Přední strana obálky Masarykova univerzita Filozofická fakulta BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Brno 2011 Jméno a příjmení Úvodní strana Jméno a příjmení Název práce Vedoucí bakalářské práce: Masarykova univerzita Filozofická fakulta Brno 2011 Samostatná strana s prohlášením Prohlašuji, že jsem bakalářskou diplomovou práci vypracoval(a) samostatně a že jsem uvedl(a) všechny prameny, jichž jsem použil(a). Dále prohlašuji, že elektronická verze je totožná s verzí tištěnou. V Brně datum Podpis Vlastní text práce Indice Názvy kapitol a podkapitol se stránkováním. Introduzione Z úvodní kapitoly by mělo být zřejmé, co je cílem práce. Shrnout klíčové otázky a naznačit metodu (postup) práce. Stanovit si cíl (co má práce objasnit, analyzovat, objevit, ukázat z nového úhlu pohledu, apod.). Následují jednotlivé kapitoly, které je dobré členit na kratší úseky (podkapitoly). Dbát na logickou návaznost jednotlivých kapitol a informací v nich obsažených. Styl by měl být neosobní („risulta che …“; „si intende verificare se…“); je rovněž přípustné používat 1. osobu singuláru („cerco di mostrare come…“, apod. ), zatímco 1. osoba plurálu (plurale di modestia) se v současné akademické italštině již považuje za poněkud zastaralou formu. Conclusione Závěr by neměl být pouhým stručným shrnutím obsahu jednotlivých kapitol. Mělo by z něho být zřejmé, k jakým poznatkům a odpovědím na výchozí otázky se dospělo. Je rovněž možné krátce zhodnotit některá úskalí práce (tam, kde pro omezený rozsah práce některé otázky a problémy zůstávají otevřené, lze naznačit eventuální další možné cesty jejich zkoumání). Bibliografia Seznam použité primární a sekundární literatury. Sitografia V bibliografii je nutné uvést také internetové stránky, ze kterých bylo citováno. Zásadou je používat jen věrohodné internetové zdroje solidní úrovně; články, u nichž je uveden název a jméno autora. Obvyklá struktura bibliografického údaje: COGNOME, Nome, Titolo, Luogo di pubblicazione, Edizione, data di pubblicazione. RAIMONDI, Ezio, Il colore eloquente. Letteratura e arte barocca, Bologna, Il Mulino, 1995. nebo např.: Nome Cognome, Titolo, Luogo di pubblicazione, Edizione, data di pubblicazione. E. Raimondi, Il colore eloquente. Letteratura e arte barocca, Bologna, Il Mulino, 1995. Součástí textu práce jsou doslovné citace, které se zpravidla uvádějí ohraničené uvozovkami přímo ve větě (pokud nepřesáhnou přibližně tři řádky). Jsou-li citace delší, uvádějí se jako samostatný odstavec, často odlišený od ostatního textu malou mezerou a drobnějším typem písma. Bezprostředně za citovanou pasáží se uvádí číslo poznámky (ta pak následuje dole pod čarou). Součástí práce musí být pečlivě zpracovaný poznámkový aparát (nejlépe na jednotlivých stranách dole pod čarou), který obsahuje: - přesný údaj o díle, ze kterého je doslovně citováno, s uvedením stránky nebo stránek - odkaz na parafrázovaný text nebo na zdroj, kde lze najít detailnější informace - vlastní poznámky a vysvětlivky, které by v hlavním textu působily rušivě Citace z knihy: COGNOME Nome, Titolo, Luogo di pubblicazione, Edizione, data di pubblicazione, p. GHERARDI DA PRATO, Goovanni, Il Paradiso degli Alberti, a cura di A. Lamza, Salerno editrice, Roma 1975, p. 3. nebo např. Nome Cognome, Titolo, Luogo di pubblicazione, Edizione, data di pubblicazione, p. A. Marino, Teoria della letteratura, Bologna, Il Mulino, 1994, pp. 324-352. Citace ze sborníku: COGNOME Nome, «Titolo dell’articolo», in Titolo, Luogo di pubblicazione, Edizione, data di pubblicazione, p. E. Cassirer, Libertà dell’uomo, necessità astrologica e poteri magici, in Magia e scienza, nella civiltà umanistica, a cura di C. Vasoli, Bologna, Il Mulino, 1976, p. 28. Citace z časopisu: COGNOME Nome, «Titolo dell’articolo», in: Rivista, n^o, data, p. Citace z Internetu: COGNOME Nome, Titolo della fonte reperita su internet [reperibile su internet], http:// http://www.accademiadellacrusca.it/ [consultato il giorno/mese/anno]. F. Pellizzi, I generi marginali nel Novecento letterario, in «Bollettino ‘900», [consultato il 15 agosto 2004]. Parafráze: Cfr. R. DAVIDSOHN, Storia di Firenze, Sansoni, Firenze 1968, pp. 39-41. A questo proposito cfr. G. BRUCKNER, Florentine Politics and Society, op. cit., p. 366. Jiný typ odkazu: Sulla novella come fonte storica cfr. M. MIGLIO, La novella come fonte storica, in La novella italiana. Atti del Convegno di Caprarola, Salerno editrice, Roma 1989, pp. 173-190. Zkratky Cfr. – confronta (české „Srov.“) in – citujeme-li z encyklopedií, antologií, sborníků, časopisů, apod. p. – pagina pp. – pagine Ibid. (Ibidem) Se, in una serie continua di citazioni di un lavoro a stampa, ricorre la stessa opera e la stessa pagina citata precedentemente, si usa appropriatamente la dizione Ibidem - significa "nella stessa opera (sopra citata), e alla stessa pagina". 1. S. Benni, Baol, Milano, Feltrinelli, 1990, p. 34. 2. Ibid. Ivi Quando invece si cita di seguito la stessa opera, ma una pagina diversa, si usa l'espressione Ivi seguita dal numero della pagina (o altra indicazione per trovare la citazione). 1. S. Benni, Baol, Milano, Feltrinelli, 1990, p. 34. 2. Ivi, p. 89. op.cit. / art. cit. Quando invece si cita nuovamente un'opera citata precedentemente, ma nel mezzo sono state fatte citazioni ad altre opere, allora il riferimento deve nuovamente indicare di quale opera si tratti. In questo caso l'autore ed il titolo è scritto in forma abbreviata e le indicazioni aggiuntive omesse e viene invece indicato che queste informazioni possono essere lette nel rimando di una citazione precedente aggiungendo op. cit. ad indicare opera citata (in precedenza), o art. cit. se ci si riferisce ad un articolo. 1 B. Croce, Discorsi di varia filosofia, Laterza, Roma‐Bari 1942, pp. 232‐ 233. 2 G. Hottois, Species Technica, Vrin, Paris 2002, p. 23. 3 B. Croce, op. cit., p. 230.