Doprovodná četba pro kultúrnohistorické kursy z programu baltistiky (nejstarší dějiny) I. Prameny poznání středověku (a počátků renesance) A. Latinská církev proniká k Baltskému moři 0. Béowulf - křesťanský pohled na předkřesťanský stav. Do češtiny přeložil Jan Čermák, vyšlo 2003 1. lohannes Canaparius (*** - 1004): Vita sanctiAdalberti Bruno Querfurtensis (cca 974 - 1009): Passio sancti Adalberti episcopi et martyris. Versus de passione sancti Adalberti. Oboje Česky ve sbírce Oldřich Králíka „Nejstarší legendy přemyslovských Čech" 2. Thietmarus Marsipolitanus/Merseburgensis (975 - 1018): Chronica. Česky „Kronika Dětmara z Merseburgu" 2008 3. Adamus Bremenensis (*** - post 1081): Gesta Hammaburgensisecclesiae pontificum. Česky „Činy biskupů hamburského kostela" 2009. 4. Helmholdus Bosnoviensis (ante 1125- ante 1180): Cronica Slauorum. Česky „Vyhubení Slovanů pobaltských" (P.Papáček 1925), „Slovanská kronika" (K.Vrátný 1947) 5. Saxo Grammaticus (cca 1150 - cca 1220): Gesta Danorum B. Svědectví Kyjevské Rusi a následnických knížectví 1. HoBropo,n;cKaa nepBaa jieTonHCb. Pokrývá události 1016-1330. 2. JlaBpeHTteBCKaH jieTonncb «Lavrentijův letopisný svod» (1377). I. IIoBecTb BpeM6HHBix"b jľBTb,1 II. dějiny Suzdalského knížectví (do r. 1305) 3. HnaTbeBCKaa jieTonncb «lpatský letopisný svod» (~ 1425). I. IIoBecTB Bpe- MeHHBixT> jiítb. Silvestrova úprava (prehistorie & 852-1116), II. Kyjevský letopis (1118-1201), III. Haličsko-volyňská kronika (1238-1292) Česky vyšlo: „Nestorův letopis ruský" (K.J.Erben 1867; 1954), „Zádonština, staroruský žalozpěvo boji Rusů s Tatary r.1380 (J.Frček 1948), „Povídky ze staré Rusi" (S.Mathause-rová 1984), „Písemnictví ruského středověku" (E.Bláhová, Z.Hauptová, V.Konzal 1989) C. Livonské kroniky 1. Henricus de Lettis (cca 1187 - post 1259): Chronicon Liuonicum uetus continens res gestus triům primorum episcoporum 2. Anonymus (putatus uidisse annos 1260-1290): Livländische Reimchronik 3. Hermann de Wartberge / Hermann von Wartberge (putatus uidisse annos 1358-1378): Chronicon Liuoniae 1 IIoBecTb BpeMeHHbix-b jiťrt je symbolické označení svodu nejstarších kyjevských letopisů s dodatky za období 1095-1113, symbolicky připisované mnichu Nestorovi. Od mnicha Nestora máme Život Borise a Gleba a Život Fedosije Pečorského (v obou je Nestor jmenován), jeho ztotožnění s autorem svodu je nesamozřejmé, byť časově možné. D. Pruské kroniky 1. Petrus de Dusburgk / Peter von Dusburg (putatus uidisse annos 1298-1326): Chronicon Terree Prussiee 2. Anonymus: latinská kronika kláštera v Olivě (vydáno jako Die ältere Chronik von Oliva); popisuje období 1170-1350 a dává vnější pohled na Německý řád 3. Wigandus Marburgensis / Wigand von Marburg (ante 1365 - post 1409): veršovaná kronika Německého řádu v německém jazyce. Nedochovala se; existuje pouze latinský překlad Cronica noua Prutenica z XV. stol. E. Polské kroniky a dokumenty (do Lublinské unie) 1. Jan Dtugosz (1415 - 1480): História Polonica seu Anna/es Poloniae 2. Jan Ostroróg (1436 - 1501): (i) Monumentům pro Reipublicee ordinatione congestum, (ii) Peroratio domini Ostrorog coram domino Apostolico 3. Marcin Bielski (1495 - 1575): Kronika wszystkiego šwiata (1551) F. Litevské kroniky a dokumenty 1. Lietuvos Metrika (konec XIV. - pol. XVIII. stol.) 2. Lietuvos Statutai (1529, 1566, 1588) 3. Lietuvos metraščiai:2 I. Trumpasis