Doprovodná četba pro kultúrnohistorické kursy z programu baltistiky
(nejstarší dějiny)
I.      Prameny poznání středověku (a počátků renesance)
A.      Latinská církev proniká k Baltskému moři
0. Béowulf - křesťanský pohled na předkřesťanský stav. Do češtiny přeložil
Jan Čermák, vyšlo 2003
1. lohannes Canaparius (*** - 1004): Vita sanctiAdalberti
Bruno Querfurtensis (cca 974 - 1009): Passio sancti Adalberti episcopi et martyris. Versus de passione sancti Adalberti. Oboje Česky ve sbírce Oldřich Králíka „Nejstarší legendy přemyslovských Čech"
2. Thietmarus Marsipolitanus/Merseburgensis (975 - 1018): Chronica. Česky
„Kronika Dětmara z Merseburgu" 2008
3. Adamus Bremenensis (*** - post 1081): Gesta Hammaburgensisecclesiae
pontificum. Česky „Činy biskupů hamburského kostela" 2009.
4. Helmholdus Bosnoviensis (ante 1125- ante 1180): Cronica Slauorum.
Česky „Vyhubení Slovanů pobaltských" (P.Papáček 1925), „Slovanská kronika" (K.Vrátný 1947)
5. Saxo Grammaticus (cca 1150 - cca 1220): Gesta Danorum
B. Svědectví Kyjevské Rusi a následnických knížectví
1. HoBropo,n;cKaa nepBaa jieTonHCb. Pokrývá události 1016-1330.
2. JlaBpeHTteBCKaH jieTonncb «Lavrentijův letopisný svod» (1377). I. IIoBecTb
BpeM6HHBix"b jľBTb,1 II. dějiny Suzdalského knížectví (do r. 1305)
3. HnaTbeBCKaa jieTonncb «lpatský letopisný svod» (~ 1425). I. IIoBecTB Bpe-
MeHHBixT> jiítb. Silvestrova úprava (prehistorie & 852-1116), II. Kyjevský letopis (1118-1201), III. Haličsko-volyňská kronika (1238-1292) Česky vyšlo: „Nestorův letopis ruský" (K.J.Erben 1867; 1954), „Zádonština, staroruský žalozpěvo boji Rusů s Tatary r.1380 (J.Frček 1948), „Povídky ze staré Rusi" (S.Mathause-rová 1984), „Písemnictví ruského středověku" (E.Bláhová, Z.Hauptová, V.Konzal 1989)
C. Livonské kroniky
1. Henricus de Lettis (cca 1187 - post 1259): Chronicon Liuonicum uetus
continens res gestus triům primorum episcoporum
2. Anonymus (putatus uidisse annos 1260-1290): Livländische Reimchronik
3. Hermann de Wartberge / Hermann von Wartberge (putatus uidisse annos
1358-1378): Chronicon Liuoniae
1 IIoBecTb BpeMeHHbix-b jiťrt je symbolické označení svodu nejstarších kyjevských letopisů s dodatky za období 1095-1113, symbolicky připisované mnichu Nestorovi. Od mnicha Nestora máme Život Borise a Gleba a Život Fedosije Pečorského (v obou je Nestor jmenován), jeho ztotožnění s autorem svodu je nesamozřejmé, byť časově možné.
D. Pruské kroniky
1. Petrus  de   Dusburgk /  Peter  von   Dusburg  (putatus  uidisse annos
1298-1326): Chronicon Terree Prussiee
2. Anonymus: latinská kronika kláštera v Olivě (vydáno jako Die ältere Chronik
von Oliva); popisuje období 1170-1350 a dává vnější pohled na Německý řád
3. Wigandus Marburgensis / Wigand von Marburg (ante 1365 - post 1409):
veršovaná kronika Německého řádu v německém jazyce. Nedochovala se; existuje pouze latinský překlad Cronica noua Prutenica z XV. stol.
