit, quem genuit Maria. Chorus: Nunc dimittas.
Persone: Jest naplněno, což pověděl Gabriel.
Chorus: Jest naplněno' atd. "
3) Zd. Nejedlý (Dějiny předhusitského zpěvu v Čechách str. 214) se domnívá, že pochází z 2. čtvrti XV. stůl.
4) Zd. Nej.e.dký,, Počátky husitského zpěvu str. 286. Podle Nejedlého (Děj. ■ predhusit. zpěvu :sto'214) husitský kancionál Jistebnický má píseň ,,Magnum nomen" tak smíšenou s písní „Resonet in laudibus", že to předpokládá již starší hru vánoční, kde sloky těchto dvou písní se různě střídaly.
Persone:
Radujme sě, veselme se,
dievka syna porodila,
toi jest buoží milost .chtěla.
Chorus: Radujme sě atd.
Persone: Parit mater etc.
Chorus: lam letari etc.
Verum pueri sub eadem nota ut ,,Resonet":
Jesus mladý pacholík
a Josef starý mužík
vsadil boha na oslík,
jehožto jest porodila Maria. Chorus: Quia viderunt oculi. Chorus: Magnum nomen etc. Persone: Sunt impieta etc. Chorus: Sunt impieta etc. Persone: Eya, eya, virgo etc. Chorus: Eya, eya.
Persone: Pastoribus magnolia nunctiantur tripudia.
Chorus: lam letari.
Persone:
Sión lauda dominum,
Salvátorem omnium,
lavatorem criminum,
apparuit, quem genuit Maria, Chorus: Quod per astra. Chorus: Magmtm nomen etc. Persone: Jest naplněno atd. Chorus: Jest naplněno atd. Persone: Radujme se atd. Chorus: Radujme sě atd.
Persone: Mors fugatur, iusticia vita datur et grácia. Chorus: lam letari. Pueri:
Sión chval hošpodina, spasitele všeho svět@, jenž vŠeckny hriechy snímá, jehožto jest porodila Maria.
Chorus: Lumen adrelevacio etc.
Chorus: Magnum nomen etc.
Persone: Sunt impieta etc. *
Chorus: Sunt impieta etc.
Persone: Eya, eya.
Chorus: Eya, eya.
f
Persone: Uni terno sempiterno benedicamus domino.
•Chorus: lam letari.
Pueri:
Natus est Emanuel,
quem praedixit Gabriel,
testis est Ezechiel,
apparuit, quem genuit Maria. Chorus: Gloria patri etc. Chorus: Magmtm nomen etc. Persone: Jest naplněno . . . Chorus: Jest naplněno ... Persone: Radujme sě . . . Chorus: Radujme se ...
Persone: Sit benedicta trinitas, cui dicamus gracias. Chorus: lam letari. Pueri:
. Narodil sě Emanuel,
jehož zvěstoval Gabriel,
svědek jest Ezechyel,
jehožto jest porodila Maria. Chorus: Sicut erat in_principio etc. Chorus: Magnum nomen . . .
Quo finito recedunt cantantes: Nunc angelorum gloria.
Partikulární lira vánoční v starší literatuře, české se nezachovala, ale o existenci podobných her svědčí rukopis Tegernseeslcý, kde v osnovu hry na Boží tělo pojaty také výjevy z nějaké hry vánoční. Některé verše v ní shodují se s lidovými hrami na Moravě (srv. Feifalik, Volkschauspiele aus Mähren, str. 18 a 228), z čehož J. Truhlář usuzuje, že novější lidové hry dramatické se zakládají na podání velmi starém (C. C. Mus. 1892, str. 40).
Vedle her vážných církevního obsahu konaly se o vánocích veselé hry žákovské, obsahu světského a rozpustilého. Zakládaly se dílem na staropohanském zvyku koledovati o vánocích, dílem povstaly sesmeš-ňováním obřadů církevních. Hry a žerty takové měly značný vliv na ^vývoj středověkého dramata, ježto z nich nebo podle nich vnikaly živly světské í do vážných her církevních.
Původci takových frašek žákovských byli hlavně bonifanti (boni infantes, innocentes), chudí žáci v službách chrámových, k nimž se přidružovali i starší žáci a klerikové. Hry své provozovali o vánocích i v kostele, majíce v čele pořadatele, jemuž říkali posměšně „episcopus innocentum". Bylo jim to mlčky trpěno; přísný arcibiskup Arnošt z Pardubic r. 1350 toliko nařídil, aby žádný z knězi, diákonův a subdiakonů neúčastnil se těchto výstupů strojením se za maškary neb neslušným zpěvem. Zevrubně
:S6 zmiňuje o těchto hrách J. Hus ve „Výkladu modlitby Páně", kde praví: „Co pak činie zjevné nekázni v kostele, strojiece krabošky, jakož i já. v mladosti byl sem jednu pohřiechu kraboškú! kto by vypsal na Praze? Učiniece žáka potvorného biskupem, posadie na oslici tváří k uocasu,, vedú ho do kostela na mši; a před ním mísu polévky a konev neb čbán piva, i držie před ním, an jie v kostele. A videch, an kadí oltáře, a vzdvih nohu nahoru, i vece hlasem velikým: Bú. A žáci nesěchu před ním veliké , pochodně miesto sviec, a chodí oltář ad oltáře, tak kadě. Potom uzřěch,. ano žáci vše opak kukly kožišné obrátili, a tancují v kostele; a lidé se dívají a smějí, a mnějíce by to bylo vše svatě neb právě, že to mají v své rubrice, to jest.v svém ustavení... A svaté paměti kněz Jan arcibiskup,, ten jest pod kletbu ty hry a nekázni zapověděl, a velme dobře; neb jest křesťanské ustavenie, že k řádu kněžskému nemá dopuštěn býti, ktož ty hry v svátky strojí" (Spisy, vyd. Erben, 1., 302).
2. Slavnosti velikonoční
Pro vývoj středověkých her. církevních daleko větší význam mají slavnosti velikonoční. Staly se mnohem oblíbenější a rozmanitější; vznik jejich i rozvoj možno na základě hojných památek dosti přesně určiti.
Podle evangelia sv. Marka (16, G—7), které se četlo při ranní bohoslužbě na hod boží velikonoční, složen byl slavnostní tropus, obsahující krátký dialog mezi sv. ženami a andělem u hrobu, který byl záhy pojat do liturgie. Jest doložen sice teprve v X. st., ale původem svým byl zajisté starší..'V antifonáři svatohavelském z XI. st. je zaznamenán takto: - ■ ■/. Quem queritis in sepulchro, o christicole?
R. Jesum- nazarenum crucifixum, ô coelicole. '' ' J. Nón est hic, surrexit, sicut predixerat; ite, nuntiate, quia surf exit de sepulchro.  Surrexit enim, sicut dixit dominus, ecce precedet vos in Galileám, ibi ewm videbitis, aevia, aevia! .'■ ) . y tomto střídavém zpěvu tkvěl dramatický prvek, který se přidá-' váním vhodných zpěvů z rituálu a z Písma sv. znenáhla rozšířil. S počátku zajisté jednotlivé otázky a odpovědi zpíval chór kněží ve dvě skupiny; rozdělený. Dalším krokem bylo, že dialog byl přenesen na určité zpěváky,.. kteří představovali jednak sv. ženy, jednak anděla u hrobu. Tak vznikla jednoduchá  scéna   pří hřební,   ktľrá byla záhy rozšířena oblí-: benou sekvencí Victimae posekali.   Tato sekvence byla s počátku asi zpívána celá, později užívalo se pouze dialogické části druhé Die nobis,. '■: Maria etc, obsahující rozmluvu Marie Magdaleny s apoštoly.        ■ . , ,   Podle evangelia š v. Jana (20, 4) byla dále scéna příhrobní doplněna., výjevem apoštolský m. Marie oznámily totiž apoštolům Petrovi a Janovi, co se u hrobu dálo, ti tam potom běželi o závod, vzali z hrobu, sy- roucha a ukazovali je věřícím.
V' evangeliu sv. Jana (19, 11—18) vylicuje se velmi živě zjevení-Kristovo Marii Magdaleně, která po odchodu apoštolů Petra a Jana u hrobu zůstala. Podle tohoto líčení složeny byly záhy jednotlivé zpěvy rituální, které se nalézají v starých knihách liturgických. Není tedy divu, Že učiněn byl pokus pojmouti dojemnou s c é n d zjevení do osnovy slavností velikonočních. ( Scéna tato byla zprvu velmi jednoduchá, skládajíc se pouze ze slov evangelia a z autifon podle evangelia složených. Má však pro další vývoj důležitý význam tím, že Kristus jako činná, mluvící a jednající osoba poprvé byl uveden v dramatickou osnovu církevních slavností.
Připojení výjevu s m a s t i č k á ř e m bylo další významnou, novotou. Podnětem k tomuto výjevu bylo asi responsorŕum Dum trans-isset sabbatum Maria Magdalena - et Maria Jacobi et Salome emerunt aro-mata, ut venierdes ungerent Ihesum, kterým se dosavadní slavnost velikonoční začínala. Upravovatel scény s mastičkárem nenašel však ani v evangeliu ani v liturgii kromě tohoto responsoria žádných jiných textů, kterých by mohl užiti. Proto bylo třeba slova i nápěvy samostatně si vymýšletL Zdá se, že prvopočátky scény zjevení i mastičkářské sluší híedati na půdě, francouzské, kde měli nejdříve odvahu tuto novotu zavésti v slavnostech Čistě liturgických.
Scénou zjevení a mastičkárskou liturgické slavnosti dospěly svéhp vrcholu a znenáhla přešly ve skutečné hry velikonoční.
O slavnostech velikonočních v Cechách třeba se zvláště zmíniti.
Liturgické slavnosti velikonoční, obsazené v knihách na půdě české' napsaných, vynikají jak' rozmanitostí obsahu tak i svérázňostí úpravy a svědčí o zvláštní zálibě věnované u nás obřadům' tohoto druhu.5) Křome ojedinělých druhův ujaly se v Cechách, zejména v Praze, dvě zvláštní verse jejich: Jedna byla obmezena pouze na ženský klášter usv. Jiří, kde s nevšední horlivostí pěstoval se zpěv liturgický. Podle dokumentů' možno ji stopovat! od XIII. až do XV. st., ale hlavní dobou jejího rozkvětu byl věk XIII. a XIVV
V antifonáři svatojirském ze XIV. st. (univ. bibl. VI. G., 3b) zaznamenána jest v této formě:
Ebdomadarie missam incipiant „In sancta nocte" inposito respon-sorio Dum transisset. Domina abbatissa precedet. Maria Magdalena sequetur eam., tres Marie sequentur eam cum senioribus.
Dum transisset sabbalum maria magdalena et maria iacobiet salome emerunt aromaía, ui uenientes ungerent ihesum, aevia, aevia. V. Et valde mane una sabbatorum ueniUnt ad monumentům- orto iam sole. Vt uenientes. Gloria patri et filio et spiritui sancto, alleluia.
5) Podľobnč jsem o nich pojednal v článku Staročeské velikonoční slavnosti dramatické ve „Věstníku ,kr. čes. společnosti náuk", tř. filos.-hist.-jazykozpytná 1906. 1—24. .
10
11
Finito responsorio tres Marie cantantes ,,Aromata" procedant ad ungentarium pro accipiendis ungentis:
Aromata precio querimus,
christi corpus ungere uolumus,
holocausia sunt odorifera,
sepulture christi memoria. i
, Ungentarius: ■
Dabo uobis ungenta optima saluatoris ungere vulnera, sepulture eius ad memoriam et nomini eius ad gloriam.6)
Quibus acceptis accedant ad sepulcrum conuentu cantante anti-phona.m: Maria magdalena et alia mafia ferebant diluculo aromata dominům querentes in monumento.
Qua finita tres marie cantent antiphonam stantes ante sepulcrum: . Quis reuoluet nobis ab,.tho.stio lapidem., quern fegere sanctum cernimus se-pulchrum ?
Angelus in septilchro: Quern queritis, o tremule mulieres, in hoc tumulo ploy-antes ?
Marie respondeant: Ihesum nazarenum crucifixum querimus. . Angelus: -Non est hie, quern queritis, sed cito euntes nunciate discipulis eius et petro, quia surrexit ihesus.
Item angelus aperto sepulcliro: Venite et uidete locum, ubi fositus erat dqminus, aevia, aevia. -
Deinde marie uenientes ad chorum cantent antiphonam: Ad monumentům uenimus gementes, angelům domini sedentem vidimus et dicentem, quia surrexit ihesus. '
Postea precedente de loco Maria Magdalena incipitur ant. ista: .Aevia. Noli flere, maria. Aevia, resurrexit dominus, aevia, aevia.
Stante Maria magdalena ante sepulchrum conuentus cantet ant. istam: Maria, stahat ad monumentům f oris plorans; dum ergo fleret, inclinauit se — hic inclinet se maria, et inspiciat sepulchrum, ■— et.prospexit -in.monumentům.
Inspecto sepulchre conuertat se ad ihesum (správně: clerum) et dicat hanc ant.: Tulerunt dominům meum et nescio, ubi posuerunt eum. Ihesus resp.: Mulier, quid ploras, quern queris?
Maria -cantet ant.: Domine, si tu sustulisti eum, dicito michi, ubi Posuisti eum, et ego eum tollam. Ihesus dicat: Maria! Et ilia inclinando: Raboni!
6) Tento zpěv, mastičkážův- nalézá se pouze v antiíonáři .XIII.—XIV. stol. (univ. bibl. VI. G 10a) a v processionale z poč. XIV. st. (ib. VII G 16).
At ihesus retrocedens ant. cantet: Noli me fangere, Maria, vade ■• autem ad fratres meos et die, eis: ascendo ad patrem meum. et patrem uestrum.
j In reditu Marie ad chorům canitur ant.: Venit maria annuncians
■; discipulis, quia uidi dominum.
Cantrix incipit versum:  Die nobis, maria, quid uidisti in uia. At illa resp.: Sepulchrum christi viuentis et gloriam uidi resurgentis, angelicos testes, sudarium et uestes. Surrexit eristus sfes mea, precedet suos in galileam.
Chorus dicat: Credendum est magis soli marie ueraci, quam iudeorum turbe fallaci.
Mox unus sacerdos cum trina flexione iriponit: Christus dominus resurrexit.
Conuentus resp.: Deo gracias, gaudeamus.
Sequitur ant.: Currebant duo simul et ille alius discipulus precucurrit cicius petro et uenit prior ad monumentům, aevia.
Duo presbiteri accipientes linteum vadunt ad gradům cantantes ant.: Cernitis, o socii, ecce lintheamina et 'sudarium, et corpus non est in sepulchro inuentum.
Qua finita conuentus cantat ant.: Surrexit dominus de sepulchro, qui pro nobis pependit in ligno, 'aevia, aevia. ! Sequitur: T e deum laudamus.
Uvedené officium české ' může se zváti' výkvětem skladeb svého "    , druhu.   Plností obsahu a svérázností formy nevyrovná se  jí' ž á d n á
dosud známá slavnost cizí. Obsahuje nejen obvyklou scénu příhrobní a apoštolskou, nýbrž i výjev s mastičkářem a scénu zjevení Kristova.
Obě strofy výjevu mastičkářského Aromata a Dabo jsou velmi vzácné a vyskytují se toliko ještě ve hře velikonoční z benediktinského kláštera beuronského (z XIII: st.), kdež jsou ve spojení s jinými zpěvy rozšířeného j výjevu mastičkářského.7)   První strofa Aromata přichází pak ve formě
\ poněkud porušené v pašijové hře Donaueschingské (z 2. pol. XV. stol).8)
\'- O původu obou strof nelze nic určitějšího říci, leč že jsou to první pokusy
o vytvoření jednoduché scény s mastičkářem v slavnostech přesně liturgických.  Na rozdíl od starších zpěvů složeny jsou v nových verších 10 (4 + 6}slabičných, avšak nápěv jejich jest odvozen z nápěvu Dum transisset ve stilu čistého chorálu gregoriánskeho.9) ** K scéně zjevení ve formě přesně liturgické, jak je v naší slavnosti
obsažena, možno uvésti analogii pouze z liturgických památek francouzských. W. M e y e r, který se rozborem této scény zevrubně zabýval,10)
7) W. Meyer, Fragmenta Burana str. 129.
8) F. J. M o ne, Schauspiele des Mittelalters II. 348.
°) Zd. Nejedlý, Dějiny předhusitského zpěvu v Čechách. V Praze 1904 str. 168.
10) Fragmenta Burana, str. 80 a d.
dospel výsledku velmi pravde podobného, že scéna zjevení prvotně povstala ve Francii, odkndž se zpráva o ní dostala do Prahy, kde byla v klášteře sv. Jiří- samostatně upravena a do slavnosti již dříve obvyklé vsunuta. Při tom je to zvláštní, že tato scéna zjevení nezachovala se v žádné památce francouzské celá a v prvotní své formě, nýbrž byla teprve od Meyera uměle rekonstruována, a to z rozmanitých památek francouzských a podle analogie slavností českých. ■ "
Ještě jednou zvláštností téměř speciálně českou vyznačuje se slavnost svatojirská. Kromě dvou slavností z kláštera Set. Floriána v Hor. Rakousích všecky jiné dosud známé texty kladou výjev apoštolský se" zpěvy Currebant duo a Cemitis, o socii mezi antifonu Ad monumentům venimus a sekvenci Victimac paschali. Slavnosti České mají mnohem přirozenější pořádek, neboť v nich následuje zcela logicky výjev apoštolský teprve za sekvencí Victimac.
Druhá verse česká byla všeobecnější, obsahuje pouze scénu příhrobní a apoštolskou a rozšířena byla od poč. XIV. až do XVI. st. Forma její se pevně ustálila a rázem jejím přesně liturgickým čelilo se, jak se zdá, hrám velikonočním, které se v XIV. st. začaly u nás šířiti a zabarvovány byly živly světskými. Se slavnostmi svatojirskými spojuje ji zvláštnost pro české hry příznačná, .že totiž výjev apoštolský následuje až po sekvenci Victimae. Za to nápěvy její, pokud se z 2. polovice XIV. st. zachovaly, shodují se více s českými hrami tří Maní než se slavnostmi svatojirskými.11)
Versi druhou znázorňuje   na př. slavnost zapsaná ve vesperariu sboru mansionářského u sv. Víta z doby Arnošta z Pardubic (knih. musei XV. A. 10):
Hoc responsorium. (t. Dum transisset) cantantes secedant in medium • ecclesie, precedentibus candelis et vexillis, canonici cappis vestiantur et cereos in manibus baiulantes. Ibique responsorio cum versu et Gloria patri debite finito, choro ad occidentem verso, procedentibus duobus ad sepulchrum more mulíebri ornatis et habentibus duo thuribula et II cereos incipit prelatus:
Maria Magdalena et alia Maria ferebant diluculo aromata, dominům querentes in monwnento.  Quam chorus finit.
Tunc vice mulieres stantes ante sepulchrum cantent:
Quis reuoluet nobis ab hostio lapidem^ quem tegerc sanctum ce-mimus sepulchrum ?
Vice angelus seclens ad sepulchrum ind.utus albis et stolam habens in capite respondet:
Quem queritis, o tremule mulieres, in hoc tumulo plorantes? Vice mulieres: J esům nazarenutn crucifixum querimus.
u) Zd. Nejedlý, Dějiny předhus. zpěvu str. 201.
Vice angelus: Non est hic, quem queritis, sed cito euntes nunciate disci-pulis eius'et Petro, quia surrexit Jesus:
' • Tunc vice mulieres reuerse ad chorům uersis uultibus ad orientem cantant lianc ant.:. Ad monumentům venimus gementes, angelům domini sčdentem vidimus et 'dicenteni, quia surrexit ihesus.
Inde prelatus: Die nobis, maria.  Quod chorus finit. Una mulierum respondet: Sepulchrum christi vi.   Angelicas testes. Quod totum ipsa finiat.
Chorus: Credendum est magis. Scimus Christum. Deinde prelatus incipit ant.: Currebant.  Quam chorus finit. Interim duo de fratribus portantes cereos et induti cappis vadunt ad sepulchrum et acceptis duobus lintheaminibus reuersi. ad chorům stantes ad orientem cantant ant.: Cemitis, o socii, ecce lintheamina et sudarium et 'corpus, non est in   sepulchro inuentum.
Hoc finito incipit prelatus ant: Surrexit dominus de sepulchro. Quam chorus finit.
Interim deponuntur lintheamina in altari sancte crucis. Tunc prelatus portans cereum progreditur in medium chori versoque vultu ad orientem cum trina' genuflexione cantet ant.: Christus dominus resurrexit.
Chorus respondet: Deo gracias, gaudeamus. Et sic ter dicatur etiam cum genuflexione.
Post hec accedens prelatus deosculatur lintheamina et dat pacem ad fratres et ad populum. Deinde incipit prelatus: Te deum l. ie d. Quod cantantes redeunt ad chorům.
3. Hry velikonoční.
Přechod slavností liturgických v hry velikonoční dál se podle výkladu W. Meyera asi takto. Výjev s mastičkářem, prvotně zcela vážný a důstojný; nejsa vázán na žádný text liturgický, byl od umělého skladatele zcela volně upraven. Nejdříve tři Marie zpívaly tři vstupní strofy skládá^ jící se ze 3 veršů 15 (8 + 7)slabičných: Heu nobis internas mentes —, lam ■percusso ceu pastore —, Sed eamus et ad eius. Potom následovaly tri strofy o é verších 10 {4 + 6)slabičných, jež Marie kráčejíce k prodavači mastí cestou zpívaly: Omnipotens pater altissimc —, Amisimus enim solatium —, Sed eamus ungentu-m emere. V dalších třech strofách éveršových, z nichž první 3 verše jsou lOslabičné a poslední 8slabičný, obsažen byl vlastní dialog mezi Mariemi a mastičkářem: Hue propius flentes accedite —, Die tu nobis, mevcator iuvenis ■—■, Hoc ungentum si multum cupitis. Tato úprava výjevu vstupního a mastičkářského, jak jej lze na základě jednotlivých textů jako normální tvar rekonstruovati, vznikla prvotně na půdě fran-i   . -couzské, jak ukazují charakteristické verše 10 (á + 6)slabičné.
I ', Scéna zjevení, prvotně jen ze slov evangelia a z antifon složená,
I ve spojení s předcházejícím výjevem byla rovněž básnicky přepracována
i.'
14
a doplněna. Po antifoně Ad monumentům venimus následovala skupina tří strof v lOslabičných verších, jež obsahovaly nářek Marie Magdalské: Cum venissem ungere mortuum —, En lapis est vere depositus —, Dolor crescit, tremunt precordia. Krátké věty evangelické z dřívějšího výstupu zjevení: Mulier, quidploras —, Domine, si tu sustulisti eum—, Maria!'1— Rabi zůstaly, k nim se pak přidala skupina nových strof 8slabičných, obsahujících slova -vzkříšeného Krista: Prima quidem suffragia —, Hec priori dissimilis —, Ergo noli me tangere —, Nunc ignaros huius yei. Celá scéna zjevení ukončena byla jásavým zpěvem Marie Magdaleny. Vere-vidi dominům vivere v lOslabičných verších, načež následovaly strofy sekvence Victimae paschali s výjevem apoštolským nebo bez něho.
Tak povstala krátká hra velikonoční „Repraesentatio Mariarum" či „Ordo triům personarum"\ původně úplně latinská. Byla místy také převzata do knih liturgických, ale ve výběru. K latinským hrám tří Marií připojovaly se pak překlady v řeči národní, aby i laikové rozuměli zpívaným ■ textům. Dálo se to již od počátku XIII. st. Brzy však texty národní nabyly vrchu nad latinskými, jimiž-se pouze udržovala spojitost nových her, často velmi světsky zabarvených, s původním jádrem čistě liturgickým.
K jednoduché hře tří Marií připojovaly se další části, především zjevení Krista nevěřícímu Tomáši. Tato nová scéna upravená podle evangelia sv. Jana 20, .25—9 obsahovala látku dramaticky velmi působivou a obyčejně se připínala bezprostředně na zjevení Marii Magdaleně; potom teprv následoval výjev apoštolský se sekvencí Victimae a ukazováním roucha.
V pondělí nebo v úterý velikonoční konalo se pří bohoslužbě krátké officium peregrinorum, v němž se předvádělo zjevení Kristovo dvěma učedlníkům do Emaus jdoucím podle evangelia sv. Lukáše 24, 13—36. Později byla také tato scéna pojata v osnovu her velikonočních.
Hry tří Marií yyličovalý vesměs příběhy po vzkříšení Kristově. Záhy projevovala se však snaha znázorňovati také děje, které bezprostředně předcházely. Tak povstala nová skupina scén, v nichž se líčilo najímání stráže a střežení hrobu Kristova, vzkříšení Páně, sestoupení do pekel a p.
Podle evangelia sv. Matouše prišli v sobotu židé k Pilátovi žádajíce ho, aby dal ostřihati hrobu Kristova. V noci zjevil se anděl u hrobu a omámil stráž. Ráno biskupové židovští podplatili strážce žádajíce, aby rozhlásili, že učedlníci tělo Kristovo Ujkradli. Na tomto podkladě vytvořila se -řada dramaticky živých výstupů jako vyjednávání rady židovské s Pilátem, výběr stráže, stráž u hrobu,-zjevení andělské, podplacení stráže ap. Scény tyto připojeny byly na poč. XIII. st. k velikonoční hře. Kromě evangelia sv. Matouše a několika rituálních vět nebylo pro ně ustáleného textu, proto pozdější upravovatelé národních her měli úplnou volnost v naturalistickém rozvádění jednotlivostí.
15
Také pro scénu vzkříšení, která vyžadovala zvláštní obratnosti v inscenování, nebylo určitého textu; přestávalo se větším dílem na vhodných antifonách a responsoriích, které byly vkládány v ústa anděla a Krista. Sestoupení do pekel bylo velmi živě vylíčeno v apokryfním evangeliu Nikodémově, z něhož skladatelé této scény hlavně Čerpali; kromě toho poskytovalo jim známé canticum triumphale Cum: rex gloriae etc. a jiné rituální zpěvy další látky k zobrazení děje.
S počátku nové scény rozmanitě se proplétaly se stanmi, ale již v XIII. st. spojily se v jednotu a tvořily první část dvoudílné hry velikonoční, v níž se děj takto vyvíjel. Vystoupil Pilát s četnou družinou. K němu se dostavila rada židovská žádajíc za stráž. Rytíři Pilátovi hlásili se za strážce a když jim židé slíbili bohatý žold, táhli hlučně ke hrobu, při čemž se vychloubali svým hrdinstvím. Zjevil se anděl a poděsil je, tak že jako mrtví k zemi klesali. Kristus vstal z mrtvých, sestoupil do pekel a odvedl duse spravedlivých do nebe. Za tím se stráž .probudila a podala židům i Pilátovi zprávu o vzkříšení Kristově. Židé je podplatili, žádajíce, aby zatajili pravdu. Po té následovala jako druhá část hra tří Marií. /
4. Hry pašijové.
Jakmile vzrostla záliba pro hry liturgické, dostavila se přirozeně, touha dramatisovati také výjevy z umučení Páně, které bez toho v evangeliu velmi živě jest vylíčeno. Po způsobu nynějších pašijí byly nejdříve jednotlivé dialogické části evangelií o umučení Páně v kostele od zpěváků střídavě zpívány. Později byly podle slov evangelia skládány umělé texty a upravovány z nich skutečné hry pašijové, které se staly středem, kolem něhož se řadily všechny jiné události ze života Kristova.
Nepřestávalo se však jen na dramatisování látek čistě liturgických, nýbrž vzdělávány byly ve formě dramatické rozmanité příběhy jiné a to dosti záhy. Z XI.—XII. st. pocházejí již samostatné skladby dramatické jako Ordo prophetarum, História de Daniel, Ludus de Antichristo, Susci-tatio Lazaři, Ordo repraesentationis Adae a p.
O silném rozmachu dramatickém v XII.—XIII. st. a o rozmani--tosti látek vzdělávaných, svědčí také některé zprávy historické. Podle annalů řezenských konala se 7. února r. 1194 v Režně hra ,,ordo creacionis angelorum eí ruina Luciferi et suorum et creacionis hominis et casus et pro-phetarum". V Cividale r. 1298 o letnicích a následujících dvou dnech představovala se „repraesentatio ludi Christi, videlicet passionis, resur-rectionis, ascensionis, adventus spiritus sancti, aďventus Christi ad iudi-cium". A r. 1303 slavily se tamtéž ,,repraesentationes infra scriptae: in přimis de creatione parentum, deínde de annuntiatione beatae virginis, de partu et aliis multis, et de passione et resurrectione, ascensione et adventus spiritus sancti, et de Antichristo et aliis" (W. Meyer, Frag. Buř. str. 74—5).
16
17
. Ze zprávy této možno uzavírati, že okolo r. 1300 nebylo ještě souvislých cyklů dramatických., nýbrž toliko jednotlivé répraesentationes, které se teprve v XIV. st. začaly spojovati v obsáhlejší celky/jimž se říká ■obyčejně hry pašijové nebo mystérie. Rozsah jejich stále vzrůstal, až z nich v.XV. a XVI. st. povstaly obrovské celky, čítající v Německu přes 8000 versův a ve Francii až 35.000 veršů. Na půdě francouzské byly takové obsáhlé mystérie při cyklisaci důkladně přepracovány a uměle v jednotu organickou uvedeny. Veliké hry pašijové v Německu povstaly vsak větším dílem jen volným seřaděním hotových už kusů v jeden celek; proto ve svém složení věrněji zachovávají původní ráz a tvar jednotUvých složek, z nichž vznikly.
Sporná je dosud otázka o poměru a vzájemném vlivu mezi hvami francouzskými a německými. F. J. Mone12) připouštěl značný vliv francouzských her na německé a E. W i 1 k e n13) aspoň částečně jej uznával. Francouzští badatelé jako G. Paris, M. Sepet a M. W i 1 m o 11 e o něm nepochybují. Wilmotte14) přímo dokazuje značné působení francouzských mystérií na pašijové hry německé jako na vídeňskou, chebskou, alsfeldskou, svatohavelskou, frankfurtskou atd. Většina spisovatelů německých popírá jakýkoliv vliv francouzský a pokládá německé hry velikonoční i pašijové za samostatné a originální výtvory ducha německého. Myslím, že při konečném řešení této sporné otázky nemalou úlohu budou, míti také staročeské památky dramatické, jichž nebylo dosud, jak náleží, respektováno, ač svou rozmanitostí a starobylým rázem v plné míre toho zasluhují.
Zachované skladby české možno pro přehled shrnouti v tyto tři hlavní skupiny:
I. Hry tri Marií. II. Hry o vzkříšení Páně. III. Hry pašijové, na květnou neděli, o Božím téh, hra Magdalenská ■a na nebe vstoupeni Páně.
Nejlepší dosud studii o staročeském dramatě napsal Josef Truhlář ,,0 staročeských dramatech velikonočních" (Cas. Čes. Musea 1891 str. 3—43, 165—197). Na důkladné této práci založeno je všecko, co bylo od té doby o staročeských ^lirách napsáno od Jaroslava Vlčka. {Dějiny české literatury I., 35 ad.), F. M e n č í k a (Příspěvky k dějinám č.es. divadla. V Praze 1895), V. Flajšhanse (Písemnictví
12) Schauspiele des Mittelalters. Karlsruhe 1846.
13) Geschichte der geistlichen Spiele in Deutschland. Göttingen 1872.
14) Les passions allemandes du Rhin dans lern- rapport avec l'ancien theatre irancäis. Paris 1898. • . • ■•
České, str. 60 a d.)f W. Creizenacha (Geschichte des neueren Dramas. Halle a. S. 1893. I., 351), A. Briicknera (PoczatM teatru i dramat šredniowieczny. v Bibl. Warszaw. 1894, II,, 416 d.), J. Peška, Staročeská dramata {Zpráva gymnasia v Plzni 1905—6).
O hudební stránce českých her velikonočních pojednal nejdříve Ambros v Sitz. Berichte d. k. böhiri. Gesellschaft d. Wissensch. 1861, I., 44 a Geschichte der Musik (Leipzig 1891), II., str. 328;_ Konrád, Dějiny posvátného zpěvu stč. I., 179—185; nejdůkladněji Z d. Nejedlý, Dějiny předhusitského zpěvu v Čechách, str. 165 a d. Starší doby dotýká se také kniha R. B a t k y,. Geschichte der ifusik in Böhmen I., 97—120 (Prag 1906). ;
19
hlava druhá.
Hry tří Marií.
Reprarsentationcs M a r i a r u m.
1. Latínsko-české hry tří Marií.
Jakkoliv slavnosti velikonoční nabyly v Čechách neobyčejného rozšíření a podivuhodného rozvoje, nelze z nich přece bezprostředně odvozovati vznik her velikonočních. Tyto povstaly nejdříve, jak W. Mey e r přesvědčivě vyložil, na půdě francouzské, rozšířily se odtud do jiných zemí a dostaly se také do Čech.
Jednoduché lny velikonoční jsou v písemnictví našem zastoupeny těmito skladbami:
A = Mastičkář Musejní.
B = Mastičkář Drkolenský.
C = První hra tří Marií (univ. knih. I. B. 12).
D = Druhá hra tří Marií (tamtéž VIII. G. 29b).
E - Třetí hra tří Marií (tamtéž XVII. E. 1).
F = Rozšířená třetí hra tří Marií (tamtéž).
G = Zlomek Musejní.
R ~ 5 i m o n a   Lomnického   ,,Marie  o  navštívení hrobu Krista pána'" z r. 1582.
Ó uspořádání a komposici těchto, skladeb nutno nejdříve uvažovati.
Postup děje jest určen z á k 1 a d&n ími texty. latinskými.
a) A a B jsou pouhé zlomky obsahující široce rozvedenou episodu mastičkářskou, která vyžaduje zvláštního výkladu. V A přichází však několik latinských zpěvů známých z her tří Marií vůbec. Jsou to žalozpěvy Marií: Omnipotens fater altissime, Amisimus enim solacium a Sed eamus ungentum emere. Druhá skupina těchto vstupních zpěvů schází, ale možno s jistotou předpokládati, že v předloze, kterou měl upravovatel A před sebou, se nalézaly, jak svědčí český text Jako sě ovčičky rozbéhujú,
který je překladem latinského zpěvu lam percusso ceu pastore. Z vlastního dialogu s mastičkářem přicházejí tu ještě dva latinské zpěvy Huc propius flentes accedite, jimiž mastičkář vyzývá tři Marie, aby si u něho koupily vonné masti, a Die tu nobis, mercator iuvenis obsahující otázku jejich po ceně mastí. O umístění této liturgické partie v osnově světské episody mastičkářské bude později pojednáno.
b) V C postup děje rozvinuje se velmi pravidelně. Po responsoriu Dum transisset vystoupí tri Marie; první zpívá Omnipotens pater, druhá Amisimi-ts a třetí Sed eamus ungentum emere. Po té následuje druhá skupina zpěvů v tomto pořádku: Heu nobis internas mentes, lam percusso ceu pastore a Sed eamus et ad eius. Marie kráčejíce k hrobu zpívají společně Quis revolvet, anděl v hrobu se jich táže Quem queritis, odpovídají Ihesum nazarenum. "Andělé jim oznámí Non est hic a zpěvem Venite et videte je povzbuzují, aby samy pohledly do hrobu a přesvědčily se, že Kristus vstal z mrtvých. Marie Magdalena vyzve pak ostatní dvě, aby odešly, což tyto učiní zpívajíce Ad monumentům.
Magdalena zůstavši sama u hrobu zpívá antifony Cum venissem, En lapis est ver e depositus, Dolor crescit, Heu redempcio israhel. Zjeví se Kristus oděný v kněžský šat s korouhví v ruce a táže se: Mulier, quid ploras ? Marie mu odpovídá: Domine, si tu sustulisti. Kristus se dá poznati a zpívá strofy Prima quidem suffragia, Hec priori dissimilis a Ergo noli me tangere; po jednotlivých strofách Marie střídavě volá Sancte deus. Sancie fortis, Sancte misericors. Když Kristus odstoupí zpívaje Ascendo ad patrem, následuje sekvence \Victimae paschali, kterou Marie střídavě zpívá s apoštoly Petrem a Janem. Zpěvem choru Credendum est a chvalozpěvem Te deum končí se hra.
V složení svém vyznačuje se tedy C zvláštní pravidelností a celkem souhlasí s normální formou, jak ji pro hru tří Marií stanovil W. Meyer. Uchyluje se od ní v těchto případech: 1. v úvodě lOtislabiČné strofy [Omnipotens etc.) stojí před 15tislabičnými (Heu nobis etc); 2. vlastní dialog s mastičkářem je vynechán; 3. není v ní zmínky o zjevení Krista v podobě zahradníka; 4. běh apoštolů Petra a Jana k hrobu jest též vynechán.
c) Zcela jinak je uspořádána hra D. Po každé strofě lOslabičné následuje hned strofa 15slabičná, kromě toho vsunuta je zcela nemístně před zpěv Sed eamus ungentum emere antifona Ad monumentům venimus, tak že ve výjevu vstupním povstal pravý chaos, ježto zpěvy následují po sobě takto: Omnipotens, Heu nobis, Amisimus, lam percusso, Ad monumentům, Sed eamus ungentum emere, Sed eamus et ad eius. V dalším postupu shoduje se D již s C až na tyto případy: zpěv Dolor crescit položen je před En lapis est a antifona Heu redempcio je vynechána. Za to po sekvenci Victimae paschali následuje antifona Currebant duo simul, která však ;v návodu chybně je připsána apoštolům Petrovi a Jánovi/načež následuje Credendum est, ale bez Te deum. Proto se mylně usuzovalo, že hra není celá.
20
Upravovatel hry D chtě tedy aspoň v něčem prokázati svúu samostatnost, úmyslně měnil'pořádek, který nasel ve. své předloze, ;á'le při tom zvláštního důmyslu neprokázal. Pozdější rukou byly některé chyby opravený. Po Vefiite et videte:-správně poznamenáno, že se má zpívati Ad monumentům. Zajímavo je, že, kdo tuto chybu opravil, znal také starší slavnosti svatojirské a podle nich připojil ještě poznámku, Že choř má zpívati Maria stahat ad monumentům. Svědčí o tom také postranní poznámka, že před zjevením Kristovým předcházela antifona Tulerunt _(domin%m meum). Dále doplnil v poznámce vynechaný, zpěv Heu redémfcio israhel a správně poznamenal, Že chor má zpívati antifonu Gurrebant duo simul.
d) Hra E má nadpis ,,Ordo triům fiersonantvi in.Me resurrectionis domini septdcrum visitancium". Pořádek latinských zpěvů, nebledi-lL.se k větám nově přidaným, souhlasí celkem s normální formou, jakou podává ■ také C, Ale skladatel E měl před sebou nějaký plnější vzor než je C, jak. ukazují zpěvy J esu nostra redempdo a Que te vicit clemencia položené ;před antifonu Ad monumentům; podle téhož .vzoru vylíčeno také dvojí zjevení Kristovo Marii Magdaleně a hra doplněna novým výjevem, jak Kristus se zjevil"'nevěřícímu Tomáši.
V jedné skupině her tří Marií, k níž náleží také česká' skladba E, zjeví se. totiž Kristus Marii Magdaleně nejdříve v podobě zahradníka, táže se jí po .příčině jejího nářku a teprve potom dává se jí poznati ve své pravé podobě. Není pochyby, Že také upravovatel hry C dvojí'to.to zjevení znal, ale první vynechal asi z důvodů náboženských. Výstup s Tomášem položen je v E až zaf sekvenci Victimae paschali, která se tu celá zpívala; když totiž Marie- Magdalena apoštolům vylíčila, co všechno viděla, Tomáš nechce tomu věřiti. Jan a Petr dosvědčují pravdu slov Mariiných a ukazují sv. roucha, ale Tomáš vyčítá jim lehkověrnost. Tu zjeví se Kristus1 ,,in apparatu .nobiliori veniens", zpívá Pax vobis a vyzývá Tomáše, aby se přesvědčil: Mitte manům iuam etc, -načež Tomáš teprve uvěří.
Skladatel E nepřestal jen na těchto doplňcích, nýbrž v normální osnovu hry Marií vsunul několik nových zpěvů latinských. Byl to' n á p'a d zcela   originální' a   nikde   jinde   nenalézáme nic podobného. Podnětem mu byly bez pochyby složitější t. ř. dvoudílné hry velikonoční, v nichž před výjevem příhrobním předcházela řada jiných výstupů líčících děj vzkříšení, sestoupení Páně- do pekel a p. Tyto příběhy skladatel ŕľnaznačil tím, Že na počátku mezi jednotuvé"zpěvy Marií vložil několik zpěvů andělských a to: Lcta Sión, jímž se ohlašuje vzkříšení Páně, Vém-děsiderate a Quis est iste, kterými se oznamuje sestoupení Páně do pekla. Jest to téměř-reflex děje za scénou,' dramaticky v e 1 m i ■ ú č i n n ý. Marie slyšíce tyto tajemné hlasy jedna po druhé pospíchá k hrobu božímu. Méně vhodné vložil později v scénu zjevení zpěv Dimissa sunt ei peccata mtilta z her-pašijových, jímž Kristus Magdaleně'odpouští'hříchy. Kromě obvyklého; zpěvu Ver e vidi dominům vivere vložil '.v .ústa Marie obdobný zpěv V-éré'vidi dominům meum se zajímavou prosbou: Da'salutem'Bóhemis
9
21)
tuis — Utvrd v pravdé tvé všecky věrné Čechy, čími, dal na jevo své vroucí
smýšlení vlastenecké.
Při delších hrách bylo zvykem, že nejdříve vystoupil hlasatel, (prae-: cursor, proclamator, praelocutor a' p.}, jenž oznamoval, co bude na hře představováno,, kromě toho-vyzýval přítomné, aby se slušně a tiše chovali. V E jest prolog hlasatelův zcela, krátký. Vyzýváť několika verši'panny a. paní, aby udělaly místo, „neb se tady mají tři krásné paní brati a Ježíše ukřižovaného hledati".   Obrací se pak žertovně k babkám slovy:
,,ProČ vy, babky, meškáte? zdali mnoho mazancuov máte? Pomohuť já jich odnésti vám, Nebude-liť kde blíže, ale do školy k nám."
' e) V téniž rukopise hned po E následuje hra F označená nadpisem ,,Ludus pasce foeliciter incipií".  Hanuš ji nesprávně rozložil v několik částí samostatných. V pravdě však tvoří jednotný celek, v němž se projevuje u větší ještě míře než v E snaha rozšířiti a doplniti jednoduchou osnovu her tří Marií novými výjevy rázu Čistě náboženského.1) V podstatě své jest F doplněním a rozšířením předcházející hry E; proto skladatel její zapisoval toliko nově přidané scény a při ostatních přestával na pouhém onačení slovy-,,more suo persone vadunt  cantantes", „progrediuntur suas cantantes antifonas", ,,agunt, ut consueuerunt", ,,ut modus est" a p. Z některých známek možno usuzovati, že části takto označené třeba doplňovati ze hry předcházející. Jinak počínal si skladatel ve své úpravě dosti obratně a prokázal značnou samostatnost v uspořádání celku. Snaha jeho postup jednotlivých výjevů případně motivovati jest na mnohých
místech zřetelná.
Krátký prolog, který přednášel ,,barbatus", zvaný asi podle masky, jíž užíval, jest docela vážný a obsahuje označení předmětu hry a obvyklé napomenutí k pilné pozornosti.
Nejdříve vystoupí-11 apoštolů, kteří zpívajíce latinský plankt kráčejí na místo pro ně určené a tam v delším rozhovoru rozmlouvají o událostech posledních dní, zejména o umučení Páně. Strach před židy a nejistota, co se dále bude díti, naplňuje jejich srdce. Potom teprve přicházejí tři Marie zpívajíce obvyklé hymny. Vstříc jim vyjde mastičkář, který je tu označen jakožto „iinus barbatus fulcitus ad morem medici", a táže se jich, Čeho žádají. Scéna mastičkářská po té následující jest zcela krotká a nevybočuje z mezí posvátné klenby chrámové. Obvyklá chvástavost mastičká-řova. při vychvalování účinku mastiček jest pouze naznačena slovy:
,,Kdyby kdo najtvrději spal v noci, dříve než ho třikrát pušku' v hlavu udeříš, z najtvrdšího sna každého probudíš."
i) Srv. /. Truhlář v C. C. M. 1891 str. 31,
I
r
22
Marie koupí od něho masti a kráčejí ke hrobu. Když pak po obvyklé scéně příhrobní dvě Marie vracejíce se od hrobu zpívají Ad monumentům venimus, apoštolove uslyší jejich zpěv a Simon upozorňuje ostatní na důležitý jeho obsah. Tomáš je varuje slovy: „Na řeč ženskú se nic nedaj," avšak Ondřej přece odchází žvěděti, co to znamená. Následuje scéna zjevení jako ve hře E. Radostná sekvence Victimae paschali vzbudí zase pozornost Jana a Petra, kteří odeberou se'k Marii a vyptávají se jí obvyklým způsobem, co viděla. Marie vrátí se pak do kaple a oba apoštolove kráčejí k hrobu, odkudž vezmou prostěradla a ukazují je svým druhům na důkaz, že Kristus vstal z mrtvých..
Nová scéna potom následující, zjevení Kristovo dvěma učedlníkům do Emaus jdoucím, zakládá se na podání biblickém. V některých pašijových hrách tyrolských dostalo se jí zabarvení komického, na př. jak učedlníci po odchodu Ježíšově v hospodě notně popíjejí, až se pohádají.2) Náš skladatel držel se však přesně podání evangelického.
Učedlníci odeberou se k apoštolům a oznamují jim, že Kristus vstal z mrtvých. Avšak Tomáš nechce jim věřiti a haní lehkověraost apoštolů. Tu zjeví se Ježíš a požehná jim, načež dva andělé Krista vítají a odvádějí. Hru ukončí Jakub menší krátkou řečí, vyzývaje na konci k zpěvu
f) Jediný známý dosud exemplář hry Lomnického nadepsané ,,Marie o navštívení hrobu Krista pána" (vyd. x. 1582) zachoval se v knihovně Musejní, ale ve stavu velmi zuboženém. Nejen začátek schází, také uprostřed je mnoho listů vytrháno. Přece však možno určiti postup děje. Nejdříve vystoupily tři Marie, zpívaly a recitovaly české texty odpovídající latinským zpěvům Omnipolem, Amisimus, Sed eamus ungentum emere. Potom Marie Salomeova vyzvala své družky, aby nemeškajíce pospíchaly k hrobu Páně, což odpovídá latinskému zpěvu Sed eamus et ad eius. Výjev příhrobní odpovídá celkem tomu, jaký je v hře C vylíčen. Marie uslyševše od anděla Amabiela, že Kristus vstal z hrobu, radují se z toho a chystají se radostnou zprávu oznámiti apoštolům. Zpěvem Bůh všemohúci vstal z mrtvých končí se krátká tato hra.
2. 0 poměru her českých k cizím.
České skladby samy o sobě poskytují již hojný materiál srovnávací, ale tento se ještě rozšíří a zvětší, srovnáme-li je s obdobnými hrami cizími.  Jsou to hlavně tyto skladby:
■a) Inšprucká hra velikonoční (Innsbrucker Osterspiel vyd. F. J. M o n e, Altteusche Schauspiele. Quedlinburg und Leipzig 184-1, J.07j—144). Rukopis její byl napsán r. 1391, ale původní složení klade se do druhé Čtvrti XIV. st. Rázem svým podobá se dílem mystériu
Si-
Wachernett, Altdeutsche Passionsspiele aus lirol 291 a d.
23
Tourskému z XII. st., dílem hře Trevirské z XIII st., ale nevyplynulá z žádné z nich přímo, nýbrž z nějaké, nyní neznámé předlohy, která se na oněch zakládala (Wirth, Die Oster-'und Passionsspiele str. 120—1) . Vydavatel její M o n e vyslovil domněnku, že podle dialektických zvláštností kolébka její byla někde v Duryňsku poblíže hranic českých. W o 1 k a n (Geschichte der deutschen Literatur in Böhmen I, str. 224) jde ještě dále a klade původ její přímo do Čech. Totéž mínění opakuje se u N a gl a a Zeidlera (Deutsch-Österreich. Literaturgeschichte I, 355) a jinde. Na půdu česko-německou odkazují ji též některé výraz}' české jako Do~ broytra, dobroytra (v. 634 a 636) a zajisté i slovo pastuche (pastucha); ,,Here, ich heisze Pastuche und lege unter dem struche etc." (v. 596—7).3) Užijeme pro ni zkratky  I n š p. .. ...
b) Vídeňská hra velikonoční (Wiener Osterspiel vyd. H. H off mann, Fundgruben für Geschichte deutscher Sprache und Litteratur. Breslau 1837, II, 296—336). Jest zapsána v rukopise z r. 1472, byla však složena mnohem dříve. V podstatě své se zakládá na I n š p., ale.původce její tížil ještě jiných předloh,, jako hry Trevirské, německých básní duchovních a p. (W i r t h, Die Oster- und Passionsspiele str. 122). Hoffmanu tvrdí, že skladatelem jejím byl bud Čechonemec nebo Slezan, jak možno usuzovati z některých narážek, slov a frasí (na př. gute mosanzen v. 320, zu Otmachau weiche kaese v. 321).' Označujeme ji krátce Vid. Vel.
c) Jágerská hra III. (Erlauer Spiele vyd. K. F. Kummer, Wien 1882, str. 31—89). Je nadepsána ..Visitacío sepulchri in nocte resurrecíionis" a shoduje se nejvíce s Inš p., Vid. V e 1. a Chebskou. Ale ani I n s p. ani Vid. Vel. nebyly jejím bezprostředním pramenem, nýbrž nějaká dosud neznámá předloha. Jágerský sborník her napsán byl asi v 1. pol. XV. st. v dialektu bavorském a vydavatel Kummer klade původ jeho do Korutan. Na konci rukopisu nalézá se poznámka ,,ut in registro in Grmmden''. Kummer myslí, že se tím míní Gmünd v Korutanech, připouští však, že pro korutánsky Gmünd nelze formu G m u n d e n doložiŕi. Možno tedy také mysliti na Gmunden v Hor. Rak., kdež byl nějaký podobný zápis her divadelních, jímž se skladatel her Jágerských řídil. Přicházíme zase v nejbližší sousedství Cech.4) Značkou její bude Jag. III.
d) Chebská hra o Božím těle (Egerer Fronleichnamsspiel vyd. G. M i 1 c h s a c k, Bibliothek des littet. Vereins in Stuttgart sv. ] 56). Zachovala se v rukopise z 2. pol. XV. st., ale původně byla složena již v 1. pol.' XV. st. V mnohých částech stýká se s In š.p. a s pašijovými
3) M o n e to slovo vykládá zkrácením z Pusterbalk; tomu odporuje ] a g e r. III., v níž podobné verše pronáší Rubin: „Henrich haisz Pastaun, ich lig des morgens
hinder dem zäum" (v. 128—9). .
*) Z jednotlivých slov nápadné je suknei: rokch und suknei IV, éóH.
24
hrami tyrolskými (Graďl, Mittheil. d. Vereines f. Gesch. d. Deutschen in Böhmen XXXIII, 229 a d.; Wae k er n eil, Altdeutsche Passionsspiele str. CCXCV ad.; M. W i 1 m o 11 e, Les. Passíons allemandes du Rhin. Paris 1898, 48—49). Značíme, ji krátce Cheb.
Uvedené skladby jsou obsahově i geograficky pevně spiaty; z ostatních her nej blíže se k nim řadí:- Trevirská (Hoff mann, Fundgruben II, 272), Sterzingská (Pichler, .Über das Drama des Mittelalters in Tirol str. 143) a A Isfelds k á (Froning, Das Drama des Mittelalters II, 548).
České hry nalézají se s I n š p., V í d. Vel., Jag. III. a Cheb. v spojení nejtěsnějším. Nehledíme4i k úmyslným změnám v pořádku zpěvů v D nebo k novým vložkám v £ľ, znamenáme, že skladby České vyznačují se v uspořádání základních textů latinských tou charakteristickou zvláštností, že strofy lOslabiČné (Omnipotens, Amisitnus, Sed eamus ung.) položeny jsou před zpěvy 15slab. (Heu nobis, Jam p&ycM-sso, Sed eamus et ad eius) a to je také význačnou vlastností her. I n š p., Vid. Vel., Jag. III. a Cheb. Jsou'však ještě jiné zvláštnosti textové, které těsnou souvislost mezi hrami českými a jmenovanými německými potvrzují. Uvedeme aspoň rázovitější případy, které zároveň některé zvláštnosti českých her vysvětlují.
Strofa, kterou třetí Marie povzbuzuje své družky, aby pospíšily k hrobu Kristovu, zní v C, D, E jakož i v I n š p., J a g. III. a Cheb. {V í d. V el. nemá latinských textů) takto:
Sed eamus et ad eius . . properemus tumulům, si dileximus viventem, diligamus mortuum et ungamus corpus eius oleo sanetissimo.
V ostatních známvch hrách má tato strofa rozmanité jiné texty.5) Rovněž ve strofě lam percusso ceu pastore pouze v českých hrách, v Inšp., Jag. III. a Cheb. zní poslední verš ,,dolor crescit nimius"; ostatní mají ,,dolor tenet nimius".
Avšak nejen texty latinské potvrzují vzájemnost mezi Českými hrami a jmenovanými německými, nýbrž i jiné zvláštnosti, které nejsou závislé na textech latinských. j'
Odstoupení obou Marií od hrobu motivuje se v českých hrách tím, že Marie Magdalena posílá je pryč, chtíc sama hledati Krista do úsvitu;
Nuž vy, sestryce, pryč děta,
A ját budu bdieti až do světa (C).
25
Milé sestřici, pryč jděta, Jáť ho budu hledati až do světa (D).
Vy sestřičky domuov děta A já zde budu bdíti až do světa atd. (E).
J. Truhlář (Č. Č. M. 1891. 14) domníval se, že jest to zvláštnost speciálně česká, můžeme ji však doložiti také ze skupiny výše uvedené. Ve Vid. Vel. Marie Magdalena loučí se takto se svými družkami:
Gott geseine euch, lieben swestern mein, Seht, noch heute komt mir swere pein: Ich mag' weder gerasten, noch gerun, Bis ich meinen herren vinde nu; Ich wil auch meine nende winden, Bis ich meinen herren vinde (str. 325, 1—6).
V Cheb. jest to rozvedeno takto:
Ir vil lieben Schwester mein, Nun get hin zu den jungern sein, Und sagt in die rechten mer, Wan ich háb noch grosse schwer, Die ich trag an dem herzen mein Von dem. bittern tode sein . . - Das kan ich nicht über winden, Ich werdt in dan wider vinden; Darumb wil ichs an ein ende kummen, Wer in doch aus dem grab hat gerrammen (7942 sq.).
V Brixenské hře pašijové, na kterou Částečně působila Cheb.6), nalézá se podobný obrat:
Geht lun, ir lieben Schwestern mein, Dass gott mit euch mus sein! Ich will nu fürbäs gehn Und will nit lenger hie stelm, Ob ich Jesum funde,
Der mich von sünden entpunde (3991—6). Ve hře Sterzingské (Pichler 151—2) Marie praví svým družkám:
Awe lieben swester mein,
Nun erst hebt sich an mein pein!
Ir solt nun wider keren,
Ich furcht mein leid well sich meren.
Srv.. W.  Meyer  op. c. 107.
Srv.  Wackerneil,  Altdeutsche Passionsspiele GCLX., CCLXXXI.
Ii
26
Dar umb solt ir nit lenger hie stan,
Ir solt hin wider heim gan.
Das tut viel heben s western beíd
Zu unserem groszen leid.
Nun wil ich gen an allen has
Und wil meinen herren suchen'fürbas.
V české hře E, v níž se zachovalo dvojí zjevení Krista Magdaleně, obořuje se zahradník-Kristus na Marii těmito drsnými slovy;
A protož náhle beř mi se s očí pryč, nebí zlámu o hlavu tento rýč, a netlač mi po cibuli, ať nedám rýčem porebuli, a nechaj se mnu toho mluvení, nebť mi do toho nic není, af já své dílo predce dělám a svým dítkám chleba dobývám.
V Inšp. praví zahradník Marii:
Ist daz guter frawen recht,
daz sý umm laufíen alz dy knecht ■
so fro by děsem garten?
wez hastu. hý czu warten? (1044—6.)
Ostřeji zní řeč zahradníkova ve Vid. Vel.:
Vrau, was suchestu
In disem garten also vru?
Ist das guter vrauen recht,
Dass sie alhie umblaufen als die knecht
Also vru in disem garten
Recht als sie des krautes warten?
Ich sage dir, werden dein die diener gewar,
Sie strafen dich, ich sage dirs zwar . . .
Ich kan dein ja nicht gewarten,
Ich muss graben meinen garten;
Ich bereite meinen pastarnack
Und stopfe den in meinen sack
U wil damite zu markte laufen
Und mir des brotes kaufen (326, 19—26; 327, 7—12). V Jag. III. opakuje se pouze výčitka:
Ist das guter ťraun recht, das si lauffent als di ebnecht
27
so fru in disen garten ■ recht samse der jungen ebnechten warten? (1091-4).
V Cheb.  předchází podobná výtka,  načež následuje vyhrfika:
Du verderbst mir das gras: Ich sag dir das an allen has, Du hast mirs an allen Stetten In die erdt nider getretten; Darurnb las dirs nit wider farn, Oder ich wolt dir die streich nii
sparn (7985-7990).
Podobně ve hře Sterzmgské:
Ei du meinst ich sei dein gar fro,
Dasz du mir niedertritst das kraut?
Get rasch ir bose haut,
Und get aus dem garten
In die schul zu den gelarten,
Oder ich smier euch eure glieder,
Dass euch in drei tagen nit lust herwider
(Pichler 152-
-3.)
Jiným ještě důležitým momentem, který potvrzuje blízkou příbuznost zvláště Inšp., Vid. Vel. a Jag. III. s českými A a B, jest obšírná a světsky rozvedená episoda mastičkářská, která se v takové formě nikde jinde nevyskytuje.
Inšp. a Vid. Vel. jsou ovšem mnohem složitější než naše a řadí se k dvoudílným hrám velikonočním. Ale v druhé své části, která obsahuje hru tří Marií, stýkají se s Českými co nejtěsněji. Česká hra E, vyjmou-li se nově přidané zpěvy, nejvíce se podobá Inšp. a Vid., Vel. Výstup mastič-kářský v ní sice schází, ale F ukazuje, že byl skladateli znám aspoň ve formě čistě církevní. V Jag. sborníku přicházejí obě, části, z nichž se skládá dvoudílná hra velikonoční, jako samostatné kusy, což bylo s počátku pravidlem.
3. O vzájemném poméns skladeb Českých.
O vzájemném poměru a souvislosti Českých her poučí nás podrobnější rozbor textův, latinských i českých.
a) O pomeru latinských zpěvů v nejstarŠí památce A a v ostatních skladbách nelze mnoho říci, ježto jest jich v A jen málo. Pokud se tu vyskytují, souhlasí však s ostatními hrami. Jedinou odchylku nalézáme v strofě Sed eamus tm geniům emere, kde má A „possumus", ostatní texty ,,possimus", kterážto varianta častěji se vyskytuje (W i r t h
28}
op. c. 11). Zpěvy Hne propius flentes accediie a Die tu nobis, které v ostatních památkách Českých nepřicházejí, shodují se úplně s textem Jag. III.; inšp. má v posledním verši zpěvu Die tu nobis malou odchylku: ,,quod pretium tibi dabimus" místo obvyklejšího ,,Dic precium, quod tibi dabimus", což jest i v A.
C a D, ačkoliv pořádkem zpěvů se odlišuje jsou přece pevně sepiaty některými zvláštnostmi textu. V strofě Héty nobis mají obe chybně „cru-deli" místo „eradelis" (srv. E, Inšp., Jag. III. a ].). V strofě Hec priori dissimilis. stojí chybně ,,nec est incormptibilis" místo „hec est incorrupti-bilis" (srv. E, Inšp., Jag. III. a ].). O písaři nedbalém a latináři špatném svědčí v Dlještě tyto chyby textové: „faciamus" místo „faciermis" (A, C, E) v strofě Omnipotens, ,,qui sanavit me plenám a viciis" místo „plenám viciis'' (C, E) v strofě Dolor crescit. Docela chybně je přepsán v D text:
»E*go noli me tangere
TC "Itra vdis P^re, V* mox in pňmosydere tendens ad patrem scandere''
což nedává smyslu n ™a
yiU a ma správně zníti:
V C mí tato strofa:
,,quem mox in puro sidere cernes ad patrem scandere."
„Ergo noli me tangere, nec ultra velis plangere, Galyleam, die, ut eant et me viventem inveniant."
V E poslední dva wrž* ■
a V6rse Js.ou též chybně opsány;
„Gallileam ut eant, die, ét me viventem videant."
C a £ ukazují, Že předloha, podle níž se pracovalo, obsahovala 4 zpěvy vzkříšeného Krista: 1. Prima quidem suffragia; 2. Hec priori dissimilis; Z, Ergo noli me tangere; i. Nunc ignaros huius rei. Strofa 3. a 4. zněly. „Ergo noli me tangere nec ultra velis plangere, qnem mox in puro sidere cernes ad patrem scandere. Nunc ignaros huius rei-. fratres certos reddes mei,
29
t.       '"■ ' Galliléam díc, ut 'eant
)' eť me viventem videant" (srv. Jag. LIIL, Víd.Vel. a j.);
Písaři C a.-E užili pouze prvních dvou veršů 3. strofy a posledních dvou veršů 4. strofy, ovsem chybně je přepsali. V D je 3. strofa ponechána celá, za to schází 4. strofa, tak jako v Inšp., Cheb, Trevirskc a Ster-zingské.- V Inšp. stojí kromě toho 3. před 2. strofou.     ■., •
Latinské texty v E svým zněním jsou téměř stejné jako v C. Jen tu a tam vyskytují se drobné odchylky: v strofě Ad monumentům venimus množné Číslo ,,angelos domini sedentes vidimus et dicentes" (taki v Jag.III., Cheb., Trevir., Sterzing.; Inšp. má jako C a D „angelům . . ."); v strofě Vere vidi dominům „apostoíos" místo „discipulos" (C, D, Inšp., Jag. III., Trev. a j.). Místy má však E Čtení správnější, jak bylo dříve naznačeno. Jinde zase vyskytují se zřejmé chyby písařské : v strofě lam percusso chybné „absente eos" .{m. absente eo), „dolor crescit minimus" (m. nimins), y- .strofě Vere vidi „viventem" (m. vivere).
Ze srovnání toho jest zřejmo, že latinské texty Českých.her zněním svým až na skrovné varianty vzájemně se shodují, přece však nelze z toho usuzovati, že by byly z jedné hry do druhé přepisovány, nýbrž některé varianty jasně ukazují, že třeba kromě textů, které se nám zachovaly, předpokládat! ještě nějaký jiný text latinský, avšak se zněním v našich památkách co nejvíce shodný.
b) Vetší rozmanitostí   vyznačují se připojené   t e x t y České.
V A jsou přeloženy všecky latinské zpěvy tam obsažené kromě Sed eamus ungentum emere; místo ■toho položen je překlad zpěvu lam percusso ceupastore, jehož latinské znění jest vynecháno. Latinské texty se zpívaly {cantať), české pouze recitovaly \dicit riemum).
V C není opatřen českým překladem zpěv Ad monumentům, pak hymny vzkříšeného Krista: Prima quidem suffragia, Hec priori dissimilis a Ascendo ad patrem. Konec hry jest pouze naznačen počátky latinských zpěvů, tak že nevíme, zdali k nim při provedení byly připojovány také České texty. Podle'analogie v D se zdá, že ano. Nejen strofické zpěvy latinské, nýbrž i původní liturgické texty jsou v českém překlade rýmovány a p roso dicky upraveny. Většina českých veršů se recitovala, ale'jsou. tu již také pokiísy postaviti český text na roveň zpívanému textu latinskému', neboť podle návodu'provozovacího měly se zpívati překlady české těchto strof: Cum venissem. :(cantet riemum)', En lapis est vere depositm (eodem modo), Dolor crescit (eodem rnodo cantet), Heu redempcib israhel (eadem nota cantet in vulgari), Vere vidi dominům (eadem nota in vulgari). J. Truhlář (Č. C. M. 1891 str. 15) pokládá toto označení za ledabylý nápad písařův, ale neprávem. Že tyto texty byly' skutečné 'k zpívání určeny, "možno poznati již z toho., že ■ při ■ většině veršů takto označených jeví se snaha
30
31
přizpůsobiti metrum textu latinskému; není. to ovsem důsledně provedeno, tak že nevíme, jak zpěvák srovnal neshody Často se vysk)d;ující.
