RLB240 Rituální tanec v tibetském buddhismu Mgr. Kryštof Trávníček Přednáška č. 2 – (16. 3. 2011): _________________________________________________ 1. Organizační záležitosti (max. 10 minut!!!): a. Organizační pokyny b. Témata magisterských prací studentů, docházka na semináře c. Seminární práce studentů (kdo, kdy, jaká témata atd.) d. Doporučená literatura e. Dotazy, nejasnosti 2. Úvodní přednáška (viz předešlá přednáška): a. Audiovizuální ukázka: Filmy.Asie09 – 3.ASIE.09 – část III. (Phjang cchedub) b. Struktura kurzu: projít osnovu bod po bodu atd. 3. První přednáška: a. Geografický, historický, metodologický, religionistický, lingvistický a buddhologický úvod k (čhamovému) rituálu i. Geografie: rozšíření tibetského buddhismu a čhamu ii. Historie: tib. buddhismus a čhamu – blíže viz přednáška č. 2 iii. Metodologie (viz osnova kurzu), religionistika a buddhologie: postuláty vědy, přístupy, metodologie iv. Lingvistický úvod: tibetský jazyk, jeho vznik a vývoj, varianty, dialekty, sociolekty, úrovně a výpůjčky b. Náboženské rituály a svátky tibetského buddhismu: charakteristika, přehled, typologie atd. i. Rituál – čhoga, představení, zábava – cemo, tanec, rituál, představení – gar, gar, čham, dogar, gar pa, rituální tantrický obřad, tanec – čham ii. Sekulární a folklorní svátky (Tibet, Mongolsko atd. – Ači lhamo, Žotön, Naadam, atd. iii. Religiózní svátky, festivaly, rituály (Indie, Nepál, Mongolsko, Tibet atd. – Losar, Mönlam Čhenmo, Saga Dawa, Maitréja, Cchečhu, čham atd. c. Tibetský jazyk: jeho varianty, dialekty/sociolekty, úrovně, „výpůjčky z jiných jazyků“ d. Rituální a folklorní tance tib. buddhismu a hinduismu, svátky – přehled: 1. Tib. buddhismus: ači lhamo-žotön (koně a lukostřelba) a folklor, losar, mönlam, saga dawa, Maitréja, oslava Paldän Lhamo, narozeniny 14. dalajlamy, gočhag, svátky v různých klášterech a oslava různých mistrů a zakladatelů rozličných klášterů, cchečhu – Padmasambhava, gutor atd. 2. Indie: Šiva Natarádža, rádža líla (rágamála), déva dásí, khatakali, bharat(a) nátjam (čistý tanec – nrtta; mimetický tanec – nrtja či abhinaja) atd. 3. Nepál: Kartik Naach, Dasain, Nava Durga, Lakhe Tance démonů, Indra Játra, Pačhali Bhairav /hrozivá forma Šivy=Bhairav/ženská podoba Bhairaví/ Naach, Bhadrakali Naach, Lakhej Naach, Devi Naach, Khokana Rudrajáni, tanec Bag Bhairav z Kritinpur, Harisiddhi, tanec Majipat Lakhej, tanec Devi ze Sakhu, a tanec Švétakali, Lakhej Naach v Dolakha, Kartik Naach v Pharping, Indrajáni Naach v Makawanopur Palung, Aštamátriká, atd. Výroba masek v Nepálu od 4.stol.n.l. za dynastie Liččhaviů, dynastie Malla od 14. stol. do17. stol. * Taneční a hudební tradice Tibetu ovlivněna indickými hudebními rágy, hudební tradicí Kašmíru, Baltistánu, Byzantskou říší, Persií atd. (viz Vergati, Gods and Masks of Kathmandu Valley). * Tibetský buddhismus a vadžrajánová praxe byla ovlivněna indickým tantrismem (převážně šivaistickým); viz Mahákála/Nagpo Čhenpo/Gönbo/Šiva/Bhairav, rudra/lingga/bam atd. – to se odrazilo také na čhamovém tanci; viz také dynastie Liččhavi, dynastie Malla, Newárí styl umění atd. Více informací viz bakalářská práce autora obhájená na ÚR FF MU. 4. O tibetském buddhismu (o Mantrajáně, vadžrajáně, tantrajáně): původ, vlivy, vývoj, osobnosti a události – stručně!!! 4. Téma přednášky: Historie, původ, mýty a legendy, dynamika a vývoj čhamu: a. Meta okruhy (historický pohled): i. ovlivněno paleolitickým animismem a šamanismem (neznámým lidovým náboženstvím – Werner) ii. starotibetským náboženstvím bön (první buddha a zakladatel bönu Tönpa Šerab Miwo – narozen v části království Žangžung/Tazig zvané Olmo Lungring 16 000 let př. n. l.) iii. šivaistickým staroindickým tantrismem iv. mahájánovým buddhismem v. historickými událostmi (viz Diplomová magisterská práce s. 17) b. Legendy a mýty 1): i. Buddha Šákjamuni – velmi spekulativní ii. Padmasambhava viz zakládání Samjä – Dordže phurbu čham iii. Lhalki Palgji Dordže/Lhalung Dordže viz vražda Langdarmy – tanec žanagů iv. Vize mistrů, mnichů a lamů – legenda či historie? c. Legendy a mýty 2) mody transmise a typy linií (parampará/ágama/brgjud pa): i. Buddhové – vidjádharové – lidé (úmyslná/záměrná – symbolická/obrazná – aurální/sluchová) ii. Dharmakája (Samantabhadra) – sambhógakája (Vadžrasattva – Heruka – Rigsum gönpo) – nirmánakája (král Zas/Zä – věštci – Padmasambhava, Vímalamitra, Šilamandžu a Džňánakumára) iii. Bön – Ňingma/Dzogčhen (kánonická linie: kama; linie skrytých pokladů: terma/tertön; linie čistých vizí: dagnang) – Kadam – Sakja/Kagjü/Gelug iv. Linie: sprul sku brgjud/tulku gjü/ku gjü: linie tulku/linie těla; slob dpon brgjud/lo(b)pön gjü/lob gjü: linie učitelů; gdung brgjud/dung gjü: linie rodinná/pokrevní v. Linie a mody transmise v konkrétních jednotlivých liniích či klášterních okrscích (viz např. linie Gar čhamu viz Khampagar gönpa/Tašidžong – cchečhu gar čham dordže phurbu viz texty Ješe Ngamloga – sadhana 3. Khamtul Rinpočheho Kunga Tändzina či čham linie Gelug v klášteře Tašilhünpo původem ze Šambhaly) d. Čisté vize (tib. dagnang) mistrů a lamů: i. Guru Čhöwang (1212-1270) – guru cchečhu cän gjä čham ii. S linií Dzogčhenpa vstoupila do čhamu postava Gesara z Lingu iii. Päma Lingpa (1450-1521) – khado nga čham (tanec pěti dákiní) iv. Künga Tändzin (16. Století) – gar čham v. Sengge/Senggjä Ješe viz 5. pančhenlama Lozang Čhokji Ňima (1653-1705) – čham linie Gelug v Tašilhünpo klášteře pocházející ze Šambhaly vi. 7. dalajlama Lozang Kalzang Gjamccho (1708-1758) – čham v klášteře Namgjal vii. Končhog Tönpa Dönme (18. Století) – Mongolsko viz Milaräpův čhm viii. 13. Dalajlama Thubtän Gjamccho (1904-1909) – postava Bílého starce/Cagan öbö včleněna do čhamů pořádaných ve Lhase v klášteře Namgjal atd. e. Historické události které měli vliv na čham 1) Texty: i. Text Khön locawy Klü Wangpo Sungwa ii. Text Khado Dordže Gura (z něj vychází Bütön Rinčhendub) iii. Text Sönam Gjalcchäna a Dagpa Džungnä iv. Text Künzang Cepa v. Text Šerab Nangwa sjednocující předešlé texty vi. Po textech Šeraba významné texty Ngag Čhangčhena linie Sakja (viz tanec kostlivců – čitipati/durdag/durthö dag po vii. Texty o čhamu Bütön Rinčhenduba ze 14. stol. viii. A konečně významné sepsání Čham jigu 5. dalajlamou Nawang Lozang Gjamcchem, 17.-18. stol. (přesněji: 1647-1709 tvorba Čham jigu) ix. Texty Ješe Ngamloga – a text sadhany 3. Khamtul Rinpočheho Kunga Tändzina (čham linie Gelug v klášteře Tašilhünpo původem ze Šambhaly) f. Historické události které měli vliv na čham 2) Události a děje: i. Vize lamů o čhamu a zavedení nových postav do čhamů (Guru Čhöwang, 13. stol. – Cchečhu čham (Ricard aj.); Padma Lingpa v Bhutánu, 15.-16. stol. – čham Pěti dákiní (Ricard aj.); Khamtrul Kunga Tändzin ve východním Tibetu,16. stol – počátek Gar čhamu (Ricard aj.); Sengge Ješe, 17. stol. – gelug čham v Tašilhünpo v Tibetu (viz Chaloupková aj.); 13. dalajlama Thubtän Gjamccho mezi léty 1904-1909 v mongolském exilu – postava Cagan Ebugena/Cagan Öbö začleněna do čhamu (viz Nebesky-Wojkowitz aj.) ii. v Mongolsku první čham v roce 1811 v Urze až do roku 1937, kdy konec čhamů v Urze – v roce 1990-1999 opět po šedesáti letech konání čhamů zahájeno (viz Najdakova, Šastina, Chaloupková, Pearlman aj.) iii. Vpády Dogrů roku 1834 do Ladaku, plenění klášterů a ničení také čhamového náčiní – pouze klášter Hemis uchráněn, proto množství nejbohatších masek a kostýmů v tomto klášteře Ladaku (viz Šakspo, Könčhog Namgjal, Jina, Francke aj.) iv. V r. 1959 čínská invaze do Tibetu ovlivnila konání tibetských čhamů (viz např. Schrempf aj.) v. V r. 1974 turismus v Ladaku ovlivnil data konání čhamů a formu čhamových ritů (viz Shakspo, Schrempf aj.) vi. V r. 1979-80 přesunutí Cchedub čhamu v Phjangu ze zimy na léto (viz Shakspo, Könčhog Namgjal, Jina aj.) vii. Čham začali tancovat v indickém Revalsaru v Himáčapradéši v roce 1982 viii. Další mnohé čhamy začali provozovat teprve nově ve 20. stol. v indické, nepálské aj. diaspoře tib. buddhismu (viz Cantwell, Fantin, Kohn) a mnohé další historické události přímo související s čhamovými obřady atd.