Druhé pokračování Kosmovo


            Druhé pokračování Kosmovo je soubor letopisných záznamů navazující na Kosmovu kroniku a
jeho první pokračovatele. Dochovalo se v mladších rukopisech (14.-16. století), jmenovitě např.  v
rukopise kapitulní knihovny G5, nazývaném také rukopisem Dražickým. Záznamy byly vedeny u
svatovítského kostela ve 12. a 13. století a mají více autorů, neboť styl psaní není vždy jednotný.
Až ke konci 13. či na začátku 14. století neznámý pořadatel sebral roztroušené záznamy a pokusil se
je sjednotit.

            Druhé pokračování Kosmovo popisuje dobu od roku 1162 až do roku 1283. Dále ho lze dělit
na Výpisky z Vincencia a Jarlocha, Příběhy krále Václava I., Příběhy krále Přemysla Otakara II.
(Annales Ottakariani) a Vyprávění o zlých letech po smrti krále Přemysla Otakara II. a zbývající
stručné zápisy označované jako Letopisy české. Tímto vymezením vyplňuje mezeru v narativních
pramenech k českým dějinám od konce 12. století do konce století 13. Celé dílo je nesourodé,
prolínají se tu analistické záznamy s delším souvislým vyprávěním.

            Text začíná založením Strahovského kláštera, událostmi z Čech a říše od roku 1154,
Fridrichovým tažením do Itálie a bitvou u Milána. Tyto události jsou většinou převzaty nebo se
shodují s Jarlochem, Vincenciem, či pocházejí z tzv. Pražských análů. Zápisy se dále týkají
záležitostí politických, církevních, ale hlavně svatovítského kostela, jeho stavebních úprav a
personálních změn.

            K roku 1249 je vloženo podrobné vyprávění o odboji Přemysla proti otci Václavovi (tzv.
Příběhy krále Václava). Text pokračuje tažením krále Přemysla Otakara II. do Prus (1254-1255) a
podrobným popisem války s  uherským králem (1260). Dále se pak mluví o svatbě Přemyslovy neteře se
synem uherského krále Bély (1264), o nabídce říšské koruny Přemyslovi, nekrologu děkana svatovítské
kapituly Víta a konfliktu s říšským králem Rudolfem až po bitvu na Moravském poli a následující
plenění. Následují kratší záznamy s nekrology biskupa Jana III. Z Dražic a Přemysla Otakara II.

            Od roku 1278 se píše o situaci v Čechách za braniborské okupace, o rabování, plenění a
hladomoru. Zmínka je také o osudech královny vdovy Kunhuty a jejího syna Václavy. Vloženo je také
povídání o původu saského národa. Po záznamech z roku 1283 končí vyprávění zprávou o návratu krále
Václava.

            Celé dílo končí stručnou charakteristikou Čech, pověstí o Libuši (obojí z Kosmovy
kroniky) a seznamem českých knížat a králů až po Václava II.



Nechutová, J.: Latinská literatura českého středověku do roku 1400. Praha 2000.

Bláhová, M.: Druhé pokračování Kosmovo. Sborník historický 21, 1974, s. 5-39.

Fontes rerum Bohemicarum. II. Ed. J. Emler. Praha 1874.