o-kmenové skloňování mužského rodu:
rabъ („otrok“)
sg. pl. du.
1. NOM. rab-ъ rab-i rab-a
2. GEN. rab-a rab-ъ rab-u
3. DAT. rab-u rab-omъ rab-oma
4. AKUZ. rab-ъ rab-y rab-a
5. VOK. rab-e rab-i rab-a
6. LOK. rab-ě rab-ěchъ rab-u
7. INSTR. rab-omь rab-y rab-oma
o-kmenové skloňování středního rodu:
lěto („léto, rok“)
sg. pl. du.
1. NOM. lět-o lět-a lět-ě
2. GEN. lět-a lět-ъ lět-u
3. DAT. lět-u lět-omъ lět-oma
4. AKUZ. lět-o lět-a lět-ě
5. VOK. lět-o lět-a lět-ě
6. LOK. lět-ě lět-ěchъ lět-u
7. INSTR. lět-omь lět-y lět-oma
a-kmenové skloňování (ženský a mužský rod):
žena („žena“)
sg. pl. du.
1. NOM. žen-a žen-y žen-ě
2. GEN. žen-y žen-ъ žen-u
3. DAT. žen-ě žen-amъ žen-ama
4. AKUZ. žen-ǫ žen-y žen-ě
5. VOK. žen-o žen-y žen-ě
6. LOK. žen-ě žen-achъ žen-u
7. INSTR. žen-ojǫ žen-ami žen-ama
u-kmenové skloňování (mužský rod):
synъ („syn“)
sg. pl. du.
1. NOM. syn-ъ syn-ove syn-y
2. GEN. syn-u syn-ovъ syn-ovu
3. DAT. syn-ovi * syn-ъmъ syn-ъma
4. AKUZ. syn-ъ syn-y syn-y
5. VOK. syn-u syn-ove syn-y
6. LOK. syn-u * syn-ъchъ syn-ovu
7. INSTR. *syn-ъmь syn-ъmi syn-ъma
jo-kmenové skloňování středního rodu:
sъnьmište („shromáždění, synagoga“)
sg. pl. du.
1. NOM. sъnьmišt-e sъnьmišt-a sъnьmišt-i
2. GEN. sъnьmišt-a sъnьmišt-ь sъnьmišt-u
3. DAT. sъnьmišt-u sъnьmišt-emъ sъnьmišt-ema
4. AKUZ. sъnьmišt-e sъnьmišt-a sъnьmišt-i
5. VOK. sъnьmišt-e sъnьmišt-a sъnьmišt-u
6. LOK. sъnьmišt-i sъnьmišt-ichъ sъnьmišt-u
7. INST. sъnьmišt-emь sъnьmišt-i sъnьmišt-ema
STAROSLOVĚNSKÉ SKLOŇOVÁNÍ — VOKALICKÉ KMENY
jo-kmenové skloňování mužského rodu:
mǫžь („muž“)
sg. pl. du.
1. NOM. mǫž-ь mǫž-i mǫž-a
2. GEN. mǫž-a mǫž-ь mǫž-u
3. DAT. mǫž-u mǫž-emъ mǫž-ema
4. AKUZ. mǫž-ь mǫž-ę mǫž-a
5. VOK. mǫž-u mǫž-i mǫž-a
6. LOK. mǫž-i mǫž-ichъ mǫž-u
7. INSTR. mǫž-emь mǫž-i mǫž-ema
jo-kmenové skloňování středního rodu:
mor‘e („moře“)
sg. pl. du.
1. NOM. mor‘-e mor‘-a mor‘-i
2. GEN. mor‘-a mor‘-ь mor‘-u
3. DAT. mor‘-u mor‘-emъ mor‘-ema
4. AKUZ. mor‘-e mor‘-a mor‘-i
5. VOK. mor‘-e mor‘-a mor‘-u
6. LOK. mor‘-i mor‘-ichъ mor‘-u
7. INSTR. mor‘-emь mor‘-i mor‘-ema
ja-kmenové skloňování (ženský a mužský rod):
duša („duše“)
sg. pl. du.
1. NOM. duš-a duš-ę duš-i
2. GEN. duš-ę duš-ь duš-u
3. DAT. duš-i duš-amъ duš-ama
4. AKUZ. duš-ǫ duš-ę duš-i
5. VOK. duš-e duš-ę duš-i
6. LOK. duš-i duš-achъ duš-u
7. INSTR. duš-ejǫ duš-ami duš-ama
i-kmenové skloňování ženského rodu:
kostь („kost“)
sg. pl. du.
1. NOM. kost-ь kost-i kost-i
2. GEN. kost-i kost-ьjь kost-ьju
3. DAT. kost-i kost-ьmъ kost-ьma
4. AKUZ. kost-ь kost-i kost-i
5. VOK. kost-i kost-i kost-i
6. LOK. kost-i kost-ьchъ kost-ьju
7. INSTR. kost-ьjǫ kost-ьmi kost-ьma
i-kmenové skloňování mužského rodu:
pǫtь („cesta, pouť“)
sg. pl. du.
1. NOM. pǫt-ь pǫt-ьje pǫt-i
2. GEN. pǫt-i pǫt-ьjь pǫt-ьju
3. DAT. pǫt-i pǫt-ьmъ pǫt-ьma
4. AKUZ. pǫt-ь pǫt-i pǫt-i
5. VOK. pǫt-i pǫt-ьje pǫt-i
6. LOK. pǫt-i pǫt-ьchъ pǫt-ьju
7. INSTR. pǫt-ьmь pǫt-ьmi pǫt-ьma