Tematické okruhy ke zkoušce z Úvodu do latinské (klasické) filologie


1. Klasická filologie: definice, její předmět. Vznik. Význam označení „klasická“ „filologie“.

Jak se první filologové nazývali?


2. Pomocné vědy klasické filologie (také disciplíny hlavní, sousední a vedlejší).



3. Textová kritika a ediční technika.  Jejich význam a úkoly. Fáze editorovy práce, jejich
technické termíny. Druhy edic.


4. Latinské (řecké) slovníky. Jejich druhy, hlavní (používané) slovníky těchto jednotlivých druhů.
(Grécisté se soustředí k informacím o slovnících klasické řečtiny.


5. Bibliografické pomůcky a práce s nimi.


6. Encyklopedie k antickému starověku.


7. Elektronické databáze k našim oborům. Litterae ante portas (jste zaregistrován/a?)


8. Základní informace o řecké a římské literatuře: pouze vznik, periodizace, příručky ke studiu
obou disciplín.


9. Co je latinská medievistika (její předmět, časový rozsah latinského středověku).


10. Překlady a překladatelé. Jména předních překladatelů poezie a prózy s konkrétními příklady;
vývoj českého překladu antického časoměrného básnictví.


11. Základní linie vývoje klasické filologie od starověku do 20.století v Evropě i v českých
zemích. Všeobecně souhrnně vývoj do l8.století (jednotlivé kulturní etapy po novohumanismus -
filhelénismus, pak jména: Wolf, Winckelmann, Mommsenn, Wilamowitz-Moellendorff, Friedrich
Nietzsche;

z českých: Praha - Kvíčala, Král, Tyrš, Otakar Jiráni, František Groh, Antonín Salač, Bohumil Ryba;
Brno - František Novotný, Ferdinand Stiebitz, Jaroslav Ludvíkovský.