V D zůstaly nepřeloženy tytéž zpěvy jako v C; nestalo se to náhodou, nýbrž České překlady jejich nebyly známy ani upravovateli pozdější hry E, který právě k těmto latinským zpěvům připojoval dílem české texty v obsahu odchylné, dílem je teprve sám překládal, k zpěvu Ascendo ad patrem nepřipojil vůbec žádného Českého textu. Strofu Ad monumentům přeložil takto:
,,U hrobu sme byly plačíce našeho mistra hledajíce, angely sme sedíce viděly,. a ti sú nám tak pověděli, že Ježíš z mrtvých vstal a to nám pověděti kázal."
Množné Číslo ,,anděly" ukazuje, že překlad je nový a přizpůsobený latinskému v E, neboť C a Z) mají ,,angelům". K zpěvu Prima quidem suffragia přidán je tento Český text:
,,Maria, věz to závěrné,
zeť mé jest tělo již [tělo] tak slavné,
ješto před smrtí bylo trpělivé
i také vsí křehkosti plné.
Po strofě Hec priori dissimilis následuje Česky:
,.Maria, věz to za celo,
žeť Ježíšovo blahoslavené tělo
nebude více nedostatku trpěli
a toť mají všichni za věrné míti."
Ani tento ani onen český text nekryje se s latinským, nehledí-íi se ani na jeho špatnou a nesprávnou formu veršovou.
Tytéž texty v D, které byly již v C jako zpěvné označeny, měíy se zpívati a jsou též notami opatřeny. Jest to zcela zřetelný důkaz, že označení písaře C nelze pokládati za ledabylý nápad. Přibyla k nim ještě dvě nová čísla: předně překlad strofy Sed eamus ungentum, jehož text k zpěvu určený byl znovu upraven, aby odpovídal metru latinskému, za druhé Sed eamus et ad eius, kde text notovaný souhlasí s C, text recitovaný byl však znovu pořízen. Máme tu tedy další novotu, která záleží v tom,, že oba. právě jmenované zpěvy jakož i Vere vidi dominům opatřeny jsou podvojnými překlady, z nichž jeden se měl zpívati „sub eadem melódia" jako text latinský, druhý byl určen k recitování.
Podvojné překlady vyskytují se často v hrách velikonočních, ale poměr jejich byl dosud po mém mínění nesprávně vykládán. K. F. Kummer
{Erlauer Spiele XXXVI) tvrdil, Že cantat-stroiy jsou starší než diciťstxoíy. Totéž mínění opakují po něm Creizenach (Geschichte d. neueřen Dramas I., 109) a F r o n i n g (Das Drama des Mittelalters I, 28). České hry potvrzují zcela zřetelně opak toho, že totiž české texty recitované jsou starší a zpívané pozdější. 2e to platilo také o hrách německých, dosvědčuje hra Trevirská, v níž bylo jen několik strof zpíváno, ostatní byly recitovány.
Dále vidíme v D zřetelně snahu rozvádeti původní osnovu hry novými vložkami, které se neopírají o určit}'' text latinský. Místo antifony Heu redempcio israhel následuje krátký žalozpěv Marie Magdaleny ,,A nastolte hoře 'meho", který silně připomíná některé verše z ,,P 1 á č e Marie Magdaleny" v rukopise Hradeckém (vyd. Patera str. 104). Široce je rozveden dialog mezi Kristem a Marií Magdalenou, mezi Marií Magdalenou a apoštoly. Z kusých rýmů možno usuzovati, Že byly chybně přepsány z nějakých jiných skladeb. Vyšetřiti je bude úkolem dalšího zkoumání, což platí také o hojných textech nových v E.
V E nabyly již české texty úplné převahy nad latinskými. Téměř všecky zpěvy latinské jsou opatřeme českými překlady a to z pravidla dvojmo, jednak texty k zpévu určenými, jinak mluvenými. Vedle toho proložena je osnova hry E hojnými verši českými bez ohledu na základní zpěvy latinské. Opakují se tu nejen text)' zD jako ,,Ach nastojte hoře mého" a utěšující slova zjevivšího se Krista ,,Nerod více piakati" nevkusně v první části změněná, nýbrž jsou tu i vložky zcela nové, dílem podle „Planktu P. Marie" upravené na pr. „Pro buoh račte postúpati", dílem podle „Pláče Marie Magdaleny" vzdělané, jako „Když sem přes celú noc chodila" atd. Veršovnická schopnost upravovatelova byla ovšem velmi chatrná a nedostatečná.
Snaha skladatelova rozvádeti hru novými vložkami liturgického rázu jeví se, také v nadbytečném rozšíření sekvence Victimae paschali, v níž Marie Magdalena odpovídajíc na opakované otázky apoštolů Die nobis Maria, téměř celé umučení Kristovo naznačuje. Na orBluvu skladatelovu třeba však uvésti, že takové rozšíření sekvence Victimae bylo již dříve oblíbeno v textech latinských.') Podle latinské sekvence takto rozvedené upravil pak skladatel náš znění české.
c) Další srovnání ukazuje, že v Českých textech jednotlivých her jest nepřetržitá spojitost. Upravovatelé mladší přejímali texty ze starších her, často do slova, jindy s malými změnami. K nim pak přidávali texty nové, samostatně upravené.
Hra A poskytuje sice málo dokladů k srovnání, za to jsou poučné. Překlad strofy Omnipotens zní v A takto:
') Nalézá se na př. v „Liber .troponim et hymnorum" (rkp. univ. knih. v Praze ze XIV. st. sign. I E 12); srv. též doklady u M i 1 c h s a c k a, Die Oster- imd Passions-spiele str. 92—94. 1
.32
1. Hospodine všemohúci,     ■ ■
2. '' angelský králů zádúcií
3. / co je nám sobě zdieti,
4. že nemôžem tebe videti.
1. a 2. verš opakují se v C, D a. E beze změny, 3. v. jest .upraven v C a D takto: „Co je nám nebohám zdieti" ,{při čemž v D ■■'„je" vynecháno). Upravovatel E měl asi před sebou A i C, Z) a sestavil z toho chybný verš: „Co nám nebohým sobě.zdíti," který má o slabiku více. 4. .v. jest již.v A 9slabičný, vC jé.to sice změněno „Když tebe nemuožem viděti/' ale chyba metrická opravena nebyla, teprve v D jest Čtení správné „-Když tebe nemôžem jmieti," což přijato s příslušnými změnami jazykovými také do E;- ,
Překlad zpěvu Amisimus v A proti textu latinskému skládá se z 8 veršů; zdá se, že tu v český překlad pojat byl také motiv-z Heu nobis:
1. Ztratily srny mistra svého,
2. Jhesu Krista nebeského;
3. ztratily srny svú útěchu,
4. ješto nám židie odjechu,
5. Jhesu Krista laskavého, 6.. přietele ovšem věrného,
7. jenž jest trpěl za ny za všě 8)
8. na svém těle 1'utné rány.
Skladatel C opakoval z A vv. 1. 2. ,6. 7. 8; tato nesrovnalost veršová nelíbila se D, proto celou strofu samostatně přeložil:
Ztratily sme spasitele všech hriešnych vykupitele, jenž je pro ny s nebe stúpil a ny svú svatů krví vykúpil.
V .E nalézají se pouze-vv. 1. 2. 7. 8..- f.v 7.- „vše" vynecháno).
V A přichází ještě Český překlad strofy lam percusso bez vlastního textu latinského:
Jako se ovČiČky rozběhujú,
kdyžto pastušky nej maj ťx,
takéž my bez mistra svého,
Jhesu Krista (laskavého) ■ nebeského,
ješto nás často utěšoval
a mnoho nemocných uzdravoval. '
Místo „za všě za ny", jak správně v C.
33
Text tento se neujal; C, D a E mají jiné znění, jež nejsprávněji podává D:
Apostoli mistra svého a my spasitele ctného ztratily sme po svém hřiechu, pro něž nám nenie do smiechu.
Tím je srovnávací materiál vzhledem k nej starší památce A vyčerpán. Jest skrovný, ale tolik zdá se z něho vyplývati, že skladatelé her C, D a E překlady české v A zapsané znali buď přímo z této památky nebo z jiné jí podobné.
Většina Českých textů v C a D co, nejtěsněji spolu souvisí a s malými změnami se opakuje. V D jsou vsak texty na mnohých místech správnější a často doplňují kusé znění v C. Překlad strofy Sed eamus et zní v C:
Pôjdem skuoro k jeho hrobu, drahé masti nesúc sebú, jakž sme jej živa milovaly, milujme jej mrtva súce.
Kusé rýmy „milovaly" a „súce" svědčí, že písař tu dva verše vynechal, které se také skutečně v D nalézají:
Pojděm skoro k jeho hrobu nesúc drahé masti sobů, jakž smy milovaly živého, abychom jej umazaly, milujmy jej mrtva súce, své masti tam prinesúce.
Avšak ani tento text nebyl zcela správně přepsán, zajisté zněl původně takto:
Pojděm skoro k jeho hrobu, nesúc drahé masti s sobů, abychom jej umazaly; jakž smy živa milovaly, milujmy jej mrtva súce, své masti tam prinesúce.
V Cpo Sed eamus ungeniům emere následují tři verše:
Ach kakú my žalost jmáme, ach kaká naše núzě, nebudeme-li jeho jmieti na dlúze.
34
Text zřetelně nesprávný a neúplný; podle D možno, jej opraviti a do-plniti takto:
Ach kakú my žalost j máme, donidž tvorce neoptáme, ach kaká jest naše núzě, nebude-li tebe na dlúzě.
Zpěv V ere vidi dominům jest v C takto přeložen:
Zajisté sem viděla hospodina,
an mi sě nedal svých noh dotýkati.
Apoštolé musie v to věřiti,
že chce ku otci na nebesa vstůpiti.
Správnější text čteme   v D:
Zavěrnét sem boha živa viděla, avšak dotknuti sem sě nesměla. Apoštolé musie věřiti, že chce k uotci na nebe vstůpiti.
Verš 3. třeba doplniti ,,Apoštolé musie v to věřiti" nebo ,, Apoštolé musie u věřiti".
Z těchto a podobných dokladů, jež by bylo možno rozhojníti, vyplývá, že texty české v C dosti nedbale jsou přepsány z jiné správnější předloh)'. Pečlivěji z téže předlohy přepisoval písař D, ač i jeho přepis často jest nesprávný.
Upravovatel hry E znal jistě české texty, které přicházejí v C a Z), a bezpochyby také A, jak bylo dříve naznačeno. V textech notovaných přibližuje se více C než D, jak několik dokladův potvrdí:
Když běch přišla léčiti mrtvého, nadjidech hrob a v něm nikohého. Avech, nemohu právě zvěděti, kde bych mohla mistra svého nalézti (C).
Když sem přišla léčiti mrtvého, nadjidech hrob a v něm nižádného. Aiwech, nemohu právě zvěděti, kte bych moblajeho, mistra, nalézti {E).
V D jest sice text podobný, ale v. 3. a 4. mají pravidelný rým: „známe-nati (místo zvěděti) — hledati".   Jiný příklad :
Ova, kámen, jenž bieše na hrob položen, avech, kak jest daleko otložen,
33
jehož rytieri snažně střěžiechu, avšak vzkriesi (?) jeho. nevidiechu (C).
Aj ten kámen, jenž jest na hrobě položen, .1
ten jest divně daleko odložen, jehož rytíři silně střežichu, avšak jeho ostřici nemohúce (E).
Ova, kámen, ten jest preč odložen, jímžto jest byl hrob boží přiložen, i rytieri kam sú se poděli, jenž střěhúce okolo hrobu bdiechu (D).
Nejméně porušen jest text v Z) a malými opravami v 1. a 4. v. bylo by možno jej rekonstruovat; zcela nepravidelný jest vE, ale přibližuje se více C.  Totéž platí také o překladu Vere vidi dominům.
V textech ,recitovaných E shoduje' se však více s D. Jeví se to hned ve strofě Omnifotens, jak bylo shora při A naznačeno. Zvláště zajímavý je překlad zpěvu V ere vidi; notovaný v E souhlasí s C, recitovaný však s D:
Vidělať sem tvorce svého
od židuov umučeného.
Ten jest v cele z mrtvých vstal
a svým pověděti kázal,
a ktož chtí živého viděti,
kázal jim po sobě přijití,
neb chce potom na nebe vstůpiti,
člověčenství, náboženství (?) nesa,
aby votci ukázal rány,
jenž jest trpěl za všecky za ny (E).
Zvěděla sem tvorce svého
od židuov umučeného.
Ten jesť z mrtvých vstal,
a to svým mlazším pověděti kázal,
že chce do Galile jiti;
ktož jej živa chtíe viděti,
.kázal jim po. sobě přijíti,
že chce potom vzníti na nebesa,
tělesenstvie na božstvie nesa,
by otci pokázal rány,
že jest trpěl za vŠě křěstíany (D).
Zároveň jest tu zřetelný doklad, jak nedbale E text přepisoval, vynechávaje celé verse a měně výrazy až k neporozumění.
3*
36
Srovnání českých textů k Heu nobis^ Quis revolvet, Quem queritis a j. podává další případy souhlasu E a. D v překladech recitovaných. Jsou vsak také případy, kdy E vybíral texty z C i D na př.:
My hledáme tvorce, svého Jhezu Krista nebeského, jenž je v tom hrobě položen,
tomu jest dnes třetí den (C). /
My hledámy mistra svého Jezu Krista' nebeského, jenž jest v nově trpěl za ny na svém těle hrozné rány (D).
My,hledáme mistra svého,
Ježíše nazaretského,
jenž jest trpěl za ny
na svém těle hrozné rány,
jenž jest v tomto hrobě položen,
tomu jest dnes třetí den (E).
Shrneme-li výsledky, jichž jsme se dobrali rozborem českých textů, nabýváme přesvědčení o vzájemné souvislostí jejich. Především zdá se býti jisto, že upravovatel E české texty, jak jsou obsaženy v C a Z), znal, ale velmi nedbale je přepisoval. Také texty v C a Z) jsou na sobě závislé, při tom nelze však tvrditi, že by jedna hra z druhé bezprostředně vyplynula, spíše třeba pro ně předpokládati nějakou předlohu starší, která se v D věrněji obráží než v C. Předlohy takové užíval již také skladatel A, jak shodné texty její s C a Z) potvrzují.
Kromě celistvých her tri Marií C, D, E a F nalézá se v knihovně Musejní ještě zlomek hry podobného druhu. Nebyl mi dříve přístupen, proto se o něm zmiňuji dodatečně. Latinské zpěvy opatřeny jsou notami a postupují za sebou v tomto pořádku: Omnipotens pater, Amisimus enim, Sed eamus ungenium emere- Další zpěv Heu nobis iniemas mentes není již dokončen, ježto následuje mezera několika ztracených listův až k zpěvu Cum venissem ungevb mortuum. Po tomto zpěvu zjeví se Kristus jako zahradník a táže se Marie Magdaleny: Mulier, quid ploras? Ona odpovídá : Domine, si tu sustulisti eum a zpívá pak hymny : Dolor crescit, En lapis est vere depositus a Heu redempcio israhel. Kristus dává se jí poznati a zpívá strofy: Prima quidem suffragia, Hec priori dissimilis, Ergo noli me tangere, Dimissa šunt ei a Ascendo ad patrem. Potom Marie
37
zpívá : Vere vidi dominům vivere a Victimae paschali. Petr a Jan jí žádají: Die nobis, maria, načež zpěvem choru: Credendmn est rnagis hra je ukončena.
V postupu latinských zpěvů shoduje se zlomek Musejní nejvíce s E; těsná souvislost obou her potvrzuje se dále nejen dvojím zjevením Kristovým Marii Magdalské, nýbrž i mnohými shodami v textech českých. Může se tedy právem předpokládati, že upravovatel hry E měl před sebou nějakou předlohu, která se co nejvíce shodovala se zlomkem Musejním, Z ní převzal některé české překlady, jichž v C a D není, na př. strof: Prima quidem suffragia, Hec priori dissimilis a j. Zlomek Musejní podává ovšem v Českých textech, z nich překlady zpěvů: Cum venissem, Dolor crescit, En lapis est a Heu redempcio israhel jsou opatřeny notami, znění jazykově starší a správnější než E. Kde však se České texty v zlomku Musejním od E poněkud odchylují, souhlasí zase nejvíce s hrou D. Tvoří tedy zlomek Musejní, pokud se týká Českých veršů, jakýsi přechodní slánek mezi versí obsaženou v D k versi v £ a má zejména důležitý význam pro správnou emendaci českých veršů v E, které jsou často chybně přepsány.
4. Episoda mastičkářská.
Osoba prodavače mastí uvedena byla již v osnovu velikonočních slavností přesně liturgických. V slavnosti pražské z kláštera u sv. Jiří sv. ženy kráčejíce k mastičkáři zpívaly:
Aromata precio guerimus, Christi corpus ungere volumus, holocausta sunt odorifera, sepulture Christi memoria.
Mastičkář (ungentarřus) jim odpovídal:
Dobo vobis ungenta optima salvatoris ungere vulnera, sepulture eius ad memoriam et nominis eius ad gloriam.
Tyto zpěvy se však neujaly, místo nich pojaty byly v hry velikonoční zpěvy nově utvořené.   Mastičkář uvítal tři Marie těmito slovy:
Huc propius flentes accedite, hoc ungenium si vultis emere, cum quo bene potestis ungere corpus domini sacratum.
n/
38
Marie mu odpověděly;
Die tu nobis, mercator iuvenis, hoc ungentum si iu vendideris, die ftretium, pro quanto dederis. Heu, quantus est noster dolor!
Mastičkář na to:
Hoc ungentum si multum cupitis, unum auri talentům dabitis, non aliter unquam portabitis. Heu, quantus est vester dolov.®) ■
V mystériu Tourském (z XII. st.) jest scéna mastičkářská poněkud rozvedenější a vedle jednoho prodavače nabízí se ještě druhý, ód něhož Marie také masti koupí.10) V latinské hře velikonoční z kláštera Beuron-ského (z XIII. st.) dialog mezi mastičkářem a Mariemi nabyl většího rozsahu tím, že jsou tu spojeny zpěvy z liturgických slavností Aromata precio querimus a Dobo vobis ungenta optima se zpěvy Huc propius, Die tu nobis a Hoc ungentum.11) Ve hře velikonoční z kláštera Murského (z poč. XIII. st.) žádá nejdříve kramář (institor, paltenaere) Piláta, aby mu dovolil vy-ložiti svůj krám, a slibuje mu hojný poplatek. Potom vychvaluje své masti a pobízí přítomné ke koupi. Následuje pak sestoupení Páně do pekel a teprve potom přicházejí tři Marie se sluhou Antoniem k prodavači a kupují masti.12)
V pašijové hře Beuronské (XIII. st.) má výstup s mastičkářem místo zcela jiné. Marie Magdalena za veselého zpěvu přichází s dívkami k prodavači a žádá od něho mastí a líčidel, aby své hříšné tělo vykrášlila. Na žádost její Mihi confer, venditor, species cmendas kupec odpovídá: Ecce merces optime! prospice nitorem. Když se byla dost obveselila, jde spat a hlasem andělským je povzbuzena káti se ze svých hříchů. Tu znovu přichází k mastičkáři a žádá ho za masti slovy Die tu nobis, načež kupec odpovídá Hoc ungentum. Vzavši vonné masti jde do domu Šimonova a kajícně klesne k nohám Kristovým.13) Totéž opakuje se ve Vídeň, hře pašijové.
Z těchto dokladů možno usuzovati, že v XII. a XIII. st. nebyla ještě vypracována určitá forma této scény, jak ji nalézáme v pozdějších památkách.
W.  Meyer op. c. 108, kdež jsou také rozmanité varianty těchto zpěvů
sestav en v.
Milchsack,  Die Oster- u. Passionsspiele str. 97.
W.  Meyer  op. c. str. 12(3 a d.
K.  Bartsch,   Germania VIII, 273 a d.
F r o n i n g  op. c. I, 284 a d.
i
39
Jak z těchto počátků celkem nepatrných vyrostly obšírné scény mastičkářské, které oplývají hrubými vtipy a oplzlými narážkami, o tom bylo již často uvažováno, ale k bezpečnému resultátu se dosud nedospělo. Jest toliko jisto, že k vytvoření světské scény mastičkářské hlavně přispěli toulaví žáci (clerici vagi, scholastici, scholares vagantes), kterým z nedostatku kněží a zpěváků jiných svěřovány byly úlohy v delších hrách velikonočních. S počátku bylo asi mlčky trpěno, když tu a tam svým vtipem obveselovali shromážděné věřící, ale smělost jejich tím vzrostla a neznala konečně mezí.
Jen v několika památkách zachovala se scéna mastičkářská světsky vybujelá a v křiklavý obraz jarmareční změněná. Jsou to velikonoční hry německé: Inšp., Vid. Vel., Jag. Jíl. a české zlomky A a B.
Blízká souvislost českého Mastičkáře s příslušnými episodami ve jmenovaných hrách německých všeobecně se uznává, ale o poměru závislosti jejich proneseny byly úsudky různé. V. Nebeský (C. Č. M. 1847. 325 a d.) vyslovil domněnku, že Mastičkář byl vzorem skladatelům hry Inšp. a Vid. Vel., v Čemž jej utvrzovalo jednak vyšší stáří naší památky (dříve se totiž kladla do XIII. st.) jednak i některé výrazy české v obou hrách. Zcela opačné mínění pronesl J. G e b a u e r (L. fil. VII. [1880] 107): ,,Ve formě Mastičkáře nenalézám nic, co by bylo specificky české a ukazovalo do Čech, a naopak nalézám v něm stopy nějakého vzoru, zejména také stopy překladu. Tyto jsou nejzřejmější ve v. 356 a 392 ... Na obou těchto místech je nápadno, že pro jeden pojem dávají sě dvě slova se spojkou ,,nebo", takořka aby Čtenář měl na vybranou a mohl zvolití to neb ono a jako by skladatel sám nebyl se rozhodl, který z obou významů se lépe hodí; toto však jest právě způsob, který nalézáme často ve staročeských překladech, a dotčené příklady v Mastičkáři nasvědčují tedy positivně tomu, co podlé známého běhu literatury staročeské podobá se samo sebou, že totiž Mastičkář není skladba česká původní, nýbrž překlad nebo lépe řečeno české spracovaní nějaké skladby cizí, a to bez pochyby nějaké hry 1 a t i n s k o - n ě m e c k é. Podoba Mastičkáře s oběma připomenutými hrami německými vysvětluje se pak tím, že oboje zakládají se na vzoru společném, nyní neznámém, na nějaké totiž hře latinsko-německé z doby okolo r. 1300 (tou teprv dobou vniká také němčina do her církevních,- dříve jen latinských), z níž předěláváním a přepisováním vznikly na jedné straně Českv Mastičkář, na druhé straně obě hry staroněmecké, dochované v rukopísích z r. 1391 a 1472."
S Gebauerem souhlasí celkem také J. Truhl ář (Č. Č. M. 1891. 33) dokládaje, že při skladbě české i německých episod mastičkářských pracováno bylo podle nějaké latínsko-nemecké hry starší (asi z poč. XIII. st.), která v zachovaných hrách německých jen Časově obměněna, v naši pak od nějakého žáka přeložena byla. Při tom však připouští, že přídavky s „nebo" ve v. 356 a 392, které Gebauer má za jisté známky překladu,
mohou také položeny býti ná vrub nepozorného písaře, který — jak mnozí jiní tovaryši — takto opravoval.
A. Patera (Č. Č. M. 1889, 123) myslí zase, že Mastičkář Musejní i Drkolenský jsou svobodným, samostatným a lokalisovaným zpracováním nějakého dosud neznámého latinského vzoru a nejsou nijak pouhé přetvoření snad německého jakéhosi plodu, nýbrž původní „památky nevázaného humoru a komických vloh našeho lidu ve věku dávno minulém", jak už V. Nebeský usoudil.
Pokusím se podali další příspěvek k vysvětlení záhadného původu episody mastičkárské v našich hrách.
Srovnáme-li všecky. známé verse rozvinuté scény mastičkárské,, můžeme si z nich vybrati jisté základní motivy, jež tvoří společnou kostru jejich. Jsou to Části následující: 1. Vystoupí mastičkář, ohlašuje se obecenstvu a najíma si sluhu Rubina. 2. Rubin způsobem dryáčnickým vychváliv lékařské umění mastičkářovo, žádá za dovolení, aby si směl na pomoc zjednati také sluhu, a najav si jej, odběhne." 3. Mastičkář ho .volá, hádá se s ním- a poroučí mu vykládati masti. 4. Rubin nevázaným způsobem vysvětluje obecenstvu význam a. účinek jednotlivých mastí i složení jejich, maje však tlouci a připravovati nové, vzdálí se. 5. Přicházejí tři Marie a mastičkář zavolav Rubina, poručí mu, aby je pozval k jeho krámu. 6. Marie kupují a smlouvají masti. 7. Žena mastičkářova nesouhlasí s mužem ohledně ceny mastí, což je příčinou ostré hádky ano i pračky mastičkářovy se ženou.
Tyto hlavní části děje jsou v jednotlivých skladbách nestejně rozvedeny, často i novými vložkami doplněny.
V Inšp. motiv najímali sluhu opakuje se třikrát, neboť nejen Rubin, sám byv najat od mastičkáře, opatří sí sluhu PusterbaJka, nýbrž poprav se s ním najímá si místo něho druhého sluhu Lasterbalka. Jak neústrojně tato vložka byla pojata v dej, vysvítá již z toho, že v dalším líčení vystupuje zase jen Pusterbalk a o Lasterbalkovi není již zmínky. Vedle ženy mastičkářovy přichází tu také služka její, s níž se zase Rubin pohádá jako mastičkář se svou ženou. Celý výstup končí se pak tím, že žena mastičkářova s Růbinem uteče. Snaha skladatelova rozvádět! základní Části děje obdobnými výjevy jest v celé skladbě zřetelná.
V Jag. III. vystupuje vedle Rubina pouze sluha Pusterpalk, ale za to přidána tomuto v ději mnohem širší úloha. Jako Rubin vychvaluje mastičkáře, tak zase Pusterpalk jeho ženu; spolu s Rubínem vysvětluje účinek mastí, přivádí ženu mastičkářovu, která utekla a p. Všecko to je novým doplňkem. Také žena mastičkářova vystupuje tu silně v popředí, jest terčem necudných žertíiv a má v ději značné účastenství. Hrubostí řečí oplzlých a žertů necudných převyšuje Jag. III. všecky své družky.
Nejjednodušší je episoda mastíčkářská ve Vid. Vel. a mohla by se pokládati za první stupeň ve vývoji této scény. Vystupuje tu pouze jeden sluha Rubein, vynecháno je dryáčnické vychvalování umění mastičkářova
a hádka mastičkáře s Rubeinem, necudností je mnohem méně a p. Avšak Inšp., s níž Vid. jinak pevně souvisí, stářím ji převyšuje a proto třeba předpókládati, že skladatel její úmyslně krotil bujné výstřelky humoru vagantského a mnohé věci vynechal z předlohy, kterou měl po ruce, jako to také činili pozdější skladatelé her pašijových.
Ačkoliv uvedené verse německé místy do slova spolu se shodují, jsou přece často tnezi'nimi takové rozdíly, že nelze přímo jednu zapředlohu druhé prohlásiti (Kummer, Erl. Spiele, str. XLV). Předpokládá se tedy, že tu prostředkovaly ještě nějaké verse jiné, neznámé x, y, z. Při tom se však obyčejně zapomíná, že takové výjevy, jako je mastičkárský, nešířily se jen opisem z určitých pramenů, nýbrž často také z paměti. W i r t h (op. c. 228) popírá sice možnost ústní tradice při šíření her velikonočních a pašijových, ale W a c k e r n e 1 í (Altdeutsche Passionsspiele CCLXXXVII) zcela rozumně takovou tradici ,,z paměti" připouští. Pro scénu mastičkářskou příznačná jest na př. poznámka v pašijové hře Pfarr-kirchské, kde se praví: „Hic potes introducere medicum cum servo suo, si placet" (tamtéž str. 144). V, Sterzingské hře velikonoční jsou zřejmé reminiscence z Mastičkáře, ale skladatel užil jich na místě docela jiném, ve výstupu totiž zahradníka a jeho sluhy s Marií Magdalenou. Proto nelze při scénách tohoto druhu mluviti o překladech a předlohách, nýbrž jen o vzorech a imitacích, při nichž jednotliví skladatelé měli úplnou volnost samostatné činnosti.
Mastičkář český (A ) jest na počátku kusý a začíná teprve výstupem, jak se Rubin hlásí mastičkáři za sluhu. Vedle něho jmenuje se také sluha Pustrpalk, ale ten má úlohu v ději podřízenou a není ani vysvětleno,, že si jej Rubin najal. Ačkoliv v hlavních částech, zvláště na počátku, český text myšlenkově těsně přilehá k ději Inšp., přece tu máme zřejmé doklady, že český skladatel v provedení počínal si samostatně. Potvrzuje to především bizarní vložka o uzdravení syna Abrahamova Isáka, která nemá v žádné jiné dosud známé hře rovně. Originálně pojat a v duchu prostonárodním proveden je také spor Rubina a Pustrpalka o přednost rodu. Líčení této hádky není zajisté ohlasem nějakého podobného výstupu v hrách cizích, nýbrž je původním výmyslem skladatele českého, o jehož samostatnosti svědčí také několik veršů, které bezpochyby převzal z Alexandreidy do svého líčení.  V hádce s mastičkářem praví totiž Rubin:
Tak sě musí veždy stati,
že sě zlob zlobí obrátí
a dobré dobrým se oplatí,
ktož zle myslí, ten vždy ztratí (v. 100—3),
což připomíná obdobnou sentenci v Alexandreidě svatovítské:
Zloba zlým sě vždy obrátí, dobré sě dobrým vždy otplatí
a ktož zle miení, ten vždy ztratí. (Hattala-Patera 503—5).
42
Na značnou samostatnost Českého skladatele ukazuje také nápěv písně Rubínový Seď vem přisel mistr Ypokras, který se rovná.nápěvu slov Maria a Raboni, jak se zpívala v liturgických slavnostech svatojirských.14) Kdežto skladatelé hry InŠprucké a Jágerské drželi se věrněji svého vzoru, rozvádějíce pouze daný materiál, skladatel český rozhojňoval jej novými motivy, čerpanými z prostředí domácího.
Mastičkář v zlomku Drk. (B) je pouhým zbytkem obšírné scény mastičkářské. Začíná teprve výstupem, jak si Rubin najímá sluhu Pustr-palka, a končí vychvalováním-mastí. Ostatek se nezachoval. Skladatel znal zajisté A neb jeho Český prvopis. Převzal odtud s malými změnami asi 16% veršů (Truhlář, C. Č. M. 1891, 173), dále vložku o vzkříšení syna Abrahamova, kterou však značně zkrátil, takořka jen'naznačil, konečně i hádku obou: sluhů, kterou zase nestydatě rozvedl. Kromě toho znal také hru Inšpruckou, s níž se shoduje v celkové osnově i v mnohých jednotlivostech. Že skladatel její pracoval kromě podle A také podle německého vzoru, k tomu zdá se ukazovati spojení jména Pustrpalk s rýmem šalk:
Pane, mně dějí Pustrpalk,
jáť sem velmi veliký šalk (135-
což připomíná podobný rým v Inšp.:
Ouch han ich gelogen alz eyn schalk, ich heisze czwar Pusterbalk (604—5).
Necudnostmi a oplzlými vtipy skladba B překonavá i Mastičkáře A i Inšp. a přibližuje se po této stránce Jag. III.
Zvláštní jest umístění základních zpěvů liturgických v osnově scény mastičkářské. V Inšp. vystupují nejdříve tři Marie a zpívají známé žalozpěvy Omnipotens, Amisimus, Sed eamus; potom se dostaví mastičlcář se ženou a služkou, najímá sluhu Rubina, ten zase sluhy jiné atd. Marie za tím nečinně stojí a všecky ty hrubé řeči poslouchají. Po celou -dobu nikdo si jich nevšímá, jako by jich tu ani nebylo. Když pak Rubin vychváliv masti, tře s.Pusterbalkem nové, tři "Marie znovu se ozvou a zpívají Heu nobis, lam percusso, Sed eamus et. Tu teprv mastičkář zavolá Rubina a praví mu:
leh sehe dort in eyner awen, drý schone frawen, . sý weynen sere und clagen, ich wene, ir here sý sere geschlagen; ge hen und heiz sý her komen, da mit schicken wir unsern fromen.
Zd.  Nejedlý,  Děj. předhus. zpěvu 211.
43
Rubin pro ně běží a přivádí je zpívaje latinský text, který se. jinde nenalézá a byl asi znova utvořen:
Ibant, ibanťtres mulieres,
Ihesum, Ihesum, Ihesum quaerentes etc.
Po té následuje dialog Huc propius, Die tu nobis, Hoc ungentum a kupování mastí.
V A přijdou však tři Marie teprve, když pro ně mastičkář Rubina pošle, zpívajíce Omnipotens, Amisimus, Sed eamus; hned po té následuje rozhovor s mastičkářem Huc propius, Die tu nobis. Postup takový je mnohem přirozenější; ale také skladatel český jej porušil jednak vložkou o vzkříšení Isaka jednak líčením hádky Rubina s Pustrpalkem. Vid. Vel. souhlasí v umístění zpěvů Marií s mastičkářem českým. Skladatel Jag. III. užil obého, umístiv liturgické zpěvy Marií nejen na počátku jako v Inšp., nýbrž opakoval je znovu na tom místě, kde jsou v A a Víd^ Vel. a kam přirozeně náleží.
Vystoupením tří Marií dělí se celá episoda mastičkářská ve dvě oddělení. První oddělení, obsahující výjevy před vystoupením Marií — jsou to v disposici naší části 1—4, jest zajisté vložkou neorganickou, s vlastním dějem hry velikonoční nesouvislou a odjinud sem přenesenou. Druhé oddělení (č. 5—7) začíná zpěvy tří Marií, po nichž následuje dialog s mastičkářem, kupování a smlouvání mastí, k čemuž se pojí zcela přirozeně hádka, mastiěkářova se ženou, která není spokojena cenou mastí. Všecky tyto části s dějem her velikonočních organicky souvisí a tvořily prvotní jádro scény mastičkářské.15) Jiné hry, v nichž se zachovaly trosky výj evu mastičkářského, j ako Cheb., Donaueschingenská, Frankfurtská a velikonoční Wolíenbůttelská, obsahují pouze části druhého oddělení, toliko v pašijové Alsfeldské a Hallské z Tyrol pozdější interpolator podle her velikonočních rozšířil části tyto také reminiscencemi z oddělení prvního.
Nastává otázka, z jakého asi prostředí první část epísody mastičkářské mohla se dostati do her velikonočních? Obsahem jejím je hlavně vychvalování mastičkáře a jeho divotvorných mastí. Mastičkář jeví se tu tedy spíše medikem 'než pouhým prodavačem mastí. V starších hrách, které nebyly proniknuty živly světskými, byl zajisté jen prodavačem mastí (ungentarius, mercator), úlohy medika dostalo se mu zajisté vlivem jiného prostředí.
Creizenach (Gesch. d. neueren Dramas I, 120) upozornil, že komická osobnost divotvorného lékaře byla již dříve předmětem krátkých výstupů komických, jimiž se scéna mastičkářská mohla doplniti. Na jaké
16) Že hádka mastičkáře se ženou náležela k prvotní osnově scény mastičkářské, usuzuje také H e i n z e 1, Abhandlurgen zum altdeutschen Drama (Sitzungä-ber." d. Wienet' Akademie, phil. bist. Cl. 134, str. 55).
■44
půdě komická figura medika-mastičkáře prvotně vznikla, o tom proneseny byly ovšem rozmanité domněnky. Ä. v. W e i 1 e n (Deutsche Litteraturzeitung 1891. 1412) tvrdí, že na půdě italské; italští medikové prý již ode dávna před svými budkami lákali obecenstvo drobnými výstupy komickými. D u Méril (Le théátre classique I. 56) vidí v tom zase zvláštnost francouzskou a vykládá, že malá světská hra francouzská o lékaři se železnou bradou mohla poskytnouti látky k rozšířené episodě mastičkářské. Mínění jeho, že tu působil vliv francouzský, nabývá ovšem váhy tím, že v literatuře staroťrancouzské lze dokázati existenci podobných skladeb o medicích-šarlatánech. Nejznámější z nich je skladba pařížského básníka Rutebeufa ,,Dit de Therberie" (z druhé pol. XIII. st.), v níž vystupuje potulný mastičkář, líčí divotvorné, účinky svých lékův a p.16) Konečně i jméno sluhy mastičkářova R u b i n přes všechen odpor Wirtha, který je pokládá za čistě germánské, je nepochybně francouzské. Z toho usuzuji, že vůbec celá rozvedená scéna mastičkářská povstala nejdříve na půdě francouzské.
O francouzském vlivu nejen na scénu masíičkářskou, nýbrž vůbec na velikonoční hry této skupiny svědčí ještě jiné důvody. W. Meyer, jak bylo. podotčeno, se stanoviska literárního,, rozborem textů dospěl resultátu, že původ her tří Marií sluší prvotně hledati na půdě francouzské, odkud se teprv rozešly do světa.17) InŠp. uvádí sám W i r t h, který jinak německý původ her velikonočních a pašijových až úzkostlivě obhajuje, v nejužší spojení se skladbami na půdě francouzské vzniklými, s mystériem Tourským a hrou Trevirskou. Dalším důležitým momentem je, že v českých hrách C a Z) máme také zřetelné stopy vlivu francouzského. Již Aug. W. Ambro s18) upozornil, že nápěv Amisimus naší hry D úplně odpovídá textu i melodii zpěvu Marie ve francouzské hře z kláštera Origny Saint Benoit z XIV. st. Z d. Nejedlý (op. c. 182 a d.) zevrubným rozborem nejen potvrdil toto mínění, nýbrž ukázal, že vůbec zpěvy Marií Omni-ftotens, Amisimus, Sed eamus v našich hrách CaD shodují se skoro, úplně s tímto nápěvem francouzským. V A se sice nápěvy těchto strof nezachovaly, ale při těsné souvislostí jeho s C a D možno s určitostí předpokládat!, že se týmž nápěvem zpívaly. Notace nebyla k nim asi proto připojena, že nápěv jejich byl klerikům z her kostelních znám. Působení francouzské jest tu tedy — po mém mínění — zcela prokázané.
České hry A, B, C, D i E jsou s německými hrami, jejichž nejstarším zástupcem jest Inšp., pevně spiaty obsahem i místem svého vzniku, jak bylo shora vysvětleno. Česká hra A a Inšp. jakožto nejstarŠí památky této skupiny shodují se i v chronologii; vznik obou klade se do polovice
1G) Srv. C r e i z e n a c h,   I, 382;   H e i n z e 1,  str. 55.
") Praví doslova: ,,Bei der Ausbildung des Osterspiels scheint die Einführung der Erscheimmgsscene, der Krämer- und der Wächterscenen, ja auch der Zehnsilbertext der Krämerscene aus Frankreich entlehnt zu sein" (str. 180).
ia) Geschichte der Musik (Leipzig 1891), II, 328 a d.
45
XIV. st. Tato chronologie vykládá nám takořka sama o sobě původ a příčinu francouzského vlivu. Za vlády Jana Lucemburského a Karla IV. spojoval Čechy a Francii těsný styk kulturní. Francouzská řeě, francouzské způsoby, módy i mravy šířily se tehdy v Čechách. Francouzové prodlévali u nás, Čechové zase docházeli do Francie a seznamovali se s literárními plody francouzskými.19) Při dvoře Jana Lucemburského žil vynikající tehdy hudební skladatel francouzský Guill. de Machaut, jehož působením rozšířil se v Čechách vliv hudby francouzské.20) Můžeme tedy se vší pravdě podobností předpokládati, že za této doby dostala se také do Čech nějaká hra latinsko-fřancouzská s obšírnou scénou mastiČ-kářskou, podle níž byla upravena'hra česká i německá. O tom, zdali podle předpokládaného vzoru francouzského povstala dříve verse česká či německá, nelze zatím z nedostatku srovnávacího materiálu rozhodovat!21)
19j Srv.  T a dra,   Kulturní styky s cizinou, str. 182, 363. M) Zd.  Nejedlý,  op. c. str. 104 a d.
al) Otázku, zdali za panování Lucemburgů v Čechách nebyla do Čech zanesena látka, na níž se zakládá světská scéna mastičkářská, nadhodil již' E. Martin (Anzeiger íiir deutsches Alterthum VIII, 311). Také Michels (Studien über die ältesten deutschen Fastnachtsspiele,-Straszburg 1896, str. 39) připouští možnost franc. vlivu, ježto jméno ,,Robin' ve franc. vaudevillech bylo obvyklé. (Adam de la Hale složil pastýřskou hru s názvem „Robin et Marion"). Z d. Nejedlý ..(Děj. předhus. zpěvu str. 209) spatřuje i na formě ,,Mastičkáře" jako na jiných vlastnostech této rozpustilé hry vliv francouzský. R. Bat k a (Geschichte d. Musik in Böhmen, str. 116) jest nucen aspoň přiznati: „Dasz die äuszere Form des „Mastičkář" wie die aller mitteleuropäischen Possen letzten Endes in Frankreich ihren Ursprung hat, möchte ich von vornherein natürlich nicht leugnen. Hier handelt es sich nur darum, nachzuweisen, dasz sein Verfasser sich die Anregung nicht direkt von dort geholt hat, sondern dasz ein deutsches Spiel zum mindesten der Mittler gewesen ist." Ale argumenty jeho, jimiž chce dokázati, že český Mast. povstal podle německého, jsou tak mělké, že to až překvapuje. Nejpodařenější z nich je tento: „Meister Severin selbst wird als Deutscher gekennzeichnet, denn er ruft seinen Diener deutsch an'' (praví totiž k Rubinovi: „Rubine! wo pystu quest"). Na takových důkazech zakládá se zcela kategorické tvrzení Batkovo: „Der Mastičkář" ist die Bearbeitung eines Stoffes, den der Verfasser aus deutschen Händen empfangen hat. Wir haben ein verloren gegangenes deutsches Urquacksalberspiel anzunehmen, dass jedenfalls um 1300 schon verfaszt war und das der Ahne sowohl des čechischen als seiner deutschen Seitenstücke ist" (str. 112).
47
hlava třetí.
Hry o vzkříšení Páně.
Ľudí de resurrectione domini.
Hry o vzkříšení Páně byly zajisté v Čechách již za staré doby oblíbeny, ale písemných skladeb zachovaných, pokud jsou známy, jest jen málo.
1. V zlomku Drkolenském zachovalo se několik veršů, v nichž je krátce naznačeno vzkříšení Kristovo, sestoupení do pekel a rozmluva vojínův u hrobu Kristova před vzkříšením a po něm. Zdá se, že jest to stručný výtah z jiné liry, neboť v 34 verších jest tu krátce obsaženo, co bývá předmětem obšírných scén.
'2. Celistvá hra o vzkříšení Páně zapsána je v rukopise knih. Klementinské XVII. E. 1, kde přicházejí také verse E a. F hry tří Marií. Nadepsána je: Incipit ludus de resurrectione domini.
Po žertovném prologu hlasatelově (praecursor) následuje hned výstup ďábelský. Ďáblové" na rozkaz Luciperův rozběhnou se na všecky strany a vláčejí hříšné duše do pekla, kdež se duše ze svých hříchů zpovídají. Sociálně zajímavé jsou stavy hříšníků, jimiž se za-lidňuje peklo. Jest to duše mlynáře, jenž bral veliké měřičné, duše šenkýře, který dával málo piva za halíř, a když přišli k němu sedláci s ženami, naléval jim pivo s kvasnicemi, jen žákům čepoval z plného; duše ševce, která vyznává: ,,K tomu sem zle krpala, jako bych nebozezem vrtala, když sem měla ušiti koninu, tehdy sem ušila ovčinu" a p.; duše pekaře, která zhřešila tím, že ,,berúci lacino obilé tyto nynější chvíle, ,maléť sem preclíky pekla, protož musím s čertem do pekla"; duše lapky {loupežného rytíře), který loupil bez milosti, ,,nebyloť věČího dráče, pobrach ženám i rubáše, když sem dosěhl postele, nezůstavil sem ni kúdele". Posléze přichází čarodějnice Rebeka,1) která osobě praví:
1) Re beka —obvyklý, název čarodějnic na př. v kázáních polského husity i jinde (Brückner,   Bibliotéka Warszawska, 1894, II, 446).
,,Neb sem veliká čarodějnice,
proto sem diablova svódnice, !
trlici sem místo krávy dojila
a s hvězdami na rozhraní lítala,
lidi sem čarovati učila
a je s pravé cesty svodila."
Po tomto výstupu v pekle na druhé jeviště vystupuje Pilát se svou družinou a rada židovská s Kajfášem, žádajíc za stráž k hrobu. Kajfáš a ostatní židé slibují rytířům Pilátovým dobrý plat, což tito přijímají a za zpěvu táhnou s centurionem k hrobu. Tam se seřadí a centurio je povzbuzuje k statečnosti. Aby neusnuli, žádají kostek ke hraní- Rytíři hrají, až se poperou. Zatím zjeví se anděl a vzkříšený Kristus; stráž přestrašena jsouc dává se na útěk. Kajfáš domlouvá jim, aby vezmouce peníze zatajili, že Kristus vstal z hrobu. Kristus s andělem vstoupí do pekla a vyvádí odtud duše prarodičů do ráje.
Zápis naší hry pořízen byl teprve v 1. 1516—1526, ale z mnohých míst je zřetelno, že vyplynula z nějaké dobré předlohy starší, která byla později rozvedena novými vložkami a přepracována.
Rozlišiti v nynější podobě naší hry vrstvy starší a pozdější není snadno, ježto v české literatuře nic obdobného nemáme. Zbývají jediné některé podobné hry německé, za jichž pomoci lze aspoň přibližně komposici naší hry kontrolováti. Jest to především Inšp., která i svým stářím i prokázanou již příbuzností s Českými hrami k srovnání nejlépe se doporučuje. Dále se hodí k srovnání hry Ludus Mariae Magdalenae in gaudio a Ludus Jadeorum circa sepulchrum domini, t. j. IV. a V. hra v sborníku Jagerském (Jag. IV., V.), jehož souvislost s hrami na půdě České složenými jest taktéž nepochybila. Konečně třeba přihlížeti k Vídeňské hře pašijové (Vid. P.)2). v níž přichází poprvé jako předehra široce rozvedená episoda ďábelská, která byla vzorem nejen pro mnohé hry pašijové, nýbrž i pro velikonoční.
Ve výstupech hry o vzkříšení Páně nelze ovšem v jednotlivých skladbách hledati tak pronikavých shod jako u her tří Marií, což plyne z povahy nových výstupů, které neopíraly se vždy o určitý text liturgický, nýbrž povstávaly často volným vzděláním.
Prolog jest v české hře docela samostatně proveden. S InŠp. jest tu společné toliko obvyklé napomenutí k pozornosti a udání předmětu hry.   V české jest obsah krátce naznačen:
Nebť my chceme zde hru míti, ač nám chcete toho příti,
a) Wiener Passionsspiel vyd. H a n p t (Archiv f. d. Geschichte deutscher Sprache u. Dichtung I, 359) a Froning (Das Drama des Mittelalters I, 302); zachovala se v rukopise z I. pol. XIV. st., ale původ její klade se již do XIII. st:
48
49
o Kristovu z mrtvých vstání í o jeho oslavení.
V Inšp. jest však téměř celý prolog vyplněn líčením obsahu hry. Za to český praecursor vpletl v řeč svou hojné humoristické narážky místního a Časového rázu jako:
Dosti sme již smutnu byli, |      čtyřidceti se dní postili, jedúc kyselo i huby, mohlyť sů nám vyhniti zuby, zapíjejíc lithoměřickým pivem, jenž vždy smrdí bahnem i dýmem. Budmež již veseli zase, snědúc plece a k tomu prase atd.
Zvláštní j e v české hře umístění výjevu ďábelského, který hned po prologu následuje. V Inšp. tak jako v skladbách s ní souvislých scéna tato je zařáděna až po sestoupení Páně do pekel. Kristus vyprázdnil peklo a odvedl duše do nebe; ďáblové k podnětu Luciferovu svádějí tedy lidi k hříchu a vláčejí duše jejich do pekla, aby znovu zalidnili peklo. Takový byl asi myšlenkový postup. V naší hře však jako v hrách pašijových tvoří tato scéna dábelská jakousi předehru, po níž teprve ostatní výstupy následují. Vid. P. mohla především k tomu působiti, že výjev dábelský položen je na počátek; avšak v základní osnově scéna pekelná ve hře české podobá se více analogickým výstupům v Inšp. a Jag. IV.
V Inšp. a Vid. P. jediný Satan obstarává rozkaz Luciferův a přivádí hříšné duše do pekla; v české hře hlásí se k službám Luciferovým několik ďáblů: Satan, jehož oborem je sváděti lidi, aby více milovali zlato než Boha, a paní aby se krásně líčily a věhlasně strojily; V r b a t a, který nejraději svádí řeholníky k cizoložství; Belzezub, jenž učí báby čato-vati, léčiti a z trlice mléko dojiti; Astaroch, který má v moci svůd-nice, rozvodnice a čarodějnice. Toto individualisování úkolů ďábelských ukazuje zase vliv her pašijových, kdež bylo obvyklé a přichází též v Drko-lenském zlomku pašijové hry české (z 2. pol. XIV. st.). Analogii nalézáme v Jag. IV., kde se také nejdříve hlásí S a t h a n a s, který svádí ,,die phaffen zu der geitichait (= geiz), die frau zu der eitelhaít etc." (40—41); z ostatních ďáblů toliko A s t a r o t h má stejné jméno jako ve hře české.
, Očekávalo by se, že ďáblové přiměřeně svému umění svůdnickému, jímž se vychloubali, budou dodávati materiál k zalidnění pekla. Zatím Satan, přinese duši mlynárovu, Belzezub šenkýřovu, Astaroch ševcovu, jiný démon duši pekařovu, jiný lapkovu, Vrbata duši Rebeky čarodějnice. Stejnou nesrovnalost nalézáme vsak i v jiných hrách (srv. Wacker-nellCXC). ■
V Inšp. jmenuje se mnohem více hříšných duší než ve.hře naší, mezi nimi také duše pekaře, ševce a šenkýře. Lapka (spo-liator) a- čarodějnice (incantatrix) vystupují zase ve Vid. P. Trest, který lapku stihne, vyměřen je takto:
To-li je.ten lapka plný zlosti, pohrám s ním bez milosti, ruče s ním do pekelné školy, ať mu nalém v řiť smoly.
Ve Vid. P. praví Lucifer:
Nimm, Satan, děn abbréchér!
er sol uns sin niht vumer:
er hat behalten unser gebot
und hat getan wider got,
geuz im suevel in den cragen,
mit dem pecně vulle ime den mageii!
Loupežník vedle ševce, pekaře a šenkýře jmenuje se též v Jag. IV.
Ve hře české Lucifer výslovně zakazuje ďáblům, aby do pekla nepřiváděli žáků:
Běžte ruče na vše strany, mezi židy i pohany, mezi pány i sedláky, než nechoďte mezi žáky, jak se vberú v naši říši, yšichnuť nám rodinu zpýší.
V Inšp.' nechce Lucifer přijmouti do pekla záletníka (heiser):
Sathan, lyber geselle, ,
den brenge nicht in dý helle,
komt her in ďý helle myn,
wir musten alle kebes kinder sin.
V Jag. IV. jmenují se zase výslovně žáci (schůler, goczdiener), o nichž Lucifer praví:
Und furcht, chámen si mir in di hellen zu den andern mein gesellen,
si wurden mir prueder machen an der můter mein, das muset mír ein grosz laster sein (222—5).
Skladatel Jag. IV. oblíbil si tento motiv tak,, že jej znovu opakuje o žáku (v. 266—293) a o pyšném písaři (v. 244—265).
4
50
Výstup druhý, v němž se líčí příchod Pilátův, žádost židů za stráž a 'najímání stráže, jest v čes. skladbě samostatně proveden. V některých částech znamenáme souvislost s Inšp., v níž je také vynechána po příchode Pilátově delší porada židů, která se obyčejně vyskytuje v jiných hrách německých. Skladatel Český, jak se zdá, část tuto sice znal, ale užil'jí později v dialogu židů najímajících rytíře za stráž.
Příznačný je v české hře poměr Piláta k židům. Když mu tito oznamují své obavy, Pilát zastává se Krista proti, židům, vytýká jim nemoudrost a zradu, a k jejich žádosti, aby dal stříci hrobu, odpovídá, aby si stráž opatřili sami. Proto židé přemlouvají rytíře, aby za hojnou odměnu- se v to uvázali. Celkem odpovídá poměr takový evangeliu (Mat. 27, 65), kdež Pilát namítá: „Máte stráž; jděte, ostříhejte, jak umíte." V Inšp. Pilát vyhovuje však žádosti židův a odešle hned posla, aby najímal stráž.
V jiných hrách Pilát přímo sve rytíře vybízí, aby na stráž Šli a pilně hlídali. Analogii k odmítavému chování. Pilátovu nalézáme pouze v pašijových hrách tyrolských '(Wackernell CLXXIV),' kde Pilát jednání židů nazývá směšným, vytýká jim nerozum a žádosti jejich za stráž vyhověti nechce.
V Jag. V. s počátku rovněž namítá:
Ir suit des grabes selber phlegen,
!r wolt leicht di schuld auf mich legen.
Potom však židy podporuje.
Zvláštní je v Čes. hře také židovský zpěv naznačený počátkem „skobris"; nelze ho zžádné jiné památky doložiti leč z Kapitulního zlomku pašijové hry české z konce XIV. st., kdež zní „Skorbris abraham azbu-nyky". I v takové drobnosti vidíme zřejmý doklad, že přepis haší hry ukazuje na nějaký starší pramen domácí. Píseň stráže táhnoucí k hrobu jest v české hře i v německých obdobná a náleží asi k nejstarší součásti tohoto výjevu.
Jinak jsou v českém přepise zřetelné chyby. Na odmítavou odpověd Pilátovu odpovídá na př. centurio místo Kajfáše, rada druhého žida je vynechána a p.
Výstup stráže u hrobu úplně se odlišuje v české hře od podobného výjevu v Inšp. , Vid. P. a j., kde je tato scéna zcela stručná a krátká, a přibližuje se více pozdějším hrám velikonočním a pašijovým. O rytířích, kteří se přihlásili za stráž, obyčejně se mluví velmi posměšně;. v naší hře krátce, ale případně charakterisuje se při té příležitosti rytířstvo středověké, jeho chudá pýcha a loupeživost. Jeden ze strážců praví totiž:
Blaze nám té družiny, majíc s sebú ty hrdiny, jak slyšíte o jich chvále, , bývaliť sú dobře dále
51
než pan Hrnčic po rytiřstvie,
tak se jejich klenoty stkvie
jako černá škorně v blátě, *
ani všickni v příplatě
utáhli sú se v rohožie,
potom vy znajte jich zbožie.
Majíť hrst plev, dva věníky
a šindelné tři hřebíky,
zboží dosti u franského,
zlata dosti u uherského atd.
Kromě toho jest děj rozšířen zcela novou vložkou obsahující hru v kostky, což se nenalézá v žádné jiné hře velikonoční, v nichž rytíři bud ironicky se chvástají svým rekovstvím nebo slaví hlučnou pitku. V České hře nalézá se teprve v dalším výstupu také narážka, že rytíři statně popíjeli, neboť rytíř Mařata byl prý nejručejší při útěku, „ježto byl vypil patnácte Češí kyselice-kapalice". Hra v kostky vyskytuje se však často v hrách pašijových jako v Cheb. (vv. 6280 a d.), Tyrolské (Wackernell vv. 2158 a d.), Svatohavelské (Mone vv. 1084 a d.), kde hrají vojáci pod křížem o sukni Kristovu. Podobný výjev přichází-v Kapit. zlomku české hry pašijové a byl odtud asi převzat v naši hru velikonoční, jest však jinak proveden. Kdežto v čes. hře paš. hrálo se pouze dvěma kostkama, a kdo měl nejvíce ok, sázku vyhrál, ve hře velikonoční hráli rytíři třemi kostkami a sukni vyhrál sluha Kajfášův Chadim, jejž pán jeho poslal, aby napomenul stráž k bdělosti.3) Také v Cheb. hráli vojáci třemi kostkami a průběh celé hry poněkud se podobá líčení v čes. hře velikonoční.
Vzkříšení Páně je v Inšp. velmi krátce odbyto. Zatím, co stráž usnula, přijde anděl, zpěvem dáKristu znamení a ten vstane z hrobu. V české hře jest děj mnohem složitější. Nejdříve zjeví se anděl a napomíná ,,ctné rytířstvo", aby netropilo hluku a popřálo Kristu pokojného spánku. Vojáci'spatřivše tajemný zjev andělský, nevědí si rady. První, druhý a třetí líčí svůj strach a chtí utéci; čtvrtý, pátý a šestý napomínají k, statečnosti a k obraně; sedmý a osmý přes napomínám centurionovo radí k útěku. Anděl přiblíživ se k nim delší řečí je vyzývá, aby obměkčili srdce svá a uvěřili, že v hrobě leží syn boží. Když centurio mečem mu vyhrožuje, anděl srazí všecky k zemi. Plnou analogii k tomuto ději nalézáme pouze v pašijové hře Brixenské, v níž zrovna- tak anděl nejdříve napomíná vojáky, aby se tiše chovali a křikem svým nezbudili Krista, po té někteří vojáci dávají na jevo svůj strach, druzí je povzbuzují k statečnosti, anděl je však ranami omráčí , (srv. Wackernell CCLXXIX).
Vlastní děj vzkříšení vylíčen je na základě církevních antifon složených podle žalmův a evangelia tak jako v četných jiných památkách,
Srw výklad obou her u C. Z-í b r t a,:; Zher a zábav'staročeských, str. 58 a d.
4*
52
jen pořádek zpěvů jest jiný a.kromě toho zpívá anděl antifonu Veni -pater optime, která se jinde nevyskytuje.
Zvláštní jest zase umístění výstupu stráže po vzkříšení. Jediné ve hře naší a Inšp. výstup tento následuje hned po vzkříšení, ve všech jiných památkách položen je teprve po sestoupení Páně do pekel a po scéně ďábelské. V provedení se ovšem obě hry znaěně rozlišují. V Inšp. Pilát posílá sluhu, aby napomenul stráž k bdělosti. Když sluha vidí, že stráž spí, oznámí to Pilátovi. Ten spěchá k hrobu a probudí stráž. Jeden z vojáků vypravuje, jak je anděl pobil (ač to ve hře dříve vylíčeno nebylo), druhý myslí, že učedlníci ukradli tělo Ježíšovo. Na konec se vojáci pohádají a poperou. Český skladatel zůstal však věren své kresbě Piláta, který odmítl veškeré účastenství při hlídání hrobu, a proto již činně nevystupuje. Místo něho vystoupí Kajfáš, vidí prchající stráž a posílá svého sluhu, aby vyzvěděl, co se děje, Rytíři přiběhnou ke Kajfášovi a humoristickým způsobem výliČují, jak bjdi od anděla přestrašeni a poraženi. Dostane se jim odměny, zatají-li, že Kristus vstal z hrobu.
Sestoupení Kristo v o do pekla vylíčeno jest celkem obr dobně jako v Inšp. Ve shodě s předehrou ďábelskou vystupuje tu ovšem celý zástup čertů, vedle Lucifera a Satana ještě Belzebub, Astarot, Vrbata, Hodata a Kosata. V Inšp. jmenuje se výslovně jen Adam a Eva, jejichž duše Kristus vyvádí z pekla, v české kromě nich ještě duše jiné, mezi nimi zvláště duše lotra, který byl s Kristem ukřižován. Vliv her pašijových jest v tom zřetelný.
V českém zápise velikonoční hry s poč. XVI. stol. vidíme tedy zřejmě základní osnovu nějaké staré předlohy, která byla blízka Inšp. Osnova tato byla rozšířena rozmanitými detaily z her pašijových, ale dosti záhy, neboť většinu těchto zvláštností lze doložiti jednak z pašijových her českých ze XIV. st., jednak ze staré hry Víd..P., tak že vložek, které by ukazovaly na pozdější spracovaní, jest tu poměrně málo. Nalézá se tedy naše hra na přechodu mezi staršími hrami velikonočními a pozdějšími pašijovými. Ten, kdo ji na počátku XVI. st. zapsal, mnoho na ní asi neměnil, drže se dosti věrně starší předlohy, která mu byla po ruce a v níž se již nalézala většina těch zvláštností, jimiž se odlišuje od hry Inšprucké.4)
3. Vzdáleným ohlasem staročeských her o vzkříšení Páně jsou dvě skladby Šimona Lomnického. Jedna zachovala se v jediném dosud známém výtisku v knihovně Musejní, ale mnoho listů v ní schází. Titul její poznáváme z dedikace Vilému z Rožmberka, v níž mimo jiné čteme:', Jakož nyní, nemaje čím jiným, na malou chvilku sem se uprázdnil a tento T r y u m f aneb komedii kratičkou o přeslavném Syna Božího nad smrtí, peklem a diáblem vítězství k tomuto přeradostnému hodu, pod kratochvilnými rythmy, pro občerstvení
4) A.  Brückner  (Bibliotéka Warszawska 1894, II, 447) právem chválí obratnou'-koniposici naší hry na.rozdíl od her jiných.
53
lidské mysli, na potupu nevěrným, pohanům a k potěšení věrným kře-stianům jsem složil a sepsal." (Datum na pivovaře Lomnickém v neděli, jenž slove Laetare, leta 1582). Pokud lze souditi ze zachovaných úrývkův, obsahoval „Tryumf" pouze sestoupení Páně do pekel a osvobození proroků z moci ďábelské. Lomnický znal sice podobné výjevy z her starých, avšak skladba jeho je pouze vybledlou kopií jejich a připomíná spíše suché hry jesuitské.
Druhá hra Lomnického zachovala se v přepise z r. 17;07 (v knih. Klem. XVII. H. 25); podobá se pravdě, že bylar. 1617 již po druhé vytištěna. Přepis její není úplný a schází jí mimo jiné i počátek. Jungmann (Historie čes. literatury IV. 228) uvádí tento titul: „Komédia neb hra kratičká, potěšitedlná a nová, o radostném vzkříšení Krista pán a". Skladba Lomnického je pokusem o dvoudílnou hru velikonoční; v první části líčí se najímání stráže, stráž u hrobu a vzkříšení Páně. V druhé části přicházejí výjevy,z hry 3 Marií. Lomnický psal svou hru volně podle starších vzorů. Humoristická vložka o vzkříšení omdlévajícího Petra pivem Lomnickým zdá se k tomu ukazovati, že spisovatel měl na zřeteli zvláště německé hry, v nichž se podobným způsobem humoristickým líčí běh apoštola Jana a Petra k hrobu Kristovu.5)
6) O hrách Lomnického šrv.  Svátek v Č. Č. Mus. 1860, 336; Hanuš tarnt. 1864, 36;   J.  Truhlář tamt. 1891, 40.
hlava čtvrtá.
Hry pašijové, na kvetnou neděli, o Božím těle, hra Magda-lenská, na nebe vstoupení Páně a j.
Drama církevní rozkvetlo v Čechách nejbujněji ve st. XIV. Další rozvoj jeho byl přerušen reformním hnutím husitským, které hrám tohoto druhu nepřálo. Proto se u nás nedospělo k cyklisaci jednotlivých kusů v složitější celky. Zachovaly se však ukázky rozmanitých her partikulárních, které svědčí o hojnosti předmětů v Čechách dramaticky vzdělávaných. Zbyly z nich pouhé trosky po různu v bibliothekách rozptýlené, možno však předpokládati, že jich bylo daleko více, než dosud známo.
1. Zlomek hry pašijové.
Zachoval se v Kapitulní knihovně pražské z konce XIV. st. a má tento obsah.