E. Polské kroniky a dokumenty (do Lublinské unie)
1. Jan Dtugosz (1415 - 1480): História Polonica seu Anna/es Poloniae
2. Jan Ostroróg (1436 - 1501): (i) Monumentům pro Reipublicee ordinatione
congestum, (ii) Peroratio domini Ostrorog coram domino Apostolico
3. Marcin Bielski (1495 - 1575): Kronika wszystkiego šwiata (1551)
F. Litevské kroniky a dokumenty
1. Lietuvos Metrika (konec XIV. - pol. XVIII. stol.)
2. Lietuvos Statutai (1529, 1566, 1588)
3. Lietuvos metraščiai:2 I. Trumpasis sqvadas, II. Platesnysis sqvadas, III.
Platusis sa.vadas (Bychovco kronika)
G. Respublica po Lublinské unii
1. Maciej Stryjkowski (1547 - 1593): Kronika Polska, Litewska, Žmódska i
wszystkiej Rusi (1582)
2. Augustyn/Augustinas Rotundus Mielecki/Mieleskis (*** - 1582): litevská
kronika (latinsky). Nedochováno. Existují výpisky Epitome principům Lithuaniae
3. Albert Wijuk-Koiatowicz / Albertas Kojelavičius-Vijukas (1609 - 1677):
História Lituana
H. Severské paralely (jsou na zvláštním listu)
Poznámka:   Vím-li o českém překladu, uvedl jsem to již u příslušného titulu.
Dodatek:     Pro zájemce schopné číst ruténsky, polsky nebo latinsky je k dispozici mnohem širší soupis pramenů. Obraťte se na učitele.
2 Dochovalo se na tři desítky opisů, ne vždy úplných. Nejstarší letopis, „JIhtobckomy po^y noHHHOK", pokrývá období od smrti Gediminovy po smrt Kenstutovu (cca 1341 - 1382).
II.
Ohlasy středověkých pramenů
1. Utajený autor 18. století: Cjiobo o nojiKy HropeBe „Píseň o tažení Igorově" -
mystifikace ruská
2. Garlieb Helwig Merkel: Wannem Ymanta. Eine lettische Sage - osvícenecký
protest německý
3. Adam Mickiewicz: Gražyna (Powieščlitewska) & Konrád Wa/lenrod (Powiešč
historyczna z dziejów litewskich i pruskich) - romantický pohled li-tevsko-polský
4. Elias Lónnrot: Kalevala - národní a národotvorné epos finské
5. Friedrich Reinhlod Kreutzwald: Kalevipoeg „Syn Kalevův" - národní a
národotvorné epos estonské
6. Andrejs Pumpurs: Lščplěsis - národní a národotvorné epos lotyšské
7. Henryk Sienkiewicz: Kryžacy — postromanticko-nacionalistický pohled pol-
ský
8. Vincas Krévé-Mickevičius: Dainavos šalies senu žmoniu padavimai („Co vy-
pravují starci z dainavského kraje", český překlad vyšel jako 249. svazek Světové četby pod názvem „Dainavské pověsti") - postromantic-ko-dekadentní pohled litevský
9. Frans Gunnar Bengtsson: Rode Orm (Sjôfarare i västerled. Hemma och i
oster/ed) „Zrzavý Orm (Plavci na západ. Doma a znovu na lodi)" - humorný nadhled skandinávský
Mimo pořadípředpokládám,že každý zná Havlíčkův Křest svatého Vladimíra.
Kdo nezná, okamžitě tento svůj ostudný nedostatek napraví!
České překlady:
ad 1. Cjiobo o nojiKy HropeBe existuje coby „Slovo o pluku Igorově" v několika českých
překladech; ad 2. do češtiny přeloženo nebylo; ad 3.   et 7. české překlady existují;
ad 4. Lônnrotova Kalevala existuje ve vynikajícím českém překladu Josefa Holečka, jejž
lze číst i po jednom a čtvrt století; ad 5. Kreutzwaldův Kalevipoeg existuje v překladu, který se moc číst nedá; ad 6. Pumpurova Lačplěsis-e česky převyprávěl Radegast Parolek a vydal pod svým
jménem coby „Souboj nad propastí" v nakladatelství Albatros; ad8.   Krěvě-M'\ckev\c\ovy Dainavos ša/ies senu žmoniupadavimai vyšly jako 249. svazek
Světové četby pod názvem „Dainavské pověsti"; ad 9. Bengtssonův Rode Orm vyšel pro velký úspěch opakovaně.
III.     Klasická domácí historiografie
Jaroslav Goll: Čechy a Prusy ve středověku (1897)
Pokyny pro zpracování: Student přečte alespoň dva tituly z části I a alespoň dva z části II. O četbě odevzdá písemný protokol, v němž uvede relevantní bibliografické informace i žánrové zařazení textu, sdělí, o čem dílo je, a vyloží, jaký svět přečtené dílo popisuje, jaké síly (strany, lidé) v onom světě působí a jaké vztahy mezi oněmi silami panují. Bližší pokyny přicházejí v «pastýřských listech» učitele. Tomáš Hoskovec, hoskovec@mail.muni.cz