Kroniky doby Karla IV. Tyto spisy z velké části vznikají s použitím starší historiografie, většinou ale kladou důraz na nedávno minulé a současné události, jejichž jsou současníky nebo které znají ještě z živé tradice. O dějepisectví jevil velký zájem Císař Karel IV. Kronika Františka Pražského František Pražský (asi 1290 - 1362) V mládí strávil nějaký čas v římě. Byl první kronikář Karla IV., probošt pražského kostela. - Kronika je Rozdělena na knihu první, knihu druhou, knihu třetí – rozdělena ještě na dvě části A,B Kronika Františka Pražského zahrnuje období od roku 1285 do roku 1353. Kronika nakonec skončila u dalšího zpracování od dvorního kronikáře Karla IV. Beneše Krabice z Weitmile. Kroniku vydal Josef Emler ve IV. Svazku FRB, nové vydání pořídila Jana Zachová pro FRB series nova I. Kronika Krabice z Weitmile – Kronika pražského kostela Beneš Krabice z Weitmile, († 27. červenec 1375), byl český spisovatel, kronikář a pražský kanovník. - Upravil první 3 knihy kroniky Františka pražského Kronika pražského kostela: Psána z popudu Karla IV. zachovala se v jediném exempláři. Kronika se skládá ze 4 knih. Nejcennější kniha je ta poslední, líčící soudobé události od roku 1346 Kronika byla vydána Josefem Emlerem ve IV. Svazku FRB Kronika česká, Přibík z Radetína, řečený Pulkava Přibík Pulkava z Radenína († 1380) byl český spisovatel, kronikář a farář. Byl písařem pražského arcibiskupa. Kronika česká: Byla napsána na objednávku Karla IV. Je psána latinsky, český překlad udělal sám Pulkava a je zajímavé, že se jedná o velmi nepřesný překlad. Kronika začíná zmatením jazyků a končí rokem 1330 – smrt Elišky Přemyslovny. Josef Emler vydal Pulkavovu kroniku ve FRB V. Kronika česká – Jan Marignola Giovanni Marignola (* 1323 – † 1358/59), známý také jako Jan Marignola, byl italský cestovatel, který pocházel ze šlechtické rodiny ve Florencii. Na žádost Karla IV. Přijel do Prahy, kde byl požádán o sepsání české kroniky. Kronika česká – tato kronika se opírá pouze o Kosmu a jeho pokračovatele, nemá téměř žádnou historickou hodnotu. Kronika je rozdělena do tří částí: Chearcos – dějiny světa od Adama až po potopu světa Monarchos – od Nimroda (babylónský bohatýr) až po Karla IV. Ierarcos – dějiny kněžství od Melchisedecha až po založení papežství, zde popisuje i některé české biskupy. Tuto kroniku poprvé vydal již Gelasius Dobner pak Josef Emler ve III. Svazku FRB Stručně sepsané kroniky římské a české – Neplach Kronikář Neplach, opat benediktinského kláštera v Opatovicích se narodil roku 1322 na dvoře v Hořiněvsi ze starého zemanského rodu. R. 1340 byl poslán do Itálie na studia. Roku 1360 na žádost řeholního bratra Martina, svého strýce, začal psát latinsky Krátkou kroniku římskou a českou (Summula chronicae tam Romanae quam Bohemicae) a pokračoval v ní až do roku 1360. Vznikla na základě latinské Kroniky papežů a císařů. V literární historii je kronika sama i její význam hodnocen nízko. Josef Emler III. Svazek FRB Dvorské dějepisectví – historická díla, která vznikla na podnět panovnického dvora. - Z období vlády Karla IV. Sem patří Kronika Františka pražského, Kronika pražského kláštera, Kronika česká Přibíka za Radetína a Kronika česká Jana Marignoli. Literatura: M. Bláhová, Kroniky doby Karla IV., Praha 1987. J. Nechutová, Latinská literatura českého středověku do roku 1400, Praha 2000. J. Kutnar, Dějiny českého a slovenského dějepisectví, Praha 1997.