SkOLwl Hite ___^_YÍraovfc_ Redakce sborníku, úvod a doslov i 3217000418118 Celá má metoda směřuje k tomu, aby Skol aká robot* se 'změnila v hru a potĚšení; tomu zde nechce nikdo rozuměti. S mládeží ee zachází zcela otrocky, 1 Be šlechtickou; učitelé zakládají svou vážnost na chmurná tváři, drsných slovech, ba i na ranách, "a chtějí raději býti obáváni než milováni. Tolikrát Jsem veřejně i soukromě vytkl, že to nerft cesta správná, vždycky marně. Taká Jsem radil hned od začátku, aby byly zavedeny nějaké divadelní hry, maje jistou zkušenost, že není účinnějšího prostředku k vypuzení i duševní malátnosti a k vzbuzení čilosti. Ale odpovídalo se, že tyto hříčky /provozování komedií na školách) Jest ponechali jesuitům; já že jsem byl.povolán k vážnym věcem. Odpovídal jsem t "Tyto hříčky vedou k vážným cílům; Jesuité Jsou tu vpravdě syny světa, důmyslnými ve svých věcech; my však vBkutku syny světla, ve svých věcach neprozír&vými. Oni lákají k sobě příjemností své metody nadaná hlavy celého světa a činí Je cvičením toho druhu schopnými pro úkoly životní, zatím co my se svými jsme ustrnuli." Dodal jsem : "Kdybychom iny v Polsku neměli na svých školách také tento druh cvičení, vše by vázlo; ale jím docilujeme, že nejen naši neposílají svých synů k jesuitům, nýbri že od nich někteří přecházejí k nám. Vlastní,životopis. de íí Sborníček,věnovaný Školským hrám Jana Amoaa Komenského, obsahuje nejpodstatnějäí stati, které Komenský Školskými, hrám a ' ■ ■ . jejich uplatněni ve výchově věnoval. Přirozeně vypouStíme drob- , nějSi zmínky a ty pasáže, které by - vytrženy z kontextu - nebyly dost srozumitelné* Jan Amos Komenský se narodil 28.března 1592. Po studiích ! na latinské äkole v Přerově 'a na universitách y Herbornu a Heidel-berku se stal ufiitelem v, Přerově a ve Pulneku. Od roku 1621 se akrýval na panství Karla st. ie Žerotína, aí v roce 1628 musel odejít do polského LeSna, 'střediska bratrských emigr.antů. ?.a svého prvního pobytu v LeänS (do r.1641) napsal svoje nejvýznamnějäí pedagogické spisy, mezi nimi i Didaktiku velkou a Dveře Jazyků otevřené.-'-'' V roce1635 bylo vydáno Usneseni synodu Jednoty bratrské, > které doporučovalo1 zavedení' Školských her na leěenakém gymnasiu,1 jehož byl Komenshý správcem. Jednota tehdy usilovala ó to, aby se její Školy vyrovnaly s konkurencí Skol jesuitských. Komenský napsal v LeBně dvě hry - Dlogeňá, který byl inscenován v lednu 1640, a Abraháma, uvedeného o rok později. Po odchodu Komenského do Anglie a Švédska f1641-48) udrioval tuto činnost na leSenském gymnasiu, jeho nástupce'Štěpán Macer, který>jako první zdramatizoval r.1651 Dveře jazyku. Komenský se do LeSha vrátil v roce 1648, hluboce zklamán mírem vestfálským, při jehož sjednávání Svádo+é nechali Cechy katolickým Habsburkům. Hledal pak politickou pomoc jinde a proto oďeBel do Blatného Potoka {Sarospátak) na dvůr vévodů Kákóczových, kde zůstalyskoro Styři roky a reformoval tam podle svých představ latinskou školu. Aby povzbudil a zaujal netečné Žáky zpracoval svoje Dvere dvojím názorným způsobem: jako obrázkovou učebnici - Orbis pictus a jako scénické hry - Schola ladua. Původně chtäl pro scénické hry použit biblickou letku jako v Abrahámovi. Harazil však na odpor blatnopotoekého rektora Tolnaie, který návrh na zpracování příběhu o Josefovi a o Zuzaně považoval za znesväcovaní. Proto Komenský postupoval stejně jako už před ním Štěpán Macer; svoji dramatizaci narval Škola hrou, aneb Živá encyklopedie,to jest Procvičení Dveří jazyku na divadle.Inscenoval,Ji po Částech v Blatném Potoce a a velkém úspěchem. Od jednoho představení k druhému publika! přibývalo,až je nestačila pojmout Žádná po- :V í sluchárna a proto se hrálo na dvoře. Na sedmou hru se už dostavil i Tolnai,představeni osmé se odkládalo na žádost kněžny,která byla právě na cestách a chtěla vidét aspoň tuto poslední hru, Škola hrou vyšla poprvé v Blatném Potoca r.1656 s předmluvou "ke scholarchům".V Blatném Potoce vznikly taká další spisy Komenského, v nichž zdůvodňuje výchovné uplatnění scénických her- Škola váevěd-né a Zákony Školy dobře spořádaná. Z Uher ae Komenský vrátil znovu do* Lešna,když však ve válce' polsko-Švédské bylo LsŠno vypáleno pro podezření, že lešenští mají styky se Švédy a Komenský přišel při požáru o celý svůj majetek, o knihovnu a hlavně o materiál k Českému slovníku,který sbíral po čtyřicet let, i o další rukopisy, odešel do Amsterodamu. Zde žil v rodině bohatých kupců de Geerů až do své smrti 15.listopadu 1670. V Amsterodamu vyšlo ještŠ za jeho života druhé