Jan teší Marii pod křížem naříkající a odvádí ji do města. Vojáci hrají o sukni Kristovu v kostky. Centurio dosvědčuje, že Kristus byl syn boží. Přichází slepý Longinus a žádá sluhu Gocína, aby mu ukázal Krista. Slibuje mu za to ,,vól a dvě krávě". Sluha namíří kopí v bok Kristův a podá je Longinovi, jenž bok protkne, krví Kristovou nabývá zraku a poznává syna božího. Satan s Belzebubem přicházejí pro duši Kristovu, poznávají však, že to zemřel velký prorok, jenž osvobodí duše v mukách jsoucí. Naříkajíce, že k jeho umučení židům radili, pospíchají do pekla oznámiti to Luciperovi. Šimon, Josef, Marie a Jan odeberou se k Pilátovi prošiti za tělo Kristovo, aby je mohli pohřbíti. Pilát jim to dovoluje. Josef s ostatními odejde ke kříži, naříká pod ním a sňav tělo svaté vyzývá k nábožnému pohřbení. Ke hře připojeny jsou dva humoristické epilogy „sermo pascalis bonus" a ,,secundus sermo tres mordas válet", jichž ostří je hlavně namířeno na baby čarodějnice, které na stoupách létají, na hradě honí, trlici dojí a měsíc zobají. Projevuje se tu zřejmě drsný humor
vagantský. zároveň se žádostí za mazance a s výhrůžkou, kdo. by nedal, že „se vší školu' přídú k němu".
Česká památka tvoří přechod od starších her pašijových, jak je představuje hra benediktinů Beuronských (ze XIII. st.), k pozdějšímu hrám toho druhu. Postup děje není v ní ještě ustálen, tak jako ve hře Beuronské; s pozdějšími hrami pašijovými má společnou scénu, jak vojáci hrají o sukni Kristovu v kostky a jak ďáblové přicházejí pro duši Spasitelovu.
Zvláštní je v naší hře nedostatek zpívaných textů latinských, které i v mladších hrách pašijových se vyskytují. Možno tedy předpokládati, že písař zlomku opisoval z předlohy, kde takové texty byly, hlavně partie české, vynechávaje texty latinské. Odtud nejasnost a nelad v postupu děje i v jednotlivých situacích.
2. Zlomky hry na květnou neděli.
a) V témž zbytku následuje po hře pašijové začátek lir y na neděli květnou: ,,Incipit ludus palmárům et primo Johannes baptista exeat cum suis discipulis" etc. Jan Křtitel vyzývá k pokání a hlásá příští Spasitelovo. Přichází Kristus a sv. Jan ukazuje naň jako na spásu světa a vypravuje o jeho pokřtění. Po té uzdravuje Kristus syna setníkova, pak malomocného a jiné nemocné, kteří se k němu utíkají. Tím zlomek se končí.
Děj zakládá se podstatně na vypravování biblickém a má spíše ráz epický než dramatický. Později byly tyto výjevy předmětem her pašijových.
b) Jiná verse hry na květnou neděli zachovala se v rukopise Tegernseeském (nyní ve dvorní knihovně Mnichovské) a je nadepsána: ,,Incipit ludus in die palmárům". Podle latinského návodu vystoupí nejdříve Ježíš se 12 apoštoly, bera se do Jerusalema. Celý chór zpívá rituální větu: Collegerunt pontifices et Pharisei consilium et dicebant: Quid facimus, quia hic homo multa signa facit? Si ďimittimus eum, sic omneš credent in eum. Načež Kayfáš s Annášem a synagogou zpívají: Ne veniant Romani et tollant nostrum locum et geniem. Biskup Annáš zpívá pak: TJnus autem ex ipsis Kayphas nomine, cum esset pontifex anni illius, prophetavit dicens, k čemuž připojuje český text recitovaný, který se vztahuje na ono proroctví Kayfášovo. Po těchto verších Kayfáš, ukazuje na Ježíše zpívá: Expedit vobis, ut unus moriatur homo pro populo et non tota gens pereat. K tomu přidává české verše obsahující volnou parafrasi zpěvu latinského. Po něm zpívají apoštolé: 'Ab illo ergo die cogitauerunt interficere eum di-centes: Ne for. Temptator dicit ad Jesum ducens eum ad raontem. — Další schází.
Tato verse hry na květnou neděli souvisí úzce s církevní slavností konanou nakvětnou neděli. V knihách liturgických ze XIV. st. vyličuje
59
se tato slavnost takto. Po svěcení ratolestí sestavil se průvod, který zpíval obřadní antifony: Cum appropinquassset, Cum audisset populus, College-runt pontifices. Po této antifoně zastavil se průvod na příhodném místě, kde vybraní zpěváci stojíce stranou zpívali: Unus autem ex ipsis. Načež chór předstupuje zpíval: Ne forte veniant. Po té následovala antifona: Ante sex dies a responsorium: Circumdederunt me. Chlapci stojící uprostřed průvodu mimo chór zapěli hymnu: Gloria, laus et honor a majíce v čele dva chlapce nesoucí zahalené kříže kráčeli k oslici, která byla vedena v průvodu s obrazem Spasitelovým. Tam poklekli a zpívajíce antifonu: Pueri hebreorum tollentes ramos olivarum, vrhali ratolesti před obraz. Zpěvák a chór. antifonu opakovali, načež chlapci zapěli: Pueri hebreorum vesti-menta prostevnebant in via a rozprostřeli roucha před obraz. Za zpěvu responsoria: Ingressus pylatus šlo se dále průvodem. Když vešli do brány města, zpívali responsorium: Ingrediente domino in sanctam civitatem. Před branou chrámu, který byl zavřen, průvod se zastavil a po modlitbách, zpěvech a žalmech vešel teprve do kostela.1)
Z tohoto obřadu slavnostního povstala nejdříve partikulární hra na květnou neděli, která později přešla v osnovu her pašijových nebo o Božím těle. S naším fragmentem nejvíce souhlasí Chebská hra o Božím těle, která je ovšem v příslušné partii rozvedenější a přiléhá ještě těsněji k uvedené slavnosti liturgické.
3. Zlomek hry o Božim těle.
Svátek Božího těla r. 1264 založený slaven byl v církvi katolické s neobyčejnou nádherou. Středem slavnosti byl velkolepý průvod, při němž byly dramaticky představovány jednotlivé scény z Písma sv. starého i nového zákona. Mělo to býti jakousi náhradou lidu za hry velikonoční, které sesvětačivše nemohly býti v kostele provozovány.
Místy ovšem vrchnost církevní ani těmto hrám nebyla nakloněna a zakazovala je. Tak tomu bylo i v Čechách, jak dosvědčuje zákaz arcibiskupa Jana Očka z Vlašimě v r. 1366, který zní: ,,Item cum Deus in modu-latione cantus instrumentalis non delectetur, sed potrus in devotione cordis, quare omnibus et singuíis decanis, plebanis, clericis et laicis in virtute sancte obedientie districtíus mandatur, neludos theatrales vel étiam fistulatores vel ioculatores in festo corporis Christi in processio-nibus ire quovis modo permittant et admittant" (Hofler, Concilia Pragens. p. 13).   Zákaz byl obnoven synodou r. 1371.
Zlomek České hry o Božím tele spatřuji v jmenovaném již fragmentu Tegernseeském, kdež před hrou na květnou neděli přicházejí tyto výjevy. Anděl zjevuje se proroku Eliášovi a přináší mu k roz-
Srv. brevíře v knih. Mus. XIV. E. 13, XV. A. 10, v knih. Klem. VI. G. (i. VIL A. 12 a j.
57
kazu božímu pokrm a nápoj. Přichází Ježíš a oznamuje, že poslán je od otce svého, aby potěšil truchlivé a nakrmil lačné chlebem svého těla. Potom zavolá Mojžíše a přikazuje mu, aby zbavil národ židovský jeho strastí. Mojžíš však žaluje, že ho lid často neposlouchá, a prosí Ježíše, aby mu popřál té moci, by mohl lid ten tvrdý příměti k poslušnosti. Jménem božím oznamuje pak Mojžíš židům, že jest od Boha poslán, aby ho poslouchali á jméno boží chválili. — Další schází.
Na listě druhém následuje konec řeči, která náleží patrně jednomu z pastýřů, kteří přišli se klanět narozenému Kristu. Potom vystoupili tři králové. Baltazar za ostatní pozdravuje Ježíše a obětuje mu myrhu, zlato a kadidlo, prose za jeho milost a požehnání. Malý Ježíšek za ty dary děkuje a žehná jim.
J. Truhlář (Čas. Č. Musea 1892. 38) zcela správně usoudil, že úryvek, v němž vystupuje Ježíš, Eliáš a Mojžíš, jest zbytkem h r y o Božím těle. Potvrzují to jednak jiné hry tohoto druhu, v nichž jako v naší hře na počátku vystupují proroci, jinak k tomu ukazuje i obsah, neboť nasycení Eliáše chlebem a olejem jest zřejmým symbolisováním nejsvětější svátosti oltárni, k jejímuž uctění slavnost Božího těla byla založena. Úryvek druhý, v němž vystupují tři králové a Ježíšek, pokládá Truhlář za partikulární hru vánoční.
Po mém mínění úryvek druhý tak jako první jest částí jedné a téže hry a to hry o Božím těle. Potvrzuje to zřejmě proyozovací návod k druhému úryvku připojený :,,Deinde vadant circum ecclesiam. Et sic est finis istius ludi etc." Po hře šlo se tedy processím kolem kostela a tento průvod charakterisuje právě hry o Božím těle.
K jednotlivostem těchto zlomků poskytuje nejbližší analogii Chebská hra o Božím těle, tak jako k hře na květnou neděli v témž zbytku Tegernseeském. Rozmluva Kristova s Mojžíšem a řeč Baltazarova k narozenému Kristu jest v obou hrách znění dosti podobného. Z Cheb. možno si také doplniti; co v našich zlomcích mezi úryvkem prvním a druhým schází. Hra česká byla ovšem proti rozvinuté Cheb. mnohem kratší a jednodušší.
4. Hra veselé Magdaleny.
Ve většině her pašijových vylicuje se dosti obšírně světácký a roz-košnický život Marie Magdaleny, a potom její pokání.2) 'Ve staré hře pašijové benediktinů Beuronských jest již tento výjev v poměru k ostatním Částem- hry tak široce rozveden, že W. M e y e r právem z toho usuzuje, že tehdy již existovala separátní hra o hříšné a kajícné Magdaleně, kterou spisovatel hry Beuronské pojal do své skladby.3)
;a) Srv.   K u m m e r,   Erlauer Spiele str. XLXIX; M.   W i 1 m o 11 e, passions allemandes str. 23, 79.
3) Fragmenta Burana str. 65.
Les
58
V české literatuře máme takový vzácný doklad partikulární hry veselé Magdaleny. Nalézá se v Drkolenském zbytku staročeských her dramatických vedle■ zlomku episody mastičkářské a jiných ještě fragmentů. Skládá se ze dvou Částí. V první části obsažen je výjev ďábelský,. který bývá úvodem k hrám pašijovým.. Lucifer zpyšněv, chce se vyrovnaíi Bohu. Michal s ostatními anděly uvrhnou ho za to do pekla. Lucifer naříká, že byl zbaven nebeského stánku, a svolává své druhy, aby,přiváděli hříšné duše do pekla. Přihlásí se B e 1 z e b u h, Satan a Be-řit.4) Lucifer posílá tyto své ,,milé panoše" mezi lidi a přikazuje jim, jakého druhu hříšné duše mají vláčeti do pekla. Ďáblové se vracejí a přivádějí dvě duše: jednu nejmenovanou, druhou popovu.
Po té vystoupí Marie Magdalena, zpívajíc veselou píseň, a zve k sobě záletníky. T)áblové ji obklopí a pobízejí k tanci i zpěvu. Sestra Marta ji však varuje před ďábly, ale Magdalena nedbá její výstrahy. Marta znovu přerušuje její veselý zpěv a napomíná ji, aby následovala krále nebeského. Magdalena dá si konečně říci a táže se Marty, zdali smí očekávati odpuštění svých hříchů. Marta jí dodává útěchy slovy, že Bůh kajícímu hříšníku rád odpouští. Magdalena slibuje pokání a společným zpěvem obou .Dimissa sunt ei končí se hra.
Dosud j e znám j ediný příklad partikulární hry o Magdaleně shodné s naší skladbou. Jest to IV. hra Jágerská „Ludus Marie Magdaleně in gaudio". Možno předpokládat!, že naše hra i Jag. IV. zakládají se na nějaké předloze společné. Česká hra, převyšujíc německou svým stářím, nabývá tím ještě větší zajímavosti. Jag. IV. značně se odchýlila od původní předlohy; jest mnohem obšírnější a obsahuje některé nové vložky, jako o kuplířce a záletníku Prokusovi. Skladatel její chtě osnovu co nejvíce roz-šířiti, často se uchyloval k nechutnému opakování týchž motivů.
Ve výjevu ďábelském naše hra stýká se také těsně s Vid. P., která začíná svržením Lucifera a jeho druhů do pekla.. Ale i proti této hře jest česká mnohem jednodušší a podává příklad primitivního stupně ye vývoji výstupu ďábelského, který tvořil úvod k hrám pašijovým a pojat byl také do osnovy her velikonočních.
5. Zlomek hry na nebe vstoupení Páně.
Na konci rukopisu Drkolenského přichází drobný úryvek hry nadepsané „Ludus de ascensione domini". Obsahuje nábožný dialog Krista s apoštoly Petrem, Janem, Jakubem a Filipem, a zakládá se na podání biblickém. Podobá se v obsahu hře Svatohavelské,5) jest však mnohem jednodušší.
*) V mystériích francouzských, přichází často jméno dábla Berich, ve hře Alsfeldské Beruh. V stČ. Pass. 456 vyskytuje se rovněž Berit jakožto jméno nějaké modly (Gebauer, Stě. slovník, I, 41).
5) Mone,   Schauspiele des Mittelalters I, 251.
59
Hry liturgického původu v době husitské a za Čes. reformace přestaly se vzdělávati. Jednak v nich nekatolíci přirozeně spatřovali produkt nenáviděné církve římské,- z jejíchž obřadů se vyvinuly, jednak bouřlivé doby tuhých sporů náboženských nebyly vhodnou půdou pro církevní hry toho druhu; neboť byla-li tehdy o něčem řeč, co se týkalo náboženství, nemohlo to býti projednáváno tónem klidným a objektivním, nýbrž vzrušeným a polemickým.
Později ujali se her liturgických zase jesuité, kteří je horlivě pěstovali se svými žáky ve škole i veřejně. Zprávy o nich jsou dosti hojné.6) Provozovaly se s velikou nádherou vnější, ale literární cena jejích byla daleko chatrnější než her staročeských. Lid si je však zamiloval a začal je po svém vkusu vzdělávati. Sbírku takových her prostonárodních, vánočních i velikonočních, vydal F. M en čík.7)
6) Sestavil je pečlivě F. Menčík, Příspěvky k dějinám českého divadla. V Praze 1895 (Rozpravy Ces. Akademie roč. IV., .tř. III. č. i).
7) Prostonárodní hry divadelní. I. Vánoční hŕý. V Holešově 1894. II. Velikonoční hry. Tamtéž 1895.
l
Mastičkář Musejní. t
(Mast.)
V knihovně Čes. Musea na 3 dvoulistech pergamenových 8° nalézá se zlomek výjevu mastičkářského. O provenienci rukopisu jsou dvě rozdílné verse. V. Hanka vydávaje jej r. 1823 v „Starobylých Skládáních" tvrdil, že jej sám „nedávno" našel na deskách latinského rukopisu' Bernhardi liber opusculorum divinorum. Naproti tomu prohlásil V. Nebeský (Nauč. Slov. s: v. Mastičkář), že rukopis našel J. A. Dundr r. 1822, což také potvrzoval A. J. Vrťátko. Pravost rukopisu proti námitkám šemberovým nade vši pochybnost obhájil J. Gebauer {Listy fil. VII, 1880,108 a Archiv f. slav'. Phil. IV, 1880, 549); pozdější nález rukopisu Drkolenského to skvěle potvrdil.
Rukopis napsán byl kolem r. 1350, spíše dříve než později. Nepře-hlasované u má v něm ještě převahu; přehláska přichází pouze v těchto dokladech: 45 na wíy utyechu, 75 dyrzy, 122 gma zymnyczy, 304 chytroíty, 315 myítrzy . . . mazy, 331 maíty pomaže. Proti Četným nezměněným u jest to počet dosti skrovný. Za to vyskytují se často rasury "původního u na př. 334, 353, 357, 372, 373, 377, 385. Pravidla o i b t a c i šetřeno velmi přísně (Gebauer, Listy fil. 1880, 120). Změna ó v uo vyskytuje se pouze jednou: 153 wuonye, ale původní Ó je chráněno rýmem: 152 z baby-lonye. Vedle 5 genetivů na -a vyskytují se pouze 2 na -u od subst. mase. neživotných kmene -0 (Vondrák, Listy fil. 1885, 261). Těmito jazykovými zvláštnostmi řadí se Mastičkář k památkám z 1. pol. XIV. st.
V rukopise nalézají se chyby, které možno klásti na vrub písaře, jenž nepozorně přepisoval. Zřejmé chyby písařské jsou: 82 poeza m. počal, 172 wychfcze m. v chyšce (rým: jeptišce), 252 tyrpyel za ny za wíye m. za vŠě za ny (rým: rány), 290—1 czo ffye, czo fye (verše porušené), 301 bozy fyny m. synu (rým: nehynu), 388 pro me dobre dyenye dawne m. dávné děnie (rým: za oděnie), 467 fluwy m. slívy (rým: hlívyj, 123 kýly m. kýlu (rým: v týlu), 208 toho m. teho (rým: mnoho), 153 wuonye m. voně
(rým: z babylonye) a j. Na přepis z plnější předlohy zdá se ukazovati ta věc, že v rukopis pojat toliko překlad strofy lam -percusso cen pastore, kdežto latinský text je vynechán. Na mnohých místech jest text porušen, což také svědčí o přepise. Originál, z něhož přepisováno, nebyl asi o mnoho starší a nelze jej klásti na počátek XIV. st., nýbrž spíše až do 2. čtvrti téhož věku. V Mastičkáři je totiž několik veršů z Alexandreidy, jejíž vznik se klade do 1. čtvrti XIV. st., možno tedy jeho původ zařaditi přibližně do 2. čtvrti XIV. st.
O rázu hry, jejímž zbytkem jest Mastičkář, není ještě míněno ustáleno. J. Truhlář (Č. Č. Mus. 1891, 32) zařadil sice výjev mastičkářský správně do hry velikonoční, ale nevylučuje možnost, že by to mohl býti také výjev hry pašijové. O této možnosti však pochybuji. Ježto totiž podobná'episoda mastičkářská seyyskytuje pouze v cizích hrách velikonoční c^h, můžeme s plnou jistotou totéž tvrditi také o zlomku Českém. Může býti pochybnost jediné o tom, zdali český Mastičkář jest zbytkem jednoduché hry velikonoční či dvoudílné. Ve Vid. Vel. a Inšp. jest totiž analogický výjev mastičkářský částí hry dvoudílné, v Jag. III. pak částí hry jednoduché. Jest tedy obojí případ možn3r; ale ježto v Cechách nelze v XIV. st. prokázati spojování dvou partikulárních her v jeden celek, můžeme i výjev mastičkářský pOvažovati za část jednoduché hry velikonoční.
Vydání: Hanka v Starobylých Skládáních V, 1823, str. 198; Výbor z literatury české I, 1823, str. 65; J. Gebauer v Listech fil. VIL, 1880, str. 90. — Články: V. Nebeský v Cas. C. Mus. 1847, L, 325; J. Gebauer ve Světozoru 1880, 59, Listy fil. VIL, 90, Archiv f. slav. Phil. IV., 549.
Zkratky rozvádím; jsou to hlavně tyto: 1
1. m: gyny = gynym 357; kěnye = ke mnye 206; kra kram 322; nebozyeze -- nebozyezem 148; fye  = fyem 178; wě = wem 42.
2. ra\ pha = praha 157; pfye = prafye 188; ufdwity = ufdrawíty 33.
3. prsy: p'ícl = przyfel 280.
4. xpč = criftus 340; xpa — crifta2.50.
Rubinus accurens dicit ricmum.
Sed, myítrze, fed ýaf k tobýe býezu, la Snad fýe tobýe dobrzýe hozýu.
■ . Mercator.
Uytaý, mýlý ydonechu! Dawýe lýudem doítý ímýechu.
3. Uytaý: iniciálka červená; taktéž červenou barvou přetrženy jsou začáteční litery veršů jednotlivých.
65
5 Powýef mý, kak tý dýeýu prawe gmýe, At í tobu czyele f dýeýu.
Rubinus dicit.
Myítrze, gfem tý dworný holomek, Dýeýut mý rubýn z benatek. ■
Mercator dicit ricmum.
Powýes mý to, rubýne, 10 Czo chczes wzýetý ote mne.
Rubinus dicit.
Myítrze, od tebe chczu wzýetý hýrnecz kýfýelýczýe,
A k tomu trzý noue lzýczýe;
Mozlý mý to od tebe przýgýtý,.
Chczu yas owfem twoý rad bjtý. -
Mercator dicit.
15 Rubme, to tý wfe ýaí rad dam,
Czo gfý potrzýeboual íam;
Gedno na to wfdý ptaý
A týech mýeft pýtaý,
Kde bychom mohly íwoý kram wiklaftý 20 A íwe maftý draho prodatý.
Rubinus dicit.
Mýítrzeí hýn gfu mýefta fdraua, A w ných geft krafna upraua, Tu racz íwe íedýenýe gmýetj ,  A íwe drahé maítý wýnýetý.
Item Rubinus.
25 'Myítrze! wftupýe na tuto ítolýczýu,
Poíadýz k íobýe íwu zenu holýczýu. Silete.
5. Verš porušený; dýeýu s následujícím fdýeýu se asi rýmovalo.
20. Verš porušený; maftý se. asi-rýmovalo s předcházejícím wiklaftý.
26. holýczýu: v rkp. holýczu a ý napsáno nad cz.
26. Silete: připsáno po straně a rukou pozdější; totéž platí o všech následujících „silete".
5
66
Deinde cantet cantionem cum Pustrf alko sic:
Sed wem przyíel mýftr ýpokras de gratia divina, Nenýeth horzfýeho w tento czas 30 in ar t e medicína;
komu která n e moc z |[ ícodý lb a chtýel by rad zýw býtý, on geho chcze ufdrawitý, zet muíf duííye zbytý.
Rubinus dicit ricmum.
35 Pofluchaýte, ■ dobrzý lýudýe,
Mnoho varn radosty przýbude,
Tyech nowýn, gýez wam powýedýe,
Gýez welmy uzyteczne wýedýe.
A wý babý íwe feptanýe 40 Puíte ý wíe kleuetanýe,
W czaí tý mýlczýetý neíkodý;
Pofluchaýtes, dobrzye wem hody.
Prziíelth ge hoít owfem flawný,
Lékaři mudrí, chytrý, dawný, 45 Wam bohdá na wíý utýechu,
Nenyeth nýcz podobno k iraýechu.
Czos prawýu, wýeríte mý gýítýe,
Yakíto rozcye na íyey tyftýe.
Ný w czechach, ný v morawýe, 50 Yakíto vezený mýftrzý prawýe,
Ný w rakuíýech, ný w uhrzýech,
Ný u bauorzýech, aný w rufýech,
Ný u palanýech, ný w koruťanyech —
Prawýeth veíde geho gřnýe íwýetýe, 55 Kratczýe rzkueze po wíem fwýetýe —
Nykdyes gemu nenye rownýe,
Kromýe zet pýrdý neíkrownýe.
Y gmath take drahé maftý,
Gýezth geít przyneíl z daleké wlaftý, 60 Gymyí nemoezý wíelýke,
Raný kakoí kolý welýke
2j. Sed: iniciálka červená; text je psán pod notami.
34. zbytý: často nelze tečku od čárky nad y rozeznat! >
35- Ppfluchaýte: iniciálka červená.
48. rozc. . nafyey tyftýe: v rltp. opravou po rasuře nejasně.
4g. sl. Syntaktické spojení verŠův 49—53 s v. 54—55 není správné.
67
Zaczýelý beí pomeíkanýe.
Boh geho poraíz, ktoí gho hanýe!
Ktos ge. boden, nebo fýeczýen 65 Neb .ínad palýczýemy mýeczen,
Neb ínad gmálý w íwem uífye zparý,
Przidelý k mému mýítrzý í darý, II
Moý myítr geho tak nauezý, 2a
Pomaže íýe, ýako pes wíkuczý ■70 A potom íýe náhle wzpruczý.
A wý paný, chezetelý dobrzý býtý,
Mozete gýeý kýgý býtý. Silete.
Quo finito currii inter homines.
Mercator, non- yejpondit Rubinus. -Rubíne! rubme!
Sccundo clawiei.       . . Rubme wo pýítu?
Ipse rejpondeat. 75 Sed, mýftrze, dýrzý za rzýt týítu.
Ipse iterum mercator clamat dicens. Rubíne! wo pýítu queít?
Ipse rejpondeat. Sed, mýftrze, chlupatu týítu. za peíd.
Mercator iterum bis clamat. Rubíne! rubine!
[Rubinus.) Czo kazés rnýítrze feueríne?
Mercator ad eum dicit.
80 Mýlý rubíne; kde íýe tak dluho tkas, Ze o íwem myítrzýe nyczíe netbas?
Rubinus dicit.
Mýftrze, w onomno byech poeza lýudý leczýtý, Tu mý poczýechu ítare baby pod nos pzydýetý.
82. poeza m. počal.
I
68
69
Idem.
Mýítrze, w onomno kutýe býeeh, 85 Tu my íye f ta dworný ímýech,
Rozedrzýechu mý í puíkamý mýech. Potom íem k tobýe býezýetý. uchwatýl, Abych po tobýe weíken lyud obratýl. Silete.
M creator clamet bis dicens.
Rubine! Ipse non respondet. Secundo dicit. Ipje rejpofideat ut prius.
Tercio clamet. 90 Rubme! Ipje veniens dicit ut prius.
Mercator dicit. Mýlý rubíne! ut prius.
ipse rejpondit dicens.
Mýlý myítrze, tý wídý na mýe krzýkas, I iwým hnýewem na mýe kdýkas;
V welýkem íýe mýítrowítwýe znas, 95 Wíak proto, ý howna ýui neymas.
Mercator. dicit.
Tot ge ot Itarych fřýchano,
Y u pýímýe take geít tho piano, Acz czo z blaínem kdý ulowýs, Ale nerownýe f nym rozdyelís.
Rubinus dicit.
100   Tak íýe muífý weídý ftatý, 2b Zet íye ílob zloby obraty A dobre dobrým íye oplaty; Ktos zle myflý, ten wídý ztratý.
Mercator dicit.
Rubíne, puítwýe tento hnyew na ítranu, 105 Howýeyí lepe íwemu panu,
96. ot itarych: v rkp. oftarych a t nadepsáno. 101. V rukopise setřeno.
Budewýe w ten ezas bohatá, Mýne naýu wíye, zla ztráta.
Rubinus dicit.
Takos, mýlý mýítrze, tako, Tyehnýewye oba za gednako! 110 Wfe po naýu wolu bude,
Potom nama dyabel íhude. Silete.
Mercator clamet ter.
rubirie!
Ipse veniens rejpondeat dicens. Czo kazes, míítrze íeueríne?
Mercator ad eum.
Rubme, rozproítrzý moý kram, 115 At íýe ýas íde lyudem znatý dam.
Rubinus rejpondet.
Praw tho kaídý ýuf waí druh k druhu,
Ze ke wíelýkemu neduhu , I ke wíelýkeý nemoezý
Meho mýítra maítý mohu ípomoczý. .120 Ktos 'gma kteru nádchu w nozýe,
Od thohot gma mléko kozýe;
A ktos gma zýmnýczý w týlu,
Neb ínad neíkrovnu kýly,
Neb ínad gmu dna lama uííý, 125 Neb gma ínad czýrwý w duííý,
To wfe moý míítr uídrawý
Y wfye nemoezý zbawý. '*
Mercator .dicit. Rubíne, íkorolý me maítý budu?
Ipse dicit.
Gednak, mýítrze, przýed tobu budu, 130 Az gých z pýtlýka dobudu.
116. Praw: iniciálka červená. 123. kýly' místo kýlu. 128. budu: v rkp. budou.
70'
..Meycaíor äicit.
Rubíne, ýuft ge poczal mazanecz quíítý, Racz mý maítý íýem. me wiczyítý.
.  Iftse äicit. "". ;
Kto chczete radý ílýfyetý, Mozete íýem rady hledyetý.
Rubinus.
135 Pozehnaý mýe bozy íynu i íwaty duííe, At mne dyabel nepokuffýe. II
Item äicit.
Totho ty ge, rmítrze, pýrwa puíka, 3a
Od teth íýe poczýna wole iako hruíka;
Naýpyrueth bude ýako dýnýe, 140 A pothom bude yako íkrzýnýe.
Totho ge, mýítrze, puíka diuha,
Od teth zpleíkagyu wole tuha;
Czot ona pýrua neduha zapudy, -."A tatoth wyecze neduha zbudý. 145 A tothotý geít puíka. trzetýe,
Pro thut bab}7. ícrzýetkem k ezertu wzletýe.
Tothotý ge, mýítrze, puíka cztwýrta,
Tath pohrzychu yako'.nebozyezem wírtha.
A v pateý. myel gíem trzý fwýrczký 150 A polcztwertha komára;
Tu ge ínýedla pnano baba ítara.
Tato, tý geít, mýítrze, maít z babylonýe;
W» nýeýt ye taka drahá wuonýe,
Ktos gýe kupy tako twyrdýe, 155 Poýde od riýe pzdye a pýrdýe.
A tothotý geít maít tak drahá,
Zeth gýe neyma wyednye any praha;
Gzynýla yu pany mlada,
Wíe í komaroweho íadla; 160 Pzdýn k nyey. jhalo przýczýnýla,
Abý byrzo nezwýettrzyela;
Tuth mý wíýczkný naylepe chwale.
137- Stránka velice setřená.
onano: opravou z onana. 155. k tomu na straně jinou rukou připsáno: a pyrdye a íe . .
wyednye:. konec sedřen.
71
Pompkný gýe tam k-fobýe dale,
At gýe každý nepokuíye; 165 Tath gedno k myloítý íluíýe.
A thatot, mýítrze, naylepe wonýe,
Znamenaý, czo gýe do nýe.
Bých gýe komu w zuby podal,
Ze bých tho wam wýdýetý dal, 170 Wídý by íýe drzewe zathoczýl,
Neí bý gednu nohu kroczýl.
A tuto maít czýnýl mných wychícze II
Mnych. sedýe na gýe . .. czýe, 3b
Ktos gýe z was okuííý kolý, 175 Wítane gmu ýako pol zebraczye holý;
A to geít maít nade wíýe maítý,
Ale nenýet gye w teýto wlaítý,
Tlukut gýu žäczý na íkolnem praíýe
Lecz bud w teple lecz na mrazýe; 180 Ale nemoítý gýe zwatý,
Gedno oblu w zýwot czpatý.
Ale tho z was kaída wýes, ^Zeth pýekne leczý beí penýes;
Pakly nepyekna przýde í darý, 185 Teyt lacznyeý dadýc parý,
Bud od czyrta bud od chlapa,
I poílednyeý dadýe kwapa;
A pakly gýe w ktereý nemoczý,
Kaíte gýeý przýgýtý na trzý noczý, 190 Budet ídraua yako rýbba,
Neb tu maítýu nebyua chýba.
A gýnych maítý gmas doítý,
Prodawaýí gýe, azt nyekto ítepe twe koítý. Silste.
Rubinus ad Postrpalcum.
Býrzo maítý natlucz doítý, 195 Po czas budem mýetý hoítý. Drzewes mý gýe byl dal malo, Az íýe gýe mnohým nedoítalo; Przýkýdnýs mý gýe íýem wýecze, Ath neczakaýu ítogyecze.
169. po bých bylo napsáno gýe (ze řádku předešlého); chyba opravena podtržením.
172. wychícze za wchýfcze.
186. chlapa: v rkp. c nadepsáno.
72
200 Gýných, mýítrze, puííek gmas pýln kram, A z týech učzýnýs, czo chczes íam.
Statím currat inter populum. Hoc dieto Mercator bis clamet dicens.
rubíne! rubíne!
Mercator dicit.
Hý rubíne, zeth wran. oka newýklýne, Ze móý týrh czný.pro thýe hyne! 205 Rubíne, mozes prudkým flým. newýerny finem býtý, Že kdy tebe wolagýú, a tý neehczes ke mnye przýgytý?
Rubinus dicit.
E zadný miítrze! nemluw mý na hanbu mnoho, Neb íem nedoítogen íloua teho; il Neb kdes ýas ítogýu nebo chozu,' 4a 210 Tuth wefdý twu ezeít plozyu.
Mercator dicit.
Rubíne, moý wýerny íluho,
Tuto býtý nemozem . . dluho,
Nechcze k nama ý geden kupecz przýgytý;
Yus muíywýe odíud przýcz gýtý.
Rubinus dicit.
215 E zadny myítrze! racz .wefel bytý,
Chcze k nama dobrý kupecz przýgytý.
Wýzuth ondeno dobrého druha fina,
A u nýeho geft welýka lýfýna;
Bude nama zaplaczena tohoto poftu wýzýna, 220 Gez lepfý bude, nez f welýký noezý kózýna.
M efeator dicit.
Slýfal fem, rubme, zwýeftýe,
ze gfu ide trzý panye u myeftye,
A týth, rubíne, dobnch malty ptaýu;
205. finem: snad za f luhu.
212. za ,,nemozem" razura.
219. zaplaczena: v rkp. -na nadepsáno.
331. Slýíal: iniciálka červená.
73
A ídat tý mne, rubíne, neznaýu? 225 Sdat mý fýe, ezth ondeno ítogýe, Ezth fye o nych lýude brogye. Dobyehný tam, rubíne, k nym A czýeftu ukaž ke mnýe gým.
Rubinus dicit ad perfonas.
Dobroýtro warn, kraíne panýe, 230 Wý tepýrw gdete zeýfpanýe A nefueze hlawy ýako lanýe. Slýíal gíem, ze drahých maftý ptáte; Hýn gých u meho mýftra plýn kram gmate. Silete.
Statím prima Marici cantet.
Omnipotens pater, altifjime, ■ 235 Angelorum recíor mitijfime, Quid faciemus nos mijerrime ? Heu quantus eft nofter dolor!
Prima' dicit riemum..
Hofpodýne wfeniohuczý, Angefký kralu zaduezý! ■■■ 240 I czo ge nam fobýe fdýetý, Ze nemozem tebe wýdyetý.
Secunda Maria cantet.
Amifimus enim solacium Ihesum christum, marie filium, Ipse erat nofira redempcio, 245 Heu quantus e!t nofter dolor!
Leinde dicit riemum.
Ztrathýlý fmý miftra íweho, Jhefu erifta nebefkeho; Ztratylífmý fwu ytýechu, II Gefto nam zýdýe odgýechu, 4b 250 Jhefu erifta lafkaueho,
Przýetele owfem wýerneho,
Gens geft týrpýel ] za ný | .za wfýe,       . ,
Na fwem tyele lutne raný.
22g. Dobroýtro: též. 238. Hofpodýne: též. 346. Ztrathýlý: též.
74
; ■ Tercia Maria cantei.
Sed eamus vngentum emeve,. 255 Cum quo bene poffumus vngere Corpus domini facratum.
Deinde dicit ricmum.
Yako íýe owczýczký rozbyehugýu, kdyíto paítafký neýmaýu, Takez mý bez mýftra íweho, 260 Jheíu criíta lafkaueho, nebeíkeho, Gefto naí czaíto vtyeííowal A mnoho nemoczných vfdrawowal.
Mercator cantei.
Hue propius flenies accedite, Hoc vngentum fi vultis emere, 265 Cum quo bene potejtis vngere Corpus domini facratum.
Contra mercatorem Marie, cantent.
Die tu nobis, mercator invents, Hoc vngentum 'fi íu wmdideris, Die precium, quod tíbi dabimus.
Mercator' dicit ricmum.
270 Sýemo blyze przýftupýte A u mne maíty cupýte.
Item mercator dicit ad Rubinum.
Wítan, rubíne, wolaý na nýe! Wýí vmyrlczýe bef pomeíkanýe, Tyemto panýem na pokuífenýe 275 A mým maítem na pochwalenýe.
Deinde Abraham procedit portans- filium cum Rubino.
Qui dicit fič-. ■ .
-   Bých mohl wzwýedýety od myftra íeuerína, Bý mý mohl vleczytý meho íýna, Chtyél bych gemu 'trzý hrzýbý a pol íýra.
252. za ny za wfye místo za všě za ny, jak v rkp. kolmými čárami naznačeno.
2,57. Yako: iniciálka červená.
260. lafkaueho: první polovice slova toho přetržena, a má býti celé vynecháno.
.270. Sýěmo: iniciálka červená.
75
Item veniens ante mercatorem dicit.
Wytaý, miítrze czný y ílowuthný! 280 Yas iem przyíel k tobýe ímutný, Horzem fam neczugýu íebe! a . . Protos ínaínýe proííýu tebe,
By raczýl memu íynu z mýrthwích kazatý wítatý.
Chtyelth bych mnoho zlata daty. 285 Pohýnulo nebozatko!
Przýedýwne býeííe dýetatko, I!
• . . byely chleb gedyeffe,5a
A o rzýenem nerodýefíe;
A kdys na kampna wííédýeííe, . 290 Tehdy widyeííe, czo ííýe
Czo íye proztrzyed gyítbý dýegýeffe;
Take dobru -waínyu gmýegýefíe,
Kdys pýwo uzrzyeífe,
Na uodu oka neprodrzýeííe.
Mercator dicit ad. eum.
295 Abrahame! tho ya thobýe chezu rzeczý, ze ýa tweho íína uleczýu, Acz mý das trzý hrzýwný zlata A k tomu. íwu dezers meezu.
Abraham dicit ad mercatorem.
Míítrze!' tho tý wíe rad dam, 300 Czos potrzýebowal íam.
Mercator dicit.
Pomahaý mý bozý íýný,
Ath yas u meý prawdye nehynu!
We ýmýe bozye ýaí týe mazýu, :      Gyuzt chýtroftý wítatý kazýu! 305 I czo tý lezyff, ýzaku,
Czynye otezu zaloít taku?
Wítan, daý chwalu hoípodýnu,
Swate marzýe gegýe íynu.
28y. Verš opět na okraji porušeném, (srov. v. 101).
295. Abrahame: iniciálka červená.
30.1. íýľíý, místo. synM.-
303. mazyu a 304 kazyu: litera u bledší, snad setřením.
305. lezyií, ýzaku: v rkp. lezy   yfía ýzaku.
76
77
Quo finito fimdunt ei feces (uper culum. Ipse vera . Yjfaak fur gens
dicit ricmum.
Awech! auwech! awech! ach! 310 Kak tho, mýítrze, doítý fpach,
A wfak ýako z myrtwých wit ach,
K tomu íýe bezmal neoírach.
Dýekugýu thobye, mýítrze, z toho, .
Ez mý uczýnýl cztý przýelís mnoho. 315 Gyný mýftrzý po íwem prawu
Mazy fwýmy maítmý hlawu,
Ale tyí mý, mýítrze, dobrzye zhodýl,
Ez my wfýchnu rzýth maftýu oblýl. Silete.
Mercator ad Marias dicit ricmum.
Mýle panýe! íýem vítaýte, 320 Czo wem trzýeba, toho ptaýte. Slyíal fem, ez dobrích maítý ptate, Ted gych v mne pln kram,gmate! ||
Iterum mercator dicit.
Lethos den íwathe marzýe 5b
Przýneíl íem tutho maít z zamorzýe ; 325 Nýnýe u welýký patek
Przýneíl fem tuto maft z benatek;
Tath ma maít welýku mocz,
Zeth uídrawuge wfelýku nemocz;
Geftlý w uonomno kuthýe ktera ítara baba 330 A geft na gegýe brzýffýe kozýe flaba,
Yakf íýe tuto maítý pomaže,
Tak'fobýe trzetý den zwonýtý kaze.
Lyczýthelý fye, panýe, radý,
Tutho "maftyu pomazethe lýczka ý brady; 335 Tath fýe maft k tomu dobrzye hodý,
Ale duííyth welmý fkodý.
;fff). Mýle: iniciallca Červená. 320. trzýeba: v rkp. e nadepsáno. 327. Tath: h seškrabáno.
334- maítyu: litera poslední seškrabána, lýczka: v rkp. a nadepsáno.
335. Tath: h seškrabáno.
— pomazethe: h poškrabáno. —
Marie dicunt.
Mýlý mýítrze! mý fýe mladým lýudem flubýty nezadamý; Protho take maftý nehledamý, Kromýe naf fmutek welyký zgýewugem thobýe, 340 Ze naf ihefus criftus pohrzeben w hrobýe, Protho bychom chtýelý umazatý geho týelo, Aby fye thyem flechetnýegýe gmýelo. Maílý maft f mýŕru a f tymyanem, S kadydlem a f balíanem, dobry druže, tu prodaý nem.
Mercator dicit.
345 Zagyfte, panýe, kdys v mne te malty ptate,
Ted gýe v mne welýku putku gmate.
Lethos den fwateho ýana
Czýnýl fem tuto maft z mýrrý a f týmýana;
Przýczýnýl fem k tomu rozlíczneho korzenýe, 350 W nýemí geft fylne bozye ítworzenýe.
Geftlý které mýrtwe thýelo,
Ze gye dluho w hrobýe hrzbyelo,
Budelý thu maítýu mazáno,
Týem bude flechetnýegýe zachowano.
Maria dicit.
355 Mylý mýítrze, racz nem tho zgýewýtý,
Zacz nem geft thu maft gmyetý neb przýgýetý.
Mercator dicit.
Zagýfte, panýe! kdys fem gynym lyudem taku maft
prodawal,
Zatrzý hrzýwňý zlata 'fem ýu dawal; II . Ale pro welyký fmutek wam 6a 360 za dwýe hrzýwnýe zlata dam.
Vxor mercatoris dicit contra eum ricmum.
I kam, mýlý muzý, hadas,
Ze fye mladým newyeftkam ťlubýtý zadas,
341. umazatý: v rkp. za nadepsáno.
342. gmýelo: opraveno ze gmýela. 331. mýrtwe: v rkp. ý škrabáno.
353. thu: h škrabáno; '— maftýu: -u vyškrabáno. 357.   lyudem: u vyškrabáno. 36t: I kam-, inicialka červená.
?s
79
Ze takú maít za dwýe hrzýwnýe zlata wykladas? .. I czo paffes fam nad ííobu 365 I nade mnu chudú ženu?
Protho thý Ikas chudobu
A ýa také hubena í tobu,
Nebo ge to me wíe vfyle,
A y a íem wýdala na nýeý íwe obýle. 370 A to gýe neponeíiu. thý panýe
Drzýewe, neí mý hrzywný trzy zlata dadýe.
Mercator dicit.
Mnohé zeny then obyczýeý gmaýu,
Kdý íýe zapýv, tehdý mnoho bayu;
Takes tatho býednýczýe nezwarna 375 Mluwý weídý íloua praína. i  Zapýwíý íye mluwýs mnoho, . A gýus zlým vzíues toho,
Nebo czo tý gmas do thoho,
Ze mýe oprawuges welmy- mnoho? 380 Radýlt bých, aby przýeítala,
Mnye í pokogem býtý dala;
Paklý toho neprzýeítanes,
Snad odte mpne í placzem wítanes.
Náhle oprawýeý íw przýeilýczu, 385 Nebth dam pýeítýu po twem lýczu!
Uxor clamat.
Toly gýe me k hodom noue rúcho, Ze mýe tepeíí za me ucho? Pro me dobre | dýenýe | dawne Dawas mý polýczký za odýenýe; 390 Pro mu weídý dobru radu Zbylí mý hlawu ýako hadu.
A to íýe gýus chczu í tobu rozdýelytý nebo rozluczýtý, Tye wíýem czerthom poruczýtý.
372. thěn: h vyškrabáno.
372. gmaýu a 373bayu: u škrabáno.
374. tatho: h vyškrabáno.
377- gýus : u škrabáno.
383. odte: v rkp. t nadepsáno.
38$. Nebth: k škrabáno; — pýeítýu: u škrabáno.
388. dýenýe dawne   ísto dawne dýmiýe.
Puftf-palk dicit ricmum-. 1
Wýtaýte- wý panýe drahné! 11 395 Wý gíte mladým zaczkom výd.ýetý hodne. 6b
Rubinus dicit.
Poítrpalku! mohl bý mluwýtý týffýe, Azby íye oborzýlý chýííýe.
Poftrpalk dicit.
Rubme! by thý moý roď znal, Snad by na mýe lepe tbal.
Rubinus ad eum."
400 Poítrpalku! daílý my íwoý rod znatý, Chczu ýa na thýe lepe tbatý.
Poftrpaľk didt.
Rubíne! chczeílý o mem rodye flýííýetý, To tobýe chczu powýedýetý. Ma ítrzýczýe oba, 405 íoba 1 take koba,
Prodawata hrzybý, hlýwý, 1 I take hluííyczye íluwý, ' Czaíto chwoítyítýe prodawata, Prothoth welyku czeít gmata,
Rubinus dicit.
410 I czos tý, zebracze chudý!
Tkagýe íye íudý i onudý ,
Prawýs mý o íweý rodýnýe ?
Yas thobye lepííýe powýedýe.
To geíto lepíýe wýedýe. 415 Ma theta. wawrzyena
Byla w ítodole zawrzýena
S gednýem mn . . em komendorem
Blýs pod geho dworem;
A ma ítrýna hodawa
3gy. oborzýlý: v rkp. napsáno zborzýlý, z podtrženo a o nadepsáno.
402. 'Rubíne: iniciálka červená.
40y. íluwy ni. slívy.
410. czos: v rkp. s nadepsáno.
80
420 Czaíto kyfýelýczu prodawa;
Drzýeweth geít krupý drzýela,
Prototh geít welyku czeít gmýela.
Phý! kde bych íýe ítawýl,
Bych tobýe weí íwoy rod wýprawil! 425 Thebe bych wfýe cztý zbawyl,
A ííebe bých za gednu pianu hnýlyczu nepoprawyl.
Náhle przyeftan, newolaý mnoho,
Nebo zlým uzýwes toho!
Przyeítan, nebo tye przýewraczu, 430 Zyly, koítj tyemto kygyem w thobye zmlaczu!
Silete.
Mercator dicit. Czne panýe! na tho wý nýczí netbaýte.
II.
Drkolenský zlomek. (Drk).
R. 1887 našel A. Patera v klášteře Drkolenském na deskách rukopisu latinského z r. 1412 dvě papírová dvoulistí obsahující zlomky staročeských her dramatických. Podle jeho Šetření „písmo jest zběžné a pochází asi z let 1365—1385 od písaře, který své předloze na mnoha místech nerozuměl, a jak patrno z četných pisárskych chyb a vadného rozdělování slov, snad ani českého jazyka dosti mocen nebyl."
Že rukopis pochází asi z 3. čtvrti XIV. st., potvrzuje také ,jazyk. Přehláska uvi jest úplně provedena, počet genetivů na -a a na -u při neživotných o-kmenech mužských jest téměř stejný (5 na -a, 6 na -u), tvary 1. osoby praes. sloves tř. III—Vi na -m a na mají též rovnováhu (13 na -m a 13 na -i).
Druhy her zlomkovitě v tomto fragmentu zachovaných pokusil se určiti A. Patera i J. T r u h 1 á ř, ale k bezpečnému závěru nedospeli. Podle mého výkladu, jejž jsem v Listech fil. 1906. 24 zevrubněji zdůvodnil, sborník Drkolenský obsahoval celý cyklus partikulárních her, z nichž se zachovaly tyto části: 1. hx&, veselé Magdaleny, 2. úryvek episody mastičkář.ské, 3. zlomek hry o vzkříšení Páně, 4. počátek hry na nebe vstoupení Páně.
Zbytky Drkolenské vydal A. Patera v Čas. Čes. Musea 1889. 122.
Zkratky rozvádím takto:
1. m: wkere — w keřem 44; wzelene = w zelenem 68; £wý kygě = íwym kygem 306.
2. ta, rza: pwye = prawye 206, 272; pwem = prawem 374; pwym = prawym 347; piyff = prauyff 349; pwdu = prawdu 364; pha = praha 254; pzye ~ prazye 208; p:zye = praczye 263; napwyla = naprawyla 58; íttyte = ítratyte 351; neptelfku = neprzatelíku 376.
3. przye: zaple ~ zaprzyele 346; ptel = przyetel 369; pbywaty = przyebywaty 385, 386; pzaduczy—.przyezaduczy 387.
82
83
4. przy: p'waíí = przy wafí 381; p'yety = przyyety 392.
5. pro: pty = proty 4; .ptywnycze = protywnycze 6; pivm = pro íwu 10; pme = pro me 19, 349; pífyt = proffyt 122; ptye = pro tye 199; pclata = proclata 300; #claty = proclaty 308 a j.
6. ri: dob' — dobri 49.
7. vo: fe£t° = íeítro 95.
(L)
Lucifer dicat*}.
Ponyz íem tak welmy kraíný,  la s Mezy gynymy angely wfaczny, Chcyzt íye wrownaty naywyíymu, Poftawym íwu ítolyczy proty kraly nebeíkemu.
Sanctus mycha.
5 Zly, newyerný zawyítnycze, Ne angele, ale bozy protywnycze, Ze íye chczeff nayuyffyemu wrownaty? Ze íye nechczeíí k tomu przyznat}', Ze od boha czeít y kraíu mafí. 10 A to pro íwu pychu dnes wzdaíí;
Berzyz íye, dyable, do uyeczne zaloíty, Vyecz neuzrzyíf nebeíke radoíty!
Tunc trudant démonem in-fra ei inci-pia{n)t „Te deum laudamus."
Secundus angelus dicat.
Chwala tobye, tworcze zadný, ze w twem kralowítwy pyíny zadný 15 Czyeíty zadne nemoz myety, Nez pokorným, raczyíí przyety. „Te eternum patrem."
Lucifer.
Ach byeda mnye, nebozatku, wyhnan fem z nebeíkeho ínatku,
*) Po straně na pravo psáno. Stejně ostatní latinské návody. g. od boha v rukopise: od b boha. — y krafu v rkp. y kr y krafu.
pro me zloíty y chýtroíty 20 Neopatrzym wycz nebeíke íwetloíty. ,,Tibi omnes .angeli."
Lucifer.
Podte íyemo, mogye íluhy, nezbudete íe mnu pekelné muky; Pobyehnete íym, myle Kuíye, A neíte íyem hrzyeííne duííye.
Primus démon dicai.
25 Mvítrze, mnyet dyegy belzebuh. Kterezt ya doíahu w íey zub, Tat nebude gyeíty hub.
Secundus. démon.
Myítrze, mnyet fathan dyegy. Tot dobrzye powyedyety ímyegy,
30 Zet nenye kupczye lepíyeho Any czyzebnyka chytrzyeyíyeho! Znamt fem w czechach y po wlafyech, W rufech, w flandrzyech y po íafyech, Wfyeczkyt lydy dobrzye znagý,
35 gednoho dne wfe ztyekagy.
Tercius démon.
Myítrze, mnyet dyegy berzyt, Czot vhonym, to wfe wíenu w rzyt; Lecz bud baba lecz bud kmet, Mufy geho byty fe mnu vet.
Lucifer dicat.
40 Byztez po fwyetu, myle panofye, A nefte íyem hrzyeíne dufye, Takmyerz fewczye y panoíye, fedlaky, Takmyerz krayczy, krzmarze y zaky,
dufye.
23. pobyehnete v rkp. pobeyehnete. — Kuíye: pb straně připsáno; v textu
25. mnyet v rkp. myey mnyet. 38. Lecz v rkp. Lez.
6*
85
Trhala íem kwyety 70 íwemu brachku;
Tot wíe czyny brachku na myloft.
Marthta dicať. reuertere.
Oítan toho, leítro mogye, ya tye volám íeítra twogye, Vyz, ze po tobye dyably chodye 75   A tye í dobre czyeíty íuodye.
Magdalena dicat.
Seftro martha,
hrayz tam í zaky hazarta,
A nechat ya veíele plodym.
J a ťobye y gynemu nycz neíkodym.
Tuno caniet.
80 Chczyt veíela byty veída y nynye, Heduabnu vylu vyty íwemu mylemu.
Tot wíe czynym brachku na myloft, 85 Aby byl mog myly hoít.
Martha dicat.
Seítro mandaleno, Owfem nemúdra zeno, Oítanuczy bluda íweho, Naíleduz krále nebeíkeho.
Magdalena.
90 Seítro, martha myla,
Trii my wzdy na dobre radyla,
Jat íem zena zabludyla!
Kak by to mohlo byty,
By my boh chtyel hrzyechy odpuítyty?
71. czyny brachku v rkp. czyny jwemu brachku.
7j. feftro (psáno na konci polo o polo a). — twogye v rkp- mogye twogye. 7(5. v rkp. Eefto. 8z. vylu snad za vylnu (vlnu).
86
87
Martha.
95 Aby to, feftro mandaleno, zaczyelo vyedyela A mnye na tom dobrzye vyerzyla, Nenyet tak hrzyíny y geden, Kteryz by íye obratyl den, Hned gemu buoh hrzyechy odpuíty 100 A wíyeczky gemu vyny ípuíty.
Magdalena dando alafam sibi. .
O dnefnyeho dne az do íkonczeny
náhle ode mne zle ftworzenye.
et cantent ambo: dymifja junt ei et, II
(Medicus.)
Vyz, bychom nyeczo vtyezyely 2a A íwych penyez prziíporzyly.
Rubyenus dicat.
105    Myftrze, chczeífly, at bych íluzyl, Abych toho dobrým vzyl, Przieg my nyekakeho panoííye, Aby noíyl po mnye koííye.
Medicus dicat.
Tohot chczy rad prziety, 110 Dobud íobye, kterého mozeíí myety, bychom od neho nemyely ftrafty, by nam nepokradl naffych mafty.
Ruby.
Geítly tu který otrok, Rychlý, brzký yako klopot, 115 Geííto by chtyel vyernye íluzyty, Chtyel bych gey prhy nakrmyty.
ioi. O za Od.
105. Začátek tohoto odstavce označen je od písaře znaménkem cr, což se Často i při začátku následujících odstavcův opakuje.
106. Abych v rkp. Abycho. ii5- chtyel v rkp. chytyel.
■ Pu/trpaL
Ted, pane, ya k tobye byezym A íwog penyez f uyeru tyezym, Vmyem kraíty a íuodyty, 120 Do ííkoly kráme panye vodyty; hodymt ya íye dobrzie tobye, proííyt, przigmy mye fpyeffe k íobye.
Ru.
Vytaý, myle pachole,
Za ge tobye bratr popele? 125 Podoben íy k nemu, to vyez,
Neb maíí gyíty kozy palczierz.
A podobení k nemu kczyczy,
Ale gíy okruhlu, oílyczy lyczy.
Chczeífly íe mnu trh ídyety, 130 Pouyez, czo chczeíf ode mne wzyety?
budeíí po mnye poítely mefty ■
A w teyto moífnye puffky. . .
Pouyez my, kak ty dye(g)y,
At tuto í tebu .yhned í(d)ygy.
Puftrpalk.
135    Pane, mnye dyegy puftrpalk, vat íem velmy velyky ííalk; Chczeíf my odplatu daty, Chczit íluzyty, ze my nebudeff dyekouaty.
R.
Puítrpalku, damt haczny paíí, 140 A duye onuczy ode mne maff A k tomu blchu gednooku, Tyem zaplaczy fluzbu twu.
Puftrpa.
Tot vczynym, pane, pro tye, A przyday my nyekake kotye.
120. v rkp. krafnye.
129. íe mnu psáno íemru.
132. Za pnfíky slovo setřeno, bez pochyby: neíty.
89
Rubye. -
145    Syed, puftrpalku, v meho pana, Strziena geho a yeho kráma, A wezmy tento koíí k íobye, Azt íye wraczy opyet k to(bye). II
Rubienus.
Myly myítrze, odpuít mye vynyty 2b 150 A wyru yhend czhy przygyty, Aneb gyz nemohu ítaty, Ano my ííye czhe velmy ír. ty.
Meď.
Trzyebalyt k crzytu gyty, protot ya budu pyuvo pyty.
Angeli cantanť. Sílet, jilete. 155 Mylczte, poífíuchte!
Medigus. Rubyne, rubyencze!
Rzibinus. Co kazes, myfítrze hubencze?
Meď.
Y kdes tam byl tak dluho, Ku . uy fynu a ne íluho?
Rubienus dicat.
160 Vyeru, myítrze, lyde gdyechu A velmy na mye hledyechu, protot mufych poczekaty, Nemoha íye okakaty.
Judeus dicat, cantat: chyry.
150. A wyru yhend czhy místo:  A wyeru ynhed chczy.
152. czhe místo chcze.
153. crzytu m. czrytu.
Judeus.
Chyry, chyry, achamary! 165 Vytay, myítrze, velyky,
Lekarzy velmy daleky,
Mohlly by to vczynyty,
Me dyetatko ozyuyty?
Trzy hrzywny zlata gmam, 170 Ty od neho tobye dam.
Pohynulo nebozatko
A byeííe dobre dyetatko,
Když byely chleb vzrzyeííe,
Yhned rezny powrzyeffe.
Medicus dicat.
175 Chczyt to, zyde, vczynyty, Zet gye mohu ozyuyty.
Medicus dicat, dicat fic: Rubyenus.
Rubyene, rubyene! Rubyene, panoííye mog!
Rubienus. Ted íem, myftrze, íluha twog.
Medicus. 180 Rubyene, vo pyítu kueft?
Rubienus.
Ted íem, myítrze, polyb mye w pezd.
Medicus.
Myly brachu, kde íye tkaíf, O íwem panu y howna netbaíf. budeff ty žebrákem wfkorzye, 185 Aczt íye neítane geíícze horze.
Rubyenus.
Myly pane, ze tak mnoho ťíkrzyekaff A fíwym na mye zwadlem bekaíf,
i
íjUii
Pí:
90
91
velykym íye panem zdaíí, wííak proto y howna nemaíf.
Medicus dicat.
190 Tot geít y w knyhach piano y od ftarych dawno íílychano, Acz czo í bláznem umluuyíí, Ale neprauye rozdyelyíí. !!
Médi.
Rubyene, kde ge twog puítrpalek? 3a Ruby.
195 Neuyedye, pane, kde ge z ku. wy fialek.
Rubienus.
Puítrpalk, poťtrpalk, puftrpalku, vo pyítu?
Pujtrpalk dicat, bc (?) R. Ted dru ítaru babu za pyzdu.
Rubienus.
Ach poítrpalku, czo pro tye ztraczy, 200 Gyz tobye twe íluzby vkraczy.
Puítrpal.
Ba myly rubyene, czym fye ídaíí,
Ze na mye tolyko fíkrzyekafP
Známy tye, kterehoí rodu,
Wífakf byrzyczow íyn z czeíkeho brodu. 205 Mnye- íye nemozeíí wrownaty,
Acz mne chczefí prawye znamenaty:
Megt materzy dyegy hawlyczye,
Tat ge w prazye wfíyek mnychow íwodnycz(ye).
A ma bratry oba, 210 ífebek a take koba,
Tat íye w prazye w rohozy tkata
A potom czty doíty mata.
Ruby en.
By ty moy rod lepe znal,
dobry by my pokoy dal. 215 Czo íye chlubyíí, chlapyfíy,
Aneb tye tuto palyczy tkyfíy.
Prauyíí my o fwem rodye,
A ya to tak dobrzye vyedye1
Ma tetka gylka, 220 A druha mylka,
Tyet íye po fuyetu tkata,
A wííak po prazye wííyechny mnychy znat(a)
A ma íeítra byeta,
A druha kwyeta, 225 Podolkyt raky louye,
K-toz tam byual, tent lep pouye.
Proto mlcz, nemúdre tele,
At tebe moy kyg nezmele.
Puítrpal.
Rubyene, myly pane moy, 230 Yat íem vyerny íluha twog;
Puítwa ten hnyew í obu ftranu, Sluzua lepe íwemu panu.
Rubyenus.
Tako, myly puítrpalku, Neuczyny nad tobu gednoho kualtu, 235 Syeduye a natluczuye mafty,
Gednak budu hoíte z daleké wlaíty.
Et cant. can. un. ■
Straka na straczye przieletyela rzyeku, maíío bez koíty prowrtyelo dyewku, Okolo turnegye, hoho, 240 y wrazy íye mezy nohy to mnoho.
Puítrpal.
Ba, myítrze, kale tato maít dobrzie vonye, A yako íame howno konye.
92
Rubyenus.
Myftrze, gyz íem tuto maít tlukl doíty, Az mye bolegy me. wiíye koíty. II
Medicus.
245 Rubyene, íyem my poítaw maity,31>
Gednak przydu kupczy z daleké wlaíty.
Rubyenus.
Gednak, myftrze, budu, Az gych z teto kroínye dobudu.
Rubyenus.
Praw to kazdy druh' druhu, 250 Ze k rozlycznemu neduhu,
K rupom, k nehtu, k rozlyczneg pakofty Mohu fpomoczy tuto mafty.
Rubyenus ftonit.
Totot geft maít prwa drahá, Nemat gye wyeden any praha. 255 Kteraz muzye zena gma, Geíto w noczy newitaua, Kup v naí mafty teto, budefí myety lepííy dwe to; Když íwemu muzy malo pomazeíí, 260 Kdy chczeff, kokrhaty gmu kazeff. Totot geít maft druha, W tegto mafty ítara wftuha. Myelt íem í tu mafty mnoho praczye A wtlukl íem w ny ftare haczye, 265 Przyczynych w ny kobyleho mozku A take przylozych prafíywu kozku.
Tote maít velmy czyíta, Nenyt lzyua, ale gyíta; Przylyl íem k nyeg myffyeho tuka, 270 Puítrpalek w ny prdyel tluka. A tat maft tu mocz ma, Kteraz gy baba prauye zna, Když gye fobye k zubobom dobude,
256. Gefto v rkp. Gefto ge.
93
Hned y í maíty v wííyech czrtow bude. 275    Totot geít maít z myffnye,
Kupyl fem gy za trzy byele vyíínye,
Dyelanat ge z íczynomat,
Poftrpalek gy dyelal chodye fír . t.
Tegt maíty nemoz nycz byty rowno, 280 Takt ge drahá, neftogyt za pffye howno. Totot geít maít cztwrta,
Geíto zeny mezy nohy wrta;
A tot geít maít te moczy,
Kterat fye gy pomaže we dne neb w noczy, 285 Drzyew nez ípadne prua roífa,
Zroíte gyeg brzych wyfíe noffa. Tatot geft maft z nachoda,
Vonyt ma yako z mnychoweho zachoda,
K zymnyczy a k rupom velmy moczna, 290 K hluchotye a k flepotye velmy zpomoczna;
Yakz by gye kto prwy v naf kupyl,
Hnedt by gey czrt do pekla y í maíty zlupyl.
Tatot geít maft z dobruffky, ' Kupyl fem gy za trzy plane hruffky; 295 Kteraz panna pomaže íwe puffky,
Zroítu gyeg w nadrzyech kuzelate hrufky.
Pujtrpalk,
Czo chualyíí maíty lítywe A mluuye rzyeczy lzywe. II '
(3.)
Iheíus reí. 4a
Otewrzyete íye pekelná wrata, 300 Hrzechy dawnymy proclata, Neb negedna dnes duíye fwata Bude z twe moczy, dyable, vyňata.
Lucifer: guis}
Ktc na ma wrata tlucze, Az my w mu víly bucze? 305 Náhle íye tam dale berzy,
At tebe fwym kygem neuderzy!
94
Iheíus.
Ya íem, dyable, tworzecz íwaty, Ja tobye, czerte proclaty, Chczy moczy fwu wrata zlamaty 310 A duíye íwue k íoby pobratý. Podyz fyem, adame a gyene, A kteraz íye duíye k nam przyuyne, Podte wíyechy do nebeíke radofty, Gyz uaíí zbauym pekelne zaloíty.
Prímus miles.
315
Podmy tam, rzytyerzy, k tomu hrobu, zat wítane z hrobu w tuto dobu, Byt neprzyducz apoftoly A w noczy nem geho newzyely, Rzkucz: wítal z mrtuych opyet. 320 Tak poyde zydowíka wyera zpyet.
Secundus mile(s).
Stuoymy tyííye, nemluuyecze A wfychny íye vtagyecze, Abychom hanby nemyely, Byt nem geho krady newzyely.
3us miles.
325 Zle íye ítalo, myly kraly, Yat toho pruy nechualy: Tot nail wíyech geden rozplafy; Przybyeh w yakerní byelem rubaffy, Tak nem hrozne rany meczem danafíe,
330 Az íye nem í nym wííyem ítyikaííe. Dogidechom í nym wffyczny praczye, An nam íby wííyem íe pzda haczie.
(4.)
