Skloňování podstatných jmen —■ MUŽSKÝ ROD Pro označení ženy se též používá lexikálního opisu: >KéHin;HHa-BpaM, >KéH-iirHHa-KocMOHáBT, xéH^HHa-flHpHxěp, jKéHiirHHa-reojior, acémiTHHa-aKaRé-mhk, fléByiHKa-arpoHÓM, ftéByniKa-ceKpeTápb. V řeči hovorové, nejde-li o oficiální označení povolání nebo hodnosti, se užívají též tvary přechýlené: Kaccňpiua, ceKpeTápma, ônÔJinoTéKapuia, acira-páHTica, npeflcefláTeJitHHua, Bpa^íňxa. Substantiva na -ma mohou také označovat ženu podle povolání manžela: rók-Topma - žena doktora, npocpéccopiiia - žena profesora. ČÍSLO PODSTATNÝCH JMEN 1. Pouze v jednotném čísle se užívají slova látková (>Kejié30, BOflá, Myxá), hromadná (MOJiOHěJKB, ckot) a abstrakta (cMéjiocrb, 6ejiH3Há, 3flopóBLe). Pouze v jednotném čísle, na rozdíl od češtiny, se vyškytají dále slova: 3apn:iáTa (3á-paĎOTHaa njiáTa) - mzda, mzdy; paôónaíi cŔna - pracovní síla, pracovní síly; npoflOBÓJibCTBHe - potravina, potraviny, cbipbě' - surovina, suroviny; óntiT -zkušenost, zkušenosti (tvar mn.č. ónbiTbi má význam „pokusy"), HHdpopMá-mM - informace, oôopýjjOBaHHe - zařízení, tóiijihbo - palivo, paliva, Kap-Tócpejib - brambory aj. 2. Některá slova naopak mají pouze množné číslo (pomnožná podst. jména), např.: ptyxá (voňavka), ^epHĚJia (inkoust), cjiŕbkh (smetana), óbouih (zelenina), cppýKTbi (ovoce), KOHcépBbi (konzerva se řekne oamca KOHcépBOB), qacči (hodiny), cýTKH (24 hodin), neperoBópbi (jednání), npéHHfl (diskuse), npósK-m (kvasnice), crpoHMaTepriájibi (stavební materiál), xjre6o3aroTÓBKH (výkup obilí), OTXÓRbi (odpad, odpadky) aj. Zpravidla v množném čísle se užívají slova yciÍJiHH (coBMécTHbie) - úsilí (společné), TéMiibi (6biCTpbie) - tempo (rychlé), nepeBÓ3KH (KOHTéŕmepHbie) - přeprava (kontejnerová). V některých případech českému pomnožnému podstatnému jménu odpovídá v ruštině podstatné j méno v jednotném čísle, např.: noviny - ra3éTa, dveře - ABepb, housle - CKpÉmca, šaty - imáTbe, koctíom, kamna - neib aj. Českému slovu zboží (j-č.) odpovídá v ruštině podle souvislosti buď j.č. TOBáp (jeden druh zboží), nebo mn.č. TOBápw (různé druhy zboží), srov. npOMTOBápbi (průmyslové zboží). Tvrdé vzory: Mara3áH, aHrjraqáHHH, kotChok Měkké vzory: nopTdpéjib, cjiý^aň, cijeHápHH TVRDÉ VZORY Jednotné číslo 1. ManniJH aHrJIHHáHHH KOTěHOK 2. Mara3HHa a RTJIHHáHHHa KOTČHKa 3. Mara3HHy aHrjiHHáHHHy KOTČHKy 4. Mara3HH živ. cryRéHTa a i rrjiH11 áHHHU KOTěHKa 6. (o) Mara3HHe (06) aHrjiHMáHHHe (o) KOTěHKe 7. Mara3HHOM aHrjIHHáHHHOM KOTěHKOM Množné číslo 1. Mara3HHbi aurJiHiáHe KOTáTa 2. Mara3HHOB aHrjiHHáH KOTÁT 3. Mara3HHaM aurjiHMÚHaM KOTHTaM 4. Mara3áHbi ŽIV. CTVfléHTOB aHTJIHláH KOTáT 6. (o) Mara3HHax (06) aHrjiH^iáHax (o) KOTÁTaX 7. Mara3ánaMH aiirjiH'iáuaMM KOTáTaMH 32 33 MĚKKÉVZORY Jednotné číslo 1. nopTcpéjib cu;eHápHŘ 2. nopTcpéjia