Komentář k testu z 18.4. a 20.4.2011 (JAP215 b): Nejprve opět uvádím znění testů: Pondělí: ①　Řekl jsem bratrovi, aby mi pomohl s domácím úkolem. ②　Už to vypadalo, že vlak nestihneme, ale stihli jsme ho. ③　Při studiu japonštiny je důležité nejen mluvit, ale také studovat japonskou kulturu. ④　Když nakupuju na internetu, vždycky přemýšlím o tom, kolik můžu utratit. ⑤　皆一様に「バカのようだ」という顔をして笑っちゃった。 Středa: ①　Právě píšu domácí úkol do japonštiny. ②　V tu dobu jsem byl právě na odchodu. ③　Právě jsem se vrátil z Hradu! ④　Čím je cvičení náročnější, tím je efektivnější. ⑤　この食べ物は、めばむほど味が出ますね。 　 · Ad pondělní ①. Ačkoliv v zadání bylo „řekl jsem“ (a 言いました bylo OK), s ohledem na obsah bylo možná vhodné zvolit za koncový predikativ sloveso む. · Ad pondělní ②. Ať už se pro „nestihnout vlak“ volilo sloveso 乗り遅れる či sloveso に合う, partikule je v obou případech ni. · Ad pondělní ③. Vyjádřit „při studiu“ šlo zajisté více způsoby. Asi bych volil 勉強するとき nebo některý z kondicionálů (nara nebo -ba). Podobně u ④. · Ad pondělní ④. Pro „utratit (peníze)“ se v japonštině používá sloveso 使う. Zásadní je ale uvědomovat si rozdíl mezi tranzitivním 買う (které potřebuje komplement pádu wo), tj. „kupovat N“, a intranzitivním 買い物（を）する , tj. „nakupovat“. To je učivo 1. ročníku. O nakupování na internetu jsme navíc četli krátké texty v úvodu kurzu cvičení písemného projevu (インターネットショッピング apod.). · Ad pondělní ⑤. Jen málo z vás zvládlo překlad této věty správně. 笑っちゃった je 笑ってしまった. Citované 「バカのようだ」 je možno brát jako ucelenou vloženou dikci („je jako hlupák“). Užití konstrukce という je široké a pohodlné pro vyjádření téměř čehokoliv, takže celkový překlad mohl vypadat např. takto: „Všichni se zatvářili, jako by ho měli za blázna, a dali se do smíchu.“ nebo doslovněji „Všichni svorně nasadili výraz, jako by si říkali: „Vypadá jako hlupák“ a vysmáli se mu.“ (případně směřovat to na osobu mluvčího). · Ad středeční ②. Predikační složka měla mít podobu 出かけるところでした. · Ad středeční ③. Tento proslulý citát Klementa Gottwalda se samozřejmě vztahoval k Pražskému hradu (proto jsem v zadání užil Hrad s majuskulou). Ten šlo přeložit buď pomocí お nebo pomocí プラハ (já osobně bych volil první variantu a zbytek ponechal na kontextu). Jako modalita se zde možná více hodil výraz tokoro než bakari. Celé bych to řešil stylem お城から帰ってきたところです。 (možná i se slovesem る). · Ad středeční ④. Pro „být efektivní“ by se asi běžně použilo spojení が出る. Dále konkrétněji: 330907 – Středeční test velmi slabý. Pokud se látku nedoučíte, nedomluvíte si konzultace, potom Vás absence v dlouhodobém horizontu omlouvat nemůže (a horizont konce semestru je na dohled). Dokážu pochopit, když nyní nemáte důkladně osvojeno užívání konstrukcí s tokoro. Neschopnost utvořit správně -te tvar od 書く či prostý minulý tvar od 帰る Vám však na konci druhého ročníku tolerovat nebudu. Totéž platí o pádových partikulích (v některých případech chápu záměnu např. ni a de nebo wo a ni, ale užití de namísto kara u slovesa kaeru je nepřípustné). Zodpovědnost je kladena na Vás. 321422 – Pondělní výkon velmi slabý. Pádová partikule a deiktické sloveso v ①, tvary predikativů v ② (noriokureru ⇢ noriokuresó), základní lexikum v ④, mj. rozdíl mezi ikucu a ikura, 覚える není „přemýšlet“. Překlad ⑤ byl hodně mimo (v zadání ani stopa po kauzativu, tedy „rozesmál mě“ nebylo namístě). Středeční test o něco lepší. V ① jste vynechala pomocné iru (před tokoro), v ② jste napsala *でかけろ. 128139 – Překlady z japonštiny dlouhodobě nedáváte. S takovou to u závěrečné zkoušky nedopadne. Pondělní test obsahoval základní konstrukce, ale tak na úrovni 1. ročníku, ani jednu věc z toho, co právě probíráme, jste nedokázala použít. Ve středečním testu jste probíranou látku již zvládla o něco lépe, ale byly zde základní nedostatky v ohýbání predikativů (učivo 1. ročníku). V ② jste si zřejmě zaměnila „odchod“ za „obchod“. 