Item íequitur ludus de afeeníione domini,
et primus petrus canteí: Domine e(cce) nos reliquimus omnia et fecuti 'jumus íe: quid ergo erit nobis} et d(icat).
Synu bozy, przyezaduczy,
W nebi y w zemy wfíemohu(czy),
3*6. wítane v rkp. wítanoe.
95
335 Pro tye ímy wííe opuítyly
y pro tye ímy z fbozye' wyítupyl(y).
Czeho íye nam velyff przigyety,
kdiz tebe í íobu nem . . .?
Ach byeda nam, ímutnym íluham, 340 Gyz budem poddaný fylnym tuhám.
Chtyely bychom to za fwu fluzbu wzyety,
By nem bylo pro tye fmrt przygiety;
Acz fmy twu rozhnyeuah myloít,
Vczyn to pro fwu muku y pro nebeíku radoft, 34^ Odput nam naffye zle czyny,
Neípomynag my zaprzyele vyny.
Ihejus canteť. Amen, ■ amen dico vobis. . Ric.
Zawyrne, petzre, pravým varn, y to zaczelo povyedam:
Ty prauyíí, ze íte pro me fbozye oppuítyly II 350 Y . . íte zvyetha odbyly. 4b
.... w .. pro mye ítratyte,
...... w nebeíkem kraloftwy nawratyte.
(To)bet, petzre, tu mocz davam
. . . nebeíke khcze poddávám, 355 (A) kohož ty puftyfí.v nebeíke radoíty,
Ten bnde zbawem pekelné zaloíty;
A kohož ty íwyezeíf na zemy,
Ten bude fwazan y na neby.
lohannes dicat ricmum.
Smutec, zaloít tuhu zmyffye, 360 íyrcze fylnu truchlot zwyíye, ze naff (o)ítaviíí f tezkeg zaloíty po ííobye, tworczye, az do ftaroítý. Racz nam uyezcu odtuchu daty, Bychom Mochly prawdu y wyc pýímo znaty.
338. nem. . . další odříznuto, snad: nemozem gmyety.
344. nebeíku radoít v rkp.   nebeíku muku   a nad podtečkovaným muku nadepsáno radoít.
345. Odput místo Odpuít. 330 a d. Řádky setřené. 555. nebeke v rkp.
360. truchlot za truchloít.
363. uyezcu snad za wyecznu........
96
365 Ach, tepyrw zaloíty kaídy bude,
Když tebe zrzyeímye í namy nebude.
Ihejus ad Iohannem ricmum dicat.
W íyrobye vaíí neoítavym, Duchem íwatym vaíí oílavym. Jene, tyfí mog przyetel zwlaíczny 370 y budeíí appoítol v neby zaczny, nedám y gedne muku zmýety, Tot {wa)m í tyelem y duíy na nebe wyety.
Iakobus ad Ihefum dicat.
Tworczye, kdiz íedeíí í webeíkem tronye,
v íveho otczye na pravém lonye, 375 Tehdy racz na ny íwu pamyt gmyety,
Z neprzatelfku ruku racz naíí vynyty,
byt nad namy íwo mo neymyly,
Za by pro te w naíey vyerzye ftaly.
Chíczeíiy, racz nam navczenye daty-, 380 Abychom mohly proty ych zleíí vyerzye odolaty
Ihejus ad lacobum dicat.
Iacobe, yat chczy przy vaíí wefdy bity; nerodte íye pohaítwa any ímyrty knty. Acz varn zyvot odeímu, Nycak(ez) vem vaíye duíye ueímu; 385 po ímrty budete íe mnu przyebyvaty, v myeho otczye na nebye przyebyvaty.
Philippus dicat ad Ihejum ricmum.
Myly panye, przyezaduczy, Kraly nebeíky víyemohuczy, Racz nam vkaíaty otczye íwyeho, 390 Toho pana nebeíkeho;
366. zrzyeímye snad zrzyeymye.
371. muku zmyety za: muky gmyety srv. 391.
375. na ny psáno na naff   a nad tím nadepsáno ny.
377- íwo mo neymyly za: íwu mocz neymyely.
380. zleíf m. zley.
382. pohaítwa m. pohanftwa.
97
Chtěly bychom na tom doíty zmyety Y to za íwu zluíku od tebe przyyety.
Ihejus ad phillippum.
Phillippe, za tomu prawe neuyerzys A tho gyítye nemnyíí, 395 Ze, ktoz mye wydy, myítra íweho, Tyz wydye y otczye meho.
391. zmyety m. gmyety.
392. zluíku snad m. íluzbu.
396. Dole na okraji cosi latinského připsáno.
99
III.
První hra tří Marií.
(Hra Vel.)
Mezi latinskými rukopisy ve sborníku knihovny Klementinské v Praze sign. I. B. 12 našel r. 1861 H Ö f 1 e r latinsko-českou hru velikonoční. Dva latinské rukopisy v sborníku tom se nalézající jsou datovány z r. 1384 a z téže-asi doby pochází také hra česká.
Vydání: Hanuš, Malý Výbor ze stč. literatury 1863, str. 41, Die lateinisch-böhmischen Oster-Spiele 1863, str. 36, kde je též str. 34—36 zevrubný popis rukopisného sborníku, v němž se hra nalézá.*)
Dum traníiííet. Et val d e mans 135b una fabbatorum v e n i u n t ad monumentům orto i a. m f o 1 e. **)
Prima per/ona cantet.
Omnipotens pater altiííime, angelorum rector mitiííime, quid faciemus, nos miíerrime? Heu, quantus est noíter dolor!
Hoípodyne wíemohuczy, Andyelíky kraly zaduczy, Czo gye nam neboham zdyety, Kdyz teb^ nemuozem wydyety.
■íí
*) Srv. též  J. Truhlář, Catalogus codicum manu scriptorum latinorum (Pragae 1905) I. cod. 68.
**) části proloženým písmem vytištěné jsou v rkp. opatřeny notami. Viz přílohu.
Secunda perjona cantet.
Amiíimus e n im íolacium,
i h e í u m c h r i í t u m, m a r i e f i 1 i u m,
ipíe erat n o í t r a redempcio.
5 Stratyly fme myftra fweho, Jeíu kryíta nebeíkeho, Przyetele owíem wyerneho, Jenz gye trpyel za wfye za ny Na fwem tyele tyeíkey rany.
{Tercia perjona cantet.)
Sed eamus vngentum emere, cum quo bene poffimus vngere corpus dominifacratum.
10 Pofpyefme mafty kupyty, Jeito muozem zaleczyty Rany naífeho tworczye myleho Od zyduow vmuczeneho.
Quo jiniio dicant omnes rykmum ijtum et jequ.
Ach, kaku my zaloit gmame. 15 Ach, kaka naffye nuzye,
Nebudeme'y gyeho gmyety na dluze!
Quo finito prima perjona procedat.
He u, nobis intern as mentes quanti pulfant gemitus pro noftro confolatore, quo p r i u a m u r miíere, quem crudeli iudeorum morti d edit p o p u 1 u s.
Quo finito dicat ricmum.
Horze nam neboham, kaczy ímutczy W nafíem nynye lezye írdczy. Gym fme byly vtyeffeny, 20 Toho íme gyz fbaweny. Ach nafíye tyefka zalofty, Ze'tak zaduczyeho hofty,
100
Spaíytele fme ítratyly, Gyehoz zyde vmuczyly.
Jam percuffo ceu paítore
oues erant m i í e r e,
í i c magiítro diícedente
turbantur diícipuli,
a t q u e nos abíente eo
dolor crefcit ni mi u s. II
Quo finito dic. ricm. 136a
25 Apoítoly myítra íweho, A my ípaíytele cztneho Ztratyly Írme po naffyeni hrzyechu, Pro nyz nam nenye do ímyechu.
Tercia perfona.
Sed eamus et ad eius properemus tumulům, íi dileximus v i u e n t e m, diligamus mortuum et v n g a m u s corpus eius oleo íanctiííimo.
Quo finito ricmum fubiungat.
Poydem íkuoro k gyeho hrobu, 30 Drahé maŕty neííucz ííebu,
Yakz ííme gyey zywa mylowaly, Myluyme gyei mrtwa íucze.
Hoc finito omnes perfons cantent;
Quis reuolluet np^bis ab hoítio lapidem, quem tegere íanctum černi m u s íepulcrum?
Quo finito ricmum fubiungant.
Ktho nam ten kamen otlozy, Yenz prykrywa hrob bozy? -
28. Pro nyz místo pro nyez.
101
Hoc finito ftatim angelus in fepulcro cantet.
Quem queritis, o tremule mulieres,   in hoc tumulo plorantes?
Quo finito dicant ricmum omnes fimul:
35 Koho wy, panye, hledáte wtom hrobye, Tak welmy ítyítycze ííobye?
Perfone cantent.
Jeium nazarenum crucifixum q u e r i m u s.
Quo finito ricmum fubiungant.
My hledamy tworczye ííweho, Ihezu kryíta nebefkeho, Yenz gye w tom hrobie položen, 40 Tomu yeít dnes trzety den.
Angelus cantet.
Non eít hic, quem queritis; sed cito  euntes nunciate diícipulis eius et  petro, quia furrexit iheíus.
Quo finito ricmum fubiungat
Koho wy, panye, hledáte,
Toho wy ide negmate.
Ale wyeíte to zaczyelo,
Ze tye to swatey tyelo 45 Opy et yeít íw duííy wzalo
A wyernyet yeít í mrtwych wítalo.
Dyete íkuoro a powyezte
Jeho mlaííym, gyeíto wyete,
Ze buoh naplnyl íwa ílowa, 50 Yenz geít wítal í mrtwych Miroba.
45. wzalo v rkp. chybně:, zwalo.
48. wyete: rým žádá starší tvar vieste.
102
Quo finito angeli jtatim cantent; ,,Venite et videte" et perfone in fc, Matiam magdalenam fe inclinando refpiciant in jepulcrmn et fitam.*)   Turn tercia perfona dicat ricmum ad primam et fecundam perjonam.
Nuz wy, ffe££tryczye, prycz dyeta, A yat budu bdyety az do ffwyeta.
Et hoc finito prima et jecunda perfona tranfeant fucceffive retro altare can-
tantes ant. ■
Ad monumentům, venimus gementes, angelům domini i e d e n t e m vidimus   et dice n tem, quia furrexit i h e í u s.
Quo finito tercia perfona cantet paulaiim.
Cum veniííem vngere m o r t u u m, ti monumentům inveni vacuum; 136b heu neício recte difcerňere, v b i p o í í i m m a g i f t r u m q. u e r e (r e).
Kdyz byech przyííla leczyty mrtweho, Nadgydech hrob a w nyem nykoheho. 55 Awech, nemohu prawie íwyedyety, Kde bych mohla myftra íweho naleíty.
Quo finito cantet ricmum.
En lapis eít vere depoíitus, ■ qui íueraf in fignum poíitus. Munierant locum militibus, locus vacat eis abíentibus.
Eodem modo.
Owa, kamen, gyenz byeze na hrob položen, Awech, kak yeít daleko otlozen, Gyehoz rytyerzy znafnye ítrzyezyechu, 60 Awíak wííkrzyeííy yeho newe.dyechu.
*) sita = terminus, limes, ut videtur (Du Cange, Glossarium mediae et in-fimae. latini ta tis).
5J. ffefftryczye:  v následující hře správne fejtrzyczy.
6o. wffkrzyeffy: patrně porušeno. Podle hry v rkp. Mus. (č. V.) možno předpokládat! že zde původně bylo: avšak ustřieci jeho nemožiechu.
103
Quo finito cantet.
Dolor creícit, trému n t precordia, de magiítri p i i abíencia, q u i íaluauit m e plenám v i c i i s, pulíis a   me íeptem démonii s.
Eodem modo cantet.
Boleít roíte memu írdczy wtrobe, Jaz nebohá bywííy v bozyem hrobye, Tut ífem chtyela drahey maíty pryneíty, Yeho tyela nemohla fíem naleíty.
Cantet heu redempcio.
Heu redempcio iírahel,
ut qui naíci voluit.
Heu redempcio iírahel,
ut qui pati volnit.
Heu redempcio iírahel, II
ut qui mortem fuítinuít p a c i e u s, 137a
Quo finito eadem nota cantet in vulgari.
65 Awech, mnye hubenyczy,
Yenz ííye chtyel národy ty.
Awech, mnye hubenyczy,
Yenz tcpyety laczyl za ny.
Awech, mnye hubenyczy, 70 lenz chtyel vmrzyetyza ny pokornye.
Bis finitis ihefus exeat indutus facerdotali apparatu porians vexillum et
cantet ant. ,,Mulier".
M u 1 i e r, quid p 1 o r a s, quem q u e r Í s?
Pnwyez, cztna zeno, czo hledas a procz ííye tak truchle mafí?
Maria cantet}
Domine, fi tu íuítuliíti eum, dicito  mi c h i,  aut vbi poíuiíti eum, utegoeumtollam.
104
'  Postea äicat ricmum.
Cztny muzy, racz powyedyety, Acz muozež prawye .wyedyety, 75 Twäly cztnoft yeho fcowala, EowyezJ abych yeho optala.
Hoc finito Iheius canteř.
Maria!
Rabbi!*)
Maria cantet.
Iheius cantet:
Prima quidem íufífagia íola tulit carnalia, exhibendo c ómmunia sempe r**) nátuře munia.
Maria cantet. Sancte deus!,
Ihelus cantet.
Hec priori diffimilis, n e c eít incorruptibilis, q u i dum fuit paffibilis, iam non erit lolubilis.
Maria cadens ad pedes. Sancte fořti s!
(Ihefus).
Ergo noli me tangere, nec vltra ve lis plangere, galyleam dic II ut eant 137b et me viuentem inveniant.
105
Quo finito ihefus dicaí ricmum.
Maria, nerod plakáty, Tot ffye gye muffylo wife ítaty, Czo buoh kázal o mnye pfaty. 80 Ale do galylee ffye ptayte,
Petrowy a gynym wyedyety dayte, Ze chcze kuoczy na nebeffa wftupyty, To gym racz powyedyety.
[Maria).
Sancte mifericors faluator, miferere nobis!
Quo finito ihefus recedit cantando. Aícendo ad patrem.,,,
Hoc finito Maria cantet. _
Vere vidi domi nu m v i u e r e, nec dimifit me pedes tangere; difcipulos oportet credere, quod ad patrem velit afcendere. .
...        .     Eadem nota in vulgari.
Zagyfte ffem wydyela hofpodyna, 85 An my ffye nedal fíwych noh dotykaty. Apoftoley muffye w to wyerzyty, Ze chcze kuoczy na nebeffa wftupyty.
[Hoc finito cantet: Victime pafchali la).
Quo finito cantet per ordinem „Victime pafchali" usque „Die nobis Maria."
Interim Petrus et lohannes currant ad earn et dicant: „Dic nobis, Maria, quid vidifti in via."
Maria cantet „Sepulcrum chrifti viuentis" usque „Suxrexit ebriitus."
Quo finito Petrus et lohannes dicant „Dic nobis Maria" ut s.
Maria respondeat: „Surrexit Chriftus."
Chorus cantet: „Credendum eft."
Demum j.equitur: „Te deum laudamus (laudamus te deum,. digna laude gaud.)" .„''■■
IV.
Druhá hra tří Marií.
(Hrob Boži).
V smíšeném kodexu Klem. knihovny v Praze sig. VIII. G. 29 nalézá se jiná latinsko-česká hra tří Marií; nyní je vyvázána zvlášť (sign. VIII. G. 29b). Ježto Části toho sborníku pocházejí vesměs z konce XIV. st., lze to také o rukopise hry předpokládá ti. Podle původní vazby kodexu a mnohých jiných známek vnějších i vnitřních usuzuje J. Truhlář, že si jej pořídil nějaký student university pražské.
Vydání: Hanka v Starobylých Skládáních III. 1818, str. 82 s názvem „Hrob Boží"; Výbor z literatury české'I. 1845, str. 419; Hanuš, Malý Výbor, str. 44, Oster-Spiele, str. 26; J. Truhlář v Listech fil. XIX. 1892, str. 54. Zevrubný popis kodexu jest u H a n u š e, Oster-Spiele, str. 23—26; srv. těž J. TrúTrl-árr^a'Sl'Ôguš-"čôclíeuln manu scrip. lat. 1611-2.
Omnipotens pater altifíime 133a
angelo r um
rector m i t i f í i m e, quid facia m us nos miferime? He u, q u a n t u s eft noíter dolo r!*)
Ricmus.
Hoípodyne wfyemohuczy, andyelfky kraly zaduczy, Czo nam neboham zdyety, kdyz tebe nemôžem gmyety? 5 Ach, kaka geft naffye nuze, nebudely tebe na dluze.
*) Začátek českého textu po té následující „Otcze bozye wfyemohuczy, andielíky kraly zaduczy" jest přetržen. — Texty proloženým písmem vysázené jsou v rkp. opatřeny notami. — Provozovací návody jsou psány červeně; iniciálky jsou též natřeny červeně.
107
Prima perjona.
Heu, nobis i n t e r n a s mentes quanti p u 1 í a n t gem it u s pro noftro confolatore, quo priuamur mifere, quem c r u d e 1 i iudeorum morti dedit populus.
!-;í.[' U i:ijí f f
'■' Km
i!
•Uli
' ','11
Ricmus.
Ach, naffye welyka zalofty, ze tak zaduczyeho hofty fpaffytele fme ztratyly, 10 gehoz zyde wmuczyly!
2a perJona:
Amifimus enim folacium, ihefum chriftum, marie filium, ipfe erat noftra redempcio. Heu, quantus eft n öfter dolor!
Ii
Ricmus. 133b
Ztratyly fme fpaffytele, wfyech hrzyeffnych wykupytele, genz ge pro ny f nebe ftupyl a ny fw fwatu krwy wykupyl.
2a perJona.
■ ľ'i
am percufío ceu paftore oues errant mifere, íic magiftro difcedente turbantur d i f c i p u 1 i, atque nos abfente eo dolor crefcít nimius.
Ricmus.
15 Apoftoly myftra fweho a my fpafíytele czneho ztratily fme po ffwem hrzyechu, pro nyez nam nenye do fmyechu.
m
Hü
108
Due perjone recedant et canient hanc.
Ad monumentům venimus gementes angelům domini íedente. m vidimus et d i c e n t e m, quia furrexit i h e í u s.
Tercia perfona.
Sed eamus vngentum emere, cum quo bene pofíimus v n g e r e corpus domini í a c r a t u m,
Sequiiur antiphona fub eadem melódia.
P o y d e m tamo kupyti drahé maíty, 20 genz budemy k geho ranám k 1 a í t y. || Horzye, tuho naííye weľyka!. 134a
Poífpyefmy. maíty kupy ty, gyzto muozem zaleczyty rany -naííyeho tworcze myleho 25 od zydwow vmuczeneho! Ach, kaku my zaloft gmame, donydz tworcze neoptamy.
Sed eamus et ad eius properemus tumulům, íi dileximus viuentem, diligamus mortuum et vngamus corpus eius oleo lanctiííimo.
Poydyem íkoro kgeho hrobu, neííucz d.rahe maíty íobu, 30 y a k z í my mylowaly zyweho, abychom gey vmazaly, myluymy gey mrtwa íuczr, Swe m a í t i tam przynefíucze.
Poffpyeímy k hrobu geho, 35 tworcze naííye laika weho! Mylowaly íme zyweho, Myluymez gey y mrtweho. *)
Pod tím poznamenáno ,,Chorus cantet: Maria Magdalena stabat.
109
Omneš tres canteňt. -
Quis rewolvet nobis ab hoítio lapidem, quem II tegere íanctum 134b cernimus íepulcrum?
Ricmus. -
Kto nam ten kamen odlozy, gymz geít przykryt hrob bozy?
Angeli cantent.
Quem queritis, o tremule mulieres, in hoc tumulo plorantes?
Ricmus.
40 Myle panye, czo wy zde hledáte, a procz íye tak truchle gmate?
Perjone omneš canient.
Iheíum nažarenum crucifixum q u e r i m u s.
Ricmus.
My hk damy myftra íweho, ihezu krifta nebeíkeho, genz geít w nowye trpyel za ny 45 na íwem tyele hrozne rany.
Angeli.
Non eít hic, quem queritis, sed cito euntes nunciate diícipulis eius et petro, quia íurrexit iheíus.
Primus angelus.
Gehoz wy zde hledáte, zawyerne ho zde neymate; ale myeyte to zaczelo, ze to bozye íwate tyelo 50 opyet geít íw dufíy wzalo
a wyernye geít z mrtwych wítalo. Gdyete íkoro a powyezte
110
geho mlazíym, geíto wyete, ze buo naplnyl íwa ílowa, 55 gyzt geít wítal z mrtwych znowa.
Angeli omneš canient.
Venite et videte locum, vbi politus erat dominus, alleluia, alleluia.
2' angelus dicat He.
Podte, myefto ohledayte, kdežto bozye tyelo iwate, zet geít gyz z mrtwych wítalo, polozene geíto ležalo. ||
Hunc ricmum dicat 3a perfona, qui jequitur. 135a
60 Myle íeítrzyczy, prycz gdyeta,
yat ho budu hledaty az do íwyeta. *)
Tercia perfona cantet.
Cum v e íi i í í e m vngere m o r t u u m, monumentům i n v e n i vacuum, heu, n e í c i o recte d i í c e r n e r e, vbi poííim magiítrum querere.
Aníiphona.
Kdyz byech przyíla leczyty mrtweho, nadgydech hrob a w nyem nykoheho, Auwech, nemohu prawye znamenat y, 65 kde bych mohla íweho miítra hledaty.
Dolor creícit tremunt precordia de m a g i í t r i pii abíencia, qui f a n a ü i t me plenám a uiciis pulíis II a me íeptem dem onus. 135b
Boleít roítc írdezy me mu wtrobye, ya hrzyefnycze bywííy v bozyem hrobýe tu mu chtyela drahé m a f t y przyneíty, geho tyela nemohla íem nalézt y.
lil
Tercia perfona.
En lapis-eít  vere depoíitus, qui fuerat in íignum poíitus, munierunt locum mi li tib u s, locus vacat eis abíentibus.
./
70 Ow a, kamen ten geít precz odllozen, gymzto geít byl hrob bozy przylozem|| y rytyerzy kam íu íye podyely, 136a genz ítrzehuczye okolo hrobu bdyechu. *)
A naítoyte horzye meho, 75 welykeho, nemalého,
ze newyzy tworeze íweho,
wtyeííenye írdeze meho!
A zdály wy geho wyete,
procz my geho nepowyete? 80 Chtyela bych íye tamo braty,
Bych ho wyedyela kde optaty,
Chtyela bych den y nocz gyty,
Nechtyecz geíty any pyty,
bych mohla geho dogyty. 85 Ach nelechka moge nuze!
Tot tak hubenycze w tuze
Budu den y nocz plakáty,
Az íye muoy zywot vkrat}'.
Iefus appareat ei cantans. Mulier, quid p 1 o r a s, quem queris?
Powyez, czna zeno, czo hledaíí, 90 A procz íye tak truchle gmaíí?
Tercia perfona cantet.
Domine, íi tu íuítuliíti eura, dicito mihi aut vbi poíuiíti eum et ego
eum t o 11 a m.
Ricmus.
Czny muzy, racz my powyedyety, Acz muozeíí prawye wyedyety,
*) Pod tím později připsáno: Ad monumentům. Corus: Maria stabat.
*) .Připiš po straně: Xúlerunt, Heu redempcio. 72. podyely: rým žádá podyechu.
112
Twaly cznoft geho íchowala, Powyez, abych geho optala. i
.Ihefus.
Maria!
. Maria.
.Rabi, q u o d dicitur ma-giíterl
Ihefus cantet.
Prima  q u i d e m í.u í f r a g i a íola tulit carnalia II. exhibendo comunia 136b fed   per nature munia.
Maria. Sancte deus!
Iefus cantet.
Hec priori diffimilis nec eít incorruptibilis, qui dum fuit paíiibilis, iam non erit íolubilis.
Maria: Sancte fořti s!
Ihefus cantet.
Ergo noli me tangere, necvltra   velis plangere, que mox in primo fydere, tendens ad patrem fcandere. *)
Maria,
Sancte mifericors faluator m.iferere uobis!
Deinde scquitur ricmus.
95 Nerodyz wyecze plakáty, Gyz íye twoy fmutek vkraty.
*) Místo: quem mox in puro sidere cernes ad patrem scandere.
113
Odlechczy gyz fwey vtrobye:
yat íem, genz howorzy k tobye,
Ihefus kriftus krzyzowany, 100 Genz fem myel welyke rany
y moy take bok proklaný
za wíyeczky wyerne krzyeftyany.
Kdyzff mne tak mnoho plakala
y myloftywye na mye ptala, 105 hledagycz mne tak mnoho,
Ňebudet zel' tobye toho.
Když íem íye tobye pokaza),
Gyz íem tye z fmutka rozwazal; Przyílo twe wíye vtyeííenye, 110 když mewydyíí z mrtwych wítanye. Mogy mlazíy íobye ítyíty, Chodyecz po mnye truchle w nuzy; Kazyt, by gym powyedyela, II Ze íy mye zywa wydyela; 137a 115 A ktoz mye chtye zywa wydyety, kaz gym do galyle gyty, Tu íye gym chczy vkazaty A ge ímutne vtyefíyty. '
Maria fleciens genua.
A moy myly hcfpodme, 120 Wtyeífinie gedine,
Dyekugy twey mylofty,
Zeff mye vtyeííyl w truchloíty.
A ya íem byla ímutna zena,
Tyezkym ímutkem obtyezena, 125 A gyz íem welmy vtydfena,
když í my dal wydyety febe
Wíech gynych lydy naydrzyewe.
A baze mnye doczekawfy<,
Ze lmy tye wydyrty z mrtwych wítawíye, 130 wtyeífenye frdczye meho,
Ihezu kryfta laíkaweho,
yehoz tyelo krwy oplakáno,
yakz geft to wífem lydem známo.
Iefus cantet. Afcendo ad patrem meum etc.
114
115
Maria cantet.
Vere vidi dominum vi u ere, nec d i m i s it m c pedes t a n g e r e, diícípulos oportet credere, quod ad patrem velit aí c'e n {d e) r e.
Zawyernet lem boha zywa wydyela, 135 a wí a k dotknuty íem íye nefmyela, a p o f t o 1 e m u í f y e w y e r z y t y, z e c h c z e kuoczczy na nebe wítupyty.
Leinde fequitur ricmus. 137b
Zwyedyela fem tworcze íweho,
od zydwow vmuczeneho, ■   140 ten geft z mrtwych wítal,
a to íwym mlazíym powyedyety kázal,
ze .chcze do galile gyty;
ktoz gey zywa chtye wydyety,
kázal gym po ífobye przygyty, 145 ze chcze potom wznyty na nebeíía
Tyelefenftwye na bozítwye neíía,
By otczy pokazal rany,
ze geít trpyel za wíye krzyeftyany.
Poípyeíte tam apoftoly, 150 gychzto po nyem írdcze boly,
Aby myítra wydyely zywa,
yakz íte gey drzyew zdrawa wydaly.
Maria cantet ..Victime".  Apojtoli „Dic nobis", pojtea ncmiim.
Swata marzy mandaleno,
Pro bozy frort fmutna zeno, 155 Czoff na tey czeítye wydyela,
Proffy, by nam powyedyela.
Obweffel ny fmutne lydy,
Nebot fye nam fproítnye klydy,
My newyeme fwe nadyegye, -j 160 proto fye nam fproítnye dyegye.
,,Sepulcrum christi viventis." Ricmus.
Kdyz fem tworcze meho przyfla, proítyeradla geho
w hrobye lezecz fem wydyela,
Ale geho nenye tyela, 165 A ujaroba fedy andyel,
genz my wyernye geft powyedal
Tak rzka: myeyte to zacyelo,
wyernye bozye tyelo,
Gefto geft tuto lezelo, 170 Gyz geft wyernye z mrtwych wftalo.
A ya wem to dam wyedyety,
Tako wyernye y tak czele
yakozto drzyewe w fwem tyele.
A kázal wem powyedyety: 175 ktoz chtye gey zywa wydyety,
Spyefíye do galile gyty
wyeducz, ze tu chcze wem przygyty.
Petrus et ľohannes ad fepulcrum cantent „Currebani duo fimul".*) Redeant
ecclesiam poriantes pallam.
Owa, w hrobye nycz gineho,
Gedno to rúcho geho-180 Wam fmy na znamenye wzely,
Aby wfyczkny to wydyely,
Yakz maria powyedyela,
Nenye w hrobye geho tyela,
Protož gmyeyte to zaczelo: 185 Wyernye zywo bozye tyelo.
Sequitur ricmus „Owa".
■ Apojtoli sive chorus cantet „Credendum ejt magis foli Marie ueraci, quam iudeorum iurbe fa(llaci)".
t!
I" lull
it 'III
*) Na straně správně připsáno: Corus.
161-3. Verše nedbale přepsiné; podle Mar. Mus. zněly asi takto; Kdyz fem przyfla k hrobu tworcze meho, | proftyeradla w hrobye geho | lezecze fem wydyela ..
8*
v.
Musejní zlomek hry tří Marií.
(Mař. Mus.)
Rukopis Musejní (sig. L F. 43) z XV. st. neznámé provenience skládá se z 8 listů. Na prvním listě je zapsán tropus ,, Benedicamus" k rozličným svátkům s notami. Na listě druhém začíná se hra tří Marií {bez nadpisu), potom schází několik listů, na nichž bylo pokračování její, a na dalších šesti listech jest ostatek hry. Listy byly.asi původně vytrženy z nějakého kodexu, který se podobal kodexu v knihovně Klementinské {VIII. G. 29), kdež se nalézá druhá hra tří Marií, před níž předchází také „Benedicamus" k rozličným slavnostem s notami. Též formát zlomku Musejního je dosti shodný s kodexem Klementinským. V úpravě je ten rozdíl, že zlomek Mus. je psán ve dvou sloupcích na každé stránce.
Hra tří Marií upravena byla podle nějakého originálu staršího ze st. XIV., jak ukazují některé zvláštnosti jazykové, jako 1. os. praes. razit (v. 45), ne wizy (50, 81), gen. p i e í k a (23), í m u t k a (145, vedle f mu t ku 58, 130), poměrně dosti pravidelná jotace a p. Pravopis je velmi pestrý, — jednoduchý, spřežkový a diakritický s tečkami i kličkami ,v. Grafika je vůbec neustálená, diakritická značka stává' dilem nad souhláskou, na př. tworce (16), pŕyífla (17), mužy (31) a č., dilem nad samohláskou, jako: tworcě (27), tworcé (158), mari (48 = maři), hriechow (22 = hřiechów), hrýechy (24 = hriechy), raciz (57 — račiz), wzezn (54 = wzezři), horéJ(79 = hore), zacelo (102, 164) atd. Někdy položeno znaménko diakritické mezi souhlásku a samohlásku, jako wiern'e (163), vmuc'eneho (14) a p. Místy nelze také rozeznati tečku od kličky. Častěji psáno i bez tečky než s tečkou.
Iniciálky jsou větším dílem červeně natřeny, provozovací návod je též červeně psán; verše v textech českých jsou oddělovány kolmou čárkou, červenou neb černou.
Nápěvy neliší se mnoho od nápěvů první a druhé hry tří Marií; zejména s, druhou hrou shodují se až na nepatrné výjimky.
117
V přepise zkratky rozvádím a to: mift (50) = miftra, p wie (32) = prawie; w ny (18) = w nym, mluwy (120) = mluwym, wä (169) = warn; mile0 (13, 43)^milého, zle0 (39) = zlého, fwe° (47, 81) = íweho, me° (79) = mého; ihs xpš (11 a č.) = ihefus chriftus; p (často) — gest. *)
Prima. **)
Ounipoiens pater altijjime, 2a angelorum rector mitijjime, quid faciemus nos miferime? Heu, quantus eft nojter dolor!
1 Hofpodme wífiemohuci,
angelfky králi zaducí,
čo nam nebohim fobie zdieti,
kd±z tebe nemozem myeti? 1 5 Auwech, kteraká geft naffie nuzie,
nebudeh tebe na dluzie!
S e c u n d a. **)
Amifimus enim folacium, Ihejum Chriftum marie filium; ipje erat nojira redempcio. \\ Heu, quantus ej t nojter dolor! 2b
Ztratily fme ípaíitele, wŕfiech hrziefnich wikupitele, genz geft pro naf f nebe ftupil 10 a nas fwu íwatu krwy wikupil.
Tercia.
Sed eamus vngentum emere, cum quo bene pofjimus vngere corpus domini jacratum.
Pofpiefme mafti kupiti, ginuz bichme mohli vie čiti
*) Pan bibliotekář A. Patera, který zlomek Mus. chystal k vydání, ale pro jiné práce od toho upustil, ochotně mi dal k disposici svůj přepis, který jsem s rukopisem znovu srovnal a k vydání náležitě upravil. Za laskavost jeho vyslovuji zde upřímné díky.
**) V rkp. připsáno pozdější rukou. — Texty vysázené kursivou jsou v rukopise opatřeny notami.
12. gimiz přeškrtnuto a později připsáno: gys. — vledti nad c polo tečka, polo klička.
118
rany naífieho tworce milého, od zíduow vmučeneho! 15 Ach, kteraku my zaloít mame, dokawadz tworče Deoptamy!
Prima.
Heu, nobis internets mentes quanti puljant gemitus fro noftro —• —--
(Mezera několika listův.j
jweho mijtra nalejU. 3a
Cum venijjem vngere mortuum monumentům inveni vacuum; • heu, nescio recte difcernere, vbi p.offim magiftrum querere.
' Když bych přyjfla lecziti mrtweho, nadgydech hrob a w nym nykoheho, Auwech, nemohu prawie zwtedteti, II 20 kde bych mohla jweho mtjtra nalezU. 3b
Ach mnie přehřyííne zenie pro íwych hriechow zabluzenie, w morzi nenie tohko pieíka yako ma duííie hrýechy tiezka, 25 nenie na nebi hwiezd toliko
yako ya mam hmechuow koliko. O míly tworcě naís drahý, racz my odpuítiti me winy etc.
O r t u 1 a n u s.
Mulier, quid floras, quern queris?
Cztna zeno, czo tak rano hledáš 30 a procz íie tak truchliwie maš?
119
P e r í o n a.
Domine, ji tu jujtulijti eum, dicito michi, aut ubi pojuijti eum, et ego eum tollam.
Cztny mužy, rač my powiedieti, . acz mozeís prawie wiedxeti, aneb zdali twa miloít geho íchowala, powiez mi, kde bych geho optala.
O r t u 1 a n u s.
35 Powiez, mar.a, czo tak rano hledaís ímutnie
w tomto II zborze vkrutme; 4a
potkagili tie zíde,
aneb zly niektěřy hde,
vczinie tobie zlého mnoho, 40 pykati budeís potom toho.
P e r í o n a.
A ty míly zahradniče,
a zdali ty newiež me welieze tuziče,
pro meho milého ípafitele
geít mi hoře welike čele.
Ortulanus.
45 Maria, razit pri milofti, zapomenuč íwe wfíie zaloíti, chwaliz íweho hoípodina, Iheíu chriíta, íwate mari íyna.
P e r í q n a.
Dolor erejcit, tremunt precordia de magijtri pii abjencia, qui janavit me plenam viciis puljis a me jeptem demoniis.
Bolejt rojte jrdey memu na vtrobie, II 50 kdyz newizi jweho mijtra w hrobie, 4b
Genz mie vzdrawil y wjjech hrztechuow .zbawil a jedm dyabluow oie mnie zapudil.
f ii m
14, vmučeneho tečka uprostřed mezi c a e.
20. mohla v rkp. molhla.
21. pfehřyffne tečky psány mezi r a samohláskami;
3j. V rkp. psáno podkagih; d přeškrtnuto a t nadepsáno.
38. niektěřy: nie přeškrtnuto červeně.
42. Psáno wehke; ke přetrhnuto a eze nadepsáno.
120
Iheíu chrifte tworcze zadny,
wzezri na mye pro twe rany, 55 Genz íy mie hriefínu vzdrawil
a íedm duchuow zlých ze mne wypudil.
Raciz mi íie vkazati
a ímutku meho vkratiti,
a at me wííečky zaloíti 60 obratí íie v wehke radoíti.
P e r í o n a.
En tapis ejt vere depojitus, qui juerat in fignum pojitus. Munierant II locum militibus, 5a locus vacat eis abjentibus.
I toí kamen, genz byl na hrobie položen, tent gejt díwníe daleko otlozen, gehoz niierzi pilnie jtrztežechu, wjjak vjtřyczy geho nemohechu.
65 O moy nuly ípafitelí, me duííie vzdrawitek, tobiet íie tieííy ma íyla, neb ya íem ímutna žena byla. O hoípodine wííemohuci,
70 vílyís mie hřieíínu hheíínyci, racz my íwoy oblyczey vkazati a mie ímutnu vtieííiti. II
Heu redempcio ijrahel, 5b vt qui mortem non timuit.
Auwech, kto by jie toho nadal, by j%e on jmrU nebal.
Heu redempcio ijrahel, vt qui pati voluit.
75 Auwech, kto by jie toho nadal, by ji e vmucziií dal.
Heu redempcio ijrahel, vt qui mortem jujcepit paciens.
121
Awech, kto by jíe toho nadal, II
by on za ny jmri pokornie przigal. 6* Ach, naftoyte horé meho, 80 wehkeho, nemalého,
zet newizy miítra- íweho,
vtieííeme írdcé meho.
A zdah wy geho wiete,
proč my toho nepowýete? 85 Chtiela bych íie tam brati,
bych ho wyediela, kde ptati.
Chtiela bych den a n oč gyti,
nechtiecz gieíti any piti,
bych mohla geho dogiti. 90 Ach, wehka moge nuze,
tot ya hubenycze w tuzie.
Budu den y nocz plakati,
az íie muog zywot vkrati.
I h e í u s.
Maria!
Maria.
Rabi, quod dicitur magijter! Maria, racz íly(ííeti!) 95 Miítre, r(acz) p(owiedieti.)
I h e í u s.
Prima quidem juffragia jola tulit carnalia exibendo communia super nature nimia. II
Iheíus. 6b
Mana, wiez to zawierne, zet me tielo geít gyz tak ílawne, Geííto przed ímrti bylo trpiehwe y take krzechkoíti plne.
Maria.
100 Bud tobie chwala tworče íwatí,
genz gíi wykupil lid hriechem yaty.
95. V rkp. racz jly. v. p. a červeně podtrženo.
122
Maria cantet ,,Sancte deusľ1
Hec priori dijjimilis hec ejt incoruptibilis, que dum fuit pajjibilis, iam non erit jolubilis.
I h e í u s.
Maria, wiez to zacelo, zet me blahoflawene tieio nebude wieč nedoftatkuow trpieti 105 a tot mági wífečkm za wierne grmeti.
Maria cantet „S a n c t e fortis!" et dicat.
Swaty božie močy, íilny, Smrti na wieky neomilny.
I h e í u s.
Ergo noli me tangere,
nec vltra velis plangere.
Galileám, dic, ut eant
et II  me viveniem videant. 7a
Iheíus dicat.
Prptoz, maria, nerod íie mie dotykati, any íobie wieče ítiíkati, 110 ale appoíítolom day wiedieti, zet chčy do galilee giti a gym íie tam vkazati.
Et   í t a t i m   maria    cantet    „Sancte   et inmortalis homo, miíerere n o b i s" et dicat.
Zywy na wieky fwaty bože, ty íy chudých rayíke zbožie, 115 y wííech ímutnych vtieffenie a nemocznych vzdrawenie.
Iheíus.
Dimifja funt ci peccata midta, quoniam dilexit multum.
106 močy místo mocny, log ftiíkati v rkp. fUftati.
123
Iheíus.
Nerodyz wyecze plakati,
gyzt íie twuoy ímutek vkratí,
oblehčyž gyz íwe vtrobie. 120 Jat gfem, kteryz mluwym k tobie,
Iheíus chriítus krzjžowany,
genz íem miel wehke rany
y muoy take bok proklaný
za wfíečky hrzieífne krieftiany. 125 Když mne toliko plakala
y miloítiwie na mie ptala
hledagiczy mnie tak mnoho,
nebudeť zel tobie toho,
kdyz íem íie tobie pokazal, 130 gyz íem tie ímutku rozwazal,
piyfflo wííe twe vtieííenie,
kdyz me widiz z mrtwych wítanie.
Kazyt, aby powiediela,
ze gíi mie zywa widiela, 3 35 a ktozt II mie chtie zywa widietí, 7b .  kaz gym do galilee giti,
tut íie gym chčy vkazati
a ge i'mutne vtieííiti.
Nebudu t ítebu wieč mluwiti, 140 chčyt k uotczi na nebe wítupiti
a f n}'m wieczne przebywati.
Iheíus.
Ajcendo ad patrem meum et patrem vejtrum, deum meum et deum vejtrum., alleluia.
Maria dicat.
Diekugit, boze, twe miloíti,
zes mie zbawil wffie truchloíti,
Iakz mi he nayprw vkazal, 145 y hneds mie fmutka rozwazal.
A blaze mnie doczekawííe
widieti tie z mrtwych wftawííe,
vtieíleme írdče meho,
Ihefu chriíta laíkaweho. 150 O muoy mily hoípodine,
vtieffenie me gedme,
124
chcyt twu flawnoft welebiti a twe zkrieííeme zwieítowati, ápoíítoluom dam wiedieti, 155 czoz gym kázal powiedieti.
Vere vidi dominům vivere nec dimifit me pedes iangere,
dijcipulos opor ii tet credere, 8a i quod ad patrem velit ajcendere.
Maria cantet.
Victime pajchali
laudes ymolent crijtiani!
Agnus redemit oves,
criftus innocens patri
reconciliavit peccatores.
Mors ei vita duello conflixere mirando,
dux vite mortuus regnat vivus.
Petrus et Iohannes.
Die nobis, maria, quid vidifti (in via)}*) ii
(Maria,)
Sepulcrum crijti viuentis 8b et gloriam vidi refurgentis. Angelicos tejtes, judarium et. veftes: jurrexit criftus fpes mea, Precedet fuos in galilea.
Widiela íem boha zyweho
a z mrtwych wftanie tiela geho.
Et   tunc   chorus   cantet   „Credendum   eft magis*
Kdyz gfem pŕyffla k hrobu tworcé meho, proftieradla w hrobie geho 160 lezieče fern widiela, ale geho nenie tiela . a w hrobu fedi andieí,
*) V rkp. in via schází. 157. V rkp. geho tiela.
125
Genz mi geft wierňe powiediel,
Tak rzka: miegte to zacélo, 165 zie. to bozie tielo,
Gefftot geft tuto lézalo,
gyz geft z mrtwych giftie wftalo.
A on, kdyz mi íie take vkazal,
tak wam powiedieti kázal, 170 abiffte do galilee přyffli
a geho tam zyweho nadeffli
a toho znamenie,
dietě k hrobu, ze tho tam neme.
Amen.
127
VI.
Svatovítský zlomek.
(Div. Vít.)
A. Gindely nalezl v Kapitulní knihovně pražské na deskách latinského rukopisu „Prima 'pars moralium magistri Procopii de Cladrub" dva papírové listy obsahující zlomky her dramatických. Datum bylo označeno po straně v přípisku nyní již sotva znatelném: „Anno Domini Millejimo trecentejimo nonagefimo nono in przibienicz in. . . penthecojten". . Rukopis jeví se jako nedbalý přepis starší předlohy, které písař nejspíše často nerozuměl. Obsahuje konec hry pašijové a počátek hry na neděli kvetnou, a psán je o dvou sloupcích na každé straně.
Vydání: Výbor z lit. Čes. II. str. 29 (část); A. Patera v Cas. C. Mus. 1894, str. 73.
Zkratky jsou rozvedeny v otisku takto:
1. per: lucijpa = lucipera S6.
2. pra: pwye = prawye 37, pwy = prawy, 49, fpwu — íprawu 50a j.
3. pn: píflyka = priíílyka 160.
4. pro: .proka = proroka 35, pty = proty 41, £>zrzyech — prozrzyech 47, pelany = proclany a j.
5. ru: dvhu = druhu 219.
Nävodné texty psané červeně jsou místy již nezřetelné.
......ííyn przykazal la fl. sloupec). .
a mnye tobye za íyna dal a tye mu matku nazwal; vezynyz me zadanye: 5 podyz do myeííta nenye, ezekay geho ífkonczyenye. Et recedat Maria etc., cantetur antiphona de laudibus: Auxi(li)avit
Primus miles. *)
Myly, zda íme zapomnyely íuknye geho?
wííak geít gyz bez nyeho; y czo dele o ny nehráte, 10 zda gye komu chowathe?
Miles.
Wrzme íye o ny íaduez krychle, nekteryt gy zyítye rychle.
Miles.
A tot koffty nowe gmate, to wy ííamy dobrzye znáte; 15 mecztez íprawednye oko lyczy, neb dam někomu po holyezy!
Miles re(tine)ns iaxillos dicit.
Který naywyeczy uwrzye, ten íye w íukny vwyez;;.
Et proiciat. Demum dicit.
ya mam fí zyezem ezs, 20 ty íu negednomu oberwaly ples!
Primus miles.
ya mam drygy í kotrem, negeden bude pro ny lotrem.
Secundus.
ya drygy fí tuífem mam, chezy tu ííukny wzyety ííam.
Tertius.
25 Nemluwtez tak dwornye,
przydaytez my k tomu ííwe ííliornye,
emm.
*) Připsáno po straně inkoustem. 7- zapomnyely psáno zapomvyely. 13. kofíty: snad za koftky.
24. wzyety: v rkp. wywzyety.
25, Nemluwtez: v rkp. Nemlutez.
L1'
128
neb ííyem vwrhl dwa zyze;
nebo lot(ru) potrzyebye kterého gzfe.
Secundus.
Tot czrt pomozye we wrzye,. 30 ze íye o nye rwaty nelzye!
Tunc centurio ludentibus supey {taxillis dicit.)
Ba wyeru, ze to íyn bozy byeífye, genz mnoho dywow czynyeííye!
Longinus vocet fervum. Goczyne, goczyne!
Servus.
Czo kazes, panně longyne?
Longinus.
35 Pokaz my toho proroka,
at ííye hozy geho boka:
vkazeíily my geho prawye,
damt wol a dwye krawye;
budelyt po te ranye zyw, 40 tot bude welyky dywl
Servus.
Tot, panne, kopye proty boku, dayz mu ranu az do hrotu.
Tunc Longinus recipiens hajtam perfodit latus eius. Servus videns vulnus dicit.
Tot mu dam welyku ranu,
az by tam wlozyl ezelu wranu.
Longinus deinde  {per sanguinis oculis)  aspersionem   videns dicit.
45 Yakz krew meho oka dogyde ynhed íílepota íí nyeho ffnyde; | tudy oezyma prozrzyech   (2. sloupec)
28. kterého: v rkp. ktehreho. — gzfe snad za gyfle (od jišel}.
29. —30. we wrzye, ze fye: v rkp. we fye ze.
129
a ííwatu krew na ííobye uzrzyech. . .
Zagyfíte to wam prawy, 50 wyeru na tom íprawu dawagy, ze beze wííyechgyeho wyn na krzy pny bozy ííyn!
{Deinde venit) Sathan et belzebub dicit (holomcis suís). Kto ge ten,
geíto ge dnes vmuezen? 55 Prawye, zet geíít prorok taky, gyebozt nenye pod oblaky; wííak tam byezety muííyme a geho duííye pokuffyme. etc.
Belzebub dicit.
Wyeru, tyem íye nemeííkayme, 60 angelom k nyemu gyty nedayme;
yat k nyemu í perem byezyety muífym, a budely zyw,  toho pokuffym; ze bychom mohly geho duííy myety, muíyly bychom ííye tomu íímyety.
Et teneat pennam {ad) Os . . . Sathan ad belzebub,
65   Hleday dobrzye í one íítrany, gehozt ma bok proclany, zda bychom mohla uítrzyczy, bychowye myla fíwyczy k tomu, prawy tobye nowe, 70 kromye vkradlyly ííu duííy angelowe.
Belzebub dicit.
Ach nafítoyte, gyzt nam netrzyeba tuto dele íítaty,
potrzyebye geíít nam rugyczye rzwaty;
neb geíít ten prorok vmrzyel,
genz geíít na duííye v mukách ííucze wzezrzyel.
50. wyeru: snad za wyernn.
51. wffyech psáno: wffyeho a ch nadepsáno.
52. na krzy za krzyzy. 65. fftrany psáno: fftramy. 68. myla za myela.
72. rugyczye: nejspíše místo ruczye; mezi ru 'dole tečka.
130
131
75 Ach, zo tomu zdyegyeme,
neb pro nyeho vczynyty nycz neíímyeme;
neb geíít prorok ííwrchny ten,
genz namy fítrczyl pro nas pych z nebes wen.
Ach, bychom to byly wyedyely, 80 na czyem bichom zydom byly radyly,
ze ííu gyey vmuczyly,
we, czo ííme ííkutyly!
Miúíyme ííye do pekla braty,
tu czrt cztrta hnyewem bude zraty. 85 Ach ach, gyz byezyme,
zlu npwynu przyed lucipera íítezyme!
Si{mon, Joseph), Maria et Joannes (veniunt) ad Pilátům, rogantes corpus Christi. Jozeph dicit.
Kraly, nenyet podobno, any wfíemu lydu hodno, byt na krzyzy dluho pnyelo 90 przyed hody vmrzyele tyelo.
Pyllatus.
Gyeíítyely czo wyeczye prawys, czoly ty mnye k tomu radys?
Jozeph.
Odpuíít gey íí krzye íílozyty
a w ii nowy hrob polozyty.   lb (1. si.)
Pyllatus.
95 Wezmyetez to ííwate tyelo, neb geíít nycz zlého nezdyelo; a fí krzyezye ge ííeymyete, pohrzyebtez ge, yakz vmyete; dobudte velykeho kamene, 100. przylozte hrob, at newíítane,
75. zo tomu: v rkp. zo tmu. 80. radyly: v rkp. radaly.
83. braty: v rkp. pbraty.
84. cztrta: za czrtä.
86. fftezyme: sn?d za íftyezyme, 93. krzye: za krzyzye.
at napyíy na známyenye: zydowííkeho krále vmuczyenye.
Cayphas.
Vílyí íílowo lyda ífweho, kraly, nerod czynyty toho, 105 by králem ptal zydowfíkym geho.
Pyllatus.
lo ííye gynak nemoz íítaty, by to kto íímyel íímazaty.
lozeph.
Kraly, twe myloííty dyekugy, dayt boh zdravme w twem pokogy.
Tunc vadant ad crucem. Tunc lozeph, ftans ante crucem, dicit.
110 Av wech, tworczye myloíítywy,
twoy ííwathy zywot nelíítywy
tak geíít naramnye prorazyen
y wííyem na dywy obnazyen,
íípaíiytely wfíyecho ííwyeta, 115 me weííele, ma roznyeta,
tak ííta zbyté ruczye y nozye,
w twe hlawyczy oíítre hlozye,
w twem boczye rana welyka:
kakoz krzyze nepronyka? 120 Proííy twe mylofíty, bozye,
wezmy mv duffy w nebeííke lozye.
Tunc deponant corpus et Jozeph dicit.
Racztez wííychny z waííye myloííty pomoczy pokoruye pohrzyeííty tho przyeííwathe bozye tylo, 125 genz na krzyzy pro hrzyeííne pnyelo, bychom pokornye plakaly a íí nabozeníítwym pohrzyebly;
1x2. naramnye: v rkp. napsáno nemar-nye,   což přeškrtnuto   a nadepsáno naramnye.
124. tylo: za tyelo.
1
É
132
by buoh take ze ffwe myloffty
podle ííwe welyke wyííokoííty 130 przy nafíyem ííkonczyny raczyl beyty,
kdyz fíye bude duífye íí tyellem dyelyty,
bychom ííye gemu doíítaly
a íí nym wyecznye przyebywaly.
Toho racz nam beyty pomoczyen 135 otecz, ííyn, ííwaty duch, wííye geden
hofípodyn. Amen etc.
Et recedunt cum corpore ad fepulcrum, cantantes Rictnum: Recejjit pafftor.
Sermo pajjcalis bonus.
Slyííte, panny y wy panye, takot prawy nafíye pííanye:
w fftarych kutyech y w okrzjynych   (2. sloupec) 140 malo prawdy mathe przy nych;
awífak wy nekteru mrtwyczy,
nehet, rupy y íítudenyczy
na ííwe íírdczye obdrzyte,
acz mye prawye uwyeržyte. 145 O przyeneííczaíítne íítare baby,
genz ííkrzyechczyete yako zaby,
panny y panye zprawugyczye
y wííyech íítawow pofíuzugyczye:
ty odpuíftky wy obdrzyte 150 a u pekle gych uzywethe
y ííe wííyemy íf tyemy zlymy,
geííto pohrzyegy fflowy meymy,
zet íínad dwa mazanczye gmage,
a kayphaííye dobrzye znagye 155 y neda gednoho gemu:
ífe wííy ííkolu przydu k nyemu.
Ba mam pfíano w íítarem zachodye:
nebyway zkup w tomto hodye.
Skorbrys abraham azbynuky . 160 priíílyka, ktoz ma dwye íukny,
proday gednu, kup ííoby mecz;
128. ffwe myloff ty v rkp.: fftwe mylofít. 130. ffkonczyny: za ífkonczyeny. 141. awífak: v rkp, awífyak.
144. uwyeržyte: v rkp.: neuwyeržyte. 154. znagye: v rkp.: rznagye.
133
a ktoz ma dwa mazanczye,
wrz druchym do ííkoly prycz.
Nechczyetely my wyerzyty, 165 chczy wam dywy dolyczyty,
gychz ííye dyegye nenye mnoho;
y zda ííte neíílychaly toho,
zet ííu íílepy newydaly
a chromý ííu wzdy kulhaly? 170 Geíítyet powyedye geden dyw,
geíítyt krzywda, yakz ííyem zyw,
zye tye baba promluwywííy
a k telety ííye zaffmyewííy,
na íítupye tye letala 175 a potom na hrzyezye honyla, ■.
pak tye trlyczy dogylla
y wífyeczken tye myeffyecz íízobala.
O.íllyífte baby clewetnyczye
a wy ííwodne czarodyenyczye, 180 wy ííte horííye nezly czertyczye
a prawe ííte domudnyczye!
A tohot chczy dolyczyty,
muozes wyeczye nez czrt uczynyty;
czrtta ííye odzehnaty muozye, 185 racz zle baby vchowaty, bozye.
Ba obrate ííye, zywy budte,
a wy baby, czarow zbudte;
przygmyetez wy pozehnanye,
at wam bude na zatraczynye! 190 Gmathe, dyetky, otpuííky
z puíítky do p'uííky,
fíyííky w hagy a kalyny we krzy.
Secundus sermo íres mordas walet etc.
Myle dyetky, poííyedtez tu na male !l a powyedye wam o chwale       2a (1. sl.) 195 o zydowfkem kraly rytem.
Pelech a chocholata pyzda non eít rudele, couecz pr. . leř mtempeíít nadrpeílt, oblykym w krabacz tantury lech. Myle dyetky, geííto ííyem wam tato fflowczye domaczym hlaholem
ľjS- hrzye: v rkp.: hozyezye. 186. obrate: za obratte.
n.'
134
prozwagdal, pyííye nam ííwata czyepyczye, karkulyna matye 200 w íftarych kutech y w okrzyenyech, gyefíto malo prawdy mathe przy nych: gemz magy byty panny, panye zakom,
a korbelly chlapom,
a oiflyczye mnychom
a ífwynye konwrííom, 205 a baby wííyem czrtom;
Ifut zde gedny baby, tyet ya neznagy,
ale dawno ííye na nye ptagy.
Prwe babye dyegy,
o te babye kuffa powyedyety neíímyegy, 210 S gefft cznta y ílíethna,
zet gy kazdy dyabel v pekle zna.
Druzye babye M dyegy etc.,
ta otoczywííy koíítel nýty
y ííedla na prahu holu rzyty; 215 to kuzlo íípacha gednho czaííu,
az íye gy wífychny czyertye v pekle vzafu.
Trzyetye Babye N dyegy,
tat geíít pofftawyla gedmu nohu na mlynarzowye ítodole
a druhu na koítele. 220 Znaly ííte gyegye fíyna guyraza,
przy nyemz ge byla geho wííyeczkna kraíía:
myelt geíít lyczy yako dwye moíínye
a brzycho yako herynkowe kroíínye.
Myle dyetky, poííyetez tu na male, 225 dam warn za dwa pywa
a powyem warn dyw dywa:
ííyrycz byrzycz chody po íítrnyííty,
plachtamy ííye podpyeragýe
a kygy ífye oíítyerage; 230 vtkach ííluncze, anno poledne obyeduge,
dachu my ííyrowatku kj'gem poíítrzyebaty
a mléka ííochorem pochlemtaty etc.
Incipit ludus palmárům et primo Johannes baptijta exeat cum juis
difcipulis etc.
Poííluchay, íítary y mladý,
czo warn buoh ííkrzye my e rady;
133
235 poíflal mye ííyem znqwa,
bych wam zwyeíítyl tato íílowa: ■
czynte pokanye, tot wam buoh rady,
donyz íte geíftye w ííwem zdrawy,
nebot | kralowfítwye nebeííke    (2. sloupec) 240 tot geíít nynye- welmy blyzke,
íínadnye ho dobude
kazdy, ktoz ííye hrzyechow katy bude;
bez dyety gye mnozy magy,
kakz ho nezadagy. 245 Proto íílys to kazdy czlowyek ten,
genz mu rzecz fflyfíy w tento den:
genz gye przyííel po mnye muz geden,
genz geíít przyede mnu vczynyen,
gehozt ya neyííem doíftogen, 250 bych rozwazal ten rzyemenecz,
geífto geíít v geho pofítolecz.
Y prawyt to zewnye wam,
geííto bohem dobrzye znam,
zet geíít Cryíítus na ííwyet przyeííel, 255 gehozt poííyelíítwye ya ííyem wyfíyel,
abych wam tho zwyeíítowal,
czoz geíít yííayas- prorokowal,
hlas wolagyczy na puííty,
zde y na ííwyetye w teto huííty: 260 czyeíítu  buohu przyprawyete,
ztezky geho naprawyczye;
budu krzywa w prawa obraczyena,
bude nerowa czyefíta zahlazena;
protož wííyczkny dobrzy lyde 265 krzyczte k nyemu, at ííyem przyde,
at was zbawy waííye tuhy
y wííye vzdrawy neduhu.
Tunc Jhejus exeai. Johannes indicans cum digito dicit etc.
Ay tot beranek bozy wynyka,
ay tot, genz íínyma hrzyechy z ííwyeta;
2oS. dyegy; v rkp.: d y e ku gy dyegy.
2IO. cznta y ffiethna: za cztna y íflechetna.
2x5. gednho: za gednoho.
224. poííyetez: za poffyedtez.
240. nynye: v rkp. nynnenye.
241. dobude: v rkp. dobudu.
241. —2. dobude kazdy: m. kazdy dobude.
242. ífye: v rkp. íye ífye.
243. bez dyety: m. bezdyeky. 263. nerowa: m. nerowna. 267. neduhu: m. neduhy.
r
136
270 tot ííyem o nyem prawy wam
a rzka: przyde po mnye czlowyek k wam,
genz gefít po mnye uczynyl,
gehoz ya neyííyem doíftogen, ' bych rozwazal rzyemenecz ten, 275 geííto geíít w obuwy geho,
neb to ííwyedczym ya ot nyeho,
ze ííyem geho w yordanye krztyl;
nebo nad nym toho czaíía
wydyech otewrzena nebeíía, 280 a duch ífwaty welyke zarzy
wíítupy nan w holubye twarzy.
A když tu czyeíía ííye íítogyech
a geho dotknuty neíímyegyech,
potom bozy hlas ufflyffyech, 285 an wola z ííwe welyke ííyly:
tot geíít ííynaczyek moy myly,
gyeííto.^my ííye dobrzye íílybyl,
neb my geíít wzdy poííluíen byl.
Tunc centurio ad Jejum dicit.
Myíítrzye, pane, ífpaffytely, 290 wífyemo||huczy íítworzytely,    2b (1. sl.) me dna dyetye ííylnye lama, to twá mylofft gedno ííama rychle moz vzdrawyty, acz ííye raczys íímylowaty.
Johannes (m. Jejus) ad eum dicit
295 Ya tam ynhed bez meííkanye pro geho-przydu vzdrawenye.
Iiem centurio.
Pane, nyeííem hoden tomu, by ty wfíyel do mehu domu,
270. prawy: m. prawyl.
272. chybný verš; viz 248.
277. krztyl: rým kusý.
2jg. nebefía: v rkp. nebelfka nebeffa.
282. czyeffa ífye: snad m. czyekagye.
297. nyefíem: m. neyffem.
29Ä. mehu: m. meho.
137
ale racz fflowem przykazaty, 300 a z nemoczy kaz mu wíítaty, neb czo ty kazyes, to wfíye ge, twe ífye moczy nycz neííkryge; neb ya czlowyek ííyem pod moczy, když przykazy které wyeczy 305 líluham ííwym, chtye gy gmyty, ynhed my ííye muííy zdyety; a tomu rzku: dy tam, gynym take ííyem y tam, tot ífye íítanye po me woly. 310 Takez angely nykoly neuczynye nez po woly, czo ty, tworczye, gym przykazes; neb twe panfftwye gyefft ffwyet wes.
Jejus ad populum dicit.
Zayífte ya wam to prawy, 315 czoz wydowííkych knyhat znagy:
takez ffem nenalezl wyery,
podle cznofíty geho fíxnyery,
yako pohana tohoto;
tot prawym wam proto, 320 ze mnozy przydy od wzchoda
fíluneczko y zapadá,
y budu qtpoczywaty,
z bohem wyecznye przyebywaty,
kromye czaííu bez konanýe, 325 tu, kdež wyecznye kralowanye,
gehoz radoífty ány oko
any íírdczye any vcho
nykdy prawye nepoznalo,
acz ffye pro to geíít kdy yako; 330 chtye zwyedyety ty rozkoííy,
blazye take kazde duífy,
306. muffy: v rkp. mane muffy. 308. gynym: v rkp. gvmz gynym.
3J5. w ydowfíkych: v rkp. wzydoff w ydowffkych  knyhat m. zydówífkych knyhach. -
320. przydy: za przydu.
321. fíluneczko: snad za ffluneczneho. 329. yako: m. yalo.
331. take kazde: v rkp. ka take kazde. 331-2. verš poruáený.
138
ze przy take kdy duííy
geíít przy take byty chwale
v namocznyeíiyecho krále. 335 Ale zydowííty ííynowe
pro newyery negednake
od kralofftwye odluczyenye
wyecznye budu wywrzyeny,
tu kdež placz a ffkrzecht zubowy, 340 bez chladnoííty ohen nowy,
genz wzdy muczye bez myloííty;
ímrdute tam propaffty,
tu kdež dna nedolety,
donyz budu w neby ííwyety.
'Johannes (m. Je/us) centurioni dicit.
345 Gdy a uzyw ííwe wyery, neb gyz bezze wííye íípery wolas | podle ffrdczye ííweho,      (2. sloupec) nalezneš gey gyz zdraweho.
Centurio dicit.
Gyz ííye wyeru naplnylo, 350 czot nam pyíímo geíít íílybylo
Ot yaííyafíye cztneho,
proroka nematneho,
genz powyedal bez omyla:
ey przyde angefíka ífyla. 355 Gyz geíít przyffel nas ffpaíflyel,
wffyech nemožných vzdrawytel,
wííye nemoczy,
komuž raczy, moz ífpomoczy;
gemu bud na wyeky chwala 360 od nas hrzyeíínych wzdy nemala.
334. čti nayraocznyeyífeho. 337. čti odluczyeny. ■ 339. placz: v rkp. pí placz. 351. yafíyaífye: m. yííayafíye.
354. angefíka: m. angelíka.
355. fípaíflyel: m. ffpaíytel. 357. verš neúplný.
139
Tunc centurioni' occurrunt juum janatum puerum nunciantes.
Pane, racz daty kolacz, przyeíftanez twy gyz weíítken placz, . zdrawot geíít gyz dyetye gyííte, to ya toby prawy zwyeíítye 365 wo tzzety tak hodynu,
w tom ííye íí prawdu nycz nemynu.
Centurio dicit.
Gyíítye, když ííe mnu geíít mluwyl, me dyettatko geít vzdrawyl.
Tunc leprojus dicit medico remocius.
