Komentář k testu z 30.3.2011 (JAP215 b): Nejprve opět uvádím znění testu: ①　S dovolením bych si to rád okopíroval. ②　Příští týden je test, a ty se vůbec neučíš! Přestaň už s těmi videohrami! ③　Musíme přímět pachatele, aby prozradil, kam ukryl ukradené peníze. ④　Než půjdeš na večírek, tak řádně poumývej nádobí. ⑤　かぎをかけておけば、どろぼうに入られません。 　 · Vezmeme-li za japonský ekvivalent „(o)kopírovat (si to)“ výraz コピーを取る, můžeme laborovat v podstatě už jen s modalitou. Možností jak vhodně vyjádřit „ilokuční“ sílu dané výpovědi je nemálo. Můžeme zde využít jak deziderativ, tak i otázku se záporem. V podobných situacích je v současnosti asi nejběžnější používat kauzativum ve spojení s pomocným deiktickým slovesem, např. ちょっと、コピーを取らせてもらえませんか。 (sloveso morau v otázce samozřejmě v potenciálu) nebo ちょっと、コピーを取らせていただきたいんですが... apod. Podobné konstrukce je vhodné si dobře osvojit, používají se skutečně hojně. · V ② by se nejspíš hodilo vyjádřit osobu adresáta explicitně (pro vyzdvižení, tak jako je i v češtině): 来週はテストがあるのに、君／お前／あなたは全然勉強していないんだ！ · Jelikož se v rozkazovacích větách v českém zadání nevyskytuje slovo „prosím“, byly samozřejmě namířeny na procvičení rozkazu s -nasai (テレビゲームを（は）やめなさい！ v ②, をちゃんと洗いなさい！ v ④). · Největším kamenem úrazu středečního testu byl překlad věty ③ (i když někteří z vás si s ním poradili velmi zručně). Především vyjádření „kam“ vyžadovalo zřejmě jistou dávku kreativity. Možností bylo i zde více, kromě doslovnějšího doko…ka také použití vztažné věty (např. した場所). Pro „prozradit“ šla opět použít různá slovesa. Domnívám se, že sloveso 教える (respektive kauzativní ošiesaseru) by asi bylo nejvhodnější. Asi by šla použít i jiná slovesa (告白する, 言う apod.), ale např. hanasu (resp. 話せる) by asi nejvhodnější nebylo. Zbytek už by neměl být problém. Řešení tedy mohlo být např. následující: o にまれたお金をしたところを教えさせなければなりません。 o 盗んだお金をどこにれたか犯人に告白させなくてはいけないんです。 o apod. Vidíme, že お金 může být modifikováno přívlastkovým tvarem jak aktivního slovesa (盗んだお金, „peníze, které ukradl“), tak i slovesa pasivního (盗まれたお金, „peníze, které byly ukradeny“, „ukradené peníze“). Pro „muset“ máme opět mnoho nástrojů, každý však musíme aplikovat na sloveso v kauzativním rodu. · Někteří z vás by si měli opravit psaní znaku 試. Dále již konkrétněji: 330907 – Tentokrát to nebylo nejhorší. „Týden“ samozřejmě není šúmacu a ze ③ a ④ nebylo moc co hodnotit. Ale naději na solidní výsledek Vám neberu. 321422 – Pěkný výkon. Sloveso かくす chápejte spíš jako „ukrýt něco někam“ než „ukrýt něco někde“, místo se vyznačuje partikulí ni. Tentokrát Vás však dohnal Váš „nekrasopis“. Jakmile píšete わ jako れ a 洗 jako 浜, je načase se zamyslet a něco s tím začít dělat. 128138 – Nebylo to dobré. コピーを取ってくれませんか。 je samozřejmě správná japonská věta, znamená ale něco hodně jiného, než co bylo v zadání (kauzativum zde hraje klíčovou roli v určení podmětu). Slovíčka, *jaranasai není jamenasai, warainasai není arainasai. Jistě chápete, že s nesprávným lexikem Vám ani případná znalost gramatiky neumožní kvalitní komunikaci. 