7. Vznik taoistických kultů v kontextu kultury v době dynastie Východních Han
iiJf guanfang / kuan-fang = „oficiální"; H^FF minjian / min-ťien = „lidový" -moderní termíny
úsilí státu zahrnout vše, co vzniká spontánně -> asimilace; zákaz; tolerance
obzvlášť citlivé v náboženské sféře (souvislost kontroly nad božskými silami a politické moci)
na druhé straně za Hanů výrazný zpětný vliv oficiálních koncepcí na „lidovou" kreativitu 1) byrokratizace; 2) narůstající význam psaného textu
2) POSMRTNÝ ŽIVOT
představy o posmrtném životě
duše žit hun / chun a Ďjl po / pcho
posmrtný život v podzemním světě a v ráji (Východní - přes ostrovy nesmrtelných Penglai; Západní - hora Kunlun, Královna matka Západu xiwangmu / si-wang-mu)
-- rity: přivolávání duše hun; zajištění její cesty do ráje; rituály separace
zajištění duše pro přijetí podzemskou/nadzemskou byrokracií - zemřelému dávány na cestu „doklady" - identita, soupis pohřebních darů - texty psané podobným stylem jako formální dokumenty adresované pozemské byrokracii.
exorcismy: různé způsoby zajištění duše proti problémům v posmrtném životě; rituál vedený „vyslancem Pána Nebes" (specialista vykonávající příslušný obřad) - zachránit duši před potrestáním nebeskou hierarchií a s tím spojenými problémy žijících.
1
3) JEDNOTLIVEC A SPOLEČNOST
konfucianizace elitní vzdělanosti
^ xiáo / siao = synovská oddanost Konfuciovy Hovory:
Ziyou řekl: Takových, kteří jsou oddaní rodičům (xiao) a uctiví k starším bratrům, a přesto mají sklon odporovat svým pánům, je málo. A někdo takový, kdo nemá sklon odporovat pánům, a přesto touží vyvolat povstání, tu ještě nebyl. Ušlechtilý muž se soustředí na kořen (ben). Když je kořen pevně zapuštěn, zrodí se pravá cesta (dao). Synovská oddanost a uctivost ke starším bratrům je kořenem lidskosti (ren).
Kanonická kniha synovské oddanosti xiaojing / siao-ťing):
Tělo, údy, vlasy a kůži dostáváme od rodičů. Počátek synovské oddanosti je neopovážit se jim způsobit újmu. Završením synovské oddanosti je prosadit se, konat v souladu se správnými zásadami, rozšířit svou slávu na budoucí pokolení, a tím zviditelnit své rodiče. Synovská oddanost počíná ve službě rodičům, pokračuje v službě vládci a končí prosazením se.
institucionalizace elitní vzdělanosti za dynastie Han a proměna pojetí vzdělance
Hojná rosa z Letopisů (Chunqiu_fanlu):
Vznešený muž [Konfucius] chápal, že ti, kdo zaujímají [vysoké] postavení, si nemohou podrobovat lid zlými [metodami]. Proto vybral Šest umění (liuyiý, aby pomocí nich lidem pomáhali a vychovávali je. Písně a Dokumenty pořádají jejich záměry, Obřady a Hudba očišťují jejich dobré vlastnosti, Proměny a Letopisy činí jejich chápání jasným. Všech Šest nauk je vskutku velkých a každá má něco, v čem vyniká. Písně vedou lidské záměry, a jejich síla se tudíž týká podstaty. Obřady řídí jednání a jejich síla se tudíž týká kulturní vytříbenosti. Hudba opěvuje charizma (de) a její síla se tudíž týká proměn skrze působení mravního charizmatu. Dokumenty zaznamenávají záslužné skutky a jejich síla proto spočívá v [pořádání] záležitostí. Proměny se zakládají na [pohybech] Nebe a Země a jejich síla proto spočívá v astronomických kalkulacích. Letopisy napravují pravost a faleš a jejich síla spočívá ve správě lidu. Schopný člověk nestranně využívá toho, v čem je každá z nich silná. Neschopný jednostranně vyzdvihuje detaily [některé z nich].
Kronika dynastie Han (Hanshu):
Kdysi odešel Konfucius a byla přerušena [jeho] skrytá slova. Když pak zemřelo i jeho sedmdesát žáků, došlo k roztříštění podstatného významu. Letopisy se rozdělily na pět, Písně
1 Nebo též Šest kanonických knih (liujing). Šestou je Kniha hudby, již za Hanů ztracená. Přesvědčení o významu hudby však přetrvávalo. Kanonických knih tedy bylo pět, avšak často se za Hanů i později mluví o šesti, přičemž se započítává i ztracená Kniha hudby.
2
na čtyři a Proměny na celou řadu výkladových tradic. V době Válčících států se [svět] dělil na vertikální a horizontální aliance, pravost a faleš se rozdělovaly a soupeřily a slova mistrů se topila ve zmatcích [...].
Kronika dynastie Východních Han (Hou Hanshu):
Od spálení šesti kanonických knih za dynastie Qin zůstal z děl Světce jen prach a popel. Po založení dynastie Han množství vzdělanců podle svých rozličných předpojatostí opravovalo poničená díla. Když došlo k [přesunutí] hlavního města na východ, [rozličné] nauky (xue) se již označovaly jako instituce (jia) a jejich žáci se pevně drželi přijatých výkladů. Odchylky a správné [výklady] se nepřehledně mísily. [Odlišné výkladové tradice] si protiřečily a vzájemně se napadaly. Výsledkem bylo, že ke každé kanonické knize se vytvořila celá řada škol, uvnitř každé školy existovalo množství výkladů a délka jejich zhangju mohla dosahovat i více než miliónu slov. Jejich žáci se namáhali a dosahovali mála, takže vznikaly pochyby a nikdo už nevěděl, co je správné. Zheng Xuan usoustavnil texty, vybral [to nejlepší] z rozličných škol, odstranill nejrůznější balast a doplnil to, co chybělo. Od té [doby teprve] výklady zhruba chápou smysl [kanonických knih].
Kronika dynastie Han (Hanshu):
Konfucius vyřkl slova: „Pokud by byly obřady ztraceny, budu je hledat v pustině (li shi er qiu zhu ye)." Dnes jsou světci dávných dob daleko, metoda pravé cesty (daoshu) je odvržena a opuštěna a nezbylo z ní už nic, co by se dalo hledat. Oněch devět rodokmenů filozofických děl, copak nejsou [přece jen] něčím lepším, než je pustina? Pokud by šlo opravit metody Šesti umění (liuyi zhi shu) a podrobně prozkoumat slova těchto devíti škol, vybrat jejich silné stránky a zbavit se jejich nedostatků, pak by bylo možné dosáhnout shrnutí všech aspektů [celku] (tongyu wanfang zhi lile).
odchod do ústraní jako regulérní životní možnost konfuciánského vzdělance
Konfuciovy Hovory:
Mistr řekl: [...] Nevstupujte do státu, jenž je v nebezpečí a nesídlete ve státě, kde vládne chaos. Pokud je svět [spravován] v souladu s pravou cestou, objevte se, pokud není, skryjte se. Pokud je stát [spravován] v souladu s pravou cestou, chudoba a nízké postavení jsou hanbou. Pokud stát není [spravován] v souladu s pravou cestou, bohatství a hodnosti jsou hanbou.
Yang Xiong (53 př. n. l. - 18 n. l.):
Když je rod proslulý a vysoce postavený, duchové žádostivě nahlížejí do jeho pokojů. Kdo po všem chtivě sahá, hyne; kdo setrvává v mlčení, uchová se. Kdo zastává nejvyšší postavení, uvádí v nebezpečí své předky, kdo sám sebe chrání, zachová svou celistvost. Z toho důvodu chápu temnotu (zhi xuan), chápu mlčení a držím se v úplnosti pravé cesty. Čistý a tichý, toulám se božským dvorem (you yu shenting). [...] Doby se liší a věci se proměňují, avšak pravá cesta člověka zůstává stejná. [... ] Proto v příznivé době dělat, co lze dělat, vede k úspěchu. V nepříznivé době dělat, co nelze dělat, vede k neúspěchu.
3
Příklad „Čtyř bělovlasých":
— ústraní jako doklad mravní integrity, povoláni z ústraní kvůli rozhodnutí zásadních otázek (jejich autoritě se podvolil i císař).
„Čtyři bělovlasí [...] byli zcela oddáni pěstováni pravé cesty a sebezdokonalování; nebylo možné je pohnout k činnosti, leda pro nejvyšší účel. V době Prvního svrchovaného císaře dynastie Qin viděli tyranii qinské vlády a odešli do ústraní v horách Lantian. [...] Když byla dynastie Qin svržena, první císař dynastie Han Gaozu se o nich doslechl a povolal je do služby, oni však odmítli. Skryli se hluboko v Jižních horách a císař nebyl schopen si je podřídit." (Gaoshi zhuan)
pozemský vládce a jeho nebeský učitel
Legenda o Heshang gongovi:
„Heshang gong předal císaři text Daodejingu s komentářem a řekl mu: Pokud budeš toto do hloubky studovat, tvé pochybnosti budou rozptýleny. Je tomu již 1700 let od doby, kdy jsem napsal komentář k Daodejingu. Od té doby jsem ho předal pouze třem lidem a nyní čtvrtému, kterým jsi ty. Neukazuj knihu těm, kteří si to nezasluhují. Císař Wen se poklonil a přijal knihu. Po těch slovech již Heshang gonga nebylo možné znovu najít."
zjevené texty
Laozi, Taipingjing
Kanonická kniha Laoziových proměn (^^íM-hÉíí Laozi bianhua jing) dílo patrně z druhé pol. 2. stol. n. l., raný textový doklad deifikace Laozia. Laozi ztotožněn s počátkem kosmu, proměňuje se na kosmické rovině a v dějinách se objevuje v podobě „avatárů" -lidských osobností spjatých s předáváním textu a nauky - nebeští učitelé pozemských vládců. (Jedním z nich Starý mistr tradičního podání). Zároveň je toto božstvo objektem meditace a nabývá tvaru uvnitř těla adepta.
komentáře k dílu Laozi
1) Heshang gongův komentář: Laozi: Těžké je základem lehkého.
Kom.: Pokud vládce nemá váhu, postrádá důstojnost. Pokud správa těla není brána s vážností, duchové [pěti vnitřností] se rozplynou. Květy a listy stromů a rostlin jsou lehké, a proto opadávají a vadnou. Kořen je těžký, a proto trvá.
[...]
Laozi: Pokud [vládce] bere na lehkou váhu [svět], ztratí své služebníky.
Kom.: Pokud je král lehkomyslný a výstřední, ztratí své služebníky. Pokud je ten, kdo se
věnuje správě těla, lehkomyslný a výstřední, ztratí esenci (jing).
Laozi: Pokud je nestálý, ztratí své postavení.
Kom.: Pokud je královo jednání nestálé a zbrklé, ztratí postavení vládce. Pokud je ten, kdo se věnuje správě těla, nestálý a zbrklý, ztratí esenci a duchy [pěti vnitřností].
4
Prostor mezi Nebem a Zemí je prázdný a proudí jím harmonická životní energie (qi). Proto se věci samy od sebe rodí (zisheng). Pokud je člověk schopen se zbavit pocitů a tužeb, omezit rozmařilost chutí, pročistit patero vnitřností, duchové se v nich usídlí.
2) komentář Xiang'er
Laozi: Ten, kdo je arogantní pro své bohatství a postavení, sám na sebe přivádí pohromu. Kom.: Pokud se z esence zformují duchové [pěti vnitřností], a ještě zůstane přebytek yangové energie (yangqi), je třeba se zabývat péčí o sebe sama, uzavřít mysl (xin) a zbavit se tužeb. Není možné se s arogancí dopouštět podvodu na yinovém [protějšku]. Pokud [člověk] arogantně podvádí, vzápětí následuje pohroma. Dále podle vnějšího vysvětlení (waishuo) [této pasáže] ten, kdo má moc a je arogantní pro své bohatství a postavení ve světě, sám na sebe přivádí pohromu.
Když člověk zamýšlí něco podniknout, nejprve [svůj záměr] musí zvážit podle přikázání Daa, v klidu se zamyslet nad tím, zda jeho úmysl není v rozporu s Daem. Teprve potom může začít jednat a Dao života ho neopustí.
[Člověk se má] usilovně držet víry v dokonalost Daa, odvrhovat falešné vědění a chránit svou původní jednoduchost. Nemá myslet na nic jiného, široký prostor v jeho mysli má být [naplněn] výhradně důvěrou v Dao. Touha [člověka] má být jako led v údolí, jenž touží plynout na východ a navrátit se do moře.
„Pokud se vládce drží pravého zákona a modeluje [své jednání] podle Daa, přimkne se k němu celý svět [...] vládci náleží vytrvale praktikovat Dao, a tak ho rozšiřovat mezi své správce i mezi lid. Není pravda, že pouze taoisté [tj. příslušníci kultu] mohou praktikovat [Dao], kdežto vládce se to netýká. Vládce nejvyšší moudrosti, který činí Dao svým učitelem a své jednání dokonalým, jeho [Daa] učením proměňuje celý svět".
masová náboženská hnutí (povstání) v posledním století vlády dynastie Han
1) Povstání Žlutých šátků (Mrfí huang jin / chuang-ťin) (vrchol 184 n. l.): „Modré nebe je po smrti; Žluté nebe musí být ustaveno."
„Fáze dynastie Han je u konce. Vláda Žlutého domu musí být ustavena. Je to veliký pohyb nebes, není to nic, co by mohlo být zastaveno silou a schopnostmi vládce."
2) komunita „Pěti měřic rýže" (3L-4-7fcJít wu dou mi dao / wu tou mi tao): ;^8íF3Ě(tianshi dao / tchien-š' tao) = Cesta Nebeských mistrů nezávisle spravovaná oblast v Sichuanu do roku 215 n. l. Laozi / Dao jako nejvyšší božstvo
5
— nebeská a pozemská administrativa, registry žijících a zemřelých
— léčení/náboženství/politika
meditace v ústraní; qi -jing - shen; návštěva božstev
Základní rysy společné všem taoistickým kultům:
zjevené posvátné texty
„talismany" fíf fu,   magické „mapy" ffl tu / tchu panteon, kosmologie, paralela kosmos - lidské tělo liturgie, funkce taoistického kněze Mi dao shi / tao š' taoistické vs. „lidové" kulty
úsilí po dosažení nesmrtelnosti („stát se nesmrtelným" - #1 xian / sien) meditační techniky (práce s „životní energií" qi)
6