Pane, chczeííly mye vzdrawyty, 370 malomoczeífeníftwye mozes mye zbawyty, abych vmrzyel nebyl lydu, ííkrzye twu mocz toho zbudu. Oczyíítyz mye ty hrzyeííneho, bych tye chwalyl, tworczye ííweho.
Je/us dicit.
375 Bud zdraw yako kazdy zdrawy,
wííak ííyem przyffel pro hrzyeífne wy;
dyz przyed knyezy, buoha chwale,
nepronaffyege nykdez dale,
a przyed knyezy ííye vkaz tam 380 a íí ofyeru wendy w chrám,
yakz przykazal geíít moyzyes,
ty wzal, yakz rozumyes.
Et uadit ad templům.
Dyekugyt, buozye, twe myloííty, zes my teto ffkarzyedoffty 385 dnefmy den raczyl zbawyty a mrzkoííty mye ommyty; ííkrzye tweho wyeczneho ííyna íínatat bude naííye wyna.
it ľ
362. twy: m. twoy. 365. tzzety: m. trzety.
370. malomoczeífeníftwye: m. malomoczenítwye.
140
Demum contractus cum aliis infirmis.
Yeffu cryííte, bozy ííynu, \ , , . 390 kaz, at mye gyz íítarofíty mynu, ;/
vczyn ííe mhu myloíít z bolefítywym,:.
przyelys chromým y kulhawym,
poprzye my prweho zdrawye,
at o tobye zyde prawye; , 395 ychoz ke drzyewy moczy,
komus raczys, mozyes íípomoczy;
opatrz k tomu gyne take,
geííto lezye..........
359. cryffte: v rkn. zkratkou xpe.
39 j. if e mnu: v rkp, í f we m m lie mnu.
393. poprzýe: m.poprzyey.
395' ychoz: snad za yakož. — ke drzyewy: snad ke drzyewnye.
VII.
Tegernseeský zlomek.
(Tegerns.).
V dvorní knihovně Mnichovské našel r. 1879 J. Truhlář dvě dvoulistí papírová, která se původně nalézala na deskách latinského rukopisu darovaného r. 1497 klášteru Tegernseeskému. Podle jazyka a písma pocházejí tyto zlomky asi z polovice XV. st. a jsou nedbale přepsány z nějaké předlohy starší. Obsahují úryvky z hry na Boží tělo a na neděli hvetnou. Vydal je J. Truhlář v Čas. Č. Musea 1892, str. 35.
Angelus ad Heliam veniens dicit ricmum. la
Wítan, czlowyecze, ze ípanye; Wezrzyel geít boh na twe lkanye. Aby íie nycz nemuczyl, Any íobye welmy teíknoft cznyl, 5 Poílal me boh k tobye;
Kázal my zgewyty w tey dobye, Aby ííel wíkuorzye, Tu odpoczynul na horzie, Tu wzal poííylenye, 10 Napoy y nakrmenye.
Et videns ibi Helias panem.et vas oley et dicat ricmum.
O welika bozye myloíty! Komuž raczyíí, mozeíí ípomocy. Toho nykdy nezapomnyz, Když raczyíí, tehedy zmyenyz.
4, cznyl: místo czynyl.
5. me: místo mye.
14. tehedy: místo tehdy.
142
15 Mye welmy ímutneho
A k tomu przyelyíí laczneho, Mye dywnye raczyls nakrmyty A w mey mdlobye poííylyty. Giz poydu íylnye y weííle
20 Kamz koly mye bob. poííle.
{Jejus.)
Opiet prawym wefí . . . Czoz moczy otcze íweho wyem, Ze my íeílal na tento íwyet, Dawage wííem take kwyet:
25 Kdož bude w kterey w nuznoíty Prziebywaty neb w truchloíty, Mne bude na pomocz zadaty A w to pylnye vííylowaty, Toho ya každého
30 Poííylym y laczneho Chlebem czela íweho, Wyernye na krzyzy vmrleho. Tyem nakrmem íyllen bude, Radoíty me nykdy neubude.
Item Jejus vocet Moyjen et dicat.
35   Moyzyííy, moy wyerny fluho, Nemezkay przyeleíí dluho,' Wywed moy lyd ítraíty, j| Neday gym myety vííaíty, lb Mem otczom zwolenym 40 Y wífyem gynym mem.
Day gym vtyeííyenye teto chwyle, At í tebu budu myle. Ktoz tebe poííluíny budu, Toho ya vtyefíym bez bludu.
ig weííle místo weffele. 2i. Na kdnci vytroleno. 23. my: m. mye. 34. Radoíty psáno Rad°fty. .37. ftraíty: m. z f traf ty.
US
Moyjes yeniens ad Jej um dicit.
45 Pane bozye wfíyemohuczy,
Lyd twoy horuczy
Czaíto mne nepoílucha,
A newyem, czym íye zatucha.
Když ya ot nych malo odgyedu, 50 Ynhed íye gynak obeydu.
Protož proíym twe myloíty
Y twe welyke plnoíty,
Racz my íweho íluchu vílyííyety,
Bych mohl tw mocz myety, 55 Zda te lyd twrdy,
íwe myfíly welmy hrdy
Mne owííyem poíílechly twym kázaným.
{Jejus) ad Moyjen d(ičit).
Moyíeííy^ moy wyerny ílucho,
Nezday íye tobye dlucho, 60 Potray toho malo,
Zda by íye ot nych lepe ítalo,
Spomenuly na me dyenye,
Gyeítot gym wyernye mynye.
Protož dy tam k nym gyeítye, 65 At íoby nycz neítyeítye.
Moyfes tranjeat ad Judeos et dicat coregendo*) eos.
Boh my gye poílal k wam A kázal powyedyety wam, Abyíte mne poííluííny byly, A gynak toho neczynyly, 70 Nebt gyeít wam myloítywye welmye,
Coregendo psáno nezřetelně; písař napsal coregyndo a y opravil hned
v e.
46. horuczy psáno nezřetelně. 49. odgyedu: m. odeydu.
53. my: m. mye. — íluchu: místo íluhu (srv. 58).
55. te - ten.
56. íwe myfíly: m. w íwe myfíly.
57. pofflechly: snad m. pofflechl by. 63. mynie: m. myni (1. osob.).
65. neftyeftye: m. neíftyítye.
65. íoby: místo fobye.
66. my: za mye.
144
Abyíte chwaly gyeho gmye,
Pakly warn bude potrzyebye gyeho,
Abyfte nemyely mezy íobu zlého.
Kdy íye hrzyechow nevchowame 2a 75 A gyeho myloíty íye kocháme,
Tedy gye hotow nam to dawnye
Poprzyety nebeíkeho kralowanye
Gyenz íme íye tuto sebraly,
Abychom to na myíí braly 80 A wyeczny zywot obdrzyzely.
A í tu myloít kazdy waíf
Pozehnay íye kazdy z waíf,
By nam to boh raczjd pomoczy,
Otcz, íyn, íwaty duch wfíyemohuczy.
.Deinde procedant tres reges et primus videlicet Baltazar dicat pro omnibus.
85 Bohday myety dobry den, dyetatko mýle,
Pyekne, kraílne y vdyele!
Z dalekých íyme wlafty k tobye przyfly,
Neb íme to dobrzye znamenaly
Skrzye hwyezdu íwyetlu, 90 Welmy gaífnu a vdyelu,
Ze fty pan nade wíyemy pany
Y boh nade wfíye bohy nazwany.
Ty fye raczyl í cyfte dywky narodyty,
A wffyechen fwyet wykupyty. . 05 ... myru a zlato
A k tomu y kadylo 'Tue myloíty ofyrugyemy
A kralowftwye w tu mocz wzďawamy,
Aby to raczyl myle przygyety
•ji. chwaly: za chwalyly.
j4.—84. Bez pochyby konec výjevu pastýřského.     — 74. nevchowame: m. vchowame.
76. dawnye psáno nezřetelně; snad třeba opraviti: za to dawanye. 7S. fye : psáno fyE. 79. myíí: m. myffl.
81. Verš nějak porušený. — miloft: v rkp. psáno milofíi. 95. Počátek vytrolený. 98. w tu: m. w twii.
145
100 A nam naffye hrzyechy odpuftyty. Protož proffyme twe mylofty Y twe welyke welebnoíty, Aby nam raczyl požehnanýe daty; Neb fye mamy gynu czyeftu braty.
Jesus respondet — parvulus Jesus.
105 Kraly myly,
Z dalekých wlafty przyfly, S tych darow dyekugy wam, A nebefke kralowftwy wam dam. Protož budez pozehnay 110 A wffyeh hrzychow zbaweny. Deinde vadant circum ecclejiam. Et sic ejt finis iftius ludi etc.
Incipit ludus in die palmárům. Primo exeat Jefus cum 2b Xll.apoftolis in procef/ione tranfeundo ad Jerufalem cum jacerdotibus cantantes ,,Collegerunt", et illi cantent litterati cum eis, qui fciunt cantare. ,,Collegeruni pontifices et pharisei concilium et dicebant: Quid facimus, quia hic homo multa jigna facit? Si dimittimus eum, Jic omneš credent in eum." Tunc cayphas cantat cum Anna et fyn-agoga cum clamore: ,,Ne veniant romani et tollant nojtrum locum et gentem." Annas pontifex canteí cum clamore: ,,Unus autem ex ipfis Kayphas nomine, cum effet pontifex anni Ulius, prophetavit dicens" ■--et dicit rycmum:
Raczte wfíyczkny malo pomlczyety, Czo ya wam chczy nayprwe povyedyety, Ze tento nafí cztny byíkup Kayffaff, Byeffe vftawen toho leta a ten czaíf, 115 Geft prorokowal gedno prorokowanye, A to nam welmy zle nenye: Ze lepe gyeít gednomu czlowyeku ínyty, Nezlý wffemu fwyetu za(hynuty).
Finito rycmo Cayphas incipiat tam groffa voce demonftrando fuper Jesum furiofe digito et fuper turbam: ,,Expedit vobis, ut unus mori-atur homo pro populo et non tota gens pereat." Et dicit rykmum monftrando digito fuper Annám et deinde fuper Jesum:
loy. S tych: asi m. S tyech.
J09. budez'pozehnay: asi m. budtez požehnaný.
10
ff
I
f:
lil
i 1
V
li li
'i-
hi
>
i i
146
Czoz tento byíkup Annas, muz cztny, 120 Prawyl geít o mem prorokovaný, To wífeczko geít prawdu prawyl, Neb geyít o tom dobrzye a gyítye vyedyel, Ze lepe.geít gednomu czlouyeku ínyty Nezlý wííemu zydowítw zahynuty. Deinde afoftoli incifiant in tranfeundo.et cantent: „Ab illo ergo diz oogitauerunt interficere eum dicentes: Ne for{ie)". Tempiator dicit ad Jejuni dítcens eum ad monteni.
VIII.
Klementinský sborník her velikonočních.
(Div. Klem.)
V kodexu knihovny Klementinské v Praze sig. XVII. E. 1 zachovány jsou tři hry velikonoční. Vedle nich jsou v kodexu ještě jiné kusy, z nichž možno vysvetliti dobu,. kdy byl napsán. V letaniích na fol. 256 přichází totiž modlitba za krále Ludvíka, „ut regem nostrum nomine Ludovicuni dominus conservet". Z toho plyne, že sepsání jeho stalo se v 1. 1516—1526, Mimo to nalézá se v něm také ,,Responsorium Johannis Hus", což zase svědčí o původu husitském. Husitský ráz úpravy nápěvů v hrách drama-t ckých rovněž to potvrzuje. ?
Jak jsem se již v úvodě zmíní, možno z některých míst bezpečné usuzovati, že hry tam obsažené v některých částech zakládají se na předlohách starších. Svědčí o tom zřejmě některé zvláštnosti grammatické,. podle nichž možno klásti původní složení předpokládaných předloh starších až do 2. polovice XIV. st. Ačkol v ráz jazykový i v partiích starších značně je změněn a stavu jazyka na poč. XVI. st. přizpůsoben, přece nejsou stopy starší íase jazykové zcela vyhlazeny. Jeví se to jmenovitě v rýmech. ■
1. osoba praés. tř. 3—5 má často v rýmech koncovku * místo pozdějšího m: dějí — uměji (C 103—4), pravi — krávy (C 128—9), leci — na pleci (C 132—3), králi — chváli. (C 271—2, 279—80, 881—2), práci — ukráci (C 640—1), ostříhali — nechváli (C 770—1); mimo rým: chlubi (C 575).
Nepřehlasované iu, iú třeba předpokládati aspoň v těchto rýmech: majíce — nemohúce {A 156—7), lidé — orudie (C 317—8), v Iídě — súdíe (C 360—1).
Na ó nerozložené ukazují rýmy: mohu — buohu (C 319—20), buože — zboží {A 351—2), wskuoře — hoře (C 526—7), zhuoru — vzdoru (C 255—6), koli — vuoli (C 366—7, 542—3, 805—6), voli — nikoli (C 323—4). O starší
10*
fasi jazykové svědčí dále rýmy: sebú — dobu (C 410—1), z hrobu — s tebú [C 738—9).
Hojné doklady na pravidelnou přehlásku a -ŕ a na nezúžené ie, jakož i četná imperfekta a aoristy podávají další svědectví, že skladatel vážil z předloh starších. Pozoruhodno je, že nejvíce archaistických tvarů vyskytuje se ve hře C, nejméně v B.
V kodexu nalézají se tyto skladby dramatické:
A. Třetí hra tří Marií.
B. Rozšířená hra tří Marií.
C. Hra o vzkříšení Páně.
Všecky tři vydal Hanuš v Oster-Spiele, str. 46 a d., ale neúplně ^ a často chybně. Popis rukopisu viz tamtéž, str. 41—6. Srv. J.r Tru- i h lái% Katalog českých rukopisů c. k. veřejné a univ. knihovny Pražské. } Praha 1906. č. I77.
V rukopisu užito hojných zkratku, z nichž hlavní jsou:
1. ra: pwa B 310, pwie A 227, pwiti B 2, pwiechu C 631, pwdu B 326, mist — mistra B 59, tpiti = trápiti B 48, zďwi = zdraví B 94, zpwuge A 57 a j.
2. r: vtw'ď = utvrď A 406, zťatili A 72, nayk'affi = najkrasší C 53.
3. ro\ $> = pro A 157.
4. m, n: má A 199, 202, ná A 13, 46 a č., bycho A 30, powi A 63, w nie A 215, samý A 284, w ftrziebrn? C 194, žena' C 191 a j.; kame ^4 107, ílucze A 56, gež ^ 57, proftrarta B 16, pany C 253 a j. — gev = jemu ^4 105, to* A 133, gednv 4 168, mev A 252, mae = máme A 545, ftara6 = staráme 5 69, ocžia íwya B 339, przefljcze* C 797, o chrav = o chrámu B 78, dov = domu B 247, geruzalea B 92 atd. — pa* = paní A 3, íya = syna A 90, ne1 = není A 253, wiere = wierné A 406, nowiy = nowiny A 497, žev = ženu C 219, neftav = neftanu C 314, obivli = obinuli A 424, aa = ana C 181, hubea = hubená B 308 atd. — vtieffe1 = utěšení A 24, pokole1 .4 36, zpiwa1 B 16, známe1 5 299 a j.
5. ho: me° ,4 202, íwe° A 25, wffe0 ,4 580, mno° A 8, to0 A 45, ge° .4 68, ko° .4 124, nebefke0 4 26, mileD A 34, mrtwe0 A 100, boži° 4 90 atd.
6. Před koncovkou -la, -lo pravidelně se vynechávají slabiky, jako va: boyou A 417, milola A 141, zpiu A 90, lito10 B 119, vkržižo11 B 198 a j.; vi: mlu1 S 73, pra1 B 78, vzdiaM 254; &y: ne1 £ 196, ueuB 197; mé: ne" 5 86; podstu1 4 177, wyku1 C 725; &: íl? B 85; í*: wra1 C 884; m: neucži" B 42 a j.
7. Před mi se rovněž Často zkracuje: obraczotí B 8, przebytí B 341, zwíeti = zvěděti A 277, poli = pověděti A 330, mlu* = míuviti A 383, známe" B 152, prati - praviti C 408 atd.
149
8. Před-í: žir = život A 417, rac = radost B 1Q8, mi* = milost A 228, miti = milosti A 240 a j.
9. V koncovce -tel: fpafy1 = spasitel C 907, vzdrale = uzdravitele A 498 a j.
10. Před -ni: kralome = kralovánie C 916, pozdra111 = pozdravení 5 201, znani = znamení B 194 a j.
11. Jiné zkratky jsou: ío° — sobě B 66, podo116 = podobné B 87; wyíwo^ = vysvobodí B 67; buoa = buoha A 560, buov = buohu B 43 a č.; poflucha" = poslúchajíc B 55, fpiwaCK — zpívajíc B 333; chwav chválu A 415; nabi = na nebi B 313; kw = krev A 291; kž = když A 291 a č. ktek = kterak B 84, fmuoe = smutné A 19; ť= tvé A 406, takoe = takové B 139, tuiyífi = tovaryši B 201; blahoflaDe = blahoslavené 4 338; pržiprah0 = připraveného B 319, newyge011 — nevj^jevich C S03; mlute = mluvíte B 202; cžlok = člověk B 215, 249 a p.
I 12. Z jednotlivých slov uvádím ještě: Ste = svaté  A 22,   Sch =
\ svatých A 39, Sv = svatů A 176, S° = svatého A 598 a j.; trziť = třikrát
[ B 141;nzmrdl = z mrtvých A 37 a č., gt = jest A 20 a č., xps Krystus
A 82 atd.
j Písař rukopisu často psal nad i a y čárku (místy tečky), ale počínal
I si při tom zcela libovolně, tak že to pro kvantitu nemůže míti žádného
í významu. Proto jsem v přepise od toho upustil a místo čárky kladu
pouze tečku.
A.
■ Incipit ordo triům perjonarum in die rejurectionis domini 135b
sepulcrum vifiíancium. *)
Et primo finito vltimo rejponjorio perjone egrediuntur de capella e-i canunt ver sum vltimum rejponjorii, illius jcilicel: „Et walde" etc. cum „Gloria patri'1 repeticionem rejponjorii jemper continente. Moxgue pojí hoc chorus incipit antiphonam: „Maria Magdalena". Qua finita perjone procedunt verjus jepulcrum cum antifo-nis, que jeqtntntur etc. Tunc primo**) unus dicit rykmum: \\
i- Panny! pani, poftupaýte 136^
A dale íe rozftupayte, Neb fe tudý magi trzíj krafne pani brati, A gežiffe ukrž;zowaneho hledati. 5 Panny, pani íe rozítupagi
*) Provozovací návody json psány červeně. Texty proloženým pásmem -vysázené jsou v rkp. opatřeny -notami.
**) V rkp. P'o, což Hanuš vykládá jako ,;praeco". Pro takový název hlasatele není však jinde analogie.
ífiO
A   babky   WŽÚY llM'ffkil^..
Proež wv babky meííkate, /.dak niiinho niazaniv.ii'iw mu tf--Pumuliut ýa ii < li odin-ít wain, 10 Xebudeht kde blíže, ale do fíkoly k nam.
Dum   l r a n t . I ! e t   t a b a 1 n m   M a r ■ a
m a í; ft! as ! c n a    ť t    maria  .J a e u b i    im' ''
a t    1 a I o m '■•   e m e ; u n L   a ľ o m a t a.
ľ i   v r u I c iu    -   ^ iij; f r e n t  J e 1 u m,
a 1 K' I u ' ;i,    A ! í ľ hi a
Ol!i)if\   tľíS   ti>:r/<>);Ľ Citiililii.
k t     v a 1 d e   m a n r   v n a   ť a b a. t n r u m 1-Í7'!
a n í n n t   a d   m on u m e n t u m   o r t o i a m í' n 1 c G 1 o r mi  ľ a, l r \ e í  tili u r í ^ p i r Mu: > a n      r t .,. |:>7''
/'/"í '''iíí />ť;'S"Jííí i ijíí e ŕ f(.
O m n s p o í c íl s   p a t a r  a í i i í ľ i m r. A n tí a 1 u r n iii  r c r t or  mi i : í í i m '■, í] ü i d   1 a >• i r m u >   nos   m i 1   i i m H e u!  0 u a ni n s  e s t   n o í t a r  d o .1 u r!
Hojpomi;- viiemahm />. Angeliky krah zaduez\, C/o nam nebohým i'obie zditu, Kdvž mha m umu/jat! nnť.j' [.'i.--;1 iAch. kteraká naj ľa mi/'. Xebudel: íabe nadhize.
YV í í c m a h u t /, ý  (iír / a  p r / e n a v '.v ý i í .. k y  a n g a I s k >   k r a 1 i   p ľ z ľ ž a d n <• z ý. (' z n   v c i i íl , m c   ni v  í m n t u a   z <■ n vr A u « c   li!   j .! k a   g f !' t   n a 1 i a   b o | <■ f t. *■
>( CUIldil   h'ľjnao   (t! U i;   ľ U Hill W        \ ■''■'"í'
A milí m n >  *■ n. im   ľ o í a e i u m.
J a í u m   c r i i t n m   M ,i r i r   I i i i u m
\  ruk< >pi-,r následuje j (Stí* jeunau i n'li. strut;;. ■ //o//'<."/'; ^a ;v//< í."íí(/í waii' eh
í p ľ f   e r a t   n o f t r a   r a d c m p >■ i o.
M a u!   0 u a n i u s  e í ?   n o f t a r  d o 1 o r!
Stratili   ľ m c   n a i í a   v t i a ;. í i a n i. i-'íí1' J e z u  k r y J t a.  f w a t a  in a r ž i  f y n a,
N e b o n g a í í byl n a f f a v t i c ľ í c n i. A n u a c h    y a k a   g a í 1   n a í í e   b o 1 a í í !
2~> Ztratili fmt' mii'tra í'welto. Jezu Krvíta ncbeíkeho, Geil/, gel t trpií'l za n\ Na hu'in tiele hrozne rany.
ľcľsoiíi! dicit lilttw ľVhiaitm.
Angelus C'-Uiit aut.
S •■ íl  a a m u >   v n k •■■ n t n in   •• m <■      r e. j-i-1 C a m   (} li o   !> e n a   p o í í i m u s   v n g a r a e o r p u s   d o m i n i   í a a r a i u eh.
A 1 a   p (t ď m     m a i t s   k n p o w a. t i. 30 K i '-■ r u z  b v e h o m   m ohli  v 1 e t z i t i T i '■ 1 o   p a n a   p r z a f 1 a w n e h o.
Lala  S y v n  1 a n d a n s. *i I
í'oipíeífmy matu kupitt. ľ|0' (k/, brehom mohli yleežitij Tialo nafieho tworrza milého, M-"> Od zahl vniue/eneh"
Angelus Cüiul a Mid h: hula'u m.
1,    t a,   S \' o n.   1 a, u d a. n     p I a u (1 e. r a a o u a í a   ta r r a   g a n v! <■, a g o n s  d e ti  g r a a i a s.
Ijtíiiii autiphniidm ď.;ln'! cantitľi Au^ť/ir^ ť. hid Ii pidcnon />■•■'// ..Sed
Vilnius .
Bnď wefelo wi'íeezko íidíka pokolani, Wfinlí galt  K i'v ft u- z nu'twv h nen j. Ten galt pekla pobovuwal A otczuow fwatvch > fabn dul'íe poýa
*■ Z'ovľ- ni napjalo.
j.^. p>i!k>vowuI ■ v riep. S'wbo)"ul
153
'■{!
•ť!
•H
JH
ľ1 i ti*
.1,
Prima pcrjnna äicit rvďniitm.
-J" ľoílaahnaaía/, íVťíry inik-c.
Kíťrakť tu  zpiwain ílýfínna ata.
Radaít diwnu \\ vzaawa^a-z,    ! ío1
Z-- pan /. niľlsv\-!.ii wbak  La,k piawa/
Xeb \'a .íí'< 1 u. napr/ad poip'ÍÍMn •i '> A 11 s! n * ^Hi'tptu lapíí zwina
/'í Í))iľ ht ijť'ut i tí?;.'/.
H r u. ää    k : s   s íl 1 c i u a s   m r n i c >
O u a íl t í   pul-, a. ü t   a; ť m i t u -
p r u  n "S t r o   nah o 1 a 1 <~> r r,
í.) u o  p r i u a tu u r  m i í í- r a.
O n e m    c i" u d ľ h' s   í a d r o r u m    l-H 1
ni i) ľ ! i   d f "1 1 í   u u p u i n
A v w r    n   n a m.   m i 1 y í c I u   K r \ í E r,
Y a k >   £ in u t c k   tn a m v   v r u   1 i a, z a   n a í ľ c li o   í i <■ U ! l r i í ,
d r h o ž   í mi c   m v   /. b a. w a n i   b i d n í', "j! ' (i " h o y,   lid   k r u i. v   x : ; il o w í k y 111 ti .i   í m r t   w \ d a 1  za z 1 n ľ t u
Ai !i u.díV wí'l'k.- t! íkísImui. Kdvx tak pr/azadir xaim lu>ha SpaíUfk' fna' ztratili,
:V>   Griak;   íii   Ž'ík'   VillUi žili.
Y ! n 1   d ■■ í i d e r ,i i i
V í' n ■   c r i   t f   a m a t r.
V n }   p a í i'i s  y- i o r i a.
\ <• n i   s a n t t u ľ u m   c (' r n n a., j.
( íl /'   I*    ! 1 H U' '*    WY!t W 'í't / aya ■        í í 'S
Xrh im, ííí'íi< n<*bHa zpi"awu^<\ NVpržMaif m< >í-/,inr ľvÍí pmaz> 1, A kdu wvkuitn]! uawrsitil.
A  va  k hrobu  napľž-ad p(<lp'íkni,
^laka tamto ľpíwaiľ íKíinn, \<>\v>- powku.
Pmna per/ona cani!.
f a m   p c r r u ľ f u   r (■ u   p a f t o r c o u a s   v v r a n !    in ! j' r r r. ^ i '    m a í; i ! t r >>  d i ľ a a d c n t <-t u r h a n tur  d í í a i p u 1 i.    1-í J1 A i i[ íl c  n a <  a b í a n t c  t- o *} d {> 1 u r  a r 'a 1 <■ i t   n i m mi s * *)
K d w  b i t <- h o  \ a k y. t o  p a í t š r > r <>•"> í* w a z e   b 1 u d i   li u b a u aľ
ľ a k   m y   m i f t r a   n a m a g i c z a. B o    1 r í t   m a íl \   a p u í f í o 1 e, bí.'í'1 ý  íl a m     a k *a  n c in a ^ : a x. \ m b o 1 a { t   r o !' t a   p ľ ž i i i ľ f u a.
70 Appníftok    naítra í\\aiu> A my krab1 nabeťkahu Ztratili íma pu kržialm. I'ruLo/ nám iľiii do íma hu at> .
^ťľuiniii  hiľftuiíi i.iií ti** *)
( unií a nichts circa icpttlcrum
0\is   a f í    i f t c.  q u 1   \" r n : t   a u la   .u 1 11 r i a. f u m  q u o  í- a n a t o r u m    ■-■ o p i a    1 b'a1' p a r a ^ i t a t    r a I i    f) a 1 a a i a.
.-I ;;ta/:;s ,/íVí/ /c; kmitni.
Kí" p'i'l  í'-Uta > na   zn\   ; uii, 75 dani j'a L>^i7.r tak fla\vn:'a l< uara.,
Mága aug'aluow nmoxľtwi /.a íalua
Naíaiaza \\'fíaazku ílawu z labu?
W ífr'V.k\ w 'et /> .Líini pi i] t íipa^a ■^0 Xcbafa í v !, i t n y  ot ua ra.i;;.
A zda -aft  tí>11í kra! Uíiviiľ" Y.YrrvHi.
UcžiH krvíí.us siavdultnurcvík.
ľiuic ícctuda piľío;u! ad (crciam
ííO Xfľtvfťtí loha. . faítia aria. Piaa/aíftati 1 uin kuna.
*   V r h p ť hybní!-: <■■ ■;.
*; \   rkp. riiyhnr. uanniai:.
":  Wi^iaijí' .-e i;a, : !'t U"\aíä'ž \ i ľ-ť     e-a\ ho/vin i.
Racžiž pržjgití ualte prozbý k (obie,
K t c rež my rtitkv \v/.da\\amc t obie. <sá (k'UŽs oíydlo pekelní
Kacžil ft-lľž:ti ii'-u:.
W'ýwcdfíi nas z íuelio.
Okazue/ls i7''ltu kľalowítui ľweho.
I>a\. lni'limľ ti'.' w/jK \v nauu = 1 i\v;sHli, HO í) w/.kržiíí'.-ni fyiu Wih" pw-n zpiwali.
YV/víií píihms t and.   14 1"
S c d   c a m u s     t   a d   c í u > p r <i p e r c m u s   tu m u 1 u m. Si  d i 1 r x i m u s  v i u t- n t <• m. cl t 1 i g a m u >  m <> r t u u m. E t  v n g a m u s  c n r p u s  c i u > O 1 c o  f a n r t : ľ í ! in c.
A I c  p o ď m >■  u e m r l' l k ngirz c.     U l'' k  hrobu  í <■  p r / i b l i ž u g i r z e. M M o w a 1 :   í m ■■■   ž i w f i' m i 1 u j m f ž  ý  m r t w t- h o, 1)."! ,!   p o m a ž m c   tlela   i;"h n
O 1 i g e m   n .i \ ľ w i c i : «• v I I : m. I:
I'oípieíľmr k hrobu mrftra iwoho.     14-V Na nas welmi lalkauvlm, Milowali íme žiweho. UK) M:lugmež takt- mľtw.-ho. A na to íe piinie biažnie. t.eho íielo draiai mal'L zmažme cU\
Omncs iľcs pcrjonc cununt a pud jcpulchnwi.
(.) vis r í: u o 1 u t n «■ b i s a b h o I t i o í a p i d v ni. q n e m i e g c r e f a n <• t u m r e r n i m u s   í   p u 1 r h r u m r ■
l'yimu f>tľj(>ii(t dicd. Kvlannm.   í t-'"
Aeh, kto nam ten kani'r: odlo/ij. (<;mž gvft pržiknt hrob b^/ij. Í0"> CliezenH: gemu to dnti, C/.o na nas ínr pn/.adat:.
Omncs tľí-s pťiii'iic caninií a pud jcpulcmm.
K t o " d u a 1 i u a m k a m e n o ti r (1 v e r ž i
h r íi b n w y e 1;, e. i m ž t o   p r y. i k r \ t y   ľ \v a í v   \v ; d i m
h r e. 1)  b u ľ ž i j:
A nite! i ca/nnd m jcpitUľo cíc.
O v v m q o e r i t i o t r e m u ! e m u i i e r In   h " i"   tu m u 1 o   p 1 o r a n t e s?
( ';í/í.s aiiítcíits äicil.
( ztllf pauí, koho \vý zde hledate, 110 a proez íe tak íimitnie mate-
. í n^íii caiiunl.
K o h o  íi I <■ d a t e,  o  t r u c h 1 i \v e  i e n v, w tomto h ľcM c   p 1 a c ž i e z e?
l\-rjnnc ceninu! apad ichulcľiun.
J " i u ni     N a z tl r e n u m   e r u e i i i x u m I (j u v r i in u
(j !' / i ľ i ľ   n a / a i <  tí k c h o   v k r ž   z o w a-u ľ h o   h i e rl :i m e.
Scctt/uiit pC)'U>na äicil.
My hlodáme miltra f^eho. 1 ~j (t\"Y. ífe nazaretíkeho. Geirz gťít trp;el za ny X a fwem tľ-1'- hrozne rany, druž gcfí w tomto hrobie polozrn. Tomu geft dne< trzeti den.
N o n   ' - t.   hit.   (j n c m ([Uľľitis,
> c d   r i t o   r u u í e >    n u n a i a t e    1 17''' il i S r 1 ]i \i j i -    e i n      <■ 1    p <■ f ľ o, (J u i a    f u ľ e x 1 t     lej u -.
V20 X e n i t   /d ...   - .• 3,    ž   hl c d a t e,
A 1 e  br z o  - d >i < z e  z w i e f t u v t e ž  t o
I.V í
v c: i r d 1 ni k u n m ľ, e h n y p f i r << u a /. g *■ f í w Stal  /-  m r 1    w v i h  p a n  j e ž  N.    1 17"
(J mm d nichts divil.
Kuli" w\ pair líi-'iLíEf1. :■> Toho giž w hrubá- nemaba Ale ch- fíaibkr f c plavte,
ľelrow: a giným vexedlm.ktu-m wird1'.'ti dušu, /.(•t  u'-ľi pan gf-ž'f- / mrtwvr U wftal A do ír.ilíjli-i- O hral etc.
I/ťľllii!   íUl^iil VdHlUlt. Y c II i t c    ť t     V ■ <i ľ ! !'    ! i"   I! ill,    VÍM     p ľ t : t U
erat   d íl m i n n \ a I I r 1 u s a. a e v a.
;<> P v ž i ft. u p t c   a   o Ii 1 s* d a ý i e   m i í t (i,   k t r z t. < p o 1 •■ > 7 k n . h v !    pan  n a f h a   n a .   j ľ u a. M*''
l 'aus anjeli/s äivii-
Pudl<\ miítn ohudaš U. A Unuu l-'pe luvu'ľžť'. kdež Sadu [\vutr leželu '>."> C.enž íivíi w nowie /. nmwveh wlíalo
Tunc it rc id pvrioni divtv
\V\. [eUržiežky. domnuw dieta.
A \a zde budu bdi í i až do j'wa-ta.
S prawu wiťľii liiedagKVA'
A i v. \ m b/de/em i'ta/u^n /< . !(i Zdali ba'ls gľhu  kd" uptake
(ielmž j'eni drživee mdowala.
Huow\ z'-hnav, mií-.- pani.
Mn'ť'í giž nebuď  du tpaui.
Mubvm! íe tam hra'd brat!. b~> Kde 1)> e 11 ho mohla oputa
/hŕŕ* -/'cil'ľiw vdaná! t dutaiili'-: vi ívivui
F au   I e ž i í s  n a f í e  w > k u p r i! r a c /, i 1   p v c   k r z c* f í i a n f k c  í p d a t i   f c  n a   k r 'i ž i  í r u d ! t i, c b t i r    u a s   tu d \   n b / ; u i t i.
b>b í i c t   p r ž e m i> h i n   m i I u f t i w e í 1. b >   n e í 1  n a ľ ! <■  p r v h s / i í í e n i. i £ í a.   b u o h   r a < ž : 1 s   b \ ' i   c /, 1 o w i -.- k. w t i C I i 1   í y   ť      W   p O i' ] " (Í [I i    W ; k.
W f f a k   b o i '■ t t n e   p í a n i   t e b < l-V> { t > f k a g i   p !" y - I - t > ľuhie m a i t i   d r a h c   in a ^ i <" /. r a   w  h r o b   pru   kamen luaiiohucze
(i f /. u   kľi     1 t «•   f [> a ľ \ t v 1 i.     I iii w i I e < h   ii r ž i I f n y   h   w < k u p i t \ ! i. i íiO g e n / >  n a s í w u k ľ w i w v kupil,
k d ý ž  p ry e ho r z k u  ľ m r t   p o d s t u p i 1.
X ,i k )" ž i ž i   p r n   u a >  \ m i v a g v, h r ž i c li y  n a i i <■  o b m > -w a g c. ra c ž í z  í e n a m v    k a z a t i    1 äO'1 i í>5 a n a s í m utne  v { i r í i i t i.
í h w a 1 a   u t e / \   b u o Stu   >   íy n u, m i i e m u íl u r h u í w a t e m u, w Iff jednomu h e í p o d t n u, n a   w i r k ý   j. i. ž r b n ,i ne m n.
J a i u u o f ä r a i   d e m    p - i o.    | äu1, a m or e t   de>! d e r i u ne d c u ?«,  ľ r r a t í i r o m n i u ne h *' n; o  ; n   line   i ľ m p or n m.
O \ e   í e   v i e i t   r 1 e m e n ! i a. n t   í v r e >  n (i - í r a   e r i m i n a, r u d t i i *|   m i. : i «■ m   ;ea ir u V t  n " -   ;>    nii'i ť    !(í!h ;t,,      i.~ j
1 70 <; e z n   n a f f r   v | i e í í =• ui
T y -  p r o  k r z   t t i a n í k *   ( p a í r e i di a i b- u a k r / i / : i r u d i t e f h t i ľ   n ;i s  t n d \   o b ž : w i í i.
> (T Hudii   /■V>h'l:i!   (Hi it   R v k Di li Hl.
('{■/w kryite w \ kniaieie 1 75 WílVeh hiviííil) i }\ ipalvteli,
b < i odeli :ik t r.!-'!Heiu.
í."A I
<>ruž- ini> luu m\he.u krwi uYkupií,
Kd\žs vknitmj fmrt pm nas podstúpil,    Ii1
Xa kržiži Ynuraim,
Xatl'r hvŽirliY nblllýw;,-!'.
1 s- R.u žiž U* na ui vkazat i A nas íniutľir vtiriTUi.
Dlh  hťi!*•>!<_■ Ltimtnt <ttnlc\\. j
Ad   1)1 o 1m1 111 r U 1 n 11)   VľiiiniH> £ (; 111 í.' 11 t ľ\ f
a n   t* 1 o s  d o m i n i   I r d r n 1 r s  vidi m u s J
r 1   d j ( c u ! í-      O l) i a   i' n ľ f x i '   J r í n J
t f
ľ n ma f\:if<>tui iiuil I\YÍ:iuit)i;. Uťj.'
V 1 j i obu imr l.ýli pla< žiozr, • Xalleho jnii'tľa lili:cUtiíUv,r,
Angely fme iVdicze widHi, :
|N5 A tij íu nain tak powidirii. 1 /c i,'fžiis z níľtwycli wlial
A tu wam |»>\vií'divti kazak '
Ľ b ľ o b u b v 1 i í m t- p 1 u c ž i c z e a k vy i 11 c z e. í anjeli b o ž i c í e d í ''/ť vvidirli íniť ] im a  r/ku r/i    z ť  .y ť i 1   u í t a 1  z  m r * \v y ■ h
p a n j e ž i f s. *
Tem'a pcľjouti canit. u
V r o b u o h r a c ž t e p u í t u p a t i, In-Jý
R a c / t r m i t a m í m u t n e ž c n i r v k a z a t i,
k t p b v c h m o h 1 a í w e h u m i í t r a n a 1 v z t i,
(i ť u i g c f t (" p a, f y tri n a z w ;un. ií'a na Iwcm t i e 1 ť t r p i a 1 ?4 e i t hrozne ľany,
z a n a s z a w i i t.' c z k v h r ž i í f n c k r z ť f t i a n >.
A v \v c r li zli ž i d e a n ťwier ni, 153"
z a hubili í u m i m i f t r a   n ť n i,
k o ni n o z f r mam i'ir.utna Ytieííiti-•JfHi p v c ž m i v k w i t i j Ý k o r ž r n i, ä
[i v ( z m 11  t   íi \v a, ) i ] i n in, \v f í c í t v>' u r ž e n i,
k t ľ ľ ľ ž va ma m pru meh" ípafytric n ý n i.
ľ v r i miť [kal*-, w u d y ý murze, i-VJ1,
ý u* í i e r z k n í t w o r zeni m e h o li o r z v, 2o."i K t ť r c ž ý a mam pru tie. milý buu/e.
í-\v   pou idiťíl   7.íl  ]k'VVl(.'f ilcií. J
Mafla it'icit l\vk)nttm.
Ach bieda  mnío.  ínmtnc ženie, Xema^a / nižadneh"     icfťeni! Ztratila if'in nnlha f\\ela>, CŤezu kr\ íta neheíkrho. (icnz .uei't bvl vtseeha ma, -10 A va lm-Ií" hr/iííni'-zr hubena, ('zo riíi gt-ít fdliíf zditij, XcwiľťlíHVA Ír kani diti.
M'.n'id  caiut lU'Jip/iuľwm.
t y m vMiilľin v n g e r e m u r í u u m,    í 5 411 m u u u m r n í vi m   i n v e n i   y a r u u tu. Hru, n e j • i u  r i- e I r  d i í < r i n r r t-, y 1> i  p u 1 1 i m   ma   d t r u m  > j n r r r r r
ÍÝ d ý Ž í r m i   p ľ Ž ] í M a  1 r r z   ti  m ľ t w r h 0,     í -ä 4 1! i    n a i.! i i d r c h h i u h a w  n i r m n i ž a d n v Si o. A u w e r h n e ni o li u p r a vy i e z \v i e d i e t i. k t e b ý c h m o h ! a g <■ h u m i í t r a n a 1 e z t i.
-1/ íf/'iŕí  (/ŕí/ii íDlilphotnUH.
Ach. pvžrhržifí'nc nimr žrnie, i'ľu nnrii Ijľžiclniou" zallii/ciii. 22<i W mluví ncni tolik" piík;i, jako duíi'r ma hržicliv tiržka. (> mil\ nafs twoiažc drahý,    1 ,">">■' Ka<-;> mi odpnsfiti mr \i in\ '
Tuík ofiuianus canit.
M ti í ) y ! .  i] 11 i d   p 1 O ľa      (j u r 111  ij imt! v
í'ztna zeno, ezo tak ranu lilcdafs. 'l'l-i A proi    ir tak ímtitnir maísr
Maria.
I í u m i n r, f í tu í u M u I i í! i rum, d i c i ! u m i < hi .1 11 t y b 1
p f! í u i í t i r u 111 u t c » " i c u m t o U a m, 155b
i fid
Maria diciL
( Al'.iY   mii/i.   Í.IIZ   E111 poWK'dU'U.
A' / mun/,i'l> prawir zwirdirii,
X s la uii twa mi If * ft gt-lio irhowala.
I'cuicz, k'l>- bvals  \a a,rb<> optala
(hiitlaniis ad cam dial.
'SM) Ivwiaz, /.am. (7.0 1ak  ;ano hVdal-
A pmrž k- tak ímutnu' mal>'
í'utkagili Iii.' ž\áv.
A nab pni /Ii luka
\' r /. 111 i  ť'bie mnoho /Irin», ik'í-a   Ikiflí'f^ p\kati   putom loho.
Maria ad. cum cic.
A \\, mií>      hťatliiu /■•,
A zdali nrvdíV nmr wrhaza tui/iazr,
l'ľn nu'híi mitrho t'pakh'lr
(>ríl  n í í !ji j]-/c wtiikľ i zrie.
Ortulanus du iL
ií-Mi radnni prži nuĽUi.
/ajiunuai wffi žaloíu.
í hmvuš   kvrho holpoduia,
'u'7,11   krvíla swaír maľži lYna. läa'i"
,-\ \>Y'<[i<7 nahjí' b< ľ/ ut! IV I "'/i prú ' 24 ä \('bi zlatnú o hlawu triUo rsaz,
A nrtlarž mi po azýbuu.
Al nedám ľ\ 171.111 ]>•■ iľľhuli,
A iivi'inu  iV umu toho míuvo.aii,
Xrbt mi dt. tola* ui'"z mali. "Jon At \'a íwy dlha pľží'drza diakon.
A  Iwvsn ddkam rhlrba dobxwaui
Maria ■: a ml a uti /da am m.
I * i' i o r ' : r í c i t, ! a.miuil  p r <■ f n r í i i , d     m a j; i 1 l !' i a ! i ť r u ' i a ,
Oni í a u a u i í u u p 1 v n a ;a v i v i í í "*r> ]) i: 1 í i > a in r í r p í c ni d v n: o n u s.
í-S' ■ ! r í i  ľ o 1 t a i i d - \   iv, v m u u a  u t í ■ < í • ! * k d y z í; i / u a n i n: i í t ľ a us a h o \v  b t ubi v
< j r n /. m i     \ /. d i (i w i i ,í  m n i   'a ! 11 ľ ž i i 11 a i > \\     z b a w   k    \ ~>~ ' lí-Yi A  I a d ui d i a b 1 u o u  n d c in
/a i i íl í i
< n zu  kľvllia  11 v\ i. i / i U h /.ak i\a /■■/r/i na u.i   pi<> i"'' ľa i r, (ut:/-  u i il a ,'i S < n 11     / di ■ s v. u
'iít  k.h'ŽiZ  iiil   Ir  \ ka/..■ M
,\  iuiuí ka  iiríii   \ is! .i i i h
Al   im-  w ISi ' /,k\   Za l"líi
í Jbľal I   IV   v   wclikr   : ;](!'>-,(!
l'Jl   i a p 1 -   \ r = t ■       (i r p ! i i i t i j
' j u i  ! a v l a ?  in  I í í.; n 11 m p ; > i i s i
M U i: 1 r ! a SI ! I'm u ü Ii: I ! i í í b 11 1 It.i   a -   \ a ! ,   i   t ■ i ■   , i i1 I :   a ' '■ b i i
A y i = n  k a m f u. a. > a / a. s i! na
"J''-"í   t r n       a, r í í   d i \\ 11 í U   d a i r k ! s i'd
í i r h u     ľ \ t i r z i ľv í i; U' ľ t r ž r /
a U ! !      k   U r u íi   . i j i : / : ■   / \    U r U!
O iľ.ijľi;  j j j : l \   ! pa I \ i i I;
Mr dadV   wdi,. watt V , 27!» Tubirt  !■■■  tifiii  sua iyh
Wbí  h m \"a  i'niui aa  ž-aia  b\ ia
O h1' i p' 'd i i a' wliauia 111; / \ .
Vík t- um   kľžiíhu!  a: žuh:a ,A .
R. ľ Ak lai  i'.\ u 11 \  i dai. /■ ■    ■. !.,./>; I 27ä A  aa-   a a aj; h ľ/n íi m a> /ai\ai!
K t í \ Z Iľli!   p i z a i    i   / r : u   ji í i t  z   i   i i ( ■ í!
1   p 1 a í ď 111  p í a í: i a z  ni i ť t i a,  I iv i h ' ■.
k t r ľ a h o z. d u ľ í a m a  n i i 1 < i \\ a 1 a
i\ d i v. nih'ii  ž i (b1 f \i    i f k
W   tail   W r I i k \    p a \ r k .
O k a z a h  m < - <
M' a p í a Z   p ľ Ž 1 1 i N   k  I \   í ! a   p 1 Z a ~   ;   Z r J ^' ~.  i k a i; 1.1 í l u •. /.c .  r \a i i   uk;5./i:ic  it.i -aaa-.i   i:aii'!/m ia.
if 2
ü'.'i
. i
!' w i r d k v  i .t '■  1 c j í n e íl a n /. g v (1 n ,i j i. I-"-!"'1
p r ž r (I í a n s v m b i í k u p r m i w a ] i. b i 1 i j ;kKa a n a t w a v /. g e h n j j I w a h
V i ! a t n w i k a /.ah  m ľ i k a I i.
p o t íí m s 1 n t ľ ý \ k r ž i z n y a t i.
Po !'m r í i n [■unci pokoje len pan.
Ann mu 'ni ['Mizina b \ I kopím bok proklán. 1 ■">'.' •"Mi t c p r w nam m i loll pľžiíľfa.
k (í y i k r e w í w o íl u z boku w v i í í a.
K t fi / n e ni a plakali.
ť e m n u h r /. i 1 I n u k i \ í t a pana h í >• d a í i, A li k a ž (i v í n I ni m u /, e n a w i c k y k r a 1 u u a í i. '„M';") X a a n g e i í' k u r ž c t ž í c m n i ■ z n r d h ala. g c d n ď a b v f i: :  nalezla tu k u,    í ii<>,! k t c r c li f* z d n í í e ma milo w a la.
M ana dici! i\.-:kuiu)>i
Pro IV m pro btiols vkažte mi í'piííe.
At návalu krvi'ta ge/.iííc. ."-00 A zdali wý pho wite,
Xastogte, prof/, mi ^rlio nepn-.vite.
Clitiela b\ t h Ľ tam In at i í'ama.
Aíbvi h nalť/la íweho pana.
Dotud budu hledati. -io.ä Až mi íe íruutku vkrati.
Alnint  na íľd< zv wehkn žaloit.
Pane jcžiííi, obrat ?ni gt w rado!'!.
Mana < ami.
H c u r e d e m r i o    I í r a r k    ! *>o'
v i íj u i m ort r ni n on t i m nit.
A v w erb. kto b v í o toho n a da I. b ý f r o n f m ľ t i n c b a 1.
H en re d v m c i o  [ í i a o i.
Y t qui p a ' i v n 1 u i í.
:íI0 A v w ľ ľ h k I <>b v IV toho na    dal.    h> ľ' b ý on za n v t r p i r t i c h t i e 1 ft c
Idi j /by in ně.
H f U   i f (1 f m i  1 o   Í f i a r i,
\ t q u i m o r t c m í n í t i n n i i  p a e i
A v» ťi'li kto 1, y { c { n ji o n a f! a I, b ý ľ c o n í m r t i n c íl a I p o k o r n i f
Ach naHuytf tan /,- mriio. ;i í ~> W clikťbo. noma lebo,
Xcbí  UťwuSini uui'íra l'wcho.
\ t í * ■ i 1 í • i n i'rdí /c mt'ho etc.
A zdali \vy goho wite, W>ľ
Xalt(>\'tr. prorz mi grho Hfpowiť'. -'.'n flitifl.i  bvrh f,, tam Inati.
l'>\'('h wiediela g'-hu. kto piati.
( fit ieia b\ f b (len y noc/, gítij.
Xechtľv yií'ti a.m pitij.
ľ>yeb mohla p-ho do^itii .')Ľ-"i Arh, ma wvlika nuze,
Butle-li (oho nadluze,
I >mlu ď n ý m u z pláka 11.
Az if meho zíwi-ta vkralij.
AI a r i a'
k a f) i:
M a r j a! k a bi'
M a na1 KiĽ"
K a b i, q n úd d m u n i  m .i ^ i 1 i c i
/ď;/*; i/í'í // A'\7. .■í;;;/;;. Maria .  ľa' z  fi\ ílrt \
M a.i la tni í tt'if
<"o Ably nullrže, ľai / powiedati.
/fbŕ\  ; a)!!'   A )'ti(d>.
ľ ľ í m a (j u i d e m 1 u i t a í: i o I a t u 1 i t c a i n a I i a. f v i b e n d o r u m u n i a I u p f i n a 1 u ľ c inu ni a.
u au
Maria, wir/, lo za v. srna-. Zlťt   Tli*- i^rlt   ticť> tielu t.ii
(iťlitti })t/.' d hnun bvlu ír]'i' li y t akr w     krzciik' 'li i nlne.
> a n ■ t <- (i e a -
la   Bud  t uhle rliw a la,   í %\ uřeže  iu     \ , (icn/. í\  wvkupii  h<l lir/!' Iíí ni ,uaty
Hím' pí ion difi      in i i i       1 ■>'■'>'' hře <■ -\  i n e o : n p ! i u : 1 í -. q i; i d u mi i u i l p :i i I   b i i s -i a ni n < ■ u cm!  i . > 1 u b : i i
Maria. w ie/. tu /,: i /vln. '/á-{ Lir/, lí-.wo bialíuSiawriu   ! u \< > Nelnul'   \vh ze urď Mat ku l; }-i< 1a ■ío A lul marn" wíkezkni /awiernu nati
> a n i" i     ' u i i i
Swatv kuu/e. mneznv. ívlnv. Hržielaiew na \vn'ky iHoauviev
/ r s,í^   ; tUllt.
K v g u u u 1 i     ni e l;in^ e re.    I '>-> n e e \ 1 ; !' a v c ! i - utone' : < i; a 1 1 l 1 ' a n i  \ i    ■  ■ ■ i i \   í 1 n K 1  m <   vin r n 1 e íii víiIníhI.
1'i'utii/.  niarVa, ia ; "d !e ía. k" dut < Ani  f< >hie  wie/.e  i t \ lkát i, -"> Ale a}'i'<fl'ťtťihnii da\ \\iedu'ti. /ťí  i Ii< /.   na ii'-k<'  kule/v  .'. li
Musm mnít. S a n ' 1 e e ? i n tu " i" t a 1 s - d e u
\\\ 1 l e í e i r   U " b 1
Ma na. iHTud f" wie/, nu:! it i.    I (> i!
X' '!>  eln z v   ih:   Urhe   \\ 11 ui nt i. í "■  i oateN n ni i     leeznu ; aduíí . .'>-">u Xt,'|x)ika tiu za dua. zalok.
f tli! H i   V   ! HiilU:   lít-'" f   j >W,it s   dtíiH .
I> i ni i i ía   I ií i. i r i  [» f , . ,l i a  ni u 1 1 a. (} mana in d i 1 !■ \ i !  iu u h u ni.
lU\r.f  r\ ,'■ .■i.ait: <k '"Cl  M j.i la Ju t,; ;
Zi\\ > , naw íekv  |\\ at v buoze, 1 \  K' ekud\'( h ra víkr zku/;i. V* ke- !:   íuiul       ' i   v[leík in A i!' nu !e/n \ i ': \ /,dra w ei 11
(' 1 a '  i o     ,i u i in u -  t 1 k 1    S f"> j!
!; ' 1! i1 t e r ui o    li a m     i i= r i a m t u a tu.
MU)
Í krk lllU t,   biu./, ,   iwc  n) i Id l i, Že-, nne zbawi! wííi /aluít: (de /> 1   fe  írk''  u/d\ e/kv  ha it \ lw\'i k ft- hrza kaow kalii (jt/i   (KlpuíTtflli   íirťu  ud lehe. Zet  ue(dir/.\   waeo/c hnirwati lehe
Xc: i h í \v\i /x 111. i ka 11,
(■i/ íe íwu^ íirufí-k s^kralu
Oh\ h. /i/ íjiž l\\ =   \ troko
Olll   íj! U.   !_;(■■!/   Uiluua   k luhte. f iť/d~ kr\'í! i     -ekržiz.' .vaii! \ . (i1--])' í;eíí  uiii'1 wrii ke r;ui \ . Y .a au !>uk !.■ L; pruklan\'
Kd\z ív ;.a h" f - dik* ■ plakala. Ki.V
A  nulí )ťí    a- fr ua  nu-ku |itala.
lil' 'l.i^ii / p'!in tak n s\v 'i a 1
N-hnďa  zel tuki. i..!,,.
i\d\v  íe   íuhie vkazal,
^až fa- hnijíku rczwazak
ik/ddu wííe \iiffieiu.
\\<W/. e-lu. '■.vidii- / liiríwv- ii wít.ni!
kazům' , by  p< iwjrdtrla. Ze í\' g'-ho /tu u wuii«'la. A kíot niH' * ■ 111 i žiwa widieti. :;sii mm Úl' galhlre giti.
Tu1  !i- mm ; vka/a.V \       Iniuiia   \ tn-ífiti \' ' <:a Iři  ! !' bii u ]> /y   ml smi!: Neb Ml./.e jí;i  nebe k ob/v viílupd!.
Tmu   Iťhr-- rdítil iUÍ níprUiiv! ain/tius.
A í c ' n (1 o a (t  [> a t r e m in e n m e í
; > .i 1 i i ■ in  v r s i r II lil \lt.th d '  u ni  m e ii m e t (! e n m \' e 1 1 v u ni a e v a
\ ■ 1 -.■     ■ d i d o ni s n i! in v i H i ii : e jn u i «   d i in i ! í í   m e  p e (1 ^ ' a n g e r < . A )- J' o ; í o 1 o - n p o r t e t í i e d e r e. (| u o d ■> (i  ji ;> t r e in \' e 1 i t a í r <' n (1 e r e.
:SHf> Z a ií i i i e i i e ni w i d i o 1 a b u o ha z i w a,
A „ m i leg e í x n e d a 1 n o h í w y e h d o i k n u t i.
A o o í I i n I e m u í >  u w i e r / i t i.
;    t « h - /    k nb / v  n a n <■ b e « f i n p i t i.
.Uíf/ h; iíh ;/ Ryíhiuhh
Wuhelal lem twun /,e íwvho. ,'}!'< t Od /idtiow \,iiiiic;riirli(í,
Ten gfli  wr/,eie /, mrtwvrh uítai
A, h-.vviii | 'ou u dieU ha/e I. Hal1'
A  kle/  . 1111 ] /awein > \\ id a -1 \
[\ ■ i /. d '.:1111 j" - --o! >a | a / im! e ;'>a.~   N't b ■.[■</■   polom  na  nebe wltuplíl.
('/.a >\\ ■-■ ■ /.<■ nb \\ i j  ta; boženúw i! neía
Abv v.nb-zv vkazal varna.
íanž u.r-d típal za «íS"e'/,kv /a n\
,1/íí.' u;   : r/'.'(
V t ii   \ ; i! i i! «• 111 i j i 11 i u ni > um i    d i m ■ n 1 " m a ( iiiei o ui n ( m b '■■ n; i n < m r v u m
<•/'.•- >w ,;-(/' ii::   j;  j; i'i i. ./i nj Iv 11   i:1 ■['<■.    i mši" ( / ji >wi''i /i nf í V', n   u.l  in >žf iw ■f.i. srv.   IV. lyí>.
id,
ť,í   ie\ ii I ! a li i t í jn   n 1 n ~ m c u \     i ii7 1 O ;i i a v i í i í a u i ! u o s v e r n s d e n
M i !' e i' e r e, in i í e r <■ r e. in l í e r e r e.
\ i p li a e X o d i ' ! n í- \- e r '■, || ii i ! u r e \ i I l i a ni 'i l t u ! - . d a   f .i 1 u 1 ■'■ m   li o h    mi-   lni s.   a < n ;i
V\ i d i e 1 .i i   i ť in       i /   pana   í w <• h ■ ■,     bb ' lun ,i [i   í ] s b i |   p o t i    í f i í i   k a ž d e h o 7, a r ni u e /. e n e h . A    / i- ;i d o \\ a 1 a   í e    <\ \\ | I r    \\    ni e m    t Í e i <\ n e b   í e n;   n a I e /.la   - w e li o   í p a f v tc 1 e. ^ in j i u g I" c r, i /.   k i \ ! t e   p a n e.   n < b   t o   w : in e / e   I » a   ; /,<,'('/   o [ i i /. r v ['íi   nežli   311 e I /. Ha (i i ii /   í i a !   /   in i i u \    h.   iid jm íl      I fis-' n .í m   h r / i > 'i \ v l w r d   w    p r a \\ d i «    I \v e   \v í 1' e e /. k \ \v i e r ji e   i  7. e ( h \ ,   ;i 1 1 e 1 u I ;i,    a e u a.
Má''/(,' JiLti i ■■ hiiiuni.
\\\\ : a   duife  \\ id) ]   p-i ne   ki \ 11 ,e Ta( z ti     /. od /!. h,. /,    n\" !o' .o nennm/ w \ ta ;w-1 ti. h» ( /ť. ,div:^in-. ra< žil l^san pržípva^di I\do eiia/e w gelio pi/lkazanl ífati, 1'oinu /.aw,i/-al i'1 lauieh<> íe wíliin dati. Kiiíte nane, n-. nž> \sf1.si diir-. z hrobu Piv.ttniž na- k fobic w tuto dobu.
.1/,." í\i ,
\' i ( t j m e   p a í e a I i   i a u de-    í e'M" i m m o ! r n i   ' r i > i i a, n i.
A g n u     r e d e m i t   o u e e r i í t w -   in n o e c n s
patří    i" e i o i; r i ! i lt íi i [    p a < e a t o V e
M o r s r t vita d n e ] I (. <• o n í j i x o r n n i m i v a n d o.
d 11 \"     S   | í (■    n i o !   í  ) I e -     I e g n a (     V I 11 11
1'ťinis nim lohíiimc -.aiuďt <■/<. I M e j, (, b i v mu i i a. 'i ii i d v i d i i t i in y \ a
f;u
I T-*
.'1 ppajlali ! (illlUl! cic.
l'iMviľ/, m a r i a. a z u í- \v s i ze . w i d i e 1 a. 17-'' n a  k r ž i ž kí y ľ í o w k d v z p a í i ž i i a'-1
.l/í.U'ía iíNíík
W i d i v ! .i  í r na /e tili n   ( w a m u
p o i neži! f c .tí r s í A I k 1 (Mi i w h i a w u d t< ! n w  t i" u i m   k í> i n, n i> w a n u -M'iä  W v p U í t 1 1    fí e í t    d u í í i.
,-! ppojloil   t i'HUUt.
!' f > w n - /..  m a v i a , t z -a m h a I i 1 i a     wit /.    I 7-'>'' w i d i a ! a'-'
Maria tarnt.
Bok k o p i m o ľ t r y m p r o k i a n \, na za   v íailn íí f ti d o I t r y m i  li i" z a h i k >  ]> r o h o d y a f.
.-I pnjtull   ; íiUíOU.
ľľ« aa. m a i i a, < z u > v i nrnla
í To k d v z g c ž i f f c m i 1 a h o z t r a i i 1 a!'
Maria cailil
M a    r y \i i p 1 a ť /. i ľ z v í e m pot laipila     I T.'k
a d n d o m u ť c m g i j  y w a d I a
B o i o m f a in n a z c m i y p a d 1 a,
-\  p a n n i a  ľ y n a  plakali  I a m p o ta o k 1 a.
. 1 /'f/Vo/i" i (íj/ííjí/ ek . •I"."i  I'd w i r í   in a i" i a.  - z o -- p n ! o m  y a ž i u i 1 a'
í
'Maria ; ani/. ■
!' o t '> m f a m    d ľ a h vrh mafii n a k a p i 1 a     I TJ'1 a  n a  u I w i í i c k  h i" oku  f <• m  p i ž i í I ! a n a n a 1 a / í f i, íí a k <> z, í a m in i ] o w a í a, p 1 a i z a f o \) i c d \\ a k i" -i í w U7ľ I r m p r ž i a ž i n i 1 a.
i
171
. f pvilnli   i íUlílIíí
iso M a i i a. n a r d d plakala
ala r a e ž     u a m  p o v, i a < 1 ; < ■ I i.    i T ľ
Mana catuĹ
ľ a w i m  w a in  im> w i u n a, i i t u u p a u u   f a z u k ľ    ť í u o  m a m  m i \ <■ m  I p a í y 1 a I !. I*:"» w f í a í k  k r z i í \ n x a k  w y k u p i ! a 1 i <. i 1 t i a í k i z v iu n o h a  (1 laaviaiiai w i d ! r 1 a t  ľ a m  k r y í t o     w o z  mi t w í í a n i.
'ľfici)id>. Jicit ľv/oituni a J Milium; cic.
Ala azn in. mana ka,a,rí>.. Ťukli ía í\\\ah  hv/.aini.íW kaa,ri~, 41*0 mazy lidmi tuto almdiaz.
N'iaz giiiahu na/. ínneh pludďs BrawtK. za (ic/.ilV z mrtuyeh wltal A tnhíC iv wuliati dak
Maria u ti cum.
t) t hianaííi newiyrziezy. ■ľ.'5 () fíazilluwi píiahvbuga/,\a
ľrawimt Uúnv tu ťniialc.
/at  fam widiaki  fwehn ípaÍYtale.
Y w í frak hržtífnyrh y/dra witaie.
A odpuftil fíaít mi ma wuiy -VMí A n>/kazal mi pownahti tato n.n\wn\
Abyfľta do Galiläa poípiííili
A tialaíma y;ey widiali.
/'iiaais íticit
Mil /la   1        /! llro/doblia.
Ani k prawdie podobiaa >o5 W'fíak to ŕíflt prawa lak. Ani podobna yrľt. By kto mokl z. mrtlA\ik wíYats A po ínuli widiati fa dati Nak kryftns b\'l tak wehm ztiYziaaaau,
HÜI
»Iii
■mu   /.i     i /.IhU ii k i !    í.i 'í] !    ',: i:    i j í ! \ : ■    ! I- ■ i i .
\)\    llKtliS   imikv   \l, ík'kv   V, \ p: .\\\ '■{ 1 .
k í '■Try, uč j in i na> •".'/;[ 1 • aa! ■ .
A ne^zin I" u ?'/.«■: /íl  o'Zi> o;,i   a, lulü
.1«
-4
■1 ■i
O i T,   i '! .í\\-< laí g   1 I .   ; k'i ; /.s      ■■■/.<■>   gab    k   ! k: T! i !