cjiýiaa ci^eHápHfl 3. nopTcpéjiio cjiýuaio cii;eHápHio 4. nopT(J)éjii> živ. BOÍpÍTejlfl cnýqaň cii,eHápHH 6. (o) nopTcpéne (o) cjiýnae (o) CIjeHápHH 7. nopTCpéJieM cjiýqaeiw cu;eHápHeM Množné číslo 1. nopT(J)éjiH cjiýnaH ci^eHápHH 2. nopT(péjieů cjiýnaeB ci^eHápnes 3. nopTcpéjiHM cjiý^iaHM CIíeHápHHM 4. nopTcpéjiH živ. BOHHTejieô ci],eHápHH 6. (o) nopTípéjiHx (o) cjiý^iaax (o) cu;eHápHflx 7. nOpTCpéJlHMH cjiýHaHMH cii;eHápHHMn P07NÁMKY: 1. Podstatná jména životná mají v jednotném i množném čísle ve 2. a 4. pádě shodný tvar. BCTpéTun CTy^éma. 9\ BCTpéTun CTyfléHTOB. 2. Podstatná jména na ->k, -uj, -h, -u\ mají v 7. pádě jedn. čísla koncovku -óm (je-li pod přízvukem): ho>kóm, KapaHflawÓM, BpanÓM, nnamÓM, nebo -ewi (je-li prízvuk na kmeni): MýweM, nnáneM, TOBápMiMGM; v 2. pádě mn. čísla mají koncovku -eří nezávisle na prízvuku: hokóm, Bpanéíí, TOBápninew. 3. Podstatná jména na -u, mají rovněž v 7. pádě jedn. čísla koncovku -óm (pod přízvukem): otl\óm, KynqÓM, nebo -ewi (je-li prízvuk na kmeni): HÓMU,eM, ná/ibqeM; v 2. pádě mn. čísla se koncovky liší - pod přízvukem je -ób (otuób, KynqÓB), neprízvučná koncovka je -eB (HéMqeB, nánbLjeB). Po 14 se v koncovkách píše bi: HéMLjbi, Kynuú, náJ1bL|bl. 4. Ve 2. pádě jedn. čísla může být u některých slov pro určení části z celku vedle koncovky -a, -n též -y, -io: Ki/mó cáxapy, náiima sáro, nó>KKa Měfly, náHKa TaóaKý. 5. V 6. pádě jedn. čísla některých podstatných jmen je prízvučná koncovka -ý, -k> po předložkách b, Ha při označení místa nebo času: b (npÓLunoM) roflý, b necý, b yr/iý, b 6qk>, b KpbiMý, na 6eperý, Ha no/iý, Ha 6opTý, Ha Kpaió, Ha flOHý. 6. V 1. pádě mn. čísla mají mnohá podstatná jména prízvučnou koncovku -á, -á, např.: 6ok - ôOKá, óéper - óeperá, ppM - ppMá, Kpaw - Kpaá, Jiec - necá, rópofl - ropoflá, nóe3,q - noe3flá, áflpec - a^pecá, AÓKTop - flOKTopá, MáCTep - MacTepá, HÓMep - HOMepá, flupéKTop -AMpeKTopá, npocpéccop - npocpeccopá. 7. U některých podstatných jmen máme v 1. pádě mn. čísla koncovku -bfi. Je-li prízvuk na kmeni, 2. pád mn. čísla má koncovku -beB: 6páTbři - ópáTbeB, nMCTbfl - jiwcTbeB, CTý/ibH - CTýnbeB; je-li přízvuk na konci, 2. pád zní -eří: APY3b^ ~ APyséří, Mywbá - Mywéří, CbíHOBbá - CblHOBéří. 8. Podstatné jméno cocéfl má v mn. čísle měkké zakončení: cocéflu, cocéfleií, cocéflqM, (o) cocéflax, cocéflflMu; xo3ámh má množné číslo X03áeBa, xo3áeB, X03ÁeBaM, (o) xo3áeBax, xo3ÁeBaMw; rocnofliÍH (pán, pan) má množné číslo rocno#á, rocnófl, rocno,qáM, (o) rocnofláx, rocnofláMM. 9. Podstatné jméno ne/ioBéK má množné číslo /iióflu, -éň, jiróflHM, mofléŇ, (o) jnóflflx, nioflbwiií. Po číslovkách a po zájmenech CKó/ibKO, HécKo^bKO se užívá tvaru MenoBÓK (naTb nenoBéK, HécKo/ibKo HexiOBéK). U podstatného jména rofl se v uvedených spojeních klade tvar neT (nm-b neT, HéCKonbKo nei). 