Vavřinec z Březové: Husitská kronika


Vavřinec z Březové: narozen 1371, pocházel z nižší šlechty, velmi vzdělaný intelektuál -

studoval na pražské univerzitě, mistr svobodných umění; od konce 14. století se pohybuje na
panovnickém dvoře Václava IV. (významné, přístup k důležitým pramenům)

- jeden z přítomných účastníků husitského zápasu - byl vynikajícím spisovatelem pražské strany;
věkem vrstevník Husův a Jakoubka ze Stříbra; zaměstnán v dvorské kanceláři Václava IV. a jeho
literární činnost sloužila potřebám panských členů dvora i krále samého; z tohoto období jeho
života pochází nedokončená Kronika světa, překlad latinského výkladů snů Knihy snového vykládanie a
překlad tzv. Mandevillova cestopisu; po roce 1419 dal Vavřinec z Březové své literární schopnosti
do rukou husitského hnutí a jeho latinsky psaná Husitská kronika je jedním ze základních pramenů
pro poznání událostí prvních let husitské revoluce, jedná se o nejpodrobnější a nejkonceptuálnější
výklad událostí z dramatických let 1419 – 1421; z jeho díla můžeme ještě zmínit tzv. „Píseň o
vítězství u Domažlic“ (Carmen insignis corone Bohemie) – latinsky psaná veršovaná skladba,
inspiroval se vítězstvím husitů u Domažlic; Vavřinec z Březové se nám naposledy připomíná roku 1437


Husitská kronika – /samotný název je staršího data - nepřesný, původní název je neznámý, dochovala
se jen v pozdějších opisech, ty nesou jen stručné označení Kronika (Cronika, Chronicon)/

- Husitská kronika začíná programově již rokem 1414; léta 1414 – 1419 stručný přehled událostí,
stěžejními jsou léta 1419 – 1421; dílo zůstává nedokončené -  končí větou „A to se stalo ráno.“

- žánrově se toto epické dílo blíží historii, obsahuje totiž mimo stručné zaznamenávání zdařilou
snahu po vysvětlení příčin a důsledků událostí

- nejen pouhé autorovy vzpomínky, ale dílo se opírá o rozsáhlý materiál (úřední a poloúřední
provenience), obsahuje zabudované a zpracované husitské prameny (např. diplomatický materiál – text
listiny je vepsán přímo do textu)

- nechybí zde interpretace pramenů a snaha o celkový pohled na události

- za pozornost také stojí styl, který dosahuje vysoké umělecké úrovně a působivosti

- dobrá orientace v husitské problematice, byl přítomen u mnoha jednání, znal jejich usnesení;
popřípadě se vyptával přímých účastníků dějů, využíval jejich zápisků

- kronika vznikla na podkladě písemností shromažďovaných delší čas – byla tedy sepsána s určitým
odstupem

- v díle jsou také znatelné dvě redakce (autorství druhé je sporné)

- Vavřince k napsání kroniky vedl jednak osobní zájem o historii, ale především snaha o zachycení a
obhajoby husitské pře

- patřil mezi husity středního proudu – objevují se zde různé tendence jako např. věrnost čtyřem
artikulům, vypjatě negativní vztah k Zikmundovi, odpor k táborství (radikálním projevům husitství –
obrazoborectví, adamitství, chiliasmu, apod.)

- na přelomu 15. a 16. století byla kronika anonymním překladatelem z Jednoty bratrské přeloženy do
staročeštiny

- kritická edice – Vavřinec z Březové, Husitská kronika, ed. EMLER, J. – GEBAUER, J., GOLL, J.,
Fontes rerum Bohemicarum V., Praha 1893.

- knižně vyšla v roce 1954 v překladu Františka Heřmanského


Literatura:

ČORNEJ, P.: Tajemství českých kronik. Cesty ke kořenům husitské tradice. Druhé, rozšíření a
přepracované vydání. Praha 2003.

LEHÁR, J. – STICH, A. – JANAČKOVÁ, J. – HOLÝ, J.: Česká literatura od počátků k dnešku. Praha 2008.

ŠMAHEL, F.: Husitská revoluce 1. Doba vymknutá z kloubů. Praha 1995.


Prameny:

Vavřinec z Březové (přel. F. Heřmanský): Husitská kronika. Praha 1954.