\YÍ>     1UU'     tülül     g:/     t k L 1 i ■ . H     í       Ž! I S!'     W i d U ' ! a
/. ■!   W   hl i;!1''    /aí'iie ' ■! .   1H i!Í
\\ ' / nlk'p;: ■/    \r :\\<   j '! ■ 'i 1 - r\ lui.r   ľ.     /II,; II:'
Badem  gmvm   1 ľ Um?    } ü \W\\\ I .v_m i  A  to.  r/o  i i š ü ■  \'. f í h ■ l1.  iní u u ;' i
rľľt   I'.  Ľ. a e ' / i: !■ ■  k\'\'\ 'n-   i    11 li i: I. t /■. > gel't  íľ.-. /.v na h-i  v*  ť\\ k-; a   nik.i v. i i l'odnav a m-i h! aaai u z i n deU- data Al  na.- /a!i   w  I w ■   : a '/.• ■ m -j ■.< >< í i v. a í i
! i n t i a m : n a; s- ! i'. í  - '.) ! o a -  n a.
a ,   ;   <■       h fi"
,i ľ i a na i !i ľ, c ľ. i u Iii
/V/aa   :!t: 'b
ikoľUaradlo olslcd;;;
(iiin/tf)  ílt'lo geho i'uatr
f ad /.uhaow  sat ki'/.i/i ; o/j-:s f ■
•VSO "i i r \\  1 s robia man na le/em <
.f ■■  ! \        .  I .
W II. k  aia-        d- a- /.v Ani k hana pr/iuuli d d  i d. h v;i  ! ana vw a '" ].< ■ /  b\. S. nd a
A    m1 v    \.    a  g ■■
k [ >V\\   b\   'a   Uaa i'   i; ~> b I   K d v/,   b\ ■ II   i lo   ii'i .1; i
>\\  \ uieama
; a 1\
Ulli     Miaa   !:: \\
i.
1 iioinaíla bv!o í naan  b\-| i. í I: i hl I i    o !. m n /.v.'! * d ii ■! a M\ !  hm   -   j,i i '.mi1, \   h a iba o\ /dn meho j ji/   [ani ia-v\ ídšeji, dj-í    'l'i-i'l /na ihu.i  ! oho j    iff i rat la ■
/i1  -)\\   " oi,   j [i ■[ i;   ; a a u ! na
Abv nam  i - .\\ leda L 'dí» \ y,.. , ;.o'd /   a. ir k1 .
i pľaw i la i.a m grh<: /ma \\ a iad i A gitu in w I lani a pm alloloia ba/a I
s t'.\ laou'!
IM'ti gi M  'aa / ihd'iaiobiM. /a   na   a..     i w r'ií i  /.na   [oib< j '■'•"> A  ! eel> i ta r !■ /.í j\ve  ! i f i.  u u a.
\ a,
n
a m ,. .v. !\\ -oi
i Id
t kuv/ giin dal-, k. aga / ■■ \tu'b-a v.ľjih. da   /r hiiia.i na naia ju-ns í
i'.ir.   Jí'.u^ ;'< w'/'dť/j'í.'dr !U'i'íí:^,i  r, mens -./iď;/ ;a -aaam c,,í/í/.
1   . i \    \" o j j i ».   ;■ g 1.
N ' ■ I i t r    \ \ in c i ; A : n a.   pax   v o h a      lana.    t: o I ä í a
Husie
i okn> wa:n. navodo !a liata A a!/  w  v, a /,   j u-s'. i,...   o, >y..; \
(■an/ gift  vkr/i/!)H a ti plo äad ! a oi! d nai t j' i i o id <■■/ ď umu v., i. Ai a -a  fwa d ď /a m\ I Hani hi a i i. By* ht byl hhkí a nad oldad,, \'aka Ka/dv /, w-!- ma koft; íijnnaka Kii'i'v h/, taanno/ nid: fh.a h /adia-.
^4ľ.  ucwiíhí'h   v rkp. nc'iviaaedi.
(O \Yb <u-fi  wílrrli k ..f t i piazdny.
/wlaľhic K  l-anaflí, jen/. dali ko ľtugií>,
A pni uí'w ici m Ír iiiiiť hoíiat-
ľiv.iťiup hli/r a pi /ibfrinn.
A i'wu ruku \\ iniiut; buk Uirhna ■ ~> ľrí:\ u  !n/cl»c\vľ i;n)V \v]ľ/
a fwu nrwiri n odlo/,!
'/';//;(  cŕ/1/1' <-/;< 'a/, ^ nm nit m t ha) ne i (t nit.  17S'1
M i i 1 í-   m a n u m   l u a m.   a o n a, i n 1 n i n m   'lanu r u m.   a <■ n ,i.
Wi/,\ž, lhomatli, bok geho \  na /.c obir,
kt*■!"(■/, gell dal prokláli íobie.
ľrotož wpuitiž ruku íwu w bok grho.
'   Yz   Zlí-,   /r   flC   Í>!lo!í   l'l \\'f)f'/CJll WÍIrho,
Y nrnid wh7. byli \\ uewier/.e. Air i t M1 v   buď  w gi']j.. wiržr
'!'íuoiui\ canit.
[) o m i n u >   m r u >   t* í   d c u ^   m o u v, a I ! o 1 u i a.
>Sa
7 dictt.   I 7M1
í >uí i^ríí piiii a buoli fwieta w H r ho,
ih'lmdn} ľlulia gfho. Wieržam, /■  geít  mo'zrne z mrtwvch wi'tal A wUcin uiťnmii Swu Swatu uhíoi't dal. K.nv.i/   pľuKm. \  nuiU' milofl dati, Neb i*  ľíž rh< z\  íw\(ii inžirlumu kati.
'ľane /ťsiis i,!>tii
O via   v i d i í t i   m r.   t h o m a,   r r c d i d i í ! i.
Ií r a t i,  q n t   d o n   v i d «■ r u n i   r f t r <■ d i d r r u u t
a r u a.
Thomabi, z^ vndiei bok v riava- gcho.
uirr-bb.. /.e buiíli fi-worzt-ni wfjrho,
ľrawun tobir, že ísí tij hiahoílawrm, :
Ai z koh ncuidirli fu geln> vmurženi, ITit1
Ale ze prawir wirdurz um/i lomu,
\YlTerk\  I v p'-^uif d<i íuchu d'>inu.
Air val nyní na maív c/.as odrydu od \va>,
A potom za (r nawíiliwim \va>,
A budu odyaty zamutkowc frd< ze vvaífeho.
Když budete nuti íeíiam ducha Swatrho.
B
í.ttiiits pasce iioelieitfi  ifiiifrit,   Aule t>/nnc\ hactnitus ■ead.it au it ľxkinitm vy/m ntem cti
Slvír^ a natlAl ka/d\  vdia íwrho. í'zo va waiii budu prawiti nourhu. \TtaI friii biržr z daleka. Xrb mi foho b\'la poiržeba wrhka, ä Ab\eh wani po|i-Iít\vi zdir],
A ■ zo le u\l<> ma dtti j, po u iwhel T'' \\i n\ ni i hi zv rad \a žiuit i. A'ž w ímíeh toiio nebudete obra< /r\va t i. Xrb mez uebudr takowrho 10 Ani (7.ľ k Imirhu podobného.
W ľ ľa k navprw zainutck appoi'|iolfk\, ľ< 'I om radoľt i hla-, andielfkv llndľ iV tuto pamalowati,
Viniic/a-ni v z mrlu'V' h  wítani krvhowo zpouunat !    l'rotož (hela\'te rjm nui'ta proítranna, a. £4.1 'ťt ,Ľ.ini tzrí'la pľ<iľtľaima zpiwani. Xeeha^iez<' wfľcch í'í'eptnow na branie, i'olluchayte ťlowa ka/deho pihnr.
/!/ piH'iiim A/ Apoi!\-li  MiucntiS   l\cipna/eni(/>!  de ea/HÍ/i; dcuiani ad l<\u»i petľattun lesucnícs.
0 \ e r u n 1   f i u e  <| u e r c 1 a a n f e   d o m i u u m   e i   a, b
1 n n i t e m    n o u   [ u n í   i r p a i a     t s. i*'1' C a J i t e m   do m i n i
ľ> i b e n n !   r l   a m ?e i   dri   I a ■ t i   ! n n i. ď r a d i d e i u n '   r <> r p " v a   ľ u a p r <> p í <■ r d ad   í u p 1 i c i a,   i d e o  i o r o ; n a n tur    í so1' e t   a r e i p i u u t   p a 1 m a m. b a í i c e m do.
if>.  mise>. k /piu'íuii pnifíľanna.
/ "lun n f s pri was  ■■ \ f. m um die iL
ľofílvíi'te nur, bral)'/.! mílii, malo, 2*» Neb navrhne, ktí'ľak Ír uam fialu.
khudilUa   tad   vako ou'/r bludir/.r.
Nad írba paľtvrža m ma;_;i< /k
Tak na- wi-iiky Hne b <ďkh< /íl.
Zr /adu\  /. na-, tak  luurk nebyj •!■> Siati in, kdež rniftra naHnio imnah.
A \ bitého na k r/u/ Kopali, f a í ľ- i íi ľ(  nrniuhl /diV'-i!.
>ínk I km /, íebe plaílta pozbyta
]'}•.' í t i,u h  /;dowík\   v!! k. i i-; t :>() pi iui"c/ s /, j i hu ■ i si i / ,i k, i ia ■
Ya!  km l)\d vytia! za  nun do ívnir. Klrl han IV Hrarhem huhrim žrnir '■. } 'ra wie. /•■• lani ho nrw akrl.    I S 1 ' ,\uí kdv i /kanaka /na! :;.") Niwinu,  \ ^efílie rz<> h>bir vdielaíu Nah; nur ítraah nainuoz po/nílati.
. í adrett^.
Drua.St  lain la ya  wans zdaleka, k a ľa k  u a   was ba /•■ u   b \ la   u all k a . W ala   í o la'l nílalt   íaui  tam  aut i jo I Iii da ! íaua kde byt h !a uiohl ľkryti. Atb\   uiie zula nevaheb a  nuua niatrzo zlého ueuažmih. Ryli  lain w ftrarhu biľ-ini Je inmllie/. l'hvku /aloft  na  írda/\ mag!'1/.
/ í í. td>í;\ }i:l;ľ"
■k~> ľoununs, kd\ž ímr b> h w zahradia ípoiu.
'/r ľiur mnu ľtaľofi nemalú.
(iah ímr la aaho rzeeži ío/eimaf i,
Z toho ľan wehk) po'/al im- trápnu
],; k hnr h k mot  / i -a! /m vlk. Ha h o!)  hk-lď   z lozkazam nudia  nahoru fnu   ía .-ahupih,
(>. na la ň/.. \   t kp. iruovíi
Hogiezr la hluka žulowíkaho.
Ryl ka/.dy przipravil birhu žiwota ľweho.
Themas.
Nria^zua hrairži mih. tak vrhni kržicžrk.
Nah nenuíM.kane v lírím / virďet t. ää Míiožci níľkíb po!!i!ehai.'i' z tu ť í a 11
A židom wíedieii dali.
Straeh. by ý nas nazgumaH,
Yak íu íe welmi rozh t;b.
Neb poUK'Wadž ani miííra nam neneehali. k>0 nryíul tak hlnpi. by je y     nas napoknlvh.
Mam: \\i gefílíe w tom víru l'vmu A nadiagi welmi pcwim. /at nam raažij zaí'e pomoazý. ikoinniro-jaz mi gv\Ul drahr rzeežu {]') Nrbo pra.wil. Že niiíoln■ zaiuuíkv budem núti, Na  tomto iwietie íobia ft \ f k a. I i, H  tom j-ak izednohu kažď-ho \v\ f\v< ibad i i. Kdy/ fukni Swatvm "krm na nas pohladil
liiiríidniHcus.
Divua víaez, fami la o labe {'tárame 70 A na ku r ho m i ft ra. na z uavzpnminame.
i'.'";aka on mir! umkv weh kr
A  ' rpial  na   i íela  h\ akí i   \ví írhkr,
khtia to. a/,n uam z. pifma miuuah naphnli.
A kterak nas vrží! na. fobie vkazak, 7ä I lobt'owolnia IV wydai na.     vmueženi 1
kro uaďmh otazaow p roh: ž dlen i.
lu.e'diii^ m.iii'ir. Ana. kdw navprv  i kvAlov. .u, byl. Tu .pad  nuftrurn žido\\lk>ni o ahranm pravil, že ge>  ruku zkorži A trzeii den vítáno.vi
Tak>  \ o \(iuafíou"i v podobenfí\vi pravil. !k i'd; mi trží dni w rvbir byl. Ziaa . a i rpa ■ i, [ob;. .  >•:1! : a k w hro i ,\> ■ \,-'s \ \ \
A   t i / aí i i   (kl i   Z  níah"   i;a d ziilr   \\ Val t i.
\   ľkp.   vr:    íia  i.;,.i "-An  pi rU  ľrj   ■■.■■),■   i,; k o i íivía "aiaáiii
wL T*
85 Mnohé íme ý gine rzeeži íliíTeli,
Na. kteréž íme giž strarhem ni<v. nemleli. Pak bude li IV wam /a podobné /dali, Muožeme zde toho wfíeho por/okati.
/V/i/í/WÍ.S.
Poežekaýme, bralrži mih i. '.»0 A modlme íe buohu každu ehwil . Xeodehazevmež od íoholo imtta. Neb tle nám unii zaroítla do ^ernialeina ezefta.
M alias.
Welmi dobrže tito bratrži pravd, ťhezemelý niv bvti prži íweni zdrawi, 05 Hudnie zde ezekas^ieze
A przihís kržiklawie nemluwieze. Neb ítraeh. kdy by žide zwiedieli. S tohoto imíta aby nas uepropudih. i*-1' Poíluehaýme raeže iediez pílím-, loo Xs' zda nain pržide (?) no\vui> mne
>i lita;.
V  i /.oz  toho meílkatr
A ítvaehnn íobie pokoro nedalo.
Mndiz íe každv na fwa unita.
Xeb gelt to nowina giíta. 105 Zet nas kryítus nerarži <»puU;ti
Ani na nas ezo zlého dopu>ti'u.
Xeb vak po mra<v,nu yaíno b\\\a.
Tak po zain iíku wíí-.hky :aď íl im^o
Vpokoyf.ež íe a jioíliaahaýte pihite 110 Yhhdate, že naisi pržidu ranviin mhie.
7 itnť primům more m/e pcrjouc vadnut eunia i.t cum   ni Ivco
luctw.i. Ymu$ Harha/us iiilciiits ad marc-u medut cmusdiíi-r-: ■■  r,;nil diccns
11!   :d> :Um   clí'.       " -
í'/,o wv tu, pani. dielalo \ lidem ípaíi nedáte-Powiezte nu fwn  \-. >1 \/<-i<i.\. b"1"' lat  v»a> eU<-'/A  opat;v.iti  u  tu dobu.
*,   \    ■ i :.       '   uio   iisr: beinc   i a.Lí.e ' .
Prima pcrjona dicit.
115 Mtlý muži, nebud tohle <lo toho,
XYb my mame zamutku mnoho
Pro naííeíio miítra drahého.
Xa krž ži ohawme rozpatebo.
Ale racž.e powíez, kde Inehom kupili! 120 A drahých mafii optali.
íicrum Barhatits.
Mila brachu, na maíti íe píaís,
V mne girh w moíínie doíti mars
lat le \v íwietie tak obírám
A žiwnoíti fóbie  tim dobvwam 125 A lem niiítr onaký,
fAeííío rmvnie nemam pod oblaky.
-Manit maíti takouv.
Zdrawým iidein przihodné,
Komužt niez nefťkodii, 1-10 Každehot ýa ehezý vzdrawiti
Sccunda perhna ditit.
MiU  muži, raez íe í nami Imluwitt, loY' Mvt toliie ebezenie radii /ajilatiti: I-índelit ezo íluffneho. Xepobiehncíne ezenu tweho.
ľnirl'díits dicit.
l-Y> Wí-zimetež íito maíti za íio hrxhven,
Ažt e;'vh dobudu z moííny wvn,
Dobroty gegjrli neehezv ehwaliti.
Xeb pemezy by girh nemohl wywažiti,
A j'ut takouv moezý ■ 140 Kdy by kdo navtwnliegi ipal \v noezy,
Držnve než ho t rzi kra. t pitíľku w hlaveň vdetži
y naýtwrdfíiho lna každého probudil".-.
Tcraa pcrUmo. araii/i' ai
Diekugemt, nuly nm/i, vo h( ze,
(bz odevdeme od tebe lužu/t. i 15 Abvehom to tlelo zmazali.
kť'iž.!/. newarnu žule vkr/izowali. >•■ i'/]/: ;ii)^;<j ktenv..
tsu
Demnm pro^rcdiun' ar inu* eujieutes antUunus ujquc a ti loeitin Moun-íueuti.   lit in redeundo ditť perpuie eanunt ,,Ad monumentům". II Einiio t-rkai'' tnuv >viituu inqnd de. l^-l'1
Slyfíte a nakloňte vrhá íwrho, A pozorujte íiowa každohol 1'rawi onýno zený, že v hrobu byly i-aí! A angely íeíheze widiely,
Tij gim weli ginde kr\ťta ptati, (V.o y-eít loío. inuozeb' znamenali.
Thomas jiln irspuudet.
Sivnioni\ na r/,<••. ž z.onlku te nnv nedav. Ani po nich poťtupay, |äľ» Oitiolitb\  \v.\~- \v\niítiwili A odľud ru/aiu \\ \ hulit i. Abv nas po palnou, zbirah, Zheruez vkrut eao zmurdowah.
AieHeas.
Mi Iv hratrze, nebud (oba- do toho, I ho Xeeht ýa w/dv zwiin. ezo gril toho; Pugdu a pohledím, ezo gefl tam. Ale newnn, brzoh IV uawralim k \v;mi,
íi! in ('apdlnni ií, pust ílee ja /a rsoim tailli .,I'fo bltoh faezte p<ijiupaii". El ci<;unt, ::í eoníucucruuJ, iip/ue eietime hasc/iali E ŕ eum ,.Mafs lS~lb -í'íí" iinid.   ľaníoium rejufjeu* ■ J<>iiuneaM dieií.
Xadannot tamto \\<\<- :ndi]u-, žil,
WiTak iViu va /. \\a- na< miadílt. Híä Mohu t va  taiii doeyih
A ypržimu praudu zwaahríi.
Budelii  pak i /o liticko.
Xezanieííkami  \a toho
í->vrh y venu nepov> k de-! 17n í'zo bveh o mifíni nalk-m zwiedn'l.
ľetrus ad   lidiannen. e/e.
Milý vene, nrehí i a pugdu I teba, Weztna fvvr.nv kliuz - iolur Zwini", proéz ía ž!,i];<  tak weleíe zpiwa. A vaku ona ť'la- redop ma
17a Zdali i^elt kolio na 'zvitia widiela.
Pudem gi prol'ytí, abv nam powiedicla.
Eí jurgentes rudnut ad cam cauentes ,J)ic udus muna". ľ<>s! anod autem iinicní jingula. vi mtxlus cst. Mafia in eapellam reuertiiur. At dli ad monument um nfadiuntuf et aeeipieutcs liiitianiiua eanunt. .,('>■'- I H~>-' ni/is, o iocii" d rcnientes ad laeum n p posť.dorum dieil Erltannes y\kmum:
Wizte a znamenaýte Prostí'1! adlo ohledavte ete.
Q11 v jinito ptrr^rini dno in tinuts veuiunt. ifnos Iheíiis habitu en um vejtitus alonge jeanilur eo- nui-uitando. T-iiuc primu*, eui uomen CUopiurs. di cit.
\V\i>li. [o\\'ar\iíi, že mame do emau- giti 1*0 A in noezleli ľuaiy mame miti. Sline zei l;- i; západu blizij A ohla* z\  íe duolnow niže kraezvv iTpjffV Iwyma nohama, Xebi geft nula wehka od p-ruzalema.
Alter pcfcej''. uus.
1 B-1 Xepoípiehaý. iniív, tak welmi.
Aha rozmiuwayma rzeeži fwvnri.
A zda le nam ezeíta vkrati
A dobra mýľi IV nam nawrab.
Xrb ff gol't diwna wárz pržite»(lila, IÍM) Kteráž gcfľlk- od wieež.noííi nebyla,    1 S.V'
Aby ílunezr ľo zatmielo
A pľu o/loweaka  h-vu kľafu potratilo.
Xepor in'bugit. ze ^\ai boží bdie.
i'oniewadz nrži ťmrii í.ikowe znannau ziuiíie.
Iterun: <'leuphas.
Hla YViiY.. towarýlíi. žet geít welikv prorok bvl.
(h'inužto žadnv w íw'ietie rowen nelivl,
K tomu mzadne winy k niemu nemieh
A tak oliawuie geho vk.žižoNvali.
Wľíeezko znamenitir geho ítworzeni hb.twak), ^00 I po ímrli geho ťkalni kaíiieni íe pukalo.
Tune Jeju\ n lon^e eos jer/uais eanit antipiwnam:
() v i   fiint   li i j   í e r m o n e    (j u e e o n í <■ r t i ■>  a d
i n u i a e m, a ;n h u la u t r -
e t   e í t i -   t r i s t e ŕ   a e u a, lst>''
■4
■-
Finito ca aeeedit ad cos cl dicit rxknium cle.
Pržimiete ode mne. lowaryfíi, pozdraweni, A proíým, [Kiwicztc, o ežem iniuwite nyní. Smutni gfte a ítnutiť' iv, Prořym pržunieta mne take uiez\ IV, 205 At ya f wami piitugi
A zamutku waíleho íake pohtugi.
lina.  alter percjrinus ail.
Míly. wffak y ty putni^-í^ od ^naizalrma, Y zda fy nruidml oezima Swvma. ("zo gfe gefí fialo 210 Nebo neiii frdeze, abv toho nehtowalo.
/ť/íC  íí'í( //.
t z<» iiťít. profvni, tak nowrho, 1'owiezte, at \a politttgi toho.
Cliuphas dicit.
\ ba o gežifíi uazaretfkem,
O toni proroku wahkem,   1 Sfi!' 21a KtťjA/.to ezlowivk znamenitý bifle.
liožfkvm rzea/am lit lij vežíffe.
Kterak íu ho zídowíka knížata potupili
A na ímrt hroznu odfudih.
Nani z niyíli to nemůže wygiti. 220 Než ze by on mial yíraej wykupiťj A nad to duo, tr/eli dan gvfi otnui,
Yak íu t\ wivez\  v< žinili gemu.
'led pak z naíbeh niektere žeu\
Pruwijý nam dněna nowmý, 22~> Žehy przed flunazem \' iirobu !>>!>',
Nenaiežffe tlela andielv <l\va widielý.
A když prawilý ^dm žiwu bytu
Z naílieb uirkterži to ahtia/v zwiadiviu
K hrobu rýehle fu odeííH 2a0 A tak. vak prawily ženy. nalezh.
Tuně ] eíus caml cle.
0 s t u í l i  a i t a r cl i  a o r d a a d a r a d í' u d u m  ! ■k-7a
1 n  o m n e s i.'), () ii c   1 o a u t i  fnnt   p r o p !i e t a. a o u a   a e u a.
Dicit rxkmum.
(.) blázni írdeze zpozdilého. Y zda fte od prorokuow nefhehali toho. Kterak krvíUis inuíyl trpieti A tak do fwe flawý przigiti. 2.'}5 Poezna od moyžiífe až do proroka pofledniho, Chtiel bych wam \vy|>ra\viii pilinu mnoho. Ale že gefítie mam daleko giti A na teto rzeítie í wami fe rozluežiti. !i
Aiicr pcľí-'^ľiiiHS.
Nafs milý. zuoftan f nami. profvme tebe. 2-10 Bychom pak mieli zaplatili od tebe; Nebo IV k wvežeru blizi A fwivtloft k inraeznottí fe níži, l'i!o\'(lam raeže do uuuohono domu A popíma, ezo budenia unii k tomu.
1*7
l'ii>h cxpamtnt panes cl
Vadnul ad duicrjori inu cl CIcopkas dicit Jcfas dicit cul finn:
245 Podav lem toho ehlaba lani, At va aeho wam požahuaiu.
1'fiti/iia/ii rej'regent panem, úcrum Ju i! j' eias.
WVzmiaívž a poíýlmete fe. A ya fe nuiíym nawratiti zafe.
lil c ucjtíí^io <d< cis dijecd.it itdi^aitc appacneides { V ju<>s ocectios dici' fa iu< ('icaphas:
(ullia lni eziowiak kr\lnw byl geft. I**' 250 Wffak nam zuoteží zmizel gefí. Hned geít  to nabV írdeze eždo A z ržaaži gehu w na< zapáleno bylo. Když geft na.m na <Y.vfiie pilina w\prawowaí A .uaajah rozum oiwiral 2-aá 3'ofpiaf|uiaž hned tahdv z te hodnu A pownne g'nvm t\ nowmý.
El huie alter iibi re.
Diž napržed, wffak vmifs ezeftu, A praw každému nowinu giflu, '/v lina widiali z nutwyvh wftaíeho 2*".o 1 azu krvfla vkržižowaneho.
El tum vaduut ad appidtalos eaueufvs ..Sarexit vnim Iii at dixit uhjite iutcm et finita j lank s cara ni von divit ('Icophas. INS1'
Slvfítež. bra trž i nuiij, a hadia waíeii
My fina krvíta nan vndieli.
Tent gait ľ Hann ml  jaruxalema |iiUa\ail
A wuiohie pútnika IV wokazah
Když (ma navprwe geho widiah.
Po/aiati hue hned ho namohli.
Až X' i'lilch naľs Jamal
A tak leprw fa nam poznat i dak
Tune 7 vmus wait vl uuaiuud ijlob duens.
i. ZO \vy f obi r zde jíocžinata, •-'70 Že tak wefala wyJatr.
ßrzu íta žaloííi zapainnieii
A czinUe íobia, yakw bvííta gi nik da m-miah.
Data fobie mluwiti ržz-eži naOnfllla
A k pravdu- vvhni nepodobna. -'T'") Byt býk., uffak! b\abt HvílVi.
.-\ chodicz po ezeľtle nietcz<> widiek .
Henou Cdeophas. IČO'1
Milý prždeli, utluwifí. vak íe tobia zda. A není tobie tieeh rzeeži írzebu. Ted oba žiwa (login re 2<S0 A tu nowmu take tobia prawime, Zet íme niý ho žiwa widich A na ezeftie í mni putowall. Zda nu íe, že nam muzeíf wie-rzi t i a wo gaho /. mríwuh wítani nepoehyhuwaii.
Tomas.
285 A czo \vý to mluvate,
A nadarmo ížecxi trudíte, Wífak wy mna na to nezwadeV' Ani k tomu pržiwedete At bych ýa mohl wieržiti,
290 [->yt wen niial z mrtwyah what: ía-rž bý geh o vhledal raný
20 í- b v   7a byali.
IS,";
\ íwe prftý wložii w .aeho bok proklain
Tepi-.v býeh tomu vwíeržil.
Ze by on mnoý prawy buoh byl. í
ľeírus ad eura.
29ä Toniafl'i, bvlo s nami na miííia býti,
("htialhs {> tom zuiadtelh
M\\. 1'uu: > Janám v hrobu luii,
Žadnaho fina tam newidíeli.
Ted znanieiii toho proítieradío mame, .'iOO Czo iiiý tobia uani nvawinie.
Maryši íme na ezei'tie potkali.
Ta íme fe taka tázali.
Abý nam powa-diela,
("zo gait ehodiez widiela; 'M)h Y pravda nam gj>ho žiwa widueíi
\ ein\m wťfem lak kázala pou iedieti.
I HU
7 ho?nas.
D(i|'(i wieaz nepodobna. Z:e vra íueíti was žena hubena A neb ahodrzowe tito dwa, •>10 (iefíto íii hoviiida prawa.
(hodí po ívsiehaa kde. bý izi> imeíy Xeb když pni daí^ kra^iez ehieba,
lí>0"
Girzeffh, tlieyit, že buoka na ;i"bi není tržeba
laue I ejus in a p parat u nolnlion irniens jtalnt in medio evnwi et e antat pax v<-t)i$ v k.
ľ a x v o b i s a i; o f n m a e v a. n o 1 i t e t i m e r e a e v a a t ate.
Herum in oecurjum duo a n velí venientes ad lejam c annul: ,,0/ŕks víl lite oui y-'nit de eJon" et f initio díeuní reruns:
Wiiaý, buoze v-ílemahuezv, 1515 Wituý králi pržežaduez)
ľobie \v ezeftii w\a hazýnu .
Kteréhožto niý eziftu nivfl' eztime. HKk'
Kaažiž -iíi s nami d(> prxibytku íweho.
< kí wieržíioľ! i \\ u*rn > ra pivipraw aneho. .'!Ľ0 dehožfo oežekawa wfíeaka rždfa aebeík;
A diwi fa ezela nan z ;ndielľka,
jsi. czehí: v rkp. woIíl
Rzka, kto pcft tu, gf.-iiž fe berze z ras>e zenifkaho
A geít pržapakiee rucho geho,
Sa 11, i cit.; wfíec/.kv lidi] t aýkraíii 325 Mezý angely naýdufloýnieýffi,
Mluwi pruwdu o pokogí
A diwne wierzý w zami ítrogk
Patržte, ýak íarít kííwuczý rucho geho,
Gimz od hržu know ocžiftil rzlowiaka každého, 330 když raežil íwu íwutu kraw w vlil i
A tudy nebeiku hraa.i otewržith
Protož jmkIíž í nam!. neraaž mafíkulb
Xeb lín  triu- ípiua^ir/. la-praT'lanem*' rhvaliti.
Et mne capientes cum per nuinus ducuní canentes „S-ci/iczil" *) tif-.ftie a i capclIaiH.
1 um Lonfur^ais minor Jacobus dicit. l!)la
Giž tomu, bralivt, uierzimie 335 A za pnrwe wieezX držíme.
Že geít krvilu- z nirtwýah wííal
A wífcczký zamutk\ naífa odvah
Pardem a wratime la do wruzalema
A budem prawiti, az,u lne- widieli oezima íwyma. 340 Židowlkeli.' le ítraehu nrbudem bati,
Dokud/, w ekrainu budám przebýwati.
Tut docžekame wieteži raduíti.
Ažl mis buoh !i iwfitnvi íwu miloíti.
Protož wltante a uemluwte wieze. 345 Ale podme Ta deum 'audamus zpiwaLacz/a
Hnis. C.
hicihit ttidus Dc rcjurrcctianc domin;    /:/ prihio senu" rte. /-/kunc iíí.
Zawýta\ dimni w ívto rhalupy, BU1' Ažl z mekoho popiin <hlup\. Tak clobrže z kmetuuw yako z bab, Xewrt fe tuto viier ani ííwab. .5 Poflyfftez me rzerži nýni,
YVfficzkni pani. panny v wy pam,
*) V rkp. sixútú-1.
1st
Ržccž, kteniž warn pra u it i budiu Prawie beze wfíeko bludu. Genž íte prziííli k hodu dreíímnm. 10 Ke czti, ehwale "cbt fkemu.
Giz poftupayte na ftranv. A neuiamiie ezopami runy; Pakli kto iMMiítupi, Da nit mu wždy, žat zupu [5 Sluííit warn nmdru hÝti. Aaž iU'elnzata biti býtí.
Xahle mie\ n  to na panueti Síarži, mlad j \ w\ diati. Xebt mý aliazenu* zda hni miti,    1 í>J; 20 Acž nam ehezete toho prziti, O kryftowu z mrtwych wítani
Y o geho oflauvni.
Doťtit fine giž ímutnu byli. (Tvržidczeti fe dr.i poltili, 25 Geduaz kvíek; \" huby,
Mohlit in nam wyhniti zuby, Zapigeídez lithoniieržiezkym piwam, Geuž wzdy ímrdi bahnem y dvmem.
Budiuaž giž weíeli zaíe, 30 Snieduez plee/e a. k tumu prafa, Pržimiete rzeez. a< žt geít gifta. Neb neudíta nemá nulla.
Pakli fe la. rzeez uehbi komu, Berž Ca od nas k íweniu domu, 35 At ýa mu nedám na warv, Zet pobiehne yako z dary. At neuhonie porehule, Pk?b Huíl kuežal neb tekllle.
V íluffict :.'iž  - azaťt> gin -SO A nam pržmefli pit i.
Náhle ituugte tuto krotí za-
Yako pized wlkem u\vi ze.
CzaK tý na niie wm ži wytrzefílik
Snad km tebe .^efltia ezepy nepiefííiB
45 Giz ukrátím te ržeeži.
Neb ežigi mazaiiaza w peezý. Budiž koneaz n>ni lomu. Bud libo nebo ze! komu!
*
i
Eí přímo prccitrjor exeat.   Delude Lucipher a.d fcru<>$ diced rxhmum.
Mogi towavylfi mil.), ■">() Yak fine fe /Je doežinih.
Ze noma me. ít.iwu fweho
Na nebefveh vefeleho.
Yat fern byl aiuliel naykrnffi, 15»:'»'
A giž i'ein diabel naýffkareduwííi, ■V, Kdy/ tnu- zbawi-ni radodi,
P<anítiemež fe gi/ fwe žalotti
Biežtež nicže na wife fíraný,
Mezý židy ý pohany..
Mezý pany v fedlak\, fio Nrž nechodíc niezv žakv,
Vik ťe wberu w nafíi vžíííi.
Wffiehnuí na:n nnhiiii fpiíli.
P>eržte piffeze, bubeníky.
Hudcze, hraeže. lupežníký, OD Kravežy. ffewcze v kožiíímkv
\ newienie in hew nikv,
P>ei zir baby eža rodíc \ ne.
í)o pekla geít gnu giti hodin
t zo fe warn ginveh namiele, 70 Ty wffeezkv pmede mne neítr.
Ktož mí gich naýwiez dobude, li*:-;1'
Ten muog wirrnv fluha bud;-.
Ssttthcin die at.
Miítrže luczýperžc, mmeí diegi fíathan
\a poletím fern y íam. 7D Y poradím lidem na to.
Aby miJowali wic/c nežli bnoha /latu.
A panim, ab\ fe luvali kralnie
A ftromli fe wiehlafme,
1 yt ya giž ýako w pekle mam so Když racžiís, írdýt 14i dam,
Lucvper ad cum.
T\ mi íe, ffalhaae, dobrže hi>dif-v Když mi ty chytroíti plodily. Tic ejiezý fwvm purkrabím míli A rhezyt nade wfiVczky prziti.
70. nefte: .tát /,\. mc/ivic 1 ino'-iv .
Tunc icrbati;.
Mlítrzie. /,11a>  Jiúf wrhatii iweho . Na ržemeflc wýborneho,    PU ! Vmimt chytrofti tiíýeze Anebo fnad gefftie wieze; Xeýradiegit wraždu plodím !>o A k czvz'ilozl'buu ge prziwodim. Tol va \dielam fwu moc/.ý. Žet fe ftaue wražda \x noe/, v.
Time hclzcinth.
Miftrzie, mmel diegi belzezubub, Wyiažen nu pizedni zub, (iefíto míe bílý baby kamením. A ýa mezý nimi íedie bzdun. Protož gich IV naýwiez lekám. Kdvž od nií u znamení mam, Ycžim ge < žarý leežiti .100 A z trlie/.e mieko dogiti.
Tot va do\\< dn fwu rhlubn.
Zet wííeezký baby w pekle budu.
Tu ne aitaruch. r>-lb
Miftrze, mniel  aílurorh diegi.
A take nicíe/.o vmiegi, i0-~> Hudelit íe toho rlltieíi.
Budeff przed febn trží baby mieti.
dedua. geft hodna Iwodnu-zo \ druha manka, mzwodna /..-.
Tržeti zaw r/ena < žarodiccm^ /.<-. Ilo Týt ýa giž w íwe moezy ii:am.
Kdvž raežitV, tehdy go dam.
Í.Ul vper ad aiune^.
I 'av.tež, c/ini i , ■ /.;, warn indie-. Nofte pržedr ume bržiííue >l> iíi1 -Skoeže kazd> na fwu ftranu, 115 Przimcžiž dníh vako wraum
Hill 90
Fiat Judicium et jtatim currant intcr hominis dcmmics et pf-rtani ali-qitos ad infcnutm.
Ssttthan portal animam. .
i
Ted va, miftrže. k tohie teku li)äa A duffi na pleozv wleku.
Racžiž \ň fam otazati. í Mufvt na IV žaíowati. ^
Luciptr ad animam.
J-0 Nuže, duííe hubena,
Mužlr- byla e/ihíi žena.
Prawiž není íwa diela.
I zos na onom fwietie du-jala.
.•i tuma molcudi natvris. 1
Ya lem byla mlvnaržow.i (hiííe, í
li'ä Ycžinila íem z miecha v z loktnííe f
Mieržiczv málo J
A neezkami, ezu nu te zdálo. í
A geíítie wieze na i'e prawi ^
Miel iem íwinie \   t.dše krn\\ \ * bili Dawala fem gim hdíkehu Cindu. Protož giž mam \v pekle wadn.
HcL:chitli portal utiimam. Pi-V'
Ted ya, imítrže, k tobie leezy. Neía hrziíími duííi na pler/.y, dednakt  powi íama iwa dda. I:;.. ('/.ni gel'i gieh na iwictie /diela.
. 1 nimu pitu criu.
V a iem í>v! na aiieni i\\i'-tie ííenkerž, i'awai fem mulo piw;;  za halerz.
Když íu pržiíík >edlaezy > ženami, * Dali iem mm s kwafnirzeim. i -H> Radat fem pržiežiíala A k tomu fe wierowai.' A když íu pržiííh ž.e /v.
K,:/.dít   ÍU   íoliie z   piiie duti.
l£)l
Na tom fem boha hniewala. bia Ze fem to kdy ezimla.
Protož muivm w mukách byli. Toho mí giž nelze zbyti. :
Lucipcr ad animam. I
Toh geft ten ÍÍVnkerž, C.eífto dawid malo piwa za halerž; 150 Protož nmffvff íem pod mc kržidlo, \" uieržne pekelné bvdlo.
AlUii'och portal a tu mam.
Ted gril. miltrže, hržifína duiie, Czinilat geít. ezot g;i neíluíTi; Czož geit íniiela vežiníti, 155 Tobiet nudy powiedirii.
.-1 ni mu suíoris.
Vat fem Inda ífewezovra duííV, Sfilat 1'eni zle -\-fťi i i za chva gioíSe. A k tomu fem zie krpala, Vako b\eh nebozezem wrtala. lť)0 Když fem miela vííiti konímu Tehd\ íem vifila owežinu, Pro to nic zlo dielani i Mufvm y.w io do pekla nvni. P'1'»"
Tmíc Lucipcr ad cum.
Teil  !i-n  ffwet z hiftV. llia (,! (fln zle bety daelaííe, Kazí gev > zj-iiom drati, A budem geho kuži nataho\mt;.
Dcmon portal mumum.
Miíí rže, przmeil iem pekar/e.
I íuoftogent geít  pekelní dna korze.
Animu piit"vis.
17b V a jVm bvb pek.irzowa duí je. Wienia lem vako kulka
i
lit-'
b>erurzy larzyiio obile, Tyto nyiurvíi'i chwiir. Malet fr in prreziikv prkla, 175 Protož iiiufyui s ežeríem do prkla.
Ĺnczyper ad cam.
Toll geft ton prkarž, Tak g r ft wirrny yako oharž, I (■rľíto nialr prerzlikv pekl, k'uodaý IV wr pekle ľtrkl.
Dciuuit frorlal animam.
so Trd opiet dnííi nrí'u.
Popadl írni gi, ana birži k Iríu, Protož, miítrže, nalož s ni íain, ľrdt ya gi tobir w riirzr dani.
Aniuia lapkouis.
Ya bych lapka plno zíoíti, 1^5 Bralat ÍVm brz iniloľti,
ľvržuge gieh obilr.
Xeneehalat fem ír rhwilr.
Hych negri na bráni w norzv.
\ ľa i; r w fwr panfkr morzy. . ÍMl Xebylot  wieržiho draožr,
Pobraob žrnani v rubaíie.
Když. IV m dojVlil poíirlr.
Xrzuftawil ÍVm 11i kudrlr, jü'
! hodiť w ftrzibnirui pal'ÍV í'o f'ziuír íobiv kadoržawr wlaííY
Prolož muľym do prkla giti.
Toho mi nrlzr zbvti.
Ĺnctpcr ad cam
íoli ge trn lapka pin Ý zlobu. Pohrám í nim brz milofíi, 200 Ruržr í nim do prkrinr íľkolv .\t  mu nalcm w rzP ímolv.
.1^4. pliiť: za plny. -rv. jus. znělo uši; hrach .-es Há k;
líi.'i
Wľbata einmal jit per Satlieatam.
Síaíanr. mily towarzdíi, Slyfíal írm w krrzmir weliku ržifíi; Ani IV cht i opiUv.\ biti, 205 A dwirniat geít zabitu by ti, SkoeŽK'ž ruržr. brarhu. tam A przineí ty {iuilV k nam.
Sálán ad cum. :i
Y ktrs Ír tak diuho babil. IftS*
Zrs toho (lawno n-rpravAl. 210 H\lo tobir \\ya:\\ bradu
A poržiti mrzý nimi íwadu. Když bv Ír poržala l>oiti. Mohlo bý tim iwr irílrzr rofti.
W'rbuta ad cum.
Miegirh, towaryííi. gine cžiuiti, 215 Chtio dwa manžrli ípolu lozluržiti
A kdvž nomožedi przduditi,
Mufyrh babie fti/.(.•«i kupiti,
A onat ge y imed [wad i.
Že tru murž íwu ženu zabi. 220  í rd tu babu mam,
Miítru liirypťrowi g, dani.
Lumper ad cum.
Toli ge, wrbato. ta  ba na, Ana pnihata gvdem yako žaba, f Zdala íe víly bvaía. Wh 22ä Ano dobi na nív naíTeho kata. Gižli ítami iwr diýfrofti, Zlamrmý \v tobir \v pekle kolti. Powiefs grdnak fáma. na ÍV, Czims na fvvíetír obírala ÍV.
Rebeka res koudel.
230 Ya f''iu tak zla baba. Hoľľíi než had ani žaba
104
< zo mi fweíti nebo ro/weíti, Yako mi geft prowaz fpleiti; Neb fem welika ežarodievniczr,
235 Proto fem diablowa íwodnirze, Trhezy fem mífto krawý dogila A f hwiezdami na rozhráni lítala. Lidij fem ežarouati vozila A ge f prawe i zeit ý íwodila.
240 Protož giž niufvni do jiekla.
l.ecž hý mi IV mtloft Itala. P'í>:' Zet fem wani ežertom pomatlala, Derzte mnu neb nederzte. YVffak wzdý wiez vniini než \vv ržertie
245 Neb to ehezy vcžiniti (\vu ehlubu, Z'et wíieezký baby \v pekle budu.
ht í i tat im fiat sxlencium.
Dciudc [Hiatus procedat cum militUnis et cantet: .,í ngrefjits pilahts Mjqiie ad ioium deputatum. Heinde centurio ad pupuium diiit.
Poíluehayte, ehudii ý bohati,
Xe.bt ma na to kazdv dbati.
Aby každý se vkazal 250 A fwe wfíeezkv fkulk\' rozwazai
Przed krále y pilatowym dworem
f pržed ka vphaifowx m eomendi a"em.
Protož ílyiite, panny, panij y w\ pani,
drnž fte /.de lumkem pozwani. luu" 255 Raczte puwftali zhuoru,
Xemagiez toho na wzdoru,
Rý mohl proítrannu ezeftu nutí,
Cztný kral íwn woli zdieti,
Muzeíe lio radi eztiti, 2(>0 denž geil ra< žil k wam pržigiti,
Kral pilal  tak duílognv.
.Mudry, radu \ v pok< an y.
Miegtež \vv radofii mnoho.
Piekug'iczc gemu z toho, 2*;5 Zie gen raež.il k wani zasvitali
A wam íproftným dal ie znali.
(■efth íu kio nie/.v wanii.
geffío wain geft dobrže známý,
deffto mam fnad nedoftatkx.
1 {!.">
270 Magncz na fobie zle fiatky.
Rýchle pržiítupte k mému králi, i,
dehožto va nyní ehwali, 200iS
Xais geho kral tak obdarži
Yako lakomého pta oparži. 275 Protož budte w lerni gemu.
Králi pilatowi c/.tnemu,
A tuto eheze fedieni miti,
Raežte inu toho pržiti.
Dcinde  Svnagoí>a  procedat  cum  Cayplia  euuíando  ,,Scobris". Vojt hoc enyphas dicit Rykmum:
Zdraw bud',, piiate morzny králi, 2IS0 Ya tie swým židowftwem ehwali, Neb fy naífe <ztna hoípoda, A íwe eztnofii f\ íwoboda.
Pitatus dicit.
YVitav, biíkupe, kmeže nais.
Zda kteru potržehu mafs, 2IS5 Pro niž fy fe ke mnie trudil, i
Kto tie geít k t umu zbudil, 200b
Powiez, knize, mez netage.
Na niekoho nie/, netbage.
Zdali tobie ezo przekažie. 2!H) Chezýt twa býti nioezna ftraže.
ľvj't hoc aiinus dicit ad pilatum.
Králi pilate nais zadny,
.Duoíloýnv. nmdrý ý radný,
My fine pržifíh k tobie proto.
fAnvagiez wiedieti toto. 2!'5 drnz ten ludofwaeteez nehodiA.
Naifemu zákonu wehni iíkodny,
denmžío gežil^ gdiechu
A vvcň mnozý giž vwieržiehu,
dehož íme íwu radu váli ;í()0 A í prawem gelio žiwol odvah
■.VV niekoho: za nikoho, 'o-. !>direhu : zu die, li n.
líKi
Pro geho ludoíwietfiwie welike V pro Hfwii-niofíi wfíelike, j. Ten t geít mluwil takto,   20 ľ1 Gemu/, nrwieržune nikako,
3o5 (,htie trže ti den z nirtwýeh wítati, Gehož fe !o nenmož Itali,. Kromie lee/ fnad grho fluliý, í.enž prou mági mnoho tuh\, -Mohut geho \\- noezý vkradnuti,
oiO Pak gduo/e do ^me wlaííi Powiedi, hý hy\ žiw upiet. 'lak nafh íkutký puogdu zpirt. Ka/.al, králi, toho ítržeezý, At t f e neftanu tv uíeezv.
Pila! ad (\typhani.
•"»]"» Pofiuchay. tv ka\ phaíli,
Zet íeni \a ílyífel ržoez waífi. Dofii fte nemudrzi lide, A fproíturt geft waťtY orudio. {/.n/, va znamenali mohu, .
■•2i> P.yl geít podobny k buohn, 201 kzož ya widiel znameni ľrži geho ííiirti ľkonanie, P>\ t giž bylo po na- woli, Nestalo by íe to nikoli,
3i>f> Ziwil býeh gey proti wffeín wam; Ale va to inoezý ,ejž nemané Protož, kdv/ fte ho zradili, druž fme ho zbawih, Mržežlež. ho, yak ohmvaíe,
:h;o  K  tomu >tľažo dohi nwile. Ale wffak 'hr/ý povwedieíi. Budem proťi fmutek milí.
I Clilití lľ   h j   dli !,'.
Xedhuý ruez, králi, o lom, Z u ieís to dnes potom, oh.". Zri ho idir/.em tak 'howatt,
joo.   v kou hni h : rvjti  /úi      aknís li.
j j v  .1 f \! i h vbnv: .s n a< i   >\w i a .i í-ric = xli.iv, in.
11)7
Tolik zbožij ítra/.nviu tlam Bud proto weíel gediuo. iíOií'1 wffeczka tie tato peeže mine.
(tn'phtts ad MithLs.
\Yv cztni pani y rýtirži, 340 Každý z was uam dobiže wariž.i.
I\;n zle fe w to vwazali.
Cla zem wam, ezo kažote. daíi;
Za  to ftrzežte geho fna/.nie.
Tak wierni'' gakz píz>'\\ lernie. 3-Í5 Abý< hom ílkodv nenurli,
A \vý drahé dary wzeli.
1'nsuii*  f udcii*.
Totot geít, knize, rada tna.
A< ž fe tíjbif■ za podobné zda,
Kdvž budu Inobu oítrzohati, 350 At nedadi tu zadnemu pržiftupiti.
Tu. kdež gežifs mrtwy lezij,
O nieniž rzoeži mnoho hieži.
Hý ' htiel zhuoru z nirtwýeh w Itali.
Kaž .rytiržuom oítrzihati, 20-J;' 355 "Wždvezkv hdieti a nelpati.
Terci as Judeu,*.
Y< žmte to, ' / tni fík" htiržX , Swe fíleeht\ prawi dirdav.y. Dietež tam bez meffkam Pro waffe dá'ti ý pani. 300 Abv nebyl mirtež w hdir. Yako hde nmozý íudie. Rzkuez, že on eheze z nirtwýeh wíb A to fe nenmož ítati.
Ouartus judcitb.
Rýtirži, \vý fe nelekaxtr 305 A na peni/.e nedbavtr. Czož budete < ht 11 i koli. Dat wam po waííe wuoli
li>8
Xaís duftoyny biskup, Wífak nebude w tom fkup, -570 Být wam za waííi praezv nedal, II Wffakt gcít gindy nelhal. 2031'-
Quinlus Judcits.
Prawimt, knize, na mu wieru, Siyffalt fem diwnn nowinu. Že geít gežiíí giítie mluwil 37") A tim IV geíftie tak chlubil,
rhtie trže ti den z mrtwvch wítati, Gefíto němuž IV to nikdy ftati, Ale wífak ftrach vkradeni A Iftnveho zamýíTle-ni.
Scxžits Judcus.
380 Bud, bifkupe, wefel proto. Neb ya prawim lobie toto. V ty take, králi nafh Genž ý ty ímutek mafs, Daduez gim dary y penize,
3Sn Xecht fe \v hrob vwazie.
Centurio.
Mý chezeme wiernie oftržihati, j: Gedno rac/.te dary daii, 203'' Swe žiwuív chezem fložiti Xež od hrobu pofíupiti 390 Wzlmorut nikoli neílane, Aží gelfo fwiet zapomene,
Scxtus Judcus.
Rac/.te, pani, dary wzeti A w pamieti geý pilnic mieti, Bvffte hrobu ofíržihali 395 A pržes ezelu nocz nelpali, Siržežtež tak ho vchovati. koho wam chezem pomoc/, daíi Dwa bifkupowa rýtirže, (V)/, není w íeto mirže.
Poft hoc vadunt cantantes millitcs ,.P
400 Puoýdem. puýdem w tu dobu, Poftrzezem geho hrobu. Okolo pochodíme, '■' Czo fe ftane, v/ržime. 204" Tak wecze prorok ten.
40") Zví cheze wítati tržeti den. Appofítole pržidueze A nam geho vkradnucze; A lidem prawiti budu: Wítal gežifs krýftus z hrobu.
Chadirn.
410 Pani a pani, poymiete mie lehu, Chczýt by ti hotow w tu dobu. Když nayiuyn bude tržeba komu. Vat ý hned pomohu tomu, Xež chczýt gedno powiedieíi
41") A tím fe niez ní'ftýdieti,
Když by která potržeba byla. Geífto by íc prži mnie dala, Y hned vteku yako fhoržim. Nebo íe kyge wclmi bogim;
420 Neb  íte o to držiwe mluwili. f
Tiem fte mne wclmi ftraífili,   2011 Xechuten fem wclmi pro to nynie Xeb fe bogim kygowanie. Wffakt lam take f wami puoydm
42") ťzo fe ftane, toho doýdu.
Primus fiiilics.
í'odiž s nami, acž chezefs giti. Swc morznofíi pokufyti, Kdyžs tak rýíirž nematný A sy witiež wclmi platný, 430 Stanei's fe mnu w gedne firanie A žádnému fe nebranie, Acž kto prži de a cheze tie biti, A nebudefí fe moczý fkrýti.
411. chczýt: v rkp. chyl.
1*0'i
Xaííaw hlawy aneb buku, 4-'i5 Prži tom hleday ezeíív k íkoku, Bý mohl zbylí ťr ezíi íoezý, A rhytav raný wzdvrzký na pleczý
Et sic vadunt eantantcs jupra . scnpiam cam iaucm: t'uavdcm etc. 1Í0-Y1 hi jtunícs penes scpulcntm. centurio ad ens died etc.
Xuž pamezy y \vý paní. Od krále íme íVm poílaní, 44u Býehom hrobu oítržíhaíi, (, zo íe ítane, to znamenali, ■ Každý na íwe ftraži ítoge Xvbivhali ýako zloge.
Stuy ty tuto meožítwij plný. 445 A ty tuto z uieb fy lín ,
A ty tuto \v tlobrodružítwij phn,
A tý tuto z gínýeh flawný.
A ty tulo navudatnivvíh.
A ty tuto nanuulrzeýffí, 45b A ty ftuoý s teto ítraný,
Gvííto ma bok proklaný.
A \vy gdieta w tuto ítrami.
Puoýdelit tady. dayhež mu ránu.
A ya tuto ftanu íain, Lřofr' 455 Kdož lem puoyde. s nim IV potkám.
Stuogme wfficzkni mužíku m\íii.
Til fu ežafý nyní pržiíílý,
Každý vakož na koho Hulíte.
Hrobu ftržiha ýako dufíe. 4(50 Oofíit geít nas ípolu tuto.
Budet Ježdíi s námi krupuo,
Aež giž on z ntnwýeh wííane.
Doftit fe mu hrubie ítane.
Tudiž geho apaíťtoluom, ■!fi5 Dáme gim w bok ýako woluom.
Budiž každý na íwem miítiv, Druh druhu pnivne geíítie, Býííte vdatni tehdy hýli, Neprzaíelý kdy býfíte ežili.
linl
Sccundits milles.
470 Blaze nam te druzmý,
Magiez s febu ly hrdiny.
Vak ílvíhte o girh ehwale, W
By\valíí íu dobrze dále
Xež pan hrrWacž p(> rvtirzítv.av. 475 Tak íe ge^ich klenuly kítwie
Vtiko eženiíi ííkornie w blata-
Ani wffiezkni w pi/iplatie.
Vtáhli íu IV w rohožie.
Potom \vý znavte í>ich zbozie. 480 Magií lirft plew, <lwa wivnikv
A íííndvlne trži hržebik\.
Z\ (v/Á doiti \' íraníkeho
Zkita dofti v vherfkeho.
Wieziež, íu li pani toto, 485 Viď ge nýni rhwahm proto.
Xeb to do uieb íhlvdano gvlt.
Protož gv mieýto vdbrzkni w ežeft
Terciits milies.
O to, braehu. nemieý pveže,
Xemat zaduv z lípy mvežv, ; 4íi(í Ani Irdeze zageržmo, áou1
Xeni tuto naýmenfiího.
Bv bvl ýako ežlowivk malin.
Xež geíí každý witšež platin,
V poznanv w dobrodružííwi. 4!)5 Podohnit íu wíhezkiu k muo/.íí wiv,
ťzo gieh tuto ítugi,
Czert fe gieh \v pekle bogi.
!'rotoz fwe ezii oílržihaýme.
("zo íe ítane, toho duezeknýmv.
Silcncium. Cavplias ad (hadím.
500 Pofle, di k rvtirzuom íkorzv. A nvdoýdvff s nimi horže, A rezy gim tak ode mne, Ai ítržehu hrobu dobržv.
447. Z ginych: v rkp. zhginyvh.
496, ítojd v rkp, ífoegi.
2<r2
■jo:í
Chadini dieit.
Rad, milý pane muoý, 505 Va fem fluha wieniv íwuoý.
June currens ad milites dici/. .
Cztne rýtiržftwo, kázal kral hrobu ftržiczy Nikdy nefpati, gedme wdý bditi, A( ž < hezete gcho 1111Uift niicti, Raeztež i(, gjž zdirti.
Centurio ad cum.
510 Rádi, míli brachu, rhexem lo zdíc*./.
(dni íobic hdc bagi hdiet/,.
Aby gieh fen neunidhl
A potom gich neuípih
Puoýežiž nam koftrk mile. 515 Doydeís > námi kralochwile.
(hadím ad cum.
Puoýcžim wain koitek hrati, Nechi želeli fc rwati. Hraýtež nýiii v pokogi. (h'dnak IV was každý zbogi.
Primus miíles sumens teííaras divil.
520 Towaryltwo male,
Vcžimiii' íobie kralochwile.
Vat nyui wrhu koítkami 2071'
A budu hráli f wann,
Gižt mi geft ícdl ziž s kot rem, 525 Xechi.xvt býti zadmami kmotrem.
Sccujidus miiles.
(diczemrh w koítky hrati. Nemáme i'e o nic drati. Sed mi take niec/o mwiieho A iukni nieczo zvftncho, 5.'Í0 (hžt mi IVdI kotr z drýgi.
P>ogim íe, že mie za to zmýgi.
510. chezem: v rkp. i/rm.
2<»"
Tereius milieu.
Kmotrže hnoítku, Němec/, mi na koítku, (kikž mi na koftku wržeís, 5-'i5 Damt. až i'e zwrzcfs.
Uuiiríiís niillcs.
d/.o tý pleteíí. 17.0 ty inieteís.
Že mi na koítku meczeís! ;.
Vat fem vwrhl žia i' czynkem, 20Sa
Protož nechezý b\ti wnikem.
(Jitinttts miíles.
540 Tobie žiž s czýnkem bifíc,
1'odaý mi gich take fpiííe.
At wrhu, vak bud" koli.
Ňe-zot wdý ledne k nic wuoli.
O gižt mi íedl taufs, eis, 545 Mufymt za to rhoditi pk-fs.
Sť.xius milles.
.MaloS to vwrhl. brachu. Mohl by dogiti potom Krachu, dedniin ímiícen ezan, Adt nebudu od fu ých prán. 55d Sedl mi ezýn a dwa tufU-(biž na tomto fufíe.
SeNinius tnille\.
Necht íe diege. vak íe (hege, Xiekto íe tomu naímiege. Síeft a deíVt íedni mi k tomu, 2081, 555 bíuď hbo neb žel komu, íiižt han vwrhl drv žizem. Protož fe ginak |)otižem.
■54X. \d*r> nesrozumitelný, .-.nad má zní ti l jeciním smyčcem (.sinykein, hodem} ezan. při čem/, slově, ,,czan" muže -.ouviseu s Iran;, chance. Srovnej obdobná místa v neru. hrách paš.   X i t ist iiivrj srhan [/" -din vdian!/ h,sstu vcrlaren i (donms Ei. ■"• l-'■
55a. cbv /i/.cui'  za drv^v /.i/cm.
(húrcus milles.
Xemlmv hrdi-. . prawim lohn-,
Pržignn ímýfl lepííi íobie. 560 Chezeís snad koítký zawre/.ý.
Wífak ya mam geíftie wiezý:
Patnarzt de wie i sad mi nvni,
Vžrim, klo mi í toho powim.
(Už mi fedli wfíiezkni ezynezy, 505 \\ ezmu Cukni y tu inienzeý.
Pakli mi gi nerhczete dali.
hindern IV my o m juati.
Et dait jihi jimitl adiuuiíou alapha>
f hadím uirrcus ad //y/V,-. u'icii
Slvil to a w ie. v. nehra \ t o.
A mnie kobek han puda\te. Lina
Sumniens (jiturlits mitten IcT.aras dicit ri
570 Ted, chadnne, kolíky mais, Chezefíii. wrz take mczv na--.
( hadím proieil et dicit.
Ach. pani, male to wvhy ožnuté, Sami IV ííikiiio zbawile. Paínatzl, gedeua'z!. !Vd mi rvunie a7-» A fe potom i hlubi ikrownie Dwa ezy nk\  a žiz \'-<\i. ío z \va^ kazdv na tu d.obr/.e hivdi. \ a i lom uyhral, in kni da \ tf, (dne íobie \\  buhinrh pfa\ íe.
Post hoc inmmcns titnicam. uniat ah u-.   Tum  iml jilencium. Heinde an »eins pereucieu.s prc,cdat mutans „Pint p<u\" cl dicit
5NO Rytiržítwo r/inr, none zlu wolati. Davte mamu miílni ípaíi, Xemuožte wý ho vrhowati, "2HUh Xeb eheze íkuro z mrtwveh wílali.
57,v  A: snad   za At.
Primus miles dicií.
ťzo tu. bratržr. hyn bhfflíe, 585 Protož mi ío wohni ítyíítie,
Nebt ío lvíma hognn za to.
Zot geít ghtie angel toto
7, neboíkoho poílan hluku.
Tot íe doruzýehuom íuku. 5Ü0 {), horezot íe darži nam.
Po zrakut \a to dobrže znaní.
>Vt undus milles.
(iiltif prawdu prawii-. brachu. Nebo od wehkeho ftraehu YYÍÍoozken íc trzeín yak.- hit; a!*-". ]'ud tiom dol)ržo gttt.
Že nam dati o < zeni býti. Toho) gell nam nelze vgiti.
Terci us milles.
Va to prawim a to wiezte. 210'' Kío kam wi. raueže biežte,
f>00 Tak mi íe geít frdeze leklo V vžeíti krwi f peklo. Zmámen lem yako pen. (iiž pohržh hu pržiíiel nam den, WTfmzkni 1'ebu /.iplatimý.
t)0.) X' b žiw"t> ^tratnný
Qitaitus milic-.
Xemluw  toho.  bud j irž.i leine, Straelmgef- l'e yako rubie. YVffak fv nim>■/.. mužiky ežinh Tetu Iivo/a- ío ubwin. í'd0 Pržiltup k bráni í mužíku inýfli. Xyni fu tuto ožaíý pržaífly, Byehom fobe pokuíyli. Xa vdaeztwi IV zdielih. ['ommeiuež na íwe vrozeni, «15 Vezníme/ take dieni.
Jakž b\- na- cztiU> ý potům, 2101' puinvílmež nvni o loni.
~/)0. daíi:    ^.a!  /-i Uam.
Qitintu* mi/les.
O. na waffe ž.enfka dila, Že íta kdy píiíkati fmicla. A ginochý ty dobržc znagicz A tak w frdcz\ magicz Vak<i íwi. mužftwij plni. Sani bv z nidi kazily pr<i ni ("žertu w hrdlo Íkoržil. (i2"i Proti buoliu ta.ke knužil. Boha. ožerta fe nebude. Gedno > námi mužíky floge. j-iuď-m nuti darmv nuioho. Aež nani kral bude pržiti toho.
Sc.xtus milic*.
íioo (iiž nia Ílowa nadgidcehu. Xebo gim držiwe prawiťrhn: Xi i/ert. ni kto, uíTe e),rzem zbiti. A fwe buoýnoíli pokufvli.   21 P' Tot cžas, pani. kež Íeezete.
n.';.a Kež i'e s mifía nyní hnete, Zda íte k zemi prziwazam. Xeb oťtržeflVni pržefirafleni.
ScpliiHiis milci.
Býwal lem, brachu, w przihodm h
l'rzi wolinich ý prži wod.ioh Mo Ý w mzhrzno gine pnuzw
Protož rzecž.i fwe vkrarzy.
Xikdý niie tak ilrach nebylo.
A tot mi frdcze zkamenielo.
Tieio na mne \vl'ie zbledlo fi-15 Pro nafle neftateežm  dieí<..
(icdnakl  bude beze mne pio ítr.n. h.
Ach, lot fe hrobu dooltržehach.
Ccnturiti.
Aý. !udin\  žiwota < zinrho, Drž le každý niecže íw-h<d h'-r)U Braňme a  tuío Ítogn/e     -J. j |" A neduoýdeme hanb\' velet ze. 64b. Verš iK:jasný.
Oeiavus milles.
Ba. nehľdinaý. nehrdmaw C z o h>n Mugi, to znamenaý, X'e darmo tak hrozne twarži.
t>");j Wohniwe kftwuczv zarži,
'Sam fe berže f uoftrým mecžem. Adi nafto\1e, kam mi vleezem. Protož duffe zutagicz.e, Podme wífiezkni prýož mlcžic/.e..
íiGO (~7a> fe ftane, to vzržinie A to králi wýprawime.
Syleneium.
Dcinde u ppropinqact n ucelit s dicens.
Va wam to prawim zawierne,
Obmiekežete [rdc/.e íwe.
Tot. geft w hrobie fvu božie, 665 Gehož žide nepoznali rnnozie, I,
Pržíprawih íu geý k tuze,
(ienž mnohým pomáha z nuže,
Yakož fu proroezý o niem mluwih.
Tot fu žide naplnill 670 Protož miev každý frdcze pokorne,
Wida týlo hro/.ý diwne.
Sluncze fwu krafu ztratilo,
Xeb geft hožij ímrti hluwalo.
Zemie f koržen Ír trzoUíle, 67.") A tu fLíi 1 i hioznu bille
Skale fe hroznie pukalfe.
Každé uidiel, kluž in íialíe.
Opona, genž w chrámu bíííe byla,
Ta fe napulv mzedržela ťiso Mriwi lide z hrobu wflah.
Mnuhvm K widieíi dali
Protož nu owffctti mnoho
Želegicze frdecžnie toho.