361876 – Řešení ① s -te moi i desu ka, budiž (pragmaticky OK, ale vnímejte rozdíl oproti výkladu). Spojovací částice kedo má jinou funkci než noni. Pak už spíš jen detaily. 220090 – Kromě věcí zmíněných výše pozor na význam ぜったいに (není to „řádně“, ale spíš „za každou cenu“). A prosím, abyste do češtiny překládal bez výrazů typu „když zamčete“ (jsme snad filologové na univerzitě, ne?). 361897 – ①, ② a ③ tentokrát nebyly dostatečné. Samotný deziderativ v ① by byl pragmaticky asi hodně nezdvořilý a netaktní. V ② jste neužila noni, ale vadily mi spíš věci, které bychom měli znát z dřívějška. Jestliže např. užijete v první frázi ありません, pak užití 勉強しない ve frázi navazující je jasným nesouladem morfologické zdvořilosti. Pokud už zpodstatníte frázi pomocí koto, potom se už chová jako substantivum a musí tedy být na sloveso napojena partikulí (to, že jaru není jameru je v tomto ohledu spíše lexikální drobnost). ④ a ⑤ byly bez problémů. 324430 – ① Vám nevyšlo. Výraz s -te kurete nemůžete pojit s otázkou ii desu ka. V ② nevím, co Vás vedlo k užití partikule ga v konstrukcí 来週がテストです (japonsky to sice je, ale má to specifické užití). Amari a zenzen jsou značně odlišná adverbia. Nemůžete také napojovat sloveso na sloveso stylem *するやめなさい, to opakuji stále dokola (v podstatě je to gramatika první části prvního semestru). Překlad ③ se Vám ovšem povedl velmi dobře (Vaše verze je zcela přijatelná). Stejně tak zbytek testu. 345311 – ① jste vyřešila velmi vkusně. ② bylo gramaticky v pořádku (možná to 勉強する chtělo v -te iru tvaru), ale také jste si mohla trochu pohrát s výpovědní modalitou první věty. ③ jste zvládla dobře, použití made v ④ bylo zajímavé, ale ne nemožné. Celkově to bylo velmi dobré. 359374 – Použití „zdvořilých rozkazů“ (-te kudasai) tam, kde v zadání není „prosím“ se spíš vyhýbejte (probírali jsme -nasai, tak to chtělo také použít). V ⑤ byl koncový predikativ zadán v neminulém tvaru, takže Váš překlad nebyl zcela nejpřesnější. Mám dojem, že Vaší největší slabinou (jakkoliv i to „největší“ je ve Vašem případě relativně drobnost) je užívání partikulí wa a ga. Přečtěte si Koikeho (nebo jinou literaturu na toto téma). 342195 – Opět spíš detaily. Znak 取, napojení substantiva na noni, 場所 s krátkým o. V ③ jste mohl podržet zdvořilý tvar koncového slovesa. 361581 – ③ jste už skoro měla (chybělo jenom nějaké to bašo nebo tokoro). V ④ Vám vypadla okurigana u 行く a kudasai možná nebylo namístě. Jinak OK. 361040 – Opět pár lexikálních nedostatků (slovíčka jsou základ!). V ③ by Vaše zpodstatnění s koto bylo něco jiného než zpodstatnění s tokoro (pachatel by se přiznával že něco ukryl, ne kam to ukryl). Jinak to ale nebylo zlé. 255493 – ③ se Vám povedlo dobře (možná to 私達は bylo nadbytečné). ① bohužel nikoliv. Jinak dobré. 361940 – Opět spíš detaily. Příště by jich ale mělo být pokud možno méně. 361482 – Nejspíš nejlepší výkon tohoto týdne. Kdybyste u ireru v ③ použil minulý čas (a v ① doplnil ještě nějaké ちょっと), bylo by to téměř dokonalé. J. Matela