MINULÉ ČASY V BULHARŠTINĚ I. Jednoduché minulé časy: 1. Aorist 2. Imperfektum II. Složené minulé časy: 1. Perfektum 2. Plusquamperfektum AORIST I. Význam - jde o minulý čas ukončený, srov. bulharský termín минало свършено време; vyjadřuje děj, který proběhl před promluvou a mluvčí se ho sám zúčastnil, byl jeho svědkem nebo o něm něco určitého ví. II. Tvoření – na rozdíl od češtiny se tvoří jedním slovem, např. Бях там. (Byl jsem tam.) Вие говорихте. (Vy jste mluvili.) Aorist se tvoří od základního tvaru, tj. 1.os.sg. prézentu následujícími koncovkami: Textové pole: 1. os. sg. – х 1. os. pl. -хме 2. os. sg. - 2. os. pl. -хте 3. os. sg. - 3. os. pl. -ха Textové pole: СЪМ бях бяхме беше (бе) бяхте беше (бе) бяха 1) Slovesa I. třídy a) minulý kmen je zakončen na – o u sloves, která mají před koncovkou základního tvaru souhlásku д, т, к, з, с: Patří sem např. slovesa отида, прочета, вляза, изнеса, облека apod. Textové pole: ПРОЧЕТА прочетох прочетохме прочете прочетохте прочете прочетоха Poznámka: U těchto sloves přechází v aoristu přízvuk na kořenovou slabiku, tj. прочетá (préz.), ALE прочéтох (aorist)! Další příklady: отидох, отиде, отиде, отидохме, отидохте, отидоха изнесох, изнесе, изнесе, изнесохме, изнесохте, изнесоха влязох, влезе, влезе, влязохме, влязохте, влязоха облякох, облече, облече, облякохме, облякохте, облякоха Pozor! ям - ядох, яде, яде, ядохме, ядохте, ядоха дам - дадох, даде, даде, дадохме, дадохте, дадоха b) minulý kmen je zakončen na – a u sloves, která mají před koncovkou základního tvaru jinou souhlásku než д, т, к, з, с: Textové pole: ТРЪГНА тръгнах тръгнахме тръгна тръгнахте тръгна тръгнаха Stejně časujeme i sloveso къпя (се) (sprchovat (se), koupat (se)) – къпах (се), къпа (се), къпа (се), къпахме (се), къпахте (се), къпаха (се). c) minulý kmen zakončený na – я mají tato slovesa: умрá (umřít), допрá (dotknout se), спрá (се) (zastavit (se)), съзрá (spatřit) Textové pole: УМРА умрях умряхме умря умряхте умря умряха Zapamatujte si! Ø slovesa I. třídy zakončená na samohlásku před koncovkou: Textové pole: ВЗЕМА взех взехме взе взехте взе взеха пия – пих, пи, пи, пихме, пихте, пиха чуя – чух, чу, чу, чухме, чухте, чуха Stejně časujeme i slovesa typu смея се, закъснея: смях се, смя се, смя се, смяхме се, смяхте се, смяха се закъснях, закъсня, закъсня, закъсняхме, закъсняхте, закъсняха Pozor! Tato slovesa mají v aoristu přízvuk na – я na rozdíl od přítomného tvaru, kde mají přízvuk na – е. Ø Slovesa I. třídy se změnou v kořeni: - slovesa, která vypouští samohláska –e, např. разбера (rozumět, pochopit) – разбрах, разбра, разбра, разбрахме, разбрахте, разбраха; пера (prát) – прах, пра, пра, прахме, прахте, праха; постела (ustlat, sklízet) – постлах, постла, постлахме, постлахте, постлаха. - střídají souhlásky ш - с, ч - к, г – ж, ж – з, ж – г, např. пиша (psát)– писах, писа, писа, писахме, писахте, писаха; плача (plakat)– плаках, плака, плака, плакахме, плакахте, плакаха; мога (moct) – можах, можа, можа, можахме, можахте, можаха; кажа (říct) – казах, каза, каза, казахме, казахте, казаха. 2) Slovesa II. třídy - minulý kmen těchto sloves po ж, ч končí na –и, -я a po ш končí na –а; а) kmen na –и - má většina sloves této třídy; Textové pole: УЧА учих учихме учи учихте учи учиха Pozor! Přízvuk těchto sloves je na kořeni s výjimkou sloves видя – видях, забележа – забелязах, , реша (коса) – ресах (všimněte si, že u posledních dvou sloves navíc dochází v aoristu ke změně ж – з а ш – с). Textové pole: ЛЕТЯ летях летяхме летя летяхте летя летяха b) kmen na –я - nepřechodná slovesa s přízvukem na koncovce, např. летя, седя atd. Pozor! Sloveso СПЯ je výjimka: спах, спа, спа, спахме, спахте, спаха. c) kmen na –a – má jen málo sloves s přízvukem na koncovce, před níž je souhláska ж nebo ч, např. мълча, издържа. U těchto sloves zůstává přízvuk na stejně slabice jako v prézentu (např. ходя, правя). Textové pole: МЪЛЧА мълчах мълчахме мълча мълчахте мълча мълчаха 3) Slovesa III. třídy – kmen minulý těchto sloves je shodný s kmenem přítomným; slovesa této třídy mají přízvuk vždy na stejné slabice jako v prézentu; ДАВАМ РАЗГОВАРЯМ давах давахме разговарях разговаряхме дава давахте разговаря разговаряхте дава даваха разговаря разговаряха Zapamatujte si! Textové pole: ИМАМ НЯМАМ имах имахме нямах нямахме имаше имахте нямаше нямахте имаше имаха нямаше нямаха Zapamatujte si! III. Užití Příklady: Времето беше лошо. – Počasí bylo špatné. Какво прави вчера? - Co jsi dělal včera? Как прекара лятната ваканция? – Jak jsi trávil prázdniny? = Jak ses měl? = Jaké byly prázdniny? Вчера видях Мария. – Včera jsem viděla Marii. Петър учи цял ден. – Petr se učil celý den. През лятната ваканция ходихме на почивка на море. – O prázdninách jsme byli na dovolené u moře. Учителката каза, че Иван не пише редовно домашните си. - Učitelka řekla, že Ivan nepíše pravidelně své domácí úlohy.