34 35 ŽENSK\ ROD Na samohlásku: tvrdý vzor: mKÓJia měkké vzory: Hefléjia, cpOTorpácpua Na souhlásku: vzor: TeTpáflt A > NA SAMOHLÁSKU Jednotné číslo Tvrdý typ Měkké typy 1. niKÓJia HefléjiH dpoTorpádjHH 2. UIKÓJIbl HefléjiH (pOTOrpáípHH 3. uiKÓJie Hefléjie (poTorpádpHH 4. niKÓJiy HeRéJiio 4>OTorpádpHio 6. (o) niKóne (o) nenéjie (o) {poTorpádpHH 7. niKÓJIOH neRéneň cpOTorpácpHeH Množné číslo Tvrdý typ Měkké typy 1. niKÓJii.i IICfléjIH (pOTorpádjHH 2. hikoji Heflénb {pOTOrpáípHH . 3. niKÓJiaM nefléjiHM (pOTorpá(pHaM 4. niKÓJiw živ. fléByiueK HefléjiH 6orÓHb (pOTorpá(pHH 6. (o) lUKÓJiax (o) He^éjiax (o) (pOTorpácpHHx 7. UIKÓJiaMH HefléJiaMH dpOTorpádpHJiMW 36 B) NA SOUHLÁSKU Jednotné číslo Množné číslo 1. TeTpáRb TeTpáflH 2. TeTpáRn Texpáfleů 3. TeTpá^H TeTpáHflM 4. TeTpáflb TeTpánu, živ. ra3éJieň 6. (o) TeTpáftH (o) TeTpáflax 7. TeTpáflbio TeTpáflHMM POZNÁMKY: 1. Podstatná jména životná mají v množném čísle ve 2. a 4. pádě shodný tvar: 3Háio stmx >KéHi^mh (KHarMHb). KopMiÍTb /íowafléw. 2. Podstatná jména na ->Ka, -ma, -na, -m,a a -u,a mají v 7. pádě jedn. čísla pod přízvukem koncovku -óm (Mewóň, flyuióň, CBenóií, obuóíí), nebo -eň (je-li prízvuk na kmeni): npofláweíí, floóbineŕi, Kpbiiueči, ntíujeŕí, niueHkÍL|eíí. 3. Ve 2. pádě mn.č. se setkáváme s vkladnými samohláskami -o- (po tvrdých souhláskách), např. MápKa - MápoK, cKá3Ka - CKá30K, Kýx/ia - KýKon, a -e- (po měkkých a šeplavých souhláskách, před měkkým n a před h), např. CTpÓMKa - CTpóeK, KHií>«Ka - KHtó>KeK, Kánna - Kánenb, cocná - cócen. Ruština se nevyhýbá skupině souhlásek, např.: urp, u,ncpp, HopM, óhtb, H36, bojih apod. 4. Podstatná jména na -hh s předcházející souhláskou mají 2. pád mn.č. bez měkkého znaku: ôáujHfl - ôáweH, búwhh - Bi/nueH, HMTájibHH - HMTáneH. Výjimku tvoří slova: flepeBéHb, KýxoHb a zastaralé óápbiweHb (slečen). 5. Podstatné jméno cTaTbá se skloňuje takto: 1. cTaTbá, 2. CTaTbií, 3. CTaTbé, 4. CTaTbib, 6. (o) cTaTbé, 7. cTaTběň, mn. číslo: 1. CTaTbií, 2. CTaiéw, 3. CTaTbé wj, 4. cxaTbií, 6. (o) CTaTbáx, 7. CTaTbÁMM. Ve všech tvarech kromě 2. pádu mn. čísla je před koncovkou měkký znak. Podobně se skloňují podstatná jména cewibá, CKawibá, cyflbá 37 (soudce). U slov na -b* s přízvukem na kmeni je skloňování stejné, ale v 2. pádě mn. čísla je zakončení ~\m (bez měkkého znaku): 6erýHbfl (běžkyně) - óerýHUŇ, sirýHbK (lhářka) - jirýHitfó, npbtrýHbfi (skokanka) - npbirýHuft. 6. Podstatné jméno iwaTb se skloňuje takto: 1. wiaTb, 2. Márepw, 3. MáTepu, 4. MaTb, 6. (o) MáTepu, 7. MáTepbio; mn. číslo: 1. wiáTepw, 2. waTepéií, 3. MaTep^wi, 4. MarepéM, 6. (o) Marepáx, 7. MaTepáwiw. flonb se skloňuje stejně, pouze v 7. pádě mn. čísla je tvar flonepbMií. 