vydání Školy hrou, doplněné druhou předmluvou - "dedikační". ; . Všechny hry Komanekého Jsou psány latinsky,sloužily mimo ji-néjazykové výuce.Ceaký překlad Diogene, vyěel před padesáti lety • v českých BuděJovicíeh,AbrahŮB Je dosud nepřeložen. Škola hrou má osu částí,spojených rámcově postavou krále _ * m, 'MO Ptolemaia,, jemuž čtyři rádci - učenci (Platon,Eratosthenes,Apollo-nius a Plinius) předvádějí přehled všeho podstatného věděni a lid-' ských činností. V první 6es.il je probírána příroda, v druhé části človšk, v třetí řemesla, ve čtvrtá se líčí život y nižší Škole, v páté na universitě, šestá jo věnována morálce, sedmá životě; v rodině a obci a osmá životu ve státě a v církvi. Nejčastěji byla dosud překládána a vydávána část čtvrtá a, pátá, které jsou pro pedagogy nejzajímavější jako dokument Komenského předete* o realizaci Jeho školské reformy a obraz života na tehdejší universitě. Dále byla překládána hra šestá, jednající o morálce. Překlad prvního aktu osmá čáati školy hrom, věnovaného věcem státu a uvádějící na scénu 1 ozvuky výjevů válečných, jsme otiskli (v překladu doc.dr.J.Červenky) začátkem roku 1970 v příloze Divadelní výchovy. __ ~ ■ Škola vSevSdná Scénická výkony se doporučují pro krásny užitek o s !.c é n i c k ý ch a divadelní ch T/ý k o -nech a zvláStě.o komedií ch sice víme, že jich některé äkóly nedovolují,av§ak dobré důvody přece radí je po*:' držeti a zavéati Je tam, kde Jich dosud není.Neboí předně takovéto JJakél .veřejné výkony před očima diváků povzbuzují lidského ducha opíše k čilosti,ne2 je toho možno dosící nějakým napomínáním,neb i celou mocí kázně* Tím se vôechny věci pamětihodné,když jsou tak živě představeny,snáze vtiskují v pamět, než kdyby o nich pouze sly-ěeli nebo četli; a mnohým veršům,myálenkám a celým knihám se tak naučí snáze,než menší dávce, kterou se moří sami. Za druhé je to žákům obvzláštní pobídkou,aby zatoužili postupně i po vyšSlch věcech, když všdi,že se jim před očima mnohých dostává bu3 chvály pro píli, nebo hany pro nedbalost. a (za třetí) tato veřejné ukázka pé* če,Jak učitelé o své svěřence dbají, Jest i učitelům samým pobid-kou, nebol vědí,že Je to pro ně chválou,výstupuJí-li Jejich žáci na divadle a proto neustávají ve své horlivosti. 2a čtvrté těěl to i rodiče a působí, že nelitují nákladu,vidí-li, že Jejich synové dobře prospívají a veřejně se líbí. Za páté objevuje se tímto způsobem vynikající nadání a snáze, se' poznává Jednak.kdo je ke kterému etudiu spíěe zrozen, jednak,kteří synové chudých rodičů Jsou nad jiné hodni podpory. Konečně (a to je nejdůležitěJSí a samo Již postačí k doporučení divadla) lidsky život )zvláotě těch, kteří jsou určeni církvi, obci a Školám ä ty právě dostává Škola k vychování) musí se prožití rozmluvami a .jednáním; a tak mládež tímto způsobem krátce a pří jemně, příklady a napodobováním .lest vedena k tomu. aby nayykala pozorovati různosti věcí. odoovídati na různé'věci bez přípravy.sluSně se pohybovatl.ovlé-dati přirozeně tvář.ruce a celé tSlo.střidati a měniti hlaB.slovem čestně Urátl jakoukoli úlohu a při tom věem odložlti venkovský ostych a věsti si. volně. Odpověd k námitkám ; 1. O hanilvosti herectví a tomu n»hránf,co někteří namítají, že u starých bylo hanbou býti hercem^Hebo^ předně to není ve všem pravda; jeí přece známo o Ciceronovl, tak vynikajícím muži a tak ctižádostivém,že žil v přátelství s hercem Rosciem. Za druhé, my zdle nechválíme řemeslného divadelnictví, nýbrž přípravu k vážným věcem prostřednictvím her (způsobem přiměřeným tomuto věku). Posléze obsahy starých komedií byly lehkovážné,malicherné a necudné a verSe v nich často . nečisté a paměti nehodné?'Tam vystupovali kuplíři,nevěstky,paraziti, zchytralí otroci,bujní a marnotratní mladicí a jiné osoby toho druhu,jichž lépe je neznati,neřku-li, že by měl počestný jinoch hrátl osoby tak poruěené. My väak bychom mohli vybírati krásné a pamětihodné události (nic nezáleží, zda posvátné či světské, skutečné či vymyôlenél, s nimiž tak Jak tak svého Času by ^e museli seznamovatl, až nabudou vzdělání; takto vSak příjemným živým představováním nejen vcházejí dokonaleji ve známost, nýbrž získává še nad to ona obratnost a pohotovost k jednání,která podle našeho přání se má jinochům opatřovat! odevšad. / 2. O užíváni SkraboSek Víme dobře, že někteří lidé oddaně nábožní pokládají za ohavnost dávati na obličej obvyklé masky a oblékat ženská roucha. , poněvadž to zakázal Bůh )Deut.22.5). ' Avšak tam Bůh zakazuje zastírání a příležitosti neřesti;a takové virijy henl tjady ani stínů. Ostatne je možno podle naší metody vyvarovat i ae obojího, když se nechají stranou události cizí a budou se předvádĚti na jevišti, úkoly našich tříd. A tato hravá cvičení (bez nich marně bychom doufali, že duch bude vzdělán úplně) podi-žime tak,že vždy po třech měsících budou pořádány divadelní hry. Přesněji o jejich způsobu níže. Třída předsíňová Scénickým výkonem bude veřejná zkouška, kterou hudou konati mezi sebou žáci tak, aby, koho ei kdo vybere za spolu zápasníka, na toho dorážel otázkami, a to pó prvním čtvrtletí podle II. a Ilí.jPoetřetlm' čtvrtletí z OBtatniho a po čtvrtém z předsíňové mluvnicky. Bude-li to řádně opatřeno,nováčkova odnesou si z tohoto prvního boje zaslouženou kořist,totiž první a hlubší základy latinského jazvka a vedle toho 1 filosofie a logiky. "'. Třída Brány Scénickém výkonem bude ..jestliže se»rozloži text Brány v jednoduché otázky a potom jej předvede několik žáků,rozmlouvájících na'scéne. Třída Sině Hivadelní hru, která má býti .lakousi komedií, jest upraviti ía tak již jest upravena) pod názvem SkOIA hrou; ta bude míti velmi příjemná jednáni, v nichž vĎechno muže býti jemnovánoia při tom živě představováno. 10 - 'Třída filosofická . Ve filosofické třídě bude vhodné provozovat!;hru filosofickou. "(Taková jest: ..Diogenea'Kynik, uvedeny na scénu,čili ulehčené filosofování.)To drama jest hotovo a bylo v lešenské Škol? třikráte■ hráno.s pochvalou. Třída logická Nejkréshějěím divadlem může býti závoděni trojjediného uměnlj gramatiky .logiky a metafyziky. jejich spor o přednosta konečně přátelská dohodnutí.políbení zpečetěné, o moudré správě všeho! v království- Moudrosti. Toto.drama (má padesát paob) */est velmi půvabné a přináĚ"'! mnoho avětla,kterak správněji od základu jeat chápati uměni řeči, myšlenek a prací. ,: ' Třída politická Na : jeviětí bude moci býti uveden s dobrým užitkem pro mravy, 1 Šalamoun zbožný.moudrý a slavný a hned brzo na to šílený, zbloudilý, potrestaný a snová zmoúdřslý. Cili tragédie o marnostech světských. Třída teologická • ■ :Mají býti také divadelní hry? Proč by ne, aplše Ještě horlivěji, než v ostatních třídách. Vždyí vše, co se na veřejnosti děje, Jest jako divadlo. Proto ti,kteří mají býti Již -zakrátko vysláni do veřejného života, tím -spíše maji býti cvičeni .tak,1 aby dovedli slušně ve veřejnosti se; pohybovat! a vykonávat! náležité" úkony. Jim svěřené, A to Je hlavním cílem těchto her. Co tedy? Přihlížejíc k látce této třídy mohla by býti živým dějem představována Statečnost hrdinné víry, překonávajíc! všechny překážky, nebo nejsladši plody pravé zbožnosti. Ono v osobě Abrahamově(to ■ 'drama jest již:hotovo); toto pod imenem Davidovým s tímto nadpi- ". Berní -U - DAVID malý, zbožný,pohrdavý, skličenv a hned zaae v^Hvý, m-nn-. varvy, slavný a +rTivnyPu.1icí, S K O L A HROU Předmluva ke scholarchům ; Vážení pánové, jimž je svařen dozor nad Školami. Je dobře známo, že Jsem se již před mnoha lety horlivě zabýval skládáním jakýchsi stručných a spolu i zábavných učebnic pro děti.Má práce byla přijata příznivě jak Jinde,tak i u.vás, v jichž Školách byly má Dveře latinského jazyka zavedeny.Pan Sebastian Macer,znamenitý muž a rektor Školy v polském Lesně, začal před třemi lety přidávat k oněm Dveřím jeětě půvabný způsob nacvičování látky,kterou obsahují,pod názvem "Divadelní předvádění Komenského Dveří jazyků."Když Jsem se na začátku tohoto roku postaral, aby byla uvedena na scénu první část tohoto zpracování,předvádějící svět přírody a byla před vámi provozována, líbila se vám i vÔem divákům,kteří se tohoto představení účastnili,natolik, že jste tento způsob nacvičování látky všeobecně schválili,přáli jste si,aby celý okruh věcí čili celý rozsah vyučovací látky neboli encyklopedie se uvedla v tuto formu vlastni zkušenosti a vlastního názoru žáků,a žádali jste ode mne,abych to zpracoval.Tento podnět mě zaujal,stejně jako i neočekávané nadšení vaäí ušlechtilé mládeže pro tuto věc, a proto jsem nemohl odolat,abych nevěnoval této práci jeden nebo dvaměsíce,neproSel látkou a neuvedl všechno v takové dialogy,která by předváděly skutečnost v zajímavých ■Oř scénicn., .přestože Jsem byl zaměstnán prací na věcech daleko závažnějších a mému věku a povoláni lépe výhovuJících,a moji spolubratři ,kteří mě sem ha čas poslali, naléhají jja mne,abych se vrátil zpět na své místo.Protože vSak pan Macer bohužel onemocněl ochrnutím a nemohl započaté dílo dokončit,pojal jsem naději,že bych mphl tento drah nácviku látky,který on začal zpracovávat, ejednoduäit a upravit tak,aby mládež mčla z něho větší užitek. Nebude nevhodné,když zde vyložím,jaký je to nácvik a jak je, užitečný, a něco řeknu o tom,jak je potřebné,aby,se zavedl do této Školy i do škol jiných. Pravý účel Školy není v podstatě nic jiného,než aby byla dílnou lidskosti a předehrou života,a aby se zde probíralo vSech-11 no,co člověka činí člověkem. I zdé musí být připraveny nástroje a určen způsob,jak se jich má, užívat,aby duše dětí,svěřené školní dílně,vycházely z ní stejně tak zušlechtěné,jako.dobře zpracované vycházejí všechny'předměty z dílen řemeslníků,která přijmou do práce a vezmou si za úkol je udělat. Proto je nutno,aby ee i ve škole stejní horlivě pěstovala praxe tak jako v dílnách, . nebol jedině cvik vytváří umělce. A Je-li škola předehrou života, není nutno aby předběžné cvičení pro vážná úkoly života byla vážná,protože se. to nehodí pro dětský věk.Školní cvičení mají být předehrou,aby bylo lze radostně jo přijímat a radostně y nich pokračovat.Zkušenost dokazuje,že mnoho získáme,budeme-li zde sledovat běh přírody,která pokračuje po stupních od menších věcí k větším,od nižších k vyšším a konečna od hříček k vážným věcem., Aby vám bylo, jasná, zopakuji zde to,co Jsem hned na začátku, ' jakm11e Jsem k vám přišel, takto napsal v Nástinu pansofické školy: ( viz str. 8-9) , ■ To jsou, prosím, důvody, z kterých jsem tehdy před třemi rok? doporuäoval vaäi škole prováděni divadelních her.Kéž byste byli bývali přijali tuto radu! Byla bya Již, škole potočia, v.rozkvětu. Nyní koneině provedený pokus ukázal, že mé doporučováni nebyl* bezpodstatná. Ža prvé se iotiž mysli žáků natolik probudily k či-losti, nakolik by'to byl nikdo býval nedoufal. Velmi se totiž r.ozdychtili po cvičení toho druhu a jsou hotovi zanechat svých řádných studii ve evém ročníku a horliví se učit tento úkolům mimořádným. Jak je to skvělý ;lék proti nečinnému klidu a nevázanosti, na která si jindy stěžujeme. Zjevné ae též ukazuje, že sami učitelé a pely zástup studentů dali se tím povzbudit. Vidéli jsme posléze i rodiče, jak se v nich vzbudily naděje v lep-ěl výsledky a Jakou měli radost, když viděli zde vystupovat své děti. Projevily se zde i některé děti vynikajícího nadání a ukázalo se,co se dá od nich očekávat, bude-li se v jejich'výcviku pokračovat. Spatřili Jame konečně i skvělé případy samostatného vystupováni - opravdu jamm se tomu divil - jaise někteří dovedli JlS po dvou prvních'cvičeních natolik zbavit velmi nevhodného ostychu, : takže bez rozpaku snáôeli upřené na ně pohledy/ celého hlediatě, kdežto předtím sotva mohli snést pohled některého významného muže a nevěděli,co mají dělat s rukama a kam se dívfVfcit Jestliže se někdo něčemu takovému nediví a nepoznává z toho užít tečnost takového cvičení,ten ukazuje,že se nenaučil hodnotit věci podle jejich ceny. Proto nadarmo ae bude proti nám a proti těmto užitečným záměrům stavět autorita teologu, kteří by si přáli,*by divadelní hry ae vyloučily nejen ze'"Skol, nýbrž i ze státu.'Oni totiž pře-devSím myslí na takové divadelní hry, jaké se provozovaly ve starověku, jichž obsah byl lehkomyslný, hravý a nepočeštily, Jich verše byly často necudné,nestojící za to, aby se o nich mluvilo, ■ vystupovali zde kuplíři,prodejné dívky,příživníci,mazaní otroci, prostopášní a marnotratní mladici a jiné osoby toho druhu,o nichž Je lépe nic nevědět,nehledíc ani k tomu,že se neslu5í,aby úlohy takových ničemných lidi hrál počestný *ladíx.Již sama křesťanská zbožnost přikazuje.aby tento jed byl z křesťanských Skol vypuzen. Kovněž nelze trpět ani tepové hry,za které se někteří přimlouvají, která jsou sice počestnějěí,nebo jejich děj je vzat dokonce' z bible,ale které přesto nemají jiného'účelu než chvilkovou zábavu a ztrátu času, jehož by se lépe'dalo využít jinak. Tato naSe scénická cvičeni Jsou vSak'zcela, jiného druhu.Neslibují totiž mládeži skutečny užitek jen nějakým pomíjejícím zdáním, nýbrž opravdu jej jí i přinášejí.Dále v obecně provozovaných divadelních hrách urážely zbožmé lidi masky,které se obvykle dávají na tvář,a oblékání se mužů v ženský Bat,pro1íože to Bůh zakázal (D*uter.22,r.5). Těchto věcí se vSak v naěich hrách neužívé,aby ani vlásek neutkvěl na útlém dětském svědomí. Přece vSak ale někteří z mých přátel chtěli,aby tento nácvik látky Dveří - když se zdá,že Je užitečný- byl uspořádán : tak,aby se věci sice ukazovaly,nebo se předváděly tak,jak ae uplatňuji v životě, a zároveň aby se označovaly jmény, ale nepřáli si, aby žáci zaměnili svůj obvyklý oděv a vystupovali pod jinými jmény,, totiž v úloze sedláka,vojáka,krále a pod.,a domnívali se, že to stačí,aby se vzbudil jejich zájem o věci a aby se rozumně naučili názvům yěcí.S tím bych souhlasil,kdyby neělo^iž o nic jiného. Hy totiž chceme zabít více much jednou ranou,tj. nejen pěstovat smysly,aby bystřeji vnímaly věci,a jazyk,aby věci jmenoval,nýbrž , i mravy, a způsob Život",obezřelou rozvážnost k.člnu a konečně i přirozené vystupování.Tomu se nikdy nikdo náležitě nenaučí, leč že bude hrát náležitě roli,kterou mu určíä,a docela zmizí ona či-lost,která znamená hlavní přednost tohoto nácviku,protož* věc ztratí svou záhavnost.Konec konců přišel jsem sem proto,abych,prospěl ■ ■ -i5 - ■ , váäim krajanům,a o to jediné Jaem usiloval a usiluji.Ilé první rjtdy byly ty nejlepäi.Protože uchýleni se ôd nich nás přivedlo na scestí a nepřineslo užitek,vratme ee k oněm prvním,k nímž patři i toto scénické cvičení.Neznám totiž jiného způsobu,jímž by se. vafle mládež dala lépe,příJemnéJi a zároveň i účinněji pro-- budit z tuposti,navnadit se k různým druhům vzděláni,vycvičit se .v dobrých mravech a připravitse' k" činnosti v praktickém života. Udělejte takový pokua po dobu Jednoho nebo dvou let a sami se podle výsledku přesvědčíte, žéjaem vám neporadil Spatně.Kdybych si nebyl dobře vědom,že je to věc tak velmi užitečná,nikdy bych se byl nedal přivést k tomu,abych ee stal kvůli vaäim dětem znovu dítětem.Protože vSak bezpečně vím,že tento způsob cvičení skrývá v sobě více,než při pohledu zevně slibuje,je nezbytně nutno nastoupit tuto cestu,nebot ti,kteří po ní jdou,mohou se zbavit odporu k práci a k učebné látce a mučení dětských duěí se zrněni v jejich potěšeni,mohou oe dokonale naučit latinskému jazyku jinému oboru činnosti,větípit si snadno v svou mysl znalost vflcÉ potřebných k životu,náležitě a souladnft si vypěstovat své mravy a konečně se i připravit k skutočnému,opravdivému a důkludnómu vzdělání. Vskutku totiž takovéto jmenování věcí, ,epojená>e vlastní zkusehoetl*a vlastni činnosti,dovede nejen podráždit smysly pro.přítomnou chvíli a vypěstovat chápání předmětů,které jsou právě okolo,nýbrž vydatně připravuje cestu i pro filosofii a teologii.Ustavičným předváděním všech věci smysly chápatelných stane •e totiž zřejmým,že na väechnó,có si zvoiime za předmět svého uvažování,třeba vždycky nejdříve pohlížet jako na.calek,potom přihlížet k částem,z nichž se celek skládá,déle k užitečnosti Jednotlivých částí,k čemu slouží,co z nich vzniká-a Jak atd. * prohlafiuji;když ai žáci zvyknou pozorovat věechny vnějSi vlast- 16 ■ m ■ --i 2 ...\..' \ .^JÍL^_ "nosti,Jak bude Jim pak snadné.pozorovat! vnitřní Jádro věo£ a poznat, že vnitřek věci stejně,jako jejich povrch,Je: mechanicky složen z určitých látek,jimi jsou-li na svém místa,věc trvá,odstranili se,pocíJi. Proto vás prosím,nepohrdněte nou radou a ponechte ve své ěkole •tato hravá cvičení jako vhodnou přípravu, pro věcí vážné a zařiSté, aby se každých Seat týdnů provozovala divadelní hraj.Tak každého roku se předvede celá přehlídka vSech věci as ní spojená výchova mravní a konečně i celý latinský jazyk,rozvržený v oac. takových představení.Pří5ínlte-li: se, aby se to zachovávalo i po mém odchodu a po mé smrti,jsem,přesvědčen,že díky tosato zuřlzenl si budete mocí blahopřát k tomu,že každoročně vychází z vaňi Školy určitý počet moudře vzdělaných mladíků. Vy vňok Jste již projevili uouhlus a rozhodli jste se,aby.:ae tu cvičení podržela a pěstovala - proto jsem vám. tento svůj spis 'zanechal W ba dokonce Jste .ai jej vyžádali,aby byl dán do tlaku. Věnuji vám .jej,nejprve proto,aby tato knižka byla posledním avě- . dectvím toho,že jame chtěl prospět,dále aby po mém odchodu bylo možno pokračovat v těchto cvičeních,dokud jsou zde věrni a příčin-, llví učitelé,Jako vaše ěkola,dlky Bohu.nyní mé,kteří viděli,jak se tato cviío::í provádějí a mohou to napodobit a-zase si vychovat h v ii náatupcé,protože prcvozovul-li někdo nějaká umění pod dozorem j__ druhého,tis sa tomu umění již naučil.Konečně i proto,aby ae ta1 lépe projsvilo,že mé Dveře Jsou vskutku dveřmi,vedoucími nejen k dokonalému naučení se latině,nýbrž i k encyklopedii věcných umění a věd, lk'Jichž studiu se může pak hned přistoupit od těchto hříček.zéci totiž budou moci vfiechr.c chápat,protože zde pochopili základy. Připomenu jeětě něco,co myslím,že by aemělo při provádění těchto divadelních her zachovávat,aby přinesly větoí užitek. 1« Je dobré přesně stanovit určité dny v roce,kdy by ee měly ;/ , - 17 - : fpjl provozovat, jednak kvůli rodičům a jiným riávä t S vnikům, kteří přicházejí odjinud a později snad také budou chtít přicházet,jedMjp aby ae uvažovalo různých zmatků,jaké jemé nyní několikrát zakusili,protože čas nebyl přesně stanoven.Oním dnem bude vždycky třetí den v týdnu,t.J. úterý.. První představeni se bude konat v úterý po Bílé neděli čili Quasimodogeniti,druhé v úterý po neděli av.Trojice,třetí po šesté neděli po sv.DUchu,Čtvrté po dvanácté, páté po dvacáté,äesté před poslední neděli adventní,sedmé po třetí neděli po Zjevení Páně,osmé po neděli Laetare. ^' , 2. Místem!provozování budiž Školní dvůr,kdyby však někdy prSe-lo,tedy sloupořadí koleje. 3. Herci necht jsou žáci třídy atriální a jánůální.Bylo-li by toho někdy třeba,aí se přibere i několik žáků z třídy vestibulár-nf. 7/ 4. tflohy pro následující představení necht se rozdělí během osmi dni před ukončením hry předcházejicí,aby nebylo třeba dávat prázdno proto,aby se jim žáci naučili,ale aby řádné vyučování pokračovalo svým pravidelným chodem a tyto mimořádné úlohy zůstaly^ mimořédr.ýir.i a žáci se jim učili příležitoainí. 5. Vzrostl-li by počet žáků natolik,že by nebylo dost úloh, aby se přidělily všem,necht se přidělí jednotlivé role dvěma nebo třem žákům stejného prospěchu. Z těchto se potom připustí na jeviště jen ten,který podle úsuBku väech - bude možno k tomu účelu zřidiťjakýsi veřejný soud - B« shledá,že nejlépe mluví a hra-Je.To bude velmi užitečné z několika důvodů: ljvzéjemným soutěžením se mezi žáky povzbudí píle. (2)Nikdo nebude zahálet v době, kdy ostatní se budou zabývat těmito mimořádnými úlohami,nýbrž budou s s učit všichni.(3)Ti,kteří budou v soutěži vyloučeni,budou pozorněji i sledovat předváděné divadlo a budou toužit,aby dosáhli podobné dokonalosti.(4)Nauči-H se některý tohoto roku jedné roli, příštího roku zase roli jiné,důkladně se obeznámí všichni se vším. (5) Snad by bylo i možno,aby se dovolilo těm přebývajícím předvést tutéž hru na tomtéž místě některého z následujících dní,kdy se nevyučuje (ve středu nebo v sobotu odpoledne),aby si nemysleli, že výsledek jejich píle vyšel nazmar a nezlhostejněll,nýbrž aby se podnítili i k budoucím výkonům,aí už jen před shromážděnými žáky,či před rodiči a jinými hosty,chtěli-li by přijít též. 6. Výběrová zkouSka žáků,kteří si zaslouží vystoupit na hlavním představení,protože jak jse* poznamenal v 5»oddílu předcházejícího paragrafu,nejlépe se naučili své roli,budiž konána* tři dny před predstavenlm.Den před ním necht se koná generální zkouška celé hry v úplné Její podobě.Dívat se na ni mohou,chtějí-li,stu-denti vyšších kursů, ale kolej bude uzavřena, aby nemohl vstoupit někdo cizí,protože mezi hrou se budou udělovat hercům jeStě různé pokyny. 7. Jestliže se naopak stane,že na latinské škole nebude dost žáků,Jak tomu bývá na menších školách,bude moci týž pilnější žák . hrát dvě nebo více rolí v různých Jednáních nebo scénách. Rovněž mé-li některý slabší, paměí,může se jeho role zkrátit tímjže se vypustí to,co lze vypustit bez porušeni souvislosti hry* 8. Protože role krále Ptolemaia představuje zde nejvyšší hodnost,budiž přidělena žáku ani ne tak nejpilnějšimu,nýbrž nej-vznešenějšímu rodem a to losem v tom případě,kdyby stejné společenské postavení mohlo vyvolat závist. 9. Když jsme dospěl až k představení Bamému nebo hře,bude nejvhodnějěí,aby se provozovala v ranních hodinách od sedmi do desíti nebo,protože některé Jsou delší,od sedmi do jedenácti. iZahéjí Ji po znamení,daném školním zvonkem,hudba a stejně ji i zakončí. Děj sám necht postupuje svým pořádkem bez rušení hudbou. 19 10. "Způsob rozeaazení budiž takový,aby páni,jimž je svěřen dozor nad školami^ e Jinými vznešenými a ctihodnými diváky zaujali dvě strany koleje,třetí etudénti vyšších kursů,čtvrtou pak žáci latinské Školy,kteří budtéž eem přivedeni vSichni a dohližitelé nechí dávají pozor,aby žádný nechyběl, aby ae všichni povzbudili díváním ae a posloucháním,všichni ae učili a užitek toho cvičení se rozléval na všechny .Zakryté- zákulisí pro herce, odkud by vycházeli a kam by ae vraceli,není nutná,Af sedí na svém míatě se svými druhy a nedívají se jen na aebe, nýbrž i na jiné, aby se i tak : odstranilo zdání světského divadla. Na koho přijde řada,aby vyatou-pil na Jeviště,aí vstane se svého místa, a až skončí avou roli, nechí se zase vrátí na své mláto mezi spolužáky^sedícl v hlediSti. 11. Kteří vystupuji na scéně,nechí si počínají se skromným sebevědomím,všechno necht pronášejí pohotově zpaměti, a přizpůsobují své pohyby a vystupování své úloze. 12. Výslovnost budiž jasná a náležitě členěná,zcela podle zákonů,jež předpisuje januální mluvnice o správném vyslovovaní slov,vět,souvětí a souvislé řeči. Méně užívaná slova jsem v tomto exempláři,daném do tlaku, označil prízvuky,poněvadž zde ae Maauři velmi často dopouštějí chyb.áby tím snáze přestávali v této věci chybovat. 13. Všechno,cokoli žáci éznačují jménea,na to nechí hned zároveň ukazují rukou,n«hou nebo očima,nechí ae toho dotýkají,zvedají to,otáčejí,aí již to bude ta věc sama nebo nějaký její obraz. Neni-li ani jedno,ani druhé po ruce a věc má být uvedena ve zná-most,nechí ji někdy'pojmenují mateřským jazykem • to proto,aby každý ukázal,že všemu,eo říká i rozumí. 14. Podobně vypravuje-li se o činnosti a pohybech někoho jiného,nechí je to rovněž oživeno činností a pohyby herce,protože právě v tom spočívá celé umění, těchto her,že mluvíme současně k uším 1 očím.Mluvit s pohyby znamená dvakrát mluvit,^nadoto více,obsahem řeči neJsou-'elova,nýbrž věci,a to je právS Jádro tohoto cvičení. 15. Jak je ale možno ukazovat věci u nás neznámé" současně; s tím,když ae vysloví jejich jméno? Na to odpovídám: V podobě obrazů nebo napodobenin,zhotovených z nějaké hmoty,nebo v podobě modelů.Nechí nikdo nelituje dát je pořídit,aí stojí cokoli,aby se mohlo hercům i divákům ukázat všechno podle pravdy.Postaral jsem se,aby ae zde za účelem objasnění ecyklopedie věcí,jež se vnímají smysly,která se ted pod názvem Osvětleni Předsíně a Dveří jazyků chystá do tisku,^namalovalo a vyřezalo ze dřeva 180 što5-ků.Ty však Jsou příliš malé,než aby mohly stačit pro divadlo, rovněž nelze předměty,zobrazené zde Jen v rovině,prohlížet se všech stran.Znovu opakujisnelitujie nákladu na zhotovení jich všech z nějaké látky.aby mohly být ukazovány mládeži v pravé jejich podobo. 16. Když se představeni skončí,nechí páni,Jimž Je svěřen dozor nad školami,pochváli píli učitelů i žéků^ a povzbudí Je.aby tak se zdarem-pokračovali.Jestliže se někteří z chudých žáků dobře uplatnili,nechí se jim slíbí další podpora,nebo nechí se jim hned daruje nějaká knížka nebo svitek čistého papíru nebo několik sešitů a pod. 17. Kdyby herci ae svými učiteli byli pozváni k malé hoetinš-mohla by.být zcela Jednoduchá - bylo by ^.o povzbuzením k píli. Snad by na to rádi přispěli rodiče nebo příbuzní herců, aby projevili tak spokojenost s prospěchem avých dětí. I kdyby to nebylo při každém představení,mohlo by to být alespoň jednou za rok. 18. Příštího dne po představení .necht se všichni vrátí k *sví pravidelné práci a po několika dnech necht se rozdělí úlohy pro další představeni.Zde připomínám)Se úvodní a závěrečné řeči možno měnit,aby se příjemněji poslouchaly. Např. založí-li se úvodní řeč k prvnímu představení po návratu z prázdnin na táto myŠlenceí "Ve Škole se zaměstnáváme tak,jako v zahradě,na poli nebo na vinici,každého roku třeba znovu začínat 8 prací atd. Tak i naše práce se opakuje stále jako v kruhu atd."Není taká na'překážku vkládat do vlastního textu představení naučení, přísloví a Jakékoli per-? ličky slovní,jestliže režiséru.něco takového napadne,nebo mu snad připadnou i; nějaké Q±ú4 mjrilenky a nápady, jimiž by diváky pobavil nebo podal v nich nějaké poučení nebo napomenutí.Divadelní hra, Jak je sama o sobě rozmanitá,tak se může i rozmanitým způsobem používat. To všechno ovšem nelze předpisovat a ani není toho třeba.Nutno ponechat něco i horlivosti učitelů,která,kdy Š ;se rozvine, nalezna ide dosti široké pole, působnosti. BuSte zdrávi,vážení ochránci a příznivci 1 Poroučím vás a vaši Školu,spolu s naším mecenášem,vznešeným knížetem,do ochrany boží .Dáno v mé pracovně^ 24.dubna 1654. . Váš od vás již odcházející Komenský ■. ví ý&'i.-j ■.; .V.;... ,i. -i-. ■. ■ .1 '■ v «■', 'írř■■ ■./' . Přemluva k členům městské rady amsterodamská Vznešeným ctihodným a mocným členům městské rady amsterodamské panu Kornéliu z Vlamingu,rytíři a pánu z Outshoomu a Gnephoeku, panu Kornéliu z'Oraafu,baronu ze Zuyt-Polobroecku, panu dr.Mikuláši Tulpovi, panu1 Komeliu z Vlooswyoku, - 22 - Slavný Komenského spia Janu* liguarum reserata, který vysel poprvé v Lesně' 1631, nabyl nesmírnou oblibu v celém tehdejším kulturním avětě a byl nesčetněkrát vydáván.(Název je někdy překládán i Jako "Brána 1 jazyku otevřená" - např. y zde citovaném úryvku ze Školy vševědné.) Z/ Míněni zde ovšem Římané, v Řecku divadlo naopak mělo vysokou společenskou prestiž. 3/ Míněny Jsou zde především komedie Plautoyy a Terentiovy, které Komenský oatře odmítá již v Didaktice velké,kapitola 25, 5 19. 4/ Komenský .je všsk nenapsal, stejně jako Šalamouna a Davida, které doporučuje pro třídy následující. 5/ V originále užito přísloví; Noa una fidélia multae dealbare quasrimus parietes, tj. chceme z jednoho hrnce obílit mnoho stěn. 6/ Bílá neděle (Quaeimodogeniti) js první neděle po velikonocích. Neděle byly nazývány podle počátečních alov mešního intťoitu,' který v tuto ne&6li začíná slovy: Quasi modo geniti infantea atd. Neděle sv.Trojice - první neděle po svátcích svatodušních. Další neděle.pak, až do začátku adventu,označují se jako "neděle po sv.Duchu" s příslušným řadovým Číslem., Svátek Zjevení Páně jej jíiiak. anámý i jako svátek Tří králů (6.ledna). Sesť neděli po něm se označuje jako "neděle po Zjevení PánSr ' B příslušným pořadovým číslem.Neděle Laetsre je čtvrtá neděle . postní.(Označení zase podle začátku mešního introitu: Laetare, Jeruaalem> e t convent um íacite omiies, qul diligitia eam.. ,7/ Tři. třídy latinské školy potocká, nazývaná podle učebnic v nich probíraných. íviz rozvržení tříd v citaci ze Školy ■.'-r ;■■ vševědné). V první třídí te bylo Vestibulum (Předsíň), v druhé Janua (Dveře), v třetí Atrium (Síň). Věk žáků byl v rozpětí od 12 do 16 let. '•. '" , 8/ Byly to kursy poskytující vyšší než, jak bychom dnes řekli, 1 i- ■:. středoěkolské vzdělání (na př.kurs teologicky pro budoucí ..-■;■,!/ duchovní, nebo kurs právnicky, na němž ae připravovali budoucí administrativní úřednicí), které na pbtocké ěkole trvaly vedle latinské Školy .(gymnasia) Komenského. Někteří z těchto .studentů,' jichž bylo asi ICO, byli i soukromými\učiteli Jáků latinské školy. . 9/ Toto Lucidarium je v Blatném Potoku napsaný ; později (r.1658) ■'- v, Norimberku vydaný Orbis pictusnejrozSiřsní jSÍ spis Komen—,;, ''. ' ského a první obrázková kniha pro děti. Tisk v Blatném Potoku ;: ,;r se neuskutečnil a omezil se jen na několik potaoných stránek. 10/ Komenský má zde asi na mysli události r.1585,. kdy SpanSlé dobyli Antverpy a: velká část jejich obyvatel nalezla, útočiště' v Amsterodamu. 11/ Narážka na citovaná místo Skutků apoštolských - Panovníkem .v ■ na Maltě byl tehdy Publius, který apoštola Pavla a jeho průvodce přijal do svého domu a po tři dny je, hostil (Skut.ap.28,7) Proto KomenBký nazývá: členy městská rády amsterodamská Publiemi 13/ Lingua Mongolica neznamená jazyk; mongolský, jak se dříve sóu- ■ dívalo, nýbrž je to pravděpodobně označení hindustánštiny ■ i ; Čť spíSéuřdStiny, odvozené od oblasti Mughalů v Indii (Jindřich Tomoa,Komenský a Indie, Nový Orient 13, o. 146).Pro správnost ,- 'i, tohoto názoru svědčí i -zde '.uvedený údaj, Se se zde jedná o řeč běžnou v celé Východní Indii. 14/,Míněn Ludvik vaň, Oeer. 15/ 4.února 1652. ' ' '.: 16/ MaSaraký text jo pouze v po tockau vydání Vestibula. : 17/ Známá Luthero provoláni An die Bürgermeister und Rátaherren aller Städte Deutschlands, dnu sie richtige Schulen aufrichten- und halten sollen z r.1524. Í8/ Následující část Je výtahem'z Metody jazykůJňéJnpvĚJŠÍ ■ 25,8 - Í5-Některé části se zde opakuji dcalava. 19/ Komenský pokládá tedy hru za,jakýsi závod více dětí a neuznává za hru, hra je-li si dítě samo. Stejný riázor: zastává i v Metoda* Jazyků nejnovější' 25,JI. Toto míhěnínení ovšem správní a je jistě; zajímavá protestující-poznámka, kterou připsal jakýsi čtenář k tomuto místu v Jednom exempláři Metody Jazyků: Quam informis haec sentential Ar. ludua si t semper certamen? Quam multi pueri collusoribua carehteáv optime ipsi ludere sciuňtl Num collusorum; aliqem nece»sé habet puellulai.cum pupai sua laetissims ludens? Centra i^uidoir. altero quoque práesente Ín4uietatur,in íudo haesiitat, ne , progter sua cum pupa; colloquia infantilia irrideatur anixia, ■'Nonne timet potiua quam optat, ne pnelíai aiiai iniqüa, immo vero puer effrenatus veniat,qui sibi pupám eripere velit? . None accedunt saepé clamores,rixae,obiurgia, immo verbera multis pueris äut pdeili» cplludéntibus? (Jak je to zvráce-ná mySiénkal Což hra je vždycky jen závod?'Jak mnoho dětí si dovede.véími pěkně hrát i bez spoluhráčů! Zdá potřebuje spoluhráče holčička, která si plna radosti'hraje se svou . panenkou? Naopak,, je-li přítomen někdo J4ný, cítí ve své hře zábrany,, bojíc se, aby es jí někdo pro'její dětská 37 í & • o £ <+ ■í .Q . to o S o. • I K - jr ■a- O : CS) CO - O * E f* ■ CD 1 o O. o B - au' M BT - e cd o (N CD B a . & V (B s- p h £0 4 ■e- h. cd (Pf O. vo ■ . t\> >> ■tu a a> ri- •a te . c ■ .4 ov .tu- -ŕ* o K- _..tj ■ O, S í* Ž B (0 r* ■% >- w p K" . a o o p- a a a b * V o p-•o o & 0> p- & <+ o g- •í •ť 1 VO -J O Ch ■0 tu" ■■** a í. k d. o co o .R- to o- a 0 1 c*. 9 - < . *3 p 4/ 1- to e- p i? o ,< i »■ 1;