sqvadas, II. Platesnysis sqvadas, III. Platusis sa.vadas (Bychovco kronika) G. Respublica po Lublinské unii 1. Maciej Stryjkowski (1547 - 1593): Kronika Polska, Litewska, Žmódska i wszystkiej Rusi (1582) 2. Augustyn/Augustinas Rotundus Mielecki/Mieleskis (*** - 1582): litevská kronika (latinsky). Nedochováno. Existují výpisky Epitome principům Lithuaniae 3. Albert Wijuk-Koiatowicz / Albertas Kojelavičius-Vijukas (1609 - 1677): História Lituana H. Severské paralely (jsou na zvláštním listu) Poznámka: Vím-li o českém překladu, uvedl jsem to již u příslušného titulu. Dodatek: Pro zájemce schopné číst ruténsky, polsky nebo latinsky je k dispozici mnohem širší soupis pramenů. Obraťte se na učitele. 2 Dochovalo se na tři desítky opisů, ne vždy úplných. Nejstarší letopis, „JIhtobckomy po^y noHHHOK", pokrývá období od smrti Gediminovy po smrt Kenstutovu (cca 1341 - 1382). II. Ohlasy středověkých pramenů 1. Utajený autor 18. století: Cjiobo o nojiKy HropeBe „Píseň o tažení Igorově" - mystifikace ruská 2. Garlieb Helwig Merkel: Wannem Ymanta. Eine lettische Sage - osvícenecký protest německý 3. Adam Mickiewicz: Gražyna (Powieščlitewska) & Konrád Wa/lenrod (Powiešč historyczna z dziejów litewskich i pruskich) - romantický pohled li-tevsko-polský 4. Elias Lónnrot: Kalevala - národní a národotvorné epos finské 5. Friedrich Reinhlod Kreutzwald: Kalevipoeg „Syn Kalevův" - národní a národotvorné epos estonské 6. Andrejs Pumpurs: Lščplěsis - národní a národotvorné epos lotyšské 7. Henryk Sienkiewicz: Kryžacy — postromanticko-nacionalistický pohled pol- ský 8. Vincas Krévé-Mickevičius: Dainavos šalies senu žmoniu padavimai („Co vy- pravují starci z dainavského kraje", český překlad vyšel jako 249. svazek Světové četby pod názvem „Dainavské pověsti") - postromantic-ko-dekadentní pohled litevský 9. Frans Gunnar Bengtsson: Rode Orm (Sjôfarare i västerled. Hemma och i oster/ed) „Zrzavý Orm (Plavci na západ. Doma a znovu na lodi)" - humorný nadhled skandinávský Mimo pořadípředpokládám,že každý zná Havlíčkův Křest svatého Vladimíra. Kdo nezná, okamžitě tento svůj ostudný nedostatek napraví! České překlady: ad 1. Cjiobo o nojiKy HropeBe existuje coby „Slovo o pluku Igorově" v několika českých překladech; ad 2. do češtiny přeloženo nebylo; ad 3. et 7. české překlady existují; ad 4. Lônnrotova Kalevala existuje ve vynikajícím českém překladu Josefa Holečka, jejž lze číst i po jednom a čtvrt století; ad 5. Kreutzwaldův Kalevipoeg existuje v překladu, který se moc číst nedá; ad 6. Pumpurova Lačplěsis-e česky převyprávěl Radegast Parolek a vydal pod svým jménem coby „Souboj nad propastí" v nakladatelství Albatros; ad8. Krěvě-M'\ckev\c\ovy Dainavos ša/ies senu žmoniupadavimai vyšly jako 249. svazek Světové četby pod názvem „Dainavské pověsti"; ad 9. Bengtssonův Rode Orm vyšel pro velký úspěch opakovaně. III. Klasická domácí historiografie Jaroslav Goll: Čechy a Prusy ve středověku (1897) Pokyny pro zpracování: Student přečte alespoň dva tituly z části I a alespoň dva z části II. O četbě odevzdá písemný protokol, v němž uvede relevantní bibliografické informace i žánrové zařazení textu, sdělí, o čem dílo je, a vyloží, jaký svět přečtené dílo popisuje, jaké síly (strany, lidé) v onom světě působí a jaké vztahy mezi oněmi silami panují. Bližší pokyny přicházejí v «pastýřských listech» učitele. Tomáš Hoskovec, hoskovec@mail.muni.cz