321959 – V pondělí absence. Ve středu jste probírané konstrukce zvládl tak na půl. Jistě máte na víc. 361876 – Pondělní výkon slabší (na Váš standard). Nezvládla jste utvořit -só tvar od -i adjektiva maniawanai (koncové -i je před připojením -só nahrazeno koncovkou -sa, tj. maniawanasasó) v ②. V ③ jste u 勉強 vynechala する (pak by to nebylo sloveso a nemohlo by to tedy vzít komplement pádu wo). Partikule dake je mj. partikule příslovečná, takže se nemusí nutně vázat na substantivum, ale může se vázat na predikativy (takže 話すのだけではなく šlo i snáze jako 話すだけでなく). V ④ jste mohla použít 考えるようにしています (to se nabízelo). Středeční test OK. 220090 – S pondělním testem jste si poradil velmi dobře (jenom to „řekl jsem“ v ① by asi bylo vhodnější bez -te iru tvaru), i když jste v ③ nepoužil probíranou gramatiku … dake de (wa) naku. Překlad z japonštiny byl trochu neohrabaný. Středeční test byl OK. 361897 – Velmi pěkné výkony. *じゅくだい v pondělním ① beru za „překlep“ (ve středu už to bylo OK). Tvar -só se nevydařil, omou pro „přemýšlet“ není asi zcela nejlepší. Velmi se mi líbilo Vaše řešení ③ (日本語の勉強では…). Sloveso šimatta v ② se významově asi příliš nehodilo. Překlad ⑤ bohužel nevyšel. Ve středečním ② moc nesedělo to kono aida (pro „v tu dobu“), lepší by bývalo sono toki. Nevyšel Vám znak pro 効果, ale to je detail. Pozor na význam slovesa naru v -te iru tvaru (do ④ se to nehodilo). 324430 – Pondělní ① bylo přijatelné, ale nepoužila jste probíranou gramatiku. V ② nevyšlo utvoření tvaru se -só, více mi však vadilo nevhodné napojení predikativů. V ③ jste užila partikuli wa za slovesem 習う. Překlad ④ se nevydařil, ale to jsem ochoten tolerovat. Dávejte si pozor na takové chyby, které se týkají dříve probrané základní gramatiky. 345311 – V pondělí absence. Ve středečním testu pouze znak 効果 a chybějící sokuon v minulém tvaru slovesa kaeru. 359374 – V pondělním ③ Vám vypadlo slůvko dake (což poměrně výrazně mění význam věty). Ve středečním ② bych asi nepoužil koro (asociuje to příliš dlouhý časový úsek). Jinak OK. 361336 – K itte imašita v pondělním ① viz výše. V ② nesprávná pádová partikule. Pro „stihli jsme“ jste použila 乗りました. Když už takto, bylo asi lepší použít tvar potenciálu. V ④ jste použila ～使ってもいいですか～. V dané konstrukci bylo zapotřebí tvar prostý, zdvořilost je kategorie, která se projevuje na koncovém predikativu (přísudku) a tím je zde „přemýšlet“. 342720 – Pondělní test velmi slabý. ① bylo hodně mimo, pádová partikule, zcela nadbytečné kauzativum, zcela nežádoucí konstrukce 言ったと言っていました. ② se také příliš nepovedlo. V ③ chyběly dva dakuten po sobě a výraz pro „také“. Vaše řešení s koto-ni-wa bylo zajímavé, ale dle mého mínění ne příliš přirozené. Řešení ④ s šinagara bylo také zajímavým řešením (které by mne samotného nenapadlo), ale ne chybným. Pouvažujte, zda „zesměšnit někoho“ je totéž jako „vysmát se někomu“. Středeční test byl o poznání lepší, drhly jenom dvě lexikální drobnosti. Podobně jako jsem žádal již dříve, žádám i Vás konkrétně, abyste v testech uváděla vždy jen jedno řešení (bez alternativ v závorkách apod.). 