7. Podstatná jména nioóÓBb, nomb, po>Kb, tjépKOBb v nepřímých pádech -o- vypouštějí, kromě 7. pádu jedn. čísla: 1. mtóÓBb, 2. jiioó- bm, 3. jiioôbm, 4. J1K>6ÓBb, 6. (O) jiioóbm, 7. JlřOÓÓBbK). SlOVO qépKOBb má v 3., 6. a 7. pádě mn. čísla zakončení tvrdé -au, -ax, -aiuin. 8. Slovo nyTb je mužského rodu, skloňuje se však jako reTpáflb s výjimkou 7. pádu, kde je tvar nyTěwi. 9. Podstatná jména nwflH, fléTM mají v 7. pádě mn. čísla tvary JlfOflbMM, geTbMÚ. 10. Podle vzoru iimó/ia se skloňují podstatná jména mužského rodu zakončená na -a: fléflyuma, wrywHMHa, lOpa apod. STŘEDNÍ ROD Tvrdý vzor: npáBHJio Měkké vzory: y^mimme, 3fláHHe, BocKpecéHbe Jednotné číslo Tvrdý typ Měkké typy L npáBHJio y^HJiHme BocKpecéHbe 2. npáBHJia yHHJiiiiíi;a 3fláHHÍÍ BOCKpecéHbíI 3. npáBHJiy yHHJiHmy 3fláHHM) BOCKpecéHbIO 4. npaBĚJio yHájmme 3fláHHe BocKpecéHbe 6. (o) npáBHJie (06) yiiHJiHiiii;e (o)3fláHHH (o) BocKpecéHbe 7. npáBHJioM yxiHJiHia;eivi SfláHHeM BOCKpecéHbeM Množné číslo Tvrdý typ Měkké typy 1. npáBHJia ytíHHHma 3ftáHHH BOCKpecéHbfl 2. npáBHJi 3flaHHH BOCKpecéřlHH 3. npáBHJiaM ynájminaM 3B;áHHHM BOCKpecéHbHM 4. npaBÚJia ynÉjrama 3fláHH« BOCKpecéHbfl 6. (o) npáBHJiax (06) yróJiHmax (o) 3p;áHHHX (o) BoacpecéHwix 7. npáBHJiaMH yHHJiHiiíaMn 3fláHHffMH BOCKpecéHbflMH POZNÁMKY: 1. Podstatná jména životná, kterých je však u středního rodu velmi málo, mají v množném čísle ve 2. a 4. pádě shodný tvar, stejně jako je tomu u podstatných jmen ženského rodu. Např. 9\ 3HáK)3Twx nva\. 2. Podstatná jména na -ko mají v 1. pádě mn. čísla koncovku -m (Á6/10KO - áÓnOKM, KOJléHKO - KOJléHKM). Slova BÓMCKO a ÓĎfiaKO však mají v 1. pádě mn. čísla prízvučnou koncovku -á (BoíícKá, o6/iaKá). Koncovku -w v 1. pádě mn. čísla mají také podstatná jména Konéno, nnenó, ýxo a zastaralé óko (KO/iéHW, n/iénw, ýujw, ohm). 3. Několik podstatných jmen má množ. číslo na -bii: 3BeHÓ, Kpw/ió, flépeBO, nepó, např.: 1. 3BéHb«, 2. 3BéHbeB, 3. 3BéHbřiM, 4. 3BéHba, 6. (o) 3BéHbJÍX, 7. 3BéHbflMM. 4. Ve 2. pádě mn. čísla, který zpravidla nemá koncovku, se setkáváme s vkladnými -o- (ÓKHa - ókoh, CTěKna - crěKO/i) nebo -e- (okóiukm -OKóLueK, Kpécna - Kpéce/i). Vkladné -w mají slova na -be (BOCKpecéHMÍí, BapéHMří, KýiiiaHMÍí). Zakončení -beB mají podstatná jména typu 3BeHÓ (viz předcházející bod) a dále podstatná jména nnáTbe (n/iáTbeB), BepxóBbe (BepxÓBbeB), HM3ÓBbe (HW3ÓBbeB), ýcTbe (ýcTbeB). Koncovku -ob mají slova na -mko (KoněcuKOB) a některá jiná: oónaKÓB, 03epKÓB, cvaób (jedn. číslo cý^Ho). 5. Podstatná jména nóne, MÓpe, rópe se skloňují obdobně jako 3p,áme, v 6. pádě jedn. čísla však mají koncovku -e.Ve 2. pádě mn. čísla u slov nó/ie, MÓpe je koncovka-éw (nonéft, Mopéíí). Slovo rópe množné číslo netvoří. 