Ze fern \a kdý prži lom ílal. '.' ť>$* Kdy božij fvu fwu Ímrl  bral, 2I:>1'
Ccntuno ad .m^Jum.
Xepržiítupin f cm, tot radim,
Xeb na tebe limio mecžem hodím..
jos
heež hint andiel, lee/ cžeri. 1m/ izlowaek, (iiž buck' t\vuo\ kratkv \vi*k.
A tigelus ad millites.
'.iímí .\(-h. w\  hlazniwr ítuorženi.
Ach. na wafíe bía/imve ípam.
Xr wý IV fak hnlin> cžmiíe
A lomu íV protiwiťa
(icnž nebe ý zemi take f>(l.i Y liwnr/riij wilVliak*-
Ma fw} Iwu ruku \ \v íwe moa/ý
Po wííe ezaíy v po wfiV noexv.
Y\ izte, vnka gait uai'iV obrana.
Když was /ruulli uai g^dma mna 700 Ya angel /, nebeíke ržtííe.
Stu pil íem na íento íwief iifíV,
1'oflan Km od oteza- íwrehmho. 2b"d
Abyrb -kržifvl f\ \\v, geho.
/ line percueiet uiiiii/es cautaus; ,.Tcrra ticniuit ei í/u/cuit" ek, cl dicii 'kmitni.
Zemic a h fa tržalía i korzem Tu.") Když by] fvn buoži \ muržem Až z nudwych zaiV uílane. Hned /aania IržcIVni pržeídme,
1 mu a ti aaďi s mule! i niroituw: . .x ncyc. if um ; edd <; na •.' .7 a.a 1! ■hniiun.
Hoípodina. dukad budek- ípaíi. (ííž hodina geít z uaawyeh wldia. 7H> Wftam/ žmlný ípaívmh.
'Wííeeh hr/aítnýeh w \ kapitála
Tunc lejus mnící in jepuUru jedens; ,,/:bm doauiui" >' dici!.
\ ,d Km \\  hrobu  odpMi živa! A lan ÍVm byl prxA.b, . A giž lam z mrtwveb wftah 2kK 7b> Xab ti de ctcrz v.--: ína podval,
A.nc-elus nd jejuni.
VYbau', naiv fpafvtelí.
W íh'! Ji  !itvjí'fn> cis w ■[. kapitcli!
'2W
Ra> 7 tam giti wfkuorže. Kdežto duttc w pekle horžae, 720 Sun iwatu krw \ ge wýkupifs
A wííach gich bržichu ge zbawiís.
jesus exiens de jc[micro dicit.
Hv! Km vniržía a giž íeni žiw, Tůmu íc azíowiak každý diw, Proto fam z hiobu wýítupih 72d Absch z. prkí.i brždfna w\kupil.
-\.í;::cíus u/ulci: .A'eui [niter opí i tne, uccipc [ccpirum glorie!" ct dicit.
Ra< žiž giti. tvorexe, wfkuorže. Tu loKŽ wictžnic dnife horža, \Y pekle trudnic wolagieze. W tobir fameni ezaííku magtcz(e). !! 7ďd Ra</iž. twurcžc. nemefíkati, 2l4a Pi/ed peklo K la mnu b'-ali. Raežiž tv duíK wykupití. Pro niaž íc dal vmucžtti.
/c/í/s cantd: ..Ihila est uiiehi onuus poíejtas!" ct dicit ryhmum.
Dana mi gaít iiku z otl oteza meho, 7."'5 Xab lam ažinil pržikazani geho, Abyi St ty duíía wykupil. Pi'o maž fam l)vl na krziž wítupik
lejii^ mnící; ..Jxeiiirexn" ct dicit ryhniuni.
\\d.1'tupd latu nvni z hrobu, Abích fíal pr/.ad paklu f ta.bu.
Anyeíus cantet: .J'ciitiili jnper nic!" cl dicit.
74o Wdo/d íý na mni'' iwu fwatn ruku, i >p;itržiž íw \'ali wk-rnýi ii nmkn, Žadagi. bý la gmi akazal, A kržnveho dial)ki íwazal.
I termu Hat Ivlt ihium ct /'rojíc! . lejus luin angelo in iiliqw loco 2\\l deputaím heinde Ciivphas cilia aaia dicit mi ('hadim.
Wiz. íliaíhma. bez meífkanua 745 Kain rýtirži bic/i nynie.
2in
Straííliwie íe bogicze. Procž neíiřehu hrobu wicze. To ty brzo na niob zaplav A to mi hned wiedieti dav!
( hadím ad caypham.
750 Holow íam wfie cžiniti.
Czož mi gedno fnufs rozkázali.
(hadím ad miliites renieus diciL
Zdrawi, pani, v wždý nvni. Od bifkupa rozkázáni Raezte pilnic znamcnati, 75a A pržeden fe fpuolu brati. Kniezý wfíeozko wvprawiti, jak fa dalo, rozprawietí.
(Juaríus milieu dieii.
Arž neradi, ale bezdieký, Wiin, nebudem mili dieky
TfiO Od bifkupa ý od krala,
(iiž geít nafíi azíi na male; Mufýme na fc wflV prowcííi, Když pržed knize ahažeís nas waít:. Odiž ty naprzeck mý po iobie,
70a Aíe pravá každý kun o fobie.
Li fie vadnut omneš ad Cliaipham, quiinis Cavphas ciieii.
í žíni výtirži, k nam witaýte, Czo fe fialo, to mi práváte.
(Jiiin/us milles ad cum.
Zdraw, bifkupa kaiíaffi. ivaež ílyífeti pnutku naííi. 770 My fnic hrobu uftržihali,
kzo fe ftalo, toho ýa neehwali. (.edno fe fwietlofí wýgewi, i; YV tom íe angel s meazem zgcwi, iMa1, Wehka, fwictle znrži
211
77a Y pržahrozne twarži.
Hrdiny íe pro lirách leknu, A hned wfhczkni k zemi kleknu, Potom take vtecžeehu, Ano ge angel poítiha,
7^0 A po hlawach ge poítržiha, Dada \v hknvu v da w bok, Tu by bvk knize, vzrzal diwný íkok. Ano fkarži, ehutnic bicžiez, Do kuta íe wííiezkni ftiežiez.
7*a Wffak maržata. byl nayruezcýfíi, (ieifto byl wypil patnaexte cžeííi Kvfelicze, kapalirze, Tul ikakaehu pržr(s) fíohrze, Tot v ožerta, kdes wzal nohy
7íH) Ten marzata. pržcvboliý, íiini take vtiekalh Straíflnve íe ohledali,   2 Ur .Než vat íe, knize, meze zboežieh, Mez\' baby muoznie ikoežých,
70a (diíie íe take tu íehowati, Giehu íe mne obierati Kýgmi, piaftmi, przeíliezemi, Av ležim mezý nuni. Tak fe dluhu obierarh,
800 Až bez mala ubdržaeh
Kan palírzowyeh wfíVho doííi. Znameiiaý teto mudroíth Wffak fe z iteeh bab newvgewiely Až odtud angela zbyeh;
sn."i protož vak íe ítalo kuli.
Wždý gt-ft wflal proti naííi wuoli.
Cavphas ad cos
Zle ie ftalo giž pohržlehu.
I'm niž nam neni do fmieehu,
Pro tuto novvinu proklatá, : sio Tut. fe fkutky naíle zmatu. 2Hi''
Pro krvítowo z mríwyeh wítam,
Ala pro naíie dieti ý pani.
Toho raežte vtagiíi,
S liemito ia dary vkagiti. sda Tvtu paniza wezmueze.
Vyzvu fweho krále gducze, Tuho neprawte nikomu, By kde gežifs wítal z hrobu. Kd\ž to dobrže zatajit---. •S20 Dobrže nam w loni vrznuta.
iiat jilcncium.   / unc vadnut mas miltites vel projtent in aliquu Tnn.
Dcrndc /ejus mim angelo mi niicmum caníant: ..('um re.\ idariď iih/ne ,.Ad neu i Iii Desiderahdis".
Angelus cantJ. tanken* ad la-^tta>. ..!\>llil< pmlas. knnci!<t>, '<cjtiasr' /:/ [ejus dli il rxknium.
Otewrž.ete [V pekelná wrata, 2iTa
Na wh'ky wiekuow proklaté!
Dno-, diuble. vežinim na waífem dwoiv.e,
Zba^hu wťlYczkv dufte j ekeha-ho horze.
Tunc jatan kandnli voce elamal: .djuis eil ij!e rex ahric" et dieil rykmum ete.
825 Y kto -rit lak uvinu hrd>, A w für mvíli wcltni twrdy, Za na naíiV wrata tlia /:■■. Až nu w obn vrhu hlufle?
Angelus respendet: .Jd<>minus jartis et pateus". id dicit rxkmum.
Krai nabr-fky geft zeahavv. ^'u A w hop wikanjiiuaz).
Au'je/us iceunda , iee čuníci: ,,'íallite fmrías".
Li [ejus dicit rykmum praedicíum. Tuně jaíuno.s dicit: ,,Quis cit ijtc ct<." 11. di\ ii rykutum.
Y kt<< ;>.-lf  tak hmiiu \. HIT1' A tak walmi neítraíflvwy, Aaž tnjiko JV n;a neboli. Ale k tanm fa weími íírup 8a5  Nksffa  patlítwi poilaa/iti
A diiüi iui> ahaz.r zba.witi:
a! n^cius tercia vi, e caii/ct; ,.i t ■[lile pmius'1 ete. cum rvkmo {>■' edicím Tunc tueiper dicit: ;JJuÍs cit ijtc rex ídariď cum rvkmo ete.
Ba v\ \ zrži, ty wrbat a , An* bo t \ iiudiata.
'•a^. srv.  i i. :íS)(
v  mu   a-; f-'n ír:   nrvíuuá mi,al tiuti't
Anabo tý aflarota. 8-ÍO Anabo ty kofata,
Kto tak ívhue tlucža uaniu wrata.
Tunc T>cl:cl>iíh ad iucipcritni dicit.
Wftun' zhuoru, miítrže luazýparža, Ktofy na  naíía wrata p-aržo, Xewíi a nehli uehní r\' 11 b ■, 8S5 DwoYíiam t nim kiAehle. ľ!s:í
Tunc  j ejus dicit ad dcnunics.
fat fani, diabla. tworža'/. fwatv, i.kavž lobie duí"!"-- wa'iim. pľnkhitX . Xahla otawrži rhwatati. Neehezyl tuto dal" fiatu
Et jLc iirpcrini intouum ci itnimc <aniad: ..Adiu. utsli dciiderídnla-. Tí tum   ma vet duc du mit ixkmuni.
«50 YViiaý. nah' lká i'wietloíli.
Witaý., bôžika prawdo y inudrcíu,
YVilaý. boži poknlani,
\\ fíeeb  \\> na u au vah v/ah a w an ľ
T\ i\" z nabi duolaw í t n pi 1 <v55 A íwu drahú krwi nv wvkupib
Teba íme a/akali piaaxií /.'■■.
Twenm fa pržeífíi radupexe.
Yhas twaove nua.ký klam,
\YvW"ď fiuífa W pekli yata. S'Mi Í-'.yahom - i--Im kraluwali. '_'I8!'
Na tia zľžr'ze radoíí imah.
fejus ad anima^ dicit.
\\ ýu'diata uen, (\ut!V íwatf. (kaiž íia b> 1\ ílawno >ata. Ya was diiis zbawaigi mukv x nuza, 8fp5 Nebudete yiž nikdy w tuze. Ya fem pro wý s nebe l'tupil A wa-. fem  l'wu krwi \\ skupil.
S.}-,.  Kiyciiíč: s.iKu.1 tu. krykle od krik      váha., hádka.
[ejus dieit ade.
Da-., adame. fwu ruku. Att tit; wywedu z pekelnaho ahiku ^70 Y fa vvffami (iiiilii zkami, (riz cltablu \aaza nadanu Xikdv pauovati. Ala budeta fa radouan A fa nma wiecznie kralouaii.
Adam ad jcium
K7a \\ita>. tworeze milottiv\,
Swri hnilai lioka fvnu y'iw\. :liu':
Ja fans (obia /.awmib
Proto fcin \v nmkaeh numbo hyl.
Hud tobie dnas rhwaia wieezna. baza, xsn (dz nas wfiVeli tuba mine.
. \iuma ctiiiiuitts.
Wit a y, nnly. nehafky krali. ja twu niilnft sa wffemi abwalt. ' zoz by! adani otecz ztraiih Tos nam tworeze owffem wratil
N-s5 JCwa pro lakomftwi fwuge
Zbavala na.- rayfkabo pokogc, Ala tys nam opiet dab lienzA za in na krzazi flak Hlaza idm   ktu fa tnbic tit ffi,
X'K) YY (um kralnwftwie byti nuitv, (iiz gaft nyni wffai zka pakoft, A pr/igda ghu vffaazka radoft, 'In natrzaba gme diedmy miti, .. (n'dno na Iwa lirz.a zrzeth :M9l
A in ma line dttil.
^'■}a ja fam awa, prwnia mati,
Twehu fam fa kazani neahtiela bat!. Ze (em w ragi yablko <hvvzla f'roto fam w pakla byla;
i*la
Ak' a;iz f mi, bozc. odpuftd, uon Zes mie fwu (watu krwi wykupih
af n^elus ad lainaicm.
Y ktn gfv ty f iini znamanim, Ya fa tabic welnn diwim.
Lair" respandei.
[a lain k'tr krzuo\van\. Pro I've ( zinv s kryftam vniiK/.un it'M \a prawn zy haia. boziabo,
Y prziyal Iran wiaru gaho, Ze gv (Hi prawy fpafytel
A wifacli brzaftnyah w ykupitcl;
\  proj'y] fain fmiiowank ■; 910 An mi gaft da! tn znamarn: *22ois
W'azma krziz. diz prz.ad ra\,
Angclom to znamani day
A rzka: gczifs mic gefl poflal,
Aby mic puftili w raw przakazap 915 YV rayfke bydlo baz maffkanie,
l'n kdez vieczue kralowanic.
/ejus ad an</elitiu dieit.
Miahale. wad do rage tytn dui'fe, Payz gim bydlo. yakzto na nie fluffe. Tut mi-r i zekati budu. 9i!H Azt k nun trzeti den przigdu,
Angelas diaal aiiunas el eantet: ^Salue jejla dies" Delude J ejus reeedaL Deinde jial Senna. Amen.
Sqi. Snaii mksto: Giz       nunc \vffcvka paikoft.
REJSTŘÍK.
Vvádéji m' jen daležbéjší vvra/v a. vazby, sej n i :   2.   Ih k. .    Zlomek   J >rkoicn-ďo : íiroh Ho:.}        Druhá   hra   tri   Mara : ,*>. Maru. e. Dir.  í";,'.     Svatovítsky ziomek; Div.    Klan.   sA.  V>. V)  - Klementinské
vzlahují se
.•í Ĺ, funí,, jcsllt: to já í obe ckcu rete že j á tvého syna idéiin. aez mi (í á- tri hřivny zlata Mas! 207: aez r" s bláznem umluvíš, ale nepravé ro/déik. I kk. IK; srv. líra Vek 74. M:i:-. Mu-. ; _e Div. Vit. 2!>4.  Div.   KU-in.  C 42k
««/;:/,   íuaM.      nevěrné   závismke ne angele,   ale   koží   protivnice   1 >rk. fi: lakéž angely . . . neučíme ne/ po Div.   Vú. kromě   ukradleli -ú
duši   am.e'hmy   t. 70.
.Doeoy m., fiu. osobne bedoip Antea-Ttaeerns.   S [!>.
íí/>f'SlW     lllíiy. ,    HpOJtnix     niiMra -\ého
í'zíratilij ilra \'ei. 2m IhM, Ik./í 1 -'i. 1 4S): byt nepi ulúe apoľtelv 1 )rk. .'il7; apoitoie iua-ac věrni íl rob [><■/! i-'ki: apeilolev nmsie v to vénii líra Vel. Sťi.
.■isiaroľh.   .4síai-ahí    jiti. ďábia : nadire.
mnéŕ aítarerk ďéjí Tina Klena b I o.'k
nebo ty.  Aftaroia t. X.'íí). dl: chce--li. ai bveh slúžil Drk.   ie,i: a;
by e h    já    mohl    vařili    Div. Klem.
V. 289.
ľíainti s é, bavili sé, meškán, t kles se tak dlúiio  babií   Div.   KJcin.   í' 20X.
Ihihvfuiuť h. (4 slale): mast z babv-louye Mast. h~í2.
iittlšáu. ne: s kadidlem a s bali'anem Mast. :;■}-!.
Zkratky /na< e I. Ma,L Maslu ka; Mu-■'■ Hi d í 't í. I kvní i i ľa t rí "Marií ; 4. Mdi.   \l M ase j n:   .- h anek   krv   s ia
'-. f í i't oo 'Ieeern-.ccsk v zšoinek; s. s! orní k    aer    \ el konín nich. C klice
k versum.
l'HiiA- ne. iliiuin. /. báta. uuláŕek. milovník,   hk'daiii    batka   "Drk. äa,
i-ád ■ i-ítin labnian. na prázdne mhi-vi u : f žene ! kd v --ŕ /apiu. iebdv bavu .Mas i. :i7'i; ak to tu. Marta, ba^eľs Dna Klem. A 4ss : jmi --obě iidé bas;] bdiee í. (' .">! !. a - v-r r. pl.. im. /emé. u bauorzvec h Ma-u. ."í2.
■'■t/uttt. beieU; hekat! na koho nirho-\ a ti -a na koho hubo\ a íi - z e svvm ua    mé   /vadiem    bekai'ť   Drk. Is7.
lU. l:t í'!!':, /í k.a '--í m, m. j ne ďábla: n; ně t deji bei/cbn h Drk. 2."> : iimií dějí bi !/<■■ /u }! j o b ] >i\ ,   Klene b áM.
/é ;a;//.■', plur. L, rnbvn / 'nanatek Mast.  x: ma-í  /  bcna lek  i, ;>2*>.
li ť i n', jue dábia . m n ť'ť deji bar/.\-1 T 'rk. :u>.
A'i'ŕíf.   L    Itn.  o^>bísi:   m;':  ^ouai bveta Drk. 22::.
hf:.dik\\   adv.     ]■>!"< s t s   vah:   ai' neradi.
ah-  be/diek\'  Div.   Klem.  ('  7"»s. '■t'-.di    bé/a:; jáz k   [obe bvezu  Mas!, i. /í/ea . ne ; ľi'yryez. byrzvi z r Í! od i j>u s trnku
Di\ .   S'íe   227. Adj. bvrzv-
i. zow >yii 'j>rk. 2n-l. í'íciut    ' Islal).).      u-iiä.      b!ei Ita : biehn
iednookťi  Drk.   !-u. ■'■/ííťó ne, klam   naio ai tna'^im bez bindu
Te^erns.   44;  pred to I ■   neroďte  se do-
innívaii,  bye h f bvl bi u d "Div, Klene
A r.iiT.
I :<'<u-a, ai ks z i-:'>ii-duj: i uukUiv se \ e ]>ekle stekl  1 >iv.   Klene C   i 7k
í :111i dá. adv.: vám boh d a na vši u téehu M;bl. 4a.
':(dt\di-.-Ý,    adj.,  nenmené :   uiiá se mne
mi Sos t s boSeíľ! vwviti Div. \ i i. 'M) L /aWo   -l«'du:   když   b v   se   poéuía bofti
'Div.    Klem.   C   212:   loden;   ktož ;e
hoden Mast. (>4. i.-d.rxÁ:h}>aj. adv. z /-á/i o -flaúts : bm>\vy-
zeiinav. milé paní Div. Klene A 142. riadil. í., vousy:   b\ao lobi'1 \"zeti bradu
Div.  Klem, ť 210. i'i-ítih. m., druh: miiv  bracha D'h. |S2:
0 to braíääu. nem;' j pét e Di\. Klene (" 4KS a (.
hn.n:Í!ťk.   ne    deeuu.   /   brarii. mik'e'ek.
milovník:   trhala   -aan   k\aeti svéum
hrach h u i h k. 70; to \ -c cimm brae it k u
na  miln-u  t. S4. hi a i:      .    h.    obrana.    odpor:    pia1- < u p
k hraai s mužskú mysli Div. Klem. í
ť, Ki.
hráme,  n.   loupe/:  hveh  nejel i sa líram
v noci Div.  Klene (' iss. íhi>d   Cť:drí.    im.    me-la:    lár:eó\ -xas
z c/eikeho brodu   í )rk 204. hyľ/ií!  Sík sem   lam choditi.  hem/Ui ste
e/f st'1 o nich '.okolo pani) lindé bro,<.rve
Mase 22(i, hľ:d::v. adj., rví'iiiv   iaijnv: rwiUv, brzkv
jako klopot "I >rk.   S 14. /.i.,e. ad\rve]de:  br/o ju áre z%'é-lsa j lež
to uéctllníkum jeiio Di\a Klene A 12!. II u': m .   ľlahií v.   111 u ľ..   an,   místní; jmé
(sakuě) >obé  w  bidsmch   pmjte \Yiv
Kiem. (" rr,'.\. '■inii:>:d    L.   ba ium;     \--.e   eiemľ sbiti
a   -s\é  ba.ovnofu   poku-sts  Di\a Kkau.
húkali hút a.   bu<'eii,   houkali: kto
na ma vrata tluče, až mi v mu ma buc/e:j Drk. *!f>4.
hrdi", m. bvdikté sídlo, pekelné bydlo Div. Kiem, C ] ,*i i ; v rajská'- bydlo i.   Ob");  daj ž   jim   i>vdlo   L S)[s.
h-./ifíi. h-d im. y aí'íV h ■ a j á mezi nimi sedě b/dini ľ>iv. Klem. V <K>: pz\-d\'ei\' MasL S.'i; pojde od nie ])/.tJ\T e !■">">.
CHi, ad\-. ji^te. prav'dn'e: a ť s tobú c /vele   sdépi    Mast.    (í;    t ako věrné
1 tak   czcle   Hrob   Do/í   172:   jest mi
iiore   % ehké   ta le   Mar.   M us. 44 ;  t ele Div.   Klene   A 2lki. Cf/e  v.   ŕ ť,''t e
(*(■■/■. ne.paiue; aneahointe c/epami rany "1 h^a Kiem, {' 12: mi ad -e m tebe lešlé e/ep\'  neple.-ul   í. 44.
c t ii k. ne. :/ Iráne, einpuei. péí ok \e h: e kostkově : já ť stan uvi hl žíz s czvnkciu o; .Vi Div. Klene i Mix-, tobě /í/ s ez\mkei!(   bt~e  1.  .">40: srdi
im    e/yn    a    dva    Uke ■■•>
t, .V>0; ;iž mi sedli všiekni r/ync/v ďí      :.} t, ó(i4; dva ív.vnky a žíž -edí
r,  ■ ip t. r.7fk
Cil V   v.   í >!l!X.
( '<i'ui!i   \ .  •■ i kuli.
iaiii:    jedním   fiiuicen    anivaiii -)    t /au
Div. Klem. C .>4S .podle něm. ■■euau/e
sciian/      Ikdl    der    Wiirlel (ďiirk-
\vitrl". / kane, tdiara e}. :..th«l. ani.   t..   čaroděj nic ta    vy <kksé
c/arodvenve/ve   Di\-.   \it.   1 Tib la:   /v ('-.i.-., /.aiiedíouho: po eza- budem
nueti hosti Mast.  1 ít"e ořkfAař   i,. ]iodih v Hibě samém e/aďlku
ma íee Div.   Klem.  (' T2k ('V;/;, ta.   jm. o--.: uuaaí \" jiravtU'- \-;-yrk\-
věnu'    rzeeiiv    Div.    Klem.    a 40í;:
Ct-ilix ■ u c/eei!a'di Masi. 4!i. T'vk. ::2. /(/.a/.'   :tt>:iiti -a u: ezekav ieho vkoiif'enie
Div.   \'íb   'i:   tebe   sine   ežakaii Div,
Kletu.   (" Sad. <"<'■'->!< ť.   k:   pi-^e   nám   s\'ata ezyes.yczye
dron,) Div. Vít. lítí), oj-/ v,  i ii. Cd !li i   v.   i; !u i.
i !O-/,  k.  Úist;  jiVMIV Zádně CZVCÍIV /ádlie
uemóz  mielí  Drk. !">. iicřf. k. ěke: vvpii patnáeie ezeííi Div. klem. (' 7S(i.
iii>.  v. (úd.
ři-chaU-:. ne. kdo éika na ptáky: nenie , , . c/v/ebnvka  eh\'íia'-i-ieho Drk.    i.
írl, ■;<>-!. ne: czrť Drk. 2h2 Div. Vít. Js:{; od ezvrta A[a>l. ISíi: ezríla Dna Vit. I*4; e/erte proklaté Drk, :>0S: yšieimi ezverlsa1 Div. \"íb 2Hi: u v.šětdi ivrura Drk, 274: kun ezert hon  Ma~t. :>(>:>.
črtu ť. i a lir i-, k : v v ^ le iioršie ne/i i c/envr/ve Di v. \'í k I *o.
■Jiří
Jih
()■>■     III..   c v v v.     U.a   Miad   < /y; \\ v   \ i.ji|M
M a .-n. 12V
i-!)t-<.,!,  V'lr'd. t..  ]HH t\;'l  Íl r /Hloh
jeho srlinvaLi i ii.i \\-\. 7.y ( /noľt | [,-.,1, bo/í
ódíb'.  vily.  adj.:  tyrii w.m   r, ^ - r j t M;,m.
'J" f:   mistře   c/n v   1   -i* n u 1 n v   1. 2~'J. i'ítí!.    ('Ui,    -ju:    horení    snm nec/n^vu -ehe Mast  "'SI; naše m'iia- 1 žito Div. Klem.  Jí 2áí: rzi"i 1. (' 40; nepi'á telv kdybvsie  ''žiti   t. 4íiSl. Ih'ti    dám;    t ó i t"   ktcmeí   dadve pary Mast. |Sf>: dadye kvapa 1. IS7; duwvt i my dva) budem dosii  -mne, iiu  1. 4; dá tí sé na něco; na : n   zensku -h- nir nedav 1 liv. Klem. í '• l Vi. dávný.   adp.   starodávna.     |éka< chytia dáveny .Mast. 4i; po. niť- dauiu- dohodenie 1. :>s,v 'i'míi x. thďd.
d (dut a. í., majetek, sla lek. e.i nciiciia ;iaé diedmy niiii. Di\ . Kbm. C Mt:t.
d-kovati komu z é' e h o /a{ ! ,- evh daréu dyekuipv  vám  Teíienis. |i>7.
d.čnw. n., konání, skutek, m mmež také dieni |)iv. Ksem. C OU ; /pomeuú-li na sne dycnye Teeerns. 02; dobré denic, dobrodiní: pru mé dávné dobré dvenve Mast. .'!SS.
dieli. -~ kf/.'i. diccrc kak ti dvcvu pravé j nič Mast. ň; dv\nt :ni Kubín t. S.
í//íř«a.   nu   dlúzč.   b hade.    nebude med i
;eho jímek na diu/e íira Vel   lt; [Iroh
Boží 0 :   na dlu/ie Ma     Mu-., n ; na
dlu/e Div. Kleno A |t; :i'a. íbao f.: snad jmu dna 1; u n,. u-i Ma-l. I Ľ t:
dna  dietě  silně  lana'.   lh\.   Vb. Jub dohro;tra.   pozdra\   1 anni    / d ■>!,!,, ;,//,
dobroytru varn. krásné panic Masi.J2íi. Doňrušíia.   ['..   jm.   tnístní:   ma-a   / do-
brufíky Drk. doiiuiti .<r: jak smc se zle dor/milí Div.
Klem. C ,~>h. doch. m.   došek, otep slámv: led máš tři
jinochy   jako   najkrasšie    tři dochy
Drk. 04.
dojiti koho . bych mohla jeho dobiti -Mao Mas. : do»uii Div. Klem. A a 24.
dohad, conj,, jak dlouho, hospodme. dokad bude-- v^áu Di\.  Klem. (" 7'ts.
dolu :tt   čím    ď.k,, /.\\\    - tu :   \ ani   do. v dolvezvtv    l )j v.    \ n.     | ,, mlad
1 i ä cl di >:\ < /v iv  1.   I m' díi}ii:':'.hi/ci.   i.,   li.bl.a k.i    ud   mad    - i-d madon   ó   sly-m    halu    kle\ 1 lna vv  své.dné ěarodenue   \ \-  -e ba-he ne/h řerlicě a praví' -a e d. m e "\\ecc/ve Div. \'ít. IM. dnmd'.    dmu ..    e<>ni.     dokud donvd/ Ové.fcč iscoptíbnv Hrob Hu/i 27:don\v ste je~te \- s\a''!n /.duo'i ]in. Va. dnu v/ budú "v nebi své í i  ;. -*>4-l, ď'vaziľi  .:-<: >fí/iíí   imetaíor. j    nara/io na tuiiv odpor; toť se dora/v hn,>iu sedia Div. Klem V .*>KS). do-t",u'H. ad ..  hod.en    jiďvm ja nejsem doííto.een. bycii  fo/a.-Z^.e  lei luitom Div.  Vít.  24íi: dnolio-.'eui   JL-t  ľvlo \ nčlio hore [ h\ .   K h tu. b   I till díi, iidnv.    adj..   n.1    d ::\ 1 >. lei n /■,>{'>/<■]■. skľ/e mnoha ilanuolaa /nainein ku Klem.   A 4sa. ŕ/í'íh.   m..   hink    neb\ ľ u   \ > . iiio   do^ /e
Div. Klein, b bin. d rail n ý.   adj..    vzácné.   lie / k <     vila í U\
vy  panic drahné!  Mast. 'A'.'-i. dváti        d vru : dcržle mnu neb n ad civte
Div.  Klene C 2-VI d vi c ti dru.   odírali.   krá o c   d 1 /vela
Mast, 4-Jh dľUt    d y v tc.   !..   i/.e   Mmém.  drie   a mio z ial, tria)    tri oka \ s   in-c io ^tUové ; já    mám    d.ryyv         koněm     ;i   ■ 4) Div. \át, ''i : ja  dr\--\- s   tioam m.aa í-í    '   -.) t.       : ji/i   au sedl  !;ott" s (j t \- ^ 1 ■4   ■ :\)   Doe   Kh'ue  C  .Vin;  jizr -.,-;!! u\'!'lii dr\ cv) s a/vwx   :>     oj 1. ;>,)i;. 'hditi.   -za :  (p j-.'v   Masl. 7"'. dvořá k.   vo...   kilo zi je pri  ihio     i a !e -i.
írajieí'i i ěiuor/aczY  Ih'lo 0|. dvorný,   adj..   dvorské.   Invkv    j-.'its ii du'orny   iiolomek   Aía-t.    7: dwornv smiech    ípéknv    smieh.    pt" knái    \ éc k   snncini)   t,   S ä, \dv dvonié-
iiemluvu'ž lak dwornve Div. Vit. 'Já. dýni. k: voV bude jako (iynve \íast. h'íu,
/:,v n, i/ mm. as), jednu (,ku \'e (ne kostkové: iá mám s žie/t m e/-, -ti ■• |j Div.   Yú,   líp   již ť   nu   -,edl   tail- efs
l£      I) Div, Klem. C .-,44.
eí, conj.. že: ď'-kiiju e/ mi u, tmi cti IM'ieliš mnoli-.  Ma-o.   y,] t: --Iv-al   -.em
v.-   , iubr\; u   masti   piate  t.   '.'vi I :  '■•/1 /vi :    /dať    1111    sě.    t /-lit oiidenr-sojiľ    '-ziii o   niri;   hade brojie
:. ('.
/"    sun-rj.   p'uv: kde isvch sě iía'-ra) siawi M..-a -V1X
l-'i-ir-ii \    pL  m.,   jméno  země.   w lián-
dr/ve;át   Drk. \y,\. !> :iv-j-:\ .  adj..   iraneou/sk\ :   /bo/í dosii
u Iraakkciio Dna  Klene C 4S:í. inaci   m., zédeinik: Ire^verzy i dvorát i
Drk. 01.
f/"t o.'    ŕá'iŕŕí    in., j n i. osobne í'.oc/,\'nc mic/\ ne!   í 'iw  N u.   *í■>.
//a. i     ;■>.   I.    -pôdni   odé\". pod\h'i'kv vilu k!  sem   v   n i    mast) star*'   i ae / v Dik. 'děl:  a  nam ••bi   ■. -■ m p/d.i
Zun; '    ,-d|.  /  'rado):  dáub  iua.oo' pa-D1 i..  I ail a. j. oás k spod iiiiiii -ť i n-' ml-: j.
ň.'f';:i    aiju.   mv^iäli    soudit;:    í kani
Irakis, ze s1"' ncci^tkám Múbui žádéô
Mast. :!0I. kou;, no: dával sem niíijo pi\'a za haierz
ľ>}\.   Kicne ("  l ">7. K a. hi í . f.. jm.  osoii,:   Méj   ma le;-i diěp
i ia wb'c/.ve ] >rk. 2l 1". /i-./.. 11:   m,   izc stnéin.  iiasenare iiasarl,
\\ ň; ťbsoick  a   e* 10 /.  Íra ne.  basa n I!
a ra  e éiui  hneme sestro.  Marta,  hi aj/
- obec iat/arta Drk. 77. Iiťi 1 ):.'■-■■■ '.'     ad i.    1 h!    herink      -dano ek ;
melp'--l    bi u. ho    i ak"    iau'ynkow e
Uré..!u Div. Vn. h/.'   i):" r r  nie :  i! v    Kubme Masl.  Ľi 0*.
/,/;■ ii;-,, adv.. í z ném. íi m). tam: 'n y n oí'i miesta sdrav;', M .sl. 21; liyn jicii n nié'n.o mistra pin kiám jmáte t. • << se. brati'e. hvn blvštie Div. Ivicm, C ."^4; eo hvn stojí, to znamenaj t. 0,Vi.
Jií d !>."■!.   m..   i'oe.   jazvk :  ješ to  sem   v á m
tato   slovce   domácím   hlaholeni pro-
,o-a^dal Div. Vít. lííS. -i/.e í: ■   L. denun. z hia\'a: x Ivé hkovy/.cv
e-i s ť   iiiožK' Div. \'ít.   1 I 7. Jiti ..i.   I.    druh  honbv.   Staubschwamm
tu á   s t ra é   prodávala   hřiby iilvwy
Mad. 4IHi.
Ido ■ i,    u.    ki >llek t. z hloh : \'  1 v<- nla -. se;
o^tre iď >/ve I >n   \'ít.  ! ! 7. /kiíA'    in.    íbliij'.   áoe   je-t   lisle aipei
u>\'>  /  iu h- -kě'no  j.oskin   hluku   Ih \.
K i e ;;:.   I'   ."Ca S ;   ať   tě   v v v cd u    /   p e k e b
něh-, hluku  t. siií). iu'ii-a ■ ,   i..   \-eliké.   (í-rvené   slívy; tm.
diué ])Vodávála . . . hluhve/ye slívy
Mast. 4(17. hřívatí koho na ('ens: na lom sem boha
bniewala   ihv.   Klem. í    1 44. ini/í/i:     1.:   Tebe   hveh   vbe   cti /bavil
a. sebe bveh za   jednu pkuui hnylye/.u
nep"ora\ái Mast. 420 i za planu hnihcu nic.  o nic). f[)/.■■■,:.. i.   m . jm. osal>ní: kmotře imoltku
[liv.   Klem. (' .Ví2. nud. tu.  pi.   'fdv    svátky, zvlá-tě \ < \:k"-
110;'ni   nid; je ne- k liodiun U"\e nu ii<>
Mao.  :tsií;  eaedi  iiody Div.  Vn aio
\-   penn-   liodve   L !.V^. i/,,/■.,.'o   n,.. jm. dábko  ty hodlala Di\.
Kk m. c. s:ts. /Ivd.-i. o t.. jm. osobni: má siréna hodawa
M,:-t. 4 i id ho,/ni.   ii"d)i ě    adj,.   íiodíet   se   k   ( emu .
vliodnÝ:   neni<'(   podoi>no   ani   vše mu
lidu    hodno    Div.    Yíí.    8^: nejsem
ia.dcn torna t. 2M7; do pekla jest jmi
liti hodné  Div.   Klem, C OS. ií<>d;t:    -/u:  dohře  vem   hody   Mast.   42:
hodni se- snad  s'-  tobě dobře ho/.vu
t. 2; hokhli sě koho    • hodem, vriu-m
za-éo mou li    eoka/.   mi   toho   po <o>ka .
a i" s,- In i/v jvho boka Div. \ 1 i. ">0. hotn ■    s.    i 10b"   n ii-u>  na   hhi ve   i\ m mo
tmo   dam   n''-komu   po   hoba ;.\    Di \
\i!. He
H'dii- I.. jm. osobní: laoadiž k sede -v ú zenu holvczyu Ma-a, 20,
iiolnmek 111.. služebník: dvorný holomek Mast. 7.
hoře. mterj, běda: tiorzc nám nebohám íira \'ei. 17; hóře - kure: aé ť sě nestane     ješří'   h.orze  Drk.   1 *á.
honhi. adj.. prudké, tvrdý: lid uaVj lioruezv často mne neposlucha 1 e.ííerns. tt',.
/((!.•/.'./,( in.  pán: neb si naše ctná hoťp"da.
Do.   Klem.   ť 2S!. loh-'id. >    n,     1 nad a vka):   cla id( o-cě    ; o o
'iii   l'a 'a!<1
iqdop i jM.s; ' ' ' üqnq a/ w\y. :u ,s /qui
Uqj.WA/ iq  Pls'AÍ HipAl'UlAii 'i>j>.!!.jy
T-P    P^K  M:qv/i>| 0": on   .\]i/     '■. i   . iíl r \o>p;q aa  "Iii s;-   ■■/(-■ ■/.■ r.v
";'{•   ' ■i/.nUIIZ.iq   .  11!   ' ii-'!ti i.l'l
'fT-S;    -[■'(]   IP^A-Hl ApiMq Olpf Hi ill J At]  Hmp.l'.iq pipaiq 'pa? *»/;)!.f.y
-:<ir:   "l-P 1   Li - Zoq n a ! iud a ,i/o[ud    ;/oq /   uiqi 'j ■>':}/: i >;■■
! ><)U     A>|I|.í\     S      1/oq     (ľ-l'iil    '  ;     'I'll !:■!>(
ir-ť ,)
Hnp\j "Al, [ (f in ;;:.uiu:-j v /■<,■ q,,is js.Pi   im   ,1/if   : ],-■    P a i   - ;
iu.uh>>[ s d".\.q> lupa: i!j      \n>}j-u>[ .pq OA  TM[o 1-}a]..>  ''-Ull'llh amu.i i   /:   ' m   ■ ŕ / ■ - -y U ť K   .S   'Iii   i>j Ai([
T.qploq aj oponu   iq-p/p "! [ "''P^pV
■■: - aunu
-íuoq .v. auuaz omauiI   *qd •■■a; maí-yi'-<"}j
;■(!<"
"Ti \     Ap]   HlUf]l!'l|i   au.lq.LOq    í: iHiApp .1 s U    1 ' \ii:]l:ij  p.pi U'i'jv ■ HUOp'.'U ■  ai , "í.í".y
'fttZ --KS 'AH! mojpi.uuuq ,ni|AS ' ' ' U au 11 í ľ i l i :a>[.>u;[ quuoíMqq •isns.i.)\i.Ki > T'M y\ ' 1!I PMHH'.y
U'.! i \l
un.q\] íiuiiK aj        li   iq.M'i   s nos
/Apq   . >/uq   -Mpuoq   z   aihjo   ' i 'innioy ■ i r>'  ' i i \ 'Ai{ J a.pnaioq /.>q
H s H a -'HA'iq  - UIHH HHi i'll 'AAplP ■ U 'íííi'í/e.y
■■-^   .1  "»a.q\[   -\q] ua.o.wp
1 J.TU lil '   Hi AAopq í A\|    pO.ld    • ~ i I
ui.i.íupu-Mui)>| mou.uuui unupol s MMoAp
q.)U   H iAL-!ľp[   AU.iAľ i vp,).ki   ' HU     I:'/> lí ■> ii!i>)/
■'i-" i   ■ i-nqv äpp'"- "M-1 uo-' -i;iíím>| /  isiq\; . PMii-j'-j / "[;iľ \'"in>tw>i -,./.■   ups.   -aíí). /.tií|'»l
V\V.\)   HM 'auu.j   HAnpod HUAtllpo "111   ,J Jí/c'.y
■'■'»"  _ >t-t< L '-'•■"h !liu.t AU'U.iqoq im, Apq ".i.i-h-id uuiiiii.!   :u,'    :;r :j í:-/'1-;
p „   mi.: >r,'A i MiinniA' i>(     ilHOMUi oqoí n : n ha .'s pní/any ■uí r   "•[.!<[   hulu>|   .astí)   i!   >[oq-i)f 'h<jo a.uií.hi nu iŕtíf- ■ "ŕ i ■ i v T?qo>[ o>p'i i üqu) ■V-IU-,   Di,p-   Uni    mq-í1-')   ' -= t t 1 "m 'i?;/ľ_\/
■í;   ,   -UMÍM   'aíU  'l'^t 7 o>p?f AiHiinuiq z .).ii!iip >p:i  : ■ Ui  H- 'jJlti?/
i O- y
Hu.q\j i'lpT"! -'-iqap-Hi huh; ([AU
■ >; » '   5'! 1 ii,JI i AjH\ [M   AMlŕi ! H i- ii i ' H as
Hiq.-in       -)fop !pn|q a;/-     ■ il'p'Kľ/
•í i i  '^.í(i pni, .p) o h t; f A>P'-iq
Ajil .1A.I   : IH.q HiO.ili   H i i h p , f t í) j >|   "Hí      >'•'-!''ÍU
■<jt 'SSTqv
AAimpsn.jpí .)-a  s ,v|)v;u[ .iiunul-v \-.mp'U : niyipi\.i;>j    n;    '        ' ' '/-i
.) 'i'a "aki ■-'uhm '■ -!iíii]>[> hií.;.)i (iqi?f ,i!Ap:| Apji.i.i[>[ ij.uľ.if .)s >[ľ! a.tuu,h| 'hi q-)U .híaha; s'!i n<! m   in a.i   /í.if    ■[ iiM.qk s - -n:   ,     ■ <j
■A,i -qA -M([ ,\/.iq ha Aiii i im ' ' ' aj -'i n [ • 'tii   .pq '.'.y
'■'<> 'paq^ ••!a|A"pq' ah; hu hiaaahh h:.\a-   [1i:\'hPa-o ,w i.i.;;  \ Hih?-   1 \/i>/
■:.-í • >i-i* t a/ -.-./ >;| h^iau   q-   -p; ujup.ul    '-' H!>q    'q    ' ■ P'.y
•;ľi' y 'ui.q\j "ak} íľiAp.pv ui \<\    pľHiz\;>(   : ip? u i/ií>]l.k!   Hifn-    !/)■>■'')hs!
) hiu)|\i '
nyn iľ}Aiq>Aii H!i;/i;q n./- mp1'! •---ujoIíaj i i i'. ;i ií/iiq h Wi Ap p!--':^ ■<ií\   ui ,ivi, j .min   . nni/aq;.iP  "n     f a/-'.y
^-"i" \ hu .[M \\Í(I iunq \ľii!f;,i.;i| '■- u i.ws r ' i í \ " a i( ] |, i n i ,',iľq Aoq-Hiq v)s zuj>[ nlu^i    ■• ■!"'■/
"ľii p: \ "Ai(i qpnn  HUAHiq.aa[ '.íash-.a . hau Li í a q i; q.i tí q po '^a-a-' k i ' i pi; ' >; í/n v.n,1«
' - v -
) ■n\:t\\\   ■ U( i  a/ >ip:ái'q   o iqo-'.\q   i-i i i ľ.iipd H,! \ ■, :Aqüf.ii; luP^.a "q '; ;c./i'.y
■ii^r   "isTľjy  A-..Hp.i.\ auibnuq v. u   /Apq   .ui   i;   q   qP    <;;uj ui ry   n a afa.y ' i r  qq\ ' >P I
iPqp./au    .Hl     ^>p!>[      -''^p''       ÍU'O    "   y í; y
: í I   a azíh; ii>[i;q : f i   q.q\      j ( Auqanf polili!/   a'ui   nqüq  q.>\"     ^^\v-\    '!pi; op.'y
H-Aqv   '-IM 1 \[<»{   .loqi'q    \upi    . q.app'l     f."'       ■ ..-a / ■:   p^n]Y*   n f. q t   u   >p:>[    q?:í    pluía ya.y
'I M    'ha 'Apj
TÍiíuz a, i   f i; > AAjpjqíiAHq :>ii   '-I1.IA.-, . ; iPHAHq   .!-.■.?](\u   "An,,u     H'l"   "m      , ..i'V
;      M.   í!hM'!~-1 ' rum a q liuH'p u in.Mii aq pspi:q "u '■'/■p'-'V
q j" PMqv nil ,.\ ;á  pn-q>.i   a.míiii -n \ aii.mi   ' \pn a:
■nr.r- 'i!a 'AP1 :7i'!Ai:ľl ľl: ■ ■
AT i-í ľ   ,1)^   i[i!ll/   AipM]   Ulli     'Iii     >!■ '-íAH'í/
";:d;: p aah. \
"Ľ    p ^ T ? j \    .1A11I"   pli.ľl       H:    ' ahí.'i i H ( - a'fp'
Tli:  i 'U1'"»i>!
pidy   upPona   Xqpiqs   í-ihl   >p;i pi~;;
■q.i(] Ppiz ľoi >, p[s -.up/ jp.íod >pa : u s'Aodipsn pni/ p d : ^.j '_ j uiiAp,! •AL(j   .ííp'i   od   (in Ap lom! j   a ui   ; n p í-   ' /;?/
'snt   V   '"'■'IM !-Wf-OHA]/     |j>!     1-Ai       yspiAii/.n j      -:i)v. >l
qp- p>i'PV -p al q> Aqij.i'ľ; p...qsu.id as d i MOipiA a"j)u.ii    aauo.ta,-- a;q-/if -q ha/ph/
'015 "H!(f.
i:q|\'^   i!>ila    hm   :'qo-o   uiP    '-j r;/;i/'
' ' u i p i \ A \ \ IsfqPlAs os oUpAľ-; :'s:{; > 'iUJi>i 'Apj pup a.lHp oi hm  niqi.iA -p \   'Apj ip.u.'jpzn
7pia   .Ijip.VI   1-Hi!'-  uupAP   l-iqiüi   HA] m|
!'''=!■ i  'V1-'li ("',ai-.; m] DupAi-.
"UA1IÍ      ,.;u     .,q".lii     A    r(_-i)|      '] AIM!|^
p sup ui q- oup >r. np : l j a-iqv !'l;)d ,\pz \
Oi     IUI    .iU[i..P      UHiiiAj"     UAl      'Api! •:,;</>'■!
■ ľ fill •
apa 'A- AiiiH- ŕ \od ;qi'up.,r; 's","-p '■"■''IM 'Apl :t >:a íuuiľs qiíujiA^ /aaahí f'tv 'l nP,;P '.i.psnu ->p;up.)W p);;- -ä n - a i \   v >[ a j í; [)   /   .) i so 11   ! q ni q   •■[ v.u p.> T.
p j u>-iq v AqAp:p / i .p;;q u;il u\
-p*11!'ľar-! ľ-ľpv npup "po] j.a.id
'A.ii-na qHiq!.)^   pAiiu   a'z.hil   'Apa '.yj;;?;; a 'p: !  a i \   ■;,;([   ihiiaí opi hm i aíí  íqiAU i :.i<; a-'pA,-ľ   \   Auq.ľ:   qip pquAu
:!:1P "'-''-K PTÍi!.: AAdnq u.q.Ari a 'üiin.'ii  >;  AAu.iA.n  aiApoí na1      uajiaí i
: f IP"     '>[.!; i      H I] H A q     i ültlup.p Ü1IAUAU ■ Ali |iH7        .ig, s a    .h í.í Odl;/    a      HUHU    ' !!.)>> >'
1     r-uy. "(Jl   í   P-"|\ P--',   'd "uiauauI
'iíp;:
í i::   ai.;.: }   au., \ a    aua j'   -qoA    un it»f
h-ľfV Slľ.iqo-lv .im íl     -Av 'iquP.aa i j     nu     h-    ■ •■ r.'v1 'i// ':;uí.' a ii,up pnutí a
IUI p.HpiA Mjiq- p Hpl.id AilU'.^l^AUl 7-H) pAqUA HIHI qf PH' PP\ ' aI (] Appi> oil ,ll v inodoj- [lAuu.\ ip.ntiíi   A\pi! -r,i/;i;
P;  "ľ-ípv" pui.!.niop\ Apuj  ' na i a p up oso auf 'uu  a;- ■ ijj.nwp /
p-up    P-ipv    i.a'"q    fli:p-\ a"]jo.i)aua !/:U     ! \ L A1' i, . \ q i     i-oílíi'Hp     }    ' j .•' i' (j \ i/ )
P-Pj   ">[.P! PI^Anpi/ l,l.i i   HIAqopod IMl   \\,!»!!(»>/.)}>    .\.i,\!/J   \\.!.\íj i
"SUť '^'pv tPHAsqxud .,Al]A"pjn.uqA
■HI -oíi      opAUlod      pí :,\~..    '.-')<//■-■n 'It i
V.^l     )   auA|\j    -Ai( i    u,- iq    nul uqA
H 1'"}^   i,UH   'AplHM   H)Uq.!   ^   "\pl! \>H>i1il>
''Jíli; p a pí;a\oua >[ia uioaíía op p->z ■ľ-\ľ- X 'ni-d>I "Apl liiiipodsoq oqaas Aií.woq i   aii.ii.^   aiaiH.npi   uif h-   -y.n unjo
~\ i ''•<'H páp ) i/ na a
.)[I|ailu  ..mul    od    / iAAj)0(iLA   :\' 'q.pj AA'poqa qpiup ac.oi od az '/ia :\v/.~ appoy?
"(>uí; ;í '■:<:<: x 'ni mm 'api
a; a p   op;   a.u<,/ qjoijT   <pua ľ HUA.aai
I!UA/     i i -. , \s    ~a.v     ľl u     a z    ' !!Upopod;iU
AAA isa. sp(i( j : qq..niAz   >pqni "in ' upm/j
'q.pl     A||A(PquA      AOHplA   .)<        ■, Illpl
-<iiOni  ia-\uí- a\  diqq , ■■>::   i-    -yj»/h )
'OP,"   'p_\  a\i<i   Appiq  OJA1   a ..p.iAS hu i Ap/    HMS/OUUi     HHUAiHHj     "j     A-     ' p.pijy P'J    P    'HIA|\j     ■       ]    a/Apuq Cípu
-■'Kpui a ii-iJ apiAn   qaipApuii 'uii ja/híí/
'o"-! .) u iuiA(n:ii .wrp :(^í; U aUa/ .MiAtani : s'Uf: íi P 1 ■(.*(_' -i ini.K!ľ,p; i'ii.)z:„p: \- "i!!.q\f -Au) AiiAopai
1 Ha-! A;    ''1       >!pUq       \q, -pj;!' ,
'Ki ^»IV
'-r<'lV "'^ l^0!-! P"'UI i II pili! a/! p a A7 l.UlAqilU p;i| -'ij ._■([ -pq^ 1U j j X/.IAU -a(p':u -.lllll   U!A.)\\v-i!q ii'/0(ps '  [ ?t j'/l! If
'l1.'}     ' PPJ /A/Ai|.(qiP]
A.š pqui    -■">"/h q   OA   . :■; uzoqn   au   \i í/í Ay ni/
p|     asipy    .plq..W.P>[    /a.hli.\![    Milí    -1.JH,t íf
'VLi- ,) •»'•'!>[ 'A!íl
AI A p- iU A : . nl V 11/ n |.[ q ui'd you  q "; p A ti|o\l
ns    iq; \ .■]    .uípr.so    -ui f    "in 'i'ijjjf
■(ir-: "í^íx
i!Hľ!/ Ai[\\A/iq i.p -"ji uu   u; :q -vnuai 'ítUf   Si"   asnp; AqAz.iq
i P ' lOqi IIHía; ua \p p.ällí i ' -ií; 7;.f,y 'í.''ť    \     '">->!>[    '-Píl    A>[A    AU1M A.WOíf
-a/iq a aas ai viď apl.p; pa Afľ/.'.f .y
ŕ P!) .)
HUA|\|    -a[, I    flUlAHi-hiz   .p    UPrls   uiq Ol
' AiHiqi upni    '.\iH!i piq. .a    aj|    - n .pvips ■>s    'piAiipu    A>[suipiq    ' í i ť í i - :>ľn.!ij>,a{
usniv
op-).\'({z.p; Apo.ui a nipqp a f (opa ' a m/.q ■PPaiil   \      U >p    Au-iqiqod     utp 'ij:,h/.ííi
'jl í   "PA  'Ap I   iqiíioq aa/aaz.iu sni   pľnuip   .aqiii.iiiq   a  <qpiq   'q aya.1///
"l'p|   a-iqv   saiqd aiuAAs-Ad.q     fAAA sú Hl     :i|.i vui;{\     a i [:;■ :;>.'i)lj
'up; u   ■<:<;>■ x  uu q>| '-\p ]    i;a "'.id    ujiíMyi ,q oií v..\\i
1
křirv. adj.. lživé, nevěrný : za* laj i. bv k rzi we ho   ďábla   svázal    Div. Klem.
i 74 3.
kro mi, a<Iv., leda. jenům; Pro to masti nehledá my. kroinye náš smutek zjě™ vtijt m tobě Mast 330: kromyc ukradli-ii su duši unjclové Div, Vít. 70; kromie Šeř .snad je in > sluhy mohu f jeho v nocí ukradnuti Div. Klene (' 307: praepos. kromě čeho mimo cu, bez éeho: budu . . s bohem věrné přebývali, ki'omvc času bez konáme Div. Vít. 324.
krd.-aii, i., krůsna: Až jielt y. té o krofnve dobudu Drk, 24N; mělť jest břichu j a ku   herinkové   kroffnve    Div.    Ví i.
223,
Af/ví/o-])'u, ďli: u k tomu sem zle krpaia Div.  Klein, ť lás.
krupno. adv., hrubé, zle: bude! [ežíši s   námi   krupno   Div.   Klem.   ('   4(i I.
krychli-, i., kosíka ku hře: vr/nic sé o tli sudňe kryehle Div. Vit. !!. dnojdem s nim krvehle Div. Kleni. (' S4o ísnaď za krykle od křik. něm. krice váda, hádka;.
k> v/ó -j u: neroďte se pohanstva ani smrtí kri ev Drk. 3X2.
ks/rul! .-i-  r. s/ťi,li .-a.
kučal.   m..   nějaká   rána:   ať nenhunie
porebule. buď kuězal neb sekale Div.
Kiem. C 3x. kúrfi l. 1., koudel: nezůstavil sem ni kudele
Div.   Klem.   <é t!)3. kúpiti. -p'u: mast; cupytc  Umpt.j Ma.it.
27 1.
kusí.   ikusý   nes;   1 \>lsehněte siní on
sem)   milé ktsťye Drk. 23. věrná sem
jako kuflV Div.  Klem. (' 171 kúziiK in. kouzlo: [o knzlo spáchá jednoho
ěasu   Div.  Vít. 213. kiiat-di, adi. z kužel, kuz.í levité: z.rustu
jiej  v  áadřiei li kuzt late hruskv  í >rk.
200.
kcttií,   ne.  (něm.   íiewalth   násilí: ípí.i
neučiní jednoho loudin Drk. 234. kra/--, m.. dáíi komu kvapa vvpudiíi.
vyhnali jtj: i posjedniej dadie kwupa
Mas: is;. hri(a,  !.. jm. osobní. Má sestra kwvcta
Drk. 224.
frcísti.   kvet u:   j uzť   je   počal mazanec quil ív Mast.  j 3 í.
kyycaiiií, li., bili kyjem: neb se bojím kyfanvanic Div. Klem. C 42»'!.
kila. t.: a 1< tož jma ni skrovná kvl v im. kvlu)  Mast. 123.
kysilici. i... polenta, kyselé pokrm: hrnec kyíyelyczyc Musí. i 1: často kvívclvczu prodává I. 4 20: vypil patnácte <"éší kyťeiieze  Div.   Klem. (' 7S7-
kvsii<>. m. polévka z kvasu: jedné kvíelo i íuiby Div.  Klem. (' 2,5.
dueni, adj.. snadný. lehký : téjí iaez-n\ "v dadi" pars.  Mast. 183.
lakom st id c. n.. žádostivost : Kva pro iakoniitwi svoje zbavila nás rajského pokoje Div. Klesu. (' KSň.
láiíuiti, ~aju: neb snad j 'mu dna la ma uší Mast. 124.
lupku, iv.., loupežník: lapka pln v zlosti Div.  Klem. C 1*4.
li, tonj. ale: le ona jemu nechtě dáli, le on ji podtepetn zvrátí Drk. 34 —3.
In' bud /,,'. conj.,: leez bud v teple lecz na mra/ě Mast. 170: iecz buď anděl. Kež čert. leez člověk, ji/ bude 1 vuoj krá tký věk 'Div. Klem. C OS*: 1 eě buď • ■ leč buď: le? z lnul baba  leez  bud  kmet   Drk. 3*.
//'Cit,:, -ču : když béeh přišla let zvtv mrt\"ého i Irol) Boží 02. í Ira \"el. a3 I>i\~. Klein. A 214 : k-c/ili Mar. Mn>. 17 : licím  je cža* v ter/i ti Div. KU m. C 00.
lip, a<lv.. lépe: ktož tam býval, tenf lep povíe Drk. 220.
líc>.   m,   obličej,    tvář:   okrůhiu o>iíěí Ivezv Drk..l2S: ivezv jako dvě mo-aié Div, \'it. 222: líe 'oppos. rub,: me< le/ spruvědné   oko   lyezv   Div.   Vit.    I ■">. id/ít si, -ču: lyczythelv sě, panu. rádv
Mast. :;:;;{.
1'aiko.  n., dem.  od hec  Kavka  i  brad v
.MiíM. ;í:í4".
/■';■/'/: i').'ík, ne. lichvář: berte . . . nevěrné
hehcwiiikv Div. Klem. C fitk linií!,    -mu:    1 'roto    iy    I kas chudobů
Mast. :t:íii. luk/irO . í.. plachta: učinila sen: z múha
i z [uktiiťíc Div.  Klem. (' ]2.~>. Loudin,  m..  im.  osob.:  <o ká/eš, pane
S(!Hí;vne?   Div.  Vil. '14. lii(b>scčti c, m.. kdu loudi, obluznje, klame
svět:   ten  lndopvie lecz  nehodné Dna
Klem. (' 2!ir>.
i tak      tslrn .   n..   oblažováni,   klamání:
pro   jeho   iudoíwieíítwic   veliké Div.
Klem. í' 30!. • 'u/itý,  adj.,  kruté, hrůzný:  hune rány
Mast. 253. /'uíoíi/iriésk \. adj. z. P'u íoměrieě:   li tiio-
mieržiczkvtn pivem Dna Klem. (' 27. Ivsma.   i..   1\">íí   hla\'a:    \eiiká Kďvna
Masi. 2tS.
M a ndab ii a. b. jm. o^ob. M a "d ale na i patli masulaieno Drk. ílM; marzy nuintla-leno 1 Irob líoží   1 -~>:>.
Muiika. jm. o-ub. ■ .Man.kt rozvodnice  Dře. Klem. (' 10S.
Mini, I.. jméno un>bní, Marie: S\'aíá marz\' mandaleno Ih'ob iíoží l~>,'i; š\_au''  marži  s\uia   Div.   Klem,   A 22.
ať i In \. adj.. ubvčejitv. spros Iv: clus'ek malin' 'Div. Klem. (' 4ť2. srv. n< -mutnv.
mazaiac. m,, kokíč mazaný: d\'a mazaii-
t zve Div. \'it.   l."tM,   S02 :   nmulio ma-
xaiK'/tiow Div.  Klem. A s. Mai, -(•. í.. jm. oMibni :   aé mi dáš svá
dceř movii  Mast. 20S. nu ti'!,   -éu,   ztlouei.   zbili    ktož  je   . . sečen, neb snad palicemi mveczen Mast.
ike
muk. ne. pvtel: > iniškami myeeh Mast. sai; /. mi ech a i z luk tu ^e Div. Klem.
ini-i\r.    tu..    inť->!( :    :bab;o m\aiT\a'Cz
szulsala Div. \'i I.  i 77. m<.:da.ik.  -aju. pi'udh'^'a li: i babky vždy
saefíka^i \ Hw   Klene A 0. in' ad:,   -ni:     n ice z te/   s pra veď ní; 'Div.
Vít.   lá.   neme', z mi na   kosíku Div.
Klem. (' .i.'i'p že mi na kostku meczeís
i. .">.*> i.
adici.   -ě.   m..   zinaíek.   zbuunní: ab\"
neb\'i lilií lez v lidé Div. Klem. (' Mu<». inu la. -v, 1. míra. v  té] núí ré      %■ lom
zpu-a>bu: jíž  není  \'   télu  mirže Diw
Klem. ('. ;;í)0 i/:":!', main, ma-ti: < u ív plete:-., co tv
eiieleís Div.  Kif m   <' ~>'.U\ u/7/ao i.jm.osobir: druhá   tetka mylka
Drk 22n.
n.'.a'i'^!., e./.    | .    milost,    'i'('■>,'    prt mohla
niiloftiuui!   Di\'.   Klem.   A lán. ii'.:i>úii ,m , \-  tom se > pra\aiú nic
Mciiiviin Dl\. \'\t. :>!>í>.
iinsti. ~ě. in., mistr: k mému mystrzy Mast. (i7.
Mi^iii,   Miiik. -ě. i',, jm. zenié: z. in\'tí-
nye Drk. 27... mbjdv, adj.. komp. slož. indicií, učedlník.
discipulus: jeho mlaťtvm ííra Veh 48;
jeho   nilazťvin    1 [rob    P.ož,í  ~ií>: moji
mlazív t. Ill: ^výnl miazfvm i. 141. iiílíid, -ču: Micž té řeči neoz<lobné Div.
Klem.  A ~>o,'i. iiinuiiorÝ. adj., mnišskv: z mnychuweho
záchodu  Drk. 2*S. iinirt, mohu: uíóý,      l/.e. ueuióž nelze:
mo/ly mi to od tebe přijití Mast. Dí;
ale  ne in of i v  i    nemúž  til  jie  žva < i
t. ISO.
Mmiiii. m.. jm. usobni : Movzyes Div.
\"íl.  :íSi;  Movzviiv.  mój  věrný sluho
'í*e«erns.    :S,o    Muyfefíy.    mój veruý
sluho t. ,")S. ,}[ora. f.. jm. země: v inunavyi ?\íasí.
40.
inrai nc-sl.  i., stannrak: světlost k mracž-
nofii se níží Div.   Kiem. .P> 242. mrzla'.-!,   í..  i. iha v nos t:   a   mrzkofíly mě
ométi Div. Vit. ;iSíí. máti ti.   -m ňe ti.   rmonít ti:   neroď  se víc
muiiíi  'Div.   Klein.  A 347. iiaii.skv.  adv..  statečné:   však  si množ.
mužfkv čiň Div. Klem. C (i("S; iiřistnp
k bráni f mužťku mvslí t.  OPé jedno
s námi mužílvv sloje t. 027. iiiaístri;. n.. zmužilost, statečnost: stuoj
tv   tuto   niuožf iwi]   plný   Di\'. Klein.
C 444: k muoďtwíe tb. 40á: jako lvi.
mužftwij plni t. l>22. mvrrka,  f.:  ntáš-li  mast s myrru Mim.
343:  z  tuvrrv   t.   34s.   mvrn   a zkito
Teeerns. si.",. Xddi. /in,    í..    natrhá:    nádchu    v i\<>-~C
Mast 120
nu hítí. naiih: nadi;v:c< h hrob ika Vel. .14. Urob Boži ts. Ma". Mas. IS; ho lam  živélío nadělili .Mař.  Mu.-. 171.
aa ciiii d- v. diúim.
udili, , adv.. rvclilc: Náhle -č tam d,áe beri Drk .'Í0."r na' le ode mne /lést\o-i"t ni'' t. i 112. nahie tnč'j te h> na paměti Div. Klem. (' ! 7 . nahie siia>j a- tuto krotí, e l. -li. nahie ote\'i'i ch \aí ta u m mihie s In á te i o!e\a'i t i ■■  t, S4S.
Xáílmd. ne. jménu místní: mast z na-choda  Drk. 2S7.