342195 – Pondělní test hodně slabý. V ① jste vynechal „s domácím úkolem“ (budiž) a vypadlo vám い v okuriganě u 言う. V ② nesprávná partikule i nesprávné sloveso (znovu si ověřte význam norikosu). Proč jste smazal to ga? Bylo by to OK. V ③ toho bylo víc. Substantivum 日本語 mělo snad být komplementem slovesa 勉強する (pak musí mít partikuli pádovou a nikoliv no). Partikuli wa také nemůžete připojit jen tak za sloveso aj. V ④ jste použil nagara bez slovesa (to je v rozporu s tím, co jsme se učili). Jinak viz výše. Středeční test byl lepší, ale -te tvar od kaeru jste neutvořil správně (chyběl sokuon) a v ② jste nedodržel zadaný čas hlavního predikativu. 361581 – Pondělní test byl i u Vás velmi slabý. Z probírané látky jste nezvládla prakticky vůbec nic. Chybné partikule, lexikální nedostatky a použití komplementu (日本語を) s neohebným výrazem (勉強) tam, kde bylo zapotřebí sloveso, jsou už jen třešničky na žalostném dortu. Očekávám od Vás výrazně lepší výkony v příštích testech. 361040 – V pondělním testu bylo pár chyb, na které je třeba poukázat (oproti těm, jež jsem již zmínil u Vašich kolegů výše). Předně, pádová partikule へ se používá především pro naznačení směru „fyzického“ (přeneseně už je její použití specifické, takže v ① to chtělo partikuli ni, která je sémanticky méně příznaková – dá se říct, že je „gramatikalizovanější“ pro vyjádření nepřímého předmětu). V ③ jste použila *mo wa. Dvě kontextová partikule za sebou nelze použít, partikule je možno navazovat pouze z různých druhů. V ④ se tošite nehodilo a vyjádření *どのぐらいかかるもいい je chybné (pokud byste nedokázala říct v čem, nejste způsobilá k postupu do dalších fází studia). Středeční test byl lepší, ale pár drobností v něm opět bylo. Výraz džugjó v ① byl asi nadbytečný. Vaše *質習 v ④ nebude překladem „cvičení“. 255493 – Pondělní výkon velmi slabý. Nezvládl jste použít nic z toho, co probíráme. Nezvládl jste ani některé prvky základní gramatiky prvního ročníku (*tecudatte kurete jako zdvořilá žádost, pádová partikule za slovesem *harau ga a další věci zmíněné u kolegů výše). Ve středečním testu byly také nějaké nedostatky (záměna pádové partikule ni za kara aj.). Také jste dvakrát napsal ろ namísto る (dávejte si na to pozor). Očekávám návrat ke kvalitním výkonům již v následujícím testu. 361940 – Pondělní test měl několik nedostatků, ale ne tak zásadních, jako v případě některých Vašich kolegů. Nepleťte si slovesa okuru a okureru. Středeční test byl lepší, ale ještě znovu si zopakujte užívání tokoro. 361482 – V pondělním testu jste ani Vy nedokázal použít nic z probírané gramatiky. Budiž to (pro všechny) ponaučení, že dokončením učebnice Genki soustavná jazyková příprava v rámci kurzu JAP215 nekončí a nadále je třeba se připravovat z hodiny na hodinu! Ve středečním testu bylo pár nedostatků. Zmíním jenom záležitost ④. Pokud už chcete pro -ba…-u hodo použít výraz taihen-na, musíte znát jeho kondicionální tvary. U -na adjektiv jsou to samozřejmě tvary koncovky -na, jež jsou ve většině případů shodné s tvary spony. Tedy たいへんであれば. Nicméně v tomto případě bylo vhodnější vypomoci si slovesem naru (taihen-ni nareba naru hodo…). J. Matela