38 39 6. Několik podstatných jmen na -mh (BpéMn, 3HáM«, úmx, nnáua, nnéwm, céM9\, léwn, ópéMS, BbíMfl, crpéMři) má zvláštní skloňování: 1. BpéMfl, 2. BpéweHM, 3. BpéMeHM, 4. BpéM«, 6. (o) BpéweHM, 7. BpéweHeM; mn. číslo: 1. BpewieHá, 2. BpeiwěH, 3. BpeivieHáM, 4. speMená, 6. (o) BpeMeHáx, 7. BpeMeHáwiM, slova n/iáMfl, Bbiivm (vemeno), TéMfl (temeno) se v množném čísle neužívají. Slovo céwifl (semeno) má ve 2. pádě mn. čísla tvar cewmH. 7. Podstatná jména Hé6o a nýflo mají v množném čísle tvary 1. Heôecá, nyflecá, 2. He6éc, ny^éc, 3. HeôecáM, HyflecáM, 4. Heôecá, ny^ecá, 6. (o) Heóecáx, nyflecáx, 7. HeôecáMW, HyflecáMM. 8. Podstatné jméno cýflHO má mn. číslo bez -h 1. cyflá, 2. cy^ób, 3. cyfláM, 4. cyflá, 6. (o) cy,qáx, 7. cy^áwn. Prízvuk je u velkého množství podstatných jmen všech tří rodů při skloňování pohyblivý a vzniká tak celá řada přízvukových typů. Správný prízvuk si ověřte podle slovníku OpqbodnimecKuu cjioeapbpyccKozo nsbitca. MocKea, PyccKiiů H3blK 1989. Při nejistotě si zkontrolujte tvoření tvarů podle Rusko-českého a česko-ruského slovníku, vydaného nakladatelstvím Leda v r. 1998. : NESKXONNÁPÔDSmľMÄ JMÉNA_ 1. Četná podstatná jména cizího původu zakončená na samohlásku še neskloňují: -o: najiBTó, 6iopó, Renó, khhó, MeTpó, pájpio, xaKáo; -e: icac})é (kavárna), Kó<|>e, Kyne, pe3K>Mé, nioccé, 3Kcno3é, aTenté, 4)oĚé; -h: TaxcH, aoopá (porota), uiaccú (šasi, podvozek), napa (sázka); -io: HHTepBLíb, MeHib; některá jiná: 6yp>Kyá, MaftáM, Jiéjpí, mhcc 2. Nesklonná jsou původem ukrajinská příjmení na -emto (KopojiéHKO, Kncjié~ hko, IIIeB^iéHKo), ruská příjmení na -obo (JJypHOBó) a -bix (-hx) (Cejníix, flojiréx), cizí příjmení zakončená na samohlásku (IlHKácco, Tojibátth, IHóy, Kenéfla) a zeměpisné názvy (BaKý, BpHÓ, CyxýMH, Có^ra, Tókho). 3. Neskloňují se zkratky typu CHI\ P<í>, EC, OOH, MrY. Zkratkové slovo BV3 vzniklé z pojmenování Bbicinee ynéÔHoe 3aBeRéHne se skloňuje jako Mara- 3HH. 4. Neskloňují se cizí ženská příjmení: y Bépbi IopaK, ot Mapíra ľocl>MaH, njia Phtbi yrpHHÓBH^i. Srov.: H 6hm y Tó(j)MaHa (u muže); k obiji y Tó<$M3ĺh (u ženy). í í Ruská mužská příjmení na -ob (-ěB, -es) -esa) a -HHa (-biiia) se skloňují takto: a -oh (-mh) a ženská -oea (-esa, Mužský rod Ženský rod 1. IleTpôB IlýlIIKHH IleTpóBa IlýiiiKHHa 2. IleTpóBa XlýiiiKHHa IleTpÓBOH IlýlIIKHHOH 3. IleTpóBy XlýiiiKHHy IleTpÓBOH ITýiuKHHon 4. IleTpóBa IlýiiiKHHa TleTpÓBy IlýiiiKHHy 6. (o) IleTpóBe (o) nýniKHHe (o) IleTpÓBOH (o) IlýniKHHOH 7. IleTpÓBWM nýniKHHBIM IleTpÓBOH IlýuiKHHOH POZNÁMKY: 1. Příjmení typu Hbópckmm, ToncTán se skloňují jako přídavná jména. 2. Cizí příjmení typu rópax, Í"ócj)MaH, flápBMH, yrpiiHÓBiin se skloňují podle příslušných vzorů podstatných jmen muž. rodu, k nimž se řadí podle zakončení. Ženská příjmení tohoto typu se neskloňují (viz výše). 3. Při skloňování českých příjmení typu rópanex, <&Mjiiinei4 se -e- zpravidla ponechává: TópaneKa,