.....
í
j.''.'. > ' .   í!',.,   p' ii, rm    i j   \, i   n;-k i íji. ni   ,| u n i:
ľ>-ir,;i.- m':   sí .   -matu    (" \ám piis'h
n," ,i tt U-   I i|i     í\[i ;;,. ť iV.* ; i ' , .ľ .   :   i1'. n . t in u '■ a   ' - ! a 11;   -.1    k v icl'it napi ,,\\ v< /\t    rým.   -   pi :pr;i s vie
luv. Vu
->.í: u   í í: .i   \ vi    -'k   í in.i-   ik'/< :.:/ V.  boka   Mi-;;   V. : "Ľ
neduhu. I, rup"m. k iictnii  [ >i k   Li"* j; v  m k
,//..(_ i /;■ in lad ma ní w ycS tkám .1 i'il'iti   /       ■   Ma.st :í('-
r.(ív.,    apuk.    ľ mu/    I!- mu nikakn Div.  Klam. C ;í<>4.
, am. iirmi . n.M.pdo; t: límb n nnu nvk"!a i,u I h\i N vl. .M. 1 Ivub ií'./.i ľ.O.
Ma.r   Mu>. iK .,.;/,.   e,"-:i irniv.   i>:>   mm Ivar
IH-k. M'-,
t) .íw-í. i . mm/e kd(b bude \ k terc i \   ini/!ľ ■■ ľ t \'   1 í aemu. ~->
a í i
Kiea
: irU h b m he a tí'l;■>\- : -,\ i; ■ ;i' d!-, i   i .;>. j; ,'ijí    ] )]\     \ e lb'
í j.-j.'í'f i.    .ah-.    í a h    nm i m t u\ ia -
a'    t ia; a.   ďám    m\ -h m
i,i   '..ba   a i i     i ,  11 \ n)1 I 1 a. Iii '
n.     ■■>:. í.-.   !>e.    \ a
■ .    ,i   i     m"u i ia.      i.\ ' aula i.ľ a-, im!K'   í hue HC
a - I nam a; b    a a a Po     K',: i; 5ÍC
i .a, '. ,,íi i . i.'ihiv. i k /1 ] 11 ■ ■ i m i-ií P           i aab n, [ i i a > um n- i, ia;isť i ľ ■ 1 b \
Im.    K:. If!     f fl'S
a. ay ■ í »1 \ . Vi! .-, |U h. divu .!f-a i a n\ m noh" V i i>a \ - m. a a -1 Ko. m u-.   a:!'1'   i a ;;i aa ) I h v   K   i a    \ ->7 ' m. v
( o ia\- earn nem ; a m nue      ani i <■ i
I>h     Kaaa.   A   :i | li
■ ':/■■'..■.   . ad a. l 'i   \ ■ h ti i ■ -f = - L c i i i m ■■    s a >s t i
I \ <■■    u: |> - n '! u: i   Í'ľ..   !\ ä a i     \  ."í .'i
t   •    - r';1 .    ■ fU dupa   i '1 h i! \ ,i: i     m kau i -hiľ'i.   amu>  ;i:k(iuf 'ibvi"ha.,c \ n ij:;a.
■ a'.'1!"'',   ai ,   /niUisl.   kuiv:-   fab,hn,! n,-,
m...a.  -^-a |.t  lh-l )7
"; ,V.   a       |,;   -:■!''   i. v 'kí1.i   ;,,!   iia. :     ■ -
ubvu  \ha-a aaa
■' í í j i.'í:   - í .    a i u .   m, >ka ' i.   tak  -c  a!i uín ! -í." a.' í' J);.    K'.: a,   < Tí*!'
íh\ .   Kkaa.   \   S -J 4.  -b)ít; ubvinuu sa '!■!(-   a a ■■ b' ■ a'\   š<■ i ,b\, in E); \    í\!i t 1 '. aa;i
'"'. '■■   '.a   a a i a   r á a í h. /i / j i / s1, s   ' i i   <l 'i Klam     A   :íí;*:      naivin v/ Mai .Si -    i m
■.bi j., k:!- K!. ; :    \ ■ •: > 7
Mas; [M. '••"aa''.    ca.   /Ľ 'ia ;i    .1/   b\'   m1  < sbc;
lín-, Ma i - a aay
ii'Ma:       -,-n   ;ě!'\tm  p11 a>bě %f ki.a kaa; í ibiy        Ma-' ss,
, ■.     % a,    /i \ i a    a i ta     > \ Uvn [a -' ■ t J j i <"  a,is Ua!\- "b/i \'1:1 l>i\.  K!' m. \ f (ľ.   i 7::.
% ak      la..  KU a:.   \ .'.i:;.
„t tu     Mnaba     luaMvi^a   Maa „t'i it.- ■ ,n>   \. -r
llU(1(p. s, aaiua^na „n, -aa kr< t, «.(//»(/m -lnu n-. i/ľk.   :^-J.   M.m-ia   tiíf.h   aaa,aa   !!].■ "'■" '■ "
Vil.   77.  nrn.f!y/  \ 1: ^   aiakaa   Hrob ouw.  1 . !k>/i u.", a m
>bal.  nába.a.   bar.       - oiym a \t n'h   v   ' hrám   I>i\ .   Víl. :isfi.
i,:. i,!}(iii'..i!i   mvni a ziaM
i    k.ninll..    a.a    naa-U    -b. ľiiííy. m;
isk la-iíiv^ a tak \<.bm iivH:aill>a\\ ),v.   KU 111   ( Sľiii.
::7-í.
b,,.,!,m-  sa /u M.-t '-! :  Kl1' 'l M v,', 11V
Klar.. C 177
inko "barľ. Djv
'■'■í> ilit i i. -o. j u. a; ■ 1I1 i; 1 hu a a s: pros mra< Ha "likalava.  Uiv    Kimm \
■ >,.,-,', / a ,f ;'.a     i J u ,   i )!t n    ií :    1,.■< i \   /   i a
mó k'jstj ,aiaaaai   S >p     klan     \ a(^.
i!.. ' isjo 71,1       !,((■( I a / hav
"la. a, ( ,-\   D.-,    \ í!. !-■-<ŕ:,!!i.    i!i .    mis.a   rana»b,'      \ -Uiľ'Mli
ki'uvvti i  \- ok:/vnvM;  Do    \"ta l.'ííb
W   O1 ľA'ľllV! i ii 1 • 'í.a/iá :    m-iii   uiaír   oiiak".    ! 'a, l\lma.
i í lli,',
ľ;. .:. ].].-n - m íľ-Timiai" i-.nta M is: íi'Jía im, iitii. n i        ■■[ < vajiiľlľ a." f !■   i ■:   i >i\ Kictit. ľ. 'V-k
■ <:\ni!í. -1 a. ošiílna  jala. í,iki-n:Mm p~a
.-iiaívi  íkv.   Ki' aa t.   -7 í.
nf'.iíľi;!. -m. siiairilr NVi i| m 'v/.\ m \-íi. aabasí,i -\'ai"-t! Dľk a'a Im!\/ bv<'k '■■■<  a, -fi!  "i >.' -1 /i ti j hr.   K' k n i    \ .">•(a
'',",'ai ,    -na   b"! a (í b i Uk i ■ ' i. a"[iai/
svbrw [H'aiataiv  iiriib -J7 Mar.
Mil,   la  .biyi N   e-h" o[ir.b;   íha AU 1 T i i. Hl "b iki/i a-l; kila b\ ch jcii   aaial ■■ \íur. Mu-. :U .   zbalí  bvi k   ji ko kua opi;;],-!  J >i s.    K i ai     \ I )n   i.,k  l,v , a :,i. maliki "Plan 1   i i ~>:  ka    b\'. i>     .   ií Im
b f; Hja
Oi min. a. iiaiá'b(;. ji;k-ii"|- pa ': adak ; spmsuua hast \asa "[-udiv Ihw Kirin. b
>v>\r<' u,"; I >; k , 7li. 1 -i m 11 ia /\ bhaia --íl...   i ,ss
"líivai-.i'- iľ('ibak\- ba \ W. 'J'ií' ">,'>/,>:. m . "-ta;/   "far/: k  m e-'-aiabau
í >i\ .   KÍ' m. v" f',:;7, ľ'í u-;;:í;. -~ 1 1!, 1 k:vol 111: i>ín>iu ' im  \ vinu
Prk    I (í)    <akmľ!   ha   -   1-a: a sla/ib
i'a.   \ n. !c;
■ a/a; - i;.    ji/i   ck ! ;>ií: | la 11;   l ■■ i a ad
mba   f 11\     i\k m.   A .V,a
i>ak. u::.
■ /iiicíiii.   1 . udiali! <aií;   r;a   uas-i "diuahu
k-iii Dri, a;a;
-.-■I.( ú>■■'■ : . .1 • a. o(|/.í i 1a.1i i m: ,ďa%'iti ' ri.i -i -d/' bi.ilv naa       [ >s\ . Vil. ] S 4
■ ■■ a i 1, a i ■ . in   . i\\ a,. !a a 1 ľ, 11, 1 • 11 / !iia:i
aa h s "b ; ,n!u/i a [ha \d -V?. } irfjb b><a/i 7". n'aa. \- la'nba nií jináiin i. !7s
'■aa;,a f., obu; / "ve; ku/v: a luiv s(. a: ušila oua/auii Div.  Kkan. b   1 ti I.
-■■ma., udá, /(Ma. /úplná, \ubev: laisl awu m skivm'- Maši. I.'p sfsiro Manda-Uaaa. a\ ľa i n nam ťal ni žann I>rk. S 7 ; p: a t; la am ľi m vanu ho | | r a Vek 7 : mím mvľlA'aiu puska id Im a,a'an kä-zánim 'iV^vn^. 57; tns nám t ván. r mali 111    vami    !)a. .     Klen,      C NM.
".-/-■M ■ .'.a, -a j ti, a a nt am k> aar so jui, /pä \ t u. dop;-f A'á/vti: vaä /piavah a my f baalam o/\,;i. uaty ]>rk. ia;
/'a !;< >.n. L. pakost. nad u k - k 1 0/ lianám u isa'lniim k tuami, I; nchttí. k r<>zlu'am pa,k"M\- molui sjuiui'jai uo" imisO I )rk -J5 ! : protiv nos l ih stai/: j m (j v minal '.--ca.ka pakoí'i í>ív. Klam. < .síH
/j.'fiV/r >, vi). [/.-, stŕhiH-u i ba l/a i . kste < . brada : neb máš j i-o v k a/i pukv.if :■/ 7>rk i-'r,
baba". ., ad} . oil pala ä: abbi/acli am pahí /.ow \-1 -1i \,šrlia došli Di\-. Klkua C sa]
/■ -i n--U- ab aj ľ -s t* >s!< V
v.ai   Piv    Kata.   i '■   1 .'í ;;a;a, .  ma  na / pan k /\   1 \\   \ mni  I 'a. .
K icm   b 4 ľ>s. bcí'-i .  ma  aula  pauiHA-a  Prk    4P, !'J. /-■sí f i      Máj íM.ľ im1] daa iia -pary M as p i sr. p a.-ba - Á a.   ua,   pas! uaha :   pal! uíkv na-
j 1:■.ĺ i i'i  MaM 2'<x.. /a /. , ;. t '\ i /,.'liíí..i    a ak ■    a a podobeni
i v- !  /sdii   í J i \-   Vit. l!Hi áf'b   .idj.,   p!1 M ■   mu-aiií   za   u> cíanlio
pr. a-   Po     Kimm   C     f5 /-•; ..a'.      11. ]i/.da.  b/(!a.  na. /adnim . au
nám sbi vmm sa p/da ]i;ief"  l > r k. *kk_'. ma u p< v i t. !.s !   za pt id Ma-1 77 /ak.a'.b -apu. hr;íli pit i. ioupiti:  kín. U í
sm;    bt z   milosts   pvazu^a   jiaii oi-ilé
í'l',     Kh ; j   y l*f. /aaa.'i .   a á.   m .   liutkiabk.   kť rv píska
bmbe  pilľi /■    í)iv.   ívlana C íl.'í.
: \ j n\ ( z s s jednu z M-a ipa í >rk. 51. /a'ma,   í.:   /a   pvzdu   I >rk.   1 its; jiyzda
i>a.    \'Í1    t í H; /•ávÁ (O. i ka a     kd\ , - mm   t i; mia
pla k;s ia.   i i n ib   í-Idžš    i a3      topku jáa.-
kai,.     \íar.    Mu-.    PJ5 ;   kdvž   s; iflio
pri; mitiiiiíi 11 /.ani u a.-K . bude si   tuta pamalo-
220
toliku iihi k ala Div. Kiem A 30ík a panne i\ na plakat! m pomohla t.  t T ä
l'ittím . adj , váhu máju j. mot n\ á si vité/ \ í. i j i n piatnv Dn. Klem. (' 420. 4!>:i
f'h'sí!.  pietu.  nuk-k; í o lv  pk U'f!'. en ly
mruš i >n   íCli ííi   (' k.'k:
/■á í. f'  o.   -kí m. jednomu oti(ľ\aiv pies
Div    V, t 2n I"''.-.':' .   pi vsi u.   ple-kaíi.   uhodro snad
sem   ii k'    ješ u-   e< p y   nepleíl dl Div.
KU in   1 44.
>-,'.■;;/'. pli skali, tiarliali ' o. ha v n-e ženská kila. že sta, kde plii'kali sne'la. f >i\ . Kkm  C 010.
/'.aví vk. f . kmio-i   prosím        t\a   v t aké
pll!oí!\    TeCieľlls. f>2. yá'e'-'a     zn     iiiin h   plodik   D|\      K k 1: š .
A 401    ehvirosk plodil- i.   k s'2 .   no j -
radéjií   vraždu   piodim   t, v!>. p í ran. pi 'uj n. p! i \ a ! i. na u ár jt-ko plkali
Div. Kinu. A 2ST, potii'liuľiť.  ■nu. míjeli, opovrh tmu ti: ne-
pobehueaa   < enu   tvého   Di\" k'kui.
D í:;4
peŕí'e'-aí. ad| . piavdé podoluk .au podobna k-', bv kto molí! / miívw-h vsi á ti I »i v Kiem A -ilHi skisn v : králi, tienieť podobím Dn. \it. n7: l>a< ied t -t rám /a podo! >n e zdali Div. Kam D ST " a C se Sobe za podel mt   /de.  t   k .'PJS.
/    ŕ/r'', k    m   1    podoj k \ f    t a k V    lov h- Drk
a-'-,
[■■KÍi; ■■. ;a i podupali . kou ]i podup'm zvráti Dik a."..
/■"/f í'ik-í';k -hřebu, pohrb: 11 . ra'Oež pokorné pohrzyel! (y Di \ V u 123. po-hľzvfbir,- je t Ose nohr/\"bk e 127. pólu /.' bcu   i   iirobé   M.i-a    .'1 b>
/■é;   'ó-   -epe  pohrélaO    |t -to |)iire/vi^\
shn \   im jiei  ! >iv. Vi!    I ä-J r'í'o'íi: Jf/íi'/:.   -r u .   da e) m   m; m lek a
si'dio'i m pociďaa tá j v Di\. Vd 232. pnclwpili.   -p'u. uehopiii ■   Maripí plakai
si u; i .01 hopi la Div. KU m V 17 k f ">{■/.', dl. 'a  , i!.  a I má-> / ide     , m p." Iíu.iIi
Do-    Kkaa   A .124 ýa/hke,' .   -/e.   ukázali,   polm/   mi iol\o
pn>i' -Joj   l>ie   Vi t    'a',,   pok.i /.d ráuv
iirob lk/.i S 4 7 ; pokázati ukázak
se:   kdy/  sem  s"   tobě poka/al   í i rob
Doži  D'7.  Mar.   Mu-. 129. pokusil.,   -mi,   zku-iti'   a  j-dio  dn-é po-
kuflvuu   D u    \':t.  ôs,  a   badedi živ.
toíio   pokafl v in   t.   (12.   i !n tni         m é
buojnosii pnku(\ ti Div. Kkm. ' 033:
bvtdiotn sebe pukuívli  t 012. /vki.v híí ,   m,   ohmem     ťanU panhau
na pokusľenve Mast 27i pokúsiť, -''>u   aí mne diala 1 uepokuľhe
Ma-f [:;»;
/'e/a/.'V.    ]>\ .   pn     zeme     w p.dáiettek
Masi r,;;
p-'iiun ■ e. adj toho ,áé min. beiti po-moe/ven   Div,   \'ít.   i .'kí
poDipkíu'tí-. ['"iniiiiúli. -na. posiréid : pompkm   jie  tam k sol"   d.i'e M;hi.
j'-í-ii.-i ::    •-. . ;i     pomineme/   -t- )i>.
sve . ah "t-. Div. Kk m. C ôe poiii:.   : oj,j ,   poněvadž.   ]e/ľ» ponyz
-em   tak  vehea  krásu v.     .  , Mieiť >e
vro\nae napašMinn  Drk. I
pnpyuviď,-a,i, pona pra viti. zlepši ti: A sebe b\ah za jtdnu planti huei-u uepo-pta->.\4 Ma-i -121í.
pcf'i:--! , -mi. p1-!, hati. Sétáii a/i /. někoho popríd eithipy Dn    K!- m   C 2,
pľi'i'u;,. i . nejaký druh. rám :rebule
zadek,   'porí'bule      rana   na zadek jnvek ''"'M.  J s o - í. á: naiihome
poiabuh Div. Kkaa. (' .'17 at tnalárn rv' < u,   poreluiii   k  A 217
/vm'. U .     d-. k     po-;o;.. ;
kvak io/\áoai  ten íkiiune j'Mo j e t
ii   jeho   ] lolttok t z   Di\ .   Ne,.   2 ; i. /á"/; ' t!.-, vv-rkal!   daeha  iuí -vľ'a'á !ki!
kvji. m poiTlrzwďa t\- Dua \'íi. 23k y..\í'i iw'.e  -asu,   \;   sin\'siu  b'O, -eka'i:
■ am kl     po   1 íha   ,írh   j'    ; >o0 : /íha   Dl v
Kk ra    í 7SM /'< ';■!> ■ e'/,. / '/i ■/'a/'.. í'um j e. e ■ -;. . m   ; meno
osoba;      MaM    .'Jílíi.   Drk,   Dkk   i kk
1 ah a i
['•'•■/úľ i!--. -a i n. ibťuipli. eiiiekí panny, pan: p >i unvivie Div. KU ne A i: pn i bii> k, t ,k te pol i upa u t I í' l: po--Oio.i k po í" i ; m. e."'-U d<>\ .0; it.Vcbo; íl t l lei /< u-kú se im nedaj ani po nie!;   po-uniaiv   Dna    Kirm.    ť. i.T4,
/'■"■u:< ■■<■!!,. -uja: \"-' eh st.nóy jioflu-zamna zA'e Dna Vit. híS.
i^ik'iti.   -tkaj r.,  potka U   s<   .-   nék;,' m
v boj  sc dáiti     K tož -cm puojde.
s nim sc j'otkam Di\. Kiem. c' W>~>. poliati.   Mkaju.   ]rtU!-\ati:   pohan' toiio
málo Tcííerns tak ■potratit:., -cu.   zlratiti.   a   pro člověka
>vú   krásu   poiralilo   Di\     Klem li
!íi2.
pnfľeborutl,   -uju.   Žádali     to   jm potlVA^
bowai sám Ma-t   hl. :UHi koaik/ŕk. -viem:  proé mi jt ho nejiuvaie
Div. Kiem. A ::»)[. :ii<t. p-o'-'isfŕt'i. -ami. ojmsiiu   mbť mi strát h
nemnož  pozuitati   Djv.   Kkau, ľ, puíti, peru.   t Umu. i    ki.'si n.i ua-e \ivna
perže  Di\a IvUan. ( S4á. pravé,    adv..    náiež.iť"a    oja"a\ d u ' m-
moliu   pra%n u-    z\-éi léti   f ira   \\\. ~>7t.
Mar. Mu-*.  Ií> :!2. firázdii v.    adj.,    z ba v t n ý :    i dueli.    j t > t
všta h ko>ť' pľa/dav k)i\ isltm A ä7". preclík, in.:  malé ť sem  pivczhkv pekla
Div. Kkm. V  174. 17«. pŕistii.   u-.   p> r i - í i.   p: lehod     ivému se
przeffti radu jit e Di v. K lem. k s,á 7 pričintti. -ňu. priložili, pridáte przye/.vuvl
sem k lomu ro/liěm-ho korenie M;et
349:   p ku e   sobě   ti v akr,i t   ví\ e sem
pržu zinila  Div    Kk m,   \ 471* pričiinl;.   -aju.   juápoitaU     rádať   s> m
pržieziuda .Div   Kkm. k 140. pi ifti,  préj u, prá 11,   t a (iž   p r/v t t v Dik.
10 a é.
■piijiťtí, -jmu. dostatí,  inoz-ji mi   to od
í c b c   przv^vtv   Mol.   I .'>: pnjmonik
aby  to raťi!  nule piw^veiv Tt ^ern,^.
íKk.   prijieti   si    né' cho,   v hopi u st.:
echovému:! aís jír/i.L,'\a Iv Drk 337 pi/'líii. -jdu. kázal jim  po sobé i.ržíknii
Div. Klene A 3114. /') ikydaůli.   -nu:   pŕiliodi ď ])rzvkvc]nvs
mi jie (masku vieee Mtisi. IHS pnlúrftti. -zu. pia\:'tbur a kd\-/. iiťiun/.o-ii
przilufliti Div. Klem   C 21h prnniu.il. -niča,  ]>iá\-lérí;  pržitneziž tiiki
jako  vránu   Div.   Kiem.   í'   I iá. pi'iphtUi. f. záplaia: ani všiekni \- prži-
platie Dna Klein. ( 477. přivinittt .vŕ.  -nm která/, sé tlnšé k nám
pr/.yuyne Drk 312 prodiKti. -dru.   proth'ieíi oko: n u vodu
oka.  neprodr/y: fíe  Mas e 2!f-í.
pi 'ipitdili.  -zn.  vyhna t k -  tohoto místa.
abv nás neproputhh Div. Klem. B ÍIS, pynyokín ak. -n ju:  p. s t  pn>ľokoM at jedno
pt'orokowain e Te^erus   t 1 ä. pmvcsti.   -vedu.   na  sebe pruvésk, }>ro-
ka/aU,   cluká/aíi"   inienm   na   se \kv
pro\vel'ti  .Div.   Kkan.  k 702. pi c .. ť'i'ka/''.    -a]U,    j >ľcv.\ aeh ta li    jt - to
stan   \ áuii   tato  s!o\aa'-  doniái im hkt-
be.lem  proz\aiidal   Dna  \'it. ltMb pi uluitv.   adp.   plne   pruh ;   baba  .   , .
pruluua ivdein jako žába  Div. KUan,
( 223
pldn'1. u., hledáni, však boleslité {dani t< be Dna  Kkm. A b.4
ptáii, ptaju. hletlati. ryť (pamei dobrytdt masti otavu Ma-.k 223. plate t. 232. 321. 345 : kde piati Mar. Mus. Nk pta^iv/ mistra s\ého Di\" Kiem. A 277: Krvsta ptaii t D 151 : žáo dati : v o vani t ŕéba, toho piay te Mase 32'»: ntau se. do (atické sé plavte Hra Vci 80 Div. Klene A 12(1: na to pláte jedno na ><> v ždy {dav \fa>!. 17. na mé p:ala Mm. M > s 12(k
pustili -sen : puľtwye teti to hnť'v na stí anu Masl. ff'-l. pu('t-c\.; ten h.nev Drk. 231. puť t e \,--t   klevela nie M asi. 4c.
pú>llm. k. jmáte. dietkv. < dpusíky /  pníf 1 k s   do puške Di% . \'i t. \'< 1.
}'ie<lvpaíťk v. f'osiľpítlk.
pwk'j. f, on-!!! iba lise1 nádolee pnika Mast 137. 140: puifku . . . uderíš Div Klem D 141. s putkamiMast SO, puškv pis.e koT"áž paníta. pomaže anasie své puífky Drk. 29.V
P vi k. m . py< ha: j >ro na> p\ t h D n Vit. 7S.
p vk'iď. -< u. h tova ti: l'\ e ž mě k\ i i i i korene py< z m é tráva, h lunu, v-r •.iveeií. p\a ž mé skale vodv i moře Div. Kiem. A 2oo. 201. 203,
pM-iti. -eu. h leda ti: nk h miest pv tay Mast [K
pzdiťíi v. !,zdn ti.
pyi'iHii.   f.    od   p/díe!i '   jvdyn k iiiej
málo priéinihi Mast. HU). R«'i)i\ .   adj ,   zkušený;   král   i'i i a t cii'o
stojný, mádľv. radný i {•okorný Div.
Kiem. C 202. 2'.i2. /k'A'íku   ph.   jm.   země.   w rakufveeh
Mast ól.
ir»*
22!"
s.-.ux. adj. od rež, žitm . kdvz hiľK (lik'h uzritSe. ilniťd rcznv povrzie-e. Drk. i 7-1.
ŕ' 'hu K,, ti.. rákosí . t n f sé v Praž e u lolio/v tkáta Drk. 211: pletivo z ivka. -laku a p.: n tuhli sá se v rohožic Div. Klem. í" 47*.
yiiriu . subsn m. a í., jfiiui lienu h'\a;\-( Masí. ôíi.
iľ'.ľi'i.'ií! ;i. -i u. fi >/i) ik'\a u m\ (ak sa m-vehni  rozlUiii   Div.   Klem    B ."is..
i"-:)Kla. i., roznél. roznumn: .-pasiteh v-ebo sveta, iné \ i m k', má ro/nvetn Div.   Víl.    i ir.
ľOrjm. adv . na na.nc strane . odsud ru/no vybalili Div    Klein.   B j.">fí
ľmrázali. -vuežu. /bavili uééeho jiz .sna K* / Cín tuk : rozvážal Hrob Bo/i 10^ již st-iis tsmútku nwai/al Ma1. \he. h'in. Div. Klena A a'T! . nie Miiiiika rozwuz.al dar. Mu . bíá ; uka/am aby každý své v-eekv skuikv nv-na/ai  Div.  Kí am C 240.
;■"..'('! a-a lak/to f"/i vr na su j tiste M<b1. 4s.
iiti'áS. in . ľouclm. šar príbeh v jakem-bickau rubaíTv Drk. :ejs; pobrai h zcisám   i   rubai'íe   Div .   Klein    C 101
/iíí'.'t ;a Rit<<!>i, ne. jm. osobní: K n I ivetm. nitpvene! Drk. !77: rubvn / Bcmdek Mast. S; rubyiia 1. 0, ivubvne. rubvcti-eze :  Drk.   ! ,">(>
R'ltkl)l   y. Riťi'i'ľ:.
rúči,   ;i(lv„   ryí hic   Bežte/   i m ze   Div .
Klene C ô 7: ruezc s tu m do pekelné
školv t. 200; rueze i. 2mp kto kani vi.
ra U'./e   bežte   t.   .100,    j á ŕ   m- nm/c
z.boéit li  t. "íi'k !■>'!■ a    adj..    ryeiiiv:    navniezi vľh    í) v.
Klena C 7S.1. rú''v.   pl,   ne.   piemoi ;     k rozhrniému
neduhu, k rupom  Drk. 2ä i. 2KÍ); vv
nékterú   mŕtva i.   nehet.   nipv   .   . .
obdržik: Div. \dL 142. /iíe.'      pl..   na.   j ne   zem é    u rulvc'-h
Mast. .12: w  ľufeeh Drk.
rv(i ti. -i"u. rvk nusohi ti. krnUai. 1 io vy   tu  rvrzile Div.   Klem.   A :>'M .
ry!; m D s : o zvdowskcm krab' rvlaii Div. Yit.   1 {).->.
vyvolá, rivala, i"., nektár: budedi dobré, damyf ryuolu píb Drk. 40.
ržt)!\, a:i|. /. ľi/anp, re>nv ; o r/vencm ■( lacné   ncrodie-c Ma-t. 2^*.
/é n:i .<■■ ■:.    i x.   ne.   reiiiinek:   bv< li roz-\aizal  len s,/\"eiiieuee/  Dna 2äa. 274.
' / •: - í . b lak. iyv : ^Ivai -ein x kn ine \eiikii ľ/iíľi Dna Klein. ( 2a:i.
/■'/. t. ľ/v; Masa .."t rzvth i. 'A\\\ h.,!ú ivvlv Div. \'ii. 2!.">.
>a.-ia pl . pn za nie \m fai'xaih Drk. "i.">. Siitiiu. ne. jm. d.ibia . mnéí - a ban dni
Drk.        miiéŕ déjí íľadian Dna KKna
C 7.'í a < .
'■■<> n\ .  adj..  s po lei' n v :  jak  m ne   liriae >t
zbeľ/ní   uslyšali    Div.    Klene    B 40. á;. í ,   n..   majetek.  s!a tek: pre
te :any  z  í'bozve vystúpili Dľk.
ze sie pro iné fbe>zve opustili  i. í>40:
Ix si e! i t k ! vci ä  raj-ké zbožie Mar. Mus.
114 :  zbo/i;   Dna   Klena   A :;:,2 ; jich
z!io/ie a C 470 .-i na im div  \ -    'Ma-!    d (-i a na í"  je z ň zv-
noma [ [ > r k. 277. .-e/i//// u<f.   spoieTné pľol;ázad
iäb o-   b\a iiom   na   nda; tví  íe z.dieiiii
Dn . Kl, n,. (   šil :!.
Siii:i--. -depi. tu min aí s tobú fd\'e\aí Mna íl
.v/i'!, á ad|., zdja\\ : budef (dľaua )l;a! 10n.   Inn   jmí   musia   ľdrava   t.   2! .
i., bej; bv inobl zbvti se ctí lei /v Di\'    Kleni. (" 4;ííi.
ad\ ., !ed, zde Sed, ini~írc, h U ;az k í obe i a"'z a M a-M . Í ; -ed \a-in prš-ei mi>!r tpokrav t   27, ~ľ>, 77.
Mf/iíii!. u . sídlo aan rai' ^\'é i'ed\aai\a-jnaeti    Ma-L 2."!
sclíitlv. í., néjakv drali ráiv; aí íK-ahonie poľebu'e. bud kih";il nebo iVkuk' 'Div. Klem. C
m a."a   ad v.,   muk   •vnno  ! >iiže   pŕis i upi
Maa   27(i. Drk. 21. ^ ŕ ŕ,'; í .   i.       naz   vv    dvé    llcľítryczve
pry< p 11 !é t a f h"a \'el..i 1 ; Milé ľeľ! r/iyezv.
[n'vi'   jdéat   ! 1 ľob   í'.oží  al. Si,\> vín. ne. jm. osobne eo kiiže-, anstí'e
lenerine'-' Ma-1. í I a  m\ niistra ľeuerin-i
sh"<!i/i. -/u. vvhovep: t\> mi. misiie. dobré zhodvi Ma,-a :;S7.
>/e<á ti: íbned  u tek u. j ako ľhoržnn  Dn .
Klena C 41S. .-'/uisti, slaidu: potom nutná diabel iluide
.Masa 11!
.■•a ! a  -éku    iaoz  je  í\"ei zvon   Mas!   fi!
.a. u!:,   sďiti.    í % t    líre   ^   kôstky " p/ŕ mi   jesl í'edl zíz s koirem  l>r^■   KU sn <'   -V2 !.   M'd   n i i   laké   aei i >   v<>\ nť in > t. .~>2S; ji/i' nit -edi k"tľ s dr\at ' aaa sali mi nn ■     i ink ■ a d \ a. ui-V t .>">*!
s.'vnf'.i,   i.,  odľeio-a    \   lyrobye   \ais n:
oaavíia  Drk '■'•"u .sA'rfé'.   n -   kolieki    od   skíiia1    ľ\a mé
-kale   Dna   Kletu    A.   2'a.'í :    skaií >e
hrozné  piskí'i^c   t.  í'   t > 7 í í. wá-aáŕí. adj.   | ií. > -.hu U jelte fkabn kaniem
m  pukalo Div   Klene lí 2nn. šlííniiíiiit ,   íe   pii   jeho   Min'ti l'U'Utanľ.
[)iv.   Klem    C ::22.
- -Pa." w.'e .   na   feka [   |: le>  íťkom zvetiye
Div. \'n. a. Siioihi vs.   <('•! -.iiiiui.   ■>. ú- \ ,utk\\   znio\ -k\
/p e v  Div . \'ít    !.~)0   \ .  Dna   Klem C
27 S-'.i
s/..;; , ad\ . ľ\ahií. bv/\' l'o-ie. (di k ľviíľuom lk<4"/e Dí\a   Klem. (' ."i0n
.s.P'i". .-Áa'ff", ad\.. br/\a äeiiľ. rvehh d:oroi\-   nté   ma~ti   budia   Mast. 12s jdéte   íkoro   Hrob   Poži   .V2. pôjdem ikuoľo i Ira \'el   20. dť-te iknoro t. 47. íkaľo Div.  Klem. í äSľi.
sAií/ď. ni . skrelaa, škrípaní ■ k(k z plí'n a   i'S'kľ/eí'l) t    zubovv    [)iv. .T.iO.
-.Áa/a'a//.   krehotats     staré   babv. jenz f'íkľ/veeia z\aae   ] ako   žábv   Div.   Y: i 14C.
• A i í: Äv/a a. j u. kľn'í U mil v patu . z e í ak mnoho H'kľzvekaľť Drk. ISii. ze na iné toiiko fťk r/veka H - t. 2n2. •Ss-v.  Lislv  Ml.  XD". 41  }iozn 2.:
>A'j.'' tt Aa n t.. >ki"í tek : babv n rzxaaketn k černi  vzíepe  Mast. i4íi
-kľiti .-t. -1 u tvé sé moci m< neífkryge Div. Vil ::ii2.
í p. skút' \. adj.. skotipv. lakomý-nebvvaj zknp v tonilo iiodé Div. \" í t. I ."ís; nebude v mm ťkup Díva Klem !
:{:;!».
skutiti.   stropíti.   spáehíi n;   vé.   ' o sme
ľľkiUyly!  'Div.  Vín S2. sláv >j>l,   f.,  sláva ;   chát   t v ä ľlawnoíí
veiebiti   Mar.   \ba. 1-V2
,-/",(!. n , -lov o ]e-a.o st.in vám iaio híouí zve domácim hlaholem pt'o zvaadai   tMv-. Vín 10S.
s/'/í/.'/,' .m. bái. •.jibiii se, zaiiidli -e: na1 se snsadv m iiudfia íhihvi\' nežatia-damv Masí a;i7. ze si- laa'e-akána ľlubv iv záa Li-- V a-1 aa2 . |eMo n u -é dolné   ípybvi   Dn .   \ái 2S7.
• za   Siuzaa   tav d\a    jépc -vemu
pánu   Drk. 2:12
1 iiiKii   a 11 o   s'i 1 i i v e ľ v   Dn.   \ 1 a   -i 1 7.
Sli!i'íí-u:    Si.    o u.   siiiiiliivlil    bv U 1    —-IJIli llli
jMi   a   limiUK   -t   Div.   Klene   !'> 2a.'J. .-ini!: Á .    m ,    spojení,    hjh'Ii k 1     vvlnsái 11 m m / m bcM-ada > Ina tku  I h k.   I s
sí.'/í'.. m'idii. /< luíin /e léjie p.-i it (línanii íiovéku íuvlv, nt za vseuai >vétu žali vn u t i "iá iaaia.  j I 7.  ! 2o
S"!".', a;., jm. osobní ■ nai striee oba. joba i také koba Ma-í 40.1. M-\ . ma hľ,in> oi,,,, ífebí k a takekoba Drk 2ia.
>ŕ-ii ■. spi ku. pe<" í iiiiii / t vrdiiois t a -ra z i u m Sali mi >e iísí snil e ieiíio i úze-d krv : !pt kjo Di\    Kieni   C ííO 1.
sf-ii-u í . npn'a    ncb iiz bí ze v-h iľpeľy
volas   poiU,   s|-(iee -\éhe   Ibv.   \ !'. .'>4i>.
p:-!pm nie ľpvíi'ľe k -obe Drk 122; ka /a i . i 1 >vi4ľvi do (ialiie j i ii M rob iío/í I7íi. aka/e na Ipil'lV Div. Khna A 2iis kráu ej ľpsľie s v v ma noha ma a b! }>■'■'' podaj mu juh ■ k osiek; Ipilíe   1    C   ,»4 1
>/'/:-/..'///, api. splasiiuouu : od téť zalt Ika^vu   voj,-   mna   Ma-i 142.
-./a.e í ífih . adv ., spraví (pive mc lež i j iľav\ ednxr  Dí v .  Níl i
.-poe-aa . ad\ , špatia"' nebo; -é nam I aľof i ma- kiidi í I rob Pkaa ! ,">s . | iroio se nána  íproftnve <[■■•],   i IfíO,
.-•■/>* osí/ŕ 1 . a ] . -j 'íi t n v. a ľpn »ldnet jest v a-e   nnidif.   Div.   Klem.  ('   .'> 1 K.
s/'ie^ío'..,  --i'u. oilpsi.-tiíi: a  v- 1 kv jemu
viny   ťpuity   i >rk. tni). <!(i/niúii.   ana   svú   vv.kw   x   naaoj bok
íáiehni 1 )iv.  KU-iii. A ."i7 I. stniitiH.   ana   piotali1   již.-H   fs.auu tvé
* iívtrost!   Div.   Klem.  C 22U. ,s/(('/■. stoju; ^■ iiereiti stáli, z.aehováv ats
nét o: kdo 1 hee v jeho prikázaní fíati
Díva   Klem   A 411
2:;i>
sluriti si, -v'u. ocituouti        lok byli -é
ítawyl  iK'Oi;  Masl 42:i .-ér :i'i'ati v. r;/íi :iu a//.
ŕ/i ku iili si. x/. M-k !u >u 11 se i'uod.a m \c pt kle í'tekl   Du    Klam   d I7í»
-a .(7; da-žu, táhnout!, pnne-d /In novum préd hicipera íťte/vuu 1 h \ Nit su, do kúta se všichni (tu/u / Div Klem. <' 7S4.
stľtri, m., střevíc:   musit h   halu- Cn/ctvi
kúpili  í>iv.  Klem. (' 217. sti Ír, ni., stvve: má ťírzyczye oba M;^!
404.
siľ/uife.    na.    biřic    elitní:  pa ľítrnt íttv
Div. Vít.. -221. </rx >> a,    id    teta :    má    í t rvu a    i íodava
Mast. 4lít. stud; itici.   i.,   zinmu ta   některá   iai >.\ a i.
nehet,  rúpy i  (Tiudcnyczy  D;\ V,;.
142.
siíifs-i. i., stoupa: ibaba■■ na II lapye la létala Div. Vil. 174.
S/t-i, tt Si. -stvdl Sě, /íS/'"./:       .  mk m   jejji Si
kienoív   kíftwif   Di\     Klem    (' 47a kli'twuczv  z á p.   1 li. -ď dařd.   -s t\ -éu    prctti/   m'   m t   \ ehui llvíľbe   Div. kli m   d á^á   st\skan -a s   někvni      nelíbili   se    a/ ne n i
s ním. wšěm ílyfkaíte Drk. :!,'iu -tv-kati -i: moji mlazš: sobě ľtMť. Ilrab lío/u lil: ať sobě nie ncttyťtyc 'id.ui.rm a,i nafbvH'! sobé. scííra milá Div Kán; A liO; koho v v. paníe. hledáte \ ť m i hrabě, lak \'elmi ftvldyeze i stv-ta-. i sobé f Ira Veh :W; s bé íhskati Mar. Mus. Klít.
sí a d lít. -Zít. někoho, do vády při v'St i: a ona dsaba) je ihned íwadi Div. Klena C 21*.
tľŕsti. svetlu:  však mé na tn in/wckii
Div.  Klem. A .Mí:h ji:/, m., svit, svd tán i : ját budu luliati a/
do ffwveta  lira Vel. f>2   já:  ho budu
h latia li    až    do   d\ ve m    I I r< <b bo.d
Cd : až tlo bvieta Div Kk m A D>7. / >'!:'.   -au.   vei' b i 11    práv ŕ ť   \ ■■ /'Ir jeho
piv hvyvtw M,fí   ä f. -•••■fiiti.  -zit. sváděli: a Jt   - pru\é (Olv
íwodila Div.  Klena i' 2,'íti $vt'í'ik. na, cvrček: uiél jsem ua íavrtzky
Mast. 14!). Sľľcliuí.   adj.,   ]dední,   svrtio\anv neb
jest   prorok   ffwrehnv   Div    \'i t    77.
poslán   sem   otl   otec  l'wrchniho Da-Kam    C   Tfi'2:   sverchního  boha   -v nu ,'\\\    ! S7ii. -:i'!;i!í,    -n.   sc/obati:    (baba v-^ken ť"  umsie'   ll/obala Div. \":C 177
šdlt:. m . iiiěm. sehaíktáia sluha, -eitmo jar .-cm velmi veliký tíalk   Drk. Dii / kuimy fialek t. 19m
^.ilky. pk. m.. šaty: majic na >obé zlé fľašky Div. Klena (.' 270.
.a á Ar d na. šenkýř, hostinský: já sem lni na onom světe [('eíikerž Div. Klam.  C   bili; ľíenkerž i a lS4.
.a Z1/, in., šeptáni: net haj iee všech líc p Humna straně Div.   Klem.  ií  17.
,s/rac. na, j na o>obuí: í'í'yryez bi ľie chodí  ]ki strništi  Div. \'íí. 22~.
šřntiittosi. i., ohavnost :   dékujíd f-äuože.
tvé milosti, žes mi této ITkarzyedoifty . .
racil   zbavili.   Dísa  Vít. ;?S4. .■..'Ve./; i■'.   -z.ii:   komužl   nie   nefíkothj tm
m na   Div.   Klem. B -.'ď/1, na. deopek: an p i c ím'i! o,, piwmi
-  jetbiii  /  /ďp.i  I >rk   ä I ■J-;oyu> .   1 .   bol v    ze  skorá.   pAh~i    p: o
da | lež nu k  tom n své ľťkorn_\ t Di\
N'it ^(i.
i. na. závoj: svój ťlo«>'erz nupiaa i!a Drk. r,s.
š r db, na. j na os.: nevrť se tuto l her ani i'S'wab Div.  Klem. C 4.
Táhnuli, -nu, .   tvchnyc^ye oba  za led-
nalio Mast.  1 dík ta h m>š i.   adva   neste  sěm  hresné tbišě
lakinverz   ševce   i   panoše, scillaky.
íakiuverz krajci Drk. 42. iháti.   t ba j u. o  iiéktiui.  o  něéem.  (tí'tíť:
0 svém nastřě ni č ne neiba^ Mast. St: nedbaj nit. králi, o tom Div. Klena
1 :í:!4.
íV(-.. lok ti. běželi: teti já. misiľe, k a>ba
k ku  Div.  Klem. ť   1 Ke !■ J. ,ulv   /Je.  tu: led sena mMr< . 'lnu
ivoj  Drk.  17!»-  I SI. tíh-i ii.-l. a , n.  léiescnsív!      tclelenitu ye
na bo/-!via nesa Hrob Do/; 14-ti. tito,  u , diak celo: chlebem c/.ela s\-fht>
'!'' j^enis. ;u . Ir •,/;)! ost,   í. ~   a n i   stibé   velni!    lefkm >l t
tdníl Tesjferns. 4.
2-'íl
iis/u. i., canícula. ěnbka. tuba. klika zeji>ká: na siej tyftvi. Maa 4s {vľtti t.   7á. 77.
thóJj si. tkaju ->e. mnlan     . kde sé lak dlúho ika-v Ma-i   Mí.  tk.i^Vľ sa Midv i omítly t  411, kik -a- ikaíf Drk   I s Ľ lat sě v ľiM/é v roho/x1 ikuta t   'J t i téť sa po světu   ikata   t 22\
tk y--íiti.  t kyšu, dt>iyk,l t;        napadnou 11 aneb  té  táto  palici   tkvšh   Drk -JMi.
t ta ii t>.  -u.  šlapa ti:  a  ne i ka /  !:u  y<, • • buli Div.  Klem. A Ľ4a.
loiiti. -u. sem t;nn obracen. >\n mvsli natlanist*   k se žite   Div.  Klem    \ ,~>.'íii.
/".a;/((... ua. jin o-,ob' <) thomai'ľi nevěřící Di\ .   Klena  A -tí!-t.
ť"itii>. na, ío\-ary^ Satane, nulv to-naľziľťi   Di\a   Klena  C 202
tľti. m . tyrh Masj. 204.
!ľl>ť'. ť., nástroj,  s sa němž       Im i.mia. métllieta   i baba i    liivtva   doj        [)] \ Vít.   17ti;   z   tiiitze   mléko  icpn Div Klena <'   I0o;    triu /v       m aa-i" kr;A-\- dojila i 2-'ia
h-h. /a ť. atli .  u p i i     j,       p!( d
s ěšo   t j 11-    laalo   11 i >i! 11 v. v    \ke      \ d; ^
as. i>ix. Klam \
Irľi t:.   -i>'ii,:  ty rpvt I   /a   n \    Mast 2-">2
irud'!j.    -zu,    triipsii      o'u it <!áa na   kříži   Irntliu   ! >i\     Kk-m     \   i 4-s. dal -a na kři/a  li-iitiitt   t    172    trmh ti -áa namáhali sta pro ni/ -:       k" mm trutlii  t. C 2s.*>.
li uciíís. atl\".. inuhhvě a o; o, pjk inu hlt má^ 1 Ira \\ \. 72. pn.> tak irachle   jnsáta    1 Irob   Bo/Í   .f |,    i ]•_>
/aa ■ .. ad\ . podobně. rovné. také: do-, t i ~a mu hrubě --tana. tuii jeho aaoMohiom Div.  KU-m. (" 4a4
fiiúa.   1.,   smutek,    utrpuní pinu-j\i{i -ti  js. j   t Ježíše,   k   luze   Di\     Klo:: < aaii. nabmlele ji/ nikde a  iu/i   I saa ji/ mis %-sc( h tuha mim   i smi
ini-a-:.   ui.    okolo   f m'!;e'j\a    Drř. 2:>a
/-'d. ns., tou, ■/ tu-, on-/, di u\ . d\ ■ oka ve hh Ito-dae, a pí di ■■. >] - tmh m '■■ani   ai   ■   2    Di\ S.i    p/í nsr
st til taní-, a- .2 | Dit Kam í ä44 ; sedi m; mu ., ink ,i d\ a tulh ■~> •  2 - 2i   í. r,r,n
tťd;,   h,  podoba : duch \ m upi
naá  v  holubic  twarzv  Di\    \'it.  2M.
tť('i i i. m . í vuia ca |a sam í\\ oiv-i svatý Drk. :{07. ját stan mor/a s\ a t v Div. Klem. d S4U
/'. /. m . záda: ktoz j mát /namu \\ i y\\ Mas- 122
/yniuiii, m mášds ma-t nivnai , s t vu ivanem Masa ;u:!. / t v m sam, a :í4S.
/ da c /a.a .   n.,   u d a ten s lvi:   bvclum i a;
vdaeztuu se sdělili Div. Klem. ( ala u.diti. adj., spaniiý: Děťátko milé, pěkiu
krásné  i   vdveki   'ľcgerns.   s v,    >k r/t
h\'ězdu s\-ětli'a  velmi  jasnú a vdvcli
t. !Hi
útiili. -aju. doulati; \da.i;e \- své pando moci  Div.  Klena ť ísíi.
C/iíf. na. jm.osob. : nevrť se tuto \ hei ani šváb Div. Klena C 4. Cltry \\   uhrzyeth  Ma-t. .11.
in'iľii'ti. -ňu, na sebe uvalili: a neuhomu cepami rámy Di\a Klam. ť 12 at i:( iilihiiiť |iorebule t. :>7.
'!,'-■■'■.'!:. aipi. uchrámiti. n- a.i',/. •■. ■■<. \ ho ^, h. lva x\ Di\a Klem < ás2 m ia >■ asii mio >h. > su hiaíui 11 ; >; t d ; .>-k \ m ra< /!e I, iby vt linu a 1 ta 1 '■■ oa Di \ Na 1 s.(. ucho\ai ti sy u, Iumu; ti -a h< \ sě tirieihow lieta íoua!!.i. T; -aenis. 74.
u* íiťiti'!!, -eu. ksaipiši. polom sem k :obé
í)é/e ti ut 1h\ a t v! Mast. ST. ukutí:/:     ,   i u ; až -t mého života v kra tu
Do .   KU ua A :i2S. ulťiii:. -da Kěhí: bvchoni mohli xíecžidi
Ido na-cho t\-órce milého  Di*i . Klam.
A        \ leěri  Vnr. Mus. 12. u lha:-!/ .   -/u,   pomaza li ■   umazán- jeho
ad o Ma-i   ;>!!, abychom  |e j \ m a za Iv
Ib'ob íio/í ľil tnu dl'ti.   ■ mdl u.   a a ll \ m   iá m i i.   sc slabí ti:
13iii sobě hať' haj; bdiet. aby jich >>
m umdlii Div.  Kd íii   r r,p_p !!n:i!i.   apu.   /mi li;   d Mi/   liaprea.   \ -,ik
\ m il's  ees tu   Dl v.   Kk na   II i'.VT. a.ao', .i.  I   - a \" nit h   je-1 í-:ra-.n.í ii|>r,a:.i
Ma-i 22
ufi:iir,   a'!| .   prímt     \;a/umi [>i,odu
/■.'■ď'ii  \t-lV,  Klem.  i; ha; d - íii .   "...   prá< a.   námaha;   tub-'   k to
na   vše vľvle Masi. .'dis. íodoa,/;.  .uju:  a   v   a>  piině \f!yl'-w,i;i
TuL/enis 2S.
ŕŕ.\í!. /. . 1 u. li-s i ia U . ubv ja j t n la. u n n!' i i   a   p» Motu   juh   n< u í p! i   Di \ .
ku m ť ■"">!;:.
uii'.f' : !■. -\ d,  astano'. ; a.   i:ti ill, z\ah[;
bir-i \ ia,i *\< a sola > n la D -.MTii- I I I tt^ti a j .   - - a aim .   us tm i .    /< la   h \ r [um:
mohla d\a uflrzvr/v Div. Yp. ľ>7. i[>ii!ť.  n., obuv: Siiaŕ sent  zlá  vlfip za
i lva   v: o m-   Div.   Khan    ť   i ä".
nU(]:li     ■■.     skľVl ii     livü       -Uuojiuv !ľ-'
IK uituvu \ i    ,i    \ -.a am    s>     v i.e.p- t < a
Dik :k22
k/ť 'ť/a a ä/u. ^ i ä/i t s. ali/iii. v i/.bn lana
näeo \ tyezyeiy Drk.   i<>-> utkali,   -tkaj a,   j jo t ka ti'   \tkaih -Innre
Div.  \"u 2u0. Ifti ,   \ ic/u. \ am -.>': v mi ku i
\u\,.a   Da.    \"M. D-iiíd.-au:    •'. -nn.  uírkrmuU --c. a/ -«e ji
váVhni   n rti \' pekla w.du   Dna Vít
íí-áa/. (;.<-■.'. L, úžas, bá/eťa nadaj jnn na* O   \fí.dtv   Tawern- tak   sa na
i1.:-*, siaha leklo i \/.!Ü; i i\- spiha-Div   K>u.   C :i(H.
íižííi. -u/r-u. zakusili: a in/ /lani wíih> toho Míi>!, 377: zivm w/vwes psk-c t.   42-S    u   pakle   jieh   u/vuethe Div
Víl.    ] .~)u
i c!i \ .   pl . m ' ls t }h ii:ii   m i ka. ■ na  u ar\ i a ť neil: i, tana bi tí ■  Div   K lem. S' '.','>. vii.an.   t.,   \lasinost.   inru\ :   sake dobrá
waľnvu  jmějic-e Maa. 2D2. I a i ■ / ( mi.   I . j n a imi1>, .   "\ í ,i   leta   u a u r-
ZYí IM    M,;s t     4 I ."l ('í ' ■'- -     ud\   .     IM p-i"       a i)      ľ -i      'a ' .'< k
z a-i iv- - 1   vsiai  Do    Ká m.   \ :íí)| ■íacŕv.  ;ek .  v/.dv  i n k (í \-  iuspaii, jediné wdy   tniíti   Di\".   Klena   k   ň07 .   néi nť wd v >f!Ine k  ma \ u"ii   t. ."VÍ■!.
,   in " i p k    áiä-a .   a í i a       a c,  <. i > -na-
-1,-li i ■ Li: i u\  Vit v>
rak"; .    .ai\ .   skvostní poi,ek'iu pannu, .kov s e iU'ilv kos-nr. a stropiv se  im i iketne   í )i\a   Kk m.  (' ~s.
a; hint ti. ,■ činí. a n ť u la mím. t<> vše w fan a v ŕ i f   I )ľk. :i7.
tí/:. m . '.i-. noha v n l;i -a -i v p'a.ekm u iek Dn .  Kni    \ t
ľi'i'.il,. i n . véi het. m.i i!: hr- t pia\ , dva "ľ mkv   Div.   KU in    ('   4SO.
číru-,    adv.,    -kntaMiě,    ja-tá; wvernve
7iu kia/i uniľléka Ta^arns. :>•>. ■:". n/i   ,m ,   -u s n,   /a prl^aiai t i ľá-iia ť
-i m   i) ii e-; r; i;. •   ,i i,   tomu ^"  w s< ■ cow a k;
Di-, .   Kk m   t" 111. . -   .   pra; a , hu:.   na b   t ve   (>an- i u ;e
ja-!  ^vét   wo   Diva   Vit. .'íj.'í. '■■■/.   akv -   h n i si   jeho  hvti  sa   naui \,cí
Drk. ,Hit   ánta-i  livti jeho věr .-r mia.ai
tali M"()\-ii;'m,i ■
- -  .ŕo ad v .    /dv . w.'i'da i h1 k   .s 1 -■'  n'i . adv .  \ /dy:  w aťda  Ma-I '»4
■ :<ii.!i.   vi/aa    uv/nth   ondanu aobi-aha
dľulia -\aia  MuM. 217. ka íá ň.   ľuttiii.   I.   jtn.   üiästa; ■.widen
Dľlí   2~>4:   a\idiive  uni   i'raha Ma-I.
,.,'■(    hed\abni;  \\an   \iu   Di'k   sľ -lani
na \a,lna      \ In.i ./,■; ..  na.  hrdina    kdv/'s  Uik  n aŕ nc-
nsainv. a sí witiež vrhni piat n v Div.
Kiem   k 42!h 4!KJ. k.' .a /; i .   pk.   m.   im    /.eine:   po   ,\ ka\ erh
[>i k ;i2
.      /, t , /en ľ1    ]d iäi r do j i ne « la! a, Dna
Klí na c :;ie
- aaa  m .  lia\i\a-    /eŕ  a. ľan  oka  m vy-
kline MaM. J<>'! Ihéa/a.   m,,   jen n.'  dubia,   nn-ür, /naj
nu-   uvb-ľa.i   -■■.rhľ   Di\a   Kli m    V S.V iba ta  i ^:í7 . ľ-ciniíi ,a'. -ujii. \yro\aifiti mí"*. podubuii
sä:   ehciŕ   sě   wrownatv   nujn \,--šiniu
Drk. za   sě   eíicí'š najxa^-ienHi
v.nmnatv'    '     7.    mně   sě ueiněi/.eS
uniwnatv  '■ 2a,"i .-;(■<•   ■ : .   \ ; ( n    new rl   ^r   1 u n >   1 ha) aia
•kv;ib Div.   Klam   t 4. . ./akí. a.-Áam/f". adv.. br/v, záliv, ľvchke
bude-   t v   že brake j a   wfk rzye    I 'rk.
lN-1:  abv  šel   wíTkuorzs'e  Te^nais. 7;
ľa;'    laiii    i í 11    afkuorže    ľ>\\ Kkan
t   7! s. 72ii .-in.-a. -i u   lukn ]'í- wťkui/v Masi cti.
, nuiiiiti í. \'-k lau'hosu í: i in.s|io\ki;i affe-mahiKzv Di\' Klena A il; wii'cana-Ihk/v otťe t. 17: wfftanahuezy krá i t.    4 :;í> :    vib.ij.    ííuoŕe    \\ Heinuliue/y
i   B :;i4.
,-i-<"'ľľ\-.   ;ul> ,   na    D'-ii-no   nu tana'-U-
w vbornrlu > Di \    Klena (' SC . '.■A'áík/a -klada   krám wiklufiv .Mas!. MC
cyfííiiiiiít. -uu. avkanaa 7.1.1 \ rua t'ka nowvklvne Mu-l 2(i;í.
■ i .'V >/(■!'(■"(-£//('.    -n 1 !•.    vy> t k vŕ( i' \ .1 i i jiz
^a   slina e       vUj i \\ Ír /![<;('    Di ■■.      K lení
A ..c.
, y m kuti. ■■■apa ;»■•.tí'nati a \ \ 1 i a'./e t i: aj toť Í)tľársrk bo/í w\aivka ľ>iv. Vit. 2f;s.
■ rcka -ndu,  v\-jui' odpn.-ť  iae  v \ avtv
Drk. Dfí).
a/'o, -i'u. v \d äi 11 i /.idii\ (uii,! iľ množ MvpiavaM Dna Klím \ h Ht; by mohl innk\ v-erkv nvpr.ositi L r,II
■ yiľťit!ti rd, vv\ahn oľa. í'os w na mě
^ oeži   n ytiv Hol   Ílu .    Klam    k 4,'i.
■ a ,      r.      Hl .      '. < \ r-da       \\ V\>. 01 Ľ      /1\ r i.i
/n   kľaiup   Ds\ .   K J c m.  A 420
■ '.iitu. t., naa-ľ \y/i: i>udr n;inia za-plaeena   luho;u   postu   ww.vua Mast.
2 lír
■. '.ií'ili.   -á.sn.   s   sr/be  slo/.i u ■   (n   j ua ■  s vú
pýchu dnes 'a/dail Drk. 10. <aaé'tn. t., aa <:</■■•; a.        v/'i^i [uuiuia
í' 'ha   nuw/diau   l»iv    Klem    ť 25a. '. fiiu i/i   mV   ■■( u.   w.prímiti   se. potom
se  siahie  w/piaavi'  Mast. 7".
■ :!azoi\'i!'. -njn.  aizati sm -\-\'m -oleem
I ia/.n.iiiezv  Do.    Klem.   A DSU
i'/í/iu/a   tahnoiiU    v   tejto   ma-'a -iaiai
■Aituha  Drk 2i:-2.
"'v. ad v.   u fdv M.isL 17.
/a. /da 1 Za j r >bř bra i r popi k Drk. 124; za bv pr.-> tě \- naä } \"C ; ■ -uáh i -í 7 -S: /a nam ncvětiS 1 ľiíi.'i /a.i vM.iiir  /  iitobii   \-   mi" liiám   i olc,
'<<• i liii. ~ľ u, !. h o r á m' 'k a la a la 4 i veliké za< zveb  Mas!. ťí2
.a t i í". ad\a. zajisté, nu ji-ti >. podia pravd v . aby to zae/vt 1" \,édělu 1 >rk. {),'>: mi zek> poviedíini i 'M* ait vězte !<> /a.'\ek' Mra \-( 1 4:! za> a !>■ I lom D./: 4S ] i j ' -1 ir to /ai /\ i h - ! I s;7 . /aa /. h ! 1st. /aealo .\.*ai-, Mn~   lfj-4.   ve/   tu ěl >
i.   102:   zaezelo   Dna  Kkm.   A :i.'i4.
oca, adj., %/.'unv. btak s a[i(|o-iol a   uebs   /íív/jvc   Drk. ;>7o.
.a, ĺ , . -či! 1: /ar .1 \ 111 |( c . n i :ľ> a ui ml, /.y ty  I ba A"' i    i !. 1 i a d . D.i/i 2 ."i
■ 'i m itl, k, m.. za j nm a k   za nm t kou; -o k e
vašeho Div. Kk, na A       : pozainutku
i ki ios; menne zaniniku mnnlio i l 1*3 zanratku vašetu- jiohtuji L 2oa a 1
a'     , . -p'u. opití s.    Mnohé /en\ kd_\   -<■   /.ipy'v   1      At pá .   lehdv bapi Masi zupywi'v >r inlnsaš mnoho
t. ;i7i',.
.Al/'/■■(! 1/v. aCj.. a tvár velmi shnanu
plwanu  Div.   Kkm.   \ 45t). rap'-m i" á .    nn'iu:   zd.i   -nie  /upon mvi i \
-ukué   jidio   Di\    \'i i.   7    \« rk-.i lakov
m /ap< anny z   Ik <_;<, rns.   I .">
:..<j.li!i /'ear >/. -uju. kaziii si : neuieni. (im
se   zatueha   "ľe^arns. 4S. ■íiídľiu. udverl)., vera, zajisté: zawvcrne
j!iai\ mi   vám  Drk.   :i47:   zawaa-rne la»
/<[<.   nepmo.e I i rob fl'vi 47. ,--;i\w< nu í
st m   !»jjia   /iva   \ sdéla   1    I :;4: Mara;.
vě/   to  za wie nie  Mu      Mus   IMC   Di\.
Klem. A ',Í'M ; zawicnir jmíeii Mar. Ma-.
Hí.*).   Div.   Klena  A  :kf<> :   já   vám to
pru \ tm   /au iiaaie   t.   <' Iiťi2
.:;a -;.' C .    :'ir   ja  sem   a ,ke  /au i nil   Da, . Kk ni. ( S7T
:>>'<( iíi. -■ u. boiaatu se obľiífiti: jáť -e ruče /bocziaií Div.   Klena    (' 70,'i.
..ka'a.    [M/hýtk    zbaviii    se:    v v bataa
iCÍrra.    /blldtf    Div. \ !l.   i s 7 : Ur zbi! (1 r t í.
-'■ mílii pekelné mukv Drk 22. ;kí! :■.  /ďan.   manit:    m b je-1   nie /leh'">
ne/d\ ik ! )i v. V: i. ',MI C' o/vp;..      /e-/'spánie. zr z'spáme. z vv-
-pani■ \ v jdi te /.-. vl'pais\'<' Mast. 2;>o. .a ih.Mn;.    nalila   s( - labi o     vizte, pik;''
j- -i  ■■.a-a obrana, kď.v \ as zemdli m-s
iidin.i r.ina  Dn    KU m   ( ea.m
a a/aa   -<i i a.    na  kom   > i >      10  U1   hiaa ■
na   na h   zeptav   Div.   kiem.  (' 74S. .: a-./' a!■■.  z!sipr  näk terýť ji zví lve ry< hic
Do . Vít. 12. :-i:-tn\. -id; , prospésnv. \aiai(lný: x d nu
Ci la'     tu v ,     n aaa i;o    Li    sukni    m > ■ •
/.\ ! nu ho Dna  Klon   1 ">2h
■Jo'\ -\. '■ . zloba: zet sě Uob ziol)v obrán Masa 10!
:.l uplit, pu, sebrán inu dl by jej ér i do  pf kk-.  i s masP  /lupv!  Drk. 2k2
:r,.-'i ní . -ni, pontu / u n , 111 vehom 1' • 1H0 /u.,./au  Dn    Kam    p, i ták
zniUti-';. /mlúí u. ztioin 1 kosti v tube zinku /u Musi. 4:í0.
^uk.3kJem.I.iß. l2.3memmo asi jako 2:3.
r.....—......-
_sfľ:
- --....._........-.....- ■ I.......'-------       -........_l)imjäšféu^^^^jl
_feóft^ -noe wífemwt tjcu ci^u&lurtoioi j™ ?;
t _________________Mueflgjjatf Jfflt ttthKt fo&flK fowd
říoňW^ugt^ cordis wtw caäaw       v^v^f««^ ^
2.
srasÉäsäiBs**——x _.....____jitv^ž^^
L_»-4--M—---Villi-. * a H-_-A-
-——-■ 1
3,
c----
Hr
mffltttatxittrr^ttt ^ftmiiw tjettttcfoo tecte M^^^v^iiořW
■JS&.:
---------------- c^^^-<&^f^^^^--^í^---- j
	
7	
	Ä ft
V ------±*
4<J
._;\ X
tä^tytä jfofó Éř*W qwtťf ^fe? Ormtrt ft tit Mi^w In
oto tmou       yoflufo ctmmtego cit^vt)
>
Vi-
to.    Ittttti fiat pťAltřtaw tiô eiftt fitigHhfc^ fttmc 8*
! 1 V^r^-^—---
4. v
£/---------ii----------v-?vTt V   ■ V -—-v —.....
V v
4 V
fargfcý. ^raba