Klasický Hollywood KDF II. Klasický Hollywood (tj. Hollywood do r.1960) •Obecná charakteristika: • •Základním principem stavby fabule je kauzalita - propojení událostí vztahem příčiny a následku. • •Syžet (klasického) hollywoodského filmu respektuje klasické uspořádání, předpokládající úvodní stav rovnováhy, jeho porušení, boj o obnovu a konečné opětovné dosažení rovnováhy. • •Charakteristická je přítomnost dvou linií zápletky, z nichž jedna zahrnuje heterosexuální vztah a druhou představuje rovina "práce" - akce, války, jiných osobních vztahů. • •„Neviditelný" klasický styl skrývá proces produkce filmu: příznačnou figurou je střídaní "záběr/protizáběr" (např. při dialogu dvou postav je záběr hovořící postavy vystřídán záběrem postavy naslouchající těsně před ukončením promluvy hovořícího). Klasický Hollywood (tj. Hollywood do r.1960) •Vývoj stylu (srovnání s předválečnou produkcí) •komplikovanější stavba vyprávění - využití retrospektiv •důraz na realismus (pseudodokumentaristický styl) •využívání dlouhých záběrů (umožněných technickými inovacemi filmové kamery) •časté bylo natáčení scény v jednom záběru – plan séquence •snaha o posilování produkční hodnoty filmů – hvězdný systém, nákladné dekorace a kostýmy, inovativní technologie Příklady filmové produkce Klasického Hollywoodu •realismus a komplikovanost vyprávění: • •Občan Kane (Citizen Kane, 1941, režie Orson Welles): dosud nebývalá složitost => vznik módy subjektivní narativní techniky (např. téměř celá první polovina Slepé uličky /The Dark Passage, 1947/ je předvedena z pohledu hlavního protagonisty) •http://www.youtube.com/watch?v=GuZ6fm5F7bE • •Výpadky paměti (Hangover Square, 1945, režie John Brahm ) – zkreslená hudba implikuje nutkání postavy šíleného skladatele škrtit ženy • •Posedlá (Possed, 1947, režie Curtis Bernhardt) – předimenzované zvuky naznačují duševní poruchu hlavní ženské postavy • •Dáma v jezeře (Lady in the Lake, 1946, režie Robert Montgomery) – postavy míří své údery či polibky přímo kameře, detektiva Phila Marlowea divák spatřuje přímo jedině jako odraz v zrcadle • Žánrová struktura hollywoodské kinematografie po roce 1945 • •western •melodrama •muzikál •historické eposy •sci-fi •horor • Po několik desetiletí převládaly jako hlavní žánry western, melodrama a muzikál. Od 50. let nastává vzestup sci-fi, hororu a špionážního filmu. • • Western •majestátní koncepce scenérií (barevné provedení); bohatý kostýmní design; psychologizace postav a sociální akcent; příznačná je dlouhá metráž filmu (okolo dvou hodin) •Typologie westernu dle Bordwella a Thompsonové • - liberální • - patriarchální • - orientovaný na mládež • - psychopatologický Melodrama •posilování produkčních hodnot => pozvednutí žánru melodramatu • •producent Ross Hunter – specialista na ženské filmy (women´s pictures) – zvrátil žánr spolu s režisérem Douglasem Sirkem (Velkolepá posedlost(1954), Vše, co nebe dovolí (1955), Náhražka života (1959)) • •po příchodu do USA točil protinacistické filmy a filmy noir • •s kameramanem Russelem Mettym uplatňoval tlumené osvětlení plyšových dekorací Universalu; příznačná je také expresionistická barevnost a odrazy v zrcadlech • •psychologicky impotentní mužské postavy, galantně trpící ženské postavy • •kritikou ceněn posun v pojetí populárně psychologických traumat a případně šťastných zakončení scénářů • • • Muzikál • •Dominantní produkce společnosti MGM - producent Artur Freed; talentovaní muzikáloví herci – Judy Garlandová, Fred Aster, Ann Millerová, Gene Kelly • •Zpívání v děsti (r. Gene Kelly, Donen 1952) – obecně uznávaný jako nejlepší muzikál své doby; parodie stylu ranných muzikálů •http://www.youtube.com/watch?v=rmCpOKtN8ME&feature=related • •Muzikálové blocbustery produkoval také Samuel Goldwyn, studia Paramount, United Artists (West Side Story, 1961), Columbia i Walt Disney • •Důležitým impulsem produkce muzikálů byl nástup rokenrolu (Rock around the Clock, 1956) Historický epos • • •inflace produkčních hodnost a spekulace s velkými filmy => úspěch a lukrativnost biblického spektáklu • •Cecil B. De Mille – dosáhl úspěchu již ve 20. a 30. letech; koncem 40. let na něho navázal snímkem Samson a Dalila, nejúspěšnějším filmem roku 1949 • •výjimečné zisky přinesly též filmy Quo vadis? a David a Batšeba (oba 1951) • •žánr vyžadoval: davové scény, kolosální bitvy, grandiózní dekorace; maximální využití širokoúhlého formátu • •Desatero přikázání (The Ten Commandments, 1956): jeden z nejdéle úspěšných biblických eposů: 25 tisíc statistů, obrovské náklady (13 miliónů dolarů) • •přes efektní trikové sekvence jako rozestupování Rudého moře • se De Mille vrací k horizontálnímu aranžování svých filmů z 30. let • • • Historický epos •biblický trhák Ben Hur (1959, režie William Wyler) •rekord v získání 11 Oscarů (až do roku 1997 kdy tentýž počet Oscarů získal jiný historický epos Titanic) •historický epos zpracovával téměř všechna období: •obrazy ze starého Egypta (např. Egypťan, 1954) •rytířská dobrodružství (Ivanhoe, 1952) •válečné ságy (Vojna a mír, 1956) Sci-fi a horor •Americké sci-fi filmy 50. let extrapolují dobové vědecké poznatky a snaží se „vědeckými“ teoriemi posílit svou věrohodnost; vědec je v okruhu zkoumaných filmů zásadním prvkem ikonografie; science fiction přístupem „co kdyby…“ poukazuje na sociální konotace • •Horor sleduje morální konflikt jedince a společnosti, případně jedince a přírody; ke zrození monstra dochází nikoli morálním pochybením jednotlivce, ale nejčastěji „nehodou“ při vědecké práci. • • Sci-fi a horor •Sci-fi filmy: ač bývá často hlavním hrdinou vědec, řešení téměř vždy přináší vojenská síla – vědec se nakonec omezuje pouze na roli poradce, který přijde na způsob, jak hrozbu co nejúčinněji a nejbezpečněji zlikvidovat militaristickými prostředky. •Standardní příběhy o invazy •Atmosféra strachu a ohrožení je pro sci-fi 50. let příznačná a zdaleka se v takové míře nevyskytuje ani ve starších sci-fi filmech, ani v následujícím období. • • Sci-fi a horor •Forbidden Planet (USA, 1956, režie: Fred Wilcox) •Red Planet Mars (USA, 1952, režie: Harry Horner) •The War of the Worlds (USA, 1953, režie: Byron Haskin) •http://www.youtube.com/watch?v=M7yXjSmcG6c •http://www.youtube.com/watch?v=g0hCEjmHKl0&feature=related • • • Klasický Hollywood (srov. Pavel Skopal, Cinepur; http://www.cinepur.cz/article.php?article=20) •Hladkost klasického stylu umožňuje plynulé sledování děje, skrývá časové a prostorové mezery, vylučuje prvky, které upozorňují na samotný proces vyprávění (typické je např. striktní vyloučení pohledu postavy do kamery). • •Tzv. voyeristický divácký režim – divák má být plně identifikován s hlavní filmovou postavou; kinematografický aparát (technologie, médium) jej nemá rušit z fikčního světa • •Okruh výrazových prostředků je striktně vymezen (tj. určité typy svícení, úhlů a pohybů kamery, velikosti záběrů apod. • •pro klasický film typická jednoznačně definovaná postava vybavená konzistentními povahovými vlastnostmi a kvalitami a chováním směřujícím k dosažení stanoveného cíle Cenzura •Filmy exploatační, dovážené a filmy nezávislých producentů určené „pro dospělé“ => problémy • •zvrat: zákaz promítání italského snímku Roberta Rosseliniho Zázrak (jedna ze 2 epizod filmu Láska, 1948; příběh retardované venkovanky přesvědčené o tom, že její nenarozené dítě je synem Božím) • •odůvodnění zákazu stanoveného newyorským cenzurním sborem: rouhačský film •1952 – rozhodnutí Nejvyššího soudu: film podléhá prvnímu dodatku ústavy zaručujícímu svobodu projevu • •jako problematická uznána pouze (poměrně úzce a vágně definovaná) obscenita => rozpuštění mnoha místních cenzurních sborů; málo zakázaných filmů Motion Picture Association of America (MPPA, dříve Motion Picture Producers and Distributors (MPPDA) •problémy s aplikací Produkčního kodexu • •bez certifikátu MPPA nebylo možné hrát film v síti jejích kin; hlavní společnosti však již nesměly vlastnit kina, a proto bylo možné uvádět v nich filmy i bez certifikátu • •rozhodnutí v případu Paramount nezáměrně přispělo také k liberalizaci Produkčního kodexu • •hlavní studia využívala nutnosti certifikátu k tomu, aby udržela mimo trh filmy nezávislých producentů • •možnost hraní bez certifikátu => více nezávislých filmů s riskantnějšími tématy v kinech • •televize podléhala striktní cenzuře • •producenti a distributoři ve snaze maximálně konkurovat televizi tlačili pravidla kodexu co možná nejdál • •MPPA odmítla vydat certifikát lechtivé komedii Otto Premingera Měsíc je modrý (The Moon Is Blue, 1955), ale společnost United Artists ji distribuovala i bez něho • •tatáž společnost distribuovala i Premingerův film o drogové závislosti Muž se zlatou paží (The Man with the Golden Arm, 1955) • •MPPA postupně udělovala certifikát i filmům, které zjevně odporovaly původnímu kodexu z roku 1934; např. Někdo to rád horké (Some Like It Hot, 1959) Billyho Wildera s nadsázkou pojednávající témata jako transvestitismus nebo bisexualita • •katolické liga slušnosti film nicméně odsoudila • •Kubrickova Lolita by ve 30. nebo 40. letech nikdy nemohla obdržet certifikát; v roce 1962 jej však dostala • •kodex byl zastaralý => MPPA